{"uuid":"e1905002-121a-44bc-83a2-bbdbf74c9bd8","header":[{"texts":[{"text":"Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl JUDr. Tomášem Holčapkem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO zainteresované společnosti 0/0","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa zainteresované společnosti 0/0","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno zainteresované společnosti 1/0","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO zainteresované společnosti 1/0","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa zainteresované společnosti 1/0","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa zástupce zainteresované společnosti 1/0","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 4 420 158 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 4 420 158 Kč s úrokem z prodlení za dobu od 8. 3. 2013 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám právního zástupce žalované náhradu nákladů řízení ve výši 445 860,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" náhradu nákladů řízení státu ve výši 41 478 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 4 420 158 Kč s úrokem z prodlení za dobu od 8. 3. 2013 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroku z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.II. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám právního zástupce žalované náhradu nákladů řízení ve výši 445 860,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro , adresa,  náhradu nákladů řízení státu ve výši 41 478 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 23. 8. 2014 se žalobce domáhal zaplacení částky 4 420 158 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení, jak je blíže specifikován ve výroku I.). Svůj návrh odůvodnil následovně. Žalobce uzavřel se žalovanou pojistnou smlouvu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", jejímž předmětem bylo mj. pojištění škody způsobené vichřicí nebo záplavou na budově žalobce postavené na pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"/2 v katastrálním území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" v Plzni. Uvedená budova je kruhovou budovou s plochou střechou, která má jediný odtok uprostřed, o průměru 100 mm. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla při vichřici a přívalovém dešti budova poškozena, neboť vlivem přívalového deště se nahromadila voda na střeše, v důsledku čehož došlo k neúměrnému zvyšování deformací konstrukce a přetížení nosných prvků střechy (lanové konstrukce) a v návaznosti na to utržení střešní krytiny po obvodu střechy a zatečení vody do vnitřních prostor. Žalobce škodnou událost nahlásil. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla likvidátorem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" provedena prohlídka a sepsán zápis s tím, že škoda pravděpodobně vznikla tíhou nahromaděné vody, kterou svod nedokázal odvést. Žalobce nesouhlasil se závěry znaleckého posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", který si nechala vypracovat žalovaná a na jehož základě odmítla plnit. Vedle jiných námitek žalobce uvedl, že znalec vycházel při výpočtech z údajů o srážkách z meteorologické stanice ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":"-","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", avšak dle odborného stanoviska ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly za jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":", které si nechal žalobce vypracovat, byly srážky větší (až 100 mm za hodinu, namísto 30 mm za hodinu, s nimiž počítal ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Dále žalobce uvedl, že si nechal vypracovat statické posouzení poruchy střešní konstrukce, z něhož vyplynulo, že konstrukce střechy byla poškozena v důsledku přetížení nahromaděnou vodou. Podle rozpočtu by náklady na opravu činily žalovanou částku 4 420 158 Kč. Její úhradu žalovaná odmítla i po předžalobní výzvě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala. Za nesporné označila, že mezi stranami bylo sjednáno živelní pojištění, a to v rozsahu „požár“, „náraz“, „povodeň“, „vodovod“, „vichřice“ a „sesuv“, s tím, že na pojištění se vztahují všeobecné pojistné podmínky P-100/05 a zvláštní pojistné podmínky P-150/05. Uvedla, že žalobce oznámil pojistnou událost dne 29. 8. 2011 s tím, že mělo dojít k poškození střešní krytiny bouřkou a přívalovým deštěm. Žalovaná namítla, že žalobce neprokázal, že střecha byla poškozena v důsledku pojistného nebezpečí, naopak měla za to, že byla poškozena již před událostí. Žalovaná si nechala vypracovat znalecký posudek od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", z něhož vyplynulo, že poškození nezpůsobila ani větrná vichřice, ani pád předmětu při vichřici, ani přetížení nadměrnými srážkami. K argumentaci žalobce o tom, že při přívalovém dešti došlo k ucpání střešní vpusti a zaplavení střechy vodou, která nemohla odtékat, žalovaná namítla, že toto tvrzení se objevilo až po zpracování posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a že žádné znaky ucpání svodu vody ze střechy nebyly shledány. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" na závěrech svého posudku nic nezměnil ani po zohlednění možného vyššího rozsahu srážek dle stanoviska dr. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaná proto navrhla zamítnutí žaloby.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Ze shodných tvrzení stran, která vzal soud za svá skutková zjištění, a z provedených důkazů, hodnocených jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, učinil soud následující skutková zjištění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. 2371/2, jehož součástí je budova, které se týká předmětný spor a byl jím i v době předmětné události (mezi stranami o tom nebylo sporu, shodný závěr vyplýval i z výpisu z katastru nemovitostí z listu vlastnictví č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" pro katastrální území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", obec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Strany podepsaly dne 27. 6. 2007 pojistnou smlouvu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" pro pojištění podnikatelských rizik a dále k ní dne 8. 2. 2008 dodatek č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" a dne 25. 6. 2012 dodatek č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":". Podle smlouvy ve znění dodatků platily pro pojištění sjednané touto smlouvou jako nedílná součást smlouvy mj. pojistné podmínky P-100/05 Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti a P150/05 Zvláštní pojistné podmínky pro živelní pojištění. Živelní pojištění bylo sjednáno pro „požár“, „náraz“, „povodeň“, „vodovod“, „vichřici“ a „sesuv“ (vše zjištěno z pojistné smlouvy č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" a dodatků č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" a 2 k ní).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti žalované označené P-100/5, na něž odkazovala shora uvedená pojistná smlouva, uváděly v článku XX odst. 6, že „pojistnou událostí je nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. Pro bližší vymezení pojistné události a pro bližší vymezení skutečností, za kterých nevzniká povinnost pojistitele vyplatit pojistné plnění, platí zvláštní popř. dodatkové pojistné podmínky“, a v článku XX odst. 7, že „pojistným nebezpečím je možná příčina vzniku pojistné události, která je upravena ve zvláštních popř. dodatkových pojistných podmínkách“ (zjištěno z uvedených všeobecných pojistných podmínek).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Zvláštní pojistné podmínky pro živelní pojištění žalované označené P-150/05, na něž odkazovala shora uvedená pojistná smlouva, uváděly v článku II (označeném jako „Pojistná nebezpečí“) odst. 2 mimo jiné, že „doplňkové živelní pojištění lze sjednat pro případ poškození nebo zničení pojištěné věci a) povodní nebo záplavou (dále jen ‚povodeň‘), b) vichřicí nebo krupobitím (dále jen ‚vichřice‘) …“ (další pojistná nebezpečí není třeba reprodukovat, neboť jsou pro věc zjevně irelevantní – pozn. soudu). V článku IV odst. 1 uváděly, že „pojistnou událostí je poškození nebo zničení pojištěné věci zapříčiněné některým z pojistných nebezpečí uvedených v pojistné smlouvě, které působilo na pojištěnou věc v době trvání pojištění a v místě pojištění.“ V článku IX odst. 12 uváděly, že „povodní se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje místo pojištění mimo koryto vodního toku. Povodní je i stav, kdy voda z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně je zaplavováno území při soustředěném odtoku srážkových vod.“ V článku IX odst. 28 uváděly, že „vichřicí se rozumí dynamické působení hmoty vzduchu, která se pohybuje rychlostí 20,8 m/s a vyšší. Za škodu způsobenou vichřicí se dále považují i škody způsobené vržením jiného předmětu vichřicí na věc.“ V článku IX odst. 31 uváděly, že „záplavou se rozumí vytvoření souvislé vodní plochy, která po určitou dobu stojí nebo proudí v místě pojištění.“ (vše zjištěno z uvedených zvláštních pojistných podmínek).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla provedena obhlídka, při které byl jako příčina vzniku škody zaznamenán údaj „vichřice ? + tíha vody na střeše“ (zjištěno ze zápisu o prohlídce a rozsahu škody k pojistné události č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":"; o tom, že obhlídka proběhla a provedl ji ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ani nebylo mezi stranami sporu).