{"uuid":"d812575b-1530-4c85-b5a3-f339aa76cbf1","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Okresní soud v Klatovech rozhodl soudcem Janem Chudobou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: obec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta A","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovaným: 1. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované B","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované B","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"oba zastoupeni advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta B","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o odstranění stavby a o vzájemném návrhu žalovaných na určení vlastnického práva k nemovité věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žaloba, aby žalovaní byli zavázáni povinností společně a nerozdílně na svůj náklad a nebezpečí odstranit část budovy č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako součásti pozemku parc. č. st. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", který je situován v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to přístavbu této budovy sestávající z rampy, schodiště a zpevněné plochy umístěné na části pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" v rozsahu zhotoveného geometrického plánu, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Určuje se, že žalovaní jsou v režimu svého společného jmění manželů vlastníky pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" vzniklého oddělením od pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", zapsaného v katastru nemovitostí pro obec a katastrální území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" na listu vlastnictví č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", na základě geometrického plánu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":"-","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", který vyhotovil dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení ve výši 23 462 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaných ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žaloba, aby žalovaní byli zavázáni povinností společně a nerozdílně na svůj náklad a nebezpečí odstranit část budovy č. p. , Anonymizováno,  jako součásti pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , který je situován v katastrálním území , adresa, , a to přístavbu této budovy sestávající z rampy, schodiště a zpevněné plochy umístěné na části pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno,  v katastrálním území , adresa,  v rozsahu zhotoveného geometrického plánu, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.II. Určuje se, že žalovaní jsou v režimu svého společného jmění manželů vlastníky pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno,  vzniklého oddělením od pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , zapsaného v katastru nemovitostí pro obec a katastrální území , adresa,  na listu vlastnictví č. , hodnota, , na základě geometrického plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , který vyhotovil dne , datum,  , tituly před jménem,  , jméno FO,  a který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovaným náhradu nákladů řízení ve výši 23 462 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaných , Jméno advokáta B","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se žalobou ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" domáhala, aby žalovaní byli zavázáni povinností společně a nerozdílně na svůj náklad a nebezpečí odstranit část budovy č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako součásti pozemku parc. č. st. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", který je situován v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to přístavbu této budovy sestávající z rampy, schodiště a zpevněné plochy umístěné na části pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" v rozsahu zhotoveného geometrického plánu, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku. Svůj návrh odůvodnila tím, že je vlastníkem pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" o výměře 1 172 m2 vedeného jako ostatní plocha v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalobkyně má v budoucnu zájem na tomto pozemku zbudovat veřejně prospěšnou stavbu chodníku s uložením inženýrských sítí do pozemku. Žalovaní mají ve svém společném jmění mimo jiné pozemek parc. č. st. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ležící rovněž v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Tyto pozemky spolu sousedí. Žalovaní pozemek parc. č. st. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" spolu s budovou č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a dalšími pozemky nabyli na základě kupní smlouvy ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Jak žalobkyně předběžně zjistila, v padesátých letech minulého století byla právními předchůdci žalovaných ke stavbě č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" zbudována přístavba schodiště s rampou a zpevněná plocha navazující na schodiště. Tato přístavba, která je stavebně propojena se stavbou č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", je situována na části pozemku žalobkyně parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"Přesný termín zbudování této přístavby není žalobkyni znám. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" přístavby nejsou využívány jako hlavní přístup do stavby č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Jako hlavní přístup do stavby č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" je využíván boční vchod ze dvora domu na pozemku parc. č. st. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve vlastnictví žalovaných.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Spor mezi účastníky začal v roce 2024, kdy žalovaní žalobkyni sdělili, že přístavba je v havarijním stavu a vyzvali žalobkyni jako vlastníka pozemku, aby přístavbu na svůj náklad odstranila. Žalobkyně jim sdělila, že není vlastníkem přístavby, a pokud je tvrzen havarijní stav přístavby, vyzvala žalované k zajištění zabezpečovacích prací tak, aby nedošlo k ohrožení osob a majetku. Žalobkyně byla ochotna participovat na odstranění schodiště tím, že by na náklady žalovaných zajistila kontejner pro stavební suť z demolice. Takovéto řešení žalovaní odmítli. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalovaní podali „Žádost o odkoupení pozemku z vlastnictví obce“, v níž tvrdili, že přístavba nemá souvislost s domem č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a nenachází se na jejich pozemku, a proto přístavbu nelze odstranit bez dohody s žalobkyní. Žalovaní navrhli odkoupení části pozemku dotčeného přístavbou nebo odkoupení celého pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", což žalobkyně odmítla s tím, že přístavba je součástí jejich domu č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":",","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"a odpovídají tak za její stav. Žalobkyně žalované vyzvala k zajištění zabezpečovacích prací při demolici přístavby i k tomu, aby žalovaní žalobkyni předložili právní titul k užívání části pozemku parc. č. 103/1 formou umístění přístavby na části tohoto pozemku. Dopisem ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalovaní žalobkyni sdělili, že došlo k mimořádnému vydržení vlastnického práva k části pozemku žalobkyně parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" dotčeného výstavbou přístavby. Žalovaní v příloze k tomuto dopisu předložili právní stanovisko advokátní kanceláře ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", návrh souhlasného prohlášení o vlastnictví pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a dále návrh geometrického plánu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":"-","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" Dankoviče ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" o dělení pozemku, v němž přístavbou dotčená část pozemku žalobkyně byla označena jako nově vznikající pozemek parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalobkyně v reakci na to poukázala na nekonzistentnost dosavadních tvrzení žalovaných a odmítla nabytí vlastnického práva k části pozemku dotčeného přístavbou z titulu mimořádného vydržení. Žalovaní byli současně upozorněni, že pokud nepředloží právní titul k umístění přístavby na části předmětného pozemku, bude přístavba obcí považována za neoprávněnou stavbu, a obec s ohledem na záměr budoucí výstavby veřejně prospěšné stavby na pozemku bude zvažovat právní kroky vedoucí k odstranění přístavby na pozemku obce. Žalobkyně má za to, že k případnému mimořádnému vydržení dojít nemohlo, neboť s ohledem na dosavadní zjištěné okolnosti věci je možné namítat existenci nepoctivého úmyslu ze strany žalovaných. Žalovaní nedoložili právní titul umístění stavby na pozemku žalobkyně a nedoložili ani to, že přístavba a vlastní stavba č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" byly zbudovány v souladu s předpisy platnými v době jejich výstavby. Žalobkyně tak dosud považuje minimálně stavbu přístavby za neoprávněnou stavbu umístěnou bez právního titulu umístění této přístavby na jejím pozemku. Za této situace je třeba užít analogicky ustanovení § 125 a násl. středního občanského zákoníku (dále též „s. o. z.“), dle něhož platilo, že zpracuje-li cizí věc v dobré víře socialistická právnická osoba, je výrobek v socialistickém vlastnictví, jinak se věc, lze-li tak učinit, uvede v předešlý stav.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalobkyně shrnula, že obec se dlouhodobě snažila věc vyřešit mimosoudně, a to i odstraněním stavby zčásti na své náklady. Žalobkyně je přesvědčena, že veřejný zájem obce by měl převážit nad individuálním zájmem vlastníka stavby, která je v současné době v havarijním stavu. Doba existence stavby sama o sobě nebrání zájmu na jejím odstranění, když opačný postup by vedl k neodůvodněné pokračující blokaci obecního majetku. Odstranění neoprávněné stavby, jež je v neuspokojivém stavebním stavu ohrožujícím majetek a zdraví osob v obci, žalobce považuje za spravedlivé a přiměřené řešení současné kolize práv účastníků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Žalovaní vyjádřili s podanou žalobou nesouhlas. Popsali způsob nabytí svých nemovitostí, přičemž zdůraznili, že nemovitosti byly vydány někdejší restituentce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to Spotřebním družstvem v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" na základě dohody uzavřené dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" podle zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd. Již tehdy byl objekt ve špatném technickém stavu. Na části sousedního pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", který je ve vlastnictví žalobkyně, se již od 50. let 20. století nachází rampa se schodištěm a chodníkem. Schodiště je fyzicky spojené s domem č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a umožňuje přístup do hlavního vchodu v čele budovy. Přistavět jej tehdy nechalo Spotřební družstvo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", když dům č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" (někdejší ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" U ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":") přestavělo na prodejnu potravin. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ani její právní nástupce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", od nějž žalovaní předmětné nemovitosti nabyli v roce 2016, nevěděli a při běžné opatrnosti nemohli vědět, že část stavby č.p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" se podle údajů v katastru nemovitostí nachází na pozemku žalobkyně. To vyplývá mj. ze stavebně-technického posudku, který byl pro celou stavbu pořízen v roce 1991 v rámci procesu navrácení celého objektu paní ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Tento posudek na více místech uvádí předmětné schodiště s rampou jako součást stavby č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", dokonce i na přiloženém nákresu. Zároveň se paní ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" mohla spoléhat na prohlášení učiněné Jednotou, Spotřebním družstvem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", v dohodě o vydání nemovitosti, že jí nejsou známy „žádné právní závady, věcná břemena a jiné právní povinnosti“ váznoucí na vydávaných nemovitostech. Že skutečný stav neodpovídá stavu v katastru nemovitostí, neboť podle údajů v něm se schodiště nachází na pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve vlastnictví obce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", se žalovaní dozvěděli až v roce 2024. Žalovaní se věc s obcí snažili vyřešit smírnou cestou nejprve návrhem ze ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", dále návrhem na podpis souhlasného prohlášení ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Ani jednomu z návrhů obec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" nevyhověla, ačkoli se až do prvního podnětu žalovaných v roce 2024 proti existenci schodiště nikdy nevymezila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Držba pozemku pod schodištěm byla vykonávána nepřetržitě téměř 70 let, navíc způsobem, který byl navenek dobře patrný a který z užívání tohoto pozemku vyloučil kohokoli jiného. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" i pan ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" totiž mohli podle tehdejší právní úpravy při obvyklé míře opatrnosti vydržet vlastnické právo i na základě tzv. domnělého právního titulu. Takto by pozemek č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" vydržel pan ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako právní nástupce paní ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" k ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", 10 let poté, co se držby tohoto pozemku ujala paní ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" na základě dohody o vydání majetku se Spotřebním družstvem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". K ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" by se tak pozemky parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a stavba č.p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", všechny ve vlastnictví pana ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", staly podle § 3054 OZ jednou věcí v právním smyslu a jako takové přešly na základě smlouvy z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do vlastnictví žalovaných. Argumentace žalobkyně ustanovením § 125 s. o. z. bez dalšího předpokládá, že Spotřební družstvo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" nebylo v dobré víře, když schodiště vybudovalo. Takový výklad je ovšem dle mínění žalovaných v rozporu s § 145 tohoto zákona o tom, že v pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná. Dále je takový výklad v rozporu s § 7 ve spojení s § 3030 platného občanského zákoníku (dále též „o. z.“). S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 22 Cdo 4484/2007 žalovaní zdůraznili, že při posuzování dobré víry držitele v době po roce 1948 i později je třeba přihlédnout k tomu, že se ujal držby nemovitosti v době, kdy byla závažným způsobem narušena stabilita vlastnických vztahů, kdy nebyly uznávány některé tradiční principy soukromého práva, právní úprava vlastnických vztahů byla nepřehledná (týkaly se jí často i odvozené normy) a správní orgány (národní výbory) měly široká faktická i právní oprávnění zasahovat do vlastnických vztahů. V takovém případě nelze na držitele klást stejné nároky jako ve stabilizovaném právním státě respektujícím tradiční a vžité principy občanského práva. Absence souhlasu příslušného správního orgánu s postavením schodiště neznamená bez dalšího jeho kvalifikaci jako neoprávněnou stavbu, a nevyplývá z něj nedostatek dobré víry právních předchůdců žalovaných, jak se žalobkyně nesprávně domnívá. Žalovaní dále odmítli, že by je tížilo břemeno důkazní ohledně předložení právního titulu k výstavbě přístavby se schodištěm, když naopak tíží žalobkyni.