{"uuid":"d6e7bf22-db70-475d-9887-3c605de20775","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Martinem Fedorko ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokátky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 219 619 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žaloba se do částky 79 876 Kč s příslušenstvím zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalovaný je povinen do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 139 743 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 139 743 Kč od 23. 11. 2024 do zaplacení a k rukám právní zástupkyně žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 16 125 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žaloba se do částky 79 876 Kč s příslušenstvím zamítá.II. Žalovaný je povinen do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobkyni částku 139 743 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 139 743 Kč od 23. 11. 2024 do zaplacení a k rukám právní zástupkyně žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 16 125 Kč.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným po posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr uzavřela dne 22. 7. 2024 smlouvu o úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", a na jejím základě mu téhož dne poskytla částku 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr v 48 měsíčních splátkách po 10 257 Kč, nominální úroková sazba byla sjednána ve výši 78,08 % ročně. Sjednané splátky žalovaný nehradil řádně a včas, uhradil celkem částku 10 257 Kč, dne 21. 11. 2024 proto žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalobkyně se domáhá vedle nesplacené jistiny ve výši 178 577 Kč (původní jistina ve výši 149 502,22 Kč + dlužný úrok za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 29 074,78 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení také smluvních pokut ve výši 998 Kč (2x 499 Kč), nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 400 Kč (2x 200 Kč) a částky 39 644,76 Kč jako kapitalizované smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny úvěru, kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 78,08 % ročně z jistiny ve výši 149 502,22 Kč od 23. 11. 2024 do do 16. 12. 2024 ve výši 7 443,36 Kč a úroku ve výši 12,75 % ročně z jistiny ve výši 149 502,22 Kč od 17. 12. 2024 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Ze smlouvy o úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" a Dodatku č. 1 ze dne 22. 7. 2024 (č.l.6-8, č.l. 29-30) bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit celkem 492 336 Kč ve 48 měsíčních splátkách po 10 257 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 78,07 % ročně, roční procentní sazba nákladů (dále jen „RPSN“) činila 113,05 %. Smluvní pokuty byly upraveny v ustanovení čl. 6, za každý jednotlivý případ prodlení přesahující 30 dnů činily 499 Kč a dále 0,1% denně z dlužné částky. Z oznámení o schválení úvěru (č.l. 10) bylo zjištěno, že žalobkyně akceptovala návrh na uzavření smlouvy ve znění dodatku k této smlouvě a žalovanému bylo sděleno, že splnil podmínky pro čerpání úvěru ve výši 150 000 Kč. Ze splátkového kalendáře (č.l. 11) byly zjištěny předpisy jednotlivých splátek poskytnutého úroku. Z karty klienta (č.l. 12) bylo zjištěno, že žalovaný uhradil pouze jednu splátku ve výši 10 257 Kč. Z výzev k zaplacení ze dne 18. 10. 2024 a ze dne 18. 11. 2024 (č.l. 15, 16) bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužných splátek (č. 2, 3, 4) a upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru, pokud dlužné splátky neuhradí. Z oznámení ze dne 21. 11. 2024 (č.l. 13), které žalobkyně doložila včetně dodejky (č.l. 14), bylo zjištěno, že žalovaný byl informován o zesplatnění úvěru a vyzván k okamžité úhradě zbývající dlužné částky ve výši 179 975 Kč. Z předsmluvního formuláře (č.l. 17-20) bylo zjištěno, že žalovaný byl seznámen s podmínkami a náklady úvěru, informacemi o výši úroku, RPSN, nákladech a sankcích za pozdní úhradu. Z listiny „Hodnocení klienta“ (č.l. 21) bylo zjištěno, že žalobkyně vycházela při poskytnutí úvěru z celkových příjmů žalovaného ve výši 49 409 Kč, tvořených příjmem ze zaměstnání, celkových výdajů ve výši 15 074 Kč, tvořených životním minimem 4 860 Kč, splátkami žalobkyni ve výši 1 580 Kč a náklady na bydlení ve výši 8 634 Kč. Žalovaný byl zaměstnán u společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", na hlavní pracovní poměr. Z potvrzení o příchozí úhradě ze dne 22. 