{"uuid":"d83ed818-2c1f-4249-8ddc-a010d646c85f","header":[{"texts":[{"text":"Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kamilou Krausovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ; ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátem JUDr. Ing. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ; ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 23 944,44 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 1 900 Kč s 8,25% úroky z prodlení od 8. 3. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Návrh žalobce, aby mu byla žalovaná povinna zaplatit částku 7 044,44 Kč s 10% úroky z prodlení z částky 8 944,44 Kč od 16. 1. 2021 do 7. 3. 2021, s 10% úroky z prodlení z částky 7 044,44 Kč od 8. 3. 2021 do zaplacení, s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 1 334,21 Kč, s kapitalizovanými úroky ve výši 2 577,70 Kč a s 19,32% úroky z částky 8 944,44 Kč od 16. 1. 2021 zaplacení, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 8 000 Kč s 8,25% úroky z prodlení od 8. 3. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Návrh žalobce, aby mu byla žalovaná povinna zaplatit částku 7 000 Kč s 10% úroky z prodlení z částky 15 000 Kč od 16. 1. 2021 do 7. 3. 2021, s 10% úroky z prodlení z částky 7 000 Kč od 8. 3. 2021 do zaplacení, s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 1 733,33 Kč, s kapitalizovanými úroky ve výši 3 314,13 Kč a s 19,12% úroky z částky 15000 Kč od 16. 1. 2021 zaplacení, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"V. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 1 900 Kč s 8,25% úroky z prodlení od 8. 3. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.\nII. Návrh žalobce, aby mu byla žalovaná povinna zaplatit částku 7 044,44 Kč s 10% úroky z prodlení z částky 8 944,44 Kč od 16. 1. 2021 do 7. 3. 2021, s 10% úroky z prodlení z částky 7 044,44 Kč od 8. 3. 2021 do zaplacení, s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 1 334,21 Kč, s kapitalizovanými úroky ve výši 2 577,70 Kč a s 19,32% úroky z částky 8 944,44 Kč od 16. 1. 2021 zaplacení, se zamítá.\nIII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 8 000 Kč s 8,25% úroky z prodlení od 8. 3. 2021 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.\nIV. Návrh žalobce, aby mu byla žalovaná povinna zaplatit částku 7 000 Kč s 10% úroky z prodlení z částky 15 000 Kč od 16. 1. 2021 do 7. 3. 2021, s 10% úroky z prodlení z částky 7 000 Kč od 8. 3. 2021 do zaplacení, s kapitalizovanými úroky z prodlení ve výši 1 733,33 Kč, s kapitalizovanými úroky ve výši 3 314,13 Kč a s 19,12% úroky z částky 15000 Kč od 16. 1. 2021 zaplacení, se zamítá.\nV. Žalované se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 31. 7. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky 23 944,44 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", s žalovanou uzavřel dne 3. 6. 2018 smlouvu o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" na základě které žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a kapitalizované úroky za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 400 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč právnímu předchůdci žalobce vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 360 Kč do 28. 7. 2019. Žalovaná se však ocitla v prodlení s úhradou splátek úvěru, do postoupení pohledávky žalobci byla žalobci zaplacena pouze částka 10 100 Kč a ke dni 15. 1. 2021 činila dlužná jistina 8 944,44 Kč a dlužný poplatek za hotovostní inkaso 2 555,56 Kč. Právní předchůdce žalobce s žalovanou uzavřel dne 2. 10. 2018 další smlouvu o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" na základě které žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a kapitalizované úroky za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč právnímu předchůdci žalobce vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 450 Kč do 26. 11. 2018. Žalovaná se však ocitla v prodlení s úhradou splátek úvěru, do postoupení pohledávky žalobci byla žalobci zaplacena pouze částka 7 000 Kč a ke dni 15. 1. 2021 činila dlužná jistina 15 000 Kč, dlužný poplatek za administrativní činnost 600 Kč a dlužný poplatek za hotovostní inkaso 4 400 Kč. Pohledávka vyplývající z výše označených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla právním předchůdcem žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 žalobci jako novému věřiteli, postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 19. 2. 2021. K otázce posuzování úvěruschopnosti žalované uvedl, že právní předchůdce žalobce prověřil před uzavřením smlouvy o úvěruschopnost žalované úvěr splácet, vycházel přitom z dokladu o přiznání mateřské, platebního rozpisu žalované a z přehledu dávek žalované. Ověřil, že žalovaná má stálý příjem ze státní podpory a žije v nájmu. Podotknul, že předmětná smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016Sb., o spotřebitelském úvěru, a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Z žalobcem předložených listin soud zjistil následující skutkový stav.