{"uuid":"dad5cd06-40e0-4451-81e4-433621cbd189","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem Mgr. Marianem Heresem ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o 19 287 Kč s příslušenstvím + 3 291,81 Kč","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Řízení se v části požadující zaplatit částku 1 560 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 560 Kč ve výši 8,5 % ročně od 23. 10. 2021 do zaplacení, dále částku 262,47 Kč, úrok 39,6 % ročně z částky 15 844,69 Kč od 23. 10. 2021 do 15. 11. 2021, zastavuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 026 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. V části požadující zaplatit 3 701 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 19 287 Kč ve výši 8,5 % ročně od 23. 10. 2021 do zaplacení, dále částku ve výši 3 029,34 Kč, úrok ve výši 25 % ročně z částky 15 844,69 Kč od 23. 10. 2021 do 15. 11. 2021 ve výši 253,93 Kč, úrok ve výši 8,5 % ročně z částky 15 844,69 Kč od 16. 11. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23. 10. 2021 dosáhne částky 53 971 Kč, se žaloba zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 986 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"<b>I. Řízení se v části požadující zaplatit částku 1 560 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 560 Kč ve výši 8,5 % ročně od 23. 10. 2021 do zaplacení, dále částku 262,47 Kč, úrok 39,6 % ročně z částky 15 844,69 Kč od 23. 10. 2021 do 15. 11. 2021, zastavuje.</b>\n<b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 14 026 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b>\n<b>III. V části požadující zaplatit 3 701 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 19 287 Kč ve výši 8,5 % ročně od 23. 10. 2021 do zaplacení, dále částku ve výši 3 029,34 Kč, úrok ve výši 25 % ročně z částky 15 844,69 Kč od 23. 10. 2021 do 15. 11. 2021 ve výši 253,93 Kč, úrok ve výši 8,5 % ročně z částky 15 844,69 Kč od 16. 11. 2021 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 23. 10. 2021 dosáhne částky 53 971 Kč, se žaloba zamítá.</b>\n<b>IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 1 986 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně.</b>","justification":[{"texts":[{"text":"1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 19 287 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 3 291,81 Kč. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující nová jistina ve výši 18 389,94 Kč (15 844,69 Kč jistiny a 2 545,25 Kč přirostlé úroky), smluvní pokuta 498 Kč, náklady s prodlením 400 Kč, smluvní pokuta podle článku 6,5 smlouvy o úvěru ve výši 3 291,81 Kč, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 28. 4. 2021, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 16 000 Kč, který žalovaná řádně a včas nehradila ve sjednaných 48 měsíčních splátkách po 937 Kč. Pro prodlení žalované s úhradami byl úvěr zesplatněn. Žalovaná ve splátkách uhradila 1 974 Kč. Úvěruschopnost žalované byla posuzována dle údajů a podkladů, které poskytla sama žalovaná, dále kontrolou v dostupných registrech, předloženými výpisy z účtu žalované. Podáním ze dne 10. 10. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. V důsledku tohoto částečného zpětvzetí soud řízení částečně zastavil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná se nevyjádřila ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Návrh na uzavření smlouvy o úvěru / Smlouva o úvěru byla dne 28.4.2021 (dále jen„ smlouva“) uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou a jejím předmětem byl úvěr ve výši 16 000 Kč, který měla žalovaná splácet v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 937 Kč, celkem měla zaplatit částku 44 976 Kč. Úrok z úvěru byl dohodnut ve výši 64,60% ročně, výše RPSN 87,61%. Ve smlouvě byla dohodnuta smluvní pokuta pro případ porušení smluvní povinnosti (článek 6). Jako účet pro poskytnutí úvěru byl označen účet číslo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"bankovní účet","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" prokazuje, že žalované bylo oznámeno uzavření smlouvy žalobkyní. Dodejka prokazuje odeslání dopisu na adresu žalované uvedenou ve smlouvě dne 4. 5. 2021.