{"uuid":"d84dc63a-edc5-44a7-8966-1025b264045c","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Karla Svobody, Ph.D. a soudců JUDr. Anny Grimové a Mgr. Davida Kotrbatého ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta A","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta B","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení částky 15 277,15 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Klatovech ze dne 28. 8. 2025, č. j. 7 C 171/2025-76","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":{"tableId":1,"row":0,"column":0,"hasBorder":true,"rowSpan":1,"columnSpan":1}}],"verdict":[{"texts":[{"text":"Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. mění tak, že žaloba o zaplacení částky 15 277,15 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 277,15 Kč od 9. 2. 2023 do zaplacení, se zamítá. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 17 351 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":{"tableId":2,"row":0,"column":0,"hasBorder":false,"rowSpan":1,"columnSpan":1}}],"verdictText":"Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. mění tak, že žaloba o zaplacení částky 15 277,15 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 277,15 Kč od 9. 2. 2023 do zaplacení, se zamítá. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 17 351 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Shora označeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 277,15 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 277,15 Kč od 9. 2. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), a dále uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 373 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok II). Vyšel ze zjištění, že právní předchůdce žalobkyně společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". (dříve ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":".) jako úvěrující uzavřel dne 14. 9. 2021 s žalovanou jako úvěrovanou smlouvu o úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", na základě které se zavázal poskytnout žalované revolvingový úvěr ve výši 15 360 Kč s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru. Žalovaná úvěr postupně čerpala v celkové částce 51 400 Kč, a to dne 14. 9. 2021 ve výši 15 000 Kč, dne 11. 2. 2022 ve výši 15 000 Kč, dne 13. 7. 2022 ve výši 15 300 Kč, dne 11. 8. 2022 ve výši 1 500 Kč, dne 19. 9. 2022 ve výši 1 600 Kč, dne 11. 10. 2022 ve výši 1 500 Kč a dne 11. 11. 2022 ve výši 1 500 Kč. Protože žalovaná úvěr nehradila řádně a včas, byl celý úvěr ke dni 8. 2. 2023 zesplatněn a žalovaná vyzvána k jeho zaplacení. Následně byla pohledávka postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2023 na společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", která pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2023 postoupila na žalobkyni. Po provedeném dokazování soud prvního stupně dospěl k závěru, že došlo k uzavření smlouvy mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou ve smyslu ust. § 2395 obč. zák., přičemž původní věřitel, byť v nejnutnější míře, posoudil v dostatečně kredibilitu žalované. V této souvislosti odkázal na čestné prohlášení žalované ze dne 14. 12. 2021, ze kterého vyplynulo, že tato ke dni uzavření smlouvy byla vdaná, čistý příjem činil 35 500 Kč měsíčně, měsíční výdaje 4 000 Kč a splátky dosavadních úvěrů 5 000 Kč měsíčně. Soud prvního stupně však shledal smlouvu o úvěru je absolutně neplatné právní jednání pro rozpor s dobrými mravy podle ust. § 580 obč. zák., když v této souvislosti odkázal zejména na nepřiměřeně vysokou úrokovou sazbu sjednanou ve výši 1,25 % denně, tj. 456,25 % ročně. Takovýto úrok seznal jako zneužívající ujednání ve smyslu ust. § 1813 obč. zák., přičemž dále doplnil, že ujednání o úroku je podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru, a je tak zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně by za situace, kdyby žalovaná na jeho podmínky nepřistoupila, smlouvu neuzavřel. Nárok žalobkyně proto posoudil podle ust. § 2991 a n. obč. zák. jako bezdůvodné obohacení, když z důkazního řízení vyplynulo, že žalovaná čerpala celkem částku 51 400 Kč a uhradila pouze 36 122,85 Kč, a proto jí byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni zbývající část čerpané jistiny úvěru ve výši 15 277,15 Kč, a to včetně úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 obč. zák. Jako nedůvodnou shledal námitku promlčení vznesenou žalovanou v průběhu řízení, když bezdůvodné obohacení se promlčuje v subjektivní lhůtě tří let, která počíná běžet od okamžiku, kdy se žalobkyně jako poškozená dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na její úkor obohatil. Pokud žalobkyně čerpala úvěr v tranžích specifikovaných shora, pak právní předchůdce žalobkyně započetl splátky žalobkyně na nejstarší část pohledávky, tj. ve výši 15 000 Kč na jistinu čerpanou dne 14. 9. 2021, dále v částce 15 000 Kč na jistinu čerpanou dne 11. 2. 