{"uuid":"d9a82230-0ce7-4664-a1c1-bab38248c1b2","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Štolbové a soudců Mgr. Aleny Zemkové a Mgr. Jiřího Pacovského ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 201 362 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 21. ledna 2026, č. j. 14 C 266/2024-165,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se v části napadeného výroku I. mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci 700 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 28. 1. 2025 do zaplacení, ve zbývajícím rozsahu se výrok I. rozsudku potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 107 737 Kč a náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 12 928 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se v části napadeného výroku I. mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci 700 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 28. 1. 2025 do zaplacení, ve zbývajícím rozsahu se výrok I. rozsudku potvrzuje.II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 107 737 Kč a náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 12 928 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalované.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Okresní soud v Mělníku (dále jen „soud prvního stupně“) shora uvedeným rozsudkem zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 201 362 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 1. 11. 2024 do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobci zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 107 726,30 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované (výrok II.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Soud prvního stupně po provedeném dokazování uzavřel, že žalobce a žalovaná byli spoluvlastníky nemovité věci určené k bydlení, přičemž pořízení této nemovité věci bylo financováno prostřednictvím úvěru. Původní úvěrové závazky byly v prosinci 2020 refinancovány úvěry od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., a to hypotečním úvěrem a úvěrem na konsolidaci půjček, při sjednání úvěrů oba účastníci vystupovali jako spoludlužníci. Hypoteční úvěr sloužil k financování bydlení, konsolidační úvěr byl určen k úhradě dřívějších závazků účastníků, přičemž částka 450 675,09 Kč byla použita ve prospěch žalobce a částka 361 352,75 Kč ve prospěch žalované. Dne 3. 3. 2021 byla dále z konsolidačního úvěru převedena na účet žalobce částka ve výši 487 972,16 Kč. Na konci roku 2021 účastníci ukončili vedení společné domácnosti, následně byly společné nemovité věci prodány a úvěry vypořádány platbami z účtu žalobce. Od listopadu 2022 do srpna 2024 žalobce uhradil na splátkách společných úvěrů částku 430 489,84 Kč, žalovaná přispěla na úhradu úvěrů částkou 8 000 Kč, vůči žalobci jí tak vznikla povinnost k zaplacení částky 207 244,92 Kč. Žalobce dne 2. 12. 2021 poskytl žalované částku 200 000 Kč, podle soudu prvního stupně se jednalo o plnění na výživu společných nezletilých dětí účastníků, nikoli o vypořádání finančních prostředků čerpaných konsolidačním úvěrem. Žalovaná uplatnila vůči žalobci požadavek na uhrazení částky 336 642 Kč z titulu plnění souvisejícího s konsolidačním úvěrem, a tuto pohledávku uplatnila k započtení do výše žalobou požadovaného nároku. Soud prvního stupně naopak po provedeném dokazování neměl za prokázané, že by mezi účastníky existovala dohoda, podle níž by žalobce měl nést společné úvěrové závazky v jiném než rovném poměru, stejně tak nebyla prokázána (a ani tvrzena) dohoda o odlišném poměru na čerpání finančních prostředků z nich.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Po právní stránce věc soud prvního stupně posuzoval podle § 1875, § 1982, § 1987 a § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Soud prvního stupně uzavřel, že žalobce uhradil ze svého účtu na splátky společného úvěru částku 430 489,84 Kč, žalovaná na splácení úvěru přispěla pouze částkou 8 000 Kč. Ujednání účastníků ze dne 2. 12. 2021 soud prvního stupně považoval pouze za dočasnou úpravu způsobu hrazení splátek po dobu do prodeje nemovitých věcí a neposoudil ji jako dohodu měnící vzájemné podíly účastníků na úhradě společného dluhu ani zakládající převzetí dluhu žalobcem, proto uzavřel, že žalobce hradil společný dluh i za žalovanou v rozsahu překračujícím jeho podíl a vznikl mu tak regresní nárok vůči žalované na úhradu části takového plnění ve výši 207 244,92 Kč, z nějž však žalobce žalobou požadoval pouze 201 362 Kč. Dále vzal v potaz, že konsolidačním úvěrem čerpané finanční prostředky nebyly použity pouze k úhradě dřívějších dluhů, ale byly také poukázány na účet žalobce, aniž by bylo v řízení prokázáno, že by byly spotřebovány ke společným účelům. Vzhledem k absenci dohody o odlišném poměru podílů účastníků na čerpání prostředků z úvěru soud prvního stupně konstatoval, že v rozsahu odpovídajícím podílu žalované představuje částka převedená na účet žalobce prospěch jím získaný bez právního důvodu a že žalovaná má nárok na vypořádání nerovnoměrného čerpání prostředků z konsolidačního úvěru v rozsahu odpovídajícím rovnému podílu. Žalovaná vyzvala žalobce k uhrazení částky 336 342 Kč představující její podíl na peněžních prostředcích čerpaných konsolidačním úvěrem ve lhůtě do 31. 3. 2024, před učiněním kompenzačního projevu tak byla pohledávka splatná a podle soudu prvního stupně tak byly splněny předpoklady pro započtení, když se současně jedná o vzájemné pohledávky stejného druhu. S ohledem na uvedené soud prvního stupně žalobu zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a v řízení úspěšné žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 107 726,30 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání. V něm v první řadě namítl, že soud prvního stupně nijak nereagoval a nevyřešil námitku podjatosti soudce, který ve věci rozhodoval. Podle žalobce tak není postaveno najisto, zda rozsudek není procesně vadný, zda není neplatný a zda je nutné se vůči němu vůbec odvolávat. Obsáhle zrekapituloval průběh řízení, které předcházelo vydání napadeného rozsudku, včetně skutečnosti, že při posledním jednání na monitoru umístněném v jednací síni zjistil, že rozsudek ve věci byl sepsán již před zahájením jednání, z čehož dovozoval, že soud prvního stupně vedl řízení vědomě tak, aby žalobce nebyl se svým nárokem úspěšný. Konstatoval, že podal stížnost proti takovému postupu a že takový soudní proces je diskriminační a nesouladný s občanským soudním řádem a Ústavou České republiky. Pokud jde o námitky proti věcné správnosti rozsudku, žalobce v odvolání a v průběhu odvolacího řízení uvedl, že částka 200 000 Kč, kterou žalobce poslal žalované, představovala vypořádání zůstatku úvěru ve výši 495 616 Kč, žalobce pouze v návalu emocí a vyřizování vzájemných výtek uvedl, že se jedná o platbu výživného. V řízení však doložil, že v uvedené době žádný dluh na výživném neexistoval a jednalo by se o plnění nedluhu, žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení a právo na jeho vydání by mělo být možné v řízení uplatnit. Žalobce odmítá argumentaci o bezdůvodném obohacení žalobce za situace, kdy zaplatil nábytek ze svého účtu splátkami na společný úvěr a ponechala si ho toliko žalovaná. S ohledem na uvedené nesouhlasil s postupem soudu prvního stupně, který jeho požadavek na zaplacení ceny nábytku a vybavení domu, které bylo financováno z úvěru na konsolidaci, vyloučil k samostatnému projednání; podle žalobce mu tím upřel právo na uplatnění další pohledávky vůči žalované a vznikla mu tím škoda, jež představuje povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení a povinnost žalobce zaplatit odměnu za zastupování advokátem. Žalobce měl za to, že žalovaná uznala svůj dluh z titulu splátek úvěru, pouze uvedla, že nemá peníze na jeho vyrovnání a požádala žalobce, aby počkal s vypořádáním tohoto nároku až do vyplacení kupní ceny za prodaný dům. Podle žalobce měl soud prvního stupně také přihlédnout k tomu, že mezi účastníky již proběhlo jedno řízení, v němž došlo k uzavření smíru, o základu nároku tak podle žalobce není mezi účastníky sporu. Žalovanou uplatněný požadavek na zaplacení částky 336 642 Kč považuje za nedůvodný a smyšlený a pro tyto okolnosti ho měl soud prvního stupně vyloučit k samostatnému projednání a nikoli znevýhodnit žalobce. Žalobce rovněž nesouhlasil s tím, že soud prvního stupně neprovedl všechny jím navržené důkazy, a to výpisy z úvěrových účtů a výslech žalobce jako účastníka řízení, ač žalobce o provedení svého výslechu žádal, aby mohl mimo jiné dotvrdit některé skutečnosti a mnohé skutečnosti objasnit. Žalobce nepovažuje za správný závěr soudu prvního stupně o tom, že nebylo prokázáno použití finančních prostředků z úvěru na společné účely nebo na krytí závazků ve prospěch obou účastníků, pokud odmítl provést jeho důkazy o tom, že zakoupený nábytek si odvezla žalovaná. Současně soud prvního stupně zvýhodnil žalovanou, pokud akceptoval, že vyzvala žalobce až v závěrečné fázi řízení k zaplacení jejího podílu na peněžních prostředcích čerpaných z konsolidačního úvěru, a přijal její námitku započtení, ačkoli námitku započtení žalobce ohledně bezdůvodného obohacení z nábytku neakceptoval. Ze všech uvedených důvodů žádal, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě vyhověl, případně ho zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Žalovaná se k odvolání žalobce nevyjádřila","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozsudku okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání objektivně přípustné (§ 201 a § 202 o. s. ř. a contr.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné pouze v nepatrné části.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. V první řadě se odvolací soud zabýval námitkou podjatosti vznesenou žalobcem vůči soudci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Ten k námitce podjatosti uvedl, že není v žádném vztahu k účastníkům, nezná je, poprvé je viděl při jednání. Dále uvedl, že nemá žádný vztah k věci samotné, zástupce účastníků zná pouze ze soudní praxe, necítí se být ve věci podjatý.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Vyloučený soudce z projednávání věci je takový soudce, který má poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, přičemž pro takový poměr lze pochybovat o jeho nepodjatosti. Soudce má poměr k projednávané věci zejména tehdy, jestliže má právní zájem na výsledku řízení, podjatost připadá v úvahu i z důvodu faktického vztahu soudce k věci bez jeho právního zájmu (např. by veřejně projevoval své vyhraněné názory k tématu, jež se dotýká i předmětu řízení), poměrem k věci se rozumí i situace, kdy soudce o ní získal poznatky mimoprocesním způsobem nebo pokud vznikly pochybnosti, zda názor soudce nebyl vytvářen pod nepřípustnými vlivy. Pokud jde o poměr k účastníkům, může se jednat o příbuzenský vztah, vztah přátelský či nepřátelský, judikatura uváděla též vztah ekonomické závislosti v případě vědecké či jiné publikační činnosti soudce nebo o výkonu arbitrážní funkce ve spolku, jenž je nyní účastníkem řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. V námitce žalobce není uvedena žádná okolnost, která by svědčila o tom, že takový poměr k věci či k účastníkům řízení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" měl či má. Sám soudce se necítí být vyloučen z projednávané věci. Podstata námitky podjatosti spočívá v tom, že písemné vyhotovení rozsudku mělo být připraveno již v den, kdy se konalo jednání u soudu prvního stupně, při kterém byl rozsudek vyhlášen, a to již před tímto jednáním. Sama tato okolnost však důvodem pro podjatost být nemůže. Obecně platí, že předseda senátu má jednání připravit tak, aby bylo možné věc rozhodnout zpravidla při jediném jednání (§ 114a odst. 1 o. s. ř.). I když k rozhodnutí věci při prvním jednání nedojde, součástí důkladné přípravy na jednání, zejména poté, co již bylo provedeno dokazování, nezřídka bývá i příprava konceptu posléze vydaného rozhodnutí (jeho částí), neboť procesní předpis soudu současně ukládá, aby písemné vyhotovení svého rozhodnutí doručil účastníkům ve stanovených lhůtách.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Vzhledem k tomu, že nebyly shledány důvody podjatosti jmenovaného soudce, odvolací soud uzavřel, že ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" nebyl vyloučen z projednávání a rozhodnutí dané věci a řízení tudíž není postiženo vadou, pro kterou by bylo rozsudek nutno zrušit [§ 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř.].","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Současně je třeba uvést, že soud prvního stupně nepochybil, pokud věc k rozhodnutí o námitce podjatosti nepředložil nadřízenému soudu a vypořádal se s ní pouze v odůvodnění svého rozsudku (v bodě 43.). Podle § 15b odst. 1 o. s. ř. k rozhodnutí o námitce podjatosti soud věc předloží s vyjádřením dotčených soudců svému nadřízenému soudu, toto ustanovení však neplatí, byla-li námitka uplatněna před nebo v průběhu jednání, při němž byla věc rozhodnuta, a má-li soud za to, že námitka není důvodná (§ 15b odst. 2 o. s. ř.). Soud prvního stupně tedy postupoval v mezích upravených občanským soudním řádem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Odvolací soud při svém rozhodování vycházel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, dostatečného pro rozhodnutí ve věci, na nějž pro stručnost odkazuje. Současně vyšel při rozhodování z toho, že žalovaná v průběhu odvolacího řízení uvedla, že činí nesporným, že má povinnost po provedeném zápočtu zaplatit žalobci na vyrovnání splátek úvěru částku 700 Kč spolu s příslušenstvím, a z toho, že žalobce v reakci na tento postoj žalované dospěl k závěru, že nebude reagovat na poučení odvolacího soudu podle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř., jímž byl s ohledem na jeho tvrzení, že neexistuje pohledávka žalované k započtení a že rozdíl v čerpání finančních prostředků z úvěru na konsolidaci žalované vyrovnal, vyzván k doplnění tvrzení a