{"uuid":"d9d667b0-3217-4328-91b9-94ee613d0997","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud ve Vsetíně - pobočka ve Valašském Meziříčí rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Kohoutkovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" zahraniční osoba registrovaná pod č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený opatrovnicí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno opatrovnice","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa opatrovnice","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o 22 081,95 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 22 081,95 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 422,75 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 374,29 Kč, a s úrokem ve výši:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- 21,90 % ročně z částky 19 831,95 Kč od 25. 4. 2015 do zaplacení,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"a se zákonným úrokem z prodlení ve výši:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- 7,05 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 25. 4. 2015 do 30. 6. 2015","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- 7,05 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 1. 7. 2015 do 31. 12. 2015","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- 7,05 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- 7,05 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- 7,05 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- 7,05 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- 7,50 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- 8,00 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- 8,75 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- 9,00 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- 9,00 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- 7,25 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- 7,25 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- 7,50 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- 10,75 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- 14,00 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- 14,00 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 1. 1. 2023 do 30. 6. 2023","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- 14,00 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 1. 7. 2023 do 31. 12. 2023","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- 13,75 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- 11,75 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 1. 7. 2024 do 4. 12. 2024","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"a za dobu od 5. 12. 2024 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Opatrovnici ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno opatrovnice","anonStyle":"ANON"},{"text":" se přiznává odměna za zastupování žalovaného v částce 10 448,20 Kč, která bude vyplacena po právní moci tohoto rozsudku z účtu Okresního soudu ve ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Žalobce je povinen zaplatit státu na účet Okresního soudu ve ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" na nákladech řízení 10 448,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 22 081,95 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 422,75 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 374,29 Kč, a s úrokem ve výši:- 21,90 % ročně z částky 19 831,95 Kč od 25. 4. 2015 do zaplacení,a se zákonným úrokem z prodlení ve výši:- 7,05 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 25. 4. 2015 do 30. 6. 2015- 7,05 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 1. 7. 2015 do 31. 12. 2015- 7,05 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016- 7,05 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016- 7,05 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017- 7,05 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017- 7,50 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018- 8,00 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018- 8,75 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019- 9,00 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019- 9,00 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020- 7,25 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020- 7,25 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 1. 1. 2021 do 30. 6. 2021- 7,50 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021- 10,75 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022- 14,00 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2022- 14,00 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 1. 1. 2023 do 30. 6. 2023- 14,00 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 1. 7. 2023 do 31. 12. 2023- 13,75 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024- 11,75 % ročně z částky 22 081,95 Kč od 1. 7. 2024 do 4. 12. 2024a za dobu od 5. 12. 2024 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, se zamítá.II. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.III. Opatrovnici , Jméno opatrovnice,  se přiznává odměna za zastupování žalovaného v částce 10 448,20 Kč, která bude vyplacena po právní moci tohoto rozsudku z účtu Okresního soudu ve , adresa, .IV. Žalobce je povinen zaplatit státu na účet Okresního soudu ve , adresa,  na nákladech řízení 10 448,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Návrhem doručeným soudu dne 4. 10. 2024 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení dluhu v částce 22 081,95 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právním předchůdcem žalobce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". a žalovaným došlo dne 18. 4. 2006 k uzavření smlouvy o osobní kreditní kartě, nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky a podmínky k osobním kreditním kartám. V souladu se smlouvou byl žalovanému poskytnut úvěr ke kreditní kartě do sjednané výše úvěrového limitu 10 000 Kč. Úvěr byl veden na účtu ke kreditní kartě číslo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":". Poskytnutý úvěr byl žalovaný oprávněn čerpat průběžně prostřednictvím kreditní karty, zavázal se nepřekročit poskytnutý úvěrový limit a současně splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1/20 vyčerpané jistiny úvěru. Vedle splátek se zavázal hradit úroky z vyčerpané jistiny ve výši, která je stanovena v oznámení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". o úrokových sazbách a činí 21,90 % ročně. V případě překročení úvěrového limitu byl žalovaný povinen platit z částky, o kterou byl úvěrový limit překročen, úroky z prodlení. Dále se zavázal hradit ceny a poplatky za poskytnuté bankovní služby. Celkové splátky však žalovaný přes opětovné upomínky nehradil řádně a včas, dostal se do prodlení s úhradou svého peněžitého závazku. V důsledku porušení těchto smluvních povinností banka využila svého práva a dopisem ze dne 18. 11. 2008 odstoupila od smlouvy a vyzvala žalovaného k okamžitému zaplacení celé dlužné částky. Dlužná jistina pohledávky ve výši 19 831,95 Kč se i nadále, až do jejího vrácení, úročí smluvními úroky z úvěru ve výši 21,90 % ročně. Žalobce má také od 28. 11. 2008 nárok na zákonné úroky z prodlení z dlužné jistiny a z dlužných poplatků ve výši 2 250 Kč, celkem z částky 22 081,95 Kč až do úplného zaplacení pohledávky. Pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2014 na společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", o čemž byl žalovaný informován písemným oznámením. Pohledávka nebyla ze strany žalovaného řádně a včas uhrazena, proto je po žalovaném požadováno: zaplacení jistiny 19 831,95 Kč, úroku z úvěru ve výši 4 422,75 Kč, úroku z prodlení ve výši 1 374,29 Kč, poplatky ve výši 2 250 Kč, úroky z úvěru ve výši 21,90 % ročně z dlužné jistiny 19 831,95 Kč od 25. 4. 2015 do zaplacení a zákonné úroky z prodlení z částky 22 081,95 Kč ode dne 25. 4. 2015 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Dne 23. 5. 2025 žalobce doplnil žalobu v tom směru, že celkově prostřednictvím kreditní karty žalovaný načerpal peněžní prostředky v celkové výši 57 100 Kč. Na vyčerpané peněžní prostředky bylo následně žalovaným uhrazeno 50 595,71 Kč, přičemž část těchto plateb ve výši 50 595,71 Kč byla použita na úhradu jistiny úvěru a zbývající část ve výši 13 327,66 Kč byla použita na úhradu úroků. Po započtení těchto plateb činila dlužná jistina částku 19 831,95 Kč (57 100 Kč mínus 37 268,05 Kč). Ke dni 16. 11. 2009 (datum vyčíslení postoupené pohledávky), činila dlužná částka celkem 27 878,99 Kč a skládala se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 19 831,95 Kč, dlužných poplatků ve výši 2 250 Kč, dlužného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 374,29 Kč kapitalizovaného ke dni 16. 11. 2009 a dlužného úroku z úvěru ve výši 4 422,75 Kč kapitalizovaného ke dni 16. 11. 2009.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Dne 3. 9. 2025 se k podané žalobě vyjádřila opatrovnice žalovaného ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno opatrovnice","anonStyle":"ANON"},{"text":" tak, že nárok žalobce je promlčen, neboť nejpozději ke dni 28. 11. 