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Dne 3. 6. 2018 byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":". Právní předchůdce žalobce se touto smlouvou zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 12 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala úvěr spolu s poplatkem ve výši 9 600 Kč (celkem se zavázala právnímu předchůdci žalobce vrátit 21 600 Kč) splácet v 60 týdenních splátkách po 360 Kč. Před uzavřením této smlouvy žalovaná vyplnila údaje o svých osobních, rodinných a finančních poměrech do karty zákazníka, konkrétně uvedla, že je bez vzdělání nebo dosáhla základního vzdělání, je na mateřské/rodičovské dovolené s jedním dítětem, žije v nájmu a jejím zdrojem příjmu je rodičovský/mateřský příspěvek ve výši 7 600 Kč, příspěvek na dítě 500 Kč a jako další příjem uvedla 14 000 Kč. Dále uvedla, že výdaje na bydlení dosahují výše 4 000 Kč měsíčně a její další celkové osobní výdaje činí 13 500 Kč měsíčně. Právní předchůdce žalobce ověřil příjem žalované z dokladu o přiznání mateřské/rodičovské a z přehledu dávek žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Dne 2. 10. 2018 byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena další smlouva o spotřebitelském úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":". Právní předchůdce žalobce se touto smlouvou zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala úvěr spolu s poplatkem ve výši 12 000 Kč (celkem se zavázala právnímu předchůdci žalobce vrátit 27 000 Kč) splácet v 60 týdenních splátkách po 450 Kč. Před uzavřením této smlouvy žalovaná vyplnila údaje o svých osobních, rodinných a finančních poměrech do karty zákazníka, konkrétně uvedla, že splácí předchozí úvěr ve výši 12 000 Kč, který ji poskytl právní předchůdce žalobce, že je bez vzdělání nebo dosáhla základního vzdělání, je na mateřské/rodičovské dovolené s jedním dítětem, žije v nájmu a jejím zdrojem příjmu je rodičovský/mateřský příspěvek ve výši 8 100 Kč a jako další příjem uvedla 22 000 Kč. Dále uvedla, že výdaje na bydlení dosahují výše 4 000 Kč měsíčně, její další celkové osobní výdaje činí 12 000 Kč měsíčně a splátka předchozího úvěru činí 1 500 Kč měsíčně. Právní předchůdce žalobce ověřil příjem žalované z dokladu o přiznání mateřské/rodičovské a platebním rozpisem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 soud zjistil, že pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv o spotřebitelském úvěru, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byla právním předchůdcem žalobce postoupena žalobci a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne ze dne 19. 2. 2021. Dopisem, kterým bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky na žalobce, byla žalovaná současně vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení dopisu. Dle poštovního podacího archu byl tento dopis podán k poštovní přepravě dne 22. 2. 2021.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Z dalších listinných důkazů předložených žalobcem k důkazu soud neučinil žádná skutková zjištění, která by byla relevantní pro posouzení věci tak, jak je uvedeno níže.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Soud se nejprve zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru (žalovaná byla spotřebitelem – viz § 419 občanského zákoníku) splnil svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Poskytovatel úvěru má s odbornou péčí posoudit, zda spotřebitel nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Konkrétně v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, Nejvyšší soud konstatoval,„ že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Ačkoliv se citované rozhodnutí vztahuje k předchozí právní úpravě (zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru), je plně aplikovatelné i za současné právní úpravy (zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Ze skutkových tvrzení žalobce vyplynulo, že právní předchůdce žalobce v obou případech smluv o spotřebitelském úvěru ověřoval příjmy žalované z dokladu o přiznání mateřské/rodičovské, z přehledu dávek žalované a z platebního rozpisu. Právní předchůdce žalobce nijak neověřoval výši dalšího tvrzeného příjmu žalované ve výši 14 000 Kč a 22 000 Kč. Právní předchůdce žalobce však nijak neověřoval výdaje žalované, vycházel pouze z údajů o výdajích, které mu sdělila samotná žalovaná v listině nazvané„ karta zákazníka“, aniž by tyto jakkoliv ověřil. Již tyto žalovanou sdělené údaje o výdajích se přitom jeví na první pohled poměrně (až podezřele) nízké, zejména