{"uuid":"ddd2dfa6-979f-46a6-a544-d91d568e444e","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Brně – pobočka v Jihlavě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JUDr. Jaroslava Mádra a soudců Mgr. Leony Sukané a Mgr. Martina Lály ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený advokátem JUDr. Ing. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", Ph.D.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 13 022 Kč s příslušenstvím,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Jihlavě ze dne 4. října 2022, č. j. 8 C 193/2022-75,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadeném výroku II. mění tak, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 1 862 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech odvolacího řízení částku 180 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadeném výroku II. mění tak, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 1 862 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.\nII. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech odvolacího řízení částku 180 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Soud prvního stupně výše označeným rozsudkem zamítl žalobu (výrok I.), jíž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 13 022 Kč s kapitalizovanými úroky ve výši 3 966,87 Kč, s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 1 820,79 Kč, s úroky ve výši 19,98% p. a. z částky 7 364,62 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení a s úroky z prodlení v zákonné výši 8,08% p. a. z částky 7 364,62 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 2 317,70 Kč (výrok II.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Rozhodnutí odůvodnil tím, že u Krajského soudu v Brně proběhlo pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", insolvenční řízení, dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl zjištěn úpadek žalovaného a bylo mu povoleno oddlužení, usnesením ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" vzal insolvenční soud na vědomí splnění oddlužení dlužníka a osvobodil jej od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny s tím, že osvobození se vztahuje také na věřitele, kteří své pohledávky do řízení nepřihlásili, ač tak učinit měli. Žalovaný byl tak v souladu s ustanovením § 414 insolvenčního zákona osvobozen od placení pohledávek, na tuto skutečnost mohl žalobce zareagovat zpětvzetím žaloby, což neučinil, proto nezbylo než žalobu zamítnout. Nákladový výrok odůvodnil aplikací ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a závěrem, že žalovaný byl v řízení plně úspěšným. Žalovanému přísluší 300 Kč paušální náhrady nákladů spojených s vyjádřením ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" podle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., a dále náhrada doložených výdajů, jimiž jsou cestovné osobním automobilem ve výši 657,70 Kč vynaložené na cestu z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět k jednání konanému ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a náhrada ušlého výdělku ve výši 1 360 Kč v souvislosti s účastí u téhož jednání dle potvrzení zaměstnavatele žalovaného, tedy celkem 2 317,70 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Proti rozsudku, a to jeho nákladovému výroku II., podal žalobce odvolání. Namítl, že žaloba byla podána zcela oprávněně, a to dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", teprve dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl ze strany žalovaného podán insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, žalobce nezavinil zahájení insolvence ani její zahájení nemohl nikterak ovlivnit. Žalovaný po podání žaloby v rámci insolvence pohledávku zcela uhradil, nebyl proto úspěšný v nalézacím řízení ani z části, žalobci byla pohledávka ve výši 100 % zcela uhrazena po podání žaloby. Zamítnutí žaloby zcela zavinil žalovaný, když zahájil insolvenci a v jejím rámci pohledávku zcela uhradil, nesouhlasí proto s argumentací soud, že zavinění leží na