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že u pozemku pod schodištěm k vydržení ve prospěch žalovaných nedošlo, navrhují žalovaní posoudit jej jako přestavek podle § 1087 o. z., neboť tato úprava se užije i na stavby zřízené před ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" prostřednictvím § 3059 o. z. Podmínka zásahu jen malé části stavby do malé části sousedního pozemku je u schodiště o rozloze 11 m2 splněna, neboť představuje méně než 10 % rozlohy stavby č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a méně než 1 % pozemku č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Závěrem žalovaní uvedli, že žalobkyně se svým nárokem přichází pozdě, po desetiletích vlastní nečinnosti, dávno po uplynutí všech lhůt, které jí zákon na ochranu jejich práv poskytuje, takže se domáhá odstranění stavby z pozemku, jehož není vlastníkem. Navíc žaloba dle názoru žalovaných nesleduje žádný oprávněný zájem obce. Je toliko prostředkem, jímž osoba starosty právními prostředky a zneužitím veřejných peněz reaguje na ryze osobní konflikty s žalovanými, které byly vyvolány oprávněnou kritikou způsobu jím vykonávané veřejné funkce, a proto by měla být zamítnuta. Žalovaní současně vznesli vzájemný návrh na určení jejich vlastnického práva k části pozemku, na němž stojí zmíněná přístavba na základě připojeného geometrického plánu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Žalobkyně ve vyjádření k vzájemnému návrhu žalovaných uvedla, že neobsahuje žádné vylíčení rozhodných skutečností podložených důkazními návrhy, o které žalovaní svůj nárok na určení tvrzeného vlastnického práva opírají. Není zřejmé, z jakého právního titulu je nárok žalovaných vůči žalobkyni uplatněn. Je třeba tvrdit všechny rozhodné skutečnosti tak, aby mohla být posouzena otázka možného nabytí vlastnického práva, zejména na základě čeho a kým mělo dojít k uchopení držby, jedná-li se o držbu, a kdy oprávněná držba měla začít. Dle názoru žalobkyně nelze, pokud jde o uplatněný vzájemný návrh, vycházet z tvrzení žalovaných uvedených v předchozích částech jejich podání, kde se vyjadřují k nároku žalobkyně na odstranění stavby. Dále žalobkyně uvedla, že poctivá držba je vyloučena umístěním neoprávněné stavby, takže k vydržení části pozemku žalobkyně nejen žalovanými, ale ani jejich právními předchůdci dojít nemohlo. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" pozemku žalobkyně a pozemku žalovaných jsou a i v době vydání pozemku právním předchůdcům žalovaných byly zřetelně vyznačeny v katastru nemovitostí, což je faktický a právní stav způsobilý vyvolat objektivní pochybnost o vlastnictví a vyloučit dobrou víru případného držitele. Tuto svoji argumentaci žalobkyně dále rozvedla a navrhla, aby soud vzájemný návrh na určení vlastnického práva zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Soud provedl dokazování, na jehož základě dospěl k následujícím poznatkům o skutkovém stavu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Z výpisu z katastru nemovitostí pro obec a k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", list vlastnictví č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", vzal soud za prokázané, že žalovaní mají ve svém společném jmění pozemek parc. č. st. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. 84, nacházející se v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Z výpisu z katastru nemovitostí pro obec a k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", list vlastnictví č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", vzal soud za prokázané, že žalobkyně je zde zapsána jako výlučný vlastník pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", ostatní plocha (ostatní komunikace), o výměře 1 172 m2.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Z barevné fotografie přiložené k žalobě (ve spisu je vytištěna černobíle) bylo zjištěno, že zachycuje přístavbu rampy se schodištěm, zábradlím a zpevněnou plochou k rodinnému domu žalovaných č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve Vřeskovicích, jejíhož odstranění se žalobkyně domáhá (dále též jen jako „přístavba“). Na první pohled je patrný neutěšený technický stav přístavby i samotného průčelí budovy rodinného domu. Z černobílých kopií pohlednic, rovněž přiložených žalobkyní k žalobě, soud zjistil, že se jedná o historické snímky téže nemovitosti z průčelí, jejichž datum pořízení není známo. I na těchto snímcích je přístavba dobře patrná, zvláště ze zvětšenin týchž snímků, předložených žalovanými. Z další dobové fotografie předložené žalobkyní (č. l. 69) vzal soud za prokázané, že v domě č. p. 84 ve Vřeskovicích byl historicky provozován hostinec, do něhož byl zřízen vstup po schodech rovněž v průčelí budovy, avšak zde ještě nebyla zbudována sporovaná přístavba. Není zřejmé, z jakého období snímek pochází.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalovanými a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", nar. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", vzal soud za prokázané, že na jejím základě nabyli žalovaní od výše jmenovaného dosavadního vlastníka do svého společného jmění mimo jiné i pozemek parc. č. st. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", nacházející se v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to „se vším právním i faktickým příslušenstvím a součástmi“. Ve smlouvě také stojí, že budova č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla postavena před rokem 1947 a neprošla zásadní rekonstrukcí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Z dohody o vydání nemovitosti uzavřené dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" mezi Jednotou, spotřebním družstvem v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" coby vydávajícím a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", nar. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", jako přijímající soud zjistil, že jde o dohodu uzavřenou podle zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, na jejímž základě došlo k převodu vlastnického práva k objektu rodinného domu č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" spolu se stavební parcelou č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" o výměře 450 m2 ve Vřeskovicích na jmenovanou soukromou osobu jako restituenta. Dohoda obsahuje prohlášení vydávajícího, že „jí nejsou známy žádné právní závady, věcná břemena a jiné právní povinnosti na vydávaných nemovitostech váznoucí“ (čl. IV).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Ze stavebně technického posudku objektu provozní a obytné budovy č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" postavené na vlastním pozemku č. k. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve Vřeskovicích, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud zjistil, že byl pořízen v roce 1991 patrně v souvislosti se zvažovaným vydáním nemovitosti v rámci restitucí. Tento posudek zmiňuje dotčenou přístavbu coby zvýšenou venkovní podestu s předloženými schody jako nedílnou součást stavby č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", což je patrné i z přiložených nákresů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Z historického snímku katastrální mapy předloženého žalovanými, včetně zvětšené verze se zeleným vyznačením části pozemku, soud neučinil žádný relevantní skutkový závěr, neboť z této mapy není zřejmé, na jakém pozemku by se měla přístavba nacházet. Z těchto snímků je jen zřejmé, že do prostoru objektu nebo do předmětné přístavby snad měla historicky zasahovat sousední stavební parcela č. kat. 72. Není však zřejmé, zda šlo o chybné zakreslení, což by mohl dávat tušit poněkud překvapující průběh hranice pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", která na styku s hlavní částí zmíněné stavební parcely č. kat. 72 tvoří jakýsi „oblý hrb“. Bez ohledu na správnost této domněnky jsou tyto snímky bez náležité vypovídací hodnoty. Z dalšího snímku katastrální mapy ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", jeho zvětšeniny a snímku zachycujícího stav v letech 1964 až 1982 bylo zjištěno, že hranice pozemků se v místě stavby č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve Vřeskovicích historicky měnily, žádné zásadní či pro věc významné poznatky však soud z této dokumentace nenabyl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Z rozhodnutí finančního odboru rady Okresního národního výboru v Přešticích ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" o žádosti Jednoty lidového spotřebního družstva v Přešticích o přijetí opatření týkajícího se některých věcí užívaných organizacemi socialistického sektoru soud zjistil, že na základě tohoto rozhodnutí stavba č. p. 84 ve Vřeskovicích se stavební parcelou č. kat. 94 ve vložce č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" pozemkové knihy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", tehdy vlastnicky náležející ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", přechází do vlastnictví Jednoty lidového spotřebního družstva v Přešticích dnem právní moci daného rozhodnutí. Z navazujícího rozhodnutí finanční komise rady Okresního národního výboru v Klatovech ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo zjištěno, že odvolání zmíněného vlastníka do vzpomenutého rozhodnutí ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo zamítnuto a napadené prvostupňové rozhodnutí potvrzeno.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Z dopisu žalovaných ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" adresovaného žalobkyni soud zjistil, že se jím žalovaní obrátili na žalobkyni s žádostí o odkoupení pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to v rozsahu cca 25 m2, pokrývajícím zmíněnou přístavbu, popřípadě o odkoupení celé části parcely 103/1 mezi pozemkem parc. č. st. 94 a komunikací. Žádost odůvodnili žalovaní tím, že přístavba je v havarijním stavu a je nutná její demolice. Není zakreslená v katastrální mapě a z nabývacích titulů nevyplývá žádná souvislost s domem č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", a nelze tak provést její odstranění bez dohody s žalobkyní. Tuto žádost žalobkyně odmítla nedatovaným dopisem adresovaným žalovaným s tím, že přístavba je součástí jejich domu č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", a odpovídají tak za její stav. Z obsahu téhož dopisu soud také zjistil, že jím žalobkyně současně žalované vyzvala k zajištění zabezpečovacích prací při demolici přístavby i k tomu, aby žalovaní žalobkyni předložili právní titul k užívání části pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" formou umístění přístavby na části tohoto pozemku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Z dopisu žalovaných ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud zjistil, že v něm žalovaní žalobkyni sdělili, že došlo k mimořádnému vydržení vlastnického práva k části pozemku žalobkyně parc. č. 103/1 dotčeného výstavbou přístavby. Žalovaní odkázali na přiložené stanovisko advokátní kanceláře ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", z něhož plyne, že přístavba se na daném místě nachází již více než 60 let a tvoří jeden funkční celek s domem č. p. 84, přičemž žalovaní i jejich právní předchůdci byli v dobré víře, že jsou vlastníky i pozemku v části zastavěné přístavbou. Žalovaní dále přiložili návrh souhlasného prohlášení o vlastnictví pozemku parc. č. 103/3 v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", jenž má nově vzniknout podle předloženého geometrického plánu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":"-78/2025 ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" Dankoviče ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" o dělení pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Z obsahu tohoto geometrického plánu bylo zjištěno, že přístavbou dotčená část pozemku žalobkyně parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla označena jako nově vznikající pozemek parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Z dopisu žalobkyně ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", učiněného v právním zastoupení, soud zjistil, že jde o reakci žalobkyně na dopis žalovaných ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", v němž poukázala na nekonzistentnost dosavadních tvrzení žalovaných a odmítla nabytí vlastnického práva k části pozemku dotčeného přístavbou z titulu mimořádného vydržení, a proto souhlasné prohlášení žalobkyně odmítla podepsat. Žalovaní byli současně upozorněni, že pokud nepředloží právní titul k umístění přístavby na části předmětného pozemku, bude přístavba považována obcí za neoprávněnou stavbu, a obec s ohledem na záměr budoucí výstavby veřejně prospěšné stavby na pozemku bude zvažovat právní kroky vedoucí k odstranění dané přístavby na pozemku obce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Z navazující výměny stanovisek mezi právním zástupcem žalobkyně a žalovanými, resp. žalovaným (e-maily žalovaného ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", dopis žalobkyně ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":") soud neučinil žádá zásadní skutková zjištění vyjma toho, že v něm strany setrvaly na svých dosavadních stanoviscích a odmítly argumenty protistrany.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Ze sdělení Státního oblastního archivu v Plzni, Státního okresního archivu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud zjistil, že k žádosti žalobkyně k této instituci ohledně stavebních úprav prodejny ve Vřeskovicích, v domě č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", bylo pátráno v archivech samotné žalobkyně, MNV ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a Jednoty ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", avšak žádné materiály se dohledat nepodařilo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Soud neprovedl důkaz strategickým plánem rozvoje obce, a to s ohledem na to, že okolnost, že žalobkyně chce vybudovat na pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" veřejně prospěšnou stavbu v podobě chodníku, není sporováno účastníky řízení, přičemž tento záměr vyplývá z již provedených důkazů, konkrétně z předžalobní komunikace účastníků. Soud dále neprovedl důkaz vypracováním nového geometrického plánu, když k dispozici měl shora specifikovaný geometrický plán předložený v kopii jak samotnou žalobkyní, tak zejména v jeho originální elektronické podobě žalovanými, který co do své správnosti sporován nebyl. Žalobkyně tu toliko namítala, že nebyla přizvána k zaměření uskutečněnému autorem předloženého geometrického plánu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" Dankovičem. To však nevylučuje použitelnost tohoto plánu jako důkazního prostředku, ani nijak nesnižuje jeho hodnotu. Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu i judikatury Ústavního soudu platí, že „místní šetření znalce na rozdíl [od] ohledání na místě samém (§ 125, § 130 odst. 2 o. s. ř.) není zvláštním důkazním prostředkem. Provede-li tedy znalec místní šetření za účelem získání podkladů pro podání znaleckého posudku, nejde o provádění dokazování a účastníci, respektive jejich zástupci, nemají procesní právo takového ohledání se účastnit, a to ani tehdy, jestliže soud znalci uloží o termínu šetření účastníky vyrozumět. Účastníkům zákon v § 123 o. s. ř. přiznává jen právo vyjádřit se k návrhům na důkazy a ke všem důkazům, které byly provedeny, tedy i ke znaleckému posudku (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. 32 Cdo 2410/2016, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. I. ÚS 2405/11)“ (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 212/2021 ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"). V usnesení sp. zn. IV. ÚS 1291/21 ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" k tomu Ústavní soud dodal, že „[p]rohlédnutí věci znalcem však není ohledáním na místě, tedy formou provedení důkazu, jak ji zná občanský soudní řád (§ 130 odst. 2 o. s. ř.; termín ‚místní šetření‘ občanský soudní řád nezná). Ohledání na místě je důkazním prostředkem, který soudu, nikoliv znalci, umožňuje získat poznatky o skutečnostech vnímaných jeho smysly a k ohledání, tedy k provedení důkazu je třeba předvolat všechny, kteří se jinak předvolávají k jednání. U šetření znalce, jež je podkladem pro zpracování znaleckého posudku jako dalšího důkazního prostředku, však taková nutnost nevyvstává, neboť zde nedochází k provedení důkazu (tím je až výslech znalce nebo podání znaleckého posudku před soudem, kde se k němu má právo účastník vyjádřit). Postup znalce v takové situaci nelze směšovat ani s ohledáním podle § 130 o. s. ř., a přítomnost jakýchkoliv osob při tom, když si znalec prohlíží věc (nebo ji zkoumá), je v zásadě irelevantní“ (bod 18 cit. usnesení Ústavního soudu). Uvedené závěry lze bezpochyby vztáhnout i na postup vypracování geometrického plánu. V opačném případě by ani k účastníkům zadaným geometrickým plánům předloženým nebylo lze přihlížet, neboť ty ze své povahy zpravidla nevycházejí ze zaměření za přítomnosti osob, které připadají v úvahu jako budoucí účastníci řízení, anebo které v tomto procesním postavení dokonce již takto vystupují.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Soud zvážil výsledky provedeného dokazování a dospěl k následujícím závěrům.