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Klientská karta prokazuje, že žalovaná neuhradila řádně už třetí splátku, splatnou 17. 8. 2021 Celkem uhradila 1 974 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Dopis ze dne 21.10.2021 je oznámením o zesplatnění úvěru ve výši 19 287 Kč s výzvou k úhradě do 10ti dnů od odeslání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Dopis ze dne 17. 9. 2021 Výzva k zaplacení prokazuje, že žalovaná byla upomenuta o zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Dopis ze dne 18. 10. 2021 Výzva k zaplacení prokazuje, že žalovaná byla opětovně upomenuta o zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Předsmluvní formulář neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Hodnocení klienta prokazuje, že žalovaná uvedla měsíční příjem 15 679 Kč ze zaměstnání, životní minimum je 3 860 Kč, hradí 0 Kč splátek, za bydlení vydá 2 603 Kč. Disponibilní příjem by měl být 8 216 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Kopie OP žalované prokazuje, že jím žalobkyně disponuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Výpis z účtu číslo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"bankovní účet","anonStyle":"ANON"},{"text":", zaslaný na jméno a adresu žalované, prokazuje, že měsíční příjem za leden 2020 (od 15. ledna) činil 11 000 Kč, výdaje pak činily 11 049 Kč. Z potvrzení o provedení platby ze dne 15. 1. 2021 vyplývá, že na uvedený účet bylo žalované vyplaceno 17 739 Kč jako mzda.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Výpis z účtu číslo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"bankovní účet","anonStyle":"ANON"},{"text":" na jméno žalované prokazuje, že v prosinci 2020, její příjmy činily 27 886 Kč, výdaje pak 33 915,05 Kč, za období od 1. 1. 2021 do 15. 1. 2021 pak byly její výdaje rovněž vyšší, než její příjmy (počáteční zůstatek 15 780,03 Kč, konečný zůstatek 9 750,98 Kč). Z potvrzení o příchozí platbě soud zjistil, že dne 15. 2. 2021 bylo na uvedený účet zasláno žalované 25 710 Kč jako mzda, dále dne 15. 3. 2021 částka 5 276 Kč a dne 15. 4. 2021 částka 16 051 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Prohlášení klienta neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Doklad o vyplacení úvěru prokazuje, že byla žalované dne 29. 4. 2021, vyplacena žalobkyní částka 16 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. NRKI report prokazuje, že skóre žalované je 502 Kč, tedy je to Kategorie III, vysoké skóre, nízké riziko.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. SOLUS report neprokazuje žádné zjištění týkající se kreditibility žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Dopis ze dne 30. 3. 2022, je předžalobní výzvou, žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu do 15 dnů od odeslání. Poštovní podací arch ze dne 3. 3. 2022 prokazuje odeslání dopisu žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Potvrzení o licenci žalobkyně neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Přihláška do pojištění neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Dodatek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" k Návrhu smlouvy o úvěru ze dne 28. 4. 2021 neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí, řeší pouze podmínky uzavření smlouvy na dálku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Příloha ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" Návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Kopie ŘP žalované prokazuje, že jím žalobkyně disponuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, kdy žalované byla poskytnuta částka 16 000 Kč, uhradila celkem 1 974 Kč. Úvěr měla žalovaná splácet měsíčně po 937 Kč. Úvěruschopnost žalované byla posuzována, byly ověřeny příjmy žalované ve výši 15 679 Kč, byly ověřeny veřejné databáze, kdy z jedné nebylo ničeho zjištěno a z druhé vyplývá nižší riziko pro poskytnutí úvěru. Výdaje žalované na bydlení v nepřiměřeně nízké výši 2 603 Kč (nájemné + inkaso) nebyly nijak ověřeny (z úřední činnosti je soudu známo, že tato částka se opakovaně vyskytuje v rámci hodnocení klientů pro potřeby uzavření úvěrových smluv u žalobkyně), rovněž nebyla žalovaná vyzvána k jejich vysvětlení, bylo vycházeno pouze z jejích tvrzení. Byť žalobkyně disponuje výpisy z účtu žalované za období více než jednoho roku před