{"uuid":"ddc94937-f3b8-4f14-a6bc-76fc7b3657a6","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Kvapilem ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 14 588,52 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 330 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 258,52 Kč, úroku ve výši 19,90 % ročně z částky 5 289,32 Kč od 6. 3. 2025 do 4. 6. 2025, úroku ve výši 12 % ročně z částky 5 289,32 Kč od 5. 6. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 289,32 Kč od 6. 3. 2025 do zaplacení, částky 9 299,20 Kč, úroku z prodlení ve výši 19,90 % ročně z částky 9 299,20 Kč od 6. 3. 2025 do 4. 6. 2025, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 9 299,20 Kč od 5. 6. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 9 299,20 Kč od 6. 3. 2025 do zaplacení, zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 366,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 330 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 6 258,52 Kč, úroku ve výši 19,90 % ročně z částky 5 289,32 Kč od 6. 3. 2025 do 4. 6. 2025, úroku ve výši 12 % ročně z částky 5 289,32 Kč od 5. 6. 2025 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 5 289,32 Kč od 6. 3. 2025 do zaplacení, částky 9 299,20 Kč, úroku z prodlení ve výši 19,90 % ročně z částky 9 299,20 Kč od 6. 3. 2025 do 4. 6. 2025, úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 9 299,20 Kč od 5. 6. 2025 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 9 299,20 Kč od 6. 3. 2025 do zaplacení, zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 366,10 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se žalobou domáhala částky 14 588,52 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":".) a žalovanou byla dne 20. 3. 2023 uzavřena smlouva o úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":", na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 19 999 Kč. Úroková sazba z úvěru byla sjednána ve výši 19,90 % ročně. Dále bylo sjednáno přistoupení žalované jako pojištěné k Rámcové pojistné smlouvě č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" Za udržování pojištění dle Rámcové smlouvy se žalovaná zavázala hradit pravidelnou měsíční paušální cenu ve výši 88 Kč měsíčně. Úvěr měl být splácen formou měsíčních splátek ve výši 1 000 Kč počínaje dubnem 2023, a to vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaná byla vyzvána přípisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 1. 2. 2025 k úhradě dlužné částky ve výši 4 928 Kč. Protože žalovaná na výzvu nereagovala, stala se celá dlužná částka splatnou ke dni 5. 3. 2025. Právní předchůdkyni žalobkyně vznikla vůči žalované pohledávka na jistině úvěru ve výši 5 289,32 Kč s úrokem ve výši 19,90 % ročně z této částky a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 6. 3. 2025 do zaplacení Žalobkyně dále uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":".) a žalovanou byla dne 5. 9. 2024 uzavřena smlouva o úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":", na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 8 860 Kč. Úroková sazba z úvěru byla sjednána ve výši 19,90 % ročně. Dále bylo sjednáno přistoupení žalované jako pojištěné k Rámcové pojistné smlouvě č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Za udržování pojištění dle Rámcové smlouvy se žalovaná zavázala hradit pravidelnou měsíční paušální cenu ve výši 40 Kč měsíčně. Úvěr měl být splácen formou měsíčních splátek ve výši 456 Kč počínaje říjnem 2024, a to vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaná byla vyzvána přípisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 1. 2. 2025 k úhradě dlužné částky ve výši 3 288 Kč. Protože žalovaná na výzvu nereagovala, stala se celá dlužná částka splatnou ke dni 5. 3. 2025. Právní předchůdkyni žalobkyně vznikla vůči žalované pohledávka na jistině úvěru ve výši 9 299,20 Kč s úrokem ve výši 19,90 % ročně z této částky a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 6. 3. 2025 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 4. 2025 byly shora uvedené pohledávky postoupeny na společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" s. r. o. a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 5. 2025 byly pohledávky postoupeny na žalobkyni.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Podáním ze dne 19. 7. 2026 žalobkyně k výzvě soudu žalobu doplnila tak, právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěrů z kterékoliv z výše uvedených smluv o úvěru rovněž ověřila pomocí napojení na Insolvenční rejstřík, že žalovaná nebyla v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení, z informací z CBCB ověřila předchozí splátkovou morálku žalované, z historie v interní evidenci klientů ověřila, že žalovaná neměla žádné relevantní negativní informace, např. záznam o podvodném jednání či kriminálních aktivitách, záznam v souvislosti s AML pravidly, záznam o exekučním řízení atd., ohledně příjmů žalované vycházela z potvrzení úřadu práce a z výpisu z bankovních účtů za období nejméně tří měsíců předcházejících poskytnutí úvěru, kdy zjistila a ověřila příjem žalované ve výši 13 000 Kč, ohledně výdajů vycházela z výpisů z bankovních účtů za období nejméně tří měsíců předcházejících poskytnutí úvěru a životní výdaje stanovila ve výši 10 000 Kč na základě dat sdělených žalovanou v kombinaci s interními informacemi, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení, a na základě toho došla k závěru, že příjem žalované byl dostatečný k pokrytí splátek úvěrů i životních výdajů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 20. 3. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 19 999 Kč a žalovaná se jej zavázala splácet (včetně úroků a sjednaných poplatků) částkou 1 000 Kč měsíčně s tím, že bude splacen nejpozději do 22. 4. 2025.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Ze smlouvy o úvěru (bez uvedení data) soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 8 860 Kč a žalovaná se jej zavázala splácet (včetně úroků a sjednaných poplatků) částkou 456 Kč měsíčně s tím, že bude splacen nejpozději do 21. 9. 2026.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Z výpisu úvěrového účtu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud zjistil, že žalovaná čerpala úvěr ve výši 19 999 Kč a že za období od 20. 3. 2023 do 31. 12. 2023 uhradila právní předchůdkyni žalobkyně částku 9 738 Kč a za období od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024 částku 11 704,08 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Z výpisu úvěrového účtu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud zjistil, že žalovaná čerpala úvěr ve výši 8 860 Kč a že za období od 5. 