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Pokud jde o požadavek žalobkyně na odstranění přístavby, neshledal jej soud opodstatněným. V řízení se nepodařilo zjistit, kdy přesně k jejímu zbudování došlo, když ani pátrání v archivech k podnětu žalobkyně nepřineslo žádný výsledek. Nicméně provedené důkazy historickými snímky a dobovými pohlednicemi zřetelně ukazují na to, že se tak s velkou pravděpodobností stalo v průběhu 50. let minulého století. Objekt č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve Vřeskovicích předtím, než zde byla vybudována ona přístavba, sloužil jako hostinec. To je dobře patrné z historického snímku zachycujícího průčelí této budovy s nápisem „HOSTINEC ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":".“ a pořízeného pravděpodobně v meziválečném období, na což by bylo možné usuzovat z doškové střechy sousedního stavení (dnes dům č. p. 27). Tento snímek současně zachycuje vstup do hostince po schodech bez zábradlí orientovaných kolmo ke vchodu, nikoli podél štítu budovy. Ostatní snímky a pohlednice byly zřetelně pořízeny později. Na jedné z fotografií (snímek pořízený směrem od Vřeskovického rybníku na návsi) je právě zmíněné sousední stavení již vyobrazeno ve změněné podobě, kdy jeho průčelí končí v zásadě tam, kde podle prvně zmíněného dobového snímku končila předzahrádka k témuž objektu, resp. na stejné úrovni jako dům č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Ten je již na této další fotografii pořízené směrem od Vřeskovického rybníku zachycen s přístavbou a obtížně čitelným, leč rozpoznatelným nápisem „Potraviny“ se symbolem (logem) připomínajícím zdálky známý symbol jednot – spotřebních lidových družstev v podobě ozubeného kola a nápisu „Jednota“ uprostřed. Rovněž dřívější subtilní okna původního hostinského zařízení byla přeměněna na dvě velká okna představující výlohy prodejny. Z téže fotografie je však také patrné, že byla nejspíše pořízena na počátku, resp. v první polovině 50. let, o čemž svědčí zachycený koňský povoz a osobní motorové vozidlo, charakteristické pro 30. a 40. léta minulého století.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Uváží-li se, že přístavba byla zřízena v 50. letech minulého století, resp. v době po roku 1948, na čemž se účastníci v průběhu řízení víceméně shodli, pak je zapotřebí zohlednit, že se tak stalo v době platnosti Ústavy 9. května (ústavní zákon č. 150/1948 Sb.) a na ní založeném právním řádu. Ústava 9. května v § 145 stanovila, že národní majetek je zásadně v rukou státu (státní vlastnictví) s tím, že části národního majetku, které nejsou celostátního významu a slouží veskrze nebo převážně obyvatelstvu některého správního celku (obce, okresu, kraje), mohou být v rukou svazků lidové správy (tzv. komunální vlastnictví). Odtud je dobře patrné, že komunální vlastnictví nebylo samostatnou formou vlastnictví, nýbrž bylo odvozeno od státního vlastnictví, poněvadž stále šlo o část národního majetku. Ke dni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" pak nabyl účinnosti zákon č. 279/1949 Sb., o finančním hospodaření národních výborů, který národním výborům, které obce nově spravovaly, k tomuto majetku ponechal pouze právo správy a hospodaření s tím, že stát jim mohl tento majetek kdykoliv odejmout (§ 29 a násl. cit. zákona). Tyto okolnosti mají význam potud, že zbudování přístavby v 50. letech minulého století nemohlo z povahy věci zasáhnout do vlastnictví žalobkyně, protože žalobkyně tehdy nic vlastnit nemohla, stále šlo totiž o část národního majetku (státního vlastnictví), který ale, jak se z výše vyloženého podává, ani sama nespravovala (nemohla spravovat), nýbrž jej spravoval národní výbor jako orgán, který byl součástí centralizované státní správy (a nikoli územní samosprávy, jež byla zlikvidována, takže obce ani neměly samostatnou právní subjektivitu jako dnes). Byla-li tedy přístavba zbudována na dnešním pozemku parc. č. 103/1 v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", jehož zapsaným vlastníkem je dnes žalobkyně, mohlo dojít leda k zásahu do státního vlastnictví, do části národního majetku. To, že ve vlastnictví obce žádný majetek být v té době nemohl, ostatně potvrdil i Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 28 Cdo 2447/2003 ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". K obnově obecního vlastnictví pak došlo až po roce 1989, konkrétně v souvislosti s přijetím zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, v jehož důsledku se obnovilo vlastnické právo obcí (už jako samostatných právních subjektů) k majetku, s nímž hospodařily „jejich“ národní výbory. To je jeden důležitý moment, který je třeba vzít v úvahu při posuzování důvodnosti podané žaloby na odstranění stavby.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Druhý důležitý moment, na který rovněž poukazují žalovaní, je, že ke zřízení přístavby mělo dojít v období nesvobody, které je dosud platným zákonem č. 480/1991 Sb., o době nesvobody, vymezeno jako období let 1948 až 1989 s tím, že podle § 1 tohoto zákona v tomto období komunistický režim porušoval lidská práva i své vlastní zákony. Z judikatury Nejvyššího soudu se podává, že obzvláště období 50. let je dobou, kdy byla závažným způsobem narušena stabilita vlastnických vztahů, kdy nebyly uznávány některé tradiční principy soukromého práva, právní úprava vlastnických vztahů byla nepřehledná (týkaly se jí často i odvozené normy) a konečně, kdy správní orgány (národní výbory) měly široká faktická i právní oprávnění zasahovat do vlastnických vztahů (srov. např. rozsudek sp. zn. 22 Cdo 2166/2000 ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", rozsudek sp. zn. 22 Cdo 4484/2007 ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" či rozsudek sp. zn. 22 Cdo 2286/2022 ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Právě touto optikou narušení stability vlastnických vztahů v označené době je třeba poměřovat i vybudování sporované přístavby.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. V řízení se nepodařilo zjistit, kdo přístavbu zřídil či ji nechal vybudovat. Z provedeného dokazování vyplynulo pouze to, že dům č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve Vřeskovicích měl až do roku 1960 vlastnit ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", zemřelý ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Vzhledem k tomu, že v roce 1960, kdy došlo ke konfiskaci tohoto majetku a jeho přechodu do vlastnictví Jednoty, lidového spotřebního družstva v Přešticích, zmíněné družstvo užívalo objekt „převážně na základě nájemního poměru“. S přihlédnutím ke všem zjištěným okolnostem se pak lze domnívat, že přístavbu nechalo vybudovat právě toto družstvo za účelem přístupu do prodejny Jednoty. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" zdůrazňovat, že lidová družstva se tehdy těšila výsadnímu postavení v hospodářském životě státu (též srov. § 157 Ústavy 9. května). Jestliže tedy lidové družstvo zbudovalo onu přístavbu na pozemku, který v té době tvořil část národního majetku, tj. na pozemku ve státním vlastnictví, byť třeba i spravovaném místním národním výborem, reálně k žádnému zásahu ve smyslu narušení vlastnického práva nedošlo, jelikož uvedené entity (lidové družstvo i národní výbor obce) byly deriváty nebo proměnné jednoho a téhož společenského systému, postaveného na spolupráci státu (a jeho orgánů) a kolektivních organizací a institucí. Jinak řečeno, okolnost, že lidové družstvo zbudovalo stavbu na státním pozemku pro účely plnění svých úkolů, nebyla vnímána ze strany tento pozemek spravujícího orgánu (národního výboru) nijak úkorně. Naopak, lze vycházet z předpokladu, že tento orgán, současně spravující záležitosti obce, velmi pravděpodobně vnímal zbudování přístavby kladně, když posloužilo (mělo posloužit) ke zlepšení přístupu do prodejny i závozu jejího zásobování, a neměl zřejmě žádných výhrad. Takové výtky by zajisté žalobkyně byla schopná dohledat a doložit, k čemuž však v řízení nedošlo. K témuž závěru by bylo lze dospět i tehdy, jestliže se vyjde z předpokladu, že přístavbu nechal zbudovat ještě vzpomenutý vlastník ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to i kdyby byl sám přikročil k její realizaci dobrovolně, bez nátlaku z vlastního přesvědčení. Stále by šlo o akt „ve prospěch veřejného blaha“ a plnění úkolů v lidově demokratickém zřízení. S ohledem na živelnost doby, v níž mělo ke zřízení přístavby dojít, není nepředstavitelné, že její zřízení nebylo založeno na žádném formálním právním titulu, nebylo tedy vydáno žádné stavební povolení, souhlas s umístěním stavby či jiné rozhodnutí o zbudování této přístavby, ale nejspíše k tomu došlo via facti, zkrátka si lidové spotřební družstvo přístavbu zhotovilo a nikdo proti tomu neměl žádných výhrad, nikdo neřešil způsob „využití“ části národního majetku lidovým družstvem, takové zacházení se státním vlastnictvím bývalo poměrně běžným jevem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Konečně třetím důležitým aspektem, který je třeba při posuzování důvodnosti žalobčina návrhu vzít v potaz, je skutečnost, že žalovaní nabyli pozemek parc. č. st. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" spolu se stavbou rodinného domu č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", nar. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", jenž tyto nemovitosti nabyl od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", nar. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", která je získala v restituci, jak bylo prokázáno dohodou o vydání nemovitosti uzavřenou dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" s Jednotou, spotřebním družstvem v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" coby vydávajícím. Tato dohoda obsahuje výslovné prohlášení vydávajícího (coby nástupce dřívějšího vlastníka Jednoty, lidového spotřebního družstva v Přešticích), že mu nejsou známy žádné právní závady, věcná břemena či jiné právní povinnosti váznoucí na vydávaných nemovitostech. V řízení také vyšlo najevo, že před vydáním těchto nemovitostí dceři někdejšího vlastníka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo provedeno stavebně technické zhodnocení jejich stavu, přičemž přístavba je pokládána za součást domu č. p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Není proto pochyb o tom, že prohlášení vydávajícího o absenci právních závad se vztahuje k celému souboru vydávaných nemovitých věcí jako funkčnímu celku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Soud tedy přihlédl ke všem třem výše rozvedeným momentům a dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Žalobkyni lze přisvědčit v tom, že podle středního občanského zákoníku platilo, že socialistická právnická osoba může si zřídit a mít vlastní stavbu na pozemku, který jí byl odevzdán do trvalého užívání (§ 158 s. o. z.), s tím, že v ostatních případech lze na cizím pozemku zřídit trvalou stavbu jen na základě práva stavby (§ 159 s. o. z.), jež vzniká ze zákona nebo výrokem úředním anebo smlouvou, přičemž k jeho zřízení smlouvou je třeba přivolení okresního národního výboru (§ 160 s. o. z.). Zde vyjmenované tituly žalovanými v řízení předloženy nebyly. To nicméně neznamená, že lze bez dalšího vyjít z presumpce přístavby jako nepovolené stavby. Naopak je zapotřebí nahlížet na věc v širších, shora vyložených souvislostech. Po žalovaných lze jen stěží spravedlivě požadovat, aby předkládali právní titul prokazující právo stavby dotčené přístavby, jelikož měla být vybudována před (možná i více než) 70 lety v období živelné společenské transformace, která nebrala velké ohledy na stabilitu právních vztahů či na ochranu vlastnického práva. To se týká i samotného použití středního občanského zákoníku v praxi. Přístavba byla zřízena ve zjevné souvislosti s plněním úkolů lidového spotřebního družstva jako tehdy klíčové socialistické organizace v oblasti zásobování Vřeskovic potravinami, navíc šlo o její zřízení na pozemku nikoli obce, ale pozemku státu, který byl součástí národního majetku. Nemovitosti, v nichž byla prodejna potravin umístěna, později přešly do vlastnictví lidového spotřebního družstva v důsledku konfiskace. V řízení nebylo zjištěno, že by kdy v období nesvobody bylo někým naříkáno zbudování této přístavby. Tyto nemovité věci byly nakonec vydány v restituci oprávněné osobě ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" coby dědičce po někdejším vlastníkovi ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", jemuž byly nemovitosti odňaty. Jmenovaná restituentka se tedy chopila jejich držby v roce 1993 s ujištěním, že vše je po právní stránce v pořádku (k tomu viz dále). Za situace, kdy sama žalobkyně byla poté, co dnešní pozemek parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" přešel do jejího vlastnictví v roce 1991 na základě zákona č. 172/1991 Sb., nečinná až do roku 2024, tedy více jak 30 let, jeví se soudu její žaloba na odstranění stavby zřízené před přibližně 70 lety na pozadí všech shora vylíčených důvodů v rozporu s dobrými mravy, resp. jako prostředek vedoucí k zjevně nespravedlivému výsledku ve smyslu § 2 odst. 3 o. z., které se s ohledem na § 3030 o. z. použije i na práva a povinnosti, která se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Vyhovění žalobě by totiž přivodilo nespravedlnost v tom, že po odčinění křivdy, způsobené konfiskací majetku, v podobě jeho navrácení v restituci s deklarací jeho nezatížení právními vadami, by byl tento proces s velkým časovým odstupem revidován pro absenci právního titulu právě z období nejhorších let doby nesvobody. V tomto případě proto není namístě žalobkyni přiznat právo, aby se domáhala na žalovaných odstranění naříkané přístavby, a to tím spíše, byla-li zde po nadměrně dlouhou dobu nečinná. Tato nespravedlnost však není jediným důvodem, pro který nelze dát žalobě na odstranění přístavby průchod, je ale dle názoru zdejšího soudu důvodem samostatným a k jejímu zamítnutí postačujícím.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Druhý důvod k zamítnutí žaloby pak soud shledal v opodstatněnosti námitky mimořádného vydržení vznesené žalovanými a v posledku v důvodnosti jejich návrhu na určení vlastnického práva k té části pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", v jaké je zastavěna onou přístavbou. Naléhavý právní zájem žalovaných na požadovaném určení (§ 80 o. s. ř.) vyplývá již ze skutečnosti, že žalovaní nejsou v katastru nemovitostí vedeni jako vlastníci této části pozemku, která v katastru vyznačena není, nýbrž jde o plochu evidovanou jako pozemek parc. č. 103/1, vlastnicky evidovaného na žalobkyni. Takový nesoulad je sám o sobě vytváří existenci naléhavého právního zájmu žalovaných na tomto určení, bez kterého by jejich postavení zůstalo nejistým jako dosud.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Podle § 1091 o. z. je k vydržení vlastnického práva k nemovité věci potřebná nepřerušená držba trvající deset let. Podle § 1095 o. z. platí, že uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. Podle § 3066 o. z. se do doby stanovené v § 1095 započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím 5 let ode dne nabytí účinnosti (nového) občanského zákoníku, jde-li o věc nemovitou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Nejvyšší soud se k institutu mimořádného vydržení podle § 1095 o. z. již vyjádřil v celé řadě svých rozhodnutí, v nichž se podrobněji vyslovil mimo jiné k podstatě a podmínkám pro mimořádné vydržení. V rozsudku sp. zn. 22 Cdo 3387/2021 ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (uveřejněném pod č. 15/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní) Nejvyšší soud vyložil, že podmínkou mimořádného vydržení není poctivá držba (§ 992 odst. 1 o. z.), ani (pro dobu držby před ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":") držba oprávněná, ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele. O nepoctivý úmysl jde, jestliže jednání držitele při nabytí a výkonu držby nebylo úmyslně poctivé (morální) v obecném smyslu. Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele ovšem tíží toho, kdo vydržení popírá. Na tato východiska Nejvyšší soud navázal kupř. v usnesení sp. zn. 22 Cdo 788/2022 ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", když uvedl, že podmínkou mimořádného vydržení není poctivá držba, ale mnohem benevolentněji posuzovaná „držba nikoliv v nepoctivém úmyslu“. Jde o „jinou, novou míru kvality přesvědčení držitele, odlišnou od poctivé i nepoctivé držby“. V pozdějších rozhodnutích se pak Nejvyšší soud zabýval otázkou, ke kterému okamžiku se posuzuje držba „nikoliv v nepoctivém úmyslu“ pro mimořádné vydržení. Konkrétně v rozsudku sp. zn. 22 Cdo 2307/2022 ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" uvedl, že zákon v ustanovení § 1095 o. z. zjevně vychází z toho, že v průběhu dvojnásobné vydržecí doby nutné pro mimořádné vydržení má vlastník dost prostoru pro uplatnění jeho práva, a proto není třeba na držbu pro mimořádné vydržení klást tak přísné nároky jako na držbu vedoucí k vydržení řádnému. Je tedy odůvodněné vyjít z předpokladu, že by zákonodárce, kdyby tuto otázku výslovně upravil, se v ustanovení § 1095 o. z. přidržel méně přísného pojetí, totiž že „držba nikoliv v nepoctivém úmyslu“ tu musí být v době, kdy se jí držitel chopil; to, že se později dozví, že v katastru nemovitostí je jako vlastník evidován někdo jiný, resp. že někdo jiný vlastníkem je, nemá samo o sobě za následek zánik držby „nikoliv v nepoctivém úmyslu“. Nejvyšší soud tak uzavřel, že podmínkou mimořádného vydržení je, že držiteli není prokázán nepoctivý úmysl při uchopení držby; to, že snad později zjistí, že vlastníkem věci (subjektem drženého práva) je někdo jiný, nemá bez dalšího za následek zánik podmínek mimořádného vydržení. K tomu Nejvyšší soud doplnil, že pokud držitel, který nenabyl věc v nepoctivém úmyslu, odmítá vlastníkovi držbu předat, resp. vzdát se jí, může vlastník v průběhu vydržecí doby v zásadě zabránit mimořádnému vydržení jen žalobou napadající „držbu nebo její poctivost“, tedy zpravidla žalobou na ochranu vlastnického práva, nebo, má-li na určení naléhavý právní zájem, žalobou na určení svého práva či určení, že držiteli držené právo nenáleží. Teprve v takovém případě se považuje držitel za držitele jednajícího v nepoctivém úmyslu. Musí se ale navíc vždy jednat o žalobu podanou osobou odlišnou od držitele, která jeho držbu nebo její poctivost sporuje, poněvadž účelem analogické aplikace ustanovení § 995 o. z. je chránit vlastníka, a nikoliv postihovat držitele za uplatňování jeho práv (srov. k tomu usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 179/2025 ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. K právě vyložené judikatuře Nejvyššího soudu se sluší podotknout, že Ústavní soud již měl možnost posoudit její ústavní konformitu, přičemž ve svých rozhodnutích setrvává na závěru, že nejde o protiústavní výklad zákona, resp. že právní názor Nejvyššího soudu optikou ústavního pořádku bez pochyb obstojí (srov. např. usnesení ve věcech sp. zn. IV. ÚS 94/25, IV. ÚS 812/24, III. ÚS 476/24, II. ÚS 3019/23 či sp. zn. II. ÚS 2116/23). Zde je ještě vhodné také poznamenat, že ani použití institutu mimořádného vydržení v intencích § 3066 o. z. (tj. započtení vydržecí doby držitele či jeho právního předchůdce přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku) nevyvolává neústavní retroaktivní účinky, neboť „[b]yť předmětné přechodné ustanovení představuje určité beneficium pro vydržitele, nelze pominout, že pro účely zajištění ochrany dosavadních vlastníků stejné ustanovení obsahovalo ochrannou lhůtu pěti let, na základě které mimořádné vydržení nemovité věci mohlo dovršit nejdříve ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (i když dvacetiletá vydržecí doba uplynula dříve)“ (bod 24 usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3202/24 ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" nabyla v rámci restitucí jako oprávněná osoba stavební parcelu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" s na ní stojícím domem č. p. 84 s přístavbou jako jeho součástí, a to v roce 1993, kdy se tak chopila jejich držby. Stalo se tak při ujištění vydávající (povinné) osoby o absenci jakýchkoli právních vad na vydávaných nemovitostech. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" tehdy neměla důvod pochybovat o tom, že by zde bylo něco po právní stránce v nepořádku, že by tu panoval nějaký nesoulad, tedy že by snad přístavba stála na cizím pozemku jako „černá stavba“. Takový závěr lze učinit nejen s přihlédnutím ke zmíněnému ujištění o absenci právních vad, ale zvláště při zohlednění, že se tak stalo na počátku 90. let minulého století v souvislosti s nápravou majetkové křivdy. Lze tedy uzavřít, že ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" se chopila držby i té části pozemku dnes vedeného jako parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"1 v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", na níž byla sporovaná přístavba zbudována. Tyto nemovitosti následně zdědil ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", jenž je v roce 2016 prodal žalovaným se vším právním i faktickým příslušenstvím a součástmi. Dvacetiletá vydržecí doba podle § 1095 o. z. tedy počala plynout v roce 1993 a její konec by byl připadl na rok 2013; tehdy však k mimořádnému vydržení ještě dojít nemohlo, neboť platný občanský zákoník výslovně v § 3066 stanovil, že vydržecí doba neskončí dříve než uplynutím pěti let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc nemovitou, tj. mimořádná vydržecí doba v souzeném případě uplynula až dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy dotčené nemovitosti již byly ve vlastnictví samotných žalovaných.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. Optikou výše uvedené judikatury Nejvyššího soudu pak bylo na žalobkyni, která sporovala splnění podmínek mimořádného vydržení, aby byla prokázala nepoctivý úmysl žalovaných a jejich právních předchůdců, tj. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" v době, kdy se tito chopili držby, tj. v roce 1993, v roce 2003 a v roce 2016. Za tím účelem byla žalobkyně soudem při jednání konaném dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" poučena dle § 118a o. s. ř. s poskytnutím lhůty k předložení důkazů o jí tvrzeném nepoctivém úmyslu žalovaných, potažmo jejich právních předchůdců, když z dosavadního dokazování takové poznatky nevyplynuly. K tomuto poučení žalobkyně žádné důkazy, z nichž by se podával nepoctivý úmysl žalovaných či jejich právních předchůdců, nepředložila. Žalobkyně tedy ohledně nepoctivého úmyslu žalovaných, resp. jejich právních předchůdců v době chopení se držby části pozemku žalobkyně parc. č. 103/1 v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" v rozsahu zastavěném přístavbou neunesla důkazní břemeno, které ji podle judikatury Nejvyššího soudu tížilo. Na tomto místě je třeba doplnit, že nepoctivý úmysl žalovaných či jejich právních předchůdců v době chopení se jimi držby předmětné části pozemku parc. č. 103/1 v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" sám jinak nevyplynul z provedených důkazů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. Dále se sluší upozornit, že Nejvyšší soud ve shora citovaném rozsudku sp. zn. 22 Cdo 2307/2022 ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ohledně nepoctivého úmyslu, který je překážkou pro mimořádné vydržení, uvedl, že lze přihlédnout i k judikatuře Nejvyššího soudu k § 130 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ovšem s tím, že jde-li o mimořádné vydržení, je třeba držbu posuzovat benevolentněji, nestačí tedy nedbalost držitele (zde žalovaných a jejich právních předchůdců) při uchopení držby. Přiměřeně se tak uplatní i právní závěry dobové judikatury (rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1594/2004 ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" či rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 496/2004 ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Samotná nedbalost držitele totiž držbu v nepoctivém úmyslu nezakládá, nutný je úmysl držitele. Jestliže však okolnosti případu jsou tak zjevné, že průměrný člověk při běžné péči a opatrnosti musí bez pochybností poznat, že se ujímá držby pozemku o výrazně větší rozloze, než jaký nabyl, pak lze učinit závěr o nikoliv poctivém úmyslu nabyvatele. Nestačí tu však pouhý omyl držitele, byť i jinak neomluvitelný, situace musí být taková, že je třeba učinit závěr o tom, že o rozdílu věděl, resp. vědět musel, přičemž je nutno vždy přihlížet k individuálním okolnostem každého případu. V souzené věci je nepochybné, že ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" se v souvislosti s vydáním předmětných nemovitostí v restituci chopila držby přístavby v rozsahu výrazně menším než 50 % výměry stavební parcely č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (na němž stojí stavba rodinného domu č. p. 84). Tato stavební parcela měla a má výměru 450 m2, kdežto, jak se podává z předloženého geometrického plánu, přístavba zabírá plochu pouhých 11 m2 (nově jako pozemek parc. č. 103/3), pročež nelze rozumně usuzovat na nikoliv poctivý úmysl ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" při chopení se držby v roce 1993. Tentýž závěr lze pochopitelně vztáhnout i na pozdější vlastníky, tj. včetně žalovaných. Nelze tu zohlednit ani funkční hledisko pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako ostatní komunikace. Z dobových snímků i fotografie zachycující současnost je zjevné, že žádná v terénu viditelná komunikace v bezprostředním okolí přístavby neprobíhá, nejbližší je až silnice II/182 vedoucí obcí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", přičemž do jejího tělesa přístavba nijak nezasahuje. Jinak samo o sobě vedení určitého pozemku jako ostatní plochy, ostatní komunikace v katastru nemovitostí není překážkou pro možné vydržení vlastnického práva k části takového pozemku. Tomu samozřejmě nebrání ani strategický záměr žalobkyně vybudovat na dotčeném pozemku veřejně prospěšnou stavbu, v daném případě chodník. Ve spojení s poznatkem, že žalobkyně (a před ní stát) byla dlouhou dobu nečinná, se jedná o okolnosti výrazně svědčící ve prospěch vydržitele (k tomu srov. např. bod 11 usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1079/25 ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", v němž se výslovně zmiňuje právě dlouhá nečinnost souseda). Všechny tyto poznatky naopak ve svém důsledku vypovídají o tom, že žalovaní a jejich právní předchůdci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" se chopili držby zastavěné části pozemku, dnes vlastnicky vedeného na žalobkyni, v nikoli nepoctivém úmyslu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"37. Obrana žalobkyně spočívající mimo jiné na veřejné evidenci a stavu zápisu v katastru nemovitostí není přiléhavá. U vydržení mimořádného vychází zákon z toho, že v průběhu dvojnásobné vydržecí doby nutné pro mimořádné vydržení má vlastník dost prostoru pro uplatnění svého práva proti držiteli, takže se kvalita držby zkoumá pouze v době, kdy se jí držitel chopil, a nikoli později. To, že se později dozví, že v katastru nemovitostí je jako vlastník evidován někdo jiný, resp. že někdo jiný vlastníkem (subjektem drženého práva) je, nemá samo o sobě za následek zánik podmínek mimořádného vydržení. Jediným způsobem, jak by žalobkyně byla mohla mimořádnému vydržení části dnes jejího pozemku zabránit, by bývalo bylo včasné podání žaloby napadající držbu žalovaných, resp. jejich právních předchůdců, nebo její poctivost, tedy buď žaloby na ochranu vlastnického práva podle § 1040 an. o. z., popřípadě žaloby na určení jejího práva, event. určení, že žalovaným, potažmo jejich právním předchůdcům držené právo nenáleží. K tomu ovšem nedošlo. Nestalo-li se tak, nastoupily účinky mimořádného vydržení konzervující zachovalý stav. Na tom nic nemění ani prvotní mínění žalovaných, vyjádřené v předžalobní komunikaci se žalobkyní, že přístavba nemá s jejich domem č. p. 84 žádnou souvislost a že stojí na pozemku žalobkyně. Jedná se o jimi zvolený způsob vyjednávání s žalobkyní o naložení s problematickou přístavbou, který však nemá vliv na skutečnosti, které jsou pro mimořádné vydržení rozhodné, obzvláště když toto vydržení dospělo podstatně dříve, než účastníci takto započali mezi sebou korespondovat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"38. Ve světle řečeného tudíž soud uzavřel, že žalovaní ke dni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (s ohledem na přechodné ustanovení § 3066 o. z.) vydrželi část pozemku žalobkyně parc. č. 103/1 v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" v rozsahu zastavěném přístavbou, pročež vzájemnému návrhu žalovaných na určení jejich vlastnického práva zcela vyhověl a určil, že žalovaní jsou v režimu svého společného jmění manželů vlastníky pozemku parc. č. 103/3 vzniklého oddělením od pozemku parc. č. 103/1, zapsaného v katastru nemovitostí pro obec a katastrální území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" na listu vlastnictví č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", na základě geometrického plánu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":"-78/2025, který vyhotovil dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"39. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., tj. na procesním úspěchu žalovaných ve sporu. Žalobkyně je tedy povinna nahradit žalovaným jejich soudní výlohy v plném rozsahu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"40. Náklady řízení žalovaných, vynaložené do doby jejich právního zastoupení, podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 137 odst. 1 o. s. ř. tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a paušální náhrada v souhrnné výši 1 800 Kč podle § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a), b) a c) téhož předpisu, a sice za vyjádření k žalobě ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sepis dupliky ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", přípravu na jednání konané dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a konečně za účast na tomto jednání, tj. 4 úkony po 450 Kč (k odchylné výši od citovanou vyhláškou stanovené výše 300 Kč viz dále). Soud nepřehlédl, že na straně žalované vystupují účastníci dva, přičemž obecně platí, že každý kvalifikovaně nezastoupený účastník má mít nárok na přiznání (samostatné, vlastní) paušální náhrady. Soud však nemohl nepřihlédnout k jistým, dále rozvedeným specifikům této paušální náhrady.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"41. Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 28 Cdo 2638/2025 ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" dal zřetelně najevo, že vzpomínanou paušální náhradu hotových výdajů nezastoupeného účastníka zákonodárce zavedl, aby bylo odstraněno Ústavním soudem kritizované (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 39/13 ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":") nerovné zacházení s účastníky zastoupenými zástupcem dle § 137 odst. 2 o. s. ř. a účastníky takovým zástupcem nezastoupenými. Paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka byla přitom stanovena ve výši 300 Kč proto, že právě takovou náhradu za hotové výdaje dříve přiznával § 151 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 13 odst. 3 advokátního tarifu (ve znění účinném do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"), respektive § 13 odst. 4 advokátního tarifu (ve znění účinném od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"), účastníku zastoupenému advokátem. Jestliže § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" stanoví, že náhrada za vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné přísluší ve výši 450 Kč, představovalo by dle Nejvyššího soudu přiznávání náhrady týchž výdajů nezastoupenému účastníku toliko ve výši 300 Kč návrat k bezdůvodnému rozlišování mezi stranami civilního sporu podle toho, zda jsou, či nejsou zastoupeny zástupcem ve smyslu § 137 odst. 2 o. s. ř. Nejvyšší soud tak pokládá § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. jako podzákonného předpisu za neaplikovatelný pro rozpor s čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, přičemž takto vzniklou mezeru v právu je pak zapotřebí vyplnit analogickou aplikací předpisu svou povahou a účelem nejbližšího, tj. § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a nezastoupenému účastníku přiznat v situacích, na něž by jinak dopadal § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., srovnatelnou náhradu, jaká by za shodných okolností náležela straně zastoupené advokátem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"42. S výše vyloženými vývody Nejvyššího soudu se zdejší soud ztotožňuje, pročež žalovaným přiznal paušální náhradu nákladů řízení v částce 450 Kč za 1 úkon. Současně však k tomu podotýká, že tyto závěry mají v poměrech této věci význam právě i v otázce, zda každému z žalovaných přísluší tato paušální náhrada zvlášť. Platí-li, že nezastoupenému účastníku je třeba přiznat v situacích, na něž by jinak dopadal § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., srovnatelnou náhradu, jaká by za shodných okolností náležela straně zastoupené advokátem, pak se také ovšem, nemá-li zde vyvstat nedůvodná nerovnost, musí prosadit závěr, že režijní paušál za společné úkony právní služby při zastupování dvou a více účastníků přísluší dohromady jen jeden, nikoli zvlášť za každého takto zastupovaného účastníka řízení. Tato otázka bývala zpočátku v soudní praxi řešena různě, avšak Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 25 Cdo 1610/2014 ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyložil, že „[p]ři určení paušální náhrady normotvůrce patrně vycházel z průměrných výdajů, které jsou s poskytnutím jednoho úkonu právní služby obvykle spojeny. S ohledem na paušální povahu náhrady pak není významné, že při zastoupení více osob uvedené náklady mohou (ale nemusí) být vyšší. Tato úvaha vede k závěru, že za společné úkony při zastupování více osob přísluší advokátu ke každému úkonu pouze jedna paušální náhrada výdajů. Ve prospěch tohoto výkladu svědčí i dikce § 13 odst. 3 advokátního tarifu, dle něhož paušální náhrada výdajů činí částku 300 Kč na jeden úkon právní služby, neboť i v případě, že advokát zastupuje dva a více účastníků a provede při tom nějaký úkon právní služby, jde stále o jeden úkon (např. podání žaloby), bez ohledu na to, kolik účastníků advokát zastupuje. Tomuto názoru odpovídá i praxe řady senátů Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. 