uzavřením smlouvy a poté dva měsíce před uzavřením, nevyhodnotila si tyto výpisy v souladu s pohyby na nich uvedenými. Ze všech předložených výpisů vyplývá, že žalovaná ani v jednom z období neměla příjmy vyšší, než výdaje. Není tak možné stanovit disponibilní částku, jak provedla žalobkyně ve výši 8 216 Kč měsíčně. Zůstatky na účtech žalované neobsahovaly zůstatek, který by se byť pouze přibližoval„ zjištěné“ disponibilní částce žalobkyní. Není možné zjistit, proč má žalovaná v NRKI nejvyšší možnou kategorii spojenou s nízkým rizikem. Žalovaná přestala platit úvěr již po dvou splátkách, jejichž výše byla stanovena poměrně nízko. Úvěr byl uzavřen distančně, žalobkyně disponuje výpisy z účtu žalované i jejími osobními doklady.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy o zápůjčce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"37. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"38. Stejný závěr učinil k výkladu § 9 z. s. ú. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, který konvenuje též výkladu směrnice zaujaté Soudním dvorem Evropské unie v jeho rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" (","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" v . ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" a další), v němž vyložil článek 8 směrnice a bod 26 preambule tak, že je povinností věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací a na informace podané spotřebitelem se může spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady. Tím má být zabráněno nezodpovědnému poskytování úvěrů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"39. Výše uvedené závěry přijal též Ústavní soud např. ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III ÚS 4129/18, v němž odkázal na závěry Nejvyššího soudu, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"40. Na otázku zdali nedostatečné posouzení úvěruschopnosti způsobuje neplatnost absolutní nebo relativní úvěrové smlouvy odpovídá rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" (OPR- ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" proti GK), kde Soudní dvůr vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"41. V souzené věci žalobkyně sice řádně ověřila příjmy, resp. výdaje žalované prostřednictvím příjmů a výdajů na jejím bankovním účtu. Nicméně pokud jde o jejich vyhodnocení, neučinila tak s řádnou péčí. Nezvykle nízké výdaje žalované na bydlení a na životní výdaje uvedené v hodnocení klienta, nekorespondují s výdaji, které figurují na výpisech z účtu žalované, budí velké pochybnosti bez dalšího vysvětlení, které nebylo od žalované získáno a dle názoru soudu ani vyžadováno. Na výpisu z účtu žalované za období prosinec 2020 figuruje částka za nájemné ve výši 9 540 Kč, ze dne 22. 12. 2020. Přes zejména nepodložené výdaje žalobkyně bez dalšího smlouvu o úvěru s žalovanou uzavřela, žalovaná neuhradila řádně už třetí splátku ze 48. O tom nelze než učinit závěr, že žalobkyně nejednala s odbornou péčí. Smlouva o úvěru je tak absolutně neplatná a soud vypořádal neplatnou smlouvu podle zásad o bezdůvodném obohacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"42. Podle závěrů vyřčených v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, je smyslem úpravy uvedené v zákoně o spotřebitelském úvěru vedle ochrany spotřebitel též postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a způsobil tak neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru. Nejvyšší soud dále uvedl, že:„ projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", J., ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", L., ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", P., ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", L., ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, s. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"43. Na základě výše uvedeného dospěl zdejší soud k závěru, že nelze žalobkyni přiznat nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení od doby, kdy vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky prostřednictvím výzvy k plnění, jelikož tento nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení jí může vzniknout až v době, kdy se žalovaná ocitne v prodlení se splácením jistiny úvěru, přičemž počáteční lhůtu k plnění žalované musí s ohledem na znění § 87 z. s. ú. určit soud.