{"uuid":"e13f0469-f4f9-457c-9809-49a619e624d7","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud Plzeň-sever rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Buškovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci]","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: [osobní údaje žalovaného]","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o 16 840,22 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 840,22 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% z částky 12 840,22 Kč od [datum] do zaplacení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Zamítá se žaloba o zaplacení 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 4 000 Kč od [datum] do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":"-sever doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 113,20 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 840,22 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15% z částky 12 840,22 Kč od [datum] do zaplacení do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Zamítá se žaloba o zaplacení 4 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % z částky 4 000 Kč od [datum] do zaplacení.III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu , adresa, -sever doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 113,20 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 16 840,22 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný se prostřednictvím internetové domény žalobkyně registroval do systému žalobkyně za účelem využívání jejích služeb. Současně s touto registrací se žalovaný seznámil s obchodními podmínkami žalobkyně. Žalovaný požádal žalobkyni v elektronické formě o poskytnutí úvěru. Následně došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen„ smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr v uvedené výši. Žalovaný se zavázal žalobkyni poskytnutou jistinu vrátit v měsíčních splátkách vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce spolu se smluvním úrokem. Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením splátky splatné dne [datum], žalobkyně zesplatnila úvěr dne [datum] Ani přes předžalobní výzvu ze strany žalobkyně však dosud neuhradil ničeho.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný je občanem Slovenska, tím je dán mezinárodní prvek. Žalobkyně provozovala svou podnikatelkou činnost v České republice v době uzavření smlouvy, kdy zde měl bydliště také žalovaný. Zdejší soud je proto mezinárodně příslušný podle čl. 17 bod 1 písm. c) nařízení Rady EU [číslo] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ nařízení Brusel I bis“). Podle čl. 18 bod 2 nařízení Brusel I bis jsou soudy České republiky mezinárodně příslušné podle bydliště žalovaného v době podání žaloby. Podle čl. 6 bod 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy je rozhodným právem právní řád České republiky (níže uvedené právní předpisy) s ohledem na to, že jde o nárok ze smlouvy o úvěru, žalovaný jako spotřebitel ve smyslu shora citovaného ustanovení nařízení má bydliště v době podání žaloby na území České republiky a žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně provozuje svou profesionální, resp. podnikatelskou činnost, v České republice a smlouva spadá do rozsahu této činnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a poučil ho o tom, že pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlasí. Jelikož žalobkyně souhlasila s tímto postupem již v žalobě a žalovaný na výzvu, doručovanou mu na adresu trvalého pobytu dle sdělení Úřadu práce ČR a na adresu pobytu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. V čl. IV bylo sjednáno, že částka 6 142 Kč bude poskytnuta na bankovní účet žalovaného, částka 9 858 Kč bude vyplacena ve prospěch žalobkyně za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalovaného vyplývajícího ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] a částka 4 000 Kč bude započtena na náklady žalobkyně spojené s poskytnutím úvěru specifikované v bodu 4.8 smlouvy (náklady na lustrum v registrech 290 Kč, náklady na zaslání smlouvy 360 Kč, ostatní administrativní náklady poskytovatele 3 270 Kč, odměna zprostředkovatele/vázaného zástupce/obchodnímu zástupci 800 Kč, náklady na ověření úvěrového případu 1 300 Kč). Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 72 měsíčních splátkách, celková částka spotřebitelského úvěru byla splatná ke dni [datum]. V bodě IV. 4. 5. byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 23 % ročně a v bodě 4. 6. RPSN ve výši 38,64 %. Žalovaný se zavázal splácet úvěr částkou 865 Kč měsíčně (zahrnující splátku úvěru ve výši 514 Kč, splátku za inkasní službu ve výši 82 Kč a splátku za doplňkovou službu PODPORA ve výši 269 Kč), a to včetně sjednaného smluvního úroku dle bodu 4. 9. ve výši 17 041 Kč Celkem se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni částku 37 041 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. V článku VII. strany sjednaly nepovinnou doplňkovou službu PODPORA a nepovinnou inkasní službu na výslovnou žádost spotřebitele, jsou upraveny samostatnými smlouvami a jsou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru. V příloze [číslo] sjednaly strany na základě žádosti žalovaného smlouvu o inkasní službě s celkovým poplatkem 5 904 Kč, splatným měsíčně ve výši 82 Kč. Žalovaný touto smlouvou projevil souhlas se zřízením inkasa z účtu žalovaného specifikovaného v 2. 1. smlouvy. V příloze 6. sjednaly strany na základě žádosti žalovaného doplňkovou službu PODPORA s poplatkem celkem 19 368 Kč, splatným měsíčně ve výši 269 Kč. Žalobkyně se na základě této smlouvy zavázala poskytnout žalovanému možnost poskytnout 3 služby, a to možnost odkladu tří splátek úvěru ročně, vždy o jeden kalendářní měsíc, přerušit splácení na dobu až 9 měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného ","anonStyle":"NONE"},{"text":"podezřelý výraz","anonStyle":"ANON"},{"text":" nebo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"podezřelý výraz","anonStyle":"ANON"},{"text":" a přerušení splácení na dobu až 9 měsíců nad rámec ustanovení v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. V bodě II. 2. 13. přílohy 6. bylo ujednáno, že v případě, že spotřebitel bude v prodlení se splácením spotřebitelského úvěru a úvěr, sjednaný ve smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] se v důsledku toho stane splatným, nebo dojde k zahájení insolvenčního řízení vůči spotřebiteli a úvěr sjednaný ve smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] se v důsledku toho stane splatným, je spotřebitel povinen uhradit zbývající část sjednané doplňkové služby [anonymizováno] jako paušalizovanou náhradu škody. V příloze 5. byla posouzena úvěruschopnost žalovaného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Podle čl. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". 3. písm. c) smlouvy byla pro případ prodlení spotřebitele sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení. Souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout 50% zůstatku jistiny, nejvýše 200 000 Kč. Podle článku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". 4. smlouvy žalobkyně žalovaného předtím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k úhradě dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů tak, že mu zašle první upomínku s lhůtou k úhradě 5 kalendářních dnů ode dne doručení, tato upomínka je zpoplatněna poplatkem 300 Kč, a pro případ, že by žalovaný dlužnou částku neuhradil, žalobkyně mu zašle druhou písemnou upomínku se lhůtou k úhradě 10 kalendářních ode dne doručení, tato upomínka je zpoplatněna částkou 500 Kč. Podle ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". 5. bylo ujednáno, že nedojde-li ze strany žalovaného ani po dvou upomínkách k úhradě celé dlužné částky, je žalobkyně oprávněna zesplatnit jistinu úvěru, pro takový případ se úroky sjednané v bodě 4. 9. stávají součástí jistiny a strany sjednaly oprávnění žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve shodné výši jako v čl. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". 