straně žalobce. Pokud se odvolací soud neshoduje s argumentací žalobce, že byl ve sporu zcela úspěšný, měl by aplikovat ustanovení § 150 o. s. ř. a žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznat. Dále uvedl, že měl soud prvního stupně žalobce informovat o osvobození žalovaného a tento by na sdělení procesně reagoval. Navrhl, aby byl napadený výrok změněn tak, že se žádnému z účastníků nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení a byly mu přiznány náklady odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Žalovaný se k odvolání žalobce vyjádřil tak, že pohledávka žalobce byla uhrazena v insolvenci, kam se žalobce přihlásil, ve výši 100 %. Usnesení o splnění splátkového kalendáře a osvobození o placení neuspokojených pohledávek nabylo právní moci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", předvolání k jednání bylo prvostupňovým soudem stanoveno až na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", k němuž byl žalobce jistě obeslán. Žalobce nechal věc plynout bez povšimnutí, jist si svým úspěchem. Rozsudek žalovaný považoval za správný a požadoval přiznat náhradu nákladů odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Žalobce podal odvolání včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a jako osoba k tomu oprávněná (§ 201 o. s. ř.). Napadl rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 202 o. s. ř. à contr.). Proto odvolací soud přezkoumal bez nařízení jednání (§ 214 odst. 2 písm. e/ o. s. ř.) napadenou část rozsudku soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné pouze částečně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Odvolání žalobce otevřelo prostor pro přezkum rozsudku soudu prvního stupně pouze v jím napadeném nákladovém výroku, nikoliv ve výroku I., na který jeho účinky nedopadly, a který tak již samostatně nabyl právní moci (srov. § 206 odst. 3, § 159, § 159a o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Jak vyplývá z obsahu spisu, žalobou podanou u Obvodního soudu pro xxx dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" se žalobce z titulu neuhrazené smlouvy o půjčce mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce domáhal přiznání částky 13 022 Kč, blíže vyčíslených úroků a úroků z prodlení. Podáním doručeným dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" namítl žalovaný věcnou a místní nepříslušnost soudu. Usnesením ze dne 3. 6. 2022, č. j. 60 C 1903/2017-51, vyslovil soud místní nepříslušnost a věc byla postoupena Okresnímu soudu v xxx, který vydal napadené rozhodnutí. V mezidobí od podání návrhu do vydání rozsudku proběhlo insolvenční řízení, zahájeno bylo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" na základě návrhu žalovaného, pokračovalo vydáním usnesení o úpadku spojeným s povolením oddlužení, žalobce se do něj přihlásil dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Ze zprávy o splnění oddlužení ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyplynulo, že žalobce byl se svou přihláškou v průběhu insolvence uspokojen ze 100 %. Řízení bylo ukončeno usnesením Krajského soudu v xxx ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"insolvenční spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", o vzetí splnění oddlužení na vědomí a osvobozením dlužníka od placení dosud neuspokojených pohledávek, které nabylo právní moci dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Z uvedeného vyplývá, že nejenom že došlo k osvobození dlužníka – žalovaného - od placení dosud neuspokojených pohledávek, ale že (i) pohledávka žalobce byla v průběhu insolvence zcela uspokojena. Žalobce však do okamžiku vyhlášení napadeného rozsudku na své žalobě setrval, jak je zřejmé mj. z jeho omluvy z jednání ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", čehož důsledkem bylo zamítnutí žaloby. Žalovaný byl proto ve sporu plně úspěšný. Soud prvního stupně zcela správně aplikoval ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy plně úspěšnému žalovanému náležela náhrada veškerých účelně vynaložených nákladů, které mu v průběhu řízení vznikly.