9. 2024 do 31. 12. 2024 uhradila právní předchůdkyni žalobkyně částku 530 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 25. 4. 2025 a z její přílohy, kterou tvoří seznam postoupených pohledávek, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky ze shora uvedených úvěrových smluv na společnost DBS správa úvěrů s. r. o. Postoupení bylo právní předchůdkyní žalobkyně oznámeno přípisem ze dne 23. 5. 2025.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 30. 5. 2025 a z její přílohy, kterou tvoří seznam postoupených pohledávek, soud zjistil, že společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" s. r. o. postoupila pohledávky ze shora uvedených úvěrových smluv na žalobkyni.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Z výpisu z účtu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":" za období od 1. 2. 2023 do 28. 2. 2023 soud zjistil, že účet je veden na žalovanou a že dne 13. 2. 2023 byla na účet připsána částka rodičovského příspěvku ve výši 13 000 Kč a dále ve dnech 13. 2. 2023, 17. 2. 2023 a 22. 2. 2023 byly odepsány částky v celkové výši 13 100 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne 9. 1. 2023 soud zjistil, že žalované byl od 16. 12. 2022 přiznán rodičovský příspěvek ve výši 13 000 Kč měsíčně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Z posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované k její žádosti ze dne 5. 9. 2024 a dospěla k závěru, že příjem žalované byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů, že po odečtení splátkového zatížení od příjmů zbylo žalované 11 232 k pokrytí jejích životních výdajů, že její pracovník ověřil příjem žalované ve výši 13 000 Kč na základě příchozích transakcí na účtu žalované vedeném u právní předchůdkyně žalobkyně, že právní předchůdkyně žalobkyně stanovila životní výdaje žalované na 10 000 Kč, že v době žádosti měla žalovaná kontokorentní úvěr s limitem 1 000 Kč a orientační splátkou 30 Kč, spotřební úvěr se splátkou 1 000 Kč a spotřební úvěr se splátkou 281 Kč a nové splátkové zatížení činilo 1 768 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Z výpisu z účtu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":" za období od 1. 8. 2024 do 31. 8. 2024 soud zjistil, že majitelem tohoto účtu je žalovaná a že v předmětném období na tento účet přišlo 13 000 Kč a odešlo 6 816,96 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Z výpisu z účtu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":" za období od 1. 7. 2024 do 31. 7. 2024 soud zjistil, že v předmětném období na tento účet přišlo 13 853,82 Kč a odešlo 13 853,78 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Z výpisu z účtu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":" za období od 1. 6. 2024 do 30. 6. 2024 soud zjistil, že v předmětném období na tento účet přišlo 13 000 Kč a odešlo 13 186,03 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Z dalších shora neuvedených důkazů nebylo pro věc zjištěno nic podstatného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 20. 3. 2023 s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě níž poskytla dne 20. 3. 2023 žalované úvěr ve výši 19 999 Kč, žalovaná se jej zavázala splácet částkou 1 000 Kč měsíčně. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou další smlouvu o úvěru, na základě které poskytla dne 5. 9. 2024 žalované úvěr ve výši 8 860 Kč, přičemž žalovaná se jej zavázala splácet částkou 456 Kč měsíčně. Před poskytnutím úvěrů právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalované z výpisů z jejího účtu za měsíce únor 2023, červen 2024, červenec 2024 a srpen 2024 a z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne 9. 1. 2023. Žalobkyni byl přiznán rodičovský příspěvek ve výši 13 000 Kč měsíčně. V únoru 2023 byla z jejího účtu odepsána částka v celkové výši 13 100 Kč, v červnu 2024 částka v celkové výši 13 186,03 Kč, v červenci 2024 částka v celkové výši 13 853,78 Kč a v srpnu 2024 částka v celkové výši 6 816,96 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně stanovila výši životních výdajů žalované na 10 000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 4. 2025 byly pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupeny na společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" s. r. o. a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 5. 2025 byly pohledávky postoupeny shora uvedenou společností na žalobkyni.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Obě uzavřené smlouvy jeví znaky smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Jelikož obě shora uvedené smlouvy žalovaná neuzavřela v rámci své podnikatelské činnosti a uzavřela je jakožto spotřebitel dle § 419 o. z., vztahuje se na věc i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“). Dle § 75 z. s. ú. je poskytovatel spotřebitelského úvěru (za který je dle § 2 odst. 1 z. s. ú. třeba považovat i peněžitou zápůjčku) povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 86 z. s. ú. je poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Poruší-li tuto povinnost, je smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 z. s. ú., ve znění účinném ke dni uzavření smluv, neplatná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 uvedl, že obecný soud, který nezkoumá, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele úvěr splácet, zasáhne do základního práva spotřebitele na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Dovodil totiž, že důsledky porušení této povinnosti se netýkají jen dlužníka spotřebitele, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů, proto musí poskytovatel úvěru řádně prověřit možnost spotřebitele úvěr splácet. Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet, přičemž pokud tuto povinnost poruší, je úvěrová smlouva neplatná. Soudní dvůr Evropské unie pak ve věci sp. zn. C – 679/18 rozhodl ve věci předběžné otázky tak, že české soudy jsou povinni zkoumat, zda poskytovatel úvěru řádně posoudil úvěruschopnost spotřebitele, z úřední povinnosti, nikoli jen na návrh dlužníka.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. S ohledem na tuto judikaturu je pak dle názoru soudu smlouvu o úvěru, před jejímž uzavřením poskytovatel řádně nezkoumal úvěruschopnost dlužníka, považovat za neplatnou nejen dle § 87 odst. 1 z. s. ú., ale i dle § 580 odst. 1 o. z. Protože sankce neplatnosti smlouvy je stanovena nejen na ochranu dlužníka, ale i na ochranu společnosti, je tato neplatnost neplatností absolutní, tedy není nutné, aby se jí před soudem dlužník musel dovolat. Na uvedenou judikaturu ostatně reagoval i zákonodárce novelizací ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú., kdy s účinností od 29. 