2022 a částečně ve výši 6 122,85 Kč na jistinu čerpanou ve výši 15 300 Kč dne 13. 7. 2022, kdy z této zůstalo nesplaceno již jen 9 177,15 Kč. Žaloba byla podána u nalézacího soudu dne 17. 2. 2025, tedy včas, když dovodil, že počátek běhu promlčecí doby v případě bezdůvodného obohacení není nutně vázán na okamžik poskytnutí plnění z neplatného úvěru, ale rozhodné je, kdy se žalobkyně dozvěděla o tom, že došlo na její úkor k získání bezdůvodného obohacení a subjektu, který je nabyl. Nedůvodnou rovněž shledal námitku žalované, že nedošlo k platnému postoupení pohledávky na žalobkyni, když byly postupovány pohledávky z úvěrové smlouvy, a nikoliv nárok na vydání bezdůvodného obohacení, když právní posouzení žalobou uplatněného nároku náleží výlučně do pravomoci soudu, a pro platnost postoupení pohledávky je jeho právní kvalifikace nerozhodná. O nákladech řízení bylo rozhodováno ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná podala proti rozsudku včasné odvolání. Shodně jako v nalézacím řízení namítla, že žalobkyně není ve sporu aktivně věcně legitimována, když nedošlo k platnému postoupení pohledávky z původního věřitele společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". na společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., kdy postupní smlouva neobsahuje dostatečný identifikátor pohledávky. Shodnou vadou trpí i postoupení pohledávky ze společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". na žalobkyni. Předmětem postoupení měla být pohledávka, která vznikla ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi původním věřitelem a žalovanou, a nikoliv pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení. V této souvislosti žalovaná odkázala na ust. § 1881 a n. obč. zák. Dále akcentovala, že z provedených důkazů nebylo prokázáno, že by mezi právním předchůdcem žalobkyně společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru. Závěrem žalovaná zdůraznila, že soud prvního stupně nezohlednil při posouzení žalovaného nároku vyjádření žalobkyně ze dne 27. 8. 2025, z něhož plyne, že žalovaná uhradila žalobkyni namísto částky 36 122,85 Kč částku 80 670,34 Kč. S ohledem na absolutní neplatnost spotřebitelské smlouvy z důvodu jejího rozporu s dobrými mravy pak byla jistina, která představuje bezdůvodné obohacení, uhrazena žalovanou ještě před podáním žaloby, a naopak na její straně vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 29 277,34 Kč. Žalovaná proto navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu v plném rozsahu zamítne a přizná žalované právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, případně aby rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Ve vyjádření k odvolání žalobkyně uvedla, že soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu a důkazy přiléhavě právně posoudil. Došlo k platnému postoupení pohledávky, když její existence vyplývá jak z doložených smluv o postoupení pohledávek, tak i jejich příloh ve formě seznamu postoupených pohledávek. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud odvolání žalované odmítl, případně rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř., a to včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, vzal v úvahu argumenty žalované uvedené v odvolání a vyjádření žalobkyně, přičemž dospěl k závěru, že odvolání žalované je důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Odvolací soud předně uvádí, že se ztotožňuje s právním posouzením soudu prvního stupně ohledně aktivní legitimace žalobkyně ve sporu, když z doložených smluv o postoupení pohledávek a jejich příloh vyplývá, jaká pohledávka a za jakým konkrétním subjektem byla předmětem postoupení. Právní kvalifikace dané pohledávky je pak pro platnost postoupení nerozhodná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Ve sporu o nárocích ze smlouvy o úvěru spočívá důkazní břemeno, že byla uzavřena smlouva o úvěru s konkrétním obsahem a osobou, a že podle ní bylo úvěrovanému plněno, na úvěrujícím, který toto břemeno unese, pokud uvedené skutečnosti prokáže. Pokud jde o smlouvu o úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". (dříve Viva ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":".) a žalovanou, pak se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru, která ve smyslu ust. § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotř. úvěru vyžaduje písemnou formu, byť nedodržení písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy tak, jak má na mysli ust. § 582 odst. 1 obč. zák. V případě smlouvy o spotřebitelském úvěru by totiž sankce neplatnosti nepřiměřeně dopadla na spotřebitele, u něhož by došlo ke ztrátě výhody splátek, s nímž by se mohla pojit obtížně řešitelná situace, kdyby již neměl prostředky z úvěru, které již zpravidla použil, a možnost bezprostředně splatit úvěr v plné výši. Bylo proto na žalobkyni, aby uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (s jí tvrzeným obsahem), kterou k návrhu na vydání elektronické platebního rozkazu doložila, v rámci