2011 uplynula zákonná promlčecí doba dle v té době platné právní úpravy (§ 629 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník), a proto vznesla námitku pro mlčení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Dalším podáním ze dne 24. 9. 2025 žalobce podává vyjádření v tom směru, že splatnost pohledávky ze smlouvy o úvěru ke kreditní kartě registrační číslo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" nastala dne 27. 11. 2008 s tím však, že právní předchůdce žalobce uplatnil splatnou pohledávku z této smlouvy před uplynutím obecné promlčecí doby dne 27. 11. 2009 žalobou v rozhodčím řízení, které vedl ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", rozhodce. Ve věci byl vydán dne 10. 3. 2010 rozhodčí nález č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", na základě rozhodčího nálezu byla usnesením, které vydal Okresní soud ve ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne 23. 9. 2010, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" nařízena exekuce na majetek žalovaného k uspokojení pohledávky oprávněného (právní předchůdkyně žalobce) a současně exekuční soud pověřil provedením této exekuce soudního exekutora ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" se sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". V souzené věci byl vykonávaný rozhodčí nález vydán a návrh na zahájení předmětné exekuce byl podán před okamžikem rozhodným pro dovození sjednoceného přístupu rozhodovací praxe k neplatnosti rozhodčích doložek, kterým je okamžik vydání usnesení ve věci sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne 11. 5. 2011. Vzhledem k této skutečnosti má dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2016 sp. zn. 23 ICdo 19/2015, rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2016 sp. zn. 29 ICdo 41/2014 a nálezu Ústavního soudu ze dne 17. 7. 2019 sp. zn. I.ÚS 1091/19, podání rozhodčí doložky a následné exekuční řízení, založené na takto vydaném rozhodčím nálezu, účinky stavení běhu promlčecí doby podle § 403 obchodního zákoníku a § 14 zákona o rozhodčím řízení. Usnesením soudního exekutora ze dne 21. 4. 2023 č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", které bylo žalobci doručeno dne 21. 8. 2024, pak bylo rozhodnuto o zastavení této exekuce. Stávající žaloba byla žalobcem podána k nadepsanému soudu dne 7. 10. 2024, tedy bez zbytečného odkladu, a ve lhůtě do 30 dnů poté, co došlo k pravomocnému zastavení exekuce. V souladu s ustanovením § 16 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení tak zůstaly zachovány účinky podané rozhodčí žaloby a k promlčení pohledávky žalobce ze smlouvy nedošlo (k tomu žalobce odkazuje i na závěry Nejvyššího soudu obsažené v rozhodnutí ze dne 30. 11. 2021 sp. zn. 29 ICdo 80/2020). V neposlední řadě žalobce poukázal i na skutečnost, že žalovaný vědomě na existující dluh ničeho neuhradil, a právě tento jeho postoj zapříčinil, že se žalobce musí svého nároku opětovně domáhat před obecným soudem. Žalovaný vědomě porušil smlouvu, získal peněžní prostředky, tyto peněžní prostředky nevrátil a vrácení peněžních prostředků se snaží vyhnout. I z tohoto důvodu by pak vznesená námitka promlčení neměla požívat právní ochrany pro rozpor s dobrými mravy. V tomto směru žalobce poukazuje na závěrečnou část odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 12. 2017 sp. zn. 33 Cdo 3717/2017, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že žalovaní námitku promlčení uplatnili v rozporu s dobrými mravy, dokonce i v případě, že rozhodčí žaloba a následná exekuce byly podány po rozhodném datu a nová žaloba k obecnému soudu nebyla podána „bez zbytečného odkladu“.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Opatrovnice žalovaného ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno opatrovnice","anonStyle":"ANON"},{"text":" v rámci svého podání doručeného soudu dne 15. 10. 2025 sdělila, že žalovaný neměl ke dni podání tohoto vyjádření k dispozici usnesení soudního exekutora o zastavení exekuce a nemohl proto posoudit, z jakého důvodu k zastavení exekuce došlo a zda byla rozhodčí doložka shledána neplatnou. Nicméně dle ustálené judikatury (rozhodnutí NS ČR sp. zn. 31 Cdo 1945/2010 ze dne 11. 5. 2011) lze na sjednanou rozhodčí doložku jistě jako na neplatnou pohlížet a žalobci tedy přesvědčit lze, že svůj nárok mohl uplatnit u obecného soudu, aniž by byla dána překážka věci rozhodnuté. V souladu s principem právní jistoty, však i tento procesní úkon musí být časově limitován, tedy uplatněn v rámci promlčecí doby, respektive dle § 16 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení v určené lhůtě do 30 dnů od právní moci usnesení o zastavení exekuce (pokud k takovému ukončení došlo z důvodu neplatnosti rozhodčí doložky). Žalobce i jeho právní předchůdce jsou profesionálními subjekty, jež se dlouhodobě pohybují v oblasti poskytování úvěrů a vymáhání pohledávek, je proto zcela nepochybné, že museli být obeznámeni i s přelomovou judikaturou Nejvyššího soudu, která již od 11. 5. 2011 jednoznačně stanovila, že rozhodčí doložky odkazující na rozhodčí řád vydaný právnickou osobou, která není stálým Rozhodčím soudem, jsou absolutně neplatné. Navzdory této skutečnosti žalobce po dobu téměř 15 let ponechal exekuci probíhat, ačkoliv věděl, že je vedena na základě neplatného rozhodčího nálezu a tedy, že musí být zastavena, nečinil žádné kroky k jejímu ukončení a na neplatnost reagoval teprve poté, co byla exekuce zastavena (žalovanému není zřejmé, na základě jakých skutečností k zastavení exekuce došlo – zda lze materiálně vyvodit, že důvodem k zastavení exekuce byla neplatná rozhodčí doložka či jiná skutečnost, např. bezvýslednost). Lze tedy předpokládat, že žalobce vyčkával, zda bude exekuce úspěšná a zda dojde k vymožení jeho pohledávek, ačkoliv zcela jistě věděl, že k tomuto postrádá platný právní titul. Dále odkazuje na ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník, kdy každý je povinen jednat v souladu s dobrými mravy. S ohledem na specifika posuzovaného případu a zejména délku exekučního řízení, má žalovaný za to, že postup žalobce nelze považovat za uplatnění práva „bez zbytečného odkladu“, jak předpokládá zákon o rozhodčím řízení, ani „v souladu s dobrými mravy“, jak předpokládá občanský zákoník. Postup žalobce žalovaný shledává v tomto smyslu vadným, obcházejícím účel zákona a má tedy za to, že tento nemůže požívat právní ochrany. Žalovaný tak ponechává na úvaze soudu, zda nepřisvědčí vznesené námitce promlčení učiněné ve vyjádření žalovaného ze dne 3. 9. 2025, a to i s vědomím odchýlení se od ustálené judikatury, která se však s ohledem na specifika posuzovaného případu nejeví zcela přiléhavá. V případě, že soud neshledá nárok žalobce promlčeným, žalovaný dále uvádí, že na závazkové smluvní vztahy založené oběma smlouvami se v době jejich uzavření aplikovala právní úprava obsažená zjm. v zákoně 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, jakož i zákon č. 40/1964 Sb. a zákon 513/1991 Sb. (obchodní zákoník) zjm. pak § 56 odst. 1 občanského zákoníku, který pod sankcí neplatnosti zakazuje, aby spotřebitelské smlouvy obsahovaly ujednání, které znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnost v právech a povinnostech. Smlouva o úvěru, která je předmětem tohoto řízení, naplňuje pojmové znaky smlouvy adhezní, kdy do předtištěného formuláře byly doplněny pouze osobní údaje žalovaného a individuální výše úvěru. Žalovaný nemohl text smlouvy nijak měnit, smlouva ze své podstaty neumožňuje žádnou individualizaci smluvních podmínek. To je vše umocněno faktem, že velmi krátká smlouva (prakticky formulář) odkazuje na poměrně obsáhlé podmínky pro vydávání a používání kreditních karet právního předchůdce žalobce, která rámec smluvního vztahu definují a upřesňují. Podmínky pro vydávání a používání kreditních karet pak, ačkoliv v textu smlouvy deklarovány nedílnou součástí smlouvy, se kterou se žalovaný před podpisem smlouvy seznámil, nejsou ze strany žalovaného podepsány, ačkoli jsou samy esencí smluvního vztahu a stanovují zcela zásadní parametry úvěrové smlouvy, počínaje výší úrokové sazby, způsobem výpočtu RPSN, podmínek splácení, sankce apod. Smlouva samotná vykazuje další nedostatky, které dle názoru žalovaného porušují pravidla pro poskytování spotřebitelských úvěrů a zakládají tak značnou nerovnost v právech a povinnostech k újmě spotřebitele, a to konkrétně: smlouva explicitně neobsahuje výši úrokové sazby (žalovaný namítá, že ujednání o úrokové sazbě obsažené ve smlouvě o úvěru ke kreditní kartě je neplatné pro neurčitost ve smyslu § 37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník ve znění účinném v době uzavření smlouvy), smlouva neobsahuje konkrétní výši úrokové sazby, ani jednoznačný mechanismus jejího určení. Ujednání o stanovení výše úroku neumožňuje objektivně zjistit, jaký úrok měl být v době podpisu smlouvy sjednán, ani jakým způsobem se bude měnit. Výše úroku, tak byla ponechána zcela na vůli banky, což je v rozporu s požadavkem určitosti právního úkonu i s principem rovnosti smluvních stran (viz rozsudek NS ČR sp. zn. 29 Odo 1000/2004). Dále se žalovaný pozastavuje nad přiměřeností sjednaných úroků, kdy žalovaný má za to, že při aplikaci úrokové sazby ve výši 21,90 % ročně je stanovený úrok v rozporu s dobrými mravy, když převyšuje sazbu, za kterou podobné produkty v době uzavření smlouvy poskytovaly banky (dle databáze ČNB ARAD činily úrokové sazby pro spotřebitelské úvěry v této době 12,61 %). V posuzovaném případě navíc žalobce nepředložil oznámení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., z něhož by uplatňovaná výše úroku 21,90 % ročně vyplývala, ani nedoložil, že o tomto byl žalovaný v době uzavření smlouvy o úvěru ke kreditní kartě ze strany banky informován. Dále smlouva explicitně neobsahuje určení výše roční procentní sazby nákladů, kdy odkazuje na ustanovení § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, který byl účinný v době uzavření posuzované smlouvy, je stanoven zákonný požadavek na nutnou obsahovou náležitost smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, a to konkrétně povinnost stanovit ve smlouvě roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr. Posuzovaná smlouva ve svém hlavním textu tento údaj neobsahuje. Důsledkem porušení povinnosti dle § 4 zákona č. 321/2001 Sb. by pak v souladu s § 6 tohoto zákona spotřebitelský úvěr měl být pokládán za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období Českou národní bankou. Ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele. Dle žalovaného obě smlouvy o zápůjčce trpí velkým počtem vad, které žalovaného jakožto dlužníka staví do nevyvážené a nevýhodné pozice a zakládají značnou nerovnost v právech a povinnostech. Z přehledu poplatků, které žalobce v rámci doplnění žaloby ze dne 22. 5. 2025 zaslal, pak nevyplývá, že nad rámec poplatku za správu úvěru ve výši 30 Kč za měsíc byly žalovanému oprávněně účtovány poplatky za upomínky a oznámení (v celkové výši 1 620 Kč), když nebylo nikterak doloženo, že tato oznámení a upomínky byly žalovanému opravdu zasílány. Co do částky 1 620 Kč, je žalovaný nárok nepodložený. Na závěr žalovaný uvádí, že vzhledem k tomu, že úrok z úvěru nebyl sjednán platně, je třeba úrok stanovit podle dispozitivního ustanovení § 502 obchodního zákoníku v obvyklé výši požadované bankami v místě sídla dlužníka a v době uzavření smlouvy. Žalobcem požadovaný úrok ve výši 21,9 % ročně z částky jistiny ode dne zesplatnění, pak žalovaný taktéž neuznává, neboť má za to, že žalobce má nárok pouze na úrok ve výši obvyklé ke dni uzavření smlouvy. Žalovaný na pohledávky žalobce postupně hradil, a to celkem až do výše 50 595,71 Kč. Žalovaný má za to, že jeho splátky by měly být započteny na dlužnou částku tak, aby byl zohledněn úrok stanovený dle § 502 obchodního zákoníku, nikoliv úrok ve výši 21,9 % ročně, jak požaduje žalobce. Co do částky 1 620 Kč na účtovaných poplatcích, pak žalovaný nárok žalobce neuznává.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Z listinných důkazů bylo zjištěno, (a to ze smlouvy o úvěru ke kreditní kartě, registrační číslo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 18. 4. 2006), že tato byla uzavřena mezi věřitelem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". a dlužníkem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy strany se dohodly, že banka poskytne dlužníkovi revolvingový úvěr až do výše 10 000 Kč, kterou bude banka evidovat pod č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":", dlužník je povinen splácet bance peněžní prostředky, které mu byly poskytnuty pravidelnou měsíční splátkou ve výši 1/20 vyčerpané jistiny úvěru, současně je povinen hradit úroky z vyčerpané a dosud nesplacené jistiny ve výši sjednané v článku IV. této smlouvy. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako postupitele na postupníka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne 26. 5. 2014. Postoupená pohledávka je uvedena v seznamu postoupených pohledávek. Dále byla pohledávka postoupena na žalobce, a to smlouvou o postoupení pohledávek mezi postupitelem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". a žalobcem jako postupníkem, a to dne 26. 5. 2014. Dopisem ze dne 18. 11. 2008 původní věřitel ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". odstoupil od smlouvy o osobní kreditní kartě vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal do prodlení s úhradou peněžitého závazku vzniklého na základě smlouvy, a to ke dni 27. 11. 2008. Dne 29. 9. 2024 byla žalovanému zasílána výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě. Dále bylo zjištěno, a to z žaloby o zaplacení 27 878,99 Kč s příslušenstvím, že tato byla podána u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", žaloba je datována 17. 11. 2009, odeslána měla (dle razítka) být 27. 11. 2009. Obsahem žalobního návrhu je smlouva o úvěru ke kreditní kartě ze dne 18. 4. 2006. Pohledávka za žalovaným byla uplatněna takto: jistina 19 831,95 Kč, řádné úroky 4 422,75 Kč, úroky z prodlení 1 374,29 Kč, poplatky 2 250 Kč. Po žalovaném je touto žalobou požadováno dva celkově 27 878,99 Kč s úrokem ve výši 21,90 % ročně z částky 19 831,95 Kč ode dne 17. 11. 2009 do zaplacení, s úroky z prodlení ve výši 25 % ročně z částky 19 831,95 Kč ode dne 17. 11. 2009 do zaplacení, s úroky z prodlení ve výši 25 % ročně z částky tisíce 4 422,75 Kč od 17. 11. 2009 do zaplacení. Dne 10. 3. 2010 byl vydán rozhodčí nález rozhodcem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" v sídle ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" (nabytí právní moci dne 26. 5. 2010, vykonatelnosti dne 31. 5. 2010) tak, že žalovaný ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" je povinen uhradit žalobci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". částku 27 878,99 Kč, s úroky ve výši 21,90 % ročně z částky 19 831,95 Kč ode dne 17. 11. 2009 do zaplacení, s úroky z prodlení ve výši 25 % ročně z částky 19 831,95 Kč ode dne 17. 11. 2009 do zaplacení a s úroky z prodlení ve výši 25 % ročně z částky 4 422,75 Kč ode dne 17. 11. 2009 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodčího nálezu. Současně byl žalovaný zavázán k úhradě nákladů řízení v částce 15 320,04 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodčího nálezu k rukám právního zástupce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokáta. Z usnesení Exekutorského úřadu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", soudního exekutora ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 21. 8. 2024 bylo zjištěno, že exekuce vedená na základě usnesení, které vydal Okresní soud ve ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" - ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne 23. 9. 2010 č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo zastaveno, náklady exekuce byly určeny ve výši 7 865 Kč, soudnímu exekutorovi byly za úkony spojené se zastavením exekuce přiznány náklady exekuce ve výši 907,50 Kč s povinností České republiky – Okresního soudu ve ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" - ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" uhradit tyto náklady ve lhůtě 4 měsíců od právní moci tohoto usnesení s tím, že povinný je povinen uhradit oprávněnému náhradu nákladů právního zastoupení ve výši 4 574 Kč. Z odůvodnění se podává, že exekuce byla zahájena před dnem 1. ledna 2022, doložka provedení exekuce byla vyznačena přede dnem1. ledna 2022. V průběhu exekuce uplynula doba podle § 55 odst. 7 e. ř., neboť v době posledních šesti let nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti a exekucí nebyla postižena nemovitá věc. Z obsahu spisu vyplývá, že doba bezvýsledného vedení exekuce i po zohlednění dob podle § 55 odst. 12 e. ř., ve kterých lhůty podle § 55 odst. 7 a 11 e. ř. neběží, přesáhla devět let. Soudní exekutor podle § 55 odst. 7 e. ř. vyzval oprávněného, aby ve lhůtě 30 dnů sdělil, zda souhlasí se zastavením exekuce, nebo aby ve stejné lhůtě sdělil, že se zastavením exekuce nesouhlasí. Oprávněný se k výzvě exekutora vyjádřil tak, že se zastavením exekuce vyjádřil souhlas a soudní exekutor v souladu s § 55 odst. 7 e. ř. exekuci zastavil. Pod bodem 6. odůvodnění se podávají další podstatné informace o exekučním řízení: datum zahájení exekučního řízení – 25. 8. 2010, datum vyznačení doložky provedení exekuce nebo datum nabytí právní moci usnesení o nařízení exekuce – 15. 12. 2010, datum posledního částečného vymožení povinnosti – v exekuci nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti, skutečnost, že exekucí není postižena nemovitá věc – exekucí není postižená nemovitá věc, datum doručení výzvy podle § 55, odst. 7 e. ř. oprávněnému – 30. 5. 2024, důvod zastavení exekuce podle § 55 odst. 7, 8, 10 nebo 11 e. ř. – odst. 7 oprávněný vyjádřil souhlas, vyloučené doby podle § 55 odst. 12 e. ř. – vyloučené doby zjištěny, ale celková doba bezvýslednosti i při jejich zohlednění překročila zákonnou dobu dle ustanovení § 55 odst. 7 a násl. exekučního řádu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník ve znění platném a účinném do 31. 12.2013 platilo: Smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Podle § 502 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 platilo: Od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Podle § 397 z.