3. písm. c) smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Z částečných výpisů z internetového bankovnictví žalobkyně vyplývá, že žalobkyně poskytla dne [datum] žalovanému částku 9 858 Kč na jeho bankovní účet a současně že žalobkyně obdržela téhož dne doplatek úvěru ve výši 6 142 Kč. Z upomínky ze dne [datum] a z upomínky ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] ve spojení s podacím lístkem ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu nejpozději do [datum], přičemž celková dlužná částka po zesplatnění dluhu činila 21 000,22 Kč, a to včetně nákladů právního zastoupení žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Podle § 2 odst. 3 o. z., výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke ","anonStyle":"NONE"},{"text":"podezřelý výraz","anonStyle":"ANON"},{"text":" nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu [ústavní nález] výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanoveními občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], dále sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Nejprve se zabýval tím, zda byla sjednána mezi účastníky platná smlouva. V daném případě se jedná o spotřebitelskou smlouvu. Podle ustanovení § 2 odst. 3 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nesmí být výklad a použití právního předpisu v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke ","anonStyle":"NONE"},{"text":"podezřelý výraz","anonStyle":"ANON"},{"text":" nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. V tomto směru soud přihlížel k rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", které shodně uzavřeli, že přípustná sjednaná míra smluvního úroku z úvěru či půjčky nesmí přesahovat dvojnásobek až trojnásobek průměrné úrokové sazby u spotřebitelských úvěrů v měsíci, kdy byla půjčka (resp. úvěr) poskytnuta tak, jak ji poskytovaly bankovní subjekty. Je-li tato hranice překročena, je na místě podle Nejvyššího soudu učinit závěr o neplatnosti sjednaného smluvního úroku co do výše pro rozpor s dobrými mravy. Uvedený závěr platí i pro posuzovanou věc. Dle statistky ČNB činila průměrná úroková sazba v době uzavření smlouvy o úvěru, tedy v březnu 2020 u půjček a úvěrů poskytovaných pro domácnosti na spotřebu při fixaci sazby nad 5 let 8,15 %. Bylo by tak možné akceptovat maximálně trojnásobek, tj. 24,45 %. V posuzované věci měl žalovaný vrátit dle smlouvy částku 37 041 Kč v 72 měsících, zahrnující jistinu a úrok (úrok byl sjednán ve výši 23 % ve výši celkem 17 041 Kč). Jistina zahrnovala poplatky celkem ve výši 4 000 Kč dle bodu 4. 8. za lustrum v registrech, náklady za zaslání smlouvy, administrativní náklady, odměna zprostředkovatele/vázanému zástupci/obchodnímu zástupci – zde ve výši 800 Kč, přestože smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientské zóny) a za ověření úvěrového případu. V Příloze 4. byla sjednána doplňková inkasní služba s celkovým poplatkem ve výši 5 904 Kč. V Příloze 6. byla sjednána doplňková služba [anonymizováno] s celkovým poplatkem ve výši 19 368 Kč Celkem se tak žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni částku 62 313 Kč. Je tedy zřejmé, že částka, kterou měl žalovaný zaplatit nad rámec poskytnutých prostředků (úrok z úvěru – 23% počítaných žalobkyní z částky 20 000 Kč a poplatky spojené s uzavřením smlouvy o úvěru a dále za službu [anonymizováno] a za inkasní službu) přesahují v souhrnu trojnásobek běžného smluvního úroku sjednaného pro úvěry v daném období.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Ve smlouvě bylo sjednáno pro případ prodlení žalovaného s placením splátek zesplatnění úroku ve výši 17 041 Kč, tento úrok se stává jistinou a pro případ nesplacení této nové jistiny byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z této jistiny, byť ohraničená částkou 200 000 Kč, žalobkyni také vzniká právo na zaplacení úroku z prodlení z takto zesplatněného úroku. Navíc jako paušalizovanou náhradu škody se žalovaný zavázal v případě zesplatnění úvěru zaplatit žalobkyni zbývající částku poplatku za doplňkovou službu [anonymizováno].","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. V úvahu je nutné také vzít, že významná část poskytnutého úvěru (ve výši 9 858 Kč) byla použita na splacení úvěru již poskytnutého žalobkyní žalovanému ([číslo] ze dne [datum]) velmi krátce (pouhé 2 měsíce) před uzavřením této smlouvy (dne [datum]). Tento dřívější úvěr zatím nemohl být splacen ani částečně a lze důvodně předpokládat, že část jistiny úvěru na základě smlouvy ze dne [datum] byla použita na zaplacení poplatků sjednaných za uzavření smlouvy o úvěru, jako tomu bylo v tomto případě. Všemi těmito kroky docházelo k neúměrnému navyšování ceny za půjčení peněz a dluhu žalovaného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. V této souvislosti je třeba zohlednit závěry Ústavního soudu v nálezech sp. zn. [ústavní nález] a [ústavní nález], podle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní. Na smlouvu o úvěru jako celek, uzavřenou mezi žalovaným a žalobkyní je třeba pohlížet ve světle shora citované judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení § 588 o. z. pro rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, neboť předmětná úvěrová smlouva zavazuje žalovaného platit vysoké poplatky za úvěr, které jsou uhrazeny z poskytnuté jistiny, fakticky tyto finanční prostředky nejsou žalovanému vyplaceny (4 000 Kč), tvoří však součást jistiny, z níž plyne žalobkyni nepřiměřeně úrok, jistina je z větší části 9 858 Kč tvořena částkou vyplacenou na úhradu jiného úvěru poskytnutého žalobkyní žalovanému jen 2 měsíce před vyplacením stávajícího úvěru a lze očekávat, že i jeho část byla použita na úhradu poplatků v souvislosti s dříve poskytnutým úvěrem, dochází zde tak k řetězení úvěrů, je sjednáno zesplatnění úroku, který se stává jistinou, ze které vzniká žalobkyni právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně a poplatek za doplňkovou službu se zesplatní jako paušalizovaná náhrada škody.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Z obsahu smlouvy vyplývá, že žalobkyně žalovanému poskytla relativně nízkou částku (6 142 Kč), na úhradu jiného dluhu částku 9 858 Kč a žalovaný se jí naopak zavázal vrátit částku 37 041 Kč, resp. 62 313 Kč. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaný musel být v tíživé situaci. Žalobkyně zneužila absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, žalobkyně do smluvních ujednání zahrnula povinnost dlužníka zaplatit nepřiměřeně velké navýšení, úrok ve výši 23 % ročně, poplatek 4 000 Kč za sjednání úvěru, poplatek za inkasní službu ve výši 5 904 Kč a poplatek za doplňkovou službu 19 368 Kč, to za stavu, kdy obvyklá výše úroku dle statistiky úrokových sazeb ČNB v březnu 2020 činila 8,15 % ročně. Dle výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] by tak bylo možné tolerovat maximální navýšení RPSN 24,45 % ročně. Již s ohledem na uvedené navýšení je nutno považovat uzavřenou smlouvu o úvěru ze dne [datum] za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Uzavře-li úvěrovou smlouvu věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva o úvěru. Tento závěr podporuje potřeba prevence, naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C [číslo]).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Vzhledem ke skutečnosti, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud je vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 a násl. o. z., kdy žalovaný se na úkor žalobkyně plněním, které mu bylo poskytnuto na základě neplatného právního jednání, bezdůvodně obohatil, a proto je povinen vydat žalobkyni částku 12 840,22 Kč. Dále má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v návaznosti na předžalobní upomínku s tím, že v souladu s § 573 o. z., soud vychází z toho, že na základě předžalobní upomínky zaslané dne [datum] měl žalovaný dlužnou částku uhradit nejpozději do [datum], a tak se v prodlení ocitl ode dne následujícího, tj. od [datum]. Ve zbytku byla žaloba výrokem II. zamítnuta s ohledem na shledanou absolutní neplatnost smlouvy o úvěru jako celku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Soud dále výrokem pod bodem III. uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, přičemž soudní poplatek byl žalobkyni doměřen z částky 800 Kč na 1 000 Kč dle položky 1 bod. 1 písm. a) Sazebníku a zbývá jí tak uhradit 200 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem pod bodem IV. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 113,20 Kč, přičemž tato částka představuje 43 % z jejich celkové výše, tj. 7 240 Kč (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 76 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 33 %). Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 840,22 Kč sestávající z částky 1 780 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" k zaplacení byla u výroků I., III. a IV. tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky 16 840,22 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný se prostřednictvím internetové domény žalobkyně registroval do systému žalobkyně za účelem využívání jejích služeb. Současně s touto registrací se žalovaný seznámil s obchodními podmínkami žalobkyně. Žalovaný požádal žalobkyni v elektronické formě o poskytnutí úvěru. Následně došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru (dále jen„ smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr v uvedené výši. Žalovaný se zavázal žalobkyni poskytnutou jistinu vrátit v měsíčních splátkách vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce spolu se smluvním úrokem. Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením splátky splatné dne [datum], žalobkyně zesplatnila úvěr dne [datum] Ani přes předžalobní výzvu ze strany žalobkyně však dosud neuhradil ničeho.2. Žalovaný je občanem Slovenska, tím je dán mezinárodní prvek. Žalobkyně provozovala svou podnikatelkou činnost v České republice v době uzavření smlouvy, kdy zde měl bydliště také žalovaný. Zdejší soud je proto mezinárodně příslušný podle čl. 17 bod 1 písm. c) nařízení Rady EU [číslo] o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (dále jen„ nařízení Brusel I bis“). Podle čl. 18 bod 2 nařízení Brusel I bis jsou soudy České republiky mezinárodně příslušné podle bydliště žalovaného v době podání žaloby. Podle čl. 6 bod 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy je rozhodným právem právní řád České republiky (níže uvedené právní předpisy) s ohledem na to, že jde o nárok ze smlouvy o úvěru, žalovaný jako spotřebitel ve smyslu shora citovaného ustanovení nařízení má bydliště v době podání žaloby na území České republiky a žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně provozuje svou profesionální, resp. podnikatelskou činnost, v České republice a smlouva spadá do rozsahu této činnosti.3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), vyzval žalovaného, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a poučil ho o tom, že pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. za to, že souhlasí. Jelikož žalobkyně souhlasila s tímto postupem již v žalobě a žalovaný na výzvu, doručovanou mu na adresu trvalého pobytu dle sdělení Úřadu práce ČR a na adresu pobytu , právnická osoba, , nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě listinných důkazů.4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč. V čl. IV bylo sjednáno, že částka 6 142 Kč bude poskytnuta na bankovní účet žalovaného, částka 9 858 Kč bude vyplacena ve prospěch žalobkyně za účelem úplné úhrady předchozího závazku žalovaného vyplývajícího ze smlouvy [číslo] ze dne [datum] a částka 4 000 Kč bude započtena na náklady žalobkyně spojené s poskytnutím úvěru specifikované v bodu 4.8 smlouvy (náklady na lustrum v registrech 290 Kč, náklady na zaslání smlouvy 360 Kč, ostatní administrativní náklady poskytovatele 3 270 Kč, odměna zprostředkovatele/vázaného zástupce/obchodnímu zástupci 800 Kč, náklady na ověření úvěrového případu 1 300 Kč). Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 72 měsíčních splátkách, celková částka spotřebitelského úvěru byla splatná ke dni [datum]. V bodě IV. 4. 5. byla sjednána zápůjční úroková sazba ve výši 23 % ročně a v bodě 4. 6. RPSN ve výši 38,64 %. Žalovaný se zavázal splácet úvěr částkou 865 Kč měsíčně (zahrnující splátku úvěru ve výši 514 Kč, splátku za inkasní službu ve výši 82 Kč a splátku za doplňkovou službu PODPORA ve výši 269 Kč), a to včetně sjednaného smluvního úroku dle bodu 4. 9. ve výši 17 041 Kč Celkem se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni částku 37 041 Kč.5. V článku VII. strany sjednaly nepovinnou doplňkovou službu PODPORA a nepovinnou inkasní službu na výslovnou žádost spotřebitele, jsou upraveny samostatnými smlouvami a jsou součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru. V příloze [číslo] sjednaly strany na základě žádosti žalovaného smlouvu o inkasní službě s celkovým poplatkem 5 904 Kč, splatným měsíčně ve výši 82 Kč. Žalovaný touto smlouvou projevil souhlas se zřízením inkasa z účtu žalovaného specifikovaného v 2. 