5. 2022 je soud povinen k neplatnosti smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti přihlédnout i bez návrhu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Právní předchůdkyně žalobkyně sice z výpisů z bankovního účtu a z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ověřila, že žalovaná dosahuje příjmu 13 000 Kč ve formě rodičovského příspěvku. Právní předchůdkyně žalobkyně naprosto rezignovala na zjištění a ověření výše výdajů žalované, když životní výdaje „stanovila“ na 10 000 Kč toliko s odvoláním na data sdělená žalovanou, interní informace a blíže nespecifikované statistické údaje a normativní náklady na bydlení, zatímco z výpisů z účtů žalované vyplývá, že rodičovský příspěvek byl v měsíci únoru 2023, červnu 2024 a červenci 2024 v následujících dnech po jeho obdržení žalovanou spotřebován. Právní předchůdkyně žalobkyně měla této skutečnosti věnovat zvýšenou pozornost. Jednak si lze těžko představit, že žalovaná z rodičovského příspěvku pokryje veškeré životní náklady pro sebe a pro svého potomka na celý měsíc, jednak z výpisů za shora uvedená období vyplývá, že výdaje žalované převýšily její příjem. Na základě těchto podkladů právní předchůdkyně nemohla relevantně dospět k závěru, že životní výdaje žalované činí právě 10 000 Kč. Nadto pokud žalobkyně tvrdila, že pro stanovení této částky právní předchůdkyně žalobkyně vycházela ze statistických údajů a normativních nákladů na bydlení, ani tuto skutečnost neprokázala, ostatně ani nikterak netvrdila, jaká konkrétní data právní předchůdkyně žalobkyně použila a z jakých konkrétních statistických údajů a normativních nákladů vycházela, tedy netvrdila, jakých konkrétních výdajů, resp. nákladů na bydlení klienti s rodinným stavem žalované, počtem dětí, způsobem bydlení, dosahují, natož aby takové výsledky prokázala.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Soud proto uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované nedostatečným způsobem, čímž porušila § 86 z. s. ú., proto jsou obě shora uvedené smlouvy neplatné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Soudní praxe je ustálena v závěru, že při zkoumání úvěruschopnosti úvěrující nepostupuje s potřebnou odbornou péčí při posuzování úvěruschopnosti, pokud se spolehne jen na spotřebitelem tvrzené údaje, které nikterak neověří, srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, usnesení Vrchního soudu v Olomouci sen. zn. 14 VSOL 58/2018-80, č.j. 1 ICm 1382/2017, rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 53 ICm 3291/2018-22, rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 30/2015 – 39 či rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. 28 Co 279/2020- 167, v podrobnostech, zejména s ohledem na formulaci požadavku ověření skutečností uvedených spotřebitelem, pak soud pro stručnost odkazuje na odůvodnění uvedených rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Jelikož v tomto případě právní předchůdkyně žalobkyně řádně nezjistila a neověřila výdaje žalované, nepostupovala při zkoumání úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. S ohledem na shora uvedené soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované v obou případech nedostatečným způsobem, čímž porušila § 86 z. s. ú., proto jsou obě shora uvedené smlouvy neplatné. S ohledem na neplatnost smluv je tak namístě uzavřít, že předmětné částky vyplatila právní předchůdkyně žalobkyně žalované bez právního důvodu, čímž se žalovaná bezdůvodně obohatila, je proto povinna částku, o kterou se bezdůvodně obohatila, dle § 2991 o. z. vrátit. Předmětné pohledávky byly dle § 1879 o. z. postoupeny na žalobkyni v důsledku uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Ohledně vydání bezdůvodného obohacení ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. obsahuje zvláštní úpravu, když stanoví, že v případě neplatnosti smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, přičemž dle odst. 2 citovaného ustanovení platí, že je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Ze slovní i systematické konstrukce tohoto ustanovení plyne, že zákonodárce upravil splatnost vrácení jistiny odlišně od obecné úpravy (§ 1958 odst. 2 o. z.), a tím vytvořil lex specialis, který má přednost před obecnými pravidly o splatnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 tuto lex specialis povahu § 87 z. s. ú. nezaokrouhluje pouhým komentářem, nýbrž ji činí jádrem svého výkladu: „…ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.“. Tuto distinkci Nejvyšší soud aplikoval konkrétně tak, že zrušil rozhodnutí odvolacího soudu, které přiznávalo úroky z prodlení již od výzvy, a věc vrátil k dalšímu řízení s tím, že splatnost a možné prodlení musí být posuzovány v režimu § 87 z. s. ú.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Z citovaného rozhodnutí vyplývá zjevný právní důsledek, že pokud zákon stanoví vrácení jistiny v době přiměřené možnostem spotřebitele, nelze připustit, aby věřitel jednostrannou výzvou (bez dalšího obsahového a faktického přezkumu) sám určoval tuto dobu v situaci, kdy smlouva byla pro porušení informačních či jiných povinností při poskytnutí úvěru prohlášena za absolutně neplatnou. Přijetí opačného výkladu by neutralizovalo ochranný a odrazující účinek § 87 z. s. ú. — tj. sankční funkci absolutní neplatnosti — neboť věřitel, i když porušil povinnost posoudit úvěruschopnost, by mohl pouhou výzvou uplatnit svůj nárok včetně příslušenství a tím prakticky obejít zákonnou sankci. Tento přístup by tedy byl v rozporu s účelem zákona.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Argumentaci, že § 1958 odst. 2 o. z. (tj. obecné pravidlo: při neurčené době plnění může věřitel požadovat plnění ihned, a splatnost tedy „naskočí“ uplynutím lhůty stanovené věřitelem ve výzvě) má přednost, je v zásadě procesně i systematicky nesprávný tam, kde platí lex specialis. Obecná norma slouží pouze subsidiárně; pokud zvláštní norma určuje jinak způsob vzniku splatnosti, musejí mít soudy přednostní ohled na zvláštní úpravu. Samotné tvrzení, že spotřebitel „neprokázal, že mu nebylo v možnostech jistinu vrátit“, a proto má být považováno za přijatelné, že výzva vytvořila splatnost, nelze bez dalšího procesního a faktického přezkumu akceptovat. Břemeno tvrzení může sice spočívat na dlužníkovi, avšak pasivita dlužníka nesmí vést k tomu, že soud zruší nebo významně oslabí zákonnou ochranu slabší strany. Znění § 87 z. s. ú. a již ustálená judikatura citovaná výše zavazuje soud k ex officio přihlédnutí k neplatnosti a k posouzení doby přiměřené možnostem dlužníka; toto nelze obejít formální konstrukcí „výzva k plnění dle absolutně neplatné úvěrové smlouvy = splatnost bezdůvodného obohacení a současně automatický vznik nároku na příslušenství (úrok z prodlení)“. Pasivita účastníka – spotřebitele, jakožto slabší strany nesmí být vykoupena tím, že soud sám vypustí zákonné povinnosti ochranného charakteru a bude přehlížet ochranu stanovenou v § 87 z. s. ú. s odkazem na pasivitu žalovaného spotřebitele.