č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 platilo: Nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 platilo: Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení: Rozhodčí řízení se zahajuje žalobou a je zahájeno dnem, kdy žaloba došla stálému Rozhodčímu soudu nebo rozhodci uvedenému v odst. 2. Podání žaloby má tytéž právní účinky, jako kdyby byla v této věci podána žaloba u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Podle § 16 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení: Účinky podané žaloby zůstávají zachovány i tehdy, pokud strana po zrušení rozhodčího nálezu podala u příslušných rozhodců či stálého Rozhodčího soudu, nebo u jiného příslušného orgánu žalobu, nebo návrh na pokračování v řízení do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu, jímž došlo ke zrušení rozhodčího nálezu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Podle § 55 odstavec 7) z.č. 120/2001 Sb. (exekuční řád) platí: Nedošlo-li po dobu posledních 6 let počítaných po vyznačení doložky provedení exekuce ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti a není-li exekucí postižena nemovitá věc, vyzve exekutor oprávněného, aby ve lhůtě 30 dnů sdělil, zda souhlasí se zastavením exekuce nebo, aby ve stejné lhůtě sdělil, že se zastavením exekuce nesouhlasí. Jestliže oprávněný vyjádřil souhlas se zastavením exekuce nebo lhůta podle věty první uplynula marně, exekutor exekuci zastaví. Pro účely rozhodnutí o zastavení exekuce podle věty druhé a odstavců 8, 10 nebo 11 se na řízení spojená ke společnému řízení hledí, jako by ke spojení řízení ke společnému řízení nedošlo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., a žalovaným byla dne 18. 4. 2006 uzavřena smlouva o úvěru ke kreditní kartě dle z.č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013. V důsledku porušení smluvních povinností ze strany žalovaného právní předchůdce žalobce od smlouvy odstoupil dopisem ze dne 18. 11. 2008, přičemž pohledávka se stala splatnou ke dni 27. 11. 2008. Od tohoto dne mohl věřitel své právo uplatnit u soudu. Promlčecí doba proto počala běžet nejpozději dne 28. 11. 2008. S ohledem na charakter závazkového vztahu, který se řídil z.č. 513/1991 Sb. (obchodní zákoník) soud aplikoval obecnou čtyřletou promlčecí dobu podle § 397 (obchodního zákoníku), ve znění účinném do 31. 12. 2013. Bez existence okolností majících vliv na běh promlčecí doby by nárok byl promlčen ke dni 28. 11. 2012. Žalobce dovozoval, že běh promlčecí doby byl stavěn podáním žaloby v rozhodčím řízení dne 27. 11. 2009 a následným exekučním řízením vedeným na základě rozhodčího nálezu ze dne 10. 3. 2010. Soud se proto zabýval otázkou, zda tyto úkony byly způsobilé vyvolat účinky stavení běhu promlčecí doby. Ze skutkových zjištění vyplývá, že rozhodčí řízení proběhlo na základě rozhodčí doložky obsažené ve spotřebitelské smlouvě, která odkazovala na rozhodce jmenovaného právnickou osobou, jež není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona. Takový typ rozhodčí doložky byl judikaturou Nejvyššího soudu shledán absolutně neplatným (srov. rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2011, sp. zn. 31 Cdo 1945/2010, publikovaný pod č. 121/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Soud přitom přihlédl k závěrům Nejvyššího soudu, podle nichž podání žaloby v rozhodčím řízení založeném na neplatné rozhodčí doložce může mít účinky stavení běhu promlčecí doby pouze dočasně, a to za předpokladu, že oprávněný postupuje bez zbytečného odkladu a po odpadnutí překážky pokračuje v uplatnění svého práva před soudem s pravomocí ve věci rozhodnout (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2016, sp. zn. 23 ICdo 19/2015, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2016, sp. zn. 29 ICdo 41/2014). Z provedených důkazů je však zřejmé, že exekuční řízení vedené na základě rozhodčího nálezu probíhalo od roku 2010 až do roku 2024, aniž by v jeho průběhu došlo k jakémukoli uspokojení vymáhané pohledávky. Exekuce byla zastavena usnesením soudního exekutora ze dne 21. 8. 2024 nikoli z důvodu neplatnosti rozhodčí doložky nebo absence exekučního titulu, nýbrž výlučně pro její dlouhodobou bezvýslednost podle § 55 odst. 7 exekučního řádu. Soud má za to, že právě tato skutečnost je pro posouzení věci klíčová. Žalobce, resp. jeho právní předchůdci, po dobu téměř patnácti let ponechali věc v exekučním řízení, ačkoli jim od roku 2011 muselo být známo, že rozhodčí doložky tohoto typu jsou judikaturou považovány za neplatné. Přesto neučinili žádné procesní kroky směřující k uplatnění nároku u obecného soudu. Nejvyšší soud přitom opakovaně zdůraznil, že institut zachování účinků zahájení řízení podle § 16 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení, nelze vykládat tak, že by umožňoval neomezeně dlouhé „udržování“ promlčecí doby v běhu bez jakékoli procesní aktivity oprávněného. Požadavek uplatnění práva „bez zbytečného odkladu“ je nutno hodnotit vždy s ohledem na konkrétní okolnosti případu, zejména na délku nečinnosti oprávněného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že ponechání věci v bezvýsledné exekuci po dobu téměř patnácti let tento požadavek zjevně nesplňuje. Takový postup nelze považovat za uplatnění práva „bez zbytečného odkladu“ ve smyslu § 16 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení a ani za výkon práva hodný ochrany z hlediska principu právní jistoty. Soud se neztotožnil ani s argumentací žalobce, podle níž by uplatnění námitky promlčení ze strany žalovaného bylo v rozporu s dobrými mravy. Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně zdůraznil, že odepření ochrany námitce promlčení přichází v úvahu pouze ve zcela výjimečných případech extrémní nespravedlnosti, přičemž pouhá existence dluhu či pasivní postoj dlužníka takovou výjimečnou okolností není (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 17. 7. 2019, sp. zn. I. ÚS 1091/19). Naopak právě dlouhodobá nečinnost žalobce, resp. jeho právních předchůdců, kteří jako profesionální subjekty setrvali v procesně nejistém režimu vymáhání, aniž by využili právně jistý postup, vylučuje závěr o rozporu námitky promlčení s dobrými mravy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Za tohoto stavu soud uzavřel, že uplatněný nárok je promlčen a vznesená námitka promlčení je důvodná. Nárok žalobce proto nelze soudní cestou přiznat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Vzhledem k tomu se soud již dále nezabýval hmotněprávními námitkami žalovaného směřujícími k platnosti smluvních ujednání, výši úroků, poplatků a aplikovatelné právní úpravě, neboť samotné promlčení představuje samostatný a postačující důvod pro zamítnutí žaloby.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Žaloba byla proto v plném rozsahu zamítnuta.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Ústavní soud v nálezu ze dne 4. 6. 2019, sp. zn. II. ÚS 996/18, zdůraznil, že zásada pacta sunt servanda není absolutní a v oblasti spotřebitelských úvěrů ustupuje požadavku ochrany slabší strany a skutečné rovnosti účastníků právního vztahu. Poskytovatel úvěru jako podnikatel–profesionál nese odpovědnost za volbu procesních nástrojů i za sledování judikatury, neboť disponuje výraznou informační, odbornou i ekonomickou převahou nad spotřebitelem. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 996/18 nelze věřiteli–profesionálovi přiznat účinky stavění promlčení ani ochranu proti námitce promlčení v situaci, kdy po sjednocení judikatury o neplatnosti rozhodčích doložek setrvával na vymáhání pohledávky prostřednictvím exekuce založené na nezpůsobilém rozhodčím nálezu, neboť takový postup naplňuje znaky zneužití práva a nemůže jít k tíži spotřebitele. Ústavní soud potvrdil, že rozhodčí doložky, které neobsahují přímé určení rozhodce nebo transparentní způsob jeho určení a pouze odkazují na rozhodčí řád vydaný soukromým subjektem, jsou absolutně neplatné. Rozhodčí nález vydaný na základě takové doložky není způsobilým exekučním titulem a exekuce vedená na jeho základě musí být zastavena kdykoliv v jejím průběhu, a to nezávisle na procesní aktivitě či pasivitě dlužníka. Ústavní soud výslovně zdůraznil, že institut stavění promlčení nemůže sloužit k neomezenému prodlužování možnosti uplatnit nárok, a to ani tehdy, pokud je formálně vedeno exekuční řízení. Pokračování v exekuci založené na nezpůsobilém exekučním titulu po dobu mnoha let nemůže jít k tíži spotřebitele, nýbrž k tíži věřitele, jenž zvolil právně vadný postup. K otázce dobrých mravů Ústavní soud uzavřel, že vznesení námitky promlčení spotřebitelem je v rozporu s dobrými mravy pouze ve zcela výjimečných situacích. Samotná skutečnost, že spotřebitel úvěr nesplácel, byl pasivní při řešení závazku, případně se dostal do předlužení, nemůže být bez dalšího považována za nemravné jednání. Naopak je třeba přihlédnout k tomu, zda věřitel svým postupem nezavinil marné uplynutí promlčecí doby, zejména volbou neplatné rozhodčí doložky a dlouhodobým setrváním v právně neúčinném způsobu vymáhání pohledávky. Ústavní soud výslovně odmítl pojetí, podle něhož by pasivita spotřebitele mohla sama o sobě vést k odepření ochrany námitce promlčení. Takový výklad by vedl k vyprázdnění smyslu institutu promlčení a faktickému přenesení odpovědnosti za procesní strategii věřitele na slabší smluvní stranu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Soud nad rámec odůvodnění považuje za nezbytné uvést, že další námitky uplatněné opatrovnicí žalovaného nelze bagatelizovat ani je považovat za okrajové či ryze formalistické. Naopak se jedná o námitky, které se dotýkají samotné existence a rozsahu uplatněného nároku, a to zejména otázky platnosti spotřebitelské smlouvy, určitosti a přiměřenosti sjednaných úrokových podmínek, splnění zákonných náležitostí smlouvy o spotřebitelském úvěru a oprávněnosti uplatněných poplatků. Tyto námitky jsou svou povahou způsobilé vést k závěru o nedůvodnosti žaloby i po hmotněprávní stránce a nelze přehlédnout jejich významnou právní relevanci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Za situace, kdy však soud dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok je promlčen a vznesená námitka promlčení je důvodná, nebylo již účelné se těmito námitkami meritorně zabývat ani k nim provádět další dokazování. Takový postup by byl v rozporu se zásadou procesní ekonomie vyjádřenou v § 6 občanského soudního řádu, neboť by nemohl vést k jinému rozhodnutí ve věci. Soud proto považoval za přiměřené omezení odůvodnění na posouzení otázky promlčení, která představovala samostatný a postačující důvod pro zamítnutí žaloby.