označení důkazů týkajících se částky 1 362 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Odvolací soud shodně jako soud prvního stupně nepovažoval za nutné provést navržený výslech žalobce jako účastníka řízení. Podle § 120 odst. 1 věta druhá o. s. ř. je to soud, kdo rozhoduje, které účastníky navrhované důkazy provede, a podle § 131 odst. 1 o. s. ř. důkaz výslechem účastníků může soud nařídit, jestliže dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak a jestliže s tím souhlasí účastník, který má být vyslechnut. Výslech účastníka řízení je důkaz a slouží k tomu, aby jím byla prokázána tvrzení účastníků, nikoliv k tomu, aby jím byla nahrazována tvrzení účastníků nebo aby se v jeho rámci účastníci vyjadřovali k provedeným důkazům a průběhu řízení; činit tvrzení a vyjadřovat se k průběhu řízení má účastník po celou dobu jeho trvání a tato aktivita není vázána na jeho výslech. Stejně tak neshledal odvolací soud důvod pro provedení důkazu výpisem z účtů všech čerpaných úvěrů, neboť nebyly pro rozhodnutí ve věci podstatné a okolnosti významné pro řízení vyplývaly z jiných provedených důkazů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Podle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Podle § 1875 o. z. se má za to, že podíly na dluhu u všech spoludlužníků jsou v jejich vzájemném poměru stejné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Podle § 1876 odst. 2 věta prvá o. z. vyrovnal-li spoludlužník více, než činí jeho podíl, náleží od ostatních spoludlužníků náhrada.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Podle § 1982 odst. 2 o. z. se započtením obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Podle § 1987 odst. 1 o. z. jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Podle § 1987 odst. 2 o. z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Odvolací soud stejně jako soud prvního stupně vyšel při posouzení věci z toho, že účastníci jako spoludlužníci čerpali na základě smlouvy o hypotečním úvěru ze dne 25. 11. 2020 finanční prostředky ve výši 2 900 000 Kč na refinancování hypotečního úvěru a na základě smlouvy o konsolidaci půjček ze dne 4. 12. 2020 ve výši 1 300 000 Kč. Finanční prostředky získané na základě smlouvy o konsolidaci půjček byly čerpány na splacení předchozích dluhů účastníků, a to ve výši 450 675,09 Kč na závazky žalobce a ve výši 361 352,75 Kč na závazky žalované. Zbývající část jistiny ve výši 487 972,16 Kč byla převedena dne 3. 3. 2021 na účet žalobce. Odvolací soud považuje za správný závěr soudu prvního stupně, že žalobci vznikl vůči žalované regresní nárok na úhradu splátek úvěru na konsolidaci a splátek společného hypotečního úvěru, neboť tyto splátky hradil sám a žalovaná mu na úhradu splátek za žalobou vymezené období přispěla pouze částkou 8 000 Kč. V řízení nebylo tvrzeno (a tedy ani prokázáno), že by účastníci uzavřeli dohodu o jiném poměru, v němž se měli podílet na čerpání úvěru na konsolidaci, proto odvolací soud považuje za správný závěr soudu prvního stupně, že se měli na čerpaných prostředcích podílet rovným dílem. Tomu ostatně odpovídá i tvrzení žalobce, že se s žalovanou z tohoto titulu vypořádal, neboť jí dne 2. 12. 2021 poukázal částku 200 000 Kč (minimálně v této výši tedy její právo na vypořádání z čerpaných úvěrových prostředků nezpochybňoval). Žalovaná sporovala účel uvedené platby, neboť měla za to, že uvedená částka představovala požadované výživné za tři roky od doby, kdy účastníci ukončili vedení společné domácnosti, a že tedy má vůči žalobci právo na vyplacení jejího podílu na čerpaných peněžních prostředcích; k jejich vydání do 31. 3. 2024 ho vyzvala dopisem ze dne 21. 3. 2024. Odvolací soud shodně jako soud prvního stupně vyšel při posuzování platby ve výši 200 000 Kč z toho, že žalobce sám ve zprávě zaslané žalované konstatoval, že se jedná o částku odpovídající výživnému; soud neuvěřil žalobci, že konstatování o platbě výživného ve zprávě pro žalovanou učinil v okamžiku rozrušení, neboť obsahem této zprávy bylo sdělení, že jí zaslal částku 200 000 Kč na výživné a 80 000 Kč za hypotéku, tedy byl schopen rozlišit, že jí posílá finanční prostředky z odlišných důvodů, navíc na výživné upozorňoval v souvislosti s tím, že ho řeší exekutor, ač měl žalobce za to, že výživné zaplatil. Vliv na hodnocení věci nemá ani námitka žalobce, že se nemohlo jednat o platbu výživného, pokud v uvedené době žádný dluh na výživném neměl, že o dluhu na výživném bylo rozhodnuto až v únoru 2022 a že tento dluh byl v dubnu 2022 soudním exekutorem vymožen, neboť pokud žalobce plnil svou vyživovací povinnost dobrovolně, nebylo žádného exekučního titulu třeba.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Žalovaná tedy i podle odvolacího soudu měla právo na vypořádání nerovnoměrného čerpání prostředků z konsolidačního úvěru a na zaplacení části těchto prostředků odpovídající jejímu podílu na úvěru a závěr soudu prvního stupně o tom, že byly splněny předpoklady pro uplatnění této její pohledávky k započtení, považuje za správný. Ani odvolací soud se neztotožnil s námitkou žalobce, který měl za to, že žalovaná nebyla oprávněna přistoupit k zápočtu své pohledávky za žalobcem proti žalobou požadovanému nároku z důvodu, že by se jednalo o nejistou či neurčitou pohledávku. Za nejistou nebo neurčitou nelze pohledávku považovat jen proto, že ji dlužník (zde žalobce) neuznává nebo že je sporná či nejednoznačná její právní kvalifikace. Výklad § 1987 odst. 2 o. z. nesmí bránit poctivému a spravedlivému uspořádání vztahů mezi dotčenými stranami. Soud musí posoudit, zda je započítávaná (aktivní) pohledávka způsobilá přivodit svým započtením zánik žalobou uplatněné (pasivní) pohledávky. Tak tomu zpravidla nebude tehdy, jeví-li se aktivní pohledávka jako objektivně sporná a vyžaduje-li prokázání této pohledávky co do důvodu nebo výše rozsáhlejší či složitější dokazování, jež by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné pohledávce. V úvahu je přitom třeba vzít i stav řízení v okamžiku, kdy byla námitka započtení vznesena (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2026, sp. zn. 27 Cdo 129/2026, dostupné na www.nsoud.cz). V tomto konkrétním případě časový okamžik uplatnění obrany žalované spočívající v započtení pohledávky ani složitost jejího prokázání, když soud prvního stupně mohl vycházet z listinných důkazů, které měl v době jejího uplatněný k dispozici ve spisu, překážkou započtení nebyly. S ohledem na uvedené považuje odvolací soud závěr soudu prvního stupně o důvodnosti započtení pohledávky žalované za správný.