1. smlouvy. V příloze 6. sjednaly strany na základě žádosti žalovaného doplňkovou službu PODPORA s poplatkem celkem 19 368 Kč, splatným měsíčně ve výši 269 Kč. Žalobkyně se na základě této smlouvy zavázala poskytnout žalovanému možnost poskytnout 3 služby, a to možnost odkladu tří splátek úvěru ročně, vždy o jeden kalendářní měsíc, přerušit splácení na dobu až 9 měsíců v případě nezaviněného úrazu, závažného , podezřelý výraz,  nebo , podezřelý výraz,  a přerušení splácení na dobu až 9 měsíců nad rámec ustanovení v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. V bodě II. 2. 13. přílohy 6. bylo ujednáno, že v případě, že spotřebitel bude v prodlení se splácením spotřebitelského úvěru a úvěr, sjednaný ve smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] se v důsledku toho stane splatným, nebo dojde k zahájení insolvenčního řízení vůči spotřebiteli a úvěr sjednaný ve smlouvě o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] se v důsledku toho stane splatným, je spotřebitel povinen uhradit zbývající část sjednané doplňkové služby [anonymizováno] jako paušalizovanou náhradu škody. V příloze 5. byla posouzena úvěruschopnost žalovaného.6. Podle čl. , právnická osoba, . 3. písm. c) smlouvy byla pro případ prodlení spotřebitele sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení. Souhrn uplatněné smluvní pokuty nesmí přesáhnout 50% zůstatku jistiny, nejvýše 200 000 Kč. Podle článku , právnická osoba, . 4. smlouvy žalobkyně žalovaného předtím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k úhradě dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů tak, že mu zašle první upomínku s lhůtou k úhradě 5 kalendářních dnů ode dne doručení, tato upomínka je zpoplatněna poplatkem 300 Kč, a pro případ, že by žalovaný dlužnou částku neuhradil, žalobkyně mu zašle druhou písemnou upomínku se lhůtou k úhradě 10 kalendářních ode dne doručení, tato upomínka je zpoplatněna částkou 500 Kč. Podle , právnická osoba, . 5. bylo ujednáno, že nedojde-li ze strany žalovaného ani po dvou upomínkách k úhradě celé dlužné částky, je žalobkyně oprávněna zesplatnit jistinu úvěru, pro takový případ se úroky sjednané v bodě 4. 9. stávají součástí jistiny a strany sjednaly oprávnění žalobkyně požadovat smluvní pokutu ve shodné výši jako v čl. , právnická osoba, . 3. písm. c) smlouvy.7. Z částečných výpisů z internetového bankovnictví žalobkyně vyplývá, že žalobkyně poskytla dne [datum] žalovanému částku 9 858 Kč na jeho bankovní účet a současně že žalobkyně obdržela téhož dne doplatek úvěru ve výši 6 142 Kč. Z upomínky ze dne [datum] a z upomínky ze dne [datum] vyplývá, že žalobkyně opakovaně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] ve spojení s podacím lístkem ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu nejpozději do [datum], přičemž celková dlužná částka po zesplatnění dluhu činila 21 000,22 Kč, a to včetně nákladů právního zastoupení žalobkyně.8. Podle § 2 odst. 3 o. z., výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke , podezřelý výraz,  nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu [ústavní nález] výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanoveními občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], dále sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“9. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Po zhodnocení provedených důkazů soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti. Nejprve se zabýval tím, zda byla sjednána mezi účastníky platná smlouva. V daném případě se jedná o spotřebitelskou smlouvu. Podle ustanovení § 2 odst. 3 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) nesmí být výklad a použití právního předpisu v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke , podezřelý výraz,  nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. V tomto směru soud přihlížel k rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR , spisová značka,  a , spisová značka, , které shodně uzavřeli, že přípustná sjednaná míra smluvního úroku z úvěru či půjčky nesmí přesahovat