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Výrokem II. bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to za situace, kdy ve věci byl úspěšný (s ohledem na zastoupení opatrovnicí) žalovaný, kterému prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. O odměně opatrovnice ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno opatrovnice","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo rozhodnuto dle § 151 odst. 2 o.s.ř. tak, že její odměna za zastupování žalovaného činí: 4 úkony právní pomoci dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) , a to za přípravu a převzetí věci, 2 písemná podání soudu a osobní účast u soudního jednání, dále 4 režijní paušály po 450 Kč za každý, náhrada hotových výdajů – cestovné v celkové výši 268,20 Kč (","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět – 2 x 17 km, při spotřebě 5,9 l nafty na 100 km – 34,10 Kč/l a paušální náhradě 5,90 Kč/km), dále náhrada za promeškaný čas – 2půlhodiny po 150 Kč, tj. 300 Kč. Celková odměna ustanovené opatrovnici činí 10 448,20 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. O povinnosti žalobce uhradit státu na nákladech řízení 10 448,20 Kč bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy ve věci nebyl úspěšný žalobce, proto je povinen uhradit náklady státu, jež vznikly přiznáním odměny ustanovené opatrovnice ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno opatrovnice","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Návrhem doručeným soudu dne 4. 10. 2024 se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení dluhu v částce 22 081,95 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právním předchůdcem žalobce , právnická osoba, . a žalovaným došlo dne 18. 4. 2006 k uzavření smlouvy o osobní kreditní kartě, nedílnou součástí byly Všeobecné obchodní podmínky a podmínky k osobním kreditním kartám. V souladu se smlouvou byl žalovanému poskytnut úvěr ke kreditní kartě do sjednané výše úvěrového limitu 10 000 Kč. Úvěr byl veden na účtu ke kreditní kartě číslo , č. účtu, . Poskytnutý úvěr byl žalovaný oprávněn čerpat průběžně prostřednictvím kreditní karty, zavázal se nepřekročit poskytnutý úvěrový limit a současně splácet úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1/20 vyčerpané jistiny úvěru. Vedle splátek se zavázal hradit úroky z vyčerpané jistiny ve výši, která je stanovena v oznámení , právnická osoba, . o úrokových sazbách a činí 21,90 % ročně. V případě překročení úvěrového limitu byl žalovaný povinen platit z částky, o kterou byl úvěrový limit překročen, úroky z prodlení. Dále se zavázal hradit ceny a poplatky za poskytnuté bankovní služby. Celkové splátky však žalovaný přes opětovné upomínky nehradil řádně a včas, dostal se do prodlení s úhradou svého peněžitého závazku. V důsledku porušení těchto smluvních povinností banka využila svého práva a dopisem ze dne 18. 11. 2008 odstoupila od smlouvy a vyzvala žalovaného k okamžitému zaplacení celé dlužné částky. Dlužná jistina pohledávky ve výši 19 831,95 Kč se i nadále, až do jejího vrácení, úročí smluvními úroky z úvěru ve výši 21,90 % ročně. Žalobce má také od 28. 11. 2008 nárok na zákonné úroky z prodlení z dlužné jistiny a z dlužných poplatků ve výši 2 250 Kč, celkem z částky 22 081,95 Kč až do úplného zaplacení pohledávky. Pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26. 5. 2014 na společnost , Anonymizováno, , o čemž byl žalovaný informován písemným oznámením. Pohledávka nebyla ze strany žalovaného řádně a včas uhrazena, proto je po žalovaném požadováno: zaplacení jistiny 19 831,95 Kč, úroku z úvěru ve výši 4 422,75 Kč, úroku z prodlení ve výši 1 374,29 Kč, poplatky ve výši 2 250 Kč, úroky z úvěru ve výši 21,90 % ročně z dlužné jistiny 19 831,95 Kč od 25. 4. 2015 do zaplacení a zákonné úroky z prodlení z částky 22 081,95 Kč ode dne 25. 4. 2015 do zaplacení.2. Dne 23. 5. 2025 žalobce doplnil žalobu v tom směru, že celkově prostřednictvím kreditní karty žalovaný načerpal peněžní prostředky v celkové výši 57 100 Kč. Na vyčerpané peněžní prostředky bylo následně žalovaným uhrazeno 50 595,71 Kč, přičemž část těchto plateb ve výši 50 595,71 Kč byla použita na úhradu jistiny úvěru a zbývající část ve výši 13 327,66 Kč byla použita na úhradu úroků. Po započtení těchto plateb činila dlužná jistina částku 19 831,95 Kč (57 100 Kč mínus 37 268,05 Kč). Ke dni 16. 11. 2009 (datum vyčíslení postoupené pohledávky), činila dlužná částka celkem 27 878,99 Kč a skládala se z nesplacené jistiny úvěru ve výši 19 831,95 Kč, dlužných poplatků ve výši 2 250 Kč, dlužného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 374,29 Kč kapitalizovaného ke dni 16. 11. 2009 a dlužného úroku z úvěru ve výši 4 422,75 Kč kapitalizovaného ke dni 16. 11. 2009.3. Dne 3. 9. 2025 se k podané žalobě vyjádřila opatrovnice žalovaného , Jméno opatrovnice,  tak, že nárok žalobce je promlčen, neboť nejpozději ke dni 28. 11. 2011 uplynula zákonná promlčecí doba dle v té době platné právní úpravy (§ 629 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník), a proto vznesla námitku pro mlčení.4. Dalším podáním ze dne 24. 9. 2025 žalobce podává vyjádření v tom směru, že splatnost pohledávky ze smlouvy o úvěru ke kreditní kartě registrační číslo , hodnota,  nastala dne 27. 11. 2008 s tím však, že právní předchůdce žalobce uplatnil splatnou pohledávku z této smlouvy před uplynutím obecné promlčecí doby dne 27. 11. 2009 žalobou v rozhodčím řízení, které vedl , jméno FO, , rozhodce. Ve věci byl vydán dne 10. 3. 2010 rozhodčí nález č. j. , Anonymizováno, , na základě rozhodčího nálezu byla usnesením, které vydal Okresní soud ve , adresa,  dne 23. 9. 2010, č. j. , Anonymizováno,  nařízena exekuce na majetek žalovaného k uspokojení pohledávky oprávněného (právní předchůdkyně žalobce) a současně exekuční soud pověřil provedením této exekuce soudního exekutora , tituly před jménem,  , adresa,  se sídlem , adresa, . V souzené věci byl vykonávaný rozhodčí nález vydán a návrh na zahájení předmětné exekuce byl podán před okamžikem rozhodným pro dovození sjednoceného přístupu rozhodovací praxe k neplatnosti rozhodčích doložek, kterým je okamžik vydání usnesení ve věci sp. zn. , Anonymizováno,  dne 11. 5. 2011. Vzhledem k této skutečnosti má dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2016 sp. zn. 23 ICdo 19/2015, rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2016 sp. zn. 29 ICdo 41/2014 a nálezu Ústavního soudu ze dne 17. 7. 2019 sp. zn. I.ÚS 1091/19, podání rozhodčí doložky a následné exekuční řízení, založené na takto vydaném rozhodčím nálezu, účinky stavení běhu promlčecí doby podle § 403 obchodního zákoníku a § 14 zákona o rozhodčím řízení. Usnesením soudního exekutora ze dne 21. 4. 2023 č. j. , Anonymizováno, , které bylo žalobci doručeno dne 21. 8. 2024, pak bylo rozhodnuto o zastavení této exekuce. Stávající žaloba byla žalobcem podána k nadepsanému soudu dne 7. 10. 2024, tedy bez zbytečného odkladu, a ve lhůtě do 30 dnů poté, co došlo k pravomocnému zastavení exekuce. V souladu s ustanovením § 16 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení tak zůstaly zachovány účinky podané rozhodčí žaloby a k promlčení pohledávky žalobce ze smlouvy nedošlo (k tomu žalobce odkazuje i na závěry Nejvyššího soudu obsažené v rozhodnutí ze dne 30. 11. 2021 sp. zn. 29 ICdo 80/2020). V neposlední řadě žalobce poukázal i na skutečnost, že žalovaný vědomě na existující dluh ničeho neuhradil, a právě tento jeho postoj zapříčinil, že se žalobce musí svého nároku opětovně domáhat před obecným soudem. Žalovaný vědomě porušil smlouvu, získal peněžní prostředky, tyto peněžní prostředky nevrátil a vrácení peněžních prostředků se snaží vyhnout. I z tohoto důvodu by pak vznesená námitka promlčení neměla požívat právní ochrany pro rozpor s dobrými mravy. V tomto směru žalobce poukazuje na závěrečnou část odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 12. 2017 sp. zn. 33 Cdo 3717/2017, kdy Nejvyšší soud dospěl k závěru, že žalovaní námitku promlčení uplatnili v rozporu s dobrými mravy, dokonce i v případě, že rozhodčí žaloba a následná exekuce byly podány po rozhodném datu a nová žaloba k obecnému soudu nebyla podána „bez zbytečného odkladu“.5. Opatrovnice žalovaného , Jméno opatrovnice,  v rámci svého podání doručeného soudu dne 15. 