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Ani odvolací soud nemohl při posouzení věci bez dalšího dovozovat důvodnost nároku žalobce z toho, že účastníci v minulosti uzavřeli ohledně nároku žalobce na úhradu splátek úvěru na konsolidaci a hypotečního úvěru za jiné časové období smír a z tvrzení žalobce o uznání nároku žalovanou; ostatně dospěl k závěru, že žalobci regresní nárok vznikl, bylo však třeba zohlednit, že v nyní řešené věci žalovaná uplatnila vůči nároku žalobce důvodnou kompenzační námitku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Pro úplnost odvolací soud k dalším námitkám žalobce uvádí, že vliv na věcnou správnost rozsudku soudu prvního stupně v tomto směru nemůže mít ani postup soudu prvního stupně, který vyloučil návrh žalobce vůči žalované na zaplacení částky odpovídající ceně nábytku a dalšího vybavení domu v Lešanech k samostatnému projednání, pokud dospěl k závěru, že se původní a nově uplatněný nárok nehodí ke společnému projednání a že by společné řízení nebylo hospodárné nebo by se vlivem rozdílného dokazování k oběma nárokům podstatně prodlužovalo. Přiléhavá není ani argumentace nemožností uplatnit další pohledávku vůči žalované a vznikem škody z důvodu hrazení nákladů řízení; žalobci v uplatňování dalších nároků vůči žalované nebrání a pokud s nimi bude úspěšný, bude žalované uložena povinnost mu náklady, které v souvislosti s řízením před soudem vzniknou, uhradit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Odvolací soud při zohlednění skutečností shora uvedených uzavřel, že nárok žalobce je důvodný pouze ohledně částky 700 Kč, u níž žalovaná v řízení učinila nesporným, že je povinna ji zaplatit. Vzhledem k tomu, že tuto svou povinnost dosud nesplnila, je důvodným také požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení z této částky. Žalobce požadoval, aby mu byl úrok z prodlení hrazen od 1. 11. 2024, v odvolacím řízení upřesnil, že toto datum zvolil s ohledem na podání žaloby dne 31. 10. 2024 a že žalovanou před podáním žaloby k zaplacení žalobou požadované částky nevyzval. Za kvalifikovanou výzvu věřitele k plnění lze považovat i žalobu na plnění, přičemž žaloba představuje hmotněprávní jednání účastníka řízení učiněné vůči soudu, které je účinné i vůči ostatním účastníkům, avšak teprve od okamžiku, kdy se o něm v řízení dozvěděli. V tomto případě byla žaloba žalované doručena dne 26. 1. 2025. Není-li mezi stranami ujednáno, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel plnění požadovat ihned a dlužník je poté povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 o. z.). Z časového určení „bez zbytečného odkladu“ lze dovodit, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle. V tomto konkrétním případu, pokud jde o plnění částky 700 Kč, kterou žalovaná nesporovala, bylo jistě v možnostech žalované splnit tuto povinnost okamžitě, odvolací soud tedy dospěl k závěru, že mohla tuto povinnost splnit následující den po doručení žaloby a dnem 28. 1. 2025 se dostala do prodlení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Odvolací soud s ohledem na uvedené rozsudek soudu prvního stupně v části výroku I. změnil podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 700 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 28. 1. 2025 do zaplacení, ve zbývajícím rozsahu výroku I. rozsudku soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Po změně rozhodnutí soudu prvního stupně rozhodoval odvolací soud podle § 224 odst. 1, odst. 2 o. s. ř. a § 142 odst. 3 o. s. ř. o nákladech řízení před soudem prvního stupně a o nákladech řízení odvolacího.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Žalovaná byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části, má proto právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení před soudem prvního stupně, které představují náklady na zastoupení žalované v řízení advokátem. Tomu náleží odměna ve výši 9 140 Kč dle § 6, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), z tarifní hodnoty 201 362 Kč za devět úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, podání ze dne 31. 3. 2025 a ze dne 9. 6. 2025, účast u jednání soudu dne 2. 4. 2025, 25. 6. 2025, 10. 12. 2025 a 21. 1. 2026, za vyjádření k prvnímu odvolání), dále náhrada paušálních nákladů ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 1, odst. 4 advokátního tarifu za každý z uvedených úkonů právní služby, náhrada za promeškaný čas v rozsahu osmi půlhodin po 150 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu, a cestovné ve výši 381,37 Kč za každou cestu k jednání před soudem prvního stupně dne 2. 4. 2025, 25. 6. 2025 a 10. 12. 2025, při ujetí 50 km při cestě ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět, paušální náhradě 5,80 Kč/km, průměrné spotřebě 5,26 l/100 km a ceně pohonné hmoty 34,70 Kč/l podle § 13 odst. 1 advokátního tarifu a vyhlášky č. 475/2024 Sb. a ve výši 384,79 Kč za cestu k jednání před soudem prvního stupně dne 21. 1. 2026, při ujetí 50 km při cestě ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět, paušální náhradě 5,90 Kč/km, průměrné spotřebě 5,26 l/100 km a ceně pohonné hmoty 34,10 Kč/l podle § 13 odst. 1 advokátního tarifu a vyhlášky č. 573/2025 Sb., a podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 18 698,18 Kč, celkem 107 737 Kč (po zaokrouhlení).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 3 o. s. ř.; v odvolacím řízení úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení, které představuje odměna advokáta ve výši 9 140 Kč za jeden úkon právní služby (účast na jednání odvolacího soudu dne 25. 6. 2026) podle § 6, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, paušální náhrada hotových výdajů 450 Kč podle § 13 odst. 1, odst. 4 advokátního tarifu za jeden úkon právní služby, náhrada za promeškaný čas v rozsahu čtyř půlhodin po 150 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu, a cestovné ve výši 494,62 Kč za cestu k jednání před odvolacím soudem dne 25. 6. 2026, při ujetí 60 km na cestě ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět, paušální náhradě 5,90 Kč/km, průměrné spotřebě 5,26 l/100 km a ceně pohonné hmoty 44,50 Kč/l podle § 13 odst. 1 advokátního tarifu a vyhlášky č. 78/2026 Sb. a podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 2 243,77 Kč, celkem náklady odvolacího řízení činí 12 928 Kč (po zaokrouhlení).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla určena dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal odvolací soud žádný důvod, místo plnění bylo stanoveno dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Odvolací soud pro úplnost uvádí, že ve výroku I. rozsudku, jímž uložil žalované zaplatit částku 700 Kč, nerozhodl o lhůtě k plnění; doplňující usnesení o tom nevydával, neboť se v takovém případu uplatní obecná lhůta tří dnů (§ 160 odst. 1, § 261a odst. 2 o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Okresní soud v Mělníku (dále jen „soud prvního stupně“) shora uvedeným rozsudkem zamítl žalobu, jíž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 201 362 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 1. 11. 