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve své výpovědi uvedl, že je zaměstnancem žalované a v roce 2011 pracoval jako technik vysílaný k prohlídkám pojistných událostí. Na předmětnou událost si nevzpomínal, vycházel pouze ze spisu vedeného k ní u žalované, do kterého nahlédl. Uvedl, že v té době na místě uskutečňoval asi 10 nebo 12 prohlídek denně. Na příčinu pojistných událostí v Plzni v té době si nevzpomínal. Předmětná událost byla původně hlášena jako poškození vichřicí. Svědek na místě zjistil, že kryt střechy nebyl nikde potrhaný, což by se stalo v případě vichřice, pouze tam byla zakrytá místa, kde byla střecha zřejmě poškozená a kudy voda natekla. Uvnitř budovy fotil škody, ke kterým došlo, poškozeny byly na více místech podhledy. Nevzpomínal si, zda byly škody způsobeny i zatečením po zdech, měl za to, že nikoli, protože by to jinak uvedl v zápisu. Případně by to mohlo být tak, že stopy po zatečení na zdech by byly, ale zástupci pojištěného by uvedli, že se netýkají této pojistné události. Podle mínění svědka, pokud by škoda byla způsobena protržením folie v jednom místě střechy, byly by podhledy poškozeny jinak, a to masivně v jednom místě a v tomto místě by byly poškozeny i koberce apod. Na předmětném objektu v tentýž den zkoumal ještě další dvě pojistné události, a to prasklý radiátor, ze kterého vytekla voda, a škodu na prasklém vodovodním potrubí, ze kterého vytekla voda.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako soudní znalec pro obor stavebnictví se specializací na statiku, zakládání staveb a posuzování stavebních konstrukcí vypracoval dne 30. 12. 2011 písemný znalecký posudek č. 213/11, v němž uvedl, že škody na objektu nezpůsobila větrná vichřice, ani pád předmětu při větrné vichřici, ani přetížení nadměrnými srážkami; k posledně uvedenému znalec zaujal stanovisko, že i při krátkodobém zahlcení odtoku vody ze střechy se na střeše nemohlo nahromadit takové množství vody, aby to přesahovalo zatížení, na které měla být nosná konstrukce střechy dimenzována (zjištěno z uvedeného posudku).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly za jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":", vypracoval dne 11. 8. 2014 písemné odborné vyjádření, v němž uvedl že dne 24. 8. 2011 v pozdních večerních hodinách se na území České republiky přesunula studená fronta, postihla zejména Plzeňský a Karlovarský kraj, šlo o silnou až velmi silnou bouřku s životním cyklem zhruba 3 hodin. Údaj z meteorologické stanice ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" vzdálené od místa pojistné události několik kilometrů nemusí být směrodatný, neboť ve srážkových úhrnech mohou být značné rozdíly i mezi oblastmi vzdálenými jen desítky metrů. Na základě radarových snímků dr. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" odhadl, že v blízkosti místa události mohl srážkový úhrn dosahovat 70-80 mm (vše zjištěno z vyjádření dr. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 11. 8. 2014).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" svůj posudek doplnil písemným vyjádřením ze dne 22. 9. 2014, ve kterém reagoval na vyjádření dr. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Setrval na tom, že i při zohlednění srážkových úhrnů podle dr. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" nebyla střešní konstrukce nadměrně zatížena, neboť to by mohlo nastat pouze při dlouhodobém ucpání střešního svodu a zaplavení střechy vodou až po okraj atiky, což není ničím doloženo (zjištěno z vyjádření ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 22. 9. 2014).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Soud ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" též vyslechl, přičemž ten uvedl, že jako znalec působil asi do roku 2013 a v rámci znalecké činnosti na žádost žalované vypracoval znalecký posudek v předmětné věci. Byl požádán o odpovědi na otázky, zda poškození objektu mohla způsobit vichřice nebo pád nějakého předmětu nebo přetížení nadměrnými dešťovými srážkami, přičemž z důvodů popsaných v písemném posudku dospěl k závěru, že ne. Konstrukce předmětné střechy má charakter „vany“, uprostřed níž je dešťový svod, který odvádí vodu ze střechy a ústí do kanalizace. Pokud by došlo k hromadění vody na střeše, voda by musela buď odtéci postupně tímto svodem, nebo v případě, že by byl ucpaný, protéct skrz střechu do prostor pod ní. Prostory pod střechou prohlédl, byly tam stopy zatečení, ale nikoli v takovém rozsahu, jak by to odpovídalo popisu události podle žalobce. V případě, že by na střechu napršelo takové množství deště, že by nemohl být odváděn svodem, došlo by k masivnímu protečení střechou, a tedy k poškození prostor pod střechou. To ale uživatel nehlásil jako pojistnou událost. Dále ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" uvedl, že zjistil, že střešní krytina je poškozená, ale dle jeho názoru bylo poškození staršího data. Podle něho nedošlo ani k ucpání svodu, který měl vodu ze střechy odvádět. Ucpání svodu nějakým předmětem nebo hmotou nebylo hlášeno a ani při obhlídce zjištěno; v době obhlídky byl svod plně funkční. Podle něho k jeho ucpání nemohlo dojít ani tím způsobem, že by svod nestíhal odvádět množství vody zadržované na střeše, protože srážky nebyly tak intenzivní. Bouřka trvala asi tři hodiny a nelze předpokládat, že po celou dobu byl déšť natolik intenzivní, že by svod zcela ucpal. Dále uvedl, že objekt má dvě patra, takže je vysoký asi šest metrů, kanalizace má asi jeden metr, takže mezi místem svodu na střeše a ústím kanalizace je svod vysoký asi sedm metrů. Podle něho byl svod, který viděl, plastový a v případě, že by se celých sedm metrů naplnilo vodou tak, že by ji kanalizace nestíhala odvádět, byl by ve svodu takový tlak, že by ho plast nevydržel a došlo by k jeho poškození. I v případě, že by svod byl litinový, jak tvrdil žalobce, tak by byl pevnější než plastový, ale na závěrech jeho znaleckého posudku by to nic nezměnilo Podle něho k poškození krytiny nedošlo tak, jak uváděl žalobce, ale krytina byla stará a za svou životností. Podle jeho mínění k poškození krytiny došlo v průběhu let v důsledku objemových změn způsobených povětrnostními podmínkami (teplotními změnami apod.). Nezkoumal lana střešní konstrukce ani to, zda na nich byly nějaké deformace. Nezkoumal ani způsob provedení uliční kanalizace.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Soud ve věci ustanovil znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly za jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":", který vypracoval dne 6. 4. 2022 písemný znalecký posudek č. 16/2/2022, k němuž byl následně vyslechnut soudem. V písemném posudku uvedl, že důvodem poškození střechy bylo zvýšené protažení nosných lan konstrukce; jeho příčinou mohlo být zaplavení střechy vodou, je to však jen domněnka. Předmětná konstrukce byla projektována na plošné zatížení od tíhy vlastní konstrukce a normativní hodnoty zatížení sněhem, větrem a popřípadě užitným zatížením pro nepřístupné ploché střechy; tehdejší norma nezahrnovala zatížení deštěm, vycházelo se z toho, že ho supluje zatížení sněhem. Pokud šlo o zatížení větrem, nad plochou střechou působí vítr jako sání směrem vzhůru a tím proti směru tíhy střechy i zatížení sněhem. Otázku, jaké množství vody by se muselo na střeše nahromadit, aby došlo k přetížení nosné konstrukce střechy, podle znalce nelze zodpovědět bez zkoumání skutečného tvaru a rozmístění nosných lan a sond do konstrukce. K protržení krytiny střechy došlo v místě atiky, tedy v podstatě kolem obvodu střechy. Pokud by došlo k protržení střechy, natekla by voda do konstrukce střechy touto trhlinou. Znalec se přiklonil k názoru, že trhlinou vnikal do objektu déšť, nikoli nahromaděná voda na střeše. Při svém výslechu znalec na závěrech svého posudku setrval a doplnil, že pokud by na místě provedl ohledání včetně demontáže některých součástí, mohl by zjistit, zda byly práce při zbudování střechy řemeslně dobře provedeny, ale nezměnily by závěr jeho posudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. K tvrzené události soud dále vyslechl svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", který ve své výpovědi uvedl, že je nájemcem prostor v přízemí předmětné budovy a že v srpnu 2011 došlo v objektu v důsledku masivního deště k pojistné události, kdy byly svědkovy prostory vytopeny. Pojistnou událost nahlásil u žalované, od ní se dostavil likvidátor, prohlédl svědkovy prostory a zboží; škoda byla svědkovi uhrazena. Zda se byl likvidátor podívat v prvním patře či na střeše, svědek nevěděl. Od majitele se později dověděl, že v důsledku velkého deště došlo k poškození střechy a voda protekla až ke svědkovi. Vody bylo velké množství. Ještě po příchodu svědka ráno voda pořád tekla po stěnách. Stopy vlhkosti byly patrné i zvenku budovy na spodní části fasády asi 3 metry od země; v horní části fasády stopy po vlhkosti patrné nebyly. Svědek dále uvedl, že neví, zda uplatňoval ještě nějakou další pojistnou událost. Uvedl, že si vzpomíná, že nad nimi jednou prasklo topení a možná v souvislosti s tím způsobenou škodu po pojišťovně požadoval. Pro předložení oznámení škodné události ze dne 26. 8. 2011 uvedl, že si na toto hlášení nevzpomíná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. K věrohodnosti výpovědi svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud provedl k důkazu oznámení škodné události majetku (č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tel. číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":"), která měla vzniknout dne 25. 8. 2011. V tomto oznámení bylo uvedeno, že „při přívalovém dešti došlo k protečení vody pod dveřmi“, odhad výše škody do 50 000 Kč a poškození v rozsahu „zboží, koberec“ (zjištěno z uvedeného oznámení). Dále soud k důkazu provedl oznámení škodné události majetku (č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tel. číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":") a zápis o prohlídce a rozsahu škody v souvislosti s pojistnou událostí, která měla vzniknout dne 1. 9. 2011. V oznámení byla škoda odhadnuta na 200 000 Kč a v zápisu byl jako příčina škody uveden prasklý rozvod topení v 2. nadzemním podlaží s tím, že topné médium proteklo do skladu a prodejny v 1. nadzemním podlaží; mimo zboží byly zasaženy též součásti budovy v majetku pronajímatele, konkrétně koberce, PVC, malby a sádrokartonové stropy (zjištěno z uvedeného oznámení a zápisu). Na základě žádosti žalované svědek poskytl o zasažení prostor a zboží touto druhou událostí i fotodokumentaci (zjištěno z dopisu ze dne 14. 