důkazního řízení prokázala. S ohledem na důkazy provedené soudem prvního stupně v rámci důkazního řízení, nesdílí odvolací soud jeho závěr o prokázání uzavření smlouvy o úvěru, když k tomu jedním dechem doplňuje, že s námitkou žalované ohledně neprokázání uzavření smlouvy o úvěru se nalézací soud v odůvodnění napadeného rozsudku v podstatě nevypořádal. V této souvislosti odvolací soud uvádí, že podle ust. § 153 odst. 1 o. s. ř. je základem pro rozhodnutí soudu zjištěný skutkový stav, který je především výsledkem důkazní aktivity účastníků. Účastníci nesou břemeno tvrzení a břemeno důkazní a způsobem plnění svých procesních povinností zásadně předurčují skutkový závěr soudu. Žalobkyně sice unesla břemeno tvrzení, když v dostatečném rozsahu popsala proces uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku ve smyslu ust. § 1820 obč. zák., avšak k prokázání svých skutkových tvrzení nedoložila žádné důkazy. Předložená smlouva o úvěru neobsahuje v kolonce klienta jakýkoliv údaj, ať již elektronický podpis, event. jedinečný kód či informaci o tom, kdy a jakým způsobem došlo k přijetí návrhu smlouvy ze strany žalované. Proto odvolací soud ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. vyzval žalobkyni, aby označila důkazy k prokázání uzavření smlouvy dle skutkových tvrzení obsažených v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve znění jeho pozdějšího doplnění. Na to pak reagovala žalobkyně podáním ze dne 26. 3. 2026, kde opětovně v podstatě totožným způsobem popsala proces uzavření smlouvy s tím, že dokladem o provedené verifikační platbě nedisponuje a ke svému vyjádření doložila toliko kopii občanského průkazu žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Občanský zákoník v ust. § 561 odst. 1 větě prvé stanoví, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Ve větě třetí téhož ustanovení odkazuje na jiný právní předpis, který určuje, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tímto jiným právním předpisem se míní Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce na vnitřním trhu, a dále zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Vedle úpravy písemného právního jednání s podpisem pak občanský zákoník v ust. § 562 odst. 1 stanoví, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Ust. § 562 odst. 1 obč. zák. je ve vztahu speciality vůči obecné úpravě písemností s podpisem uvedené v ust. § 561 odst. 1 větě první a třetí obč. zák., neboť upravuje případy, kdy lze elektronickými prostředky rovněž splnit písemnou formu, aniž by k písemnosti musel být připojen elektronický podpis ve smyslu zák. č. 297/2016 Sb. Vztah speciality lze dovodit již jazykovým výkladem. Alternativní postup k zajištění písemné formy podle ust. § 562 odst. 1 obč. zák. vyžaduje zachycení právního jednání v textových znacích a potenciální určitelnost jednající osoby alespoň na úrovni jednoznačného tvrzení. To znamená, že i když elektronický dokument není elektronicky podepsán podle ust. § 561 odst. 1 věty první a druhé obč. zák., jde o platné písemné právní jednání, pokud dokument v textových znacích zachycuje vůli jednajícího a je možné jednoznačně tvrdit, kdo jednajícím je. Při splnění těchto dvou kumulativních předpokladů se jedná o „zachování písemné formy“ v pojetí ust. § 561 obč. zák. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR i komentářové literatury se pak nevyžaduje, aby právní jednání učiněné v elektronické podobě, které splňuje požadavky v ust. § 562 odst. 1 obč. zák., bylo podepsáno při splnění podmínek citovaných shora. Splnění těchto podmínek však v důkazním řízení prokázáno nebylo. Písemná forma právního jednání učiněného elektronickými prostředky v elektronickém systému pak není ve smyslu ust. § 562 odst. 1 a 2 obč. zák. zachována, jestliže byly místo dostatečně důvěryhodného elektronického podpisu dle ust. § 561 odst. 1 obč. zák. použity elektronické prostředky takových vlastností, které v době, kdy je právní jednání činěno, neumožňují zachycení obsahu právního jednání a určení osoby, které toto jednání činí (jednající osoby), a to se značnou úrovní důvěry. Určení obsahu právního jednání a jednající osoby totiž musí být možné s dostatečnou spolehlivostí již na základě použitých elektronických prostředků, a nikoliv až z následných jiných okolností (faktického chování, nesporného tvrzení apod.) – k tomu viz např. rozsudek Krajského soudu v Praze sp. zn. 27 Co 327/2018 a Nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1753/19. Žalobkyně však k prokázání toho, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému její právní předchůdkyně jsou spolehlivé, a že se provádí systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám, nepředložila jediný důkaz. Kopie občanského průkazu žalované bez dalšího není způsobilá danou skutečnost prokázat. Odvolací soud byl připraven postupovat v intencích rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 6. 