{"uuid":"d6e4e0f5-8775-4f51-b210-f8d5204fa091","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Markétou Šottovou jako samosoudkyní ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 26 396 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 508 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % od 19. 1. 2020 do zaplacení do tří měsíců od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 21 888 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 099,13 Kč a úrokem 15 % ročně z částky 9 659,17 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení nad rámec úroku z prodlení přiznaného ve výroku I. rozsudku, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 4 508 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % od 19. 1. 2020 do zaplacení do tří měsíců od právní moci rozsudku.\nII. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 21 888 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 099,13 Kč a úrokem 15 % ročně z částky 9 659,17 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení a s úrokem z prodlení nad rámec úroku z prodlení přiznaného ve výroku I. rozsudku, se zamítá.\nIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala zaplacení žalované částky s tím, že účastníci, resp. žalovaná a právní předchůdce žalobkyně společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", uzavřeli dne 18. 11. 2018 smlouvu o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli celkem částku ve výši 27 888 Kč v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Žalovaná se zavázala za poskytnutí půjčky zaplatit celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 12 888 Kč skládající se z částky 1 394 Kč za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 350 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši 2 700 Kč, a pevného úroku ve výši 1 444 Kč. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 11. 2022 uzavřené mezi původním věřitelem (","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":") a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 7. 12. 2022. Žalobkyně požaduje zaplatit částku 26 396 Kč sestávající se z dlužné částky jistiny (9 659,17 Kč) a dlužné části poplatku (7 736,83 Kč), a smluvní pokuty (9 000 Kč), dále žalobkyně požaduje přiznání kapitalizovaného úroku ve výši 5 099,13 Kč ve výši 15% ročně z částky 9 659,17 Kč od 19. 1. 2020 do data postoupení pohledávky, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 3 619,68 Kč, a zákonného úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 10 257,49 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení, a úroku ve výši 15% ročně z částky z částky 9 659,17 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení. Přes výzvy žalobkyně žalovaná zbytek dluhu neuhradila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná k věci samé sdělila, že posledních 12 let je v exekuci. Nepopírá, že si peníze půjčila. Dosud však má na svoji osobu nařízené exekuce, poté co vše doplatí, jí zbyde 4 000 - 5 000 Kč. Její syn je těžký diabetik a potřebuje kvalitní a pravidelnou stravu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Právní zástupce žalobkyně odkázal na písemné vyhotovení žaloby ve znění doplnění ze dne 31. 5. 2023.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud provedl důkazy listinami, které k prokázání svých tvrzení žalobkyně předložila s tím, že provedeným dokazování byl zjištěn skutkový stav v rozsahu dostatečném pro to, aby si soud učinil závěr o skutkovém stavu a rozhodl o věci, a to po postupu dle ust. § 132 o.s.ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Z předložených listinných důkazů bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", a žalovaná uzavřeli dne 18. 11. 2018 smlouvu o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" na základě které se uvedená společnost zavázala poskytnout peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy (prokázáno: smlouvou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 18. 11. 2018). Žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč spolu s částkou 1 394 Kč za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu, úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši 2 700 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 350 Kč, a pevným úrokem 1 444 Kč. Celková dlužná částka tak činila 27 888 Kč Smluvní strany se dohodly, že z pravidelných měsíčních splátek budou platby použity dle předpisu splátek (prokázáno: smlouvou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 18. 11. 2018). Podle smlouvy při nezaplacení jakékoli splátky řádně a včas, může věřitel vyzvat k uhrazení dlužné splátky s poskytnutím lhůty alespoň 30 dnů. Pokud v poskytnuté lhůtě dlužník dlužnou splátku neuhradí, má právo věřitel zesplatnit celý úvěr. V případě porušení povinnosti zaplatit jakoukoli splátku řádně a včas se žalovaná zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení (prokázáno: smlouvou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 18. 