10. 2025 sdělila, že žalovaný neměl ke dni podání tohoto vyjádření k dispozici usnesení soudního exekutora o zastavení exekuce a nemohl proto posoudit, z jakého důvodu k zastavení exekuce došlo a zda byla rozhodčí doložka shledána neplatnou. Nicméně dle ustálené judikatury (rozhodnutí NS ČR sp. zn. 31 Cdo 1945/2010 ze dne 11. 5. 2011) lze na sjednanou rozhodčí doložku jistě jako na neplatnou pohlížet a žalobci tedy přesvědčit lze, že svůj nárok mohl uplatnit u obecného soudu, aniž by byla dána překážka věci rozhodnuté. V souladu s principem právní jistoty, však i tento procesní úkon musí být časově limitován, tedy uplatněn v rámci promlčecí doby, respektive dle § 16 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení v určené lhůtě do 30 dnů od právní moci usnesení o zastavení exekuce (pokud k takovému ukončení došlo z důvodu neplatnosti rozhodčí doložky). Žalobce i jeho právní předchůdce jsou profesionálními subjekty, jež se dlouhodobě pohybují v oblasti poskytování úvěrů a vymáhání pohledávek, je proto zcela nepochybné, že museli být obeznámeni i s přelomovou judikaturou Nejvyššího soudu, která již od 11. 5. 2011 jednoznačně stanovila, že rozhodčí doložky odkazující na rozhodčí řád vydaný právnickou osobou, která není stálým Rozhodčím soudem, jsou absolutně neplatné. Navzdory této skutečnosti žalobce po dobu téměř 15 let ponechal exekuci probíhat, ačkoliv věděl, že je vedena na základě neplatného rozhodčího nálezu a tedy, že musí být zastavena, nečinil žádné kroky k jejímu ukončení a na neplatnost reagoval teprve poté, co byla exekuce zastavena (žalovanému není zřejmé, na základě jakých skutečností k zastavení exekuce došlo – zda lze materiálně vyvodit, že důvodem k zastavení exekuce byla neplatná rozhodčí doložka či jiná skutečnost, např. bezvýslednost). Lze tedy předpokládat, že žalobce vyčkával, zda bude exekuce úspěšná a zda dojde k vymožení jeho pohledávek, ačkoliv zcela jistě věděl, že k tomuto postrádá platný právní titul. Dále odkazuje na ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník, kdy každý je povinen jednat v souladu s dobrými mravy. S ohledem na specifika posuzovaného případu a zejména délku exekučního řízení, má žalovaný za to, že postup žalobce nelze považovat za uplatnění práva „bez zbytečného odkladu“, jak předpokládá zákon o rozhodčím řízení, ani „v souladu s dobrými mravy“, jak předpokládá občanský zákoník. Postup žalobce žalovaný shledává v tomto smyslu vadným, obcházejícím účel zákona a má tedy za to, že tento nemůže požívat právní ochrany. Žalovaný tak ponechává na úvaze soudu, zda nepřisvědčí vznesené námitce promlčení učiněné ve vyjádření žalovaného ze dne 3. 9. 2025, a to i s vědomím odchýlení se od ustálené judikatury, která se však s ohledem na specifika posuzovaného případu nejeví zcela přiléhavá. V případě, že soud neshledá nárok žalobce promlčeným, žalovaný dále uvádí, že na závazkové smluvní vztahy založené oběma smlouvami se v době jejich uzavření aplikovala právní úprava obsažená zjm. v zákoně 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, jakož i zákon č. 40/1964 Sb. a zákon 513/1991 Sb. (obchodní zákoník) zjm. pak § 56 odst. 1 občanského zákoníku, který pod sankcí neplatnosti zakazuje, aby spotřebitelské smlouvy obsahovaly ujednání, které znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnost v právech a povinnostech. Smlouva o úvěru, která je předmětem tohoto řízení, naplňuje pojmové znaky smlouvy adhezní, kdy do předtištěného formuláře byly doplněny pouze osobní údaje žalovaného a individuální výše úvěru. Žalovaný nemohl text smlouvy nijak měnit, smlouva ze své podstaty neumožňuje žádnou individualizaci smluvních podmínek. To je vše umocněno faktem, že velmi krátká smlouva (prakticky formulář) odkazuje na poměrně obsáhlé podmínky pro vydávání a používání kreditních karet právního předchůdce žalobce, která rámec smluvního vztahu definují a upřesňují. Podmínky pro vydávání a používání kreditních karet pak, ačkoliv v textu smlouvy deklarovány nedílnou součástí smlouvy, se kterou se žalovaný před podpisem smlouvy seznámil, nejsou ze strany žalovaného podepsány, ačkoli jsou samy esencí smluvního vztahu a stanovují zcela zásadní parametry úvěrové smlouvy, počínaje výší úrokové sazby, způsobem výpočtu RPSN, podmínek splácení, sankce apod. Smlouva samotná vykazuje další nedostatky, které dle názoru žalovaného porušují pravidla pro poskytování spotřebitelských úvěrů a zakládají tak značnou nerovnost v právech a povinnostech k újmě spotřebitele, a to konkrétně: smlouva explicitně neobsahuje výši úrokové sazby (žalovaný namítá, že ujednání o úrokové sazbě obsažené ve smlouvě o úvěru ke kreditní kartě je neplatné pro neurčitost ve smyslu § 37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník ve znění účinném v době uzavření smlouvy), smlouva neobsahuje konkrétní výši úrokové sazby, ani jednoznačný mechanismus jejího určení. Ujednání o stanovení výše úroku neumožňuje objektivně zjistit, jaký úrok měl být v době podpisu smlouvy sjednán, ani jakým způsobem se bude měnit. Výše úroku, tak byla ponechána zcela na vůli banky, což je v rozporu s požadavkem určitosti právního úkonu i s principem rovnosti smluvních stran (viz rozsudek NS ČR sp. zn. 29 Odo 1000/2004). Dále se žalovaný pozastavuje nad přiměřeností sjednaných úroků, kdy žalovaný má za to, že při aplikaci úrokové sazby ve výši 21,90 % ročně je stanovený úrok v rozporu s dobrými mravy, když převyšuje sazbu, za kterou podobné produkty v době uzavření smlouvy poskytovaly banky (dle databáze ČNB ARAD činily úrokové sazby pro spotřebitelské úvěry v této době 12,61 %). V posuzovaném případě navíc žalobce nepředložil oznámení , právnická osoba, ., z něhož by uplatňovaná výše úroku 21,90 % ročně vyplývala, ani nedoložil, že o tomto byl žalovaný v době uzavření smlouvy o úvěru ke kreditní kartě ze strany banky informován. Dále smlouva explicitně neobsahuje určení výše roční procentní sazby nákladů, kdy odkazuje na ustanovení § 4 odst. 2 písm. a) zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, který byl účinný v době uzavření posuzované smlouvy, je stanoven zákonný požadavek na nutnou obsahovou náležitost smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, a to konkrétně povinnost stanovit ve smlouvě roční procentní sazbu nákladů na spotřebitelský úvěr. Posuzovaná smlouva ve svém hlavním textu tento údaj neobsahuje. Důsledkem porušení povinnosti dle § 4 zákona č. 321/2001 Sb. by pak v souladu s § 6 tohoto zákona spotřebitelský úvěr měl být pokládán za úvěr úročený ve výši diskontní sazby platné v době uzavření smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uveřejněné pro příslušné období Českou národní bankou. Ujednání o jiných platbách na spotřebitelský úvěr se stávají neplatnými, to vše s účinností ode dne, kdy spotřebitel tuto skutečnost uplatní u věřitele. Dle žalovaného obě smlouvy o zápůjčce trpí velkým počtem vad, které žalovaného jakožto dlužníka staví do nevyvážené a nevýhodné pozice a zakládají značnou nerovnost v právech a povinnostech. Z přehledu poplatků, které žalobce v rámci doplnění žaloby ze dne 22. 5. 2025 zaslal, pak nevyplývá, že nad rámec poplatku za správu úvěru ve výši 30 Kč za měsíc byly žalovanému oprávněně účtovány poplatky za upomínky a oznámení (v celkové výši 1 620 Kč), když nebylo nikterak doloženo, že tato oznámení a upomínky byly žalovanému opravdu zasílány. Co do částky 1 620 Kč, je žalovaný nárok nepodložený. Na závěr žalovaný uvádí, že vzhledem k tomu, že úrok z úvěru nebyl sjednán platně, je třeba úrok stanovit podle dispozitivního ustanovení § 502 obchodního zákoníku v obvyklé výši požadované bankami v místě sídla dlužníka a v době uzavření smlouvy. Žalobcem požadovaný úrok ve výši 21,9 % ročně z částky jistiny ode dne zesplatnění, pak žalovaný taktéž neuznává, neboť má za to, že žalobce má nárok pouze na úrok ve výši obvyklé ke dni uzavření smlouvy. Žalovaný na pohledávky žalobce postupně hradil, a to celkem až do výše 50 595,71 Kč. Žalovaný má za to, že jeho splátky by měly být započteny na dlužnou částku tak, aby byl zohledněn úrok stanovený dle § 502 obchodního zákoníku, nikoliv úrok ve výši 21,9 % ročně, jak požaduje žalobce. Co do částky 1 620 Kč na účtovaných poplatcích, pak žalovaný nárok žalobce neuznává.6. Z listinných důkazů bylo zjištěno, (a to ze smlouvy o úvěru ke kreditní kartě, registrační číslo , hodnota,  ze dne 18. 4. 2006), že tato byla uzavřena mezi věřitelem , právnická osoba, . a dlužníkem , Jméno žalovaného, , kdy strany se dohodly, že banka poskytne dlužníkovi revolvingový úvěr až do výše 10 000 Kč, kterou bude banka evidovat pod č. , č. účtu, , dlužník je povinen splácet bance peněžní prostředky, které mu byly poskytnuty pravidelnou měsíční splátkou ve výši 1/20 vyčerpané jistiny úvěru, současně je povinen hradit úroky z vyčerpané a dosud nesplacené jistiny ve výši sjednané v článku IV. této smlouvy. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z , právnická osoba,  jako postupitele na postupníka , Anonymizováno,  dne 26. 5. 2014. Postoupená pohledávka je uvedena v seznamu postoupených pohledávek. Dále byla pohledávka postoupena na žalobce, a to smlouvou o postoupení pohledávek mezi postupitelem , Anonymizováno, . a žalobcem jako postupníkem, a to dne 26. 5. 2014. Dopisem ze dne 18. 