2012, sp. zn. 31 Cdo 619/2011, kde se mimo jiné uvádí, že poučení důkazní povinnosti podle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. soud poskytne nejen účastníku, který dosud o sporném tvrzení neoznačil žádný důkaz, nebo který sice o svém sporném tvrzení důkaz označil, avšak jde o důkaz zjevně nezpůsobilý prokázat sporné tvrzení, ale i tehdy, provedl-li ohledně sporného tvrzení účastníkem navržené důkazy, jestliže jimi nedošlo k jeho prokázání, a jestliže proto (z důvodu neunesení důkazního břemene) by účastník mohl být ve věci neúspěšným. Žalobkyně ani její zástupce se však jednání u odvolacího soudu po předchozí omluvě neúčastnila. Po opětovném provedení důkazu smlouvou o úvěru na č. l. 21 až 23/2 a kopií občanského průkazu žalované na č. l. 99 – 99/2 odvolací soud dospěl k závěru, že žalobkyni se uzavření smlouvy mezi její právní předchůdkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou prokázat nepodařilo. Z potvrzení o platbách na č. l. 13 až 20 pak vyplynulo, že společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". (následně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":".) poskytla žalované celkem částku 51 400 Kč, a to dne 12. 9. 2021 ve výši 15 000 Kč, dne 11. 2. 2022 ve výši 15 000 Kč, dne 13. 7. 2022 ve výši 15 300 Kč, dne 11. 8. 2022 ve výši 1 500 Kč, dne 19. 9. 2022 ve výši 1 600 Kč, dne 11. 10. 2022 ve výši 1 500 Kč a dne 11. 11. 2022 ve výši 1 500 Kč. Nárok žalobkyně tak bylo namístě posoudit podle předpisů o bezdůvodném obohacení ve smyslu ust. § 2991 a n. obč. zák.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Z vyjádření žalobkyně ze dne 27. 8. 2025, které bylo vyřizujícímu soudci předloženo až po vyhlášení napadeného rozsudku, a tento tak správně k jeho obsahu nemohl přihlédnout, však vyplývá, že žalovaná ještě před postoupením pohledávky uhradila původnímu věřiteli celkem částku 80 670,34 Kč, a to v následujících platbách: dne 13. 10. 2021 částku 6 375 Kč, dne 10. 11. 2021 částku 6 263 Kč, dne 7. 1. 2022 částku 6 500 Kč, dne 19. 1. 2022 částku 2 000 Kč, dne 28. 1. 2022 částku 3 000 Kč, dne 10. 2. 2022 částku 13 440 Kč, dne 24. 2. 2022 částku 16 875 Kč, dne 10. 8. 2022 částku 4 513,19 Kč, dne 10. 10. 2022 částku 7 259,30 Kč a dne 11. 11. 2022 částku 7 252,51 Kč. Ze shora uvedeného tedy plyne, že žalovaná poskytnutou jistinu úvěru právnímu předchůdci žalobkyně nejenže vrátila, ale dokonce i přeplatila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. I v případě, že by se žalobkyni podařilo prokázat uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi její právní předchůdkyní a žalovanou, pak z doložených důkazů plyne, že právní předchůdce žalobkyně nikoliv řádně zkoumal kredibilitu žalované před uzavřením smlouvy o úvěru dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy odvolací soud se neztotožňuje se skutkovými ani právními závěry soudu prvního stupně, které učinil v návaznosti na provedené dokazování. Z obsahu spisu vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně žádným způsobem neověřoval údaje uvedené žalovanou v čestném prohlášení ohledně jejich příjmů a výdajů, když měl pouze provést lustraci veřejně dostupných databází. Proto se i v tomto kontextu dostalo žalobkyni před projednáním věci před odvolacím soudem poučení, aby označila důkazy k prokázání řádného a dostatečného zkoumání kredibility žalované ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení. Žalobkyně však pouze zopakovala svá dosavadní skutková tvrzení, avšak další důkazy k prokázání těchto již nenavrhla. Na základě výše uvedených skutečností by pak bylo namístě dojít k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. S ohledem na závěry uvedené shora proto již bylo nadbytečné se zabývat námitkou žalované ohledně promlčení žalovaného nároku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I změnil postupem podle ust. § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a žalobu zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Zároveň bylo třeba opětovně rozhodnout o nákladech řízení před soudem prvního stupně a soudem odvolacím, a to za použití ust. § 224 odst. 1 a 2, ust. § 151 odst. 1 a ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšná žalovaná má právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, ze tří úkonů právní služby před soudem prvního stupně za přípravu a převzetí zastoupení, vyjádření ve věci samé a účast na ústním jednání, a dále dvou úkonů právní služby v rámci odvolacího řízení, a to podání odvolání a účast na jednání odvolacího soudu, vždy po 1 740 Kč (tj. celkem 8 700 Kč) dle § 7 ve spojení s § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., pěti režijních paušálů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., cestovného spojenou s účastí na jednání u soudu prvního stupně a soudu odvolacího v celkové výši 1 649,23 Kč (566,28 Kč + 1 082,95 Kč), náhrady za promeškaný čas v rozsahu 4 půlhodin po 150 Kč (tj. 600 Kč) a 21 % DPH ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak náklady řízení žalované před soudy obou stupňů představuje částka 17 351 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena jako třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Shora označeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 277,15 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 277,15 Kč od 9. 2. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), a dále uložil žalované povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 2 373 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (výrok II). Vyšel ze zjištění, že právní předchůdce žalobkyně společnost , právnická osoba, . (dříve , Anonymizováno,  , právnická osoba, .) jako úvěrující uzavřel dne 14. 9. 2021 s žalovanou jako úvěrovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě které se zavázal poskytnout žalované revolvingový úvěr ve výši 15 360 Kč s možností opakovaného čerpání splacené části úvěru. Žalovaná úvěr postupně čerpala v celkové částce 51 400 Kč, a to dne 14. 9. 2021 ve výši 15 000 Kč, dne 11. 2. 2022 ve výši 15 000 Kč, dne 13. 7. 2022 ve výši 15 300 Kč, dne 11. 8. 2022 ve výši 1 500 Kč, dne 19. 9. 2022 ve výši 1 600 Kč, dne 11. 10. 2022 ve výši 1 500 Kč a dne 11. 11. 2022 ve výši 1 500 Kč. Protože žalovaná úvěr nehradila řádně a včas, byl celý úvěr ke dni 8. 2. 2023 zesplatněn a žalovaná vyzvána k jeho zaplacení. Následně byla pohledávka postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2023 na společnost , právnická osoba, , která pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 12. 2023 postoupila na žalobkyni. Po provedeném dokazování soud prvního stupně dospěl k závěru, že došlo k uzavření smlouvy mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou ve smyslu ust. § 2395 obč. zák., přičemž původní věřitel, byť v nejnutnější míře, posoudil v dostatečně kredibilitu žalované. V této souvislosti odkázal na čestné prohlášení žalované ze dne 14. 12. 2021, ze kterého vyplynulo, že tato ke dni uzavření smlouvy byla vdaná, čistý příjem činil 35 500 Kč měsíčně, měsíční výdaje 4 000 Kč a splátky dosavadních úvěrů 5 000 Kč měsíčně. Soud prvního stupně však shledal smlouvu o úvěru je absolutně neplatné právní jednání pro rozpor s dobrými mravy podle ust. § 580 obč. zák., když v této souvislosti odkázal zejména na nepřiměřeně vysokou úrokovou sazbu sjednanou ve výši 1,25 % denně, tj. 456,25 % ročně. Takovýto úrok seznal jako zneužívající ujednání ve smyslu ust. § 1813 obč. zák., přičemž dále doplnil, že ujednání o úroku je podstatnou náležitostí smlouvy o úvěru, a je tak zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně by za situace, kdyby žalovaná na jeho podmínky nepřistoupila, smlouvu neuzavřel. Nárok žalobkyně proto posoudil podle ust. § 2991 a n. obč. zák. jako bezdůvodné obohacení, když z důkazního řízení vyplynulo, že žalovaná čerpala celkem částku 51 400 Kč a uhradila pouze 36 122,85 Kč, a proto jí byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni zbývající část čerpané jistiny úvěru ve výši 15 277,15 Kč, a to včetně úroku z prodlení ve smyslu ust. § 1970 obč. zák. Jako nedůvodnou shledal námitku promlčení vznesenou žalovanou v průběhu řízení, když bezdůvodné obohacení se promlčuje v subjektivní lhůtě tří let, která počíná běžet od okamžiku, kdy se žalobkyně jako poškozená dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na její úkor obohatil. Pokud žalobkyně čerpala úvěr v tranžích specifikovaných shora, pak právní předchůdce žalobkyně započetl splátky žalobkyně na nejstarší část pohledávky, tj. ve výši 15 000 Kč na jistinu čerpanou dne 14. 9. 2021, dále v částce 15 000 Kč na jistinu čerpanou dne 11. 2. 2022 a částečně ve výši 6 122,85 Kč na jistinu čerpanou ve výši 15 300 Kč dne 13. 7. 2022, kdy z této zůstalo nesplaceno již jen 9 177,15 Kč. Žaloba byla podána u nalézacího soudu dne 17. 2. 2025, tedy včas, když dovodil, že počátek běhu promlčecí doby v případě bezdůvodného obohacení není nutně vázán na okamžik poskytnutí plnění z neplatného úvěru, ale rozhodné je, kdy se žalobkyně dozvěděla o tom, že došlo na její úkor k získání bezdůvodného obohacení a subjektu, který je nabyl. Nedůvodnou rovněž shledal námitku žalované, že nedošlo k platnému postoupení pohledávky na žalobkyni, když byly postupovány pohledávky z úvěrové smlouvy, a nikoliv nárok na vydání bezdůvodného obohacení, když právní posouzení žalobou uplatněného nároku náleží výlučně do pravomoci soudu, a pro platnost postoupení pohledávky je jeho právní kvalifikace nerozhodná. O nákladech řízení bylo rozhodováno ve smyslu ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.2. Žalovaná podala proti rozsudku včasné odvolání. Shodně jako v nalézacím řízení namítla, že žalobkyně není ve sporu aktivně věcně legitimována, když nedošlo k platnému postoupení pohledávky z původního věřitele společnosti , právnická osoba, . na společnosti , právnická osoba, ., kdy postupní smlouva neobsahuje dostatečný identifikátor pohledávky. Shodnou vadou trpí i postoupení pohledávky ze společnosti , právnická osoba, . na žalobkyni. Předmětem postoupení měla být pohledávka, která vznikla ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi původním věřitelem a žalovanou, a nikoliv pohledávky na vydání bezdůvodného obohacení. V této souvislosti žalovaná odkázala na ust. § 1881 a n. obč. zák. Dále akcentovala, že z provedených důkazů nebylo prokázáno, že by mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, . jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou došlo k uzavření smlouvy o úvěru. Závěrem žalovaná zdůraznila, že soud prvního stupně nezohlednil při posouzení žalovaného nároku vyjádření žalobkyně ze dne 27. 