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"44. Žalovaná nepožadovala umožnit splácení dlužné částky prostřednictvím splátek a mezi stranami nebylo žádného sporu o možnostech dlužníka zaplatit dlužnou jistinu najednou. Soud tak rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu ve standardní zákonné lhůtě, tj. do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II). V části, kde žalobkyně požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení, soud žalobu zamítl, jelikož žalobkyni nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení dosud nevznikl (výrok III). Ve výroku I. pak soud rozhodl o částečném zastavení řízení v důsledku částečného zpětvzetí žaloby podáním ze dne 10. 10. 2022.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"45. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat vyplacení jistiny 16 000 Kč žalované a tvrzené úhrady činí 1 974 Kč, vyhověl soud podané žalobě v částce 14 026 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Zbývající nároky, mající původ v neplatné smlouvě o úvěru, kterými jsou smluvní pokuta a náklady spojené s vymáháním z důvodu prodlení, jakož i smluvní úrok z úvěru, soud jako nedůvodné zamítnul.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"46. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 986,56 Kč, přičemž tato částka představuje 24,24 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 62,12 % a úspěchu žalované v rozsahu 37,88 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 129 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 578,81 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 2 020 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 840 Kč ve výši 1 226,40 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"47. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 19 287 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 3 291,81 Kč. Tento nárok představuje dle tvrzení strany žalující nová jistina ve výši 18 389,94 Kč (15 844,69 Kč jistiny a 2 545,25 Kč přirostlé úroky), smluvní pokuta 498 Kč, náklady s prodlením 400 Kč, smluvní pokuta podle článku 6,5 smlouvy o úvěru ve výši 3 291,81 Kč, se shora uvedeným příslušenstvím, tedy úroky z úvěru a úroky z prodlení, to vše z titulu uzavřené smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 28. 4. 2021, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 16 000 Kč, který žalovaná řádně a včas nehradila ve sjednaných 48 měsíčních splátkách po 937 Kč. Pro prodlení žalované s úhradami byl úvěr zesplatněn. Žalovaná ve splátkách uhradila 1 974 Kč. Úvěruschopnost žalované byla posuzována dle údajů a podkladů, které poskytla sama žalovaná, dále kontrolou v dostupných registrech, předloženými výpisy z účtu žalované. Podáním ze dne 10. 10. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozhodnutí. V důsledku tohoto částečného zpětvzetí soud řízení částečně zastavil.\n2. Žalovaná se nevyjádřila ve věci samé, k jednání se bez omluvy nedostavila.\n3. Soud provedl dokazování ve spisu založenými listinnými prostředky.\n4. Návrh na uzavření smlouvy o úvěru / Smlouva o úvěru byla dne 28.4.2021 (dále jen„ smlouva“) uzavřena mezi žalobkyní a žalovanou a jejím předmětem byl úvěr ve výši 16 000 Kč, který měla žalovaná splácet v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 937 Kč, celkem měla zaplatit částku 44 976 Kč. Úrok z úvěru byl dohodnut ve výši 64,60% ročně, výše RPSN 87,61%. Ve smlouvě byla dohodnuta smluvní pokuta pro případ porušení smluvní povinnosti (článek 6). Jako účet pro poskytnutí úvěru byl označen účet číslo [bankovní účet].\n5. Oznámení o schválení úvěru ke Smlouvě o úvěru [číslo] prokazuje, že žalované bylo oznámeno uzavření smlouvy žalobkyní. Dodejka prokazuje odeslání dopisu na adresu žalované uvedenou ve smlouvě dne 4. 5. 2021.\n6. Klientská karta prokazuje, že žalovaná neuhradila řádně už třetí splátku, splatnou 17. 8. 2021 Celkem uhradila 1 974 Kč.\n7. Dopis ze dne 21.10.2021 je oznámením o zesplatnění úvěru ve výši 19 287 Kč s výzvou k úhradě do 10ti dnů od odeslání.\n8. Dopis ze dne 17. 9. 2021 Výzva k zaplacení prokazuje, že žalovaná byla upomenuta o zaplacení.\n9. Dopis ze dne 18. 10. 