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Odvolací námitky žalobce jsou zcela nedůvodné. Byl to žalobce, který zahájil řízení a měl tak v dispozici i možnost jeho skončení. Žalobce věděl, že ve vztahu k žalovanému probíhá insolvenční řízení, sám do něj přihlásil svou pohledávku. Není rozhodné, že insolvenční řízení bylo zahájeno na základě návrhu žalovaného, stejně tak není z hlediska konečného úspěchu ve sporu významné, zda žaloba byla v době jejího podání důvodná. Nehledě na to, že žalobce byl v insolvenci zcela uspokojen, insolvenční řízení skončilo takovým způsobem, kdy by nebylo možno (ani v případě, že by k uspokojení žalobce v insolvenci nedošlo) v nalézacím řízení uspět v důsledku existence ustanovení § 414 insolvenčního zákona. Argumentace žalobce, že žalovaný zavinil zamítnutí žaloby, se nachází zcela mimo rámec výše citovaného ustanovení § 142 o. s. ř., které je založeno na principu úspěchu či neúspěchu v řízení. Jinak by tomu bylo v případě zpětvzetí žaloby (které žalobce mohl a měl učinit, chtěl-li předejít jejímu zamítnutí a tím i rozhodování o nákladech řízení dle ust. § 142 o. s. ř.) před vydáním napadeného rozsudku a následného zastavení řízení, když právě jen tehdy je zvažována otázka zavinění, tedy zavinění na zastavení řízení, a to ve smyslu ustanovení § 146 o. s. ř. Není povinností nalézacího soudu účastníka informovat o průběhu insolvenčního řízení, které je každému veřejně přístupné; žalobce se jej nadto aktivně účastnil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Podle ustanovení § 137 odst. 1 o. s. ř. náklady řízení jsou zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně soudního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, tlumočné, náhrada za daň z přidané hodnoty, odměna za zastupování a odměna pro mediátora podle zákona o mediaci za první setkání s mediátorem nařízené soudem podle § 100 odst. 2.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Podle ustanovení § 29 odst. 1 vyhlášky č. 37/1992 Sb. (jednací řád pro okresní a krajské soudy) k hotovým výdajům účastníka náleží jízdné, stravné a nocležné. Podle ustanovení § 30 odst. 1 nárok na jízdné má jen účastník, který nebydlí nebo nepracuje v místě, kde se řízení koná, nebo je předvolán z místa, kde se dočasně zdržuje. Podle odst. 2 se účastníku hradí skutečné, účelné a hospodárné cestovní výdaje veřejným hromadným dopravním prostředkem. Pokud s předchozím souhlasem soudu použil účastník vlastního motorového vozidla, poskytne se mu náhrada podle zvláštního právního předpisu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Soud prvního stupně žalovanému jakožto advokátem nezastoupenému účastníku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"},{"text":" proto mu nelze přiznat náhradu dle zvláštního právního předpisu, jímž je v současné době zákoník práce, který náhradu cestovních výdajů upravuje v ustanoveních § 156 a násl. Byť z jednacího řádu nevyplývá poučovací povinnost soudu vůči účastníku ohledně potřeby předchozího souhlasu k použití vlastního motorového vozidla, vhodné je účastníka o této povinnosti v předvolání k jednání informovat; neposkytnutí takové informace však nemůže vést k přiznání cestovného vlastním vozidlem bez udělení předchozího souhlasu. Odvolací soud zjistil, že spojení hromadnou dopravou mezi obcí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"územní celek","anonStyle":"ANON"},{"text":" je zajištěno (mj.) vlakem, který bylo možno k cestě využít, cena jízdenky dle IDOS • Vlaky • Vyhledání spojení (idnes.cz) je 101 Kč, spolu se zpáteční činí 202 Kč a právě v této výši mělo být cestovné přiznáno.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Celkové náklady řízení žalovaného, na něž má jako plně úspěšný účastník nárok, činí 1 862 Kč. Z uvedených důvodů proto odvolací soud napadený výrok II. rozsudku soudu prvního stupně za přiměřeného použití ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení se opírá o ustanovení § 224 odst. 1, § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce byl se svým odvoláním v konečném důsledku úspěšným co do 20%, neúspěšným co do 80%, žalovanému proto náleží náhrada nákladů odvolacího řízení ve výši rozdílu, tj. 60%. Žalovaný se k odvolání žalobce vyjádřil, za tento úkon mu náleží paušální náhrada ve výši 300 Kč dle § 1 odst. 3 písmeno a/, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Procentuální podíl činí 180 Kč a tuto částku je žalobce povinen uhradit žalovanému ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Soud prvního stupně výše označeným rozsudkem zamítl žalobu (výrok I.), jíž se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 13 022 Kč s kapitalizovanými úroky ve výši 3 966,87 Kč, s kapitalizovanými zákonnými úroky z prodlení ve výši 1 820,79 Kč, s úroky ve výši 19,98% p. a. z částky 7 364,62 Kč od [datum] do zaplacení a s úroky z prodlení v zákonné výši 8,08% p. a. z částky 7 364,62 Kč od [datum] do zaplacení a rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 2 317,70 Kč (výrok II.).\n2. Rozhodnutí odůvodnil tím, že u Krajského soudu v Brně proběhlo pod sp. zn. [spisová značka], insolvenční řízení, dne [datum] byl zjištěn úpadek žalovaného a bylo mu povoleno oddlužení, usnesením ze dne [datum] vzal insolvenční soud na vědomí splnění oddlužení dlužníka a osvobodil jej od placení pohledávek zahrnutých do oddlužení v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny s tím, že osvobození se vztahuje také na věřitele, kteří své pohledávky do řízení nepřihlásili, ač tak učinit měli. Žalovaný byl tak v souladu s ustanovením § 414 insolvenčního zákona osvobozen od placení pohledávek, na tuto skutečnost mohl žalobce zareagovat zpětvzetím žaloby, což neučinil, proto nezbylo než žalobu zamítnout. Nákladový výrok odůvodnil aplikací ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a závěrem, že žalovaný byl v řízení plně úspěšným. Žalovanému přísluší 300 Kč paušální náhrady nákladů spojených s vyjádřením ze dne [datum] podle § 1 odst. 3 a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., a dále náhrada doložených výdajů, jimiž jsou cestovné osobním automobilem ve výši 657,70 Kč vynaložené na cestu z [obec] do [obec] a zpět k jednání konanému [datum] a náhrada ušlého výdělku ve výši 1 360 Kč v souvislosti s účastí u téhož jednání dle potvrzení zaměstnavatele žalovaného, tedy celkem 2 317,70 Kč.\n3. Proti rozsudku, a to jeho nákladovému výroku II., podal žalobce odvolání. Namítl, že žaloba byla podána zcela oprávněně, a to dne [datum], teprve dne [datum] byl ze strany žalovaného podán insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení, žalobce nezavinil zahájení insolvence ani její zahájení nemohl nikterak ovlivnit. Žalovaný po podání žaloby v rámci insolvence pohledávku zcela uhradil, nebyl proto úspěšný v nalézacím řízení ani z části, žalobci byla pohledávka ve výši 100 % zcela uhrazena po podání žaloby. Zamítnutí žaloby zcela zavinil žalovaný, když zahájil insolvenci a v jejím rámci pohledávku zcela uhradil, nesouhlasí proto s argumentací soud, že zavinění leží na straně žalobce. Pokud se odvolací soud neshoduje s argumentací žalobce, že byl ve sporu zcela úspěšný, měl by aplikovat ustanovení § 150 o. s. ř. a žádnému z účastníků náhradu nákladů nepřiznat. Dále uvedl, že měl soud prvního stupně žalobce informovat o osvobození žalovaného a tento by na sdělení procesně reagoval. Navrhl, aby byl napadený výrok změněn tak, že se žádnému z účastníků nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení a byly mu přiznány náklady odvolacího řízení.\n4. Žalovaný se k odvolání žalobce vyjádřil tak, že pohledávka žalobce byla uhrazena v insolvenci, kam se žalobce přihlásil, ve výši 100 %. Usnesení o splnění splátkového kalendáře a osvobození o placení neuspokojených pohledávek nabylo právní moci [datum], předvolání k jednání bylo prvostupňovým soudem stanoveno až na [datum], k němuž byl žalobce jistě obeslán. Žalobce nechal věc plynout bez povšimnutí, jist si svým úspěchem. Rozsudek žalovaný považoval za správný a požadoval přiznat náhradu nákladů odvolacího řízení.