9. 2011 a fotodokumentace). V souvislosti s událostí dne 1. 9. 2011 bylo svědkovi žalovanou poskytnuto pojistné plnění v částkách 192 717 Kč a 28 344 Kč (zjištěno z dopisů ze dne 29. 11. 2021 a 3. 1. 2022).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Soud jako dílčí závěr ve vztahu k výpovědi svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a listinným důkazům s ní souvisejícím uvádí, že z výpovědi nezjistil nic, o co by bylo možno opřít skutkové závěry relevantní pro nynější řízení. Pokud šlo o samotnou střechu budovy, k ní svědek neuvedl v podstatě nic. V ostatním svědkovi přinejmenším splývaly dvě pojistné události, k nimž došlo krátce po sobě na konci srpna a začátku září 2011, v jednu, či je zaměnil, neboť událost ze srpna popsal ve své výpovědi jako daleko rozsáhlejší, než by odpovídalo písemnému nahlášení škody, a naopak zjevně výraznější škoda svědkovi vznikla při druhé události (z rozvodu topení). To způsobilo značnou nepřesvědčivost jeho výpovědi. Pro skutkové závěry soudu tak výpověď tohoto svědka jak s ohledem na svůj obsah, tak s ohledem na svou nepřesvědčivost nebyla ničím přínosná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Dopisem ze dne 6. 1. 2012 požádal žalobce o zaslání zálohy na pojistné plnění (zjištěno z uvedeného dopisu).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Dopisem ze dne 19. 1. 2012 sdělila žalovaná žalobci, že náhradu neposkytne, neboť dle znaleckého posudku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" nedošlo k poškození střechy žádným z pojištěných rizik (zjištěno z dopisu ze dne 19. 1. 2012).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" vypracovala na objednávku žalobce dne 21. 2. 2012 statické posouzení poruch střešní konstrukce, v němž bylo uvedeno, že v srpnu 2011 došlo při přívalových deštích k ucpání střešní guly a nahromadění srážkové vody nad střešní krytinou, lanová konstrukce střechy byla významně přetížena a došlo k poškození nosných i nenosných prvků (zjištěno ze statického posouzení ze dne 21. 2. 2012).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Dopisem ze dne 8. 2. 2013 žalovaná poukázala na to, že při prohlídce objektu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" nebylo žádné ucpání svodu vody ze střechy patrné a vyzvala žalobce k předložení důkazů o takovém ucpání a nefunkčnosti svodu (zjištěno z dopisu ze dne 8. 2. 2013).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Dopisem ze dne 24. 6. 2014 žalobce vyzval prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k výplatě pojistného plnění (zjištěno z dopisu ze dne 24. 6. 2014 a podací stvrzenky ze dne 25. 6. 2014). Žalovaná i poté plnění odmítla (zjištěno z dopisu ze dne 15. 7. 2014). Obě strany v další korespondenci setrvaly na svých stanoviscích (zjištěno z dopisu právního zástupce žalobce žalované ze dne 28. 8. 2014 a odpovědi žalované ze dne 15. 9. 2014).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Podle rozpočtu opravy ze dne 13. 12. 2011 byly náklady na potřebnou opravu střechy vyčísleny ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" na částku 3 653 023 Kč včetně DPH (zjištěno z rozpočtu ze dne 13. 12. 2011). Podle rozpočtu opravy ze dne 20. 8. 2014 byly náklady na potřebnou opravu střechy vyčísleny ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" na částku 4 420 158 Kč včetně DPH (zjištěno z rozpočtu ze dne 20. 8. 2014).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Z dalších provedených důkazů (výpisy z katastru nemovitostí z listu vlastnictví č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" pro katastrální území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" pro katastrální území ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", mapy zachycující vzdálenost a výškový profil na č. l. 128 a 129, smlouva o podnájmu mezi ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":") soud žádná další pro věc podstatná skutková zjištění neučinil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Soud při ústním jednání poučil žalobce podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř., nebylo prokázáno, že by škoda na předmětné nemovitosti byla způsobena dějem, který se dá popsat jako některé z pojistných nebezpečí, na které se pojistná smlouva vztahovala, zejména vichřice nebo povodeň, jak jsou definovány pojistnými podmínkami. Žalobce po tomto poučení navrhl dokazování doplnit, přičemž šlo o následující důkazní návrhy, k nimž soud i uvádí, co z nich vyplynulo, případně proč je neprovedl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Žalobce navrhoval k důkazu videozáznam k prokázání svého tvrzení, že při jiné, méně intenzivní bouřce v jiném datu došlo ke stékání vody do prostoru před předmětnou nemovitostí, což mělo naznačovat poměry v místě při předmětné události. Soud tento důkaz neprovedl, neboť žalobce ani při jednom ze dvou ústních jednání, které se poté konaly, soudu tento záznam nepředložil (v obou případech předložil CD, na kterém se nezobrazoval žádný soubor). Nebylo tedy možno vyhodnotit ani relevanci záznamu pro předmět sporu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Žalobce navrhoval k důkazu svého tvrzení o intenzitě větru zprávu z meteorologické stanice ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":"-Mikulka. Soud k tomu vyžádal a k důkazu provedl sdělení Českého hydrometeorologického ústavu, přičemž z tohoto sdělení – jak k dotazu soudu potvrdil žalobce – vyplynulo, že rychlost větru dosahovala hodnoty 13,5 m za vteřinu, tedy nedosahovala rychlosti vichřice dle článku IX odst. 28 zvláštních pojistných podmínek (20,8 m za vteřinu a vyšší). Poté k tomu zaujal žalobce stanovisko, že se ve svém nároku opírá primárně o působení stojící vody na střeše (tj. nikoli o působení větru).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Žalobce navrhoval k důkazu svého tvrzení, že o přeplněnosti dešťové kanalizace svědčily vytlačené poklopy kanálů na prostranství před nemovitostí, opatřit vyjádření vlastníka a správce dešťové kanalizace. Soud k tomu vyžádal a k důkazu provedl vyjádření společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". ze dne 8. 8. 2023, podle něhož ani po prostudování archivních záznamů nebyly k události ze dne 24. 8. 2011 dohledány jakékoli relevantní informace, přičemž k tomu uvedená společnost neeviduje žádné provozní záznamy ani hlášení od odběratelů či veřejnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Soud dále k návrhu žalobce provedl k důkazu čtyři fotografie zachycují pohled na předmětnou budovu včetně jejího vchodu, dále tři fotografie označené datem 25. 6. 2005, které dle žalobce měly zachycovat, jak se projevují následky prudkého deště v prostoru v prostranství u předmětné budovy, a dále jeden kus fotografie zachycující část střešní plachty a odtokového otvoru, pořízené někdy po předmětné události z 24. 8. 2011. Podle mínění soudu z těchto fotografií neplynulo nic relevantního pro posouzení věci, žádný úsudek o mechanismu a příčině poškození střechy budovy z nich soud nebyl s to učinit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Žalobce navrhoval provést k důkazu výslech svého statutárního orgánu (předsedy výkonného výboru) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a svědků ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (již dříve vyslechnutého – k tomu viz výše), ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", přičemž tyto osoby se dle žalobce měly vyjádřit, jak vypadal prostor před předmětnou nemovitostí dne 24. 8. 2011. Soud výslech (resp. v případě svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" opakovaný výslech) těchto osob neprovedl, neboť dospěl k závěru, že stav prostoru před nemovitostí (myšleno zřejmě, zda byla kanalizace schopna pojmout srážkovou vodu v prostoru před předmětnou budovou) nebyl nijak relevantní k posouzení toho, o co se opíral žalobou uplatněný nárok, tedy k příčině poškození střechy budovy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Žalobce navrhoval provést k důkazu znalecký posudek znalce, kterého by soud ustanovil, a měl se vyjádřit k tomu, zda dešťová kanalizace v lokalitě budovy mohla dne 24. 8. 2011 odvést všechnu srážkovou vodu, zda tato srážková voda musela nutně stékat na prostranství před nemovitostí, zda voda nahromaděná v kanalizaci a na prostranství před nemovitostí zamezila odtékání vody svodem ze střechy nemovitosti, kolik vody se minimálně mohlo na prostranství před nemovitostí nacházet, zda se mohla na střeše předmětné budovy nakumulovat voda tak, jak žalobce tvrdilí, a zda nahromaděná voda mohla zapříčinit pokles konstrukce střechy. Znalec měl podle žalobce též zjistit, jaký byl stav dešťové kanalizace v době pojistné události, byť dle žalobce od té doby došlo k její rekonstrukci. Soud tento důkaz neprovedl, neboť žalobcem vymezené otázky pokládal za převážně irelevantní a ve zbytku ryze spekulativní. Pro posouzení příčiny poškození střechy budovy nemůže být určující stav kanalizace či prostoru před předmětnou budovou. Snaha o hypotetické výpočty schopnosti kanalizace pojmout srážky, jejichž celkový objem ke konkrétnímu datu ve vzdálené minulosti pochopitelně nelze přesně stanovit, se soudu jevila jako nereálná, nicméně i kdyby hypoteticky bylo takto doloženo, že kvůli zahlcení kanalizace nemohla voda ze střechy budovy odtékat tak, jak by za normálních poměrů měla, nebylo by to důkazem ani o tom, kolik vody se nakumulovalo na střeše budovy (podle mínění soudu to nelze zpětně zjistit s jakoukoli rozumnou mírou jistoty, když o tom chybí jakýkoli konkrétní záznam, fotografie apod., šlo by o výpočet založený na naprosto nejistých vstupních údajích), ani o příčině poškození střechy. Pokud šlo o samotnou příčinu poškození střechy, k ní byl znalecký posudek vypracován (","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" – viz výše), přičemž ten nepotvrdil s jakoukoli rozumnou mírou jistoty, že by mechanismus poškození střechy byl takový, jak žalobce tvrdil. Ve vztahu k posledně uvedenému by tedy další znalecký posudek byl pouze spekulativním pokusem o nové přehodnocování toho, k čemu se již vyjádřil soudem ustanovený znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Soud neprovedl žalobcem navrhované místní šetření, neboť neshledal žádný přínos zcela laického pohledu na předmětnou budovu, když po odborné technické stránce se k věci již vyjádřil soudem ustanovený znalec, či na terén okolo ní.