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Soudní dvůr EU v řadě rozhodnutí tuto zásadu aktivní ochrany spotřebitele rovněž potvrdil. V rozhodnutí OPR-Finance (C-679/18) Soudní dvůr zdůraznil, že vnitrostátní soudy mají povinnost z úřední povinnosti v rámci normy směrnice přezkoumat, zda byla splněna povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost, a že sankce za její porušení musí být efektivní a odrazující; Soudní dvůr opakovaně varoval před procedurálními překážkami, které by efektivitu sankcí eliminovaly. V této souvislosti je rozhodující, že členské státy nemohou ponechat spotřebitele v takové pozici, že by jeho ochrana mohla být obejita formální účinností jednostranného úkonu věřitele. Dále rozhodnutí Home Credit (C-42/15) a následná linie potvrzují (i v českém prostředí) princip soudního aktivního přezkumu povinností věřitele v předsmluvní fázi. Tyto zásahy Soudního dvora podtrhují, že aplikace § 87 z. s. ú. musí mít reálnou efektivitu a nesmí být obcházena výzvami, které by zamezily účinné ochraně spotřebitele. Vzetí lhůty stanovené věřitelem jakožto lhůty v možnostech spotřebitele, protože se proti tomuto neohradil, je dle soudu v rozporu s uvedenou judikaturou i právním řádem. V situaci, kdy v řízení nebyly zjištěny žádné relevantní informace o platebních možnostech dlužníka, nelze tvrdit, že jakákoli lhůta uvedená ve výzvě je přiměřená (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Co se týče přiznání úroků z prodlení uplatněných podle § 1970 o. z. jakožto automaticky plynoucí z právní povahy bezdůvodného obohacení, i zde platí, že pokud je ex lege stanovena zvláštní doba splatnosti (viz § 87 z. s. ú.), nelze obecná pravidla o příslušenství aplikovat bez přihlédnutí ke zvláštnímu režimu. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 explicitně potvrdil, že nárok na úroky z prodlení vzniká až v okamžiku prodlení spotřebitele v době určené § 87 z. s. ú.; před tímto okamžikem nelze přiznávat úroky z prodlení, aniž by tím byla podkopána funkce sankce obsažené v § 87 z. s. ú. Shodný závěr ohledně vzniku nároku na úroky z prodlení vyplývá i z rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 4. 2026, sp. zn. 84 Co 36/2026: „Z ust. § 86 odst. 1 a § 87 odst. 1 z. s. ú. vyplývá, že v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru neplatné pro porušení povinnosti věřitele před poskytnutím úvěru řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je spotřebitel povinen vrátit získané bezdůvodné obohacení v podobě jistiny úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tedy v nové lhůtě stanovené buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Prostou výzvou k plnění splatnost dluhu v tomto případě vyvolat nelze. Pokud zde nebyla nová dohoda o splatnosti ani tvrzena, bylo na okresním soudu, aby rozhodl o splácení jistiny (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 a ze dne 20. 9. 2023, sp. zn. 23 Cdo 101/2023, publikovaný pod č. R 57/2024 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Proto se žalovaná nemůže dostat do prodlení dříve, není-li jiné dohody mezi dlužníkem a věřitelem, než marně uplyne lhůta k plnění určená v souladu s § 87 odst. 1 větou třetí z. s. ú. v soudním rozhodnutí.“ (shodně rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 4. 2026, sp. zn. 84 Co 37/2026).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. Konečně je třeba zmínit, že praxe evropských soudů, a zvlášť Soudního dvora EU, nevyžaduje a ani nedoporučuje rigidní formalismus, který by umožnil věřiteli svými jednostrannými akty neutralizovat účinek ochranných norem. Naopak Soudní dvůr v kauzách vztahujících se k implementaci směrnice o spotřebitelských úvěrech opakovaně poukázal na nutnost aktivního role národních soudů při zkoumání souladu s předsmluvními povinnostmi a na to, že sankce musí být „efektivní, přiměřené a odrazující“. To v praxi znamená poskytnout spotřebiteli reálnou ochranu — tedy i reálnou možnost, že soud v případě sporné splatnosti určí dobu vrácení a teprve po marném uplynutí této doby může běžet prodlení a s ním příslušenství. V tomto smyslu jsou rozhodnutí SDEU (C-679/18 OPR-Finance; C-42/15 Home Credit a další) plně koherentní s výkladem Nejvyššího soudu. Lze tedy uzavřít, že pokud nedošlo k dohodě mezi věřitelem a spotřebitelem o lhůtě k vrácení bezdůvodného obohacení, nebo není lhůta stanovená věřitelem označena jako nesporně přiměřená, je na soudu, aby tuto lhůtu stanovil a až od uplynutí lhůty stanovené soudem náleží věřiteli úroky z prodlení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. Za stávajícího stavu řízení nelze žalobkyni přiznat příslušenství, tedy ani úroky z prodlení. Nárok na úroky z prodlení může být případně přiznán až poté, co soud podle § 87 odst. 2 z. s. ú. určí dobu přiměřenou možnostem spotřebitele a po marném uplynutí této doby.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"37. Jelikož žalovaná byla v řízení nečinná, soud neučinil k možnostem žalované vrátit žalobkyni dluh žádné skutkové zjištění, a proto stanovil lhůtu k plnění žalované ihned a povinnost uhradit dluh žalované uložil v obecné třídenní pariční lhůtě. Takový postup odpovídá jak právní úpravě § 87 z. s. ú. a výkladu Nejvyššího soudu (sp. zn. 33 Cdo 3675/2021), tak zásadám ochrany spotřebitele stanoveným judikaturou Soudního dvora EU (C-679/18, C-42/15 a další).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"38. Vzhledem k uvedeným skutečnostem dospěl soud k závěru, že žalobkyně má právo na vrácení jistiny ve výši 8 330 Kč (z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z. ve spojení s § 87 z. s. ú.), když právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o úvěru ze dne 20. 3. 