\n5. Žalobce podal odvolání včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a jako osoba k tomu oprávněná (§ 201 o. s. ř.). Napadl rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 202 o. s. ř. à contr.). Proto odvolací soud přezkoumal bez nařízení jednání (§ 214 odst. 2 písm. e/ o. s. ř.) napadenou část rozsudku soudu prvního stupně a dospěl k závěru, že odvolání je důvodné pouze částečně.\n6. Odvolání žalobce otevřelo prostor pro přezkum rozsudku soudu prvního stupně pouze v jím napadeném nákladovém výroku, nikoliv ve výroku I., na který jeho účinky nedopadly, a který tak již samostatně nabyl právní moci (srov. § 206 odst. 3, § 159, § 159a o. s. ř.).\n7. Podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl.\n8. Jak vyplývá z obsahu spisu, žalobou podanou u Obvodního soudu pro xxx dne [datum] se žalobce z titulu neuhrazené smlouvy o půjčce mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce domáhal přiznání částky 13 022 Kč, blíže vyčíslených úroků a úroků z prodlení. Podáním doručeným dne [datum] namítl žalovaný věcnou a místní nepříslušnost soudu. Usnesením ze dne 3. 6. 2022, č. j. 60 C 1903/2017-51, vyslovil soud místní nepříslušnost a věc byla postoupena Okresnímu soudu v xxx, který vydal napadené rozhodnutí. V mezidobí od podání návrhu do vydání rozsudku proběhlo insolvenční řízení, zahájeno bylo [datum] na základě návrhu žalovaného, pokračovalo vydáním usnesení o úpadku spojeným s povolením oddlužení, žalobce se do něj přihlásil dne [datum]. Ze zprávy o splnění oddlužení ze dne [datum] vyplynulo, že žalobce byl se svou přihláškou v průběhu insolvence uspokojen ze 100 %. Řízení bylo ukončeno usnesením Krajského soudu v xxx ze dne [datum], č. j. [insolvenční spisová značka], o vzetí splnění oddlužení na vědomí a osvobozením dlužníka od placení dosud neuspokojených pohledávek, které nabylo právní moci dne [datum]. Z uvedeného vyplývá, že nejenom že došlo k osvobození dlužníka – žalovaného - od placení dosud neuspokojených pohledávek, ale že (i) pohledávka žalobce byla v průběhu insolvence zcela uspokojena. Žalobce však do okamžiku vyhlášení napadeného rozsudku na své žalobě setrval, jak je zřejmé mj. z jeho omluvy z jednání ze dne [datum], čehož důsledkem bylo zamítnutí žaloby. Žalovaný byl proto ve sporu plně úspěšný. Soud prvního stupně zcela správně aplikoval ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy plně úspěšnému žalovanému náležela náhrada veškerých účelně vynaložených nákladů, které mu v průběhu řízení vznikly.\n9. Odvolací námitky žalobce jsou zcela nedůvodné. Byl to žalobce, který zahájil řízení a měl tak v dispozici i možnost jeho skončení. Žalobce věděl, že ve vztahu k žalovanému probíhá insolvenční řízení, sám do něj přihlásil svou pohledávku. Není rozhodné, že insolvenční řízení bylo zahájeno na základě návrhu žalovaného, stejně tak není z hlediska konečného úspěchu ve sporu významné, zda žaloba byla v době jejího podání důvodná. Nehledě na to, že žalobce byl v insolvenci zcela uspokojen, insolvenční řízení skončilo takovým způsobem, kdy by nebylo možno (ani v případě, že by k uspokojení žalobce v insolvenci nedošlo) v nalézacím řízení uspět v důsledku existence ustanovení § 414 insolvenčního zákona. Argumentace žalobce, že žalovaný zavinil zamítnutí žaloby, se nachází zcela mimo rámec výše citovaného ustanovení § 142 o. s. ř., které je založeno na principu úspěchu či neúspěchu v řízení. Jinak by tomu bylo v případě zpětvzetí žaloby (které žalobce mohl a měl učinit, chtěl-li předejít jejímu zamítnutí a tím i rozhodování o nákladech řízení dle ust. § 142 o. s. ř.) před vydáním napadeného rozsudku a následného zastavení řízení, když právě jen tehdy je zvažována otázka zavinění, tedy zavinění na zastavení řízení, a to ve smyslu ustanovení § 146 o. s. ř. Není povinností nalézacího soudu účastníka informovat o průběhu insolvenčního řízení, které je každému veřejně přístupné; žalobce se jej nadto aktivně účastnil.