8. 2025, z něhož plyne, že žalovaná uhradila žalobkyni namísto částky 36 122,85 Kč částku 80 670,34 Kč. S ohledem na absolutní neplatnost spotřebitelské smlouvy z důvodu jejího rozporu s dobrými mravy pak byla jistina, která představuje bezdůvodné obohacení, uhrazena žalovanou ještě před podáním žaloby, a naopak na její straně vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 29 277,34 Kč. Žalovaná proto navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu v plném rozsahu zamítne a přizná žalované právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů, případně aby rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.3. Ve vyjádření k odvolání žalobkyně uvedla, že soud prvního stupně provedl dokazování v dostatečném rozsahu a důkazy přiléhavě právně posoudil. Došlo k platnému postoupení pohledávky, když její existence vyplývá jak z doložených smluv o postoupení pohledávek, tak i jejich příloh ve formě seznamu postoupených pohledávek. Žalobkyně proto navrhla, aby odvolací soud odvolání žalované odmítl, případně rozhodnutí soudu prvního stupně jako věcně správné potvrdil.4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně podle ust. § 212 a § 212a o. s. ř., a to včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, vzal v úvahu argumenty žalované uvedené v odvolání a vyjádření žalobkyně, přičemž dospěl k závěru, že odvolání žalované je důvodné.5. Odvolací soud předně uvádí, že se ztotožňuje s právním posouzením soudu prvního stupně ohledně aktivní legitimace žalobkyně ve sporu, když z doložených smluv o postoupení pohledávek a jejich příloh vyplývá, jaká pohledávka a za jakým konkrétním subjektem byla předmětem postoupení. Právní kvalifikace dané pohledávky je pak pro platnost postoupení nerozhodná.6. Ve sporu o nárocích ze smlouvy o úvěru spočívá důkazní břemeno, že byla uzavřena smlouva o úvěru s konkrétním obsahem a osobou, a že podle ní bylo úvěrovanému plněno, na úvěrujícím, který toto břemeno unese, pokud uvedené skutečnosti prokáže. Pokud jde o smlouvu o úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, . (dříve Viva , právnická osoba, .) a žalovanou, pak se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru, která ve smyslu ust. § 104 zák. č. 257/2016 Sb., o spotř. úvěru vyžaduje písemnou formu, byť nedodržení písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy tak, jak má na mysli ust. § 582 odst. 1 obč. zák. V případě smlouvy o spotřebitelském úvěru by totiž sankce neplatnosti nepřiměřeně dopadla na spotřebitele, u něhož by došlo ke ztrátě výhody splátek, s nímž by se mohla pojit obtížně řešitelná situace, kdyby již neměl prostředky z úvěru, které již zpravidla použil, a možnost bezprostředně splatit úvěr v plné výši. Bylo proto na žalobkyni, aby uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (s jí tvrzeným obsahem), kterou k návrhu na vydání elektronické platebního rozkazu doložila, v rámci důkazního řízení prokázala. S ohledem na důkazy provedené soudem prvního stupně v rámci důkazního řízení, nesdílí odvolací soud jeho závěr o prokázání uzavření smlouvy o úvěru, když k tomu jedním dechem doplňuje, že s námitkou žalované ohledně neprokázání uzavření smlouvy o úvěru se nalézací soud v odůvodnění napadeného rozsudku v podstatě nevypořádal. V této souvislosti odvolací soud uvádí, že podle ust. § 153 odst. 1 o. s. ř. je základem pro rozhodnutí soudu zjištěný skutkový stav, který je především výsledkem důkazní aktivity účastníků. Účastníci nesou břemeno tvrzení a břemeno důkazní a způsobem plnění svých procesních povinností zásadně předurčují skutkový závěr soudu. Žalobkyně sice unesla břemeno tvrzení, když v dostatečném rozsahu popsala proces uzavření smlouvy prostředky komunikace na dálku ve smyslu ust. § 1820 obč. zák., avšak k prokázání svých skutkových tvrzení nedoložila žádné důkazy. Předložená smlouva o úvěru neobsahuje v kolonce klienta jakýkoliv údaj, ať již elektronický podpis, event. jedinečný kód či informaci o tom, kdy a jakým způsobem došlo k přijetí návrhu smlouvy ze strany žalované. Proto odvolací soud ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. vyzval žalobkyni, aby označila důkazy k prokázání uzavření smlouvy dle skutkových tvrzení obsažených v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu ve znění jeho pozdějšího doplnění. Na to pak reagovala žalobkyně podáním ze dne 26. 