7. 2024 (č.l. 22) soud zjistil, že na účet žalovaného byla dne 8. 7. 2024 připsána částka 51 551 Kč s označením „mzdy 0624“. Z listiny označené jako „Prohlášení klienta“ (č.l. 23-24) bylo zjištěno, že žalovaný prohlásil, že byl seznámen s podmínkami úvěru. Z dokladu o vyplacení úvěru (č.l. 25) soud zjistil, že žalobkyně vyplatila dne 22. 7. 2024 na účet č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":" částku 150 000 Kč. Z výpisu nebankovního registru NRKI (č. l. 26) soud zjistil, že žalobkyně zjišťovala vhodnost žalovaného k poskytnutí úvěru. Z listiny Podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru (č. l. 31) soud zjistil podmínky žalobkyně v při uzavírání smluv na dálku. Ze základní informace o klientovi (č. l. 34) soud zjistil, kontaktní informace žalovaného, číslo smlouvy, číslo účtu, datum žádosti o úvěr, datum podpisu smlouvy a datum vyplacení úvěru. Z listiny Důkaz o odeslání 1,- Kč (č.l. 34 p. v.) soud zjistil, že žalovanému byla na jeho účet zaslána autorizační platba ve výši 1 Kč. Z listiny Zaslaná SMS (Informace o vyplacení) (č.l. 35) soud zjistil, že žalovaný byl informován o zaslání autorizační platby ve výši 1 Kč, s výzvou, ať variabilní symbol této platby použije jako podpisový kód pro odpovědní SMS, čímž dojde k podpisu následujících dokumentů: návrh smlouvy, prohlášení klienta, dodatek č. 1 ke smlouvě o úvěru, informace pro klienty, formulář hodnocení klienta, čestné prohlášení politicky exponované osoby, souhlasy se zpracováním osobních údajů a další souhlasy. Z listiny Důkaz o přijaté SMS (pro vyplacení) (č.l. 35 p. v.) soud zjistil, že žalovaný odpověděl na potvrzovací SMS. Žalobkyně soudu předložila též fotokopii občanského průkazu žalovaného (č.l. 36-37). Z předžalobní výzvy ze dne 13. 6. 2025 (č.l. 9), kterou žalobkyně doložila včetně podacího archu (č.l. 27), soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky ve výši 179 975 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud má na základě provedeného dokazování za zjištěné, že na základě smlouvy o úvěru a dodatku č. 1 uzavřené dne 22. 7. 2024 mezi žalobkyní a žalovaným byla žalovanému poskytnuta částka 150 000 Kč, kterou se zavázal splatit žalobkyni ve 48 měsíčních splátkách po 10 257 Kč, s úrokem ve výši 78,08 % ročně, RPSN činila dle žalobkyně 113,05 %. Žalobkyně příjmy žalovaného zjistila z potvrzení o příchozí úhradě ze dne 8. 7. 2022, které poskytla banka žalovaného, existenci a trvání pracovního poměru žalovaného nezjišťovala. Výdaje žalovaného zjistila žalobkyně z prohlášení žalovaného, kde deklarované výdaje činily částku 15 074 Kč (včetně částky životního minima ve výši 4 860 Kč a nákladů na bydlení ve výši 8 634 Kč). V tomto prohlášení žalovaný deklaroval své měsíční příjmy ze zaměstnání ve výši 49 409 Kč. Žalobkyně měla k posouzení úvěruschopnosti k dispozici výpis databáze NRKI.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Soudní dvůr EU v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" – ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" v odpovědi na předběžné otázky, které položil Okresní soud v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Taková vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Soud hodnotil, zda žalobkyně před poskytnutím úvěru zjišťovala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Obecná povinnost věřitele posuzovat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr byla stanovena s účinností od 1. 1. 2011 výše citovaným ustanovením § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Podle aktuální judikatury zaměřené na posuzování úvěruschopnosti dlužníka (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", a navazující nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":") mají věřitelé povinnost postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, zejména ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka údaje, které dlužník věřiteli uvedl. Věřitelé mají dále povinnost využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Výše citovaná judikatura přejímá interpretaci zaujatou Soudním dvorem Evropské unie v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" (","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" v. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a další) a neměla by být i s ohledem na značnou medializaci shora uvedeného nálezu Ústavního soudu pro žalobkyni jako podnikatelku v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů žádným překvapením. Rovněž v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", by státní moc neměla poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také právům toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. V projednávané věci bylo tvrzeno, ale nebylo dostatečně doloženo, jakým způsobem žalobkyně aktivně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného, příjem (pravděpodobně mzda za měsíc červen 2024) zjistila z potvrzení o příchozí transakci na účtu žalovaného, konkrétní měsíční výdaje nezjistila vůbec, existenci a výši dalších úvěrů žalovaného nezjistila. Žalobkyně se spolehla pouze na prohlášení žalovaného. K předložené zákaznické kartě soud poukazuje na odůvodnění shora uvedeného rozsudku. Žalobkyně tedy podle soudu po formální stránce nezjišťovala úvěruschopnost žalovaného dostatečně, nezajistila si ani základní podklady pro její posouzení. Žalobkyně nepostupovala správně ani obsahově, kdy tvrzené měsíční výdaje žalovaného byly evidentně podhodnocené (k přezkoumávání tohoto aspektu postupu věřitele soudem z úřední povinnosti viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" – ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". Soud proto s ohledem na vše shora uvedené dospěl k závěru, že žalobkyně nepostupovala při zjišťování úvěruschopnosti dlužníka (žalovaného) s odbornou péčí a v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je tak smlouva uzavřená mezi účastníky jako celek neplatná. Soud připomíná, že žalobkyně měla při poskytování úvěru s extrémně vysokým úrokem z úvěru (vysoko nad hranicí lichevního úroku ve smyslu ustálené judikatury Nejvyššího soudu) jako podnikatel v oblasti poskytování úvěrů vynaložit vyšší úsilí na posuzování úvěruschopnosti svého klienta.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. S ohledem na neplatnost smlouvy soud nemohl žalobkyni přiznat ani požadované úroky a související poplatky, ani smluvní pokuty a paušalizované náklady na upomínání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. V návaznosti na výše uvedené soud dále rozhodoval o plnění ve výši 150 000 Kč poskytnutém žalovanému na základě neplatné smlouvy o úvěru. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Jedná se tedy o plnění bez právního důvodu, neboť důvod, který zakládal plnění, byla neplatná smlouva, tedy jednání, které nemohlo mít zamýšlené účinky. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Žalobkyně poskytla žalovanému 150 000 Kč, žalovaný uradil jednu splátku ve výši 10 257 Kč, zbývá mu tak uhradit částku 139 743 Kč, proto soud žalobě vyhověl co do částky 139 743 Kč a zamítl ji do částky 79 876 Kč s příslušenstvím.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), kdy žalobkyně měla ve věci úspěch pouze částečný (aritmeticky z 64 %, po započtení úspěchu žalovaného snížený na 28 %), proto soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 16 125 Kč. Celkové náklady řízení pak činily částku 57 590,20 Kč, z čehož částka 10 981 Kč činila soudní poplatek, odměna za právní zastoupení činila 36 720 Kč dle ust. § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (4 úkony právní služby po 9 180 Kč: převzetí věci, sepis výzvy, sepis žaloby, účast u ústního jednání), 4x režijní paušál po 450 Kč dle § 13 advokátního tarifu, celkem 1 800 Kč a částka ve výši 8 089,20 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení shora uvedené částky spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovaným po posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr uzavřela dne 22. 7. 