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Jiné relevantní důkazy navrhovány nebyly, ani nevyplynuly z obsahu spisu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Skutkové závěry soudu lze shrnout následovně. Bylo zjištěno, že strany projevily vůli uzavřít mezi sebou pojištění prostřednictvím shora specifikované pojistné smlouvy a dvou jejích dodatků. V rámci svých ujednání zahrnuly do předmětného pojištění, vedle dalších nebezpečí zde zjevně nepodstatných, vichřici a povodeň, definované tak, jak je reprodukováno shora z příslušných pojistných podmínek. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že předmětná budova nebyla dne 24. 8. 2011 poškozena vichřicí; ze žádného důkazu nevyplynulo konkrétní působení větru, které by vedlo k poškození budovy žalobcem popisovaným způsobem. Znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" se k působení větru vyjádřil ve svém posudku tak, že při působení na plochou střechu jde o efekt sání, který působí směrem vzhůru, tedy nikoli tak, že by měl způsobit prověšení lanové konstrukce a protržení střechy směrem dolů do budovy. Žalobce tomu nakonec ani nijak neoponoval, když se nakonec soustředil zcela na působení podle něho stojící vody na střeše budovy, přičemž též uvedl, že ani ze sdělení Českého hydrometeorologického ústavu neplyne, že by v místě působila vichřice ve smyslu pojistných podmínek, tedy hmota vzduchu pohybující se rychlostí 20,8 m/s a vyšší.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. Pokud šlo o pojistné nebezpečí vymezené jako povodeň resp. záplava (zkratka „povodeň“ zahrnovala obě), ani nebylo žalobcem tvrzeno, ani z dokazování nevyplynulo, že by v místě došlo dne 24. 8. 2011 k povodni ve smyslu zvýšení hladiny povrchových vod zaplavujícímu místo pojištění mimo koryto vodního toku. Dokazováním ani nebylo zjištěno, že by se v dané lokalitě (okolo předmětné budovy) vytvořila souvislá vodní plocha, která by zde po určitou dobu stála nebo proudila, nicméně k tomu je též zapotřebí dodat, že žalobcem nebylo tvrzeno, že by taková hypotetická záplava sama o sobě budovu poškodila. Jeho tvrzení spočívalo pouze v tom, že dešťová kanalizace byla srážkami dne 24. 8. 2011 zahlcena tak, že voda nemohla odtékat ze střechy předmětné budovy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. Po skutkové stránce soud nepovažoval za prokázané, že poškození předmětné střechy bylo skutečně způsobeno tím, že na střeše se nahromadilo tolik vody, že došlo k přetížení konstrukce. Znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" k tomu uvedl, že příčinou bylo zvýšené protažení nosných lan konstrukce. Ovšem zda příčinou zvýšeného protažení nosných lan bylo zaplavení střechy vodou, označil pouze za domněnku. Ani z ostatních k tomu provedených důkazů nelze nabýt potřebné jistoty, že tomu tak bylo. Ze zápisu o prohlídce provedené ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a jeho svědecké výpovědi to neplynulo, naopak se mu charakter následků události nejevil jako odpovídající tvrzenému mechanismu poškození. Posudek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyzněl rovněž spíše proti tvrzenému mechanismu poškození, tento znalec zaujal stanovisko, že k nahromadění vody přesahujícímu zatížení, na které měla být střecha dimenzována, nemohlo dojít, přičemž na tom setrval i po seznámení se s vyjádřením dr. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Vyjádření dr. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo důkazem vyznívajícím spíše neutrálně; na jedné straně z něho plynulo, že množství srážek v oblasti mohlo být relativně vysoké, na druhou stranu sám tento odborník uváděl, že množství srážek se může lišit i ve vzdálenosti pouhých desítek metrů, tudíž dospět z toho k závěru, jaké přesné množství vody napršelo na tuto konkrétní střechu a jak přesně byly srážky rozloženy v čase, bylo zcela nereálné. Výpověď svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla z důvodů shora vyložených, zejména značné nejasnosti, kterou pojistnou událost vlastně popisoval a jak, v kontextu listin týkajících se řešení jednotlivých pojistných událostí, nepřesvědčivá a ve výsledku zcela nepřínosná. Statické posouzení vypracované pro žalobce společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo dle svého obsahu zjevně zcela závislé na vstupní informaci od žalobce, že na střeše došlo k nahromadění vody, tudíž v tomto směru nic nedokazovalo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"37. Soud tedy nemohl pokládat za prokázané, že střecha byla skutečně poškozena v důsledku nahromadění množství vody na ní a že příčinou její poruchy nemohlo být něco jiného (např. selhání konstrukce střechy po dlouhodobém namáhání či špatný nebo neudržovaný technický stav – aniž by soud tvrdil, že takový jistě byl; jde pouze o to, že si lze představit alternativní příčiny poruchy střechy, které nebyly dostatečně spolehlivě vyloučeny). Tento skutkový stav zůstal i po poučení žalobce podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř., přičemž důkazy poté provedené ho nijak nezměnily. Již výše bylo vyloženo, proč některé další důkazy, které k tomu žalobce navrhoval, soud neprovedl. Stojí nicméně za zdůraznění, že i kdyby soud akceptoval tvrzení žalobce, že dešťová kanalizace v místě měla potíže s odváděním srážkové vody, představovalo by to stále jen zcela vágní a nepřímý doklad o tom, jaká byla situace na střeše budovy. Zjevně nelze vypočíst ani přesný objem srážek, které na střechu napršely, ani nelze přesně stanovit, jak byly rozloženy v čase, ani nelze reálně zpětně rekonstruovat, jak přesně byla či nebyla kanalizace schopna vodu odvést či jak přesně byl či nebyl střešní svod schopen vodu odvádět. Pak by ovšem provádění výpočtů množství akumulované vody na střeše bylo čirou spekulací založenou na zcela nejistých vstupních údajích. Takové výpočty by snad mohly mít smysl v případě, že by bylo nějak dokumentováno, do jaké výše dosahovala hladina vody na střeše (pokud se tam vůbec nějaká souvislá vrstva vody vytvořila, což ničím přímo doloženo nebylo), neboť pak by při známé ploše střechy bylo možno provést matematický výpočet objemu a z toho i hmotnosti vody. Žádný takový důkaz ovšem předložen ani navrhován nebyl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"38. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Podle § 3028 odst. 1 o. z. tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 2 téhož ustanovení, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 téhož ustanovení, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"39. S ohledem na datum uzavření předmětné pojistné smlouvy je namístě práva a povinnosti z ní posuzovat dle citovaného ustanovení primárně podle tehdejších právních předpisů, tedy konkrétně zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění účinném ke dni 27. 6. 2007 (dále jen „zákon o pojistné smlouvě“). Podle jeho § 2 pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Podle jeho § 3 pro účely tohoto zákona se rozumí … b) pojistnou událostí nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění, … l) pojistným nebezpečím možná příčina vzniku pojistné události. Předmětné pojištění bylo pojištěním škodovým, pro něž platilo ustanovení § 26 zákona o pojistné smlouvě, dle něhož v případě vzniku pojistné události je pojistitel povinen poskytnout náhradu škody v rozsahu stanoveném pojistnou smlouvou, nestanoví-li tento zákon jinak.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"40. S ohledem na variabilitu pojištění zákon o pojistné smlouvě nedefinoval (a ostatně ani nynější občanský zákoník nedefinuje), co je v případě konkrétního pojištění pojistnou událostí. Je proto zapotřebí vycházet z konkrétní pojistné smlouvy, pojistných podmínek, popřípadě zvláštního právního předpisu. Mezi stranami uzavřená pojistná smlouva sjednávala pojištění mj. pro škodu způsobenou „povodní“ a „vichřicí“ (ostatní pojistná nebezpečí není třeba podrobněji rozebírat, neboť byla pro věc zjevně irelevantní), ovšem pro jejich bližší vymezení se uplatní definice v pojistných podmínkách, zde konkrétně ve zvláštních pojistných podmínkách pro živelní pojištění P-150/05. Ze skutkových zjištění soudu uvedených výše vyplynulo, že střecha předmětné budovy nebyla poškozena ani vichřicí, ani povodní či záplavou, které by se vyskytovaly v dané lokalitě (ve vztahu k povodni či záplavě myšleno v bezprostřední blízkosti předmětné budovy).