11. 2008 původní věřitel , právnická osoba, . odstoupil od smlouvy o osobní kreditní kartě vzhledem k tomu, že žalovaný se dostal do prodlení s úhradou peněžitého závazku vzniklého na základě smlouvy, a to ke dni 27. 11. 2008. Dne 29. 9. 2024 byla žalovanému zasílána výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházejícím žalobě. Dále bylo zjištěno, a to z žaloby o zaplacení 27 878,99 Kč s příslušenstvím, že tato byla podána u , Anonymizováno,  , adresa, , žaloba je datována 17. 11. 2009, odeslána měla (dle razítka) být 27. 11. 2009. Obsahem žalobního návrhu je smlouva o úvěru ke kreditní kartě ze dne 18. 4. 2006. Pohledávka za žalovaným byla uplatněna takto: jistina 19 831,95 Kč, řádné úroky 4 422,75 Kč, úroky z prodlení 1 374,29 Kč, poplatky 2 250 Kč. Po žalovaném je touto žalobou požadováno dva celkově 27 878,99 Kč s úrokem ve výši 21,90 % ročně z částky 19 831,95 Kč ode dne 17. 11. 2009 do zaplacení, s úroky z prodlení ve výši 25 % ročně z částky 19 831,95 Kč ode dne 17. 11. 2009 do zaplacení, s úroky z prodlení ve výši 25 % ročně z částky tisíce 4 422,75 Kč od 17. 11. 2009 do zaplacení. Dne 10. 3. 2010 byl vydán rozhodčí nález rozhodcem , jméno FO,  v sídle , Anonymizováno, , , adresa,  pod sp. zn. , Anonymizováno,  (nabytí právní moci dne 26. 5. 2010, vykonatelnosti dne 31. 5. 2010) tak, že žalovaný , Jméno žalovaného,  je povinen uhradit žalobci , právnická osoba, . částku 27 878,99 Kč, s úroky ve výši 21,90 % ročně z částky 19 831,95 Kč ode dne 17. 11. 2009 do zaplacení, s úroky z prodlení ve výši 25 % ročně z částky 19 831,95 Kč ode dne 17. 11. 2009 do zaplacení a s úroky z prodlení ve výši 25 % ročně z částky 4 422,75 Kč ode dne 17. 11. 2009 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodčího nálezu. Současně byl žalovaný zavázán k úhradě nákladů řízení v částce 15 320,04 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodčího nálezu k rukám právního zástupce , tituly před jménem,  , jméno FO, , advokáta. Z usnesení Exekutorského úřadu , adresa, , soudního exekutora , tituly před jménem,  , jméno FO,  č. j. , Anonymizováno,  ze dne 21. 8. 2024 bylo zjištěno, že exekuce vedená na základě usnesení, které vydal Okresní soud ve , adresa,  - , adresa,  dne 23. 9. 2010 č. j. , Anonymizováno,  bylo zastaveno, náklady exekuce byly určeny ve výši 7 865 Kč, soudnímu exekutorovi byly za úkony spojené se zastavením exekuce přiznány náklady exekuce ve výši 907,50 Kč s povinností České republiky – Okresního soudu ve , adresa,  - , adresa,  uhradit tyto náklady ve lhůtě 4 měsíců od právní moci tohoto usnesení s tím, že povinný je povinen uhradit oprávněnému náhradu nákladů právního zastoupení ve výši 4 574 Kč. Z odůvodnění se podává, že exekuce byla zahájena před dnem 1. ledna 2022, doložka provedení exekuce byla vyznačena přede dnem1. ledna 2022. V průběhu exekuce uplynula doba podle § 55 odst. 7 e. ř., neboť v době posledních šesti let nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti a exekucí nebyla postižena nemovitá věc. Z obsahu spisu vyplývá, že doba bezvýsledného vedení exekuce i po zohlednění dob podle § 55 odst. 12 e. ř., ve kterých lhůty podle § 55 odst. 7 a 11 e. ř. neběží, přesáhla devět let. Soudní exekutor podle § 55 odst. 7 e. ř. vyzval oprávněného, aby ve lhůtě 30 dnů sdělil, zda souhlasí se zastavením exekuce, nebo aby ve stejné lhůtě sdělil, že se zastavením exekuce nesouhlasí. Oprávněný se k výzvě exekutora vyjádřil tak, že se zastavením exekuce vyjádřil souhlas a soudní exekutor v souladu s § 55 odst. 7 e. ř. exekuci zastavil. Pod bodem 6. odůvodnění se podávají další podstatné informace o exekučním řízení: datum zahájení exekučního řízení – 25. 8. 2010, datum vyznačení doložky provedení exekuce nebo datum nabytí právní moci usnesení o nařízení exekuce – 15. 12. 2010, datum posledního částečného vymožení povinnosti – v exekuci nedošlo ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti, skutečnost, že exekucí není postižena nemovitá věc – exekucí není postižená nemovitá věc, datum doručení výzvy podle § 55, odst. 7 e. ř. oprávněnému – 30. 5. 2024, důvod zastavení exekuce podle § 55 odst. 7, 8, 10 nebo 11 e. ř. – odst. 7 oprávněný vyjádřil souhlas, vyloučené doby podle § 55 odst. 12 e. ř. – vyloučené doby zjištěny, ale celková doba bezvýslednosti i při jejich zohlednění překročila zákonnou dobu dle ustanovení § 55 odst. 7 a násl. exekučního řádu.7. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník ve znění platném a účinném do 31. 12.2013 platilo: Smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 502 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 platilo: Od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné.9. Podle § 397 z.č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 platilo: Nestanoví-li zákon pro jednotlivá práva jinak, činí promlčecí doba čtyři roky.10. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 platilo: Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.11. Podle § 14 odst. 1 zákona č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení: Rozhodčí řízení se zahajuje žalobou a je zahájeno dnem, kdy žaloba došla stálému Rozhodčímu soudu nebo rozhodci uvedenému v odst. 2. Podání žaloby má tytéž právní účinky, jako kdyby byla v této věci podána žaloba u soudu.12. Podle § 16 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení: Účinky podané žaloby zůstávají zachovány i tehdy, pokud strana po zrušení rozhodčího nálezu podala u příslušných rozhodců či stálého Rozhodčího soudu, nebo u jiného příslušného orgánu žalobu, nebo návrh na pokračování v řízení do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí soudu, jímž došlo ke zrušení rozhodčího nálezu.13. Podle § 55 odstavec 7) z.č. 120/2001 Sb. (exekuční řád) platí: Nedošlo-li po dobu posledních 6 let počítaných po vyznačení doložky provedení exekuce ani k částečnému uspokojení vymáhané povinnosti a není-li exekucí postižena nemovitá věc, vyzve exekutor oprávněného, aby ve lhůtě 30 dnů sdělil, zda souhlasí se zastavením exekuce nebo, aby ve stejné lhůtě sdělil, že se zastavením exekuce nesouhlasí. Jestliže oprávněný vyjádřil souhlas se zastavením exekuce nebo lhůta podle věty první uplynula marně, exekutor exekuci zastaví. Pro účely rozhodnutí o zastavení exekuce podle věty druhé a odstavců 8, 10 nebo 11 se na řízení spojená ke společnému řízení hledí, jako by ke spojení řízení ke společnému řízení nedošlo.14. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce, , právnická osoba, ., a žalovaným byla dne 18. 4. 2006 uzavřena smlouva o úvěru ke kreditní kartě dle z.č. 513/1991 Sb. obchodní zákoník ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013. V důsledku porušení smluvních povinností ze strany žalovaného právní předchůdce žalobce od smlouvy odstoupil dopisem ze dne 18. 11. 2008, přičemž pohledávka se stala splatnou ke dni 27. 11. 2008. Od tohoto dne mohl věřitel své právo uplatnit u soudu. Promlčecí doba proto počala běžet nejpozději dne 28. 11. 2008. S ohledem na charakter závazkového vztahu, který se řídil z.č. 513/1991 Sb. (obchodní zákoník) soud aplikoval obecnou čtyřletou promlčecí dobu podle § 397 (obchodního zákoníku), ve znění účinném do 31. 12. 2013. Bez existence okolností majících vliv na běh promlčecí doby by nárok byl promlčen ke dni 28. 11. 2012. Žalobce dovozoval, že běh promlčecí doby byl stavěn podáním žaloby v rozhodčím řízení dne 27. 11. 2009 a následným exekučním řízením vedeným na základě rozhodčího nálezu ze dne 10. 3. 2010. Soud se proto zabýval otázkou, zda tyto úkony byly způsobilé vyvolat účinky stavení běhu promlčecí doby. Ze skutkových zjištění vyplývá, že rozhodčí řízení proběhlo na základě rozhodčí doložky obsažené ve spotřebitelské smlouvě, která odkazovala na rozhodce jmenovaného právnickou osobou, jež není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona. Takový typ rozhodčí doložky byl judikaturou Nejvyššího soudu shledán absolutně neplatným (srov. rozsudek velkého senátu Nejvyššího soudu ze dne 11. 5. 2011, sp. zn. 31 Cdo 1945/2010, publikovaný pod č. 121/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Soud přitom přihlédl k závěrům Nejvyššího soudu, podle nichž podání žaloby v rozhodčím řízení založeném na neplatné rozhodčí doložce může mít účinky stavení běhu promlčecí doby pouze dočasně, a to za předpokladu, že oprávněný postupuje bez zbytečného odkladu a po odpadnutí překážky pokračuje v uplatnění svého práva před soudem s pravomocí ve věci rozhodnout (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2016, sp. zn. 23 ICdo 19/2015, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2016, sp. zn. 29 ICdo 41/2014). Z provedených důkazů je však zřejmé, že exekuční řízení vedené na základě rozhodčího nálezu probíhalo od roku 2010 až do roku 2024, aniž by v jeho průběhu došlo k jakémukoli uspokojení vymáhané pohledávky. Exekuce byla zastavena usnesením soudního exekutora ze dne 21. 8. 