2024 smlouvu o úvěru č. , číslo, , a na jejím základě mu téhož dne poskytla částku 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr v 48 měsíčních splátkách po 10 257 Kč, nominální úroková sazba byla sjednána ve výši 78,08 % ročně. Sjednané splátky žalovaný nehradil řádně a včas, uhradil celkem částku 10 257 Kč, dne 21. 11. 2024 proto žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalobkyně se domáhá vedle nesplacené jistiny ve výši 178 577 Kč (původní jistina ve výši 149 502,22 Kč + dlužný úrok za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění ve výši 29 074,78 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení také smluvních pokut ve výši 998 Kč (2x 499 Kč), nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované ve výši 400 Kč (2x 200 Kč) a částky 39 644,76 Kč jako kapitalizované smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné jistiny úvěru, kapitalizovaného úroku z úvěru ve výši 78,08 % ročně z jistiny ve výši 149 502,22 Kč od 23. 11. 2024 do do 16. 12. 2024 ve výši 7 443,36 Kč a úroku ve výši 12,75 % ročně z jistiny ve výši 149 502,22 Kč od 17. 12. 2024 do zaplacení.2. Žalovaný, ač řádně obeslán, se k jednání nedostavil a soud tedy v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) jednal a rozhodoval v jeho nepřítomnosti a vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.3. Ze smlouvy o úvěru č. , číslo,  a Dodatku č. 1 ze dne 22. 7. 2024 (č.l.6-8, č.l. 29-30) bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 150 000 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit celkem 492 336 Kč ve 48 měsíčních splátkách po 10 257 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 78,07 % ročně, roční procentní sazba nákladů (dále jen „RPSN“) činila 113,05 %. Smluvní pokuty byly upraveny v ustanovení čl. 6, za každý jednotlivý případ prodlení přesahující 30 dnů činily 499 Kč a dále 0,1% denně z dlužné částky. Z oznámení o schválení úvěru (č.l. 10) bylo zjištěno, že žalobkyně akceptovala návrh na uzavření smlouvy ve znění dodatku k této smlouvě a žalovanému bylo sděleno, že splnil podmínky pro čerpání úvěru ve výši 150 000 Kč. Ze splátkového kalendáře (č.l. 11) byly zjištěny předpisy jednotlivých splátek poskytnutého úroku. Z karty klienta (č.l. 12) bylo zjištěno, že žalovaný uhradil pouze jednu splátku ve výši 10 257 Kč. Z výzev k zaplacení ze dne 18. 10. 2024 a ze dne 18. 11. 2024 (č.l. 15, 16) bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužných splátek (č. 2, 3, 4) a upozorněn na možnost zesplatnění celého úvěru, pokud dlužné splátky neuhradí. Z oznámení ze dne 21. 11. 2024 (č.l. 13), které žalobkyně doložila včetně dodejky (č.l. 14), bylo zjištěno, že žalovaný byl informován o zesplatnění úvěru a vyzván k okamžité úhradě zbývající dlužné částky ve výši 179 975 Kč. Z předsmluvního formuláře (č.l. 17-20) bylo zjištěno, že žalovaný byl seznámen s podmínkami a náklady úvěru, informacemi o výši úroku, RPSN, nákladech a sankcích za pozdní úhradu. Z listiny „Hodnocení klienta“ (č.l. 21) bylo zjištěno, že žalobkyně vycházela při poskytnutí úvěru z celkových příjmů žalovaného ve výši 49 409 Kč, tvořených příjmem ze zaměstnání, celkových výdajů ve výši 15 074 Kč, tvořených životním minimem 4 860 Kč, splátkami žalobkyni ve výši 1 580 Kč a náklady na bydlení ve výši 8 634 Kč. Žalovaný byl zaměstnán u společnosti , právnická osoba, , na hlavní pracovní poměr. Z potvrzení o příchozí úhradě ze dne 22. 7. 2024 (č.l. 22) soud zjistil, že na účet žalovaného byla dne 8. 7. 2024 připsána částka 51 551 Kč s označením „mzdy 0624“. Z listiny označené jako „Prohlášení klienta“ (č.l. 23-24) bylo zjištěno, že žalovaný prohlásil, že byl seznámen s podmínkami úvěru. Z dokladu o vyplacení úvěru (č.l. 25) soud zjistil, že žalobkyně vyplatila dne 22. 7. 