21 Cdo 42/2014, 21 Cdo 43/2014, ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. 23 Cdo 1263/2012, ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. 25 Cdo 1483/2011, ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. 28 Cdo 2158/2011, ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. 29 Cdo 239/2014, a ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. 32 Cdo 3295/2012) a rovněž praxe Nejvyššího správního soudu (srov. např. jeho rozsudky ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. 2 Aos 1/2013, nebo ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. 6 As 95/2014)“. Na tyto konkrétní vývody Nejvyššího soudu se ostatně odvolává i Ústavní soud ve své judikatuře [srov. např. usnesení ve věcech sp. zn. II. ÚS 2151/25 (bod 11) či sp. zn. III. ÚS 1163/24 (bod 8)]. Jinak řečeno, pakliže žalovaní byli v tomto řízení do určité fáze zastoupeni společným obecným zmocněncem (svým synem), jenž v řízení činil shora uvedené úkony (do doby, než se stal advokátním koncipientem a ve vazbě na to došlo ze strany žalovaných k obstarání právního zastoupení), bylo by nedůvodné, aby soud přiznal každému z takto zastoupených žalovaných paušální náhradu zvlášť, ačkoliv kdyby žalovaní byli bývali již tehdy zastoupeni advokátem, pak by jim nyní s odkazem na výše rozvedenou judikaturu nebyla náhrada hotových výdajů advokáta přiznána v dvojnásobné výši, tj. 2 × 450 Kč, ale pouze jedna ke každému úkonu. Soud zde tedy spatřuje jistou nevyváženost, měl-li by společně zastupovaným žalovaným manželům přiznat fakticky dvojnásobnou paušální náhradu, neboť taková diferenciace tu postrádá rozumné opodstatnění; u zastoupení advokátem jde o jeden paušál, kdežto při zastoupení obecným zmocněncem by mělo jít fakticky o tolik paušálů, kolik účastníků takový zástupce zastupuje, bez ohledu na to, že tento paušál nepřísluší jemu, nýbrž samému účastníkovi. Jinou by byla situace, kdyby žalovaní sami za sebe činili úkony, tím spíše kdyby šlo kupříkladu o navzájem cizí žalované, kteří by jednali buď sami, anebo prostřednictvím samostatných obecných zmocněnců apod., to však není tento případ.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"43. Náklady řízení žalovaných dále tvoří odměna advokáta za jejich zastupování v soudním řízení ve výši 12 420 Kč sestávající z 3 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, písemné podání ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a účast na jednání soudu dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":") při sazbě mimosmluvní odměny 2 300 Kč za jeden úkon právní služby dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7, § 8 odst. 1, resp. ve výši 1 840 Kč za druhého zastupovaného účastníka podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu (vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb.) a k tomu náhrada hotových výdajů advokáta v podobě 3 režijních paušálů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 1 350 Kč. Konečně žalovaným přísluší i náhrada jejich advokáta za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % z odměny advokáta za zastupování a přiznané náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši 2 892 Kč (s přihlédnutím k zákonnému zaokrouhlení daně na celé koruny nahoru dle § 146 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád). Celkem tak náklady řízení žalovaných dosahují částky 23 462 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"44. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem žalobkyni uložené povinnosti k náhradě nákladů řízení se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se žalobou ze dne , datum,  domáhala, aby žalovaní byli zavázáni povinností společně a nerozdílně na svůj náklad a nebezpečí odstranit část budovy č. p. , Anonymizováno,  jako součásti pozemku parc. č. st. , Anonymizováno, , který je situován v katastrálním území , adresa, , a to přístavbu této budovy sestávající z rampy, schodiště a zpevněné plochy umístěné na části pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno,  v katastrálním území , adresa,  v rozsahu zhotoveného geometrického plánu, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku. Svůj návrh odůvodnila tím, že je vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno,  o výměře 1 172 m2 vedeného jako ostatní plocha v k. ú. , adresa, . Žalobkyně má v budoucnu zájem na tomto pozemku zbudovat veřejně prospěšnou stavbu chodníku s uložením inženýrských sítí do pozemku. Žalovaní mají ve svém společném jmění mimo jiné pozemek parc. č. st. , Anonymizováno,  ležící rovněž v k. ú. , adresa, , jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. , Anonymizováno, . Tyto pozemky spolu sousedí. Žalovaní pozemek parc. č. st. , Anonymizováno,  spolu s budovou č. p. , Anonymizováno,  a dalšími pozemky nabyli na základě kupní smlouvy ze dne , datum, . Jak žalobkyně předběžně zjistila, v padesátých letech minulého století byla právními předchůdci žalovaných ke stavbě č. p. , Anonymizováno,  zbudována přístavba schodiště s rampou a zpevněná plocha navazující na schodiště. Tato přístavba, která je stavebně propojena se stavbou č. p. , Anonymizováno, , je situována na části pozemku žalobkyně parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ., Anonymizováno, Přesný termín zbudování této přístavby není žalobkyni znám. , právnická osoba,  přístavby nejsou využívány jako hlavní přístup do stavby č. p. , Anonymizováno, . Jako hlavní přístup do stavby č. p. , Anonymizováno,  je využíván boční vchod ze dvora domu na pozemku parc. č. st. , Anonymizováno,  v k. ú. , adresa,  ve vlastnictví žalovaných.2. Spor mezi účastníky začal v roce 2024, kdy žalovaní žalobkyni sdělili, že přístavba je v havarijním stavu a vyzvali žalobkyni jako vlastníka pozemku, aby přístavbu na svůj náklad odstranila. Žalobkyně jim sdělila, že není vlastníkem přístavby, a pokud je tvrzen havarijní stav přístavby, vyzvala žalované k zajištění zabezpečovacích prací tak, aby nedošlo k ohrožení osob a majetku. Žalobkyně byla ochotna participovat na odstranění schodiště tím, že by na náklady žalovaných zajistila kontejner pro stavební suť z demolice. Takovéto řešení žalovaní odmítli. Dne , datum,  žalovaní podali „Žádost o odkoupení pozemku z vlastnictví obce“, v níž tvrdili, že přístavba nemá souvislost s domem č. p. , Anonymizováno,  a nenachází se na jejich pozemku, a proto přístavbu nelze odstranit bez dohody s žalobkyní. Žalovaní navrhli odkoupení části pozemku dotčeného přístavbou nebo odkoupení celého pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , což žalobkyně odmítla s tím, že přístavba je součástí jejich domu č. p. , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, a odpovídají tak za její stav. Žalobkyně žalované vyzvala k zajištění zabezpečovacích prací při demolici přístavby i k tomu, aby žalovaní žalobkyni předložili právní titul k užívání části pozemku parc. č. 103/1 formou umístění přístavby na části tohoto pozemku. Dopisem ze dne , datum,  žalovaní žalobkyni sdělili, že došlo k mimořádnému vydržení vlastnického práva k části pozemku žalobkyně parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno,  dotčeného výstavbou přístavby. Žalovaní v příloze k tomuto dopisu předložili právní stanovisko advokátní kanceláře , právnická osoba, , návrh souhlasného prohlášení o vlastnictví pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno,  v k. ú. , adresa,  a dále návrh geometrického plánu č. , hodnota, -, Anonymizováno, /, Anonymizováno,  , tituly před jménem,  , jméno FO,  Dankoviče ze dne , datum,  o dělení pozemku, v němž přístavbou dotčená část pozemku žalobkyně byla označena jako nově vznikající pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno,  v k. ú. , adresa, . Žalobkyně v reakci na to poukázala na nekonzistentnost dosavadních tvrzení žalovaných a odmítla nabytí vlastnického práva k části pozemku dotčeného přístavbou z titulu mimořádného vydržení. Žalovaní byli současně upozorněni, že pokud nepředloží právní titul k umístění přístavby na části předmětného pozemku, bude přístavba obcí považována za neoprávněnou stavbu, a obec s ohledem na záměr budoucí výstavby veřejně prospěšné stavby na pozemku bude zvažovat právní kroky vedoucí k odstranění přístavby na pozemku obce. Žalobkyně má za to, že k případnému mimořádnému vydržení dojít nemohlo, neboť s ohledem na dosavadní zjištěné okolnosti věci je možné namítat existenci nepoctivého úmyslu ze strany žalovaných. Žalovaní nedoložili právní titul umístění stavby na pozemku žalobkyně a nedoložili ani to, že přístavba a vlastní stavba č. p. , Anonymizováno,  byly zbudovány v souladu s předpisy platnými v době jejich výstavby. Žalobkyně tak dosud považuje minimálně stavbu přístavby za neoprávněnou stavbu umístěnou bez právního titulu umístění této přístavby na jejím pozemku. Za této situace je třeba užít analogicky ustanovení § 125 a násl. středního občanského zákoníku (dále též „s. o. z.“), dle něhož platilo, že zpracuje-li cizí věc v dobré víře socialistická právnická osoba, je výrobek v socialistickém vlastnictví, jinak se věc, lze-li tak učinit, uvede v předešlý stav.3. Žalobkyně shrnula, že obec se dlouhodobě snažila věc vyřešit mimosoudně, a to i odstraněním stavby zčásti na své náklady. Žalobkyně je přesvědčena, že veřejný zájem obce by měl převážit nad individuálním zájmem vlastníka stavby, která je v současné době v havarijním stavu. Doba existence stavby sama o sobě nebrání zájmu na jejím odstranění, když opačný postup by vedl k neodůvodněné pokračující blokaci obecního majetku. Odstranění neoprávněné stavby, jež je v neuspokojivém stavebním stavu ohrožujícím majetek a zdraví osob v obci, žalobce považuje za spravedlivé a přiměřené řešení současné kolize práv účastníků.4. Žalovaní vyjádřili s podanou žalobou nesouhlas. Popsali způsob nabytí svých nemovitostí, přičemž zdůraznili, že nemovitosti byly vydány někdejší restituentce , jméno FO, , a to Spotřebním družstvem v , adresa,  na základě dohody uzavřené dne , datum,  podle zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd. Již tehdy byl objekt ve špatném technickém stavu. Na části sousedního pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , který je ve vlastnictví žalobkyně, se již od 50. let 20. století nachází rampa se schodištěm a chodníkem. Schodiště je fyzicky spojené s domem č. p. , Anonymizováno,  a umožňuje přístup do hlavního vchodu v čele budovy. Přistavět jej tehdy nechalo Spotřební družstvo , adresa, , když dům č. p. , Anonymizováno,  (někdejší , Anonymizováno,  U , jméno FO, ) přestavělo na prodejnu potravin. , jméno FO,  ani její právní nástupce , jméno FO, , od nějž žalovaní předmětné nemovitosti nabyli v roce 2016, nevěděli a při běžné opatrnosti nemohli vědět, že část stavby č.p. , Anonymizováno,  se podle údajů v katastru nemovitostí nachází na pozemku žalobkyně. To vyplývá mj. ze stavebně-technického posudku, který byl pro celou stavbu pořízen v roce 1991 v rámci procesu navrácení celého objektu paní , jméno FO, . Tento posudek na více místech uvádí předmětné schodiště s rampou jako součást stavby č. p. , Anonymizováno, , dokonce i na přiloženém nákresu. Zároveň se paní , jméno FO,  mohla spoléhat na prohlášení učiněné Jednotou, Spotřebním družstvem , adresa, , v dohodě o vydání nemovitosti, že jí nejsou známy „žádné právní závady, věcná břemena a jiné právní povinnosti“ váznoucí na vydávaných nemovitostech. Že skutečný stav neodpovídá stavu v katastru nemovitostí, neboť podle údajů v něm se schodiště nachází na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno,  ve vlastnictví obce , adresa, , se žalovaní dozvěděli až v roce 2024. Žalovaní se věc s obcí snažili vyřešit smírnou cestou nejprve návrhem ze , datum, , dále návrhem na podpis souhlasného prohlášení ze dne , datum, . Ani jednomu z návrhů obec , adresa,  nevyhověla, ačkoli se až do prvního podnětu žalovaných v roce 2024 proti existenci schodiště nikdy nevymezila.5. Držba pozemku pod schodištěm byla vykonávána nepřetržitě téměř 70 let, navíc způsobem, který byl navenek dobře patrný a který z užívání tohoto pozemku vyloučil kohokoli jiného. , jméno FO,  i pan , jméno FO,  totiž mohli podle tehdejší právní úpravy při obvyklé míře opatrnosti vydržet vlastnické právo i na základě tzv. domnělého právního titulu. Takto by pozemek č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno,  vydržel pan , jméno FO,  jako právní nástupce paní , jméno FO,  k , datum, , 10 let poté, co se držby tohoto pozemku ujala paní , jméno FO,  na základě dohody o vydání majetku se Spotřebním družstvem , adresa, . K , datum,  by se tak pozemky parc. č. , hodnota, , č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno,  a stavba č.p. , Anonymizováno, , všechny ve vlastnictví pana , jméno FO, , staly podle § 3054 OZ jednou věcí v právním smyslu a jako takové přešly na základě smlouvy z , datum,  do vlastnictví žalovaných. Argumentace žalobkyně ustanovením § 125 s. o. z. bez dalšího předpokládá, že Spotřební družstvo , adresa,  nebylo v dobré víře, když schodiště vybudovalo. Takový výklad je ovšem dle mínění žalovaných v rozporu s § 145 tohoto zákona o tom, že v pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná. Dále je takový výklad v rozporu s § 7 ve spojení s § 3030 platného občanského zákoníku (dále též „o. z.“). S odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 22 Cdo 4484/2007 žalovaní zdůraznili, že při posuzování dobré víry držitele v době po roce 1948 i později je třeba přihlédnout k tomu, že se ujal držby nemovitosti v době, kdy byla závažným způsobem narušena stabilita vlastnických vztahů, kdy nebyly uznávány některé tradiční principy soukromého práva, právní úprava vlastnických vztahů byla nepřehledná (týkaly se jí často i odvozené normy) a správní orgány (národní výbory) měly široká faktická i právní oprávnění zasahovat do vlastnických vztahů. V takovém případě nelze na držitele klást stejné nároky jako ve stabilizovaném právním státě respektujícím tradiční a vžité principy občanského práva. Absence souhlasu příslušného správního orgánu s postavením schodiště neznamená bez dalšího jeho kvalifikaci jako neoprávněnou stavbu, a nevyplývá z něj nedostatek dobré víry právních předchůdců žalovaných, jak se žalobkyně nesprávně domnívá. Žalovaní dále odmítli, že by je tížilo břemeno důkazní ohledně předložení právního titulu k výstavbě přístavby se schodištěm, když naopak tíží žalobkyni.6. Pro případ, že by soud dospěl k závěru, že u pozemku pod schodištěm k vydržení ve prospěch žalovaných nedošlo, navrhují žalovaní posoudit jej jako přestavek podle § 1087 o. z., neboť tato úprava se užije i na stavby zřízené před , datum,  prostřednictvím § 3059 o. z. Podmínka zásahu jen malé části stavby do malé části sousedního pozemku je u schodiště o rozloze 11 m2 splněna, neboť představuje méně než 10 % rozlohy stavby č. p. , Anonymizováno,  a méně než 1 % pozemku č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, .7. Závěrem žalovaní uvedli, že žalobkyně se svým nárokem přichází pozdě, po desetiletích vlastní nečinnosti, dávno po uplynutí všech lhůt, které jí zákon na ochranu jejich práv poskytuje, takže se domáhá odstranění stavby z pozemku, jehož není vlastníkem. Navíc žaloba dle názoru žalovaných nesleduje žádný oprávněný zájem obce. Je toliko prostředkem, jímž osoba starosty právními prostředky a zneužitím veřejných peněz reaguje na ryze osobní konflikty s žalovanými, které byly vyvolány oprávněnou kritikou způsobu jím vykonávané veřejné funkce, a proto by měla být zamítnuta. Žalovaní současně vznesli vzájemný návrh na určení jejich vlastnického práva k části pozemku, na němž stojí zmíněná přístavba na základě připojeného geometrického plánu.8. Žalobkyně ve vyjádření k vzájemnému návrhu žalovaných uvedla, že neobsahuje žádné vylíčení rozhodných skutečností podložených důkazními návrhy, o které žalovaní svůj nárok na určení tvrzeného vlastnického práva opírají. Není zřejmé, z jakého právního titulu je nárok žalovaných vůči žalobkyni uplatněn. Je třeba tvrdit všechny rozhodné skutečnosti tak, aby mohla být posouzena otázka možného nabytí vlastnického práva, zejména na základě čeho a kým mělo dojít k uchopení držby, jedná-li se o držbu, a kdy oprávněná držba měla začít. Dle názoru žalobkyně nelze, pokud jde o uplatněný vzájemný návrh, vycházet z tvrzení žalovaných uvedených v předchozích částech jejich podání, kde se vyjadřují k nároku žalobkyně na odstranění stavby. Dále žalobkyně uvedla, že poctivá držba je vyloučena umístěním neoprávněné stavby, takže k vydržení části pozemku žalobkyně nejen žalovanými, ale ani jejich právními předchůdci dojít nemohlo. , adresa,  pozemku žalobkyně a pozemku žalovaných jsou a i v době vydání pozemku právním předchůdcům žalovaných byly zřetelně vyznačeny v katastru nemovitostí, což je faktický a právní stav způsobilý vyvolat objektivní pochybnost o vlastnictví a vyloučit dobrou víru případného držitele. Tuto svoji argumentaci žalobkyně dále rozvedla a navrhla, aby soud vzájemný návrh na určení vlastnického práva zamítl.9. Soud provedl dokazování, na jehož základě dospěl k následujícím poznatkům o skutkovém stavu.10. Z výpisu z katastru nemovitostí pro obec a k. ú. , adresa, , list vlastnictví č. , hodnota, , vzal soud za prokázané, že žalovaní mají ve svém společném jmění pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. 