vyčíslené náklady na nájemní bydlení ve výši 4 000 Kč měsíčně soud hodnotí jako velmi nízké, u nichž lze bezesporu pochybovat (bez předložené nájemní smlouvy) o jejich věrohodnosti. Soud poukazuje na to, že právní předchůdce žalobce neměl k dispozici žádný výpis z bankovního účtu žalované, ve kterém by byly rozepsány jednotlivé transakce, na základě kterého by mohl posoudit, zda žalované měsíčně zůstane dostatek finančních prostředků k úhradě splátek úvěru. Soud proto uzavírá, že právní předchůdce žalobce nepostupoval s odbornou péčí, když nijak neověřoval žalovanou uváděné údaje o jejích výdajích. Právní předchůdce žalobce měl přitom povinnost řádně zkoumat i výdajovou stránku žadatele o úvěr, aby mohl srovnáním příjmů a výdajů řádně posoudit, jaký je převis příjmů nad skutečnými výdaji žadatele o úvěr a tedy jaká je jeho schopnost uvažovaný spotřebitelský úvěr řádně splácet. Nadto soud uvádí, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr opakovaně, přičemž si byl vědom skutečnosti, že úvěr předchozí není řádně splácen a že žalovaná je osobou na rodičovské dovolené.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Soud proto s ohledem na výše uvedené uzavírá, že právní předchůdce žalobce neposoudil úvěruschopnost žalované ani v jednom případě řádně, protože žádným způsobem neověřil jí uváděné výdaje, neměl k dispozici žádné výpisy z jejího účtu, které by výši měsíčních výdajů žalované dokládal a nemohl si tedy věrohodně učinit závěr o tom, zda bude žalovaná schopna spotřebitelský úvěr řádně splácet. Uzavřená smlouva o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 3. 6. 2018 a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 2. 10. 2018 jsou proto absolutně neplatné s odkazem na § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Soud zdůrazňuje, že přestože smlouva o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., s odkazem na usnesení Ústavního soudu ze dne 6. října 2021 sp. zn. Pl. ÚS 3/20 existuje povinnost obecného soudu k eurokonformnímu výkladu § 87 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru i případné přímé použití směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Poskytnutá jistina úvěru ve výši 12 000 Kč byla právnímu předchůdci žalobce ze strany žalované vrácena v rozsahu částky 10 100 Kč, jak žalobce uvedl. Žalobci tak vznikl dle § 2991 a násl. občanského zákoníku nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve formě poskytnuté částky ve výši 12 000 Kč s odečtením toho, co bylo žalovanou již vráceno, tedy částky 10 100 Kč. Pohledávka byla v mezidobí dle § 1879 občanského zákoníku postoupena na žalobce, který je tak oprávněn ji vymáhat. Soud tedy žalobě částečně vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 1 900 Kč (12 000 Kč – 10 100 Kč) včetně příslušenství, tj. úroku z prodlení v zákonné výši stanovené dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (I. výrok). Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky výzvou obsaženou v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021, která byla dle poštovního podacího archu podána k poštovní přepravě dne 22. 2. 2021. Dle § 573 občanského zákoníku výzva došla žalované tři dny po jejím odeslání, tedy 25. 2. 2021. Žalovaná se tak dostala do prodlení dne 8. 3. 2021, protože žalovaná částka se stala splatnou desátým dnem po doručení výzvy k úhradě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Ve zbytku soud žalobu zamítl (II. výrok), protože pro absolutní neplatnost smlouvy o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobce nemá nárok na smlouvou sjednané poplatky ani úroky z úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Poskytnutá jistina úvěru ve výši 15 000 Kč byla právnímu předchůdci žalobce ze strany žalované vrácena v rozsahu částky 7 000 Kč, jak žalobce uvedl. Žalobci tak vznikl dle § 2991 a násl. občanského zákoníku nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve formě poskytnuté částky ve výši 15 000 Kč s odečtením toho, co bylo žalovanou již vráceno, tedy částky 7 000 Kč. Pohledávka byla v mezidobí dle § 1879 občanského zákoníku postoupena na žalobce, který je tak oprávněn ji vymáhat. Soud tedy žalobě částečně vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 8 000 Kč (15 000 Kč – 8 000 Kč) včetně příslušenství, tj. úroku z prodlení v zákonné výši stanovené dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (I. výrok). Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky výzvou obsaženou v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021, která byla dle poštovního podacího archu podána k poštovní přepravě dne 22. 2. 2021. Dle § 573 občanského zákoníku výzva došla žalované tři dny po jejím odeslání, tedy 25. 2. 2021. Žalovaná se tak dostala do prodlení dne 8. 3. 