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"41. Pokud šlo o tvrzené nahromadění vody na střeše, soud dospěl po právní stránce k závěru, že i kdyby k němu hypoteticky došlo, nešlo by o „záplavu“ (a samozřejmě ani ne povodeň) ve smyslu pojistných podmínek. Ty vymezovaly záplavu jako vytvoření souvislé vodní plochy, která po určitou dobu stojí nebo proudí v místě pojištění. Soud dospěl k závěru, že jak z tohoto slovního vyjádření samotného, tak i z toho, že pojem záplavy byl pojistnými podmínkami postaven vedle pojmu povodeň a v podstatě komplementárně k němu, plynulo, že tím bylo míněno vytvoření souvislé vodní plochy na zemském povrchu, nikoli na střeše budovy. Pojem záplavy v obecné řeči popisuje mechanismus velmi podobný povodni, který sice nepochází z vylití vodního toku z břehů, ale z jiného zdroje (tající sníh, dešťové srážky), nicméně zasahuje zemský povrch a je v podstatě mimo možnosti osoby, která je tímto pojistným nebezpečím zasažena, tento jev ovládnout či kontrolovat. Naopak kumulace vody na střeše (byť ploché) tento charakter nemá. Principiálně jde totiž u vody na střeše o totéž, jako kdyby se např. nahromadila v okapním žlabu, ze kterého by z jakéhokoli důvodu nemohla odtékat, a pak jej třeba svou hmotností strhla z domu. Ani v tomto případě by jistě nešlo o „záplavu“, byť se ve žlabu mohl po nějakou dobu nacházet souvislý objem vody, který má svou hladinu a ta logicky svou souvislou plochu (výměru). Navíc hromadění vody na střeše lze bránit zcela běžnými technickými opatřeními, zejména vhodným návrhem a provedením střešní konstrukce, zajištěním dostatečných odtoků vody atd., jde tedy o jev, který lze mít pod kontrolou. Dle mínění soudu tedy to, co se podle tvrzení žalobce vyskytlo na střeše předmětné budovy, nebylo záplavou ani v obecném smyslu tohoto slova, ani ve smyslu vymezeném v pojistných podmínkách; ostatně z ničeho ani neplynulo, že by strany mínily se definicí tohoto pojistného nebezpečí v pojistných podmínkách od běžného jazyka odchýlit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"42. Tento právní závěr by postačoval sám o sobě k zamítnutí žaloby, nicméně s ohledem na možný spor o výklad pojmu záplavy učinil soud poměrně obsáhlá skutková zjištění i pro případ, že by měl tento pojem být interpretován šířeji a tak, že by zahrnoval jakékoli nahromadění vody na střeše budovy. Právě pro tento případ se soud zabýval zkoumáním příčiny poškození střechy, přičemž jak je podrobně vyloženo výše, nepovažoval za skutečně prokázané, že se na střeše voda v nějakém konkrétním množství nahromadila a že poškození střechy bylo vyvoláno působením takto nahromaděné vody. I kdyby tedy byl správný výklad pojmu záplavy jiný, než soud zastával, a zahrnoval by i pouhé nahromadění vody na střeše, pak vzhledem k tomu, že po skutkové stránce nebylo zjištěno (prokázáno) s dostatečnou mírou jistoty, platilo by i v tomto případě, že pojistná událost nenastala v důsledku materializace pojistného nebezpečí v podobě záplavy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"43. Lze tedy uzavřít, že jelikož k poškození střechy nedošlo působením žádného z těch pojistných nebezpečí, pro která bylo pojištění sjednáno, nevznikla žalované povinnost poskytnout žalobci pojistné plnění. Jelikož nebyly splněny sjednané podmínky pro vznik nároku na pojistné plnění podle pojistné smlouvy, nebyl nárok žalobce opodstatněn v samém základu. Soud se proto již nezabýval okolnostmi majícími vliv na jeho výši (včetně případného zohlednění spoluúčasti dle pojistné smlouvy) a žalobu v celém rozsahu zamítl včetně požadovaného příslušenství.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"44. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ji účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tedy žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"45. Výše náhrady nákladů řízení činí celkem 445 860,80 Kč a sestává z následujících položek:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"a) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), po 26 020 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a. t. za 13 úkonů právní služby: převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 19. 6. 2017, účast při ústním jednání dne 29. 11. 2017, účast při ústním jednání dne 14. 5. 2018 (počítáno jako 2 úkony vzhledem k trvání přes dvě hodiny), vyjádření ve věci samé ze dne 21. 11. 2018, účast při ústním jednání dne 17. 10. 2019, účast při ústním jednání dne 4. 5. 2021, účast při ústním jednání dne 28. 2. 2023, vyjádření ve věci samé ze dne 28. 4. 2023, účast při ústním jednání dne 17. 5. 2023, účast při ústním jednání dne 19. 7. 2023, účast při ústním jednání dne 8. 11. 2023;","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"b) odměna za zastupování advokátem po 13 010 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 2 a. t. za 1 úkon právní služby: odvolání proti usnesení o znalečném;","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"c) paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. za uvedených 14 úkonů;","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"d) náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 2 a. t. po 13 010 Kč za ústní jednání dne 30. 4. 2019, které bylo odročeno bez projednání věci;","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"e) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy 77 380,80 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"46. Pokud šlo o žalovanou požadovanou náhradu nákladů za cestovné a cestou promeškaný čas advokáta, která ji zastupoval, soud ji nepřiznal, neboť žalovaná má sídlo v Praze, jednání soudu probíhalo rovněž v Praze a není pochyb o tom, že v Praze působí řada advokátů, kteří by žalovanou mohli zastupovat. Bylo samozřejmě plným právem žalované zvolit si právní pomoc advokáta sídlícího mimo Prahu, nicméně v takovém případě nejsou náklady spojené s cestami advokáta z Brna, kde má sídlo, do Prahy a zpět potřebné k účelnému uplatňování práva ve smyslu uvedeného zákonného ustanovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"47. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"48. O náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. a uložil povinnost k jejímu zaplacení žalobci, který byl ve věci zcela neúspěšný. Výše náhrady nákladů řízení státu činí celkem 41 478 Kč a sestává z přiznaného znalečného ve výši celkem 53 478 Kč s odečtením záloh na náklady dokazování ve výši celkem 12 000 Kč složených žalobcem resp. za žalobce jeho právním zástupcem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"49. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne 23. 8. 2014 se žalobce domáhal zaplacení částky 4 420 158 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení, jak je blíže specifikován ve výroku I.). Svůj návrh odůvodnil následovně. Žalobce uzavřel se žalovanou pojistnou smlouvu č. , hodnota, , jejímž předmětem bylo mj. pojištění škody způsobené vichřicí nebo záplavou na budově žalobce postavené na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /2 v katastrálním území , adresa,  v Plzni. Uvedená budova je kruhovou budovou s plochou střechou, která má jediný odtok uprostřed, o průměru 100 mm. Dne , datum,  byla při vichřici a přívalovém dešti budova poškozena, neboť vlivem přívalového deště se nahromadila voda na střeše, v důsledku čehož došlo k neúměrnému zvyšování deformací konstrukce a přetížení nosných prvků střechy (lanové konstrukce) a v návaznosti na to utržení střešní krytiny po obvodu střechy a zatečení vody do vnitřních prostor. Žalobce škodnou událost nahlásil. Dne , datum,  byla likvidátorem , tituly před jménem,  , jméno FO,  provedena prohlídka a sepsán zápis s tím, že škoda pravděpodobně vznikla tíhou nahromaděné vody, kterou svod nedokázal odvést. Žalobce nesouhlasil se závěry znaleckého posudku , tituly před jménem,  , jméno FO, , který si nechala vypracovat žalovaná a na jehož základě odmítla plnit. Vedle jiných námitek žalobce uvedl, že znalec vycházel při výpočtech z údajů o srážkách z meteorologické stanice , adresa, -, Anonymizováno, , avšak dle odborného stanoviska , tituly před jménem,  , jméno FO, , , tituly za jménem, , které si nechal žalobce vypracovat, byly srážky větší (až 100 mm za hodinu, namísto 30 mm za hodinu, s nimiž počítal , tituly před jménem,  , jméno FO, ). Dále žalobce uvedl, že si nechal vypracovat statické posouzení poruchy střešní konstrukce, z něhož vyplynulo, že konstrukce střechy byla poškozena v důsledku přetížení nahromaděnou vodou. Podle rozpočtu by náklady na opravu činily žalovanou částku 4 420 158 Kč. Její úhradu žalovaná odmítla i po předžalobní výzvě.2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala. Za nesporné označila, že mezi stranami bylo sjednáno živelní pojištění, a to v rozsahu „požár“, „náraz“, „povodeň“, „vodovod“, „vichřice“ a „sesuv“, s tím, že na pojištění se vztahují všeobecné pojistné podmínky P-100/05 a zvláštní pojistné podmínky P-150/05. Uvedla, že žalobce oznámil pojistnou událost dne 29. 8. 2011 s tím, že mělo dojít k poškození střešní krytiny bouřkou a přívalovým deštěm. Žalovaná namítla, že žalobce neprokázal, že střecha byla poškozena v důsledku pojistného nebezpečí, naopak měla za to, že byla poškozena již před událostí. Žalovaná si nechala vypracovat znalecký posudek od , tituly před jménem,  , jméno FO, , z něhož vyplynulo, že poškození nezpůsobila ani větrná vichřice, ani pád předmětu při vichřici, ani přetížení nadměrnými srážkami. K argumentaci žalobce o tom, že při přívalovém dešti došlo k ucpání střešní vpusti a zaplavení střechy vodou, která nemohla odtékat, žalovaná namítla, že toto tvrzení se objevilo až po zpracování posudku , tituly před jménem,  , jméno FO,  a že žádné znaky ucpání svodu vody ze střechy nebyly shledány. , tituly před jménem,  , jméno FO,  na závěrech svého posudku nic nezměnil ani po zohlednění možného vyššího rozsahu srážek dle stanoviska dr. , jméno FO, . Žalovaná proto navrhla zamítnutí žaloby.3. Ze shodných tvrzení stran, která vzal soud za svá skutková zjištění, a z provedených důkazů, hodnocených jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, učinil soud následující skutková zjištění.4. Žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. 2371/2, jehož součástí je budova, které se týká předmětný spor a byl jím i v době předmětné události (mezi stranami o tom nebylo sporu, shodný závěr vyplýval i z výpisu z katastru nemovitostí z listu vlastnictví č. , hodnota,  pro katastrální území , adresa, , obec , adresa, ).5. Strany podepsaly dne 27. 6. 2007 pojistnou smlouvu č. , hodnota,  pro pojištění podnikatelských rizik a dále k ní dne 8. 2. 2008 dodatek č. , hodnota,  a dne 25. 6. 