2024 nikoli z důvodu neplatnosti rozhodčí doložky nebo absence exekučního titulu, nýbrž výlučně pro její dlouhodobou bezvýslednost podle § 55 odst. 7 exekučního řádu. Soud má za to, že právě tato skutečnost je pro posouzení věci klíčová. Žalobce, resp. jeho právní předchůdci, po dobu téměř patnácti let ponechali věc v exekučním řízení, ačkoli jim od roku 2011 muselo být známo, že rozhodčí doložky tohoto typu jsou judikaturou považovány za neplatné. Přesto neučinili žádné procesní kroky směřující k uplatnění nároku u obecného soudu. Nejvyšší soud přitom opakovaně zdůraznil, že institut zachování účinků zahájení řízení podle § 16 odst. 2 zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení, nelze vykládat tak, že by umožňoval neomezeně dlouhé „udržování“ promlčecí doby v běhu bez jakékoli procesní aktivity oprávněného. Požadavek uplatnění práva „bez zbytečného odkladu“ je nutno hodnotit vždy s ohledem na konkrétní okolnosti případu, zejména na délku nečinnosti oprávněného.15. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že ponechání věci v bezvýsledné exekuci po dobu téměř patnácti let tento požadavek zjevně nesplňuje. Takový postup nelze považovat za uplatnění práva „bez zbytečného odkladu“ ve smyslu § 16 odst. 2 zákona o rozhodčím řízení a ani za výkon práva hodný ochrany z hlediska principu právní jistoty. Soud se neztotožnil ani s argumentací žalobce, podle níž by uplatnění námitky promlčení ze strany žalovaného bylo v rozporu s dobrými mravy. Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně zdůraznil, že odepření ochrany námitce promlčení přichází v úvahu pouze ve zcela výjimečných případech extrémní nespravedlnosti, přičemž pouhá existence dluhu či pasivní postoj dlužníka takovou výjimečnou okolností není (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 17. 7. 2019, sp. zn. I. ÚS 1091/19). Naopak právě dlouhodobá nečinnost žalobce, resp. jeho právních předchůdců, kteří jako profesionální subjekty setrvali v procesně nejistém režimu vymáhání, aniž by využili právně jistý postup, vylučuje závěr o rozporu námitky promlčení s dobrými mravy.16. Za tohoto stavu soud uzavřel, že uplatněný nárok je promlčen a vznesená námitka promlčení je důvodná. Nárok žalobce proto nelze soudní cestou přiznat.17. Vzhledem k tomu se soud již dále nezabýval hmotněprávními námitkami žalovaného směřujícími k platnosti smluvních ujednání, výši úroků, poplatků a aplikovatelné právní úpravě, neboť samotné promlčení představuje samostatný a postačující důvod pro zamítnutí žaloby.18. Žaloba byla proto v plném rozsahu zamítnuta.19. Ústavní soud v nálezu ze dne 4. 6. 2019, sp. zn. II. ÚS 996/18, zdůraznil, že zásada pacta sunt servanda není absolutní a v oblasti spotřebitelských úvěrů ustupuje požadavku ochrany slabší strany a skutečné rovnosti účastníků právního vztahu. Poskytovatel úvěru jako podnikatel–profesionál nese odpovědnost za volbu procesních nástrojů i za sledování judikatury, neboť disponuje výraznou informační, odbornou i ekonomickou převahou nad spotřebitelem. Podle nálezu Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 996/18 nelze věřiteli–profesionálovi přiznat účinky stavění promlčení ani ochranu proti námitce promlčení v situaci, kdy po sjednocení judikatury o neplatnosti rozhodčích doložek setrvával na vymáhání pohledávky prostřednictvím exekuce založené na nezpůsobilém rozhodčím nálezu, neboť takový postup naplňuje znaky zneužití práva a nemůže jít k tíži spotřebitele. Ústavní soud potvrdil, že rozhodčí doložky, které neobsahují přímé určení rozhodce nebo transparentní způsob jeho určení a pouze odkazují na rozhodčí řád vydaný soukromým subjektem, jsou absolutně neplatné. Rozhodčí nález vydaný na základě takové doložky není způsobilým exekučním titulem a exekuce vedená na jeho základě musí být zastavena kdykoliv v jejím průběhu, a to nezávisle na procesní aktivitě či pasivitě dlužníka. Ústavní soud výslovně zdůraznil, že institut stavění promlčení nemůže sloužit k neomezenému prodlužování možnosti uplatnit nárok, a to ani tehdy, pokud je formálně vedeno exekuční řízení. Pokračování v exekuci založené na nezpůsobilém exekučním titulu po dobu mnoha let nemůže jít k tíži spotřebitele, nýbrž k tíži věřitele, jenž zvolil právně vadný postup. K otázce dobrých mravů Ústavní soud uzavřel, že vznesení námitky promlčení spotřebitelem je v rozporu s dobrými mravy pouze ve zcela výjimečných situacích. Samotná skutečnost, že spotřebitel úvěr nesplácel, byl pasivní při řešení závazku, případně se dostal do předlužení, nemůže být bez dalšího považována za nemravné jednání. Naopak je třeba přihlédnout k tomu, zda věřitel svým postupem nezavinil marné uplynutí promlčecí doby, zejména volbou neplatné rozhodčí doložky a dlouhodobým setrváním v právně neúčinném způsobu vymáhání pohledávky. Ústavní soud výslovně odmítl pojetí, podle něhož by pasivita spotřebitele mohla sama o sobě vést k odepření ochrany námitce promlčení. Takový výklad by vedl k vyprázdnění smyslu institutu promlčení a faktickému přenesení odpovědnosti za procesní strategii věřitele na slabší smluvní stranu.20. Soud nad rámec odůvodnění považuje za nezbytné uvést, že další námitky uplatněné opatrovnicí žalovaného nelze bagatelizovat ani je považovat za okrajové či ryze formalistické. Naopak se jedná o námitky, které se dotýkají samotné existence a rozsahu uplatněného nároku, a to zejména otázky platnosti spotřebitelské smlouvy, určitosti a přiměřenosti sjednaných úrokových podmínek, splnění zákonných náležitostí smlouvy o spotřebitelském úvěru a oprávněnosti uplatněných poplatků. Tyto námitky jsou svou povahou způsobilé vést k závěru o nedůvodnosti žaloby i po hmotněprávní stránce a nelze přehlédnout jejich významnou právní relevanci.21. Za situace, kdy však soud dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok je promlčen a vznesená námitka promlčení je důvodná, nebylo již účelné se těmito námitkami meritorně zabývat ani k nim provádět další dokazování. Takový postup by byl v rozporu se zásadou procesní ekonomie vyjádřenou v § 6 občanského soudního řádu, neboť by nemohl vést k jinému rozhodnutí ve věci. Soud proto považoval za přiměřené omezení odůvodnění na posouzení otázky promlčení, která představovala samostatný a postačující důvod pro zamítnutí žaloby.22. Výrokem II. bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a to za situace, kdy ve věci byl úspěšný (s ohledem na zastoupení opatrovnicí) žalovaný, kterému prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.23. O odměně opatrovnice , Jméno opatrovnice,  bylo rozhodnuto dle § 151 odst. 2 o.s.ř. tak, že její odměna za zastupování žalovaného činí: 4 úkony právní pomoci dle vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif) , a to za přípravu a převzetí věci, 2 písemná podání soudu a osobní účast u soudního jednání, dále 4 režijní paušály po 450 Kč za každý, náhrada hotových výdajů – cestovné v celkové výši 268,20 Kč (, adresa,  a zpět – 2 x 17 km, při spotřebě 5,9 l nafty na 100 km – 34,10 Kč/l a paušální náhradě 5,90 Kč/km), dále náhrada za promeškaný čas – 2půlhodiny po 150 Kč, tj. 300 Kč. Celková odměna ustanovené opatrovnici činí 10 448,20 Kč.24. O povinnosti žalobce uhradit státu na nákladech řízení 10 448,20 Kč bylo rozhodnuto podle § 148 odst. 1 o.s.ř., kdy ve věci nebyl úspěšný žalobce, proto je povinen uhradit náklady státu, jež vznikly přiznáním odměny ustanovené opatrovnice , Jméno opatrovnice, .","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Vsetíně - pobočky ve Valašském Meziříčí. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"V případě nezaplacení pohledávky ve výroku IV. ve lhůtě 30 dnů po uplynutí lhůty splatnosti, bude tuto pohledávku vymáhat místně příslušný celní úřad. Pohledávku je třeba zaplatit podepsanému soudu na účet č.: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" variabilní symbol: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSVS:2026:13.C.18.2025.81","publishedAt":"2026-06-24","decisionAt":"2026-05-14","caseNumber":{"senate":13,"registry":"C","index":18,"year":2025,"pageNumber":81},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Hana","lastName":"Kohoutková","titlesAfter":"","function":"samosoudkyně"},"courtCode":"OSVSVM","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o 22 081,95 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"6","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"148","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"151","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"3","lexNumber":40,"lexYear":1964,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"37","lexNumber":40,"lexYear":1964,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"629","lexNumber":40,"lexYear":1964,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"397","lexNumber":513,"lexYear":1991,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"497","lexNumber":513,"lexYear":1991,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"502","lexNumber":513,"lexYear":1991,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"14","lexNumber":216,"lexYear":1994,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"16","lexNumber":216,"lexYear":1994,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"55","lexNumber":120,"lexYear":2001,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"4","lexNumber":321,"lexYear":2001,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"56","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["POSTOUPENI_SMLOUVY","NAKLADY_RIZENI","ROZHODCI_DOLOZKA","DOKAZOVANI","JISTOTA","NAHRADA_NAKLADU","POSTOUPENI_POHLEDAVKY","PODNIKATEL"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}