3. 2026, kde opětovně v podstatě totožným způsobem popsala proces uzavření smlouvy s tím, že dokladem o provedené verifikační platbě nedisponuje a ke svému vyjádření doložila toliko kopii občanského průkazu žalované.7. Občanský zákoník v ust. § 561 odst. 1 větě prvé stanoví, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Ve větě třetí téhož ustanovení odkazuje na jiný právní předpis, který určuje, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Tímto jiným právním předpisem se míní Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce na vnitřním trhu, a dále zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce. Vedle úpravy písemného právního jednání s podpisem pak občanský zákoník v ust. § 562 odst. 1 stanoví, že písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Ust. § 562 odst. 1 obč. zák. je ve vztahu speciality vůči obecné úpravě písemností s podpisem uvedené v ust. § 561 odst. 1 větě první a třetí obč. zák., neboť upravuje případy, kdy lze elektronickými prostředky rovněž splnit písemnou formu, aniž by k písemnosti musel být připojen elektronický podpis ve smyslu zák. č. 297/2016 Sb. Vztah speciality lze dovodit již jazykovým výkladem. Alternativní postup k zajištění písemné formy podle ust. § 562 odst. 1 obč. zák. vyžaduje zachycení právního jednání v textových znacích a potenciální určitelnost jednající osoby alespoň na úrovni jednoznačného tvrzení. To znamená, že i když elektronický dokument není elektronicky podepsán podle ust. § 561 odst. 1 věty první a druhé obč. zák., jde o platné písemné právní jednání, pokud dokument v textových znacích zachycuje vůli jednajícího a je možné jednoznačně tvrdit, kdo jednajícím je. Při splnění těchto dvou kumulativních předpokladů se jedná o „zachování písemné formy“ v pojetí ust. § 561 obč. zák. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR i komentářové literatury se pak nevyžaduje, aby právní jednání učiněné v elektronické podobě, které splňuje požadavky v ust. § 562 odst. 1 obč. zák., bylo podepsáno při splnění podmínek citovaných shora. Splnění těchto podmínek však v důkazním řízení prokázáno nebylo. Písemná forma právního jednání učiněného elektronickými prostředky v elektronickém systému pak není ve smyslu ust. § 562 odst. 1 a 2 obč. zák. zachována, jestliže byly místo dostatečně důvěryhodného elektronického podpisu dle ust. § 561 odst. 1 obč. zák. použity elektronické prostředky takových vlastností, které v době, kdy je právní jednání činěno, neumožňují zachycení obsahu právního jednání a určení osoby, které toto jednání činí (jednající osoby), a to se značnou úrovní důvěry. Určení obsahu právního jednání a jednající osoby totiž musí být možné s dostatečnou spolehlivostí již na základě použitých elektronických prostředků, a nikoliv až z následných jiných okolností (faktického chování, nesporného tvrzení apod.) – k tomu viz např. rozsudek Krajského soudu v Praze sp. zn. 27 Co 327/2018 a Nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1753/19. Žalobkyně však k prokázání toho, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému její právní předchůdkyně jsou spolehlivé, a že se provádí systematicky a posloupně a jsou chráněny proti změnám, nepředložila jediný důkaz. Kopie občanského průkazu žalované bez dalšího není způsobilá danou skutečnost prokázat. Odvolací soud byl připraven postupovat v intencích rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 6. 2012, sp. zn. 31 Cdo 619/2011, kde se mimo jiné uvádí, že poučení důkazní povinnosti podle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. soud poskytne nejen účastníku, který dosud o sporném tvrzení neoznačil žádný důkaz, nebo který sice o svém sporném tvrzení důkaz označil, avšak jde o důkaz zjevně nezpůsobilý prokázat sporné tvrzení, ale i tehdy, provedl-li ohledně sporného tvrzení účastníkem navržené důkazy, jestliže jimi nedošlo k jeho prokázání, a jestliže proto (z důvodu neunesení důkazního břemene) by účastník mohl být ve věci neúspěšným. Žalobkyně ani její zástupce se však jednání u odvolacího soudu po předchozí omluvě neúčastnila. Po opětovném provedení důkazu smlouvou o úvěru na č. l. 21 až 23/2 a kopií občanského průkazu žalované na č. l. 99 – 99/2 odvolací soud dospěl k závěru, že žalobkyni se uzavření smlouvy mezi její právní předchůdkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou prokázat nepodařilo. Z potvrzení o platbách na č. l. 13 až 20 pak vyplynulo, že společnost , Anonymizováno,  , právnická osoba, . (následně , právnická osoba, .) poskytla žalované celkem částku 51 400 Kč, a to dne 12. 9. 2021 ve výši 15 000 Kč, dne 11. 2. 2022 ve výši 15 000 Kč, dne 13. 7. 2022 ve výši 15 300 Kč, dne 11. 8. 2022 ve výši 1 500 Kč, dne 19. 9. 2022 ve výši 1 600 Kč, dne 11. 10. 2022 ve výši 1 500 Kč a dne 11. 11. 2022 ve výši 1 500 Kč. Nárok žalobkyně tak bylo namístě posoudit podle předpisů o bezdůvodném obohacení ve smyslu ust. § 2991 a n. obč. zák.8. Z vyjádření žalobkyně ze dne 27. 8. 