11. 2018). Z výpisu splátkového kalendáře a přehledu úhradu bylo zjištěno, že žalovaná ke dni podání žaloby uhradila splátky v celkové výši 10 492 Kč (prokázáno: transakční historií o uhrazených splátkách). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 11. 2022 se vlastníkem pohledávky žalované stala žalobkyně, což žalované řádně oznámila dopisem ze dne 7. 12. 2022 (prokázáno: smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 7. 12. 2022 včetně podacího lístku). K zaplacení zbývající dlužné částky byla žalovaná vyzvána dopisem zástupkyně žalobkyně ze dne 21. 12. 2022 (prokázáno: výzvou před podáním žaloby včetně podacího lístku).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Věřitel před poskytnutím úvěru provedl šetření ke schopnosti žalované úvěr splácet zhodnocením informací poskytnutých žalovanou. Předně strany k šetření schopnosti žalované splácet úvěr učinily nesporným, že příjmy, jak jsou uvedeny v zákaznické kartě klienta a popsány níže, byly sděleny žalovanou, byly sděleny pravdivě, a rovněž, že si právní předchůdce žalobkyně nechal předložit výplatní pásky a doklady k dávkám, včetně nájemní smlouvy. Ze zákaznické karty - žádosti o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že žalovaná pracuje u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", s čistým měsíčním příjmem 12 890 Kč, dále jsou její příjmy tvořeny příspěvky v celkové výši 7 210 Kč. Dále na základě zákaznické karty žalobkyně zjistila, že výdaje žalované jsou 8 420 Kč (bydlení, energie), dále 6 000 Kč (doprava, jídlo, osobní náklady), a nemá žádné měsíční splátky stávajících půjček (prokázáno: zákaznickou kartou - žádostí o úvěr ze dne 18. 11. 2018). Na základě formuláře právního předchůdce žalobkyně soud také zjistil, že žalovaná má dvě vyživovací osoby (prokázáno: obsahem zákaznické karty - žádostí o úvěr ze dne 18. 11. 2018).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o obsahu výše uvedeném, jakož i poskytnutí úvěru žalobkyní v hotovosti žalované i skutečnost, že žalovaná uhradila částku ve výši 10 492 Kč. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobkyně přistoupila velmi laxně ke zjišťování poměrů žalované, když se spokojila s pouhým prokázáním základního příjmu žalované navíc za situace, kdy část příjmů je tvořena příspěvky, které nebyl blíže specifikovány, jakékoli další skutečnosti, které by mohly zpochybnit závěr o poskytnutí úvěru, zcela pominula, nebo se o jejich pravdivost a reálnost nezajímala a spokojila se jen s tvrzeními dlužníka. Provedené vyhodnocení bylo ryze formální, postrádalo logický závěr, a to i na základě žalobkyni známých skutečností, nehledě na to, o co se v rámci hodnocení úvěruschopnosti vůbec nezajímala (další poskytnuté zápůjčky, případně exekuční řízení). Při příjmu cca 13 000 Kč (počítáno bez státní příspěvků), a nezjištěných dalších půjčkách či exekučních řízeních, kdy sama žalovaná při jednání potvrdila, že exekuční řízení na její osobu jsou vedena již řadu let, a navíc za situace, kdy nebyl předložen ani výpis z účtu, by měly být vyvolány vážné pochybnosti o možnosti poskytnutí zápůjčky. Z předložených dokladů není vůbec zřejmé, jak žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaná má volné prostředky ve výši 5 860 Kč, ze kterých by mohla hradit tento úvěr. Bez bližšího zkoumání příjmů za relevantně delší časové období tak nelze vzít jako hotový údaj, že žalovaná dosahuje stabilního příjmu v uvedené výši. Dalším varovným údajem, který nemůže profesionál v poskytování spotřebitelských úvěrů přejít bez povšimnutí, je, že nebyl předložen ani výpis z účtu, ze kterého by bylo možné zjistit, zda žalovaná má či nemá úspory, případně zda veškeré své příjmy ihned použije pro svou spotřebu. Je s podivem, že se právní předchůdce žalobkyně spokojil s pouhým tvrzením žalované, že nesplácí jiné závazky a minimálně si nevyžádal výpis z centrální evidence exekucí či jiných databází (např. Solus či NRKI). Podle ustálené soudní praxe, k níž se na jiných místech tohoto odůvodnění soud konkrétně přihlašuje, se nemůže poskytovatel úvěru zbavit své povinnosti zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žadatele tím, že se spokojí s jeho tvrzeními; tato tvrzení musí být hodnověrně doložena a posouzena, přičemž skutečnosti uváděné žadatelem mají být pro poskytovatele úvěru jen jedním ze zdrojů informací. Poskytovatel úvěru musí sám proaktivně zjišťovat všechny údaje potřebné pro posouzení úvěruschopnosti žadatele: nespolupracuje-li žadatel dostatečně, nebo není-li možno potřebné informace v dostatečném rozsahu zjistit či ověřit, je jediným možným důsledkem neposkytnutí úvěru, vystačit jen s údaji poskytnutými samotnou žalovanou v takové situaci nelze (opakovaně viz rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Právní předchůdce žalobkyně se spokojil se sdělením žalované o příjmu, a nepostupovala tak s řádnou péčí, jak jí ukládá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Soud má za to, že i v poměrech zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který nabyl účinnosti 1. 