2021 Výzva k zaplacení prokazuje, že žalovaná byla opětovně upomenuta o zaplacení.\n10. Předsmluvní formulář neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí.\n11. Hodnocení klienta prokazuje, že žalovaná uvedla měsíční příjem 15 679 Kč ze zaměstnání, životní minimum je 3 860 Kč, hradí 0 Kč splátek, za bydlení vydá 2 603 Kč. Disponibilní příjem by měl být 8 216 Kč.\n12. Kopie OP žalované prokazuje, že jím žalobkyně disponuje.\n13. Výpis z účtu číslo [bankovní účet], zaslaný na jméno a adresu žalované, prokazuje, že měsíční příjem za leden 2020 (od 15. ledna) činil 11 000 Kč, výdaje pak činily 11 049 Kč. Z potvrzení o provedení platby ze dne 15. 1. 2021 vyplývá, že na uvedený účet bylo žalované vyplaceno 17 739 Kč jako mzda.\n14. Výpis z účtu číslo [bankovní účet] na jméno žalované prokazuje, že v prosinci 2020, její příjmy činily 27 886 Kč, výdaje pak 33 915,05 Kč, za období od 1. 1. 2021 do 15. 1. 2021 pak byly její výdaje rovněž vyšší, než její příjmy (počáteční zůstatek 15 780,03 Kč, konečný zůstatek 9 750,98 Kč). Z potvrzení o příchozí platbě soud zjistil, že dne 15. 2. 2021 bylo na uvedený účet zasláno žalované 25 710 Kč jako mzda, dále dne 15. 3. 2021 částka 5 276 Kč a dne 15. 4. 2021 částka 16 051 Kč.\n15. Prohlášení klienta neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí.\n16. Doklad o vyplacení úvěru prokazuje, že byla žalované dne 29. 4. 2021, vyplacena žalobkyní částka 16 000 Kč.\n17. NRKI report prokazuje, že skóre žalované je 502 Kč, tedy je to Kategorie III, vysoké skóre, nízké riziko.\n18. SOLUS report neprokazuje žádné zjištění týkající se kreditibility žalované.\n19. Dopis ze dne 30. 3. 2022, je předžalobní výzvou, žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu do 15 dnů od odeslání. Poštovní podací arch ze dne 3. 3. 2022 prokazuje odeslání dopisu žalované.\n20. Potvrzení o licenci žalobkyně neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí.\n21. Přihláška do pojištění neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí.\n22. Podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí.\n23. Dodatek [číslo] k Návrhu smlouvy o úvěru ze dne 28. 4. 2021 neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí, řeší pouze podmínky uzavření smlouvy na dálku.\n24. Příloha [číslo] Návrhu na uzavření Smlouvy o úvěru neprokazuje nic podstatného pro rozhodnutí.\n25. Kopie ŘP žalované prokazuje, že jím žalobkyně disponuje.\n26. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k závěru o skutkovém stavu ve věci samé, kdy žalované byla poskytnuta částka 16 000 Kč, uhradila celkem 1 974 Kč. Úvěr měla žalovaná splácet měsíčně po 937 Kč. Úvěruschopnost žalované byla posuzována, byly ověřeny příjmy žalované ve výši 15 679 Kč, byly ověřeny veřejné databáze, kdy z jedné nebylo ničeho zjištěno a z druhé vyplývá nižší riziko pro poskytnutí úvěru. Výdaje žalované na bydlení v nepřiměřeně nízké výši 2 603 Kč (nájemné + inkaso) nebyly nijak ověřeny (z úřední činnosti je soudu známo, že tato částka se opakovaně vyskytuje v rámci hodnocení klientů pro potřeby uzavření úvěrových smluv u žalobkyně), rovněž nebyla žalovaná vyzvána k jejich vysvětlení, bylo vycházeno pouze z jejích tvrzení. Byť žalobkyně disponuje výpisy z účtu žalované za období více než jednoho roku před uzavřením smlouvy a poté dva měsíce před uzavřením, nevyhodnotila si tyto výpisy v souladu s pohyby na nich uvedenými. Ze všech předložených výpisů vyplývá, že žalovaná ani v jednom z období neměla příjmy vyšší, než výdaje. Není tak možné stanovit disponibilní částku, jak provedla žalobkyně ve výši 8 216 Kč měsíčně. Zůstatky na účtech žalované neobsahovaly zůstatek, který by se byť pouze přibližoval„ zjištěné“ disponibilní částce žalobkyní. Není možné zjistit, proč má žalovaná v NRKI nejvyšší možnou kategorii spojenou s nízkým rizikem. Žalovaná přestala platit úvěr již po dvou splátkách, jejichž výše byla stanovena poměrně nízko. Úvěr byl uzavřen distančně, žalobkyně disponuje výpisy z účtu žalované i jejími osobními doklady.\n27. Po právní stránce posoudil soud věc následovně.\n28. Podle § 1 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen z. s. ú.) tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie (Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, dále jen„ směrnice“) a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, zápůjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkována spotřebiteli.