84, nacházející se v k. ú. , adresa, . Z výpisu z katastru nemovitostí pro obec a k. ú. , adresa, , list vlastnictví č. , hodnota, , vzal soud za prokázané, že žalobkyně je zde zapsána jako výlučný vlastník pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , ostatní plocha (ostatní komunikace), o výměře 1 172 m2.11. Z barevné fotografie přiložené k žalobě (ve spisu je vytištěna černobíle) bylo zjištěno, že zachycuje přístavbu rampy se schodištěm, zábradlím a zpevněnou plochou k rodinnému domu žalovaných č. p. , Anonymizováno,  ve Vřeskovicích, jejíhož odstranění se žalobkyně domáhá (dále též jen jako „přístavba“). Na první pohled je patrný neutěšený technický stav přístavby i samotného průčelí budovy rodinného domu. Z černobílých kopií pohlednic, rovněž přiložených žalobkyní k žalobě, soud zjistil, že se jedná o historické snímky téže nemovitosti z průčelí, jejichž datum pořízení není známo. I na těchto snímcích je přístavba dobře patrná, zvláště ze zvětšenin týchž snímků, předložených žalovanými. Z další dobové fotografie předložené žalobkyní (č. l. 69) vzal soud za prokázané, že v domě č. p. 84 ve Vřeskovicích byl historicky provozován hostinec, do něhož byl zřízen vstup po schodech rovněž v průčelí budovy, avšak zde ještě nebyla zbudována sporovaná přístavba. Není zřejmé, z jakého období snímek pochází.12. Z kupní smlouvy uzavřené mezi žalovanými a , jméno FO, , nar. , datum, , vzal soud za prokázané, že na jejím základě nabyli žalovaní od výše jmenovaného dosavadního vlastníka do svého společného jmění mimo jiné i pozemek parc. č. st. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. , Anonymizováno, , nacházející se v k. ú. , adresa, , a to „se vším právním i faktickým příslušenstvím a součástmi“. Ve smlouvě také stojí, že budova č. p. , Anonymizováno,  byla postavena před rokem 1947 a neprošla zásadní rekonstrukcí.13. Z dohody o vydání nemovitosti uzavřené dne , datum,  mezi Jednotou, spotřebním družstvem v , adresa,  coby vydávajícím a , jméno FO, , nar. , datum, , jako přijímající soud zjistil, že jde o dohodu uzavřenou podle zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, na jejímž základě došlo k převodu vlastnického práva k objektu rodinného domu č. p. , Anonymizováno,  spolu se stavební parcelou č. , hodnota,  o výměře 450 m2 ve Vřeskovicích na jmenovanou soukromou osobu jako restituenta. Dohoda obsahuje prohlášení vydávajícího, že „jí nejsou známy žádné právní závady, věcná břemena a jiné právní povinnosti na vydávaných nemovitostech váznoucí“ (čl. IV).14. Ze stavebně technického posudku objektu provozní a obytné budovy č. p. , Anonymizováno,  postavené na vlastním pozemku č. k. , Anonymizováno,  p. , jméno FO,  ve Vřeskovicích, , adresa,  ze dne , datum,  soud zjistil, že byl pořízen v roce 1991 patrně v souvislosti se zvažovaným vydáním nemovitosti v rámci restitucí. Tento posudek zmiňuje dotčenou přístavbu coby zvýšenou venkovní podestu s předloženými schody jako nedílnou součást stavby č. p. , Anonymizováno, , což je patrné i z přiložených nákresů.15. Z historického snímku katastrální mapy předloženého žalovanými, včetně zvětšené verze se zeleným vyznačením části pozemku, soud neučinil žádný relevantní skutkový závěr, neboť z této mapy není zřejmé, na jakém pozemku by se měla přístavba nacházet. Z těchto snímků je jen zřejmé, že do prostoru objektu nebo do předmětné přístavby snad měla historicky zasahovat sousední stavební parcela č. kat. 72. Není však zřejmé, zda šlo o chybné zakreslení, což by mohl dávat tušit poněkud překvapující průběh hranice pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , která na styku s hlavní částí zmíněné stavební parcely č. kat. 72 tvoří jakýsi „oblý hrb“. Bez ohledu na správnost této domněnky jsou tyto snímky bez náležité vypovídací hodnoty. Z dalšího snímku katastrální mapy ze dne , datum, , jeho zvětšeniny a snímku zachycujícího stav v letech 1964 až 1982 bylo zjištěno, že hranice pozemků se v místě stavby č. p. , Anonymizováno,  ve Vřeskovicích historicky měnily, žádné zásadní či pro věc významné poznatky však soud z této dokumentace nenabyl.16. Z rozhodnutí finančního odboru rady Okresního národního výboru v Přešticích ze dne , datum,  o žádosti Jednoty lidového spotřebního družstva v Přešticích o přijetí opatření týkajícího se některých věcí užívaných organizacemi socialistického sektoru soud zjistil, že na základě tohoto rozhodnutí stavba č. p. 84 ve Vřeskovicích se stavební parcelou č. kat. 94 ve vložce č. , hodnota,  pozemkové knihy , adresa, , tehdy vlastnicky náležející , jméno FO, , přechází do vlastnictví Jednoty lidového spotřebního družstva v Přešticích dnem právní moci daného rozhodnutí. Z navazujícího rozhodnutí finanční komise rady Okresního národního výboru v Klatovech ze dne , datum,  bylo zjištěno, že odvolání zmíněného vlastníka do vzpomenutého rozhodnutí ze dne , datum,  bylo zamítnuto a napadené prvostupňové rozhodnutí potvrzeno.17. Z dopisu žalovaných ze dne , datum,  adresovaného žalobkyni soud zjistil, že se jím žalovaní obrátili na žalobkyni s žádostí o odkoupení pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , a to v rozsahu cca 25 m2, pokrývajícím zmíněnou přístavbu, popřípadě o odkoupení celé části parcely 103/1 mezi pozemkem parc. č. st. 94 a komunikací. Žádost odůvodnili žalovaní tím, že přístavba je v havarijním stavu a je nutná její demolice. Není zakreslená v katastrální mapě a z nabývacích titulů nevyplývá žádná souvislost s domem č. p. , Anonymizováno, , a nelze tak provést její odstranění bez dohody s žalobkyní. Tuto žádost žalobkyně odmítla nedatovaným dopisem adresovaným žalovaným s tím, že přístavba je součástí jejich domu č. p. , Anonymizováno, , a odpovídají tak za její stav. Z obsahu téhož dopisu soud také zjistil, že jím žalobkyně současně žalované vyzvala k zajištění zabezpečovacích prací při demolici přístavby i k tomu, aby žalovaní žalobkyni předložili právní titul k užívání části pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno,  formou umístění přístavby na části tohoto pozemku.18. Z dopisu žalovaných ze dne , datum,  soud zjistil, že v něm žalovaní žalobkyni sdělili, že došlo k mimořádnému vydržení vlastnického práva k části pozemku žalobkyně parc. č. 103/1 dotčeného výstavbou přístavby. Žalovaní odkázali na přiložené stanovisko advokátní kanceláře , právnická osoba, , z něhož plyne, že přístavba se na daném místě nachází již více než 60 let a tvoří jeden funkční celek s domem č. p. 84, přičemž žalovaní i jejich právní předchůdci byli v dobré víře, že jsou vlastníky i pozemku v části zastavěné přístavbou. Žalovaní dále přiložili návrh souhlasného prohlášení o vlastnictví pozemku parc. č. 103/3 v k. ú. , adresa, , jenž má nově vzniknout podle předloženého geometrického plánu č. , hodnota, -78/2025 , tituly před jménem,  , jméno FO,  Dankoviče ze dne , datum,  o dělení pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno,  v k. ú. , adresa, . Z obsahu tohoto geometrického plánu bylo zjištěno, že přístavbou dotčená část pozemku žalobkyně parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno,  byla označena jako nově vznikající pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno,  v k. ú. , adresa, .19. Z dopisu žalobkyně ze dne , datum, , učiněného v právním zastoupení, soud zjistil, že jde o reakci žalobkyně na dopis žalovaných ze dne , datum, , v němž poukázala na nekonzistentnost dosavadních tvrzení žalovaných a odmítla nabytí vlastnického práva k části pozemku dotčeného přístavbou z titulu mimořádného vydržení, a proto souhlasné prohlášení žalobkyně odmítla podepsat. Žalovaní byli současně upozorněni, že pokud nepředloží právní titul k umístění přístavby na části předmětného pozemku, bude přístavba považována obcí za neoprávněnou stavbu, a obec s ohledem na záměr budoucí výstavby veřejně prospěšné stavby na pozemku bude zvažovat právní kroky vedoucí k odstranění dané přístavby na pozemku obce.20. Z navazující výměny stanovisek mezi právním zástupcem žalobkyně a žalovanými, resp. žalovaným (e-maily žalovaného ze dne , datum,  a , datum, , dopis žalobkyně ze dne , datum, ) soud neučinil žádá zásadní skutková zjištění vyjma toho, že v něm strany setrvaly na svých dosavadních stanoviscích a odmítly argumenty protistrany.21. Ze sdělení Státního oblastního archivu v Plzni, Státního okresního archivu , adresa,  ze dne , datum,  soud zjistil, že k žádosti žalobkyně k této instituci ohledně stavebních úprav prodejny ve Vřeskovicích, v domě č. p. , Anonymizováno, , bylo pátráno v archivech samotné žalobkyně, MNV , adresa,  a Jednoty , adresa, , avšak žádné materiály se dohledat nepodařilo.22. Soud neprovedl důkaz strategickým plánem rozvoje obce, a to s ohledem na to, že okolnost, že žalobkyně chce vybudovat na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno,  veřejně prospěšnou stavbu v podobě chodníku, není sporováno účastníky řízení, přičemž tento záměr vyplývá z již provedených důkazů, konkrétně z předžalobní komunikace účastníků. Soud dále neprovedl důkaz vypracováním nového geometrického plánu, když k dispozici měl shora specifikovaný geometrický plán předložený v kopii jak samotnou žalobkyní, tak zejména v jeho originální elektronické podobě žalovanými, který co do své správnosti sporován nebyl. Žalobkyně tu toliko namítala, že nebyla přizvána k zaměření uskutečněnému autorem předloženého geometrického plánu , tituly před jménem,  , jméno FO,  Dankovičem. To však nevylučuje použitelnost tohoto plánu jako důkazního prostředku, ani nijak nesnižuje jeho hodnotu. Podle ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu i judikatury Ústavního soudu platí, že „místní šetření znalce na rozdíl [od] ohledání na místě samém (§ 125, § 130 odst. 2 o. s. ř.) není zvláštním důkazním prostředkem. Provede-li tedy znalec místní šetření za účelem získání podkladů pro podání znaleckého posudku, nejde o provádění dokazování a účastníci, respektive jejich zástupci, nemají procesní právo takového ohledání se účastnit, a to ani tehdy, jestliže soud znalci uloží o termínu šetření účastníky vyrozumět. Účastníkům zákon v § 123 o. s. ř. přiznává jen právo vyjádřit se k návrhům na důkazy a ke všem důkazům, které byly provedeny, tedy i ke znaleckému posudku (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 32 Cdo 2410/2016, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 2405/11)“ (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 23 Cdo 212/2021 ze dne , datum, ). V usnesení sp. zn. IV. ÚS 1291/21 ze dne , datum,  k tomu Ústavní soud dodal, že „[p]rohlédnutí věci znalcem však není ohledáním na místě, tedy formou provedení důkazu, jak ji zná občanský soudní řád (§ 130 odst. 2 o. s. ř.; termín ‚místní šetření‘ občanský soudní řád nezná). Ohledání na místě je důkazním prostředkem, který soudu, nikoliv znalci, umožňuje získat poznatky o skutečnostech vnímaných jeho smysly a k ohledání, tedy k provedení důkazu je třeba předvolat všechny, kteří se jinak předvolávají k jednání. U šetření znalce, jež je podkladem pro zpracování znaleckého posudku jako dalšího důkazního prostředku, však taková nutnost nevyvstává, neboť zde nedochází k provedení důkazu (tím je až výslech znalce nebo podání znaleckého posudku před soudem, kde se k němu má právo účastník vyjádřit). Postup znalce v takové situaci nelze směšovat ani s ohledáním podle § 130 o. s. ř., a přítomnost jakýchkoliv osob při tom, když si znalec prohlíží věc (nebo ji zkoumá), je v zásadě irelevantní“ (bod 18 cit. usnesení Ústavního soudu). Uvedené závěry lze bezpochyby vztáhnout i na postup vypracování geometrického plánu. V opačném případě by ani k účastníkům zadaným geometrickým plánům předloženým nebylo lze přihlížet, neboť ty ze své povahy zpravidla nevycházejí ze zaměření za přítomnosti osob, které připadají v úvahu jako budoucí účastníci řízení, anebo které v tomto procesním postavení dokonce již takto vystupují.23. Soud zvážil výsledky provedeného dokazování a dospěl k následujícím závěrům.24. Pokud jde o požadavek žalobkyně na odstranění přístavby, neshledal jej soud opodstatněným. V řízení se nepodařilo zjistit, kdy přesně k jejímu zbudování došlo, když ani pátrání v archivech k podnětu žalobkyně nepřineslo žádný výsledek. Nicméně provedené důkazy historickými snímky a dobovými pohlednicemi zřetelně ukazují na to, že se tak s velkou pravděpodobností stalo v průběhu 50. let minulého století. Objekt č. p. , Anonymizováno,  ve Vřeskovicích předtím, než zde byla vybudována ona přístavba, sloužil jako hostinec. To je dobře patrné z historického snímku zachycujícího průčelí této budovy s nápisem „HOSTINEC , jméno FO, .