2024 na účet č. , č. účtu,  částku 150 000 Kč. Z výpisu nebankovního registru NRKI (č. l. 26) soud zjistil, že žalobkyně zjišťovala vhodnost žalovaného k poskytnutí úvěru. Z listiny Podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru (č. l. 31) soud zjistil podmínky žalobkyně v při uzavírání smluv na dálku. Ze základní informace o klientovi (č. l. 34) soud zjistil, kontaktní informace žalovaného, číslo smlouvy, číslo účtu, datum žádosti o úvěr, datum podpisu smlouvy a datum vyplacení úvěru. Z listiny Důkaz o odeslání 1,- Kč (č.l. 34 p. v.) soud zjistil, že žalovanému byla na jeho účet zaslána autorizační platba ve výši 1 Kč. Z listiny Zaslaná SMS (Informace o vyplacení) (č.l. 35) soud zjistil, že žalovaný byl informován o zaslání autorizační platby ve výši 1 Kč, s výzvou, ať variabilní symbol této platby použije jako podpisový kód pro odpovědní SMS, čímž dojde k podpisu následujících dokumentů: návrh smlouvy, prohlášení klienta, dodatek č. 1 ke smlouvě o úvěru, informace pro klienty, formulář hodnocení klienta, čestné prohlášení politicky exponované osoby, souhlasy se zpracováním osobních údajů a další souhlasy. Z listiny Důkaz o přijaté SMS (pro vyplacení) (č.l. 35 p. v.) soud zjistil, že žalovaný odpověděl na potvrzovací SMS. Žalobkyně soudu předložila též fotokopii občanského průkazu žalovaného (č.l. 36-37). Z předžalobní výzvy ze dne 13. 6. 2025 (č.l. 9), kterou žalobkyně doložila včetně podacího archu (č.l. 27), soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dlužné částky ve výši 179 975 Kč.4. Soud má na základě provedeného dokazování za zjištěné, že na základě smlouvy o úvěru a dodatku č. 1 uzavřené dne 22. 7. 2024 mezi žalobkyní a žalovaným byla žalovanému poskytnuta částka 150 000 Kč, kterou se zavázal splatit žalobkyni ve 48 měsíčních splátkách po 10 257 Kč, s úrokem ve výši 78,08 % ročně, RPSN činila dle žalobkyně 113,05 %. Žalobkyně příjmy žalovaného zjistila z potvrzení o příchozí úhradě ze dne 8. 7. 2022, které poskytla banka žalovaného, existenci a trvání pracovního poměru žalovaného nezjišťovala. Výdaje žalovaného zjistila žalobkyně z prohlášení žalovaného, kde deklarované výdaje činily částku 15 074 Kč (včetně částky životního minima ve výši 4 860 Kč a nákladů na bydlení ve výši 8 634 Kč). V tomto prohlášení žalovaný deklaroval své měsíční příjmy ze zaměstnání ve výši 49 409 Kč. Žalobkyně měla k posouzení úvěruschopnosti k dispozici výpis databáze NRKI.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.8. Soudní dvůr EU v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci , spisová značka,  – , právnická osoba,  v odpovědi na předběžné otázky, které položil Okresní soud v , adresa, , potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Taková vnitrostátní úprava, podle níž se sankce uplatní pouze k námitce spotřebitele, je v rozporu s unijním právem.9. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , spisová značka, , věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.10. Soud hodnotil, zda žalobkyně před poskytnutím úvěru zjišťovala úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Obecná povinnost věřitele posuzovat schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr byla stanovena s účinností od 1. 1. 2011 výše citovaným ustanovením § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Podle aktuální judikatury zaměřené na posuzování úvěruschopnosti dlužníka (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , spisová značka, , a navazující nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , spisová značka, ) mají věřitelé povinnost postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, zejména ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka údaje, které dlužník věřiteli uvedl. Věřitelé mají dále povinnost využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. Výše citovaná judikatura přejímá interpretaci zaujatou Soudním dvorem Evropské unie v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci , spisová značka,  (, právnická osoba,  v. , jméno FO,  a další) a neměla by být i s ohledem na značnou medializaci shora uvedeného nálezu Ústavního soudu pro žalobkyni jako podnikatelku v oblasti poskytování spotřebitelských úvěrů žádným překvapením. Rovněž v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2012, sp. zn. , spisová značka, , by státní moc neměla poskytovat ochranu právům v podobě vykonávacího řízení subjektu, který nejenže neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také právům toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěrů - dlužník, ať už z nevědomosti, z bezvýchodnosti aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.11. V projednávané věci bylo tvrzeno, ale nebylo dostatečně doloženo, jakým způsobem žalobkyně