2024 do zaplacení (výrok I.) a uložil žalobci zaplatit žalované náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 107 726,30 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované (výrok II.).2. Soud prvního stupně po provedeném dokazování uzavřel, že žalobce a žalovaná byli spoluvlastníky nemovité věci určené k bydlení, přičemž pořízení této nemovité věci bylo financováno prostřednictvím úvěru. Původní úvěrové závazky byly v prosinci 2020 refinancovány úvěry od , právnická osoba, ., a to hypotečním úvěrem a úvěrem na konsolidaci půjček, při sjednání úvěrů oba účastníci vystupovali jako spoludlužníci. Hypoteční úvěr sloužil k financování bydlení, konsolidační úvěr byl určen k úhradě dřívějších závazků účastníků, přičemž částka 450 675,09 Kč byla použita ve prospěch žalobce a částka 361 352,75 Kč ve prospěch žalované. Dne 3. 3. 2021 byla dále z konsolidačního úvěru převedena na účet žalobce částka ve výši 487 972,16 Kč. Na konci roku 2021 účastníci ukončili vedení společné domácnosti, následně byly společné nemovité věci prodány a úvěry vypořádány platbami z účtu žalobce. Od listopadu 2022 do srpna 2024 žalobce uhradil na splátkách společných úvěrů částku 430 489,84 Kč, žalovaná přispěla na úhradu úvěrů částkou 8 000 Kč, vůči žalobci jí tak vznikla povinnost k zaplacení částky 207 244,92 Kč. Žalobce dne 2. 12. 2021 poskytl žalované částku 200 000 Kč, podle soudu prvního stupně se jednalo o plnění na výživu společných nezletilých dětí účastníků, nikoli o vypořádání finančních prostředků čerpaných konsolidačním úvěrem. Žalovaná uplatnila vůči žalobci požadavek na uhrazení částky 336 642 Kč z titulu plnění souvisejícího s konsolidačním úvěrem, a tuto pohledávku uplatnila k započtení do výše žalobou požadovaného nároku. Soud prvního stupně naopak po provedeném dokazování neměl za prokázané, že by mezi účastníky existovala dohoda, podle níž by žalobce měl nést společné úvěrové závazky v jiném než rovném poměru, stejně tak nebyla prokázána (a ani tvrzena) dohoda o odlišném poměru na čerpání finančních prostředků z nich.3. Po právní stránce věc soud prvního stupně posuzoval podle § 1875, § 1982, § 1987 a § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Soud prvního stupně uzavřel, že žalobce uhradil ze svého účtu na splátky společného úvěru částku 430 489,84 Kč, žalovaná na splácení úvěru přispěla pouze částkou 8 000 Kč. Ujednání účastníků ze dne 2. 12. 2021 soud prvního stupně považoval pouze za dočasnou úpravu způsobu hrazení splátek po dobu do prodeje nemovitých věcí a neposoudil ji jako dohodu měnící vzájemné podíly účastníků na úhradě společného dluhu ani zakládající převzetí dluhu žalobcem, proto uzavřel, že žalobce hradil společný dluh i za žalovanou v rozsahu překračujícím jeho podíl a vznikl mu tak regresní nárok vůči žalované na úhradu části takového plnění ve výši 207 244,92 Kč, z nějž však žalobce žalobou požadoval pouze 201 362 Kč. Dále vzal v potaz, že konsolidačním úvěrem čerpané finanční prostředky nebyly použity pouze k úhradě dřívějších dluhů, ale byly také poukázány na účet žalobce, aniž by bylo v řízení prokázáno, že by byly spotřebovány ke společným účelům. Vzhledem k absenci dohody o odlišném poměru podílů účastníků na čerpání prostředků z úvěru soud prvního stupně konstatoval, že v rozsahu odpovídajícím podílu žalované představuje částka převedená na účet žalobce prospěch jím získaný bez právního důvodu a že žalovaná má nárok na vypořádání nerovnoměrného čerpání prostředků z konsolidačního úvěru v rozsahu odpovídajícím rovnému podílu. Žalovaná vyzvala žalobce k uhrazení částky 336 342 Kč představující její podíl na peněžních prostředcích čerpaných konsolidačním úvěrem ve lhůtě do 31. 3. 2024, před učiněním kompenzačního projevu tak byla pohledávka splatná a podle soudu prvního stupně tak byly splněny předpoklady pro započtení, když se současně jedná o vzájemné pohledávky stejného druhu. S ohledem na uvedené soud prvního stupně žalobu zamítl.4. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a v řízení úspěšné žalované přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 107 726,30 Kč.5. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání. V něm v první řadě namítl, že soud prvního stupně nijak nereagoval a nevyřešil námitku podjatosti soudce, který ve věci rozhodoval. Podle žalobce tak není postaveno najisto, zda rozsudek není procesně vadný, zda není neplatný a zda je nutné se vůči němu vůbec odvolávat. Obsáhle zrekapituloval průběh řízení, které předcházelo vydání napadeného rozsudku, včetně skutečnosti, že při posledním jednání na monitoru umístněném v jednací síni zjistil, že rozsudek ve věci byl sepsán již před zahájením jednání, z čehož dovozoval, že soud prvního stupně vedl řízení vědomě tak, aby žalobce nebyl se svým nárokem úspěšný. Konstatoval, že podal stížnost proti takovému postupu a že takový soudní proces je diskriminační a nesouladný s občanským soudním řádem a Ústavou České republiky. Pokud jde o námitky proti věcné správnosti rozsudku, žalobce v odvolání a v průběhu odvolacího řízení uvedl, že částka 200 000 Kč, kterou žalobce poslal žalované, představovala vypořádání zůstatku úvěru ve výši 495 616 Kč, žalobce pouze v návalu emocí a vyřizování vzájemných výtek uvedl, že se jedná o platbu výživného. V řízení však doložil, že v uvedené době žádný dluh na výživném neexistoval a jednalo by se o plnění nedluhu, žalované tak vzniklo bezdůvodné obohacení a právo na jeho vydání by mělo být možné v řízení uplatnit. Žalobce odmítá argumentaci o bezdůvodném obohacení žalobce za situace, kdy zaplatil nábytek ze svého účtu splátkami na společný úvěr a ponechala si ho toliko žalovaná. S ohledem na uvedené nesouhlasil s postupem soudu prvního stupně, který jeho požadavek na zaplacení ceny nábytku a vybavení domu, které bylo financováno z úvěru na konsolidaci, vyloučil k samostatnému projednání; podle žalobce mu tím upřel právo na uplatnění další pohledávky vůči žalované a vznikla mu tím škoda, jež představuje povinnost zaplatit žalované náhradu nákladů řízení a povinnost žalobce zaplatit odměnu za zastupování advokátem. Žalobce měl za to, že žalovaná uznala svůj dluh z titulu splátek úvěru, pouze uvedla, že nemá peníze na jeho vyrovnání a požádala žalobce, aby počkal s vypořádáním tohoto nároku až do vyplacení kupní ceny za prodaný dům. Podle žalobce měl soud prvního stupně také přihlédnout k tomu, že mezi účastníky již proběhlo jedno řízení, v němž došlo k uzavření smíru, o základu nároku tak podle žalobce není mezi účastníky sporu. Žalovanou uplatněný požadavek na zaplacení částky 336 642 Kč považuje za nedůvodný a smyšlený a pro tyto okolnosti ho měl soud prvního stupně vyloučit k samostatnému projednání a nikoli znevýhodnit žalobce. Žalobce rovněž nesouhlasil s tím, že soud prvního stupně neprovedl všechny jím navržené důkazy, a to výpisy z úvěrových účtů a výslech žalobce jako účastníka řízení, ač žalobce o provedení svého výslechu žádal, aby mohl mimo jiné dotvrdit některé skutečnosti a mnohé skutečnosti objasnit. Žalobce nepovažuje za správný závěr soudu prvního stupně o tom, že nebylo prokázáno použití finančních prostředků z úvěru na společné účely nebo na krytí závazků ve prospěch obou účastníků, pokud odmítl provést jeho důkazy o tom, že zakoupený nábytek si odvezla žalovaná. Současně soud prvního stupně zvýhodnil žalovanou, pokud akceptoval, že vyzvala žalobce až v závěrečné fázi řízení k zaplacení jejího podílu na peněžních prostředcích čerpaných z konsolidačního úvěru, a přijal její námitku započtení, ačkoli námitku započtení žalobce ohledně bezdůvodného obohacení z nábytku neakceptoval. Ze všech uvedených důvodů žádal, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil a žalobě vyhověl, případně ho zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.6. Žalovaná se k odvolání žalobce nevyjádřila7. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozsudku okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání objektivně přípustné (§ 201 a § 202 o. s. ř. a contr.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku předcházelo, a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné pouze v nepatrné části.8. V první řadě se odvolací soud zabýval námitkou podjatosti vznesenou žalobcem vůči soudci , tituly před jménem,  , jméno FO, . Ten k námitce podjatosti uvedl, že není v žádném vztahu k účastníkům, nezná je, poprvé je viděl při jednání. Dále uvedl, že nemá žádný vztah k věci samotné, zástupce účastníků zná pouze ze soudní praxe, necítí se být ve věci podjatý.9. Podle § 14 odst. 1 o. s. ř. jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Podle § 14 odst. 4 o. s. ř. důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.10. Vyloučený soudce z projednávání věci je takový soudce, který má poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům, přičemž pro takový poměr lze pochybovat o jeho nepodjatosti. Soudce má poměr k projednávané věci zejména tehdy, jestliže má právní zájem na výsledku řízení, podjatost připadá v úvahu i z důvodu faktického vztahu soudce k věci bez jeho právního zájmu (např. by veřejně projevoval své vyhraněné názory k tématu, jež se dotýká i předmětu řízení), poměrem k věci se rozumí i situace, kdy soudce o ní získal poznatky mimoprocesním způsobem nebo pokud vznikly pochybnosti, zda názor soudce nebyl vytvářen pod nepřípustnými vlivy. Pokud jde o poměr k účastníkům, může se jednat o příbuzenský vztah, vztah přátelský či nepřátelský, judikatura uváděla též vztah ekonomické závislosti v případě vědecké či jiné publikační činnosti soudce nebo o výkonu arbitrážní funkce ve spolku, jenž je nyní účastníkem řízení.11. V námitce žalobce není uvedena žádná okolnost, která by svědčila o tom, že takový poměr k věci či k účastníkům řízení , tituly před jménem,  , jméno FO,  měl či má. Sám soudce se necítí být vyloučen z projednávané věci. Podstata námitky podjatosti spočívá v tom, že písemné vyhotovení rozsudku mělo být připraveno již v den, kdy se konalo jednání u soudu prvního stupně, při kterém byl rozsudek vyhlášen, a to již před tímto jednáním. Sama tato okolnost však důvodem pro podjatost být nemůže. Obecně platí, že předseda senátu má jednání připravit tak, aby bylo možné věc rozhodnout zpravidla při jediném jednání (§ 114a odst. 1 o. s. ř.). I když k rozhodnutí věci při prvním jednání nedojde, součástí důkladné přípravy na jednání, zejména poté, co již bylo provedeno dokazování, nezřídka bývá i příprava konceptu posléze vydaného rozhodnutí (jeho částí), neboť procesní předpis soudu současně ukládá, aby písemné vyhotovení svého rozhodnutí doručil účastníkům ve stanovených lhůtách.12. Vzhledem k tomu, že nebyly shledány důvody podjatosti jmenovaného soudce, odvolací soud uzavřel, že , tituly před jménem,  , jméno FO,  nebyl vyloučen z projednávání a rozhodnutí dané věci a řízení tudíž není postiženo vadou, pro kterou by bylo rozsudek nutno zrušit [§ 219a odst. 1 písm. a) o. s. ř.].13. Současně je třeba uvést, že soud prvního stupně nepochybil, pokud věc k rozhodnutí o námitce podjatosti nepředložil nadřízenému soudu a vypořádal se s ní pouze v odůvodnění svého rozsudku (v bodě 43.). Podle § 15b odst. 1 o. s. ř. k rozhodnutí o námitce podjatosti soud věc předloží s vyjádřením dotčených soudců svému nadřízenému soudu, toto ustanovení však neplatí, byla-li námitka uplatněna před nebo v průběhu jednání, při němž byla věc rozhodnuta, a má-li soud za to, že námitka není důvodná (§ 15b odst. 2 o. s. ř.). Soud prvního stupně tedy postupoval v mezích upravených občanským soudním řádem.14. Odvolací soud při svém rozhodování vycházel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně, dostatečného pro rozhodnutí ve věci, na nějž pro stručnost odkazuje. Současně vyšel při rozhodování z toho, že žalovaná v průběhu odvolacího řízení uvedla, že činí nesporným, že má povinnost po provedeném zápočtu zaplatit žalobci na vyrovnání splátek úvěru částku 700 Kč spolu s příslušenstvím, a z toho, že žalobce v reakci na tento postoj žalované dospěl k závěru, že nebude reagovat na poučení odvolacího soudu podle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř., jímž byl s ohledem na jeho tvrzení, že neexistuje pohledávka žalované k započtení a že rozdíl v čerpání finančních prostředků z úvěru na konsolidaci žalované vyrovnal, vyzván k doplnění tvrzení a označení důkazů týkajících se částky 1 362 Kč.15. Odvolací soud shodně jako soud prvního stupně nepovažoval za nutné provést navržený výslech žalobce jako účastníka řízení. Podle § 120 odst. 1 věta druhá o. s. ř. je to soud, kdo rozhoduje, které účastníky navrhované důkazy provede, a podle § 131 odst. 1 o. s. ř. důkaz výslechem účastníků může soud nařídit, jestliže dokazovanou skutečnost nelze prokázat jinak a jestliže s tím souhlasí účastník, který má být vyslechnut. Výslech účastníka řízení je důkaz a slouží k tomu, aby jím byla prokázána tvrzení účastníků, nikoliv k tomu, aby jím byla nahrazována tvrzení účastníků nebo aby se v jeho rámci účastníci vyjadřovali k provedeným důkazům a průběhu řízení; činit tvrzení a vyjadřovat se k průběhu řízení má účastník po celou dobu jeho trvání a tato aktivita není vázána na jeho výslech. Stejně tak neshledal odvolací soud důvod pro provedení důkazu výpisem z účtů všech čerpaných úvěrů, neboť nebyly pro rozhodnutí ve věci podstatné a okolnosti významné pro řízení vyplývaly z jiných provedených důkazů.16. Podle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.17. Podle § 1875 o. z. se má za to, že podíly na dluhu u všech spoludlužníků jsou v jejich vzájemném poměru stejné.18. Podle § 1876 odst. 2 věta prvá o. z. vyrovnal-li spoludlužník více, než činí jeho podíl, náleží od ostatních spoludlužníků náhrada.19. Podle § 1982 odst. 2 o. z. se započtením obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.20. Podle § 1987 odst. 1 o. z. jsou k započtení způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem.21. Podle § 1987 odst. 2 o. z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.22. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.23. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.24. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.25. Odvolací soud stejně jako soud prvního stupně vyšel při posouzení věci z toho, že účastníci jako spoludlužníci čerpali na základě smlouvy o hypotečním úvěru ze dne 25. 11. 