“ a pořízeného pravděpodobně v meziválečném období, na což by bylo možné usuzovat z doškové střechy sousedního stavení (dnes dům č. p. 27). Tento snímek současně zachycuje vstup do hostince po schodech bez zábradlí orientovaných kolmo ke vchodu, nikoli podél štítu budovy. Ostatní snímky a pohlednice byly zřetelně pořízeny později. Na jedné z fotografií (snímek pořízený směrem od Vřeskovického rybníku na návsi) je právě zmíněné sousední stavení již vyobrazeno ve změněné podobě, kdy jeho průčelí končí v zásadě tam, kde podle prvně zmíněného dobového snímku končila předzahrádka k témuž objektu, resp. na stejné úrovni jako dům č. p. , Anonymizováno, . Ten je již na této další fotografii pořízené směrem od Vřeskovického rybníku zachycen s přístavbou a obtížně čitelným, leč rozpoznatelným nápisem „Potraviny“ se symbolem (logem) připomínajícím zdálky známý symbol jednot – spotřebních lidových družstev v podobě ozubeného kola a nápisu „Jednota“ uprostřed. Rovněž dřívější subtilní okna původního hostinského zařízení byla přeměněna na dvě velká okna představující výlohy prodejny. Z téže fotografie je však také patrné, že byla nejspíše pořízena na počátku, resp. v první polovině 50. let, o čemž svědčí zachycený koňský povoz a osobní motorové vozidlo, charakteristické pro 30. a 40. léta minulého století.25. Uváží-li se, že přístavba byla zřízena v 50. letech minulého století, resp. v době po roku 1948, na čemž se účastníci v průběhu řízení víceméně shodli, pak je zapotřebí zohlednit, že se tak stalo v době platnosti Ústavy 9. května (ústavní zákon č. 150/1948 Sb.) a na ní založeném právním řádu. Ústava 9. května v § 145 stanovila, že národní majetek je zásadně v rukou státu (státní vlastnictví) s tím, že části národního majetku, které nejsou celostátního významu a slouží veskrze nebo převážně obyvatelstvu některého správního celku (obce, okresu, kraje), mohou být v rukou svazků lidové správy (tzv. komunální vlastnictví). Odtud je dobře patrné, že komunální vlastnictví nebylo samostatnou formou vlastnictví, nýbrž bylo odvozeno od státního vlastnictví, poněvadž stále šlo o část národního majetku. Ke dni , datum,  pak nabyl účinnosti zákon č. 279/1949 Sb., o finančním hospodaření národních výborů, který národním výborům, které obce nově spravovaly, k tomuto majetku ponechal pouze právo správy a hospodaření s tím, že stát jim mohl tento majetek kdykoliv odejmout (§ 29 a násl. cit. zákona). Tyto okolnosti mají význam potud, že zbudování přístavby v 50. letech minulého století nemohlo z povahy věci zasáhnout do vlastnictví žalobkyně, protože žalobkyně tehdy nic vlastnit nemohla, stále šlo totiž o část národního majetku (státního vlastnictví), který ale, jak se z výše vyloženého podává, ani sama nespravovala (nemohla spravovat), nýbrž jej spravoval národní výbor jako orgán, který byl součástí centralizované státní správy (a nikoli územní samosprávy, jež byla zlikvidována, takže obce ani neměly samostatnou právní subjektivitu jako dnes). Byla-li tedy přístavba zbudována na dnešním pozemku parc. č. 103/1 v k. ú. , adresa, , jehož zapsaným vlastníkem je dnes žalobkyně, mohlo dojít leda k zásahu do státního vlastnictví, do části národního majetku. To, že ve vlastnictví obce žádný majetek být v té době nemohl, ostatně potvrdil i Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 28 Cdo 2447/2003 ze dne , datum, . K obnově obecního vlastnictví pak došlo až po roce 1989, konkrétně v souvislosti s přijetím zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, v jehož důsledku se obnovilo vlastnické právo obcí (už jako samostatných právních subjektů) k majetku, s nímž hospodařily „jejich“ národní výbory. To je jeden důležitý moment, který je třeba vzít v úvahu při posuzování důvodnosti podané žaloby na odstranění stavby.26. Druhý důležitý moment, na který rovněž poukazují žalovaní, je, že ke zřízení přístavby mělo dojít v období nesvobody, které je dosud platným zákonem č. 480/1991 Sb., o době nesvobody, vymezeno jako období let 1948 až 1989 s tím, že podle § 1 tohoto zákona v tomto období komunistický režim porušoval lidská práva i své vlastní zákony. Z judikatury Nejvyššího soudu se podává, že obzvláště období 50. let je dobou, kdy byla závažným způsobem narušena stabilita vlastnických vztahů, kdy nebyly uznávány některé tradiční principy soukromého práva, právní úprava vlastnických vztahů byla nepřehledná (týkaly se jí často i odvozené normy) a konečně, kdy správní orgány (národní výbory) měly široká faktická i právní oprávnění zasahovat do vlastnických vztahů (srov. např. rozsudek sp. zn. 22 Cdo 2166/2000 ze dne , datum, , rozsudek sp. zn. 22 Cdo 4484/2007 ze dne , datum,  či rozsudek sp. zn. 22 Cdo 2286/2022 ze dne , datum, ). Právě touto optikou narušení stability vlastnických vztahů v označené době je třeba poměřovat i vybudování sporované přístavby.27. V řízení se nepodařilo zjistit, kdo přístavbu zřídil či ji nechal vybudovat. Z provedeného dokazování vyplynulo pouze to, že dům č. p. , Anonymizováno,  ve Vřeskovicích měl až do roku 1960 vlastnit , jméno FO, , zemřelý , datum, . Vzhledem k tomu, že v roce 1960, kdy došlo ke konfiskaci tohoto majetku a jeho přechodu do vlastnictví Jednoty, lidového spotřebního družstva v Přešticích, zmíněné družstvo užívalo objekt „převážně na základě nájemního poměru“. S přihlédnutím ke všem zjištěným okolnostem se pak lze domnívat, že přístavbu nechalo vybudovat právě toto družstvo za účelem přístupu do prodejny Jednoty. , adresa,  zdůrazňovat, že lidová družstva se tehdy těšila výsadnímu postavení v hospodářském životě státu (též srov. § 157 Ústavy 9. května). Jestliže tedy lidové družstvo zbudovalo onu přístavbu na pozemku, který v té době tvořil část národního majetku, tj. na pozemku ve státním vlastnictví, byť třeba i spravovaném místním národním výborem, reálně k žádnému zásahu ve smyslu narušení vlastnického práva nedošlo, jelikož uvedené entity (lidové družstvo i národní výbor obce) byly deriváty nebo proměnné jednoho a téhož společenského systému, postaveného na spolupráci státu (a jeho orgánů) a kolektivních organizací a institucí. Jinak řečeno, okolnost, že lidové družstvo zbudovalo stavbu na státním pozemku pro účely plnění svých úkolů, nebyla vnímána ze strany tento pozemek spravujícího orgánu (národního výboru) nijak úkorně. Naopak, lze vycházet z předpokladu, že tento orgán, současně spravující záležitosti obce, velmi pravděpodobně vnímal zbudování přístavby kladně, když posloužilo (mělo posloužit) ke zlepšení přístupu do prodejny i závozu jejího zásobování, a neměl zřejmě žádných výhrad. Takové výtky by zajisté žalobkyně byla schopná dohledat a doložit, k čemuž však v řízení nedošlo. K témuž závěru by bylo lze dospět i tehdy, jestliže se vyjde z předpokladu, že přístavbu nechal zbudovat ještě vzpomenutý vlastník , jméno FO, , a to i kdyby byl sám přikročil k její realizaci dobrovolně, bez nátlaku z vlastního přesvědčení. Stále by šlo o akt „ve prospěch veřejného blaha“ a plnění úkolů v lidově demokratickém zřízení. S ohledem na živelnost doby, v níž mělo ke zřízení přístavby dojít, není nepředstavitelné, že její zřízení nebylo založeno na žádném formálním právním titulu, nebylo tedy vydáno žádné stavební povolení, souhlas s umístěním stavby či jiné rozhodnutí o zbudování této přístavby, ale nejspíše k tomu došlo via facti, zkrátka si lidové spotřební družstvo přístavbu zhotovilo a nikdo proti tomu neměl žádných výhrad, nikdo neřešil způsob „využití“ části národního majetku lidovým družstvem, takové zacházení se státním vlastnictvím bývalo poměrně běžným jevem.28. Konečně třetím důležitým aspektem, který je třeba při posuzování důvodnosti žalobčina návrhu vzít v potaz, je skutečnost, že žalovaní nabyli pozemek parc. č. st. , Anonymizováno,  v k. ú. , adresa,  spolu se stavbou rodinného domu č. p. , Anonymizováno,  od , jméno FO, , nar. , datum, , jenž tyto nemovitosti nabyl od , jméno FO, , nar. , datum, , která je získala v restituci, jak bylo prokázáno dohodou o vydání nemovitosti uzavřenou dne , datum,  s Jednotou, spotřebním družstvem v , adresa,  coby vydávajícím. Tato dohoda obsahuje výslovné prohlášení vydávajícího (coby nástupce dřívějšího vlastníka Jednoty, lidového spotřebního družstva v Přešticích), že mu nejsou známy žádné právní závady, věcná břemena či jiné právní povinnosti váznoucí na vydávaných nemovitostech. V řízení také vyšlo najevo, že před vydáním těchto nemovitostí dceři někdejšího vlastníka , jméno FO,  bylo provedeno stavebně technické zhodnocení jejich stavu, přičemž přístavba je pokládána za součást domu č. p. , Anonymizováno, . Není proto pochyb o tom, že prohlášení vydávajícího o absenci právních závad se vztahuje k celému souboru vydávaných nemovitých věcí jako funkčnímu celku.29. Soud tedy přihlédl ke všem třem výše rozvedeným momentům a dospěl k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně. Žalobkyni lze přisvědčit v tom, že podle středního občanského zákoníku platilo, že socialistická právnická osoba může si zřídit a mít vlastní stavbu na pozemku, který jí byl odevzdán do trvalého užívání (§ 158 s. o. z.), s tím, že v ostatních případech lze na cizím pozemku zřídit trvalou stavbu jen na základě práva stavby (§ 159 s. o. z.), jež vzniká ze zákona nebo výrokem úředním anebo smlouvou, přičemž k jeho zřízení smlouvou je třeba přivolení okresního národního výboru (§ 160 s. o. z.). Zde vyjmenované tituly žalovanými v řízení předloženy nebyly. To nicméně neznamená, že lze bez dalšího vyjít z presumpce přístavby jako nepovolené stavby. Naopak je zapotřebí nahlížet na věc v širších, shora vyložených souvislostech. Po žalovaných lze jen stěží spravedlivě požadovat, aby předkládali právní titul prokazující právo stavby dotčené přístavby, jelikož měla být vybudována před (možná i více než) 70 lety v období živelné společenské transformace, která nebrala velké ohledy na stabilitu právních vztahů či na ochranu vlastnického práva. To se týká i samotného použití středního občanského zákoníku v praxi. Přístavba byla zřízena ve zjevné souvislosti s plněním úkolů lidového spotřebního družstva jako tehdy klíčové socialistické organizace v oblasti zásobování Vřeskovic potravinami, navíc šlo o její zřízení na pozemku nikoli obce, ale pozemku státu, který byl součástí národního majetku. Nemovitosti, v nichž byla prodejna potravin umístěna, později přešly do vlastnictví lidového spotřebního družstva v důsledku konfiskace. V řízení nebylo zjištěno, že by kdy v období nesvobody bylo někým naříkáno zbudování této přístavby. Tyto nemovité věci byly nakonec vydány v restituci oprávněné osobě , jméno FO,  coby dědičce po někdejším vlastníkovi , jméno FO, , jemuž byly nemovitosti odňaty. Jmenovaná restituentka se tedy chopila jejich držby v roce 1993 s ujištěním, že vše je po právní stránce v pořádku (k tomu viz dále). Za situace, kdy sama žalobkyně byla poté, co dnešní pozemek parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno,  přešel do jejího vlastnictví v roce 1991 na základě zákona č. 172/1991 Sb., nečinná až do roku 2024, tedy více jak 30 let, jeví se soudu její žaloba na odstranění stavby zřízené před přibližně 70 lety na pozadí všech shora vylíčených důvodů v rozporu s dobrými mravy, resp. jako prostředek vedoucí k zjevně nespravedlivému výsledku ve smyslu § 2 odst. 3 o. z., které se s ohledem na § 3030 o. z. použije i na práva a povinnosti, která se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Vyhovění žalobě by totiž přivodilo nespravedlnost v tom, že po odčinění křivdy, způsobené konfiskací majetku, v podobě jeho navrácení v restituci s deklarací jeho nezatížení právními vadami, by byl tento proces s velkým časovým odstupem revidován pro absenci právního titulu právě z období nejhorších let doby nesvobody. V tomto případě proto není namístě žalobkyni přiznat právo, aby se domáhala na žalovaných odstranění naříkané přístavby, a to tím spíše, byla-li zde po nadměrně dlouhou dobu nečinná. Tato nespravedlnost však není jediným důvodem, pro který nelze dát žalobě na odstranění přístavby průchod, je ale dle názoru zdejšího soudu důvodem samostatným a k jejímu zamítnutí postačujícím.30. Druhý důvod k zamítnutí žaloby pak soud shledal v opodstatněnosti námitky mimořádného vydržení vznesené žalovanými a v posledku v důvodnosti jejich návrhu na určení vlastnického práva k té části pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno,  v k. ú. , adresa, , v jaké je zastavěna onou přístavbou. Naléhavý právní zájem žalovaných na požadovaném určení (§ 80 o. s. ř.) vyplývá již ze skutečnosti, že žalovaní nejsou v katastru nemovitostí vedeni jako vlastníci této části pozemku, která v katastru vyznačena není, nýbrž jde o plochu evidovanou jako pozemek parc. č. 103/1, vlastnicky evidovaného na žalobkyni. Takový nesoulad je sám o sobě vytváří existenci naléhavého právního zájmu žalovaných na tomto určení, bez kterého by jejich postavení zůstalo nejistým jako dosud.31. Podle § 1091 o. z. je k vydržení vlastnického práva k nemovité věci potřebná nepřerušená držba trvající deset let. Podle § 1095 o. z. platí, že uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl. Podle § 3066 o. z. se do doby stanovené v § 1095 započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím 5 let ode dne nabytí účinnosti (nového) občanského zákoníku, jde-li o věc nemovitou.32. Nejvyšší soud se k institutu mimořádného vydržení podle § 1095 o. z. již vyjádřil v celé řadě svých rozhodnutí, v nichž se podrobněji vyslovil mimo jiné k podstatě a podmínkám pro mimořádné vydržení. V rozsudku sp. zn. 22 Cdo 3387/2021 ze dne , datum,  (uveřejněném pod č. 15/2023 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní) Nejvyšší soud vyložil, že podmínkou mimořádného vydržení není poctivá držba (§ 992 odst. 1 o. z.), ani (pro dobu držby před , datum, ) držba oprávněná, ale nedostatek nepoctivého úmyslu držitele. O nepoctivý úmysl jde, jestliže jednání držitele při nabytí a výkonu držby nebylo úmyslně poctivé (morální) v obecném smyslu. Důkazní břemeno ohledně nepoctivého úmyslu držitele ovšem tíží toho, kdo vydržení popírá. Na tato východiska Nejvyšší soud navázal kupř. v usnesení sp. zn. 22 Cdo 788/2022 ze dne , datum, , když uvedl, že podmínkou mimořádného vydržení není poctivá držba, ale mnohem benevolentněji posuzovaná „držba nikoliv v nepoctivém úmyslu“. Jde o „jinou, novou míru kvality přesvědčení držitele, odlišnou od poctivé i nepoctivé držby“. V pozdějších rozhodnutích se pak Nejvyšší soud zabýval otázkou, ke kterému okamžiku se posuzuje držba „nikoliv v nepoctivém úmyslu“ pro mimořádné vydržení. Konkrétně v rozsudku sp. zn. 22 Cdo 2307/2022 ze dne , datum,  uvedl, že zákon v ustanovení § 1095 o. z. zjevně vychází z toho, že v průběhu dvojnásobné vydržecí doby nutné pro mimořádné vydržení má vlastník dost prostoru pro uplatnění jeho práva, a proto není třeba na držbu pro mimořádné vydržení klást tak přísné nároky jako na držbu vedoucí k vydržení řádnému. Je tedy odůvodněné vyjít z předpokladu, že by zákonodárce, kdyby tuto otázku výslovně upravil, se v ustanovení § 1095 o. z. přidržel méně přísného pojetí, totiž že „držba nikoliv v nepoctivém úmyslu“ tu musí být v době, kdy se jí držitel chopil; to, že se později dozví, že v katastru nemovitostí je jako vlastník evidován někdo jiný, resp. že někdo jiný vlastníkem je, nemá samo o sobě za následek zánik držby „nikoliv v nepoctivém úmyslu“. Nejvyšší soud tak uzavřel, že podmínkou mimořádného vydržení je, že držiteli není prokázán nepoctivý úmysl při uchopení držby; to, že snad později zjistí, že vlastníkem věci (subjektem drženého práva) je někdo jiný, nemá bez dalšího za následek zánik podmínek mimořádného vydržení. K tomu Nejvyšší soud doplnil, že pokud držitel, který nenabyl věc v nepoctivém úmyslu, odmítá vlastníkovi držbu předat, resp. vzdát se jí, může vlastník v průběhu vydržecí doby v zásadě zabránit mimořádnému vydržení jen žalobou napadající „držbu nebo její poctivost“, tedy zpravidla žalobou na ochranu vlastnického práva, nebo, má-li na určení naléhavý právní zájem, žalobou na určení svého práva či určení, že držiteli držené právo nenáleží. Teprve v takovém případě se považuje držitel za držitele jednajícího v nepoctivém úmyslu. Musí se ale navíc vždy jednat o žalobu podanou osobou odlišnou od držitele, která jeho držbu nebo její poctivost sporuje, poněvadž účelem analogické aplikace ustanovení § 995 o. z. je chránit vlastníka, a nikoliv postihovat držitele za uplatňování jeho práv (srov. k tomu usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 179/2025 ze dne , datum, ).33. K právě vyložené judikatuře Nejvyššího soudu se sluší podotknout, že Ústavní soud již měl možnost posoudit její ústavní konformitu, přičemž ve svých rozhodnutích setrvává na závěru, že nejde o protiústavní výklad zákona, resp. že právní názor Nejvyššího soudu optikou ústavního pořádku bez pochyb obstojí (srov. např. usnesení ve věcech sp. zn. IV. ÚS 94/25, IV. ÚS 812/24, III. ÚS 476/24, II. ÚS 3019/23 či sp. zn. II. ÚS 2116/23). Zde je ještě vhodné také poznamenat, že ani použití institutu mimořádného vydržení v intencích § 3066 o. z. (tj. započtení vydržecí doby držitele či jeho právního předchůdce přede dnem nabytí účinnosti občanského zákoníku) nevyvolává neústavní retroaktivní účinky, neboť „[b]yť předmětné přechodné ustanovení představuje určité beneficium pro vydržitele, nelze pominout, že pro účely zajištění ochrany dosavadních vlastníků stejné ustanovení obsahovalo ochrannou lhůtu pěti let, na základě které mimořádné vydržení nemovité věci mohlo dovršit nejdříve , datum,  (i když dvacetiletá vydržecí doba uplynula dříve)“ (bod 24 usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3202/24 ze dne , datum, ).34. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané, že , jméno FO,  nabyla v rámci restitucí jako oprávněná osoba stavební parcelu č. , hodnota,  s na ní stojícím domem č. p. 84 s přístavbou jako jeho součástí, a to v roce 1993, kdy se tak chopila jejich držby. Stalo se tak při ujištění vydávající (povinné) osoby o absenci jakýchkoli právních vad na vydávaných nemovitostech. , jméno FO,  tehdy neměla důvod pochybovat o tom, že by zde bylo něco po právní stránce v nepořádku, že by tu panoval nějaký nesoulad, tedy že by snad přístavba stála na cizím pozemku jako „černá stavba“. Takový závěr lze učinit nejen s přihlédnutím ke zmíněnému ujištění o absenci právních vad, ale zvláště při zohlednění, že se tak stalo na počátku 90. let minulého století v souvislosti s nápravou majetkové křivdy. Lze tedy uzavřít, že , jméno FO,  se chopila držby i té části pozemku dnes vedeného jako parc. č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, 1 v k. ú. , adresa, , na níž byla sporovaná přístavba zbudována. Tyto nemovitosti následně zdědil , jméno FO, , jenž je v roce 2016 prodal žalovaným se vším právním i faktickým příslušenstvím a součástmi. Dvacetiletá vydržecí doba podle § 1095 o. z. tedy počala plynout v roce 1993 a její konec by byl připadl na rok 2013; tehdy však k mimořádnému vydržení ještě dojít nemohlo, neboť platný občanský zákoník výslovně v § 3066 stanovil, že vydržecí doba neskončí dříve než uplynutím pěti let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc nemovitou, tj. mimořádná vydržecí doba v souzeném případě uplynula až dne , datum, , kdy dotčené nemovitosti již byly ve vlastnictví samotných žalovaných.35. Optikou výše uvedené judikatury Nejvyššího soudu pak bylo na žalobkyni, která sporovala splnění podmínek mimořádného vydržení, aby byla prokázala nepoctivý úmysl žalovaných a jejich právních předchůdců, tj. , jméno FO,  a , jméno FO,  v době, kdy se tito chopili držby, tj. v roce 1993, v roce 2003 a v roce 2016. Za tím účelem byla žalobkyně soudem při jednání konaném dne , datum,  poučena dle § 118a o. s. ř. s poskytnutím lhůty k předložení důkazů o jí tvrzeném nepoctivém úmyslu žalovaných, potažmo jejich právních předchůdců, když z dosavadního dokazování takové poznatky nevyplynuly. K tomuto poučení žalobkyně žádné důkazy, z nichž by se podával nepoctivý úmysl žalovaných či jejich právních předchůdců, nepředložila. Žalobkyně tedy ohledně nepoctivého úmyslu žalovaných, resp. jejich právních předchůdců v době chopení se držby části pozemku žalobkyně parc. č. 103/1 v k. ú. , adresa,  v rozsahu zastavěném přístavbou neunesla důkazní břemeno, které ji podle judikatury Nejvyššího soudu tížilo. Na tomto místě je třeba doplnit, že nepoctivý úmysl žalovaných či jejich právních předchůdců v době chopení se jimi držby předmětné části pozemku parc. č. 103/1 v k. ú. , adresa,  sám jinak nevyplynul z provedených důkazů.36. Dále se sluší upozornit, že Nejvyšší soud ve shora citovaném rozsudku sp. zn. 22 Cdo 2307/2022 ze dne , datum,  ohledně nepoctivého úmyslu, který je překážkou pro mimořádné vydržení, uvedl, že lze přihlédnout i k judikatuře Nejvyššího soudu k § 130 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ovšem s tím, že jde-li o mimořádné vydržení, je třeba držbu posuzovat benevolentněji, nestačí tedy nedbalost držitele (zde žalovaných a jejich právních předchůdců) při uchopení držby. Přiměřeně se tak uplatní i právní závěry dobové judikatury (rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 1594/2004 ze dne , datum,  či rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 496/2004 ze dne , datum, ). Samotná nedbalost držitele totiž držbu v nepoctivém úmyslu nezakládá, nutný je úmysl držitele. Jestliže však okolnosti případu jsou tak zjevné, že průměrný člověk při běžné péči a opatrnosti musí bez pochybností poznat, že se ujímá držby pozemku o výrazně větší rozloze, než jaký nabyl, pak lze učinit závěr o nikoliv poctivém úmyslu nabyvatele. Nestačí tu však pouhý omyl držitele, byť i jinak neomluvitelný, situace musí být taková, že je třeba učinit závěr o tom, že o rozdílu věděl, resp. vědět musel, přičemž je nutno vždy přihlížet k individuálním okolnostem každého případu. V souzené věci je nepochybné, že , jméno FO,  se v souvislosti s vydáním předmětných nemovitostí v restituci chopila držby přístavby v rozsahu výrazně menším než 50 % výměry stavební parcely č. , hodnota,  v k. ú. , adresa,  (na němž stojí stavba rodinného domu č. p. 84). Tato stavební parcela měla a má výměru 450 m2, kdežto, jak se podává z předloženého geometrického plánu, přístavba zabírá plochu pouhých 11 m2 (nově jako pozemek parc. č. 103/3), pročež nelze rozumně usuzovat na nikoliv poctivý úmysl , jméno FO,  při chopení se držby v roce 1993. Tentýž závěr lze pochopitelně vztáhnout i na pozdější vlastníky, tj. včetně žalovaných. Nelze tu zohlednit ani funkční hledisko pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno,  jako ostatní komunikace. Z dobových snímků i fotografie zachycující současnost je zjevné, že žádná v terénu viditelná komunikace v bezprostředním okolí přístavby neprobíhá, nejbližší je až silnice II/182 vedoucí obcí , adresa, , přičemž do jejího tělesa přístavba nijak nezasahuje. Jinak samo o sobě vedení určitého pozemku jako ostatní plochy, ostatní komunikace v katastru nemovitostí není překážkou pro možné vydržení vlastnického práva k části takového pozemku. Tomu samozřejmě nebrání ani strategický záměr žalobkyně vybudovat na dotčeném pozemku veřejně prospěšnou stavbu, v daném případě chodník. Ve spojení s poznatkem, že žalobkyně (a před ní stát) byla dlouhou dobu nečinná, se jedná o okolnosti výrazně svědčící ve prospěch vydržitele (k tomu srov. např. bod 11 usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1079/25 ze dne , datum, , v němž se výslovně zmiňuje právě dlouhá nečinnost souseda). Všechny tyto poznatky naopak ve svém důsledku vypovídají o tom, že žalovaní a jejich právní předchůdci , jméno FO,  a , jméno FO,  se chopili držby zastavěné části pozemku, dnes vlastnicky vedeného na žalobkyni, v nikoli nepoctivém úmyslu.37. Obrana žalobkyně spočívající mimo jiné na veřejné evidenci a stavu zápisu v katastru nemovitostí není přiléhavá. U vydržení mimořádného vychází zákon z toho, že v průběhu dvojnásobné vydržecí doby nutné pro mimořádné vydržení má vlastník dost prostoru pro uplatnění svého práva proti držiteli, takže se kvalita držby zkoumá pouze v době, kdy se jí držitel chopil, a nikoli později. To, že se později dozví, že v katastru nemovitostí je jako vlastník evidován někdo jiný, resp. že někdo jiný vlastníkem (subjektem drženého práva) je, nemá samo o sobě za následek zánik podmínek mimořádného vydržení. Jediným způsobem, jak by žalobkyně byla mohla mimořádnému vydržení části dnes jejího pozemku zabránit, by bývalo bylo včasné podání žaloby napadající držbu žalovaných, resp. jejich právních předchůdců, nebo její poctivost, tedy buď žaloby na ochranu vlastnického práva podle § 1040 an. o. z., popřípadě žaloby na určení jejího práva, event. určení, že žalovaným, potažmo jejich právním předchůdcům držené právo nenáleží. K tomu ovšem nedošlo. Nestalo-li se tak, nastoupily účinky mimořádného vydržení konzervující zachovalý stav. Na tom nic nemění ani prvotní mínění žalovaných, vyjádřené v předžalobní komunikaci se žalobkyní, že přístavba nemá s jejich domem č. p. 84 žádnou souvislost a že stojí na pozemku žalobkyně. Jedná se o jimi zvolený způsob vyjednávání s žalobkyní o naložení s problematickou přístavbou, který však nemá vliv na skutečnosti, které jsou pro mimořádné vydržení rozhodné, obzvláště když toto vydržení dospělo podstatně dříve, než účastníci takto započali mezi sebou korespondovat.38. Ve světle řečeného tudíž soud uzavřel, že žalovaní ke dni , datum,  (s ohledem na přechodné ustanovení § 3066 o. z.) vydrželi část pozemku žalobkyně parc. č. 103/1 v k. ú. , adresa,  v rozsahu zastavěném přístavbou, pročež vzájemnému návrhu žalovaných na určení jejich vlastnického práva zcela vyhověl a určil, že žalovaní jsou v režimu svého společného jmění manželů vlastníky pozemku parc. č. 103/3 vzniklého oddělením od pozemku parc. č. 103/1, zapsaného v katastru nemovitostí pro obec a katastrální území , adresa,  na listu vlastnictví č. , hodnota, , na základě geometrického plánu č. , hodnota, -78/2025, který vyhotovil dne , datum,  , tituly před jménem,  , jméno FO,  a který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.39. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je založen na ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., tj. na procesním úspěchu žalovaných ve sporu. Žalobkyně je tedy povinna nahradit žalovaným jejich soudní výlohy v plném rozsahu.40. Náklady řízení žalovaných, vynaložené do doby jejich právního zastoupení, podle § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s § 137 odst. 1 o. s. ř. tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 5 000 Kč a paušální náhrada v souhrnné výši 1 800 Kč podle § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. ve spojení s § 1 odst. 3 písm. a), b) a c) téhož předpisu, a sice za vyjádření k žalobě ze dne , datum, , sepis dupliky ze dne , datum, , přípravu na jednání konané dne , datum,  a konečně za účast na tomto jednání, tj. 4 úkony po 450 Kč (k odchylné výši od citovanou vyhláškou stanovené výše 300 Kč viz dále). Soud nepřehlédl, že na straně žalované vystupují účastníci dva, přičemž obecně platí, že každý kvalifikovaně nezastoupený účastník má mít nárok na přiznání (samostatné, vlastní) paušální náhrady. Soud však nemohl nepřihlédnout k jistým, dále rozvedeným specifikům této paušální náhrady.41. Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 28 Cdo 2638/2025 ze dne , datum,  dal zřetelně najevo, že vzpomínanou paušální náhradu hotových výdajů nezastoupeného účastníka zákonodárce zavedl, aby bylo odstraněno Ústavním soudem kritizované (srov. nález sp. zn. Pl. ÚS 39/13 ze dne , datum, ) nerovné zacházení s účastníky zastoupenými zástupcem dle § 137 odst. 2 o. s. ř. a účastníky takovým zástupcem nezastoupenými. Paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka byla přitom stanovena ve výši 300 Kč proto, že právě takovou náhradu za hotové výdaje dříve přiznával § 151 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 13 odst. 3 advokátního tarifu (ve znění účinném do , datum, ), respektive § 13 odst. 4 advokátního tarifu (ve znění účinném od , datum,  do , datum, ), účastníku zastoupenému advokátem. Jestliže § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve znění účinném od , datum,  stanoví, že náhrada za vnitrostátní poštovné, místní hovorné a přepravné přísluší ve výši 450 Kč, představovalo by dle Nejvyššího soudu přiznávání náhrady týchž výdajů nezastoupenému účastníku toliko ve výši 300 Kč návrat k bezdůvodnému rozlišování mezi stranami civilního sporu podle toho, zda jsou, či nejsou zastoupeny zástupcem ve smyslu § 137 odst. 2 o. s. ř. Nejvyšší soud tak pokládá § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. jako podzákonného předpisu za neaplikovatelný pro rozpor s čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, přičemž takto vzniklou mezeru v právu je pak zapotřebí vyplnit analogickou aplikací předpisu svou povahou a účelem nejbližšího, tj. § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a nezastoupenému účastníku přiznat v situacích, na něž by jinak dopadal § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., srovnatelnou náhradu, jaká by za shodných okolností náležela straně zastoupené advokátem.42. S výše vyloženými vývody Nejvyššího soudu se zdejší soud ztotožňuje, pročež žalovaným přiznal paušální náhradu nákladů řízení v částce 450 Kč za 1 úkon. Současně však k tomu podotýká, že tyto závěry mají v poměrech této věci význam právě i v otázce, zda každému z žalovaných přísluší tato paušální náhrada zvlášť. Platí-li, že nezastoupenému účastníku je třeba přiznat v situacích, na něž by jinak dopadal § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., srovnatelnou náhradu, jaká by za shodných okolností náležela straně zastoupené advokátem, pak se také ovšem, nemá-li zde vyvstat nedůvodná nerovnost, musí prosadit závěr, že režijní paušál za společné úkony právní služby při zastupování dvou a více účastníků přísluší dohromady jen jeden, nikoli zvlášť za každého takto zastupovaného účastníka řízení. Tato otázka bývala zpočátku v soudní praxi řešena různě, avšak Nejvyšší soud v usnesení sp. zn. 25 Cdo 1610/2014 ze dne , datum,  vyložil, že „[p]ři určení paušální náhrady normotvůrce patrně vycházel z průměrných výdajů, které jsou s poskytnutím jednoho úkonu právní služby obvykle spojeny. S ohledem na paušální povahu náhrady pak není významné, že při zastoupení více osob uvedené náklady mohou (ale nemusí) být vyšší. Tato úvaha vede k závěru, že za společné úkony při zastupování více osob přísluší advokátu ke každému úkonu pouze jedna paušální náhrada výdajů. Ve prospěch tohoto výkladu svědčí i dikce § 13 odst. 3 advokátního tarifu, dle něhož paušální náhrada výdajů činí částku 300 Kč na jeden úkon právní služby, neboť i v případě, že advokát zastupuje dva a více účastníků a provede při tom nějaký úkon právní služby, jde stále o jeden úkon (např. podání žaloby), bez ohledu na to, kolik účastníků advokát zastupuje. Tomuto názoru odpovídá i praxe řady senátů Nejvyššího soudu (srov. např. usnesení ze dne , datum, , sp. zn. 21 Cdo 42/2014, 21 Cdo 43/2014, ze dne , datum, , sp. zn. 23 Cdo 1263/2012, ze dne , datum, , sp. zn. 25 Cdo 1483/2011, ze dne , datum, , sp. zn. 28 Cdo 2158/2011, ze dne , datum, , sp. zn. 29 Cdo 239/2014, a ze dne , datum, , sp. zn. 32 Cdo 3295/2012) a rovněž praxe Nejvyššího správního soudu (srov. např. jeho rozsudky ze dne , datum, , sp. zn. 2 Aos 1/2013, nebo ze dne , datum, , sp. zn. 6 As 95/2014)“. Na tyto konkrétní vývody Nejvyššího soudu se ostatně odvolává i Ústavní soud ve své judikatuře [srov. např. usnesení ve věcech sp. zn. II. ÚS 2151/25 (bod 11) či sp. zn. III. ÚS 1163/24 (bod 8)]. Jinak řečeno, pakliže žalovaní byli v tomto řízení do určité fáze zastoupeni společným obecným zmocněncem (svým synem), jenž v řízení činil shora uvedené úkony (do doby, než se stal advokátním koncipientem a ve vazbě na to došlo ze strany žalovaných k obstarání právního zastoupení), bylo by nedůvodné, aby soud přiznal každému z takto zastoupených žalovaných paušální náhradu zvlášť, ačkoliv kdyby žalovaní byli bývali již tehdy zastoupeni advokátem, pak by jim nyní s odkazem na výše rozvedenou judikaturu nebyla náhrada hotových výdajů advokáta přiznána v dvojnásobné výši, tj. 2 × 450 Kč, ale pouze jedna ke každému úkonu. Soud zde tedy spatřuje jistou nevyváženost, měl-li by společně zastupovaným žalovaným manželům přiznat fakticky dvojnásobnou paušální náhradu, neboť taková diferenciace tu postrádá rozumné opodstatnění; u zastoupení advokátem jde o jeden paušál, kdežto při zastoupení obecným zmocněncem by mělo jít fakticky o tolik paušálů, kolik účastníků takový zástupce zastupuje, bez ohledu na to, že tento paušál nepřísluší jemu, nýbrž samému účastníkovi. Jinou by byla situace, kdyby žalovaní sami za sebe činili úkony, tím spíše kdyby šlo kupříkladu o navzájem cizí žalované, kteří by jednali buď sami, anebo prostřednictvím samostatných obecných zmocněnců apod., to však není tento případ.43. Náklady řízení žalovaných dále tvoří odměna advokáta za jejich zastupování v soudním řízení ve výši 12 420 Kč sestávající z 3 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, písemné podání ze dne , datum,  a účast na jednání soudu dne , datum, ) při sazbě mimosmluvní odměny 2 300 Kč za jeden úkon právní služby dle § 9 odst. 1 ve spojení s § 7, § 8 odst. 1, resp. ve výši 1 840 Kč za druhého zastupovaného účastníka podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu (vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb.) a k tomu náhrada hotových výdajů advokáta v podobě 3 režijních paušálů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 1 350 Kč. Konečně žalovaným přísluší i náhrada jejich advokáta za daň z přidané hodnoty o sazbě 21 % z odměny advokáta za zastupování a přiznané náhrady jeho hotových výdajů v celkové výši 2 892 Kč (s přihlédnutím k zákonnému zaokrouhlení daně na celé koruny nahoru dle § 146 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád). Celkem tak náklady řízení žalovaných dosahují částky 23 462 Kč.44. Při úvaze o lhůtě ke splnění rozsudkem žalobkyni uložené povinnosti k náhradě nákladů řízení se soud řídil ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a určil zákonem předvídanou výchozí lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku, když nezjistil žádné okolnosti, pro které by bylo namístě pariční lhůtu prodloužit, anebo stanovit, že peněžité plnění se má stát ve splátkách.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze do 15 dnů od jeho doručení podat odvolání ke Krajskému soudu v Plzni prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem ve stanovené lhůtě splněna, může se oprávněný domáhat po právní moci rozsudku jeho výkonu nebo exekuce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSKT:2026:10.C.18.2026.1","publishedAt":"2026-10-06","decisionAt":"2026-07-01","caseNumber":{"senate":10,"registry":"C","index":18,"year":2026,"pageNumber":92},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Jan","lastName":"Chudoba","titlesAfter":"","function":"soudce"},"courtCode":"OSKT","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"odstranění stavby","specialType":["ESLP"],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"2","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1091","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"3030","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1095","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"366","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["VECNA_BREMENA","STAVBA_NEOPRAVNENA","LHUTY","PRAVNICKA_OSOBA","DOKAZOVANI","NAHRADA_NAKLADU","PRAVO_STAVBY","DRZBA","STAVBA_NEPOVOLENA","SMLOUVA_KUPNI","VZAJEMNY_NAVRH","ODVOLANI","ODBORY","NAKLADY_RIZENI","SPOLECNE_JMENI_MANZELU","ADVOKATNI_TARIF","JMENI","MAJETEK","VYDRZENI","MIMORADNE_VYDRZENI"]},"styles":[{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}