aktivně zjišťovala úvěruschopnost žalovaného, příjem (pravděpodobně mzda za měsíc červen 2024) zjistila z potvrzení o příchozí transakci na účtu žalovaného, konkrétní měsíční výdaje nezjistila vůbec, existenci a výši dalších úvěrů žalovaného nezjistila. Žalobkyně se spolehla pouze na prohlášení žalovaného. K předložené zákaznické kartě soud poukazuje na odůvodnění shora uvedeného rozsudku. Žalobkyně tedy podle soudu po formální stránce nezjišťovala úvěruschopnost žalovaného dostatečně, nezajistila si ani základní podklady pro její posouzení. Žalobkyně nepostupovala správně ani obsahově, kdy tvrzené měsíční výdaje žalovaného byly evidentně podhodnocené (k přezkoumávání tohoto aspektu postupu věřitele soudem z úřední povinnosti viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci , spisová značka,  – , právnická osoba, . Soud proto s ohledem na vše shora uvedené dospěl k závěru, že žalobkyně nepostupovala při zjišťování úvěruschopnosti dlužníka (žalovaného) s odbornou péčí a v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je tak smlouva uzavřená mezi účastníky jako celek neplatná. Soud připomíná, že žalobkyně měla při poskytování úvěru s extrémně vysokým úrokem z úvěru (vysoko nad hranicí lichevního úroku ve smyslu ustálené judikatury Nejvyššího soudu) jako podnikatel v oblasti poskytování úvěrů vynaložit vyšší úsilí na posuzování úvěruschopnosti svého klienta.12. S ohledem na neplatnost smlouvy soud nemohl žalobkyni přiznat ani požadované úroky a související poplatky, ani smluvní pokuty a paušalizované náklady na upomínání.13. V návaznosti na výše uvedené soud dále rozhodoval o plnění ve výši 150 000 Kč poskytnutém žalovanému na základě neplatné smlouvy o úvěru. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Jedná se tedy o plnění bez právního důvodu, neboť důvod, který zakládal plnění, byla neplatná smlouva, tedy jednání, které nemohlo mít zamýšlené účinky. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. Žalobkyně poskytla žalovanému 150 000 Kč, žalovaný uradil jednu splátku ve výši 10 257 Kč, zbývá mu tak uhradit částku 139 743 Kč, proto soud žalobě vyhověl co do částky 139 743 Kč a zamítl ji do částky 79 876 Kč s příslušenstvím.14. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“), kdy žalobkyně měla ve věci úspěch pouze částečný (aritmeticky z 64 %, po započtení úspěchu žalovaného snížený na 28 %), proto soud žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 16 125 Kč. Celkové náklady řízení pak činily částku 57 590,20 Kč, z čehož částka 10 981 Kč činila soudní poplatek, odměna za právní zastoupení činila 36 720 Kč dle ust. § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (4 úkony právní služby po 9 180 Kč: převzetí věci, sepis výzvy, sepis žaloby, účast u ústního jednání), 4x režijní paušál po 450 Kč dle § 13 advokátního tarifu, celkem 1 800 Kč a částka ve výši 8 089,20 Kč odpovídající 21% DPH z uvedené odměny a náhrad, již je advokát povinen ve smyslu § 137 odst. 3 o.s.ř. z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci prostřednictvím Okresního soudu v České Lípě. V odvolání musí být uvedeno, kdo je podává, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu se napadá, v čem je spatřována nesprávnost tohoto rozhodnutí nebo postupu soudu a čeho se odvolatel domáhá. Odvolání musí být podepsáno a datováno.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost stanovenou vykonatelným rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSCL:2025:38.C.239.2025.1","publishedAt":"2026-03-11","decisionAt":"2025-12-11","caseNumber":{"senate":38,"registry":"C","index":239,"year":2025,"pageNumber":66},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Martin","lastName":"Fedorko","titlesAfter":"","function":"samosoudce"},"courtCode":"OSCL","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o zaplacení 219 619 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"7","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"101","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"137","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAHRADA_NAKLADU","NEPLATNOST_SMLOUVY","SMLOUVA_O_UVERU","NAKLADY_RIZENI"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}