2025, které bylo vyřizujícímu soudci předloženo až po vyhlášení napadeného rozsudku, a tento tak správně k jeho obsahu nemohl přihlédnout, však vyplývá, že žalovaná ještě před postoupením pohledávky uhradila původnímu věřiteli celkem částku 80 670,34 Kč, a to v následujících platbách: dne 13. 10. 2021 částku 6 375 Kč, dne 10. 11. 2021 částku 6 263 Kč, dne 7. 1. 2022 částku 6 500 Kč, dne 19. 1. 2022 částku 2 000 Kč, dne 28. 1. 2022 částku 3 000 Kč, dne 10. 2. 2022 částku 13 440 Kč, dne 24. 2. 2022 částku 16 875 Kč, dne 10. 8. 2022 částku 4 513,19 Kč, dne 10. 10. 2022 částku 7 259,30 Kč a dne 11. 11. 2022 částku 7 252,51 Kč. Ze shora uvedeného tedy plyne, že žalovaná poskytnutou jistinu úvěru právnímu předchůdci žalobkyně nejenže vrátila, ale dokonce i přeplatila.9. I v případě, že by se žalobkyni podařilo prokázat uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi její právní předchůdkyní a žalovanou, pak z doložených důkazů plyne, že právní předchůdce žalobkyně nikoliv řádně zkoumal kredibilitu žalované před uzavřením smlouvy o úvěru dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy odvolací soud se neztotožňuje se skutkovými ani právními závěry soudu prvního stupně, které učinil v návaznosti na provedené dokazování. Z obsahu spisu vyplynulo, že právní předchůdce žalobkyně žádným způsobem neověřoval údaje uvedené žalovanou v čestném prohlášení ohledně jejich příjmů a výdajů, když měl pouze provést lustraci veřejně dostupných databází. Proto se i v tomto kontextu dostalo žalobkyni před projednáním věci před odvolacím soudem poučení, aby označila důkazy k prokázání řádného a dostatečného zkoumání kredibility žalované ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení. Žalobkyně však pouze zopakovala svá dosavadní skutková tvrzení, avšak další důkazy k prokázání těchto již nenavrhla. Na základě výše uvedených skutečností by pak bylo namístě dojít k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru.10. S ohledem na závěry uvedené shora proto již bylo nadbytečné se zabývat námitkou žalované ohledně promlčení žalovaného nároku.11. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I změnil postupem podle ust. § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. a žalobu zamítl.12. Zároveň bylo třeba opětovně rozhodnout o nákladech řízení před soudem prvního stupně a soudem odvolacím, a to za použití ust. § 224 odst. 1 a 2, ust. § 151 odst. 1 a ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšná žalovaná má právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč, ze tří úkonů právní služby před soudem prvního stupně za přípravu a převzetí zastoupení, vyjádření ve věci samé a účast na ústním jednání, a dále dvou úkonů právní služby v rámci odvolacího řízení, a to podání odvolání a účast na jednání odvolacího soudu, vždy po 1 740 Kč (tj. celkem 8 700 Kč) dle § 7 ve spojení s § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., pěti režijních paušálů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., cestovného spojenou s účastí na jednání u soudu prvního stupně a soudu odvolacího v celkové výši 1 649,23 Kč (566,28 Kč + 1 082,95 Kč), náhrady za promeškaný čas v rozsahu 4 půlhodin po 150 Kč (tj. 600 Kč) a 21 % DPH ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem tak náklady řízení žalované před soudy obou stupňů představuje částka 17 351 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena jako třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí lze podat dovolání za podmínek uvedených v ust. § 237 o. s. ř. Dovolání se podává u Nejvyššího soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně do dvou měsíců od doručení jeho písemného vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":{"tableId":3,"row":0,"column":0,"hasBorder":false,"rowSpan":1,"columnSpan":1}}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSPL:2026:64.Co.683.2025.1","publishedAt":"2026-10-20","decisionAt":"2026-04-24","caseNumber":{"senate":64,"registry":"Co","index":683,"year":2025,"pageNumber":117},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Karel","lastName":"Svoboda","titlesAfter":"Ph.D.,","function":"předseda senátu"},"courtCode":"KSPL","caseResultType":["ZMENA"],"caseSubject":"o zaplacení částky 15 277,15 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":7,"registry":"C","index":171,"year":2025,"pageNumber":76},"affectedDate":"2025-08-28","courtCode":"OSKT","affectedTypes":["CHANGE"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"561","lexNumber":0,"lexYear":0,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"562","lexNumber":0,"lexYear":0,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":0,"lexYear":0,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","BEZDUVODNE_OBOHACENI","NEPLATNOST_SMLOUVY","SMLOUVA_O_ZAPUJCCE","LHUTY","DOKAZOVANI","SMLOUVA_O_UVERU","NAHRADA_NAKLADU","ELEKTRONICKY_PODPIS","POSTOUPENI_POHLEDAVKY","ODVOLANI","NASLEDEK"]},"styles":[{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}