2023 poskytla žalované částku ve výši 19 999 Kč a žalovaná uhradila částku 21 442,08 Kč (ohledně této smlouvy se tak právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku 1 443,08 Kč) a na základě další smlouvy o úvěru poskytla žalované částku 8 860 Kč a žalovaná zaplatila celkem částku 530 Kč. Soud proto žalobkyni přiznal částku 8 330 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou na základě druhé smlouvy a částkou zaplacenou žalovanou (8 860 Kč – 530 Kč). Přiměřenou lhůtu k vrácení určil ve standardní lhůtě tří dnů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"39. Ve zbytku pak v souladu s výše vyjádřeným názorem soud žalobu výrokem II. jako nedůvodnou zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná částečně, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 366,10 Kč, přičemž tato částka představuje 14 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 57 % a úspěchu žalované v rozsahu 43 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 588,52 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se žalobou domáhala částky 14 588,52 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností , právnická osoba, .) a žalovanou byla dne 20. 3. 2023 uzavřena smlouva o úvěru č. , č. účtu, , na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 19 999 Kč. Úroková sazba z úvěru byla sjednána ve výši 19,90 % ročně. Dále bylo sjednáno přistoupení žalované jako pojištěné k Rámcové pojistné smlouvě č. , Anonymizováno,  Za udržování pojištění dle Rámcové smlouvy se žalovaná zavázala hradit pravidelnou měsíční paušální cenu ve výši 88 Kč měsíčně. Úvěr měl být splácen formou měsíčních splátek ve výši 1 000 Kč počínaje dubnem 2023, a to vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaná byla vyzvána přípisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 1. 2. 2025 k úhradě dlužné částky ve výši 4 928 Kč. Protože žalovaná na výzvu nereagovala, stala se celá dlužná částka splatnou ke dni 5. 3. 2025. Právní předchůdkyni žalobkyně vznikla vůči žalované pohledávka na jistině úvěru ve výši 5 289,32 Kč s úrokem ve výši 19,90 % ročně z této částky a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 6. 3. 2025 do zaplacení Žalobkyně dále uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (společností , právnická osoba, .) a žalovanou byla dne 5. 9. 2024 uzavřena smlouva o úvěru č. , č. účtu, , na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 8 860 Kč. Úroková sazba z úvěru byla sjednána ve výši 19,90 % ročně. Dále bylo sjednáno přistoupení žalované jako pojištěné k Rámcové pojistné smlouvě č. , Anonymizováno, . Za udržování pojištění dle Rámcové smlouvy se žalovaná zavázala hradit pravidelnou měsíční paušální cenu ve výši 40 Kč měsíčně. Úvěr měl být splácen formou měsíčních splátek ve výši 456 Kč počínaje říjnem 2024, a to vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce. Žalovaná byla vyzvána přípisem právní předchůdkyně žalobkyně ze dne 1. 2. 2025 k úhradě dlužné částky ve výši 3 288 Kč. Protože žalovaná na výzvu nereagovala, stala se celá dlužná částka splatnou ke dni 5. 3. 2025. Právní předchůdkyni žalobkyně vznikla vůči žalované pohledávka na jistině úvěru ve výši 9 299,20 Kč s úrokem ve výši 19,90 % ročně z této částky a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z této částky od 6. 3. 2025 do zaplacení. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 4. 2025 byly shora uvedené pohledávky postoupeny na společnost , Anonymizováno,  s. r. o. a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 5. 2025 byly pohledávky postoupeny na žalobkyni.2. Podáním ze dne 19. 7. 2026 žalobkyně k výzvě soudu žalobu doplnila tak, právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěrů z kterékoliv z výše uvedených smluv o úvěru rovněž ověřila pomocí napojení na Insolvenční rejstřík, že žalovaná nebyla v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení, z informací z CBCB ověřila předchozí splátkovou morálku žalované, z historie v interní evidenci klientů ověřila, že žalovaná neměla žádné relevantní negativní informace, např. záznam o podvodném jednání či kriminálních aktivitách, záznam v souvislosti s AML pravidly, záznam o exekučním řízení atd., ohledně příjmů žalované vycházela z potvrzení úřadu práce a z výpisu z bankovních účtů za období nejméně tří měsíců předcházejících poskytnutí úvěru, kdy zjistila a ověřila příjem žalované ve výši 13 000 Kč, ohledně výdajů vycházela z výpisů z bankovních účtů za období nejméně tří měsíců předcházejících poskytnutí úvěru a životní výdaje stanovila ve výši 10 000 Kč na základě dat sdělených žalovanou v kombinaci s interními informacemi, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení, a na základě toho došla k závěru, že příjem žalované byl dostatečný k pokrytí splátek úvěrů i životních výdajů.3. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.4. Ze smlouvy o úvěru ze dne 20. 3. 2023 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 19 999 Kč a žalovaná se jej zavázala splácet (včetně úroků a sjednaných poplatků) částkou 1 000 Kč měsíčně s tím, že bude splacen nejpozději do 22. 4. 2025.5. Ze smlouvy o úvěru (bez uvedení data) soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši 8 860 Kč a žalovaná se jej zavázala splácet (včetně úroků a sjednaných poplatků) částkou 456 Kč měsíčně s tím, že bude splacen nejpozději do 21. 9. 2026.6. Z výpisu úvěrového účtu č. , č. účtu,  soud zjistil, že žalovaná čerpala úvěr ve výši 19 999 Kč a že za období od 20. 3. 2023 do 31. 12. 2023 uhradila právní předchůdkyni žalobkyně částku 9 738 Kč a za období od 1. 1. 2024 do 31. 12. 2024 částku 11 704,08 Kč.7. Z výpisu úvěrového účtu č. , č. účtu,  soud zjistil, že žalovaná čerpala úvěr ve výši 8 860 Kč a že za období od 5. 9. 2024 do 31. 12. 2024 uhradila právní předchůdkyni žalobkyně částku 530 Kč.8. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 25. 4. 2025 a z její přílohy, kterou tvoří seznam postoupených pohledávek, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávky ze shora uvedených úvěrových smluv na společnost DBS správa úvěrů s. r. o. Postoupení bylo právní předchůdkyní žalobkyně oznámeno přípisem ze dne 23. 5. 2025.9. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 30. 5. 2025 a z její přílohy, kterou tvoří seznam postoupených pohledávek, soud zjistil, že společnost , Anonymizováno,  s. r. o. postoupila pohledávky ze shora uvedených úvěrových smluv na žalobkyni.10. Z výpisu z účtu č. , č. účtu,  za období od 1. 2. 2023 do 28. 2. 2023 soud zjistil, že účet je veden na žalovanou a že dne 13. 2. 2023 byla na účet připsána částka rodičovského příspěvku ve výši 13 000 Kč a dále ve dnech 13. 2. 2023, 17. 2. 2023 a 22. 2. 2023 byly odepsány částky v celkové výši 13 100 Kč.11. Z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne 9. 1. 2023 soud zjistil, že žalované byl od 16. 12. 2022 přiznán rodičovský příspěvek ve výši 13 000 Kč měsíčně.12. Z posouzení úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalované k její žádosti ze dne 5. 9. 2024 a dospěla k závěru, že příjem žalované byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů, že po odečtení splátkového zatížení od příjmů zbylo žalované 11 232 k pokrytí jejích životních výdajů, že její pracovník ověřil příjem žalované ve výši 13 000 Kč na základě příchozích transakcí na účtu žalované vedeném u právní předchůdkyně žalobkyně, že právní předchůdkyně žalobkyně stanovila životní výdaje žalované na 10 000 Kč, že v době žádosti měla žalovaná kontokorentní úvěr s limitem 1 000 Kč a orientační splátkou 30 Kč, spotřební úvěr se splátkou 1 000 Kč a spotřební úvěr se splátkou 281 Kč a nové splátkové zatížení činilo 1 768 Kč.13. Z výpisu z účtu č. , č. účtu,  za období od 1. 8. 2024 do 31. 8. 2024 soud zjistil, že majitelem tohoto účtu je žalovaná a že v předmětném období na tento účet přišlo 13 000 Kč a odešlo 6 816,96 Kč.14. Z výpisu z účtu č. , č. účtu,  za období od 1. 7. 2024 do 31. 7. 2024 soud zjistil, že v předmětném období na tento účet přišlo 13 853,82 Kč a odešlo 13 853,78 Kč.15. Z výpisu z účtu č. , č. účtu,  za období od 1. 6. 2024 do 30. 6. 2024 soud zjistil, že v předmětném období na tento účet přišlo 13 000 Kč a odešlo 13 186,03 Kč.16. Z dalších shora neuvedených důkazů nebylo pro věc zjištěno nic podstatného.17. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé.18. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 20. 3. 2023 s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě níž poskytla dne 20. 3. 2023 žalované úvěr ve výši 19 999 Kč, žalovaná se jej zavázala splácet částkou 1 000 Kč měsíčně. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou další smlouvu o úvěru, na základě které poskytla dne 5. 9. 2024 žalované úvěr ve výši 8 860 Kč, přičemž žalovaná se jej zavázala splácet částkou 456 Kč měsíčně. Před poskytnutím úvěrů právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala úvěruschopnost žalované z výpisů z jejího účtu za měsíce únor 2023, červen 2024, červenec 2024 a srpen 2024 a z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne 9. 1. 2023. Žalobkyni byl přiznán rodičovský příspěvek ve výši 13 000 Kč měsíčně. V únoru 2023 byla z jejího účtu odepsána částka v celkové výši 13 100 Kč, v červnu 2024 částka v celkové výši 13 186,03 Kč, v červenci 2024 částka v celkové výši 13 853,78 Kč a v srpnu 2024 částka v celkové výši 6 816,96 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně stanovila výši životních výdajů žalované na 10 000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 25. 4. 2025 byly pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou postoupeny na společnost , Anonymizováno,  s. r. o. a smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 30. 5. 2025 byly pohledávky postoupeny shora uvedenou společností na žalobkyni.19. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně.20. Obě uzavřené smlouvy jeví znaky smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.21. Jelikož obě shora uvedené smlouvy žalovaná neuzavřela v rámci své podnikatelské činnosti a uzavřela je jakožto spotřebitel dle § 419 o. z., vztahuje se na věc i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“). Dle § 75 z. s. ú. je poskytovatel spotřebitelského úvěru (za který je dle § 2 odst. 1 z. s. ú. třeba považovat i peněžitou zápůjčku) povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle § 86 z. s. ú. je poskytovatel spotřebitelského úvěru před uzavřením smlouvy posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel může poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Poruší-li tuto povinnost, je smlouva o spotřebitelském úvěru dle § 87 odst. 1 z. s. ú., ve znění účinném ke dni uzavření smluv, neplatná.22. Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. III. ÚS 4129/18 uvedl, že obecný soud, který nezkoumá, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele úvěr splácet, zasáhne do základního práva spotřebitele na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Dovodil totiž, že důsledky porušení této povinnosti se netýkají jen dlužníka spotřebitele, ale dotýkají se společnosti jako celku, neboť na tu mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence. Do veřejné sociální sítě pak spadne často nejen dlužník, ale většinou i osoby na něm závislé, dojde k porušení rodinných a sociálních vztahů, proto musí poskytovatel úvěru řádně prověřit možnost spotřebitele úvěr splácet. Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet, přičemž pokud tuto povinnost poruší, je úvěrová smlouva neplatná. Soudní dvůr Evropské unie pak ve věci sp. zn. C – 679/18 rozhodl ve věci předběžné otázky tak, že české soudy jsou povinni zkoumat, zda poskytovatel úvěru řádně posoudil úvěruschopnost spotřebitele, z úřední povinnosti, nikoli jen na návrh dlužníka.23. S ohledem na tuto judikaturu je pak dle názoru soudu smlouvu o úvěru, před jejímž uzavřením poskytovatel řádně nezkoumal úvěruschopnost dlužníka, považovat za neplatnou nejen dle § 87 odst. 1 z. s. ú., ale i dle § 580 odst. 1 o. z. Protože sankce neplatnosti smlouvy je stanovena nejen na ochranu dlužníka, ale i na ochranu společnosti, je tato neplatnost neplatností absolutní, tedy není nutné, aby se jí před soudem dlužník musel dovolat. Na uvedenou judikaturu ostatně reagoval i zákonodárce novelizací ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú., kdy s účinností od 29. 5. 