\n10. Podle ustanovení § 137 odst. 1 o. s. ř. náklady řízení jsou zejména hotové výdaje účastníků a jejich zástupců, včetně soudního poplatku, ušlý výdělek účastníků a jejich zákonných zástupců, náklady důkazů, tlumočné, náhrada za daň z přidané hodnoty, odměna za zastupování a odměna pro mediátora podle zákona o mediaci za první setkání s mediátorem nařízené soudem podle § 100 odst. 2.\n11. Podle ustanovení § 29 odst. 1 vyhlášky č. 37/1992 Sb. (jednací řád pro okresní a krajské soudy) k hotovým výdajům účastníka náleží jízdné, stravné a nocležné. Podle ustanovení § 30 odst. 1 nárok na jízdné má jen účastník, který nebydlí nebo nepracuje v místě, kde se řízení koná, nebo je předvolán z místa, kde se dočasně zdržuje. Podle odst. 2 se účastníku hradí skutečné, účelné a hospodárné cestovní výdaje veřejným hromadným dopravním prostředkem. Pokud s předchozím souhlasem soudu použil účastník vlastního motorového vozidla, poskytne se mu náhrada podle zvláštního právního předpisu.\n12. Soud prvního stupně žalovanému jakožto advokátem nezastoupenému účastníku [údaje o zástupci] proto mu nelze přiznat náhradu dle zvláštního právního předpisu, jímž je v současné době zákoník práce, který náhradu cestovních výdajů upravuje v ustanoveních § 156 a násl. Byť z jednacího řádu nevyplývá poučovací povinnost soudu vůči účastníku ohledně potřeby předchozího souhlasu k použití vlastního motorového vozidla, vhodné je účastníka o této povinnosti v předvolání k jednání informovat; neposkytnutí takové informace však nemůže vést k přiznání cestovného vlastním vozidlem bez udělení předchozího souhlasu. Odvolací soud zjistil, že spojení hromadnou dopravou mezi obcí [obec] a [územní celek] je zajištěno (mj.) vlakem, který bylo možno k cestě využít, cena jízdenky dle IDOS • Vlaky • Vyhledání spojení (idnes.cz) je 101 Kč, spolu se zpáteční činí 202 Kč a právě v této výši mělo být cestovné přiznáno.\n13. Celkové náklady řízení žalovaného, na něž má jako plně úspěšný účastník nárok, činí 1 862 Kč. Z uvedených důvodů proto odvolací soud napadený výrok II. rozsudku soudu prvního stupně za přiměřeného použití ustanovení § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení.\n14. Výrok o náhradě nákladů odvolacího řízení se opírá o ustanovení § 224 odst. 1, § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobce byl se svým odvoláním v konečném důsledku úspěšným co do 20%, neúspěšným co do 80%, žalovanému proto náleží náhrada nákladů odvolacího řízení ve výši rozdílu, tj. 60%. Žalovaný se k odvolání žalobce vyjádřil, za tento úkon mu náleží paušální náhrada ve výši 300 Kč dle § 1 odst. 3 písmeno a/, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Procentuální podíl činí 180 Kč a tuto částku je žalobce povinen uhradit žalovanému ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"RESOLUTION","ecli":"ECLI:CZ:KSBR:2023:72.Co.7.2023.1","publishedAt":"2023-06-06","decisionAt":"2023-04-19","caseNumber":{"senate":72,"registry":"CO","index":7,"year":2023,"pageNumber":89},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Jaroslav","lastName":"Mádr","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"KSBR","caseResultType":["ZMENA"],"caseSubject":"","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":8,"registry":"C","index":193,"year":2022,"pageNumber":75},"affectedDate":"2022-10-04","courtCode":"OSZR","affectedTypes":["CORRECT"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"137","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":254,"lexYear":2015,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"1","lexNumber":254,"lexYear":2015,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"29","lexNumber":37,"lexYear":1992,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"}],"flags":["INSOLVENCE","INSOLVENCNI_NAVRH","JIZDNE","ODDLUZENI","PENEZITE_PLNENI","POSTOUPENI_POHLEDAVKY","POUCOVACI_POVINNOST_SOUDU","SMLOUVA_O_PUJCCE","TLUMOCNE","ZASTAVENI_RIZENI"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}