\n29. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.\n30. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.\n31. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.\n32. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.\n33. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.\n34. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.\n35. V rámci právního posouzení prodlení soud vycházel z § 1968 o. z., který stanoví, že po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. Dle § 1970 o. z. platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Dle § 2 odst. 1 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.\n36. Po obsahové stránce je povinnost věřitele dostatečně prověřit úvěruschopnost spotřebitele shodná s předchozí úpravou uvedenou v zákoně č. 145/2010 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, a proto je níže uvedená judikatura též aplikovatelná na právní úpravu účinnou v době uzavření smlouvy o zápůjčce.\n37. K otázce povinnosti prověřit schopnost spotřebitele splácet poskytnutý úvěr (půjčku), o rozsahu, v jakém je věřitel povinen zjišťovat skutečnosti významné pro posouzení schopnosti splácet, a o opodstatněnosti této povinnosti se vyjádřil Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, v němž uvedl mimo jiné, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.\n38. Stejný závěr učinil k výkladu § 9 z. s. ú. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015, který konvenuje též výkladu směrnice zaujaté Soudním dvorem Evropské unie v jeho rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C [číslo] ([právnická osoba] v . [jméno] [příjmení] a další), v němž vyložil článek 8 směrnice a bod 26 preambule tak, že je povinností věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací a na informace podané spotřebitelem se může spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady. Tím má být zabráněno nezodpovědnému poskytování úvěrů.\n39. Výše uvedené závěry přijal též Ústavní soud např. ve svém nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III ÚS 4129/18, v němž odkázal na závěry Nejvyššího soudu, že důsledky neschopnosti splácet úvěr se netýkají jen dlužníka (spotřebitele), ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů. Proto je na věřiteli, aby dlužníka - spotřebitele náležitě před poskytnutím úvěru prověřil (posoudil jeho schopnost úvěr splácet). Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva podle Nejvyššího soudu neplatná.\n40. Na otázku zdali nedostatečné posouzení úvěruschopnosti způsobuje neplatnost absolutní nebo relativní úvěrové smlouvy odpovídá rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo] (OPR- [právnická osoba] proti GK), kde Soudní dvůr vyslovil při výkladu článku 8 a 23 směrnice závěr, že tyto články musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.\n41. V souzené věci žalobkyně sice řádně ověřila příjmy, resp. výdaje žalované prostřednictvím příjmů a výdajů na jejím bankovním účtu. Nicméně pokud jde o jejich vyhodnocení, neučinila tak s řádnou péčí. Nezvykle nízké výdaje žalované na bydlení a na životní výdaje uvedené v hodnocení klienta, nekorespondují s výdaji, které figurují na výpisech z účtu žalované, budí velké pochybnosti bez dalšího vysvětlení, které nebylo od žalované získáno a dle názoru soudu ani vyžadováno. Na výpisu z účtu žalované za období prosinec 2020 figuruje částka za nájemné ve výši 9 540 Kč, ze dne 22. 12. 2020. Přes zejména nepodložené výdaje žalobkyně bez dalšího smlouvu o úvěru s žalovanou uzavřela, žalovaná neuhradila řádně už třetí splátku ze 48. O tom nelze než učinit závěr, že žalobkyně nejednala s odbornou péčí. Smlouva o úvěru je tak absolutně neplatná a soud vypořádal neplatnou smlouvu podle zásad o bezdůvodném obohacení.