2012 dodatek č. , hodnota, . Podle smlouvy ve znění dodatků platily pro pojištění sjednané touto smlouvou jako nedílná součást smlouvy mj. pojistné podmínky P-100/05 Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti a P150/05 Zvláštní pojistné podmínky pro živelní pojištění. Živelní pojištění bylo sjednáno pro „požár“, „náraz“, „povodeň“, „vodovod“, „vichřici“ a „sesuv“ (vše zjištěno z pojistné smlouvy č. , hodnota,  a dodatků č. , hodnota,  a 2 k ní).6. Všeobecné pojistné podmínky pro pojištění majetku a odpovědnosti žalované označené P-100/5, na něž odkazovala shora uvedená pojistná smlouva, uváděly v článku XX odst. 6, že „pojistnou událostí je nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. Pro bližší vymezení pojistné události a pro bližší vymezení skutečností, za kterých nevzniká povinnost pojistitele vyplatit pojistné plnění, platí zvláštní popř. dodatkové pojistné podmínky“, a v článku XX odst. 7, že „pojistným nebezpečím je možná příčina vzniku pojistné události, která je upravena ve zvláštních popř. dodatkových pojistných podmínkách“ (zjištěno z uvedených všeobecných pojistných podmínek).7. Zvláštní pojistné podmínky pro živelní pojištění žalované označené P-150/05, na něž odkazovala shora uvedená pojistná smlouva, uváděly v článku II (označeném jako „Pojistná nebezpečí“) odst. 2 mimo jiné, že „doplňkové živelní pojištění lze sjednat pro případ poškození nebo zničení pojištěné věci a) povodní nebo záplavou (dále jen ‚povodeň‘), b) vichřicí nebo krupobitím (dále jen ‚vichřice‘) …“ (další pojistná nebezpečí není třeba reprodukovat, neboť jsou pro věc zjevně irelevantní – pozn. soudu). V článku IV odst. 1 uváděly, že „pojistnou událostí je poškození nebo zničení pojištěné věci zapříčiněné některým z pojistných nebezpečí uvedených v pojistné smlouvě, které působilo na pojištěnou věc v době trvání pojištění a v místě pojištění.“ V článku IX odst. 12 uváděly, že „povodní se rozumí přechodné výrazné zvýšení hladiny vodních toků nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje místo pojištění mimo koryto vodního toku. Povodní je i stav, kdy voda z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně je zaplavováno území při soustředěném odtoku srážkových vod.“ V článku IX odst. 28 uváděly, že „vichřicí se rozumí dynamické působení hmoty vzduchu, která se pohybuje rychlostí 20,8 m/s a vyšší. Za škodu způsobenou vichřicí se dále považují i škody způsobené vržením jiného předmětu vichřicí na věc.“ V článku IX odst. 31 uváděly, že „záplavou se rozumí vytvoření souvislé vodní plochy, která po určitou dobu stojí nebo proudí v místě pojištění.“ (vše zjištěno z uvedených zvláštních pojistných podmínek).8. Dne , datum,  byla provedena obhlídka, při které byl jako příčina vzniku škody zaznamenán údaj „vichřice ? + tíha vody na střeše“ (zjištěno ze zápisu o prohlídce a rozsahu škody k pojistné události č. , hodnota, ; o tom, že obhlídka proběhla a provedl ji , tituly před jménem,  , jméno FO, , ani nebylo mezi stranami sporu).9. Svědek , tituly před jménem,  , jméno FO,  ve své výpovědi uvedl, že je zaměstnancem žalované a v roce 2011 pracoval jako technik vysílaný k prohlídkám pojistných událostí. Na předmětnou událost si nevzpomínal, vycházel pouze ze spisu vedeného k ní u žalované, do kterého nahlédl. Uvedl, že v té době na místě uskutečňoval asi 10 nebo 12 prohlídek denně. Na příčinu pojistných událostí v Plzni v té době si nevzpomínal. Předmětná událost byla původně hlášena jako poškození vichřicí. Svědek na místě zjistil, že kryt střechy nebyl nikde potrhaný, což by se stalo v případě vichřice, pouze tam byla zakrytá místa, kde byla střecha zřejmě poškozená a kudy voda natekla. Uvnitř budovy fotil škody, ke kterým došlo, poškozeny byly na více místech podhledy. Nevzpomínal si, zda byly škody způsobeny i zatečením po zdech, měl za to, že nikoli, protože by to jinak uvedl v zápisu. Případně by to mohlo být tak, že stopy po zatečení na zdech by byly, ale zástupci pojištěného by uvedli, že se netýkají této pojistné události. Podle mínění svědka, pokud by škoda byla způsobena protržením folie v jednom místě střechy, byly by podhledy poškozeny jinak, a to masivně v jednom místě a v tomto místě by byly poškozeny i koberce apod. Na předmětném objektu v tentýž den zkoumal ještě další dvě pojistné události, a to prasklý radiátor, ze kterého vytekla voda, a škodu na prasklém vodovodním potrubí, ze kterého vytekla voda.10. , tituly před jménem,  , jméno FO,  jako soudní znalec pro obor stavebnictví se specializací na statiku, zakládání staveb a posuzování stavebních konstrukcí vypracoval dne 30. 12. 2011 písemný znalecký posudek č. 213/11, v němž uvedl, že škody na objektu nezpůsobila větrná vichřice, ani pád předmětu při větrné vichřici, ani přetížení nadměrnými srážkami; k posledně uvedenému znalec zaujal stanovisko, že i při krátkodobém zahlcení odtoku vody ze střechy se na střeše nemohlo nahromadit takové množství vody, aby to přesahovalo zatížení, na které měla být nosná konstrukce střechy dimenzována (zjištěno z uvedeného posudku).11. , tituly před jménem,  , jméno FO, , , tituly za jménem, , vypracoval dne 11. 8. 2014 písemné odborné vyjádření, v němž uvedl že dne 24. 8. 2011 v pozdních večerních hodinách se na území České republiky přesunula studená fronta, postihla zejména Plzeňský a Karlovarský kraj, šlo o silnou až velmi silnou bouřku s životním cyklem zhruba 3 hodin. Údaj z meteorologické stanice , adresa,  vzdálené od místa pojistné události několik kilometrů nemusí být směrodatný, neboť ve srážkových úhrnech mohou být značné rozdíly i mezi oblastmi vzdálenými jen desítky metrů. Na základě radarových snímků dr. , jméno FO,  odhadl, že v blízkosti místa události mohl srážkový úhrn dosahovat 70-80 mm (vše zjištěno z vyjádření dr. , jméno FO,  ze dne 11. 8. 2014).12. , tituly před jménem,  , jméno FO,  svůj posudek doplnil písemným vyjádřením ze dne 22. 9. 2014, ve kterém reagoval na vyjádření dr. , jméno FO, . Setrval na tom, že i při zohlednění srážkových úhrnů podle dr. , jméno FO,  nebyla střešní konstrukce nadměrně zatížena, neboť to by mohlo nastat pouze při dlouhodobém ucpání střešního svodu a zaplavení střechy vodou až po okraj atiky, což není ničím doloženo (zjištěno z vyjádření , tituly před jménem,  , jméno FO,  ze dne 22. 9. 2014).13. Soud , tituly před jménem,  , jméno FO,  též vyslechl, přičemž ten uvedl, že jako znalec působil asi do roku 2013 a v rámci znalecké činnosti na žádost žalované vypracoval znalecký posudek v předmětné věci. Byl požádán o odpovědi na otázky, zda poškození objektu mohla způsobit vichřice nebo pád nějakého předmětu nebo přetížení nadměrnými dešťovými srážkami, přičemž z důvodů popsaných v písemném posudku dospěl k závěru, že ne. Konstrukce předmětné střechy má charakter „vany“, uprostřed níž je dešťový svod, který odvádí vodu ze střechy a ústí do kanalizace. Pokud by došlo k hromadění vody na střeše, voda by musela buď odtéci postupně tímto svodem, nebo v případě, že by byl ucpaný, protéct skrz střechu do prostor pod ní. Prostory pod střechou prohlédl, byly tam stopy zatečení, ale nikoli v takovém rozsahu, jak by to odpovídalo popisu události podle žalobce. V případě, že by na střechu napršelo takové množství deště, že by nemohl být odváděn svodem, došlo by k masivnímu protečení střechou, a tedy k poškození prostor pod střechou. To ale uživatel nehlásil jako pojistnou událost. Dále , tituly před jménem,  , jméno FO,  uvedl, že zjistil, že střešní krytina je poškozená, ale dle jeho názoru bylo poškození staršího data. Podle něho nedošlo ani k ucpání svodu, který měl vodu ze střechy odvádět. Ucpání svodu nějakým předmětem nebo hmotou nebylo hlášeno a ani při obhlídce zjištěno; v době obhlídky byl svod plně funkční. Podle něho k jeho ucpání nemohlo dojít ani tím způsobem, že by svod nestíhal odvádět množství vody zadržované na střeše, protože srážky nebyly tak intenzivní. Bouřka trvala asi tři hodiny a nelze předpokládat, že po celou dobu byl déšť natolik intenzivní, že by svod zcela ucpal. Dále uvedl, že objekt má dvě patra, takže je vysoký asi šest metrů, kanalizace má asi jeden metr, takže mezi místem svodu na střeše a ústím kanalizace je svod vysoký asi sedm metrů. Podle něho byl svod, který viděl, plastový a v případě, že by se celých sedm metrů naplnilo vodou tak, že by ji kanalizace nestíhala odvádět, byl by ve svodu takový tlak, že by ho plast nevydržel a došlo by k jeho poškození. I v případě, že by svod byl litinový, jak tvrdil žalobce, tak by byl pevnější než plastový, ale na závěrech jeho znaleckého posudku by to nic nezměnilo Podle něho k poškození krytiny nedošlo tak, jak uváděl žalobce, ale krytina byla stará a za svou životností. Podle jeho mínění k poškození krytiny došlo v průběhu let v důsledku objemových změn způsobených povětrnostními podmínkami (teplotními změnami apod.). Nezkoumal lana střešní konstrukce ani to, zda na nich byly nějaké deformace. Nezkoumal ani způsob provedení uliční kanalizace.14. Soud ve věci ustanovil znalce , tituly před jménem,  , jméno FO, , , tituly za jménem, , který vypracoval dne 6. 4. 2022 písemný znalecký posudek č. 16/2/2022, k němuž byl následně vyslechnut soudem. V písemném posudku uvedl, že důvodem poškození střechy bylo zvýšené protažení nosných lan konstrukce; jeho příčinou mohlo být zaplavení střechy vodou, je to však jen domněnka. Předmětná konstrukce byla projektována na plošné zatížení od tíhy vlastní konstrukce a normativní hodnoty zatížení sněhem, větrem a popřípadě užitným zatížením pro nepřístupné ploché střechy; tehdejší norma nezahrnovala zatížení deštěm, vycházelo se z toho, že ho supluje zatížení sněhem. Pokud šlo o zatížení větrem, nad plochou střechou působí vítr jako sání směrem vzhůru a tím proti směru tíhy střechy i zatížení sněhem. Otázku, jaké množství vody by se muselo na střeše nahromadit, aby došlo k přetížení nosné konstrukce střechy, podle znalce nelze zodpovědět bez zkoumání skutečného tvaru a rozmístění nosných lan a sond do konstrukce. K protržení krytiny střechy došlo v místě atiky, tedy v podstatě kolem obvodu střechy. Pokud by došlo k protržení střechy, natekla by voda do konstrukce střechy touto trhlinou. Znalec se přiklonil k názoru, že trhlinou vnikal do objektu déšť, nikoli nahromaděná voda na střeše. Při svém výslechu znalec na závěrech svého posudku setrval a doplnil, že pokud by na místě provedl ohledání včetně demontáže některých součástí, mohl by zjistit, zda byly práce při zbudování střechy řemeslně dobře provedeny, ale nezměnily by závěr jeho posudku.15. K tvrzené události soud dále vyslechl svědka , jméno FO, , který ve své výpovědi uvedl, že je nájemcem prostor v přízemí předmětné budovy a že v srpnu 2011 došlo v objektu v důsledku masivního deště k pojistné události, kdy byly svědkovy prostory vytopeny. Pojistnou událost nahlásil u žalované, od ní se dostavil likvidátor, prohlédl svědkovy prostory a zboží; škoda byla svědkovi uhrazena. Zda se byl likvidátor podívat v prvním patře či na střeše, svědek nevěděl. Od majitele se později dověděl, že v důsledku velkého deště došlo k poškození střechy a voda protekla až ke svědkovi. Vody bylo velké množství. Ještě po příchodu svědka ráno voda pořád tekla po stěnách. Stopy vlhkosti byly patrné i zvenku budovy na spodní části fasády asi 3 metry od země; v horní části fasády stopy po vlhkosti patrné nebyly. Svědek dále uvedl, že neví, zda uplatňoval ještě nějakou další pojistnou událost. Uvedl, že si vzpomíná, že nad nimi jednou prasklo topení a možná v souvislosti s tím způsobenou škodu po pojišťovně požadoval. Pro předložení oznámení škodné události ze dne 26. 