dvojnásobek až trojnásobek průměrné úrokové sazby u spotřebitelských úvěrů v měsíci, kdy byla půjčka (resp. úvěr) poskytnuta tak, jak ji poskytovaly bankovní subjekty. Je-li tato hranice překročena, je na místě podle Nejvyššího soudu učinit závěr o neplatnosti sjednaného smluvního úroku co do výše pro rozpor s dobrými mravy. Uvedený závěr platí i pro posuzovanou věc. Dle statistky ČNB činila průměrná úroková sazba v době uzavření smlouvy o úvěru, tedy v březnu 2020 u půjček a úvěrů poskytovaných pro domácnosti na spotřebu při fixaci sazby nad 5 let 8,15 %. Bylo by tak možné akceptovat maximálně trojnásobek, tj. 24,45 %. V posuzované věci měl žalovaný vrátit dle smlouvy částku 37 041 Kč v 72 měsících, zahrnující jistinu a úrok (úrok byl sjednán ve výši 23 % ve výši celkem 17 041 Kč). Jistina zahrnovala poplatky celkem ve výši 4 000 Kč dle bodu 4. 8. za lustrum v registrech, náklady za zaslání smlouvy, administrativní náklady, odměna zprostředkovatele/vázanému zástupci/obchodnímu zástupci – zde ve výši 800 Kč, přestože smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím klientské zóny) a za ověření úvěrového případu. V Příloze 4. byla sjednána doplňková inkasní služba s celkovým poplatkem ve výši 5 904 Kč. V Příloze 6. byla sjednána doplňková služba [anonymizováno] s celkovým poplatkem ve výši 19 368 Kč Celkem se tak žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni částku 62 313 Kč. Je tedy zřejmé, že částka, kterou měl žalovaný zaplatit nad rámec poskytnutých prostředků (úrok z úvěru – 23% počítaných žalobkyní z částky 20 000 Kč a poplatky spojené s uzavřením smlouvy o úvěru a dále za službu [anonymizováno] a za inkasní službu) přesahují v souhrnu trojnásobek běžného smluvního úroku sjednaného pro úvěry v daném období.13. Ve smlouvě bylo sjednáno pro případ prodlení žalovaného s placením splátek zesplatnění úroku ve výši 17 041 Kč, tento úrok se stává jistinou a pro případ nesplacení této nové jistiny byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z této jistiny, byť ohraničená částkou 200 000 Kč, žalobkyni také vzniká právo na zaplacení úroku z prodlení z takto zesplatněného úroku. Navíc jako paušalizovanou náhradu škody se žalovaný zavázal v případě zesplatnění úvěru zaplatit žalobkyni zbývající částku poplatku za doplňkovou službu [anonymizováno].14. V úvahu je nutné také vzít, že významná část poskytnutého úvěru (ve výši 9 858 Kč) byla použita na splacení úvěru již poskytnutého žalobkyní žalovanému ([číslo] ze dne [datum]) velmi krátce (pouhé 2 měsíce) před uzavřením této smlouvy (dne [datum]). Tento dřívější úvěr zatím nemohl být splacen ani částečně a lze důvodně předpokládat, že část jistiny úvěru na základě smlouvy ze dne [datum] byla použita na zaplacení poplatků sjednaných za uzavření smlouvy o úvěru, jako tomu bylo v tomto případě. Všemi těmito kroky docházelo k neúměrnému navyšování ceny za půjčení peněz a dluhu žalovaného.15. V této souvislosti je třeba zohlednit závěry Ústavního soudu v nálezech sp. zn. [ústavní nález] a [ústavní nález], podle nichž se nemá dostávat soudní ochrany subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů v případě ustanovení smluv, která jsou předtištěná a neumožňují slabší straně jejich modifikace a skrývají-li v sobě možnost vyvolání nepříznivých následků na straně spotřebitele, kdy zasáhnou výrazně do sféry právní i osobní. Na smlouvu o úvěru jako celek, uzavřenou mezi žalovaným a žalobkyní je třeba pohlížet ve světle shora citované judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu jako na absolutně neplatnou ve smyslu ustanovení § 588 o. z. pro rozpor s dobrými mravy a současně pro rozpor se zákonem, neboť předmětná úvěrová smlouva zavazuje žalovaného platit vysoké poplatky za úvěr, které jsou uhrazeny z poskytnuté jistiny, fakticky tyto finanční prostředky nejsou žalovanému vyplaceny (4 000 Kč), tvoří však součást jistiny, z níž plyne žalobkyni nepřiměřeně úrok, jistina je z větší části 9 858 Kč tvořena částkou vyplacenou na úhradu jiného úvěru poskytnutého žalobkyní žalovanému jen 2 měsíce před vyplacením stávajícího úvěru a lze očekávat, že i jeho část byla použita na úhradu poplatků v souvislosti s dříve poskytnutým úvěrem, dochází zde tak k řetězení úvěrů, je sjednáno zesplatnění úroku, který se stává jistinou, ze které vzniká žalobkyni právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně a poplatek za doplňkovou službu se zesplatní jako paušalizovaná náhrada škody.16. Z obsahu smlouvy vyplývá, že žalobkyně žalovanému poskytla relativně nízkou částku (6 142 Kč), na úhradu jiného dluhu částku 9 858 Kč a žalovaný se jí naopak zavázal vrátit částku 37 041 Kč, resp. 62 313 Kč. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaný musel být v tíživé situaci. Žalobkyně zneužila absence zákonné úpravy limitující úrokové míry při poskytování zápůjček či úvěrů, a to i spotřebitelských. V části, která nepodléhá zákonné regulaci, žalobkyně do smluvních ujednání zahrnula povinnost dlužníka zaplatit nepřiměřeně velké navýšení, úrok ve výši 23 % ročně, poplatek 4 000 Kč za sjednání úvěru, poplatek za inkasní službu ve výši 5 904 Kč a poplatek za doplňkovou službu 19 368 Kč, to za stavu, kdy obvyklá výše úroku dle statistiky úrokových sazeb ČNB v březnu 2020 činila 8,15 % ročně. Dle výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] by tak bylo možné tolerovat maximální navýšení RPSN 24,45 % ročně. Již s ohledem na uvedené navýšení je nutno považovat uzavřenou smlouvu o úvěru ze dne [datum] za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Uzavře-li úvěrovou smlouvu věřitel proto, aby od spotřebitele, tedy slabší strany, získal úroky a další plnění ve zjevně nemravné výši, je nemravná celá smlouva o úvěru. Tento závěr podporuje potřeba prevence, naplněná jedině neplatností celé smlouvy (viz rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C [číslo]).17. Vzhledem ke skutečnosti, že nárokům vyplývajícím z absolutně neplatné smlouvy nelze přiznat právní ochranu, soud je vypořádal v režimu bezdůvodného obohacení dle ustanovení § 2991 a násl. o. z., kdy žalovaný se na úkor žalobkyně plněním, které mu bylo poskytnuto na základě neplatného právního jednání, bezdůvodně obohatil, a proto je povinen vydat žalobkyni částku 12 840,22 Kč. Dále má žalobkyně nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v návaznosti na předžalobní upomínku s tím, že v souladu s § 573 o. z., soud vychází z toho, že na základě předžalobní upomínky zaslané dne [datum] měl žalovaný dlužnou částku uhradit nejpozději do [datum], a tak se v prodlení ocitl ode dne následujícího, tj. od [datum]. Ve zbytku byla žaloba výrokem II. zamítnuta s ohledem na shledanou absolutní neplatnost smlouvy o úvěru jako celku.18. Soud dále výrokem pod bodem III. uložil žalobkyni povinnost uhradit státu doplatek soudního poplatku v souladu s položkou 2 odst. 2. Sazebníku soudních poplatků, který je přílohou k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, přičemž soudní poplatek byl žalobkyni doměřen z částky 800 Kč na 1 000 Kč dle položky 1 bod. 1 písm. a) Sazebníku a zbývá jí tak uhradit 200 Kč.19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem pod bodem IV. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 113,20 Kč, přičemž tato částka představuje 43 % z jejich celkové výše, tj. 7 240 Kč (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 76 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 33 %). Tyto náklady sestávají ze soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 16 840,22 Kč sestávající z částky 1 780 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.20. , adresa,  k zaplacení byla u výroků I., III. a IV. tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o. s. ř.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-sever. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPS:2024:9.C.37.2024.1","publishedAt":"2024-06-13","decisionAt":"2024-04-18","caseNumber":{"senate":9,"registry":"C","index":37,"year":2024,"pageNumber":19},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Tereza","lastName":"Bušková","titlesAfter":"","function":"soudkyně"},"courtCode":"OSPS","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o 16 840,22 Kč s příslušenstvím","specialType":["EP1250"],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["SMLOUVA_O_UVERU","DOMENA"]},"styles":[{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}