2021, protože žalovaná částka se stala splatnou desátým dnem po doručení výzvy k úhradě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Ve zbytku soud žalobu zamítl (IV. výrok), protože pro absolutní neplatnost smlouvy o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobce nemá nárok na smlouvou sjednané poplatky ani úroky z úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná byla ve věci více úspěšná, měla by proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle obsahu spisu však žalované žádné náklady řízení nevznikly, proto jí právo na jejich náhradu nebylo přiznáno.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 31. 7. 2021 domáhal po žalované zaplacení částky 23 944,44 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], s žalovanou uzavřel dne 3. 6. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a kapitalizované úroky za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 400 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 2 400 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč právnímu předchůdci žalobce vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 360 Kč do 28. 7. 2019. Žalovaná se však ocitla v prodlení s úhradou splátek úvěru, do postoupení pohledávky žalobci byla žalobci zaplacena pouze částka 10 100 Kč a ke dni 15. 1. 2021 činila dlužná jistina 8 944,44 Kč a dlužný poplatek za hotovostní inkaso 2 555,56 Kč. Právní předchůdce žalobce s žalovanou uzavřel dne 2. 10. 2018 další smlouvu o úvěru [číslo] na základě které žalobce poskytl žalované úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a kapitalizované úroky za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 000 Kč, odměnou za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč právnímu předchůdci žalobce vrátit v 60 pravidelných týdenních splátkách po 450 Kč do 26. 11. 2018. Žalovaná se však ocitla v prodlení s úhradou splátek úvěru, do postoupení pohledávky žalobci byla žalobci zaplacena pouze částka 7 000 Kč a ke dni 15. 1. 2021 činila dlužná jistina 15 000 Kč, dlužný poplatek za administrativní činnost 600 Kč a dlužný poplatek za hotovostní inkaso 4 400 Kč. Pohledávka vyplývající z výše označených smluv, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla právním předchůdcem žalobce postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 žalobci jako novému věřiteli, postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 19. 2. 2021. K otázce posuzování úvěruschopnosti žalované uvedl, že právní předchůdce žalobce prověřil před uzavřením smlouvy o úvěruschopnost žalované úvěr splácet, vycházel přitom z dokladu o přiznání mateřské, platebního rozpisu žalované a z přehledu dávek žalované. Ověřil, že žalovaná má stálý příjem ze státní podpory a žije v nájmu. Podotknul, že předmětná smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti zákona č. 257/2016Sb., o spotřebitelském úvěru, a neprokázání splnění této povinnosti tak nezpůsobuje absolutní neplatnost předmětné smlouvy.\n2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.\n3. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.\n4. Z žalobcem předložených listin soud zjistil následující skutkový stav.\n5. Dne 3. 6. 2018 byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]. Právní předchůdce žalobce se touto smlouvou zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 12 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala úvěr spolu s poplatkem ve výši 9 600 Kč (celkem se zavázala právnímu předchůdci žalobce vrátit 21 600 Kč) splácet v 60 týdenních splátkách po 360 Kč. Před uzavřením této smlouvy žalovaná vyplnila údaje o svých osobních, rodinných a finančních poměrech do karty zákazníka, konkrétně uvedla, že je bez vzdělání nebo dosáhla základního vzdělání, je na mateřské/rodičovské dovolené s jedním dítětem, žije v nájmu a jejím zdrojem příjmu je rodičovský/mateřský příspěvek ve výši 7 600 Kč, příspěvek na dítě 500 Kč a jako další příjem uvedla 14 000 Kč. Dále uvedla, že výdaje na bydlení dosahují výše 4 000 Kč měsíčně a její další celkové osobní výdaje činí 13 500 Kč měsíčně. Právní předchůdce žalobce ověřil příjem žalované z dokladu o přiznání mateřské/rodičovské a z přehledu dávek žalované.\n6. Dne 2. 10. 