8. 2011 uvedl, že si na toto hlášení nevzpomíná.16. K věrohodnosti výpovědi svědka , jméno FO,  soud provedl k důkazu oznámení škodné události majetku (č. , tel. číslo, ), která měla vzniknout dne 25. 8. 2011. V tomto oznámení bylo uvedeno, že „při přívalovém dešti došlo k protečení vody pod dveřmi“, odhad výše škody do 50 000 Kč a poškození v rozsahu „zboží, koberec“ (zjištěno z uvedeného oznámení). Dále soud k důkazu provedl oznámení škodné události majetku (č. , tel. číslo, ) a zápis o prohlídce a rozsahu škody v souvislosti s pojistnou událostí, která měla vzniknout dne 1. 9. 2011. V oznámení byla škoda odhadnuta na 200 000 Kč a v zápisu byl jako příčina škody uveden prasklý rozvod topení v 2. nadzemním podlaží s tím, že topné médium proteklo do skladu a prodejny v 1. nadzemním podlaží; mimo zboží byly zasaženy též součásti budovy v majetku pronajímatele, konkrétně koberce, PVC, malby a sádrokartonové stropy (zjištěno z uvedeného oznámení a zápisu). Na základě žádosti žalované svědek poskytl o zasažení prostor a zboží touto druhou událostí i fotodokumentaci (zjištěno z dopisu ze dne 14. 9. 2011 a fotodokumentace). V souvislosti s událostí dne 1. 9. 2011 bylo svědkovi žalovanou poskytnuto pojistné plnění v částkách 192 717 Kč a 28 344 Kč (zjištěno z dopisů ze dne 29. 11. 2021 a 3. 1. 2022).17. Soud jako dílčí závěr ve vztahu k výpovědi svědka , jméno FO,  a listinným důkazům s ní souvisejícím uvádí, že z výpovědi nezjistil nic, o co by bylo možno opřít skutkové závěry relevantní pro nynější řízení. Pokud šlo o samotnou střechu budovy, k ní svědek neuvedl v podstatě nic. V ostatním svědkovi přinejmenším splývaly dvě pojistné události, k nimž došlo krátce po sobě na konci srpna a začátku září 2011, v jednu, či je zaměnil, neboť událost ze srpna popsal ve své výpovědi jako daleko rozsáhlejší, než by odpovídalo písemnému nahlášení škody, a naopak zjevně výraznější škoda svědkovi vznikla při druhé události (z rozvodu topení). To způsobilo značnou nepřesvědčivost jeho výpovědi. Pro skutkové závěry soudu tak výpověď tohoto svědka jak s ohledem na svůj obsah, tak s ohledem na svou nepřesvědčivost nebyla ničím přínosná.18. Dopisem ze dne 6. 1. 2012 požádal žalobce o zaslání zálohy na pojistné plnění (zjištěno z uvedeného dopisu).19. Dopisem ze dne 19. 1. 2012 sdělila žalovaná žalobci, že náhradu neposkytne, neboť dle znaleckého posudku , tituly před jménem,  , jméno FO,  nedošlo k poškození střechy žádným z pojištěných rizik (zjištěno z dopisu ze dne 19. 1. 2012).20. Společnost , právnická osoba,  vypracovala na objednávku žalobce dne 21. 2. 2012 statické posouzení poruch střešní konstrukce, v němž bylo uvedeno, že v srpnu 2011 došlo při přívalových deštích k ucpání střešní guly a nahromadění srážkové vody nad střešní krytinou, lanová konstrukce střechy byla významně přetížena a došlo k poškození nosných i nenosných prvků (zjištěno ze statického posouzení ze dne 21. 2. 2012).21. Dopisem ze dne 8. 2. 2013 žalovaná poukázala na to, že při prohlídce objektu , tituly před jménem,  , jméno FO,  nebylo žádné ucpání svodu vody ze střechy patrné a vyzvala žalobce k předložení důkazů o takovém ucpání a nefunkčnosti svodu (zjištěno z dopisu ze dne 8. 2. 2013).22. Dopisem ze dne 24. 6. 2014 žalobce vyzval prostřednictvím svého právního zástupce žalovanou k výplatě pojistného plnění (zjištěno z dopisu ze dne 24. 6. 2014 a podací stvrzenky ze dne 25. 6. 2014). Žalovaná i poté plnění odmítla (zjištěno z dopisu ze dne 15. 7. 2014). Obě strany v další korespondenci setrvaly na svých stanoviscích (zjištěno z dopisu právního zástupce žalobce žalované ze dne 28. 8. 2014 a odpovědi žalované ze dne 15. 9. 2014).23. Podle rozpočtu opravy ze dne 13. 12. 2011 byly náklady na potřebnou opravu střechy vyčísleny , právnická osoba,  na částku 3 653 023 Kč včetně DPH (zjištěno z rozpočtu ze dne 13. 12. 2011). Podle rozpočtu opravy ze dne 20. 8. 2014 byly náklady na potřebnou opravu střechy vyčísleny , právnická osoba,  na částku 4 420 158 Kč včetně DPH (zjištěno z rozpočtu ze dne 20. 8. 2014).24. Z dalších provedených důkazů (výpisy z katastru nemovitostí z listu vlastnictví č. , hodnota,  pro katastrální území , adresa,  a č. , hodnota,  pro katastrální území , adresa, , mapy zachycující vzdálenost a výškový profil na č. l. 128 a 129, smlouva o podnájmu mezi , právnická osoba,  a , jméno FO, ) soud žádná další pro věc podstatná skutková zjištění neučinil.25. Soud při ústním jednání poučil žalobce podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř., nebylo prokázáno, že by škoda na předmětné nemovitosti byla způsobena dějem, který se dá popsat jako některé z pojistných nebezpečí, na které se pojistná smlouva vztahovala, zejména vichřice nebo povodeň, jak jsou definovány pojistnými podmínkami. Žalobce po tomto poučení navrhl dokazování doplnit, přičemž šlo o následující důkazní návrhy, k nimž soud i uvádí, co z nich vyplynulo, případně proč je neprovedl.26. Žalobce navrhoval k důkazu videozáznam k prokázání svého tvrzení, že při jiné, méně intenzivní bouřce v jiném datu došlo ke stékání vody do prostoru před předmětnou nemovitostí, což mělo naznačovat poměry v místě při předmětné události. Soud tento důkaz neprovedl, neboť žalobce ani při jednom ze dvou ústních jednání, které se poté konaly, soudu tento záznam nepředložil (v obou případech předložil CD, na kterém se nezobrazoval žádný soubor). Nebylo tedy možno vyhodnotit ani relevanci záznamu pro předmět sporu.27. Žalobce navrhoval k důkazu svého tvrzení o intenzitě větru zprávu z meteorologické stanice , adresa, -Mikulka. Soud k tomu vyžádal a k důkazu provedl sdělení Českého hydrometeorologického ústavu, přičemž z tohoto sdělení – jak k dotazu soudu potvrdil žalobce – vyplynulo, že rychlost větru dosahovala hodnoty 13,5 m za vteřinu, tedy nedosahovala rychlosti vichřice dle článku IX odst. 28 zvláštních pojistných podmínek (20,8 m za vteřinu a vyšší). Poté k tomu zaujal žalobce stanovisko, že se ve svém nároku opírá primárně o působení stojící vody na střeše (tj. nikoli o působení větru).28. Žalobce navrhoval k důkazu svého tvrzení, že o přeplněnosti dešťové kanalizace svědčily vytlačené poklopy kanálů na prostranství před nemovitostí, opatřit vyjádření vlastníka a správce dešťové kanalizace. Soud k tomu vyžádal a k důkazu provedl vyjádření společnosti , právnická osoba, . ze dne 8. 8. 2023, podle něhož ani po prostudování archivních záznamů nebyly k události ze dne 24. 8. 2011 dohledány jakékoli relevantní informace, přičemž k tomu uvedená společnost neeviduje žádné provozní záznamy ani hlášení od odběratelů či veřejnosti.29. Soud dále k návrhu žalobce provedl k důkazu čtyři fotografie zachycují pohled na předmětnou budovu včetně jejího vchodu, dále tři fotografie označené datem 25. 6. 2005, které dle žalobce měly zachycovat, jak se projevují následky prudkého deště v prostoru v prostranství u předmětné budovy, a dále jeden kus fotografie zachycující část střešní plachty a odtokového otvoru, pořízené někdy po předmětné události z 24. 8. 2011. Podle mínění soudu z těchto fotografií neplynulo nic relevantního pro posouzení věci, žádný úsudek o mechanismu a příčině poškození střechy budovy z nich soud nebyl s to učinit.30. Žalobce navrhoval provést k důkazu výslech svého statutárního orgánu (předsedy výkonného výboru) , tituly před jménem,  , jméno FO,  a svědků , jméno FO,  (již dříve vyslechnutého – k tomu viz výše), , tituly před jménem,  , jméno FO,  a , tituly před jménem,  , jméno FO, , přičemž tyto osoby se dle žalobce měly vyjádřit, jak vypadal prostor před předmětnou nemovitostí dne 24. 8. 2011. Soud výslech (resp. v případě svědka , jméno FO,  opakovaný výslech) těchto osob neprovedl, neboť dospěl k závěru, že stav prostoru před nemovitostí (myšleno zřejmě, zda byla kanalizace schopna pojmout srážkovou vodu v prostoru před předmětnou budovou) nebyl nijak relevantní k posouzení toho, o co se opíral žalobou uplatněný nárok, tedy k příčině poškození střechy budovy.31. Žalobce navrhoval provést k důkazu znalecký posudek znalce, kterého by soud ustanovil, a měl se vyjádřit k tomu, zda dešťová kanalizace v lokalitě budovy mohla dne 24. 8. 