2020 finanční prostředky ve výši 2 900 000 Kč na refinancování hypotečního úvěru a na základě smlouvy o konsolidaci půjček ze dne 4. 12. 2020 ve výši 1 300 000 Kč. Finanční prostředky získané na základě smlouvy o konsolidaci půjček byly čerpány na splacení předchozích dluhů účastníků, a to ve výši 450 675,09 Kč na závazky žalobce a ve výši 361 352,75 Kč na závazky žalované. Zbývající část jistiny ve výši 487 972,16 Kč byla převedena dne 3. 3. 2021 na účet žalobce. Odvolací soud považuje za správný závěr soudu prvního stupně, že žalobci vznikl vůči žalované regresní nárok na úhradu splátek úvěru na konsolidaci a splátek společného hypotečního úvěru, neboť tyto splátky hradil sám a žalovaná mu na úhradu splátek za žalobou vymezené období přispěla pouze částkou 8 000 Kč. V řízení nebylo tvrzeno (a tedy ani prokázáno), že by účastníci uzavřeli dohodu o jiném poměru, v němž se měli podílet na čerpání úvěru na konsolidaci, proto odvolací soud považuje za správný závěr soudu prvního stupně, že se měli na čerpaných prostředcích podílet rovným dílem. Tomu ostatně odpovídá i tvrzení žalobce, že se s žalovanou z tohoto titulu vypořádal, neboť jí dne 2. 12. 2021 poukázal částku 200 000 Kč (minimálně v této výši tedy její právo na vypořádání z čerpaných úvěrových prostředků nezpochybňoval). Žalovaná sporovala účel uvedené platby, neboť měla za to, že uvedená částka představovala požadované výživné za tři roky od doby, kdy účastníci ukončili vedení společné domácnosti, a že tedy má vůči žalobci právo na vyplacení jejího podílu na čerpaných peněžních prostředcích; k jejich vydání do 31. 3. 2024 ho vyzvala dopisem ze dne 21. 3. 2024. Odvolací soud shodně jako soud prvního stupně vyšel při posuzování platby ve výši 200 000 Kč z toho, že žalobce sám ve zprávě zaslané žalované konstatoval, že se jedná o částku odpovídající výživnému; soud neuvěřil žalobci, že konstatování o platbě výživného ve zprávě pro žalovanou učinil v okamžiku rozrušení, neboť obsahem této zprávy bylo sdělení, že jí zaslal částku 200 000 Kč na výživné a 80 000 Kč za hypotéku, tedy byl schopen rozlišit, že jí posílá finanční prostředky z odlišných důvodů, navíc na výživné upozorňoval v souvislosti s tím, že ho řeší exekutor, ač měl žalobce za to, že výživné zaplatil. Vliv na hodnocení věci nemá ani námitka žalobce, že se nemohlo jednat o platbu výživného, pokud v uvedené době žádný dluh na výživném neměl, že o dluhu na výživném bylo rozhodnuto až v únoru 2022 a že tento dluh byl v dubnu 2022 soudním exekutorem vymožen, neboť pokud žalobce plnil svou vyživovací povinnost dobrovolně, nebylo žádného exekučního titulu třeba.26. Žalovaná tedy i podle odvolacího soudu měla právo na vypořádání nerovnoměrného čerpání prostředků z konsolidačního úvěru a na zaplacení části těchto prostředků odpovídající jejímu podílu na úvěru a závěr soudu prvního stupně o tom, že byly splněny předpoklady pro uplatnění této její pohledávky k započtení, považuje za správný. Ani odvolací soud se neztotožnil s námitkou žalobce, který měl za to, že žalovaná nebyla oprávněna přistoupit k zápočtu své pohledávky za žalobcem proti žalobou požadovanému nároku z důvodu, že by se jednalo o nejistou či neurčitou pohledávku. Za nejistou nebo neurčitou nelze pohledávku považovat jen proto, že ji dlužník (zde žalobce) neuznává nebo že je sporná či nejednoznačná její právní kvalifikace. Výklad § 1987 odst. 2 o. z. nesmí bránit poctivému a spravedlivému uspořádání vztahů mezi dotčenými stranami. Soud musí posoudit, zda je započítávaná (aktivní) pohledávka způsobilá přivodit svým započtením zánik žalobou uplatněné (pasivní) pohledávky. Tak tomu zpravidla nebude tehdy, jeví-li se aktivní pohledávka jako objektivně sporná a vyžaduje-li prokázání této pohledávky co do důvodu nebo výše rozsáhlejší či složitější dokazování, jež by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné pohledávce. V úvahu je přitom třeba vzít i stav řízení v okamžiku, kdy byla námitka započtení vznesena (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2026, sp. zn. 27 Cdo 129/2026, dostupné na www.nsoud.cz). V tomto konkrétním případě časový okamžik uplatnění obrany žalované spočívající v započtení pohledávky ani složitost jejího prokázání, když soud prvního stupně mohl vycházet z listinných důkazů, které měl v době jejího uplatněný k dispozici ve spisu, překážkou započtení nebyly. S ohledem na uvedené považuje odvolací soud závěr soudu prvního stupně o důvodnosti započtení pohledávky žalované za správný.27. Ani odvolací soud nemohl při posouzení věci bez dalšího dovozovat důvodnost nároku žalobce z toho, že účastníci v minulosti uzavřeli ohledně nároku žalobce na úhradu splátek úvěru na konsolidaci a hypotečního úvěru za jiné časové období smír a z tvrzení žalobce o uznání nároku žalovanou; ostatně dospěl k závěru, že žalobci regresní nárok vznikl, bylo však třeba zohlednit, že v nyní řešené věci žalovaná uplatnila vůči nároku žalobce důvodnou kompenzační námitku.28. Pro úplnost odvolací soud k dalším námitkám žalobce uvádí, že vliv na věcnou správnost rozsudku soudu prvního stupně v tomto směru nemůže mít ani postup soudu prvního stupně, který vyloučil návrh žalobce vůči žalované na zaplacení částky odpovídající ceně nábytku a dalšího vybavení domu v Lešanech k samostatnému projednání, pokud dospěl k závěru, že se původní a nově uplatněný nárok nehodí ke společnému projednání a že by společné řízení nebylo hospodárné nebo by se vlivem rozdílného dokazování k oběma nárokům podstatně prodlužovalo. Přiléhavá není ani argumentace nemožností uplatnit další pohledávku vůči žalované a vznikem škody z důvodu hrazení nákladů řízení; žalobci v uplatňování dalších nároků vůči žalované nebrání a pokud s nimi bude úspěšný, bude žalované uložena povinnost mu náklady, které v souvislosti s řízením před soudem vzniknou, uhradit.29. Odvolací soud při zohlednění skutečností shora uvedených uzavřel, že nárok žalobce je důvodný pouze ohledně částky 700 Kč, u níž žalovaná v řízení učinila nesporným, že je povinna ji zaplatit. Vzhledem k tomu, že tuto svou povinnost dosud nesplnila, je důvodným také požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení z této částky. Žalobce požadoval, aby mu byl úrok z prodlení hrazen od 1. 11. 2024, v odvolacím řízení upřesnil, že toto datum zvolil s ohledem na podání žaloby dne 31. 10. 2024 a že žalovanou před podáním žaloby k zaplacení žalobou požadované částky nevyzval. Za kvalifikovanou výzvu věřitele k plnění lze považovat i žalobu na plnění, přičemž žaloba představuje hmotněprávní jednání účastníka řízení učiněné vůči soudu, které je účinné i vůči ostatním účastníkům, avšak teprve od okamžiku, kdy se o něm v řízení dozvěděli. V tomto případě byla žaloba žalované doručena dne 26. 1. 