2018 byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena další smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]. Právní předchůdce žalobce se touto smlouvou zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 15 000 Kč v hotovosti a žalovaná se zavázala úvěr spolu s poplatkem ve výši 12 000 Kč (celkem se zavázala právnímu předchůdci žalobce vrátit 27 000 Kč) splácet v 60 týdenních splátkách po 450 Kč. Před uzavřením této smlouvy žalovaná vyplnila údaje o svých osobních, rodinných a finančních poměrech do karty zákazníka, konkrétně uvedla, že splácí předchozí úvěr ve výši 12 000 Kč, který ji poskytl právní předchůdce žalobce, že je bez vzdělání nebo dosáhla základního vzdělání, je na mateřské/rodičovské dovolené s jedním dítětem, žije v nájmu a jejím zdrojem příjmu je rodičovský/mateřský příspěvek ve výši 8 100 Kč a jako další příjem uvedla 22 000 Kč. Dále uvedla, že výdaje na bydlení dosahují výše 4 000 Kč měsíčně, její další celkové osobní výdaje činí 12 000 Kč měsíčně a splátka předchozího úvěru činí 1 500 Kč měsíčně. Právní předchůdce žalobce ověřil příjem žalované z dokladu o přiznání mateřské/rodičovské a platebním rozpisem.\n7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 soud zjistil, že pohledávky vyplývající z výše uvedených smluv o spotřebitelském úvěru, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byla právním předchůdcem žalobce postoupena žalobci a tato skutečnost byla žalované oznámena dopisem ze dne ze dne 19. 2. 2021. Dopisem, kterým bylo žalované oznámeno postoupení pohledávky na žalobce, byla žalovaná současně vyzvána k úhradě dlužné částky do 10 dnů od doručení dopisu. Dle poštovního podacího archu byl tento dopis podán k poštovní přepravě dne 22. 2. 2021.\n8. Z dalších listinných důkazů předložených žalobcem k důkazu soud neučinil žádná skutková zjištění, která by byla relevantní pro posouzení věci tak, jak je uvedeno níže.\n9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.\n10. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.\n11. Podle § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.\n12. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016, o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.\n13. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je pouze částečně důvodná. Soud se nejprve zabýval tím, zda právní předchůdce žalobce jako poskytovatel spotřebitelského úvěru (žalovaná byla spotřebitelem – viz § 419 občanského zákoníku) splnil svou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.\n14. Poskytovatel úvěru má s odbornou péčí posoudit, zda spotřebitel nebude mít zjevný problém úvěr splácet (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), přičemž součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).\n15. Konkrétně v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, Nejvyšší soud konstatoval,„ že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Ačkoliv se citované rozhodnutí vztahuje k předchozí právní úpravě (zákon č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru), je plně aplikovatelné i za současné právní úpravy (zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).\n16. Ze skutkových tvrzení žalobce vyplynulo, že právní předchůdce žalobce v obou případech smluv o spotřebitelském úvěru ověřoval příjmy žalované z dokladu o přiznání mateřské/rodičovské, z přehledu dávek žalované a z platebního rozpisu. Právní předchůdce žalobce nijak neověřoval výši dalšího tvrzeného příjmu žalované ve výši 14 000 Kč a 22 000 Kč. Právní předchůdce žalobce však nijak neověřoval výdaje žalované, vycházel pouze z údajů o výdajích, které mu sdělila samotná žalovaná v listině nazvané„ karta zákazníka“, aniž by tyto jakkoliv ověřil. Již tyto žalovanou sdělené údaje o výdajích se přitom jeví na první pohled poměrně (až podezřele) nízké, zejména vyčíslené náklady na nájemní bydlení ve výši 4 000 Kč měsíčně soud hodnotí jako velmi nízké, u nichž lze bezesporu pochybovat (bez předložené nájemní smlouvy) o jejich věrohodnosti. Soud poukazuje na to, že právní předchůdce žalobce neměl k dispozici žádný výpis z bankovního účtu žalované, ve kterém by byly rozepsány jednotlivé transakce, na základě kterého by mohl posoudit, zda žalované měsíčně zůstane dostatek finančních prostředků k úhradě splátek úvěru. Soud proto uzavírá, že právní předchůdce žalobce nepostupoval s odbornou péčí, když nijak neověřoval žalovanou uváděné údaje o jejích výdajích. Právní předchůdce žalobce měl přitom povinnost řádně zkoumat i výdajovou stránku žadatele o úvěr, aby mohl srovnáním příjmů a výdajů řádně posoudit, jaký je převis příjmů nad skutečnými výdaji žadatele o úvěr a tedy jaká je jeho schopnost uvažovaný spotřebitelský úvěr řádně splácet. Nadto soud uvádí, že právní předchůdce žalobce poskytl žalované úvěr opakovaně, přičemž si byl vědom skutečnosti, že úvěr předchozí není řádně splácen a že žalovaná je osobou na rodičovské dovolené.\n17. Soud proto s ohledem na výše uvedené uzavírá, že právní předchůdce žalobce neposoudil úvěruschopnost žalované ani v jednom případě řádně, protože žádným způsobem neověřil jí uváděné výdaje, neměl k dispozici žádné výpisy z jejího účtu, které by výši měsíčních výdajů žalované dokládal a nemohl si tedy věrohodně učinit závěr o tom, zda bude žalovaná schopna spotřebitelský úvěr řádně splácet. Uzavřená smlouva o úvěru [číslo] ze dne 3. 