12. 2016, a kterému je třeba vztah účastníků podřídit (smlouva byla uzavřena 13. 4. 2018), se má soud z úřední povinnosti zabývat, aniž by bylo třeba námitky dlužníka, obdobně jako za účinnosti předchozí úpravy zákonem č. 145/2010 Sb. tím, zda věřitel před poskytnutím úvěru řádně (s odbornou péčí) splnil svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr – přes gramatický výklad obsahu ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který je třeba odmítnout jako rozporný s evropskou úpravou ochrany spotřebitele (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru), která má aplikační přednost. Tento závěr vychází ze stanoviska generální advokátky k předběžné otázce položené českým okresním soudem, následně i rozsudek SDEU ze dne 5. března 2020 v této věci pod zn. C -679/18:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce druhého poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Za shora uvedeného tak soudu uzavírá, že důsledkem porušení povinnosti žalobkyně s odbornou péčí zkoumat a řádně vyhodnotit schopnost žadatele o úvěr jej reálně splácet, je tak absolutní neplatnost, neboť toto porušení povinnosti odporuje nejen evropské legislativě, ale i zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o.z.). Žalobkyně tak má nárok toliko na vrácení jistiny dluhu ve výši 15 000 Kč, kdy po odečtení již zaplacené částky ve výši 10 492 Kč, zbývá na jistinu tedy doplatit 4 508 Kč. Za shora uvedeného proto soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je tedy důvodný pouze částečně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první za středníkem o.s.ř., když vzal v potaz finanční a životní situaci žalované a prodloužil pariční lhůtu na 3 měsíce. S přihlédnutími ke všem okolnostem případu i k výši dlužné částky, toto prodloužení nebude znamenat zásadnější zásah do práv žalobkyně ani neadekvátní zvýhodnění dlužníka.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. O náhradě nákladů řízení, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku, rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Převažující úspěch ve věci měla žalovaná, které však v řízení žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala zaplacení žalované částky s tím, že účastníci, resp. žalovaná a právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], uzavřeli dne 18. 11. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit věřiteli celkem částku ve výši 27 888 Kč v 14 pravidelných měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Žalovaná se zavázala za poskytnutí půjčky zaplatit celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 12 888 Kč skládající se z částky 1 394 Kč za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 350 Kč, úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši 2 700 Kč, a pevného úroku ve výši 1 444 Kč. Žalovaná však své smluvní závazky nehradila řádně a včas. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 11. 2022 uzavřené mezi původním věřitelem ([právnická osoba]) a žalobkyní došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno přípisem ze dne 7. 12. 2022. Žalobkyně požaduje zaplatit částku 26 396 Kč sestávající se z dlužné částky jistiny (9 659,17 Kč) a dlužné části poplatku (7 736,83 Kč), a smluvní pokuty (9 000 Kč), dále žalobkyně požaduje přiznání kapitalizovaného úroku ve výši 5 099,13 Kč ve výši 15% ročně z částky 9 659,17 Kč od 19. 1. 2020 do data postoupení pohledávky, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 3 619,68 Kč, a zákonného úroku z prodlení ve výši 10% ročně z částky 10 257,49 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení, a úroku ve výši 15% ročně z částky z částky 9 659,17 Kč od 20. 10. 2022 do zaplacení. Přes výzvy žalobkyně žalovaná zbytek dluhu neuhradila.\n2. Žalovaná k věci samé sdělila, že posledních 12 let je v exekuci. Nepopírá, že si peníze půjčila. Dosud však má na svoji osobu nařízené exekuce, poté co vše doplatí, jí zbyde 4 000 - 5 000 Kč. Její syn je těžký diabetik a potřebuje kvalitní a pravidelnou stravu.\n3. Právní zástupce žalobkyně odkázal na písemné vyhotovení žaloby ve znění doplnění ze dne 31. 5. 2023.\n4. Soud provedl důkazy listinami, které k prokázání svých tvrzení žalobkyně předložila s tím, že provedeným dokazování byl zjištěn skutkový stav v rozsahu dostatečném pro to, aby si soud učinil závěr o skutkovém stavu a rozhodl o věci, a to po postupu dle ust. § 132 o.s.ř.\n5. Z předložených listinných důkazů bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně společnost [právnická osoba], a žalovaná uzavřeli dne 18. 11. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které se uvedená společnost zavázala poskytnout peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy (prokázáno: smlouvou [číslo] ze dne 18. 11. 2018). Žalovaná se zavázala tyto prostředky vrátit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč spolu s částkou 1 394 Kč za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu, úhradou za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši 2 700 Kč, úhradou za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 350 Kč, a pevným úrokem 1 444 Kč. Celková dlužná částka tak činila 27 888 Kč Smluvní strany se dohodly, že z pravidelných měsíčních splátek budou platby použity dle předpisu splátek (prokázáno: smlouvou [číslo] ze dne 18. 11. 2018). Podle smlouvy při nezaplacení jakékoli splátky řádně a včas, může věřitel vyzvat k uhrazení dlužné splátky s poskytnutím lhůty alespoň 30 dnů. Pokud v poskytnuté lhůtě dlužník dlužnou splátku neuhradí, má právo věřitel zesplatnit celý úvěr. V případě porušení povinnosti zaplatit jakoukoli splátku řádně a včas se žalovaná zavázala zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení (prokázáno: smlouvou [číslo] ze dne 18. 11. 2018). Z výpisu splátkového kalendáře a přehledu úhradu bylo zjištěno, že žalovaná ke dni podání žaloby uhradila splátky v celkové výši 10 492 Kč (prokázáno: transakční historií o uhrazených splátkách). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 11. 2022 se vlastníkem pohledávky žalované stala žalobkyně, což žalované řádně oznámila dopisem ze dne 7. 12. 2022 (prokázáno: smlouvou o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 7. 12. 2022 včetně podacího lístku). K zaplacení zbývající dlužné částky byla žalovaná vyzvána dopisem zástupkyně žalobkyně ze dne 21. 12. 2022 (prokázáno: výzvou před podáním žaloby včetně podacího lístku).\n6. Věřitel před poskytnutím úvěru provedl šetření ke schopnosti žalované úvěr splácet zhodnocením informací poskytnutých žalovanou. Předně strany k šetření schopnosti žalované splácet úvěr učinily nesporným, že příjmy, jak jsou uvedeny v zákaznické kartě klienta a popsány níže, byly sděleny žalovanou, byly sděleny pravdivě, a rovněž, že si právní předchůdce žalobkyně nechal předložit výplatní pásky a doklady k dávkám, včetně nájemní smlouvy. Ze zákaznické karty - žádosti o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že žalovaná pracuje u [právnická osoba] [právnická osoba] [právnická osoba], s čistým měsíčním příjmem 12 890 Kč, dále jsou její příjmy tvořeny příspěvky v celkové výši 7 210 Kč. Dále na základě zákaznické karty žalobkyně zjistila, že výdaje žalované jsou 8 420 Kč (bydlení, energie), dále 6 000 Kč (doprava, jídlo, osobní náklady), a nemá žádné měsíční splátky stávajících půjček (prokázáno: zákaznickou kartou - žádostí o úvěr ze dne 18. 11. 2018). Na základě formuláře právního předchůdce žalobkyně soud také zjistil, že žalovaná má dvě vyživovací osoby (prokázáno: obsahem zákaznické karty - žádostí o úvěr ze dne 18. 11. 2018).\n7. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o obsahu výše uvedeném, jakož i poskytnutí úvěru žalobkyní v hotovosti žalované i skutečnost, že žalovaná uhradila částku ve výši 10 492 Kč. V řízení bylo dále prokázáno, že žalobkyně přistoupila velmi laxně ke zjišťování poměrů žalované, když se spokojila s pouhým prokázáním základního příjmu žalované navíc za situace, kdy část příjmů je tvořena příspěvky, které nebyl blíže specifikovány, jakékoli další skutečnosti, které by mohly zpochybnit závěr o poskytnutí úvěru, zcela pominula, nebo se o jejich pravdivost a reálnost nezajímala a spokojila se jen s tvrzeními dlužníka. Provedené vyhodnocení bylo ryze formální, postrádalo logický závěr, a to i na základě žalobkyni známých skutečností, nehledě na to, o co se v rámci hodnocení úvěruschopnosti vůbec nezajímala (další poskytnuté zápůjčky, případně exekuční řízení). Při příjmu cca 13 000 Kč (počítáno bez státní příspěvků), a nezjištěných dalších půjčkách či exekučních řízeních, kdy sama žalovaná při jednání potvrdila, že exekuční řízení na její osobu jsou vedena již řadu let, a navíc za situace, kdy nebyl předložen ani výpis z účtu, by měly být vyvolány vážné pochybnosti o možnosti poskytnutí zápůjčky. Z předložených dokladů není vůbec zřejmé, jak žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaná má volné prostředky ve výši 5 860 Kč, ze kterých by mohla hradit tento úvěr. Bez bližšího zkoumání příjmů za relevantně delší časové období tak nelze vzít jako hotový údaj, že žalovaná dosahuje stabilního příjmu v uvedené výši. Dalším varovným