\n42. Podle závěrů vyřčených v rozsudku Nejvyššího soudu České republiky, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, je smyslem úpravy uvedené v zákoně o spotřebitelském úvěru vedle ochrany spotřebitel též postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr a způsobil tak neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru. Nejvyšší soud dále uvedl, že:„ projevem ochrany spotřebitele je pak zvláštní úprava vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy. Důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Text„ v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany (teleologický výklad). V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (logický výklad). Komentářová literatura uvedené rozvádí v tom směru, že důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele (a tedy soukromoprávní sankcí) je neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vracení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. [příjmení] tedy dojde k tomu, že splátky jistiny budou zcela minimální, a nelze a priori vyloučit ani to, že soud uzná, že v možnostech spotřebitele není v daném okamžiku vracet jistinu vůbec. V případě, že se následně změní možnosti spotřebitele, může soud na návrh změnit dobu, během které má spotřebitel jistinu vrátit, ať již byla určena rozhodnutím, nebo dohodou stran (srov. [příjmení], J., [příjmení], L., [příjmení], P., [příjmení], L., [příjmení], J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, s. [číslo]). Obecně shrnuto, ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.“\n43. Na základě výše uvedeného dospěl zdejší soud k závěru, že nelze žalobkyni přiznat nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení od doby, kdy vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky prostřednictvím výzvy k plnění, jelikož tento nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení jí může vzniknout až v době, kdy se žalovaná ocitne v prodlení se splácením jistiny úvěru, přičemž počáteční lhůtu k plnění žalované musí s ohledem na znění § 87 z. s. ú. určit soud.\n44. Žalovaná nepožadovala umožnit splácení dlužné částky prostřednictvím splátek a mezi stranami nebylo žádného sporu o možnostech dlužníka zaplatit dlužnou jistinu najednou. Soud tak rozhodl o povinnosti žalované zaplatit žalobkyni dlužnou jistinu ve standardní zákonné lhůtě, tj. do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok II). V části, kde žalobkyně požadovala zaplacení zákonného úroku z prodlení, soud žalobu zamítl, jelikož žalobkyni nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení dosud nevznikl (výrok III). Ve výroku I. pak soud rozhodl o částečném zastavení řízení v důsledku částečného zpětvzetí žaloby podáním ze dne 10. 10. 2022.\n45. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat vyplacení jistiny 16 000 Kč žalované a tvrzené úhrady činí 1 974 Kč, vyhověl soud podané žalobě v částce 14 026 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Zbývající nároky, mající původ v neplatné smlouvě o úvěru, kterými jsou smluvní pokuta a náklady spojené s vymáháním z důvodu prodlení, jakož i smluvní úrok z úvěru, soud jako nedůvodné zamítnul.\n46. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 986,56 Kč, přičemž tato částka představuje 24,24 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 62,12 % a úspěchu žalované v rozsahu 37,88 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 129 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 22 578,81 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky 2 020 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. realizovaných po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 840 Kč ve výši 1 226,40 Kč.\n47. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSMO:2022:50.C.52.2022.2","publishedAt":"2023-01-30","decisionAt":"2022-12-05","caseNumber":{"senate":50,"registry":"C","index":52,"year":2022,"pageNumber":54},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Marian","lastName":"Heres","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSMO","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"19 287 Kč s příslušenstvím + 3291,81 Kč","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"14b","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1968","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":145,"lexYear":2010,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2993","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":110,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["BEZDUVODNE_OBOHACENI","PENEZITE_PLNENI","SMLOUVA_O_UVERU","SMLOUVA_O_ZAPUJCCE","ZASTAVENI_RIZENI"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}