6. 2018 a [číslo] ze dne 2. 10. 2018 jsou proto absolutně neplatné s odkazem na § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.\n18. Soud zdůrazňuje, že přestože smlouva o úvěru [číslo] [číslo] byla mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou uzavřena za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb., s odkazem na usnesení Ústavního soudu ze dne 6. října 2021 sp. zn. Pl. ÚS 3/20 existuje povinnost obecného soudu k eurokonformnímu výkladu § 87 odst. 1 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru i případné přímé použití směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru.\n19. Poskytnutá jistina úvěru ve výši 12 000 Kč byla právnímu předchůdci žalobce ze strany žalované vrácena v rozsahu částky 10 100 Kč, jak žalobce uvedl. Žalobci tak vznikl dle § 2991 a násl. občanského zákoníku nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve formě poskytnuté částky ve výši 12 000 Kč s odečtením toho, co bylo žalovanou již vráceno, tedy částky 10 100 Kč. Pohledávka byla v mezidobí dle § 1879 občanského zákoníku postoupena na žalobce, který je tak oprávněn ji vymáhat. Soud tedy žalobě částečně vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 1 900 Kč (12 000 Kč – 10 100 Kč) včetně příslušenství, tj. úroku z prodlení v zákonné výši stanovené dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (I. výrok). Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky výzvou obsaženou v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021, která byla dle poštovního podacího archu podána k poštovní přepravě dne 22. 2. 2021. Dle § 573 občanského zákoníku výzva došla žalované tři dny po jejím odeslání, tedy 25. 2. 2021. Žalovaná se tak dostala do prodlení dne 8. 3. 2021, protože žalovaná částka se stala splatnou desátým dnem po doručení výzvy k úhradě.\n20. Ve zbytku soud žalobu zamítl (II. výrok), protože pro absolutní neplatnost smlouvy o úvěru [číslo] žalobce nemá nárok na smlouvou sjednané poplatky ani úroky z úvěru.\n21. Poskytnutá jistina úvěru ve výši 15 000 Kč byla právnímu předchůdci žalobce ze strany žalované vrácena v rozsahu částky 7 000 Kč, jak žalobce uvedl. Žalobci tak vznikl dle § 2991 a násl. občanského zákoníku nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve formě poskytnuté částky ve výši 15 000 Kč s odečtením toho, co bylo žalovanou již vráceno, tedy částky 7 000 Kč. Pohledávka byla v mezidobí dle § 1879 občanského zákoníku postoupena na žalobce, který je tak oprávněn ji vymáhat. Soud tedy žalobě částečně vyhověl a zavázal žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 8 000 Kč (15 000 Kč – 8 000 Kč) včetně příslušenství, tj. úroku z prodlení v zákonné výši stanovené dle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (I. výrok). Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky výzvou obsaženou v oznámení o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021, která byla dle poštovního podacího archu podána k poštovní přepravě dne 22. 2. 2021. Dle § 573 občanského zákoníku výzva došla žalované tři dny po jejím odeslání, tedy 25. 2. 2021. Žalovaná se tak dostala do prodlení dne 8. 3. 2021, protože žalovaná částka se stala splatnou desátým dnem po doručení výzvy k úhradě.\n22. Ve zbytku soud žalobu zamítl (IV. výrok), protože pro absolutní neplatnost smlouvy o úvěru [číslo] žalobce nemá nárok na smlouvou sjednané poplatky ani úroky z úvěru.\n23. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalovaná byla ve věci více úspěšná, měla by proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle obsahu spisu však žalované žádné náklady řízení nevznikly, proto jí právo na jejich náhradu nebylo přiznáno.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či návrh na exekuci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:MSBR:2022:31.C.273.2021.1","publishedAt":"2022-10-25","decisionAt":"2022-07-29","caseNumber":{"senate":31,"registry":"C","index":273,"year":2021,"pageNumber":32},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Kamila","lastName":"Krausová","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"MSBR","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"zaplacení 23 944,44 Kč s příslušenstvím - úvěr","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1879","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"115a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":145,"lexYear":2010,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"573","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":110,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"419","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["PENEZITE_PLNENI","POSTOUPENI_POHLEDAVKY","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}