údajem, který nemůže profesionál v poskytování spotřebitelských úvěrů přejít bez povšimnutí, je, že nebyl předložen ani výpis z účtu, ze kterého by bylo možné zjistit, zda žalovaná má či nemá úspory, případně zda veškeré své příjmy ihned použije pro svou spotřebu. Je s podivem, že se právní předchůdce žalobkyně spokojil s pouhým tvrzením žalované, že nesplácí jiné závazky a minimálně si nevyžádal výpis z centrální evidence exekucí či jiných databází (např. Solus či NRKI). Podle ustálené soudní praxe, k níž se na jiných místech tohoto odůvodnění soud konkrétně přihlašuje, se nemůže poskytovatel úvěru zbavit své povinnosti zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žadatele tím, že se spokojí s jeho tvrzeními; tato tvrzení musí být hodnověrně doložena a posouzena, přičemž skutečnosti uváděné žadatelem mají být pro poskytovatele úvěru jen jedním ze zdrojů informací. Poskytovatel úvěru musí sám proaktivně zjišťovat všechny údaje potřebné pro posouzení úvěruschopnosti žadatele: nespolupracuje-li žadatel dostatečně, nebo není-li možno potřebné informace v dostatečném rozsahu zjistit či ověřit, je jediným možným důsledkem neposkytnutí úvěru, vystačit jen s údaji poskytnutými samotnou žalovanou v takové situaci nelze (opakovaně viz rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).\n8. Právní předchůdce žalobkyně se spokojil se sdělením žalované o příjmu, a nepostupovala tak s řádnou péčí, jak jí ukládá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.\n9. Soud má za to, že i v poměrech zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který nabyl účinnosti 1. 12. 2016, a kterému je třeba vztah účastníků podřídit (smlouva byla uzavřena 13. 4. 2018), se má soud z úřední povinnosti zabývat, aniž by bylo třeba námitky dlužníka, obdobně jako za účinnosti předchozí úpravy zákonem č. 145/2010 Sb. tím, zda věřitel před poskytnutím úvěru řádně (s odbornou péčí) splnil svou povinnost zkoumat úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr – přes gramatický výklad obsahu ust. § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který je třeba odmítnout jako rozporný s evropskou úpravou ochrany spotřebitele (směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru), která má aplikační přednost. Tento závěr vychází ze stanoviska generální advokátky k předběžné otázce položené českým okresním soudem, následně i rozsudek SDEU ze dne 5. března 2020 v této věci pod zn. C -679/18:„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“\n10. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.\n11. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.\n12. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.\n13. Podle ust. § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce druhého poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.\n14. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.\n15. Za shora uvedeného tak soudu uzavírá, že důsledkem porušení povinnosti žalobkyně s odbornou péčí zkoumat a řádně vyhodnotit schopnost žadatele o úvěr jej reálně splácet, je tak absolutní neplatnost, neboť toto porušení povinnosti odporuje nejen evropské legislativě, ale i zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 588 o.z.). Žalobkyně tak má nárok toliko na vrácení jistiny dluhu ve výši 15 000 Kč, kdy po odečtení již zaplacené částky ve výši 10 492 Kč, zbývá na jistinu tedy doplatit 4 508 Kč. Za shora uvedeného proto soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je tedy důvodný pouze částečně.\n16. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta první za středníkem o.s.ř., když vzal v potaz finanční a životní situaci žalované a prodloužil pariční lhůtu na 3 měsíce. S přihlédnutími ke všem okolnostem případu i k výši dlužné částky, toto prodloužení nebude znamenat zásadnější zásah do práv žalobkyně ani neadekvátní zvýhodnění dlužníka.\n17. O náhradě nákladů řízení, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku, rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Převažující úspěch ve věci měla žalovaná, které však v řízení žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl, jak uvedeno ve výroku","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí (exekuce) u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSKO:2023:15.C.38.2023.1","publishedAt":"2023-09-27","decisionAt":"2023-06-21","caseNumber":{"senate":15,"registry":"C","index":38,"year":2023,"pageNumber":22},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Markéta","lastName":"Šottová","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSKO","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"O zaplacení 26 396 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["PENEZITE_PLNENI","POSTOUPENI_POHLEDAVKY","SMLOUVA_NAJEMNI","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}