2022 je soud povinen k neplatnosti smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti přihlédnout i bez návrhu.24. Právní předchůdkyně žalobkyně sice z výpisů z bankovního účtu a z oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory ověřila, že žalovaná dosahuje příjmu 13 000 Kč ve formě rodičovského příspěvku. Právní předchůdkyně žalobkyně naprosto rezignovala na zjištění a ověření výše výdajů žalované, když životní výdaje „stanovila“ na 10 000 Kč toliko s odvoláním na data sdělená žalovanou, interní informace a blíže nespecifikované statistické údaje a normativní náklady na bydlení, zatímco z výpisů z účtů žalované vyplývá, že rodičovský příspěvek byl v měsíci únoru 2023, červnu 2024 a červenci 2024 v následujících dnech po jeho obdržení žalovanou spotřebován. Právní předchůdkyně žalobkyně měla této skutečnosti věnovat zvýšenou pozornost. Jednak si lze těžko představit, že žalovaná z rodičovského příspěvku pokryje veškeré životní náklady pro sebe a pro svého potomka na celý měsíc, jednak z výpisů za shora uvedená období vyplývá, že výdaje žalované převýšily její příjem. Na základě těchto podkladů právní předchůdkyně nemohla relevantně dospět k závěru, že životní výdaje žalované činí právě 10 000 Kč. Nadto pokud žalobkyně tvrdila, že pro stanovení této částky právní předchůdkyně žalobkyně vycházela ze statistických údajů a normativních nákladů na bydlení, ani tuto skutečnost neprokázala, ostatně ani nikterak netvrdila, jaká konkrétní data právní předchůdkyně žalobkyně použila a z jakých konkrétních statistických údajů a normativních nákladů vycházela, tedy netvrdila, jakých konkrétních výdajů, resp. nákladů na bydlení klienti s rodinným stavem žalované, počtem dětí, způsobem bydlení, dosahují, natož aby takové výsledky prokázala.25. Soud proto uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované nedostatečným způsobem, čímž porušila § 86 z. s. ú., proto jsou obě shora uvedené smlouvy neplatné.26. Soudní praxe je ustálena v závěru, že při zkoumání úvěruschopnosti úvěrující nepostupuje s potřebnou odbornou péčí při posuzování úvěruschopnosti, pokud se spolehne jen na spotřebitelem tvrzené údaje, které nikterak neověří, srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, usnesení Vrchního soudu v Olomouci sen. zn. 14 VSOL 58/2018-80, č.j. 1 ICm 1382/2017, rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové č.j. 53 ICm 3291/2018-22, rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 1 As 30/2015 – 39 či rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. 28 Co 279/2020- 167, v podrobnostech, zejména s ohledem na formulaci požadavku ověření skutečností uvedených spotřebitelem, pak soud pro stručnost odkazuje na odůvodnění uvedených rozhodnutí.27. Jelikož v tomto případě právní předchůdkyně žalobkyně řádně nezjistila a neověřila výdaje žalované, nepostupovala při zkoumání úvěruschopnosti žalované s odbornou péčí.28. S ohledem na shora uvedené soud uzavírá, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalované v obou případech nedostatečným způsobem, čímž porušila § 86 z. s. ú., proto jsou obě shora uvedené smlouvy neplatné. S ohledem na neplatnost smluv je tak namístě uzavřít, že předmětné částky vyplatila právní předchůdkyně žalobkyně žalované bez právního důvodu, čímž se žalovaná bezdůvodně obohatila, je proto povinna částku, o kterou se bezdůvodně obohatila, dle § 2991 o. z. vrátit. Předmětné pohledávky byly dle § 1879 o. z. postoupeny na žalobkyni v důsledku uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek.29. Ohledně vydání bezdůvodného obohacení ustanovení § 87 odst. 1 z. s. ú. obsahuje zvláštní úpravu, když stanoví, že v případě neplatnosti smlouvy z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, přičemž dle odst. 2 citovaného ustanovení platí, že je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Ze slovní i systematické konstrukce tohoto ustanovení plyne, že zákonodárce upravil splatnost vrácení jistiny odlišně od obecné úpravy (§ 1958 odst. 2 o. z.), a tím vytvořil lex specialis, který má přednost před obecnými pravidly o splatnosti.30. Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 tuto lex specialis povahu § 87 z. s. ú. nezaokrouhluje pouhým komentářem, nýbrž ji činí jádrem svého výkladu: „…ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.“. Tuto distinkci Nejvyšší soud aplikoval konkrétně tak, že zrušil rozhodnutí odvolacího soudu, které přiznávalo úroky z prodlení již od výzvy, a věc vrátil k dalšímu řízení s tím, že splatnost a možné prodlení musí být posuzovány v režimu § 87 z. s. ú.31. Z citovaného rozhodnutí vyplývá zjevný právní důsledek, že pokud zákon stanoví vrácení jistiny v době přiměřené možnostem spotřebitele, nelze připustit, aby věřitel jednostrannou výzvou (bez dalšího obsahového a faktického přezkumu) sám určoval tuto dobu v situaci, kdy smlouva byla pro porušení informačních či jiných povinností při poskytnutí úvěru prohlášena za absolutně neplatnou. Přijetí opačného výkladu by neutralizovalo ochranný a odrazující účinek § 87 z. s. ú. — tj. sankční funkci absolutní neplatnosti — neboť věřitel, i když porušil povinnost posoudit úvěruschopnost, by mohl pouhou výzvou uplatnit svůj nárok včetně příslušenství a tím prakticky obejít zákonnou sankci. Tento přístup by tedy byl v rozporu s účelem zákona.32. Argumentaci, že § 1958 odst. 2 o. z. (tj. obecné pravidlo: při neurčené době plnění může věřitel požadovat plnění ihned, a splatnost tedy „naskočí“ uplynutím lhůty stanovené věřitelem ve výzvě) má přednost, je v zásadě procesně i systematicky nesprávný tam, kde platí lex specialis. Obecná norma slouží pouze subsidiárně; pokud zvláštní norma určuje jinak způsob vzniku splatnosti, musejí mít soudy přednostní ohled na zvláštní úpravu. Samotné tvrzení, že spotřebitel „neprokázal, že mu nebylo v možnostech jistinu vrátit“, a proto má být považováno za přijatelné, že výzva vytvořila splatnost, nelze bez dalšího procesního a faktického přezkumu akceptovat. Břemeno tvrzení může sice spočívat na dlužníkovi, avšak pasivita dlužníka nesmí vést k tomu, že soud zruší nebo významně oslabí zákonnou ochranu slabší strany. Znění § 87 z. s. ú. a již ustálená judikatura citovaná výše zavazuje soud k ex officio přihlédnutí k neplatnosti a k posouzení doby přiměřené možnostem dlužníka; toto nelze obejít formální konstrukcí „výzva k plnění dle absolutně neplatné úvěrové smlouvy = splatnost bezdůvodného obohacení a současně automatický vznik nároku na příslušenství (úrok z prodlení)“. Pasivita účastníka – spotřebitele, jakožto slabší strany nesmí být vykoupena tím, že soud sám vypustí zákonné povinnosti ochranného charakteru a bude přehlížet ochranu stanovenou v § 87 z. s. ú. s odkazem na pasivitu žalovaného spotřebitele.33. Soudní dvůr EU v řadě rozhodnutí tuto zásadu aktivní ochrany spotřebitele rovněž potvrdil. V rozhodnutí OPR-Finance (C-679/18) Soudní dvůr zdůraznil, že vnitrostátní soudy mají povinnost z úřední povinnosti v rámci normy směrnice přezkoumat, zda byla splněna povinnost věřitele posoudit úvěruschopnost, a že sankce za její porušení musí být efektivní a odrazující; Soudní dvůr opakovaně varoval před procedurálními překážkami, které by efektivitu sankcí eliminovaly. V této souvislosti je rozhodující, že členské státy nemohou ponechat spotřebitele v takové pozici, že by jeho ochrana mohla být obejita formální účinností jednostranného úkonu věřitele. Dále rozhodnutí Home Credit (C-42/15) a následná linie potvrzují (i v českém prostředí) princip soudního aktivního přezkumu povinností věřitele v předsmluvní fázi. Tyto zásahy Soudního dvora podtrhují, že aplikace § 87 z. s. ú. musí mít reálnou efektivitu a nesmí být obcházena výzvami, které by zamezily účinné ochraně spotřebitele. Vzetí lhůty stanovené věřitelem jakožto lhůty v možnostech spotřebitele, protože se proti tomuto neohradil, je dle soudu v rozporu s uvedenou judikaturou i právním řádem. V situaci, kdy v řízení nebyly zjištěny žádné relevantní informace o platebních možnostech dlužníka, nelze tvrdit, že jakákoli lhůta uvedená ve výzvě je přiměřená (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3675/2021).34. Co se týče přiznání úroků z prodlení uplatněných podle § 1970 o. z. jakožto automaticky plynoucí z právní povahy bezdůvodného obohacení, i zde platí, že pokud je ex lege stanovena zvláštní doba splatnosti (viz § 87 z. s. ú.), nelze obecná pravidla o příslušenství aplikovat bez přihlédnutí ke zvláštnímu režimu. Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 explicitně potvrdil, že nárok na úroky z prodlení vzniká až v okamžiku prodlení spotřebitele v době určené § 87 z. s. ú.; před tímto okamžikem nelze přiznávat úroky z prodlení, aniž by tím byla podkopána funkce sankce obsažené v § 87 z. s. ú. Shodný závěr ohledně vzniku nároku na úroky z prodlení vyplývá i z rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 15. 4. 2026, sp. zn. 84 Co 36/2026: „Z ust. § 86 odst. 1 a § 87 odst. 1 z. s. ú. vyplývá, že v případě smlouvy o spotřebitelském úvěru neplatné pro porušení povinnosti věřitele před poskytnutím úvěru řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je spotřebitel povinen vrátit získané bezdůvodné obohacení v podobě jistiny úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tedy v nové lhůtě stanovené buď dohodou účastníků nebo rozhodnutím soudu. Prostou výzvou k plnění splatnost dluhu v tomto případě vyvolat nelze. Pokud zde nebyla nová dohoda o splatnosti ani tvrzena, bylo na okresním soudu, aby rozhodl o splácení jistiny (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 a ze dne 20. 9. 2023, sp. zn. 23 Cdo 101/2023, publikovaný pod č. R 57/2024 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek). Proto se žalovaná nemůže dostat do prodlení dříve, není-li jiné dohody mezi dlužníkem a věřitelem, než marně uplyne lhůta k plnění určená v souladu s § 87 odst. 1 větou třetí z. s. ú. v soudním rozhodnutí.“ (shodně rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 29. 4. 2026, sp. zn. 84 Co 37/2026).35. Konečně je třeba zmínit, že praxe evropských soudů, a zvlášť Soudního dvora EU, nevyžaduje a ani nedoporučuje rigidní formalismus, který by umožnil věřiteli svými jednostrannými akty neutralizovat účinek ochranných norem. Naopak Soudní dvůr v kauzách vztahujících se k implementaci směrnice o spotřebitelských úvěrech opakovaně poukázal na nutnost aktivního role národních soudů při zkoumání souladu s předsmluvními povinnostmi a na to, že sankce musí být „efektivní, přiměřené a odrazující“. To v praxi znamená poskytnout spotřebiteli reálnou ochranu — tedy i reálnou možnost, že soud v případě sporné splatnosti určí dobu vrácení a teprve po marném uplynutí této doby může běžet prodlení a s ním příslušenství. V tomto smyslu jsou rozhodnutí SDEU (C-679/18 OPR-Finance; C-42/15 Home Credit a další) plně koherentní s výkladem Nejvyššího soudu. Lze tedy uzavřít, že pokud nedošlo k dohodě mezi věřitelem a spotřebitelem o lhůtě k vrácení bezdůvodného obohacení, nebo není lhůta stanovená věřitelem označena jako nesporně přiměřená, je na soudu, aby tuto lhůtu stanovil a až od uplynutí lhůty stanovené soudem náleží věřiteli úroky z prodlení.36. Za stávajícího stavu řízení nelze žalobkyni přiznat příslušenství, tedy ani úroky z prodlení. Nárok na úroky z prodlení může být případně přiznán až poté, co soud podle § 87 odst. 2 z. s. ú. určí dobu přiměřenou možnostem spotřebitele a po marném uplynutí této doby.37. Jelikož žalovaná byla v řízení nečinná, soud neučinil k možnostem žalované vrátit žalobkyni dluh žádné skutkové zjištění, a proto stanovil lhůtu k plnění žalované ihned a povinnost uhradit dluh žalované uložil v obecné třídenní pariční lhůtě. Takový postup odpovídá jak právní úpravě § 87 z. s. ú. a výkladu Nejvyššího soudu (sp. zn. 33 Cdo 3675/2021), tak zásadám ochrany spotřebitele stanoveným judikaturou Soudního dvora EU (C-679/18, C-42/15 a další).38. Vzhledem k uvedeným skutečnostem dospěl soud k závěru, že žalobkyně má právo na vrácení jistiny ve výši 8 330 Kč (z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z. ve spojení s § 87 z. s. ú.), když právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o úvěru ze dne 20. 3. 2023 poskytla žalované částku ve výši 19 999 Kč a žalovaná uhradila částku 21 442,08 Kč (ohledně této smlouvy se tak právní předchůdkyně žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku 1 443,08 Kč) a na základě další smlouvy o úvěru poskytla žalované částku 8 860 Kč a žalovaná zaplatila celkem částku 530 Kč. Soud proto žalobkyni přiznal částku 8 330 Kč představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou na základě druhé smlouvy a částkou zaplacenou žalovanou (8 860 Kč – 530 Kč). Přiměřenou lhůtu k vrácení určil ve standardní lhůtě tří dnů.39. Ve zbytku pak v souladu s výše vyjádřeným názorem soud žalobu výrokem II. jako nedůvodnou zamítl.40. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná částečně, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 366,10 Kč, přičemž tato částka představuje 14 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 57 % a úspěchu žalované v rozsahu 43 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 588,52 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSDC:2026:20.C.121.2026.1","publishedAt":"2026-10-15","decisionAt":"2026-07-22","caseNumber":{"senate":20,"registry":"C","index":121,"year":2026,"pageNumber":25},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Petr","lastName":"Kvapil","titlesAfter":"","function":"samosoudce"},"courtCode":"OSDC","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o 14 588,52 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"2","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"6","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"14b","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":182,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","NEPLATNOST_SMLOUVY","BEZDUVODNE_OBOHACENI","LHUTY","DOKAZOVANI","SMLOUVA_O_UVERU","NAHRADA_NAKLADU","PODVOD","POSTOUPENI_POHLEDAVKY","EXCES"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}