2025. Není-li mezi stranami ujednáno, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel plnění požadovat ihned a dlužník je poté povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu (§ 1958 odst. 2 o. z.). Z časového určení „bez zbytečného odkladu“ lze dovodit, že jde o velmi krátkou lhůtu, jíž je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující ke splnění povinnosti či k učinění právního úkonu či jiného projevu vůle. V tomto konkrétním případu, pokud jde o plnění částky 700 Kč, kterou žalovaná nesporovala, bylo jistě v možnostech žalované splnit tuto povinnost okamžitě, odvolací soud tedy dospěl k závěru, že mohla tuto povinnost splnit následující den po doručení žaloby a dnem 28. 1. 2025 se dostala do prodlení.30. Odvolací soud s ohledem na uvedené rozsudek soudu prvního stupně v části výroku I. změnil podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. tak, že uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 700 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 28. 1. 2025 do zaplacení, ve zbývajícím rozsahu výroku I. rozsudku soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.31. Po změně rozhodnutí soudu prvního stupně rozhodoval odvolací soud podle § 224 odst. 1, odst. 2 o. s. ř. a § 142 odst. 3 o. s. ř. o nákladech řízení před soudem prvního stupně a o nákladech řízení odvolacího.32. Žalovaná byla v řízení neúspěšná pouze v nepatrné části, má proto právo na plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení před soudem prvního stupně, které představují náklady na zastoupení žalované v řízení advokátem. Tomu náleží odměna ve výši 9 140 Kč dle § 6, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), z tarifní hodnoty 201 362 Kč za devět úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě, podání ze dne 31. 3. 2025 a ze dne 9. 6. 2025, účast u jednání soudu dne 2. 4. 2025, 25. 6. 2025, 10. 12. 2025 a 21. 1. 2026, za vyjádření k prvnímu odvolání), dále náhrada paušálních nákladů ve výši 450 Kč podle § 13 odst. 1, odst. 4 advokátního tarifu za každý z uvedených úkonů právní služby, náhrada za promeškaný čas v rozsahu osmi půlhodin po 150 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu, a cestovné ve výši 381,37 Kč za každou cestu k jednání před soudem prvního stupně dne 2. 4. 2025, 25. 6. 2025 a 10. 12. 2025, při ujetí 50 km při cestě , adresa,  a zpět, paušální náhradě 5,80 Kč/km, průměrné spotřebě 5,26 l/100 km a ceně pohonné hmoty 34,70 Kč/l podle § 13 odst. 1 advokátního tarifu a vyhlášky č. 475/2024 Sb. a ve výši 384,79 Kč za cestu k jednání před soudem prvního stupně dne 21. 1. 2026, při ujetí 50 km při cestě , adresa,  a zpět, paušální náhradě 5,90 Kč/km, průměrné spotřebě 5,26 l/100 km a ceně pohonné hmoty 34,10 Kč/l podle § 13 odst. 1 advokátního tarifu a vyhlášky č. 573/2025 Sb., a podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 18 698,18 Kč, celkem 107 737 Kč (po zaokrouhlení).33. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, § 151 odst. 1 a § 142 odst. 3 o. s. ř.; v odvolacím řízení úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení, které představuje odměna advokáta ve výši 9 140 Kč za jeden úkon právní služby (účast na jednání odvolacího soudu dne 25. 6. 2026) podle § 6, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, paušální náhrada hotových výdajů 450 Kč podle § 13 odst. 1, odst. 4 advokátního tarifu za jeden úkon právní služby, náhrada za promeškaný čas v rozsahu čtyř půlhodin po 150 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 advokátního tarifu, a cestovné ve výši 494,62 Kč za cestu k jednání před odvolacím soudem dne 25. 6. 2026, při ujetí 60 km na cestě , adresa,  a zpět, paušální náhradě 5,90 Kč/km, průměrné spotřebě 5,26 l/100 km a ceně pohonné hmoty 44,50 Kč/l podle § 13 odst. 1 advokátního tarifu a vyhlášky č. 78/2026 Sb. a podle § 137 odst. 1 a 3 o. s. ř. náhrada za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % ve výši 2 243,77 Kč, celkem náklady odvolacího řízení činí 12 928 Kč (po zaokrouhlení).34. Lhůta k plnění náhrady nákladů řízení byla určena dle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty neshledal odvolací soud žádný důvod, místo plnění bylo stanoveno dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Odvolací soud pro úplnost uvádí, že ve výroku I. rozsudku, jímž uložil žalované zaplatit částku 700 Kč, nerozhodl o lhůtě k plnění; doplňující usnesení o tom nevydával, neboť se v takovém případu uplatní obecná lhůta tří dnů (§ 160 odst. 1, § 261a odst. 2 o. s. ř.).","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je přípustné dovolání jen tehdy, jestliže tento rozsudek závisel na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.). Účastník může podat dovolání do dvou měsíců, jdoucích ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto rozsudku, u Okresního soudu v Mělníku (§ 240 odst. 1, věta první, o. s. ř.). Dovolání nelze podat jen proti výrokům o nákladech řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze se domáhat jejího splnění návrhem na soudní výkon rozhodnutí anebo u soudního exekutora návrhem na exekuci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSPH:2026:28.Co.112.2026.205","publishedAt":"2026-09-21","decisionAt":"2026-07-02","caseNumber":{"senate":28,"registry":"Co","index":112,"year":2026,"pageNumber":205},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Martina","lastName":"Štolbová","titlesAfter":"","function":"předsedkyně senátu"},"courtCode":"KSPH","caseResultType":["POTVRZENI","ZMENA"],"caseSubject":"o zaplacení 201 362 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":14,"registry":"C","index":266,"year":2024,"pageNumber":165},"affectedDate":"2026-01-21","courtCode":"OSME","affectedTypes":["CONFIRM","CHANGE"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"8","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"14","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"10","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"14","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"15b","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"114a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"120","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"131","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"137","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"151","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"201","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"202","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"204","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"220","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"224","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"237","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"240","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"261a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1875","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1982","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1987","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["ZAPOCTENI_POHLEDAVKY","NAKLADY_RIZENI","BEZDUVODNE_OBOHACENI","LHUTY","PODJATOST","DOKAZOVANI","VYZIVNE","PENEZITE_PLNENI","NAHRADA_NAKLADU","PREVZETI_DLUHU","SPOLECNE_RIZENI","ODVOLANI"]},"styles":[{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}