2011 odvést všechnu srážkovou vodu, zda tato srážková voda musela nutně stékat na prostranství před nemovitostí, zda voda nahromaděná v kanalizaci a na prostranství před nemovitostí zamezila odtékání vody svodem ze střechy nemovitosti, kolik vody se minimálně mohlo na prostranství před nemovitostí nacházet, zda se mohla na střeše předmětné budovy nakumulovat voda tak, jak žalobce tvrdilí, a zda nahromaděná voda mohla zapříčinit pokles konstrukce střechy. Znalec měl podle žalobce též zjistit, jaký byl stav dešťové kanalizace v době pojistné události, byť dle žalobce od té doby došlo k její rekonstrukci. Soud tento důkaz neprovedl, neboť žalobcem vymezené otázky pokládal za převážně irelevantní a ve zbytku ryze spekulativní. Pro posouzení příčiny poškození střechy budovy nemůže být určující stav kanalizace či prostoru před předmětnou budovou. Snaha o hypotetické výpočty schopnosti kanalizace pojmout srážky, jejichž celkový objem ke konkrétnímu datu ve vzdálené minulosti pochopitelně nelze přesně stanovit, se soudu jevila jako nereálná, nicméně i kdyby hypoteticky bylo takto doloženo, že kvůli zahlcení kanalizace nemohla voda ze střechy budovy odtékat tak, jak by za normálních poměrů měla, nebylo by to důkazem ani o tom, kolik vody se nakumulovalo na střeše budovy (podle mínění soudu to nelze zpětně zjistit s jakoukoli rozumnou mírou jistoty, když o tom chybí jakýkoli konkrétní záznam, fotografie apod., šlo by o výpočet založený na naprosto nejistých vstupních údajích), ani o příčině poškození střechy. Pokud šlo o samotnou příčinu poškození střechy, k ní byl znalecký posudek vypracován (, tituly před jménem,  , jméno FO,  – viz výše), přičemž ten nepotvrdil s jakoukoli rozumnou mírou jistoty, že by mechanismus poškození střechy byl takový, jak žalobce tvrdil. Ve vztahu k posledně uvedenému by tedy další znalecký posudek byl pouze spekulativním pokusem o nové přehodnocování toho, k čemu se již vyjádřil soudem ustanovený znalec , tituly před jménem,  , jméno FO, .32. Soud neprovedl žalobcem navrhované místní šetření, neboť neshledal žádný přínos zcela laického pohledu na předmětnou budovu, když po odborné technické stránce se k věci již vyjádřil soudem ustanovený znalec, či na terén okolo ní.33. Jiné relevantní důkazy navrhovány nebyly, ani nevyplynuly z obsahu spisu.34. Skutkové závěry soudu lze shrnout následovně. Bylo zjištěno, že strany projevily vůli uzavřít mezi sebou pojištění prostřednictvím shora specifikované pojistné smlouvy a dvou jejích dodatků. V rámci svých ujednání zahrnuly do předmětného pojištění, vedle dalších nebezpečí zde zjevně nepodstatných, vichřici a povodeň, definované tak, jak je reprodukováno shora z příslušných pojistných podmínek. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že předmětná budova nebyla dne 24. 8. 2011 poškozena vichřicí; ze žádného důkazu nevyplynulo konkrétní působení větru, které by vedlo k poškození budovy žalobcem popisovaným způsobem. Znalec , tituly před jménem,  , jméno FO,  se k působení větru vyjádřil ve svém posudku tak, že při působení na plochou střechu jde o efekt sání, který působí směrem vzhůru, tedy nikoli tak, že by měl způsobit prověšení lanové konstrukce a protržení střechy směrem dolů do budovy. Žalobce tomu nakonec ani nijak neoponoval, když se nakonec soustředil zcela na působení podle něho stojící vody na střeše budovy, přičemž též uvedl, že ani ze sdělení Českého hydrometeorologického ústavu neplyne, že by v místě působila vichřice ve smyslu pojistných podmínek, tedy hmota vzduchu pohybující se rychlostí 20,8 m/s a vyšší.35. Pokud šlo o pojistné nebezpečí vymezené jako povodeň resp. záplava (zkratka „povodeň“ zahrnovala obě), ani nebylo žalobcem tvrzeno, ani z dokazování nevyplynulo, že by v místě došlo dne 24. 8. 2011 k povodni ve smyslu zvýšení hladiny povrchových vod zaplavujícímu místo pojištění mimo koryto vodního toku. Dokazováním ani nebylo zjištěno, že by se v dané lokalitě (okolo předmětné budovy) vytvořila souvislá vodní plocha, která by zde po určitou dobu stála nebo proudila, nicméně k tomu je též zapotřebí dodat, že žalobcem nebylo tvrzeno, že by taková hypotetická záplava sama o sobě budovu poškodila. Jeho tvrzení spočívalo pouze v tom, že dešťová kanalizace byla srážkami dne 24. 8. 2011 zahlcena tak, že voda nemohla odtékat ze střechy předmětné budovy.36. Po skutkové stránce soud nepovažoval za prokázané, že poškození předmětné střechy bylo skutečně způsobeno tím, že na střeše se nahromadilo tolik vody, že došlo k přetížení konstrukce. Znalec , tituly před jménem,  , jméno FO,  k tomu uvedl, že příčinou bylo zvýšené protažení nosných lan konstrukce. Ovšem zda příčinou zvýšeného protažení nosných lan bylo zaplavení střechy vodou, označil pouze za domněnku. Ani z ostatních k tomu provedených důkazů nelze nabýt potřebné jistoty, že tomu tak bylo. Ze zápisu o prohlídce provedené , tituly před jménem,  , jméno FO,  a jeho svědecké výpovědi to neplynulo, naopak se mu charakter následků události nejevil jako odpovídající tvrzenému mechanismu poškození. Posudek , tituly před jménem,  , jméno FO,  vyzněl rovněž spíše proti tvrzenému mechanismu poškození, tento znalec zaujal stanovisko, že k nahromadění vody přesahujícímu zatížení, na které měla být střecha dimenzována, nemohlo dojít, přičemž na tom setrval i po seznámení se s vyjádřením dr. , jméno FO, . Vyjádření dr. , jméno FO,  bylo důkazem vyznívajícím spíše neutrálně; na jedné straně z něho plynulo, že množství srážek v oblasti mohlo být relativně vysoké, na druhou stranu sám tento odborník uváděl, že množství srážek se může lišit i ve vzdálenosti pouhých desítek metrů, tudíž dospět z toho k závěru, jaké přesné množství vody napršelo na tuto konkrétní střechu a jak přesně byly srážky rozloženy v čase, bylo zcela nereálné. Výpověď svědka , jméno FO,  byla z důvodů shora vyložených, zejména značné nejasnosti, kterou pojistnou událost vlastně popisoval a jak, v kontextu listin týkajících se řešení jednotlivých pojistných událostí, nepřesvědčivá a ve výsledku zcela nepřínosná. Statické posouzení vypracované pro žalobce společností , právnická osoba,  bylo dle svého obsahu zjevně zcela závislé na vstupní informaci od žalobce, že na střeše došlo k nahromadění vody, tudíž v tomto směru nic nedokazovalo.37. Soud tedy nemohl pokládat za prokázané, že střecha byla skutečně poškozena v důsledku nahromadění množství vody na ní a že příčinou její poruchy nemohlo být něco jiného (např. selhání konstrukce střechy po dlouhodobém namáhání či špatný nebo neudržovaný technický stav – aniž by soud tvrdil, že takový jistě byl; jde pouze o to, že si lze představit alternativní příčiny poruchy střechy, které nebyly dostatečně spolehlivě vyloučeny). Tento skutkový stav zůstal i po poučení žalobce podle ustanovení § 118a odst. 3 o. s. ř., přičemž důkazy poté provedené ho nijak nezměnily. Již výše bylo vyloženo, proč některé další důkazy, které k tomu žalobce navrhoval, soud neprovedl. Stojí nicméně za zdůraznění, že i kdyby soud akceptoval tvrzení žalobce, že dešťová kanalizace v místě měla potíže s odváděním srážkové vody, představovalo by to stále jen zcela vágní a nepřímý doklad o tom, jaká byla situace na střeše budovy. Zjevně nelze vypočíst ani přesný objem srážek, které na střechu napršely, ani nelze přesně stanovit, jak byly rozloženy v čase, ani nelze reálně zpětně rekonstruovat, jak přesně byla či nebyla kanalizace schopna vodu odvést či jak přesně byl či nebyl střešní svod schopen vodu odvádět. Pak by ovšem provádění výpočtů množství akumulované vody na střeše bylo čirou spekulací založenou na zcela nejistých vstupních údajích. Takové výpočty by snad mohly mít smysl v případě, že by bylo nějak dokumentováno, do jaké výše dosahovala hladina vody na střeše (pokud se tam vůbec nějaká souvislá vrstva vody vytvořila, což ničím přímo doloženo nebylo), neboť pak by při známé ploše střechy bylo možno provést matematický výpočet objemu a z toho i hmotnosti vody. Žádný takový důkaz ovšem předložen ani navrhován nebyl.38. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Podle § 3028 odst. 1 o. z. tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 2 téhož ustanovení, není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 téhož ustanovení, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.39. S ohledem na datum uzavření předmětné pojistné smlouvy je namístě práva a povinnosti z ní posuzovat dle citovaného ustanovení primárně podle tehdejších právních předpisů, tedy konkrétně zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění účinném ke dni 27. 6. 2007 (dále jen „zákon o pojistné smlouvě“). Podle jeho § 2 pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Podle jeho § 3 pro účely tohoto zákona se rozumí … b) pojistnou událostí nahodilá skutečnost blíže označená v pojistné smlouvě nebo ve zvláštním právním předpisu, na který se pojistná smlouva odvolává, se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění, … l) pojistným nebezpečím možná příčina vzniku pojistné události. Předmětné pojištění bylo pojištěním škodovým, pro něž platilo ustanovení § 26 zákona o pojistné smlouvě, dle něhož v případě vzniku pojistné události je pojistitel povinen poskytnout náhradu škody v rozsahu stanoveném pojistnou smlouvou, nestanoví-li tento zákon jinak.40. S ohledem na variabilitu pojištění zákon o pojistné smlouvě nedefinoval (a ostatně ani nynější občanský zákoník nedefinuje), co je v případě konkrétního pojištění pojistnou událostí. Je proto zapotřebí vycházet z konkrétní pojistné smlouvy, pojistných podmínek, popřípadě zvláštního právního předpisu. Mezi stranami uzavřená pojistná smlouva sjednávala pojištění mj. pro škodu způsobenou „povodní“ a „vichřicí“ (ostatní pojistná nebezpečí není třeba podrobněji rozebírat, neboť byla pro věc zjevně irelevantní), ovšem pro jejich bližší vymezení se uplatní definice v pojistných podmínkách, zde konkrétně ve zvláštních pojistných podmínkách pro živelní pojištění P-150/05. Ze skutkových zjištění soudu uvedených výše vyplynulo, že střecha předmětné budovy nebyla poškozena ani vichřicí, ani povodní či záplavou, které by se vyskytovaly v dané lokalitě (ve vztahu k povodni či záplavě myšleno v bezprostřední blízkosti předmětné budovy).41. Pokud šlo o tvrzené nahromadění vody na střeše, soud dospěl po právní stránce k závěru, že i kdyby k němu hypoteticky došlo, nešlo by o „záplavu“ (a samozřejmě ani ne povodeň) ve smyslu pojistných podmínek. Ty vymezovaly záplavu jako vytvoření souvislé vodní plochy, která po určitou dobu stojí nebo proudí v místě pojištění. Soud dospěl k závěru, že jak z tohoto slovního vyjádření samotného, tak i z toho, že pojem záplavy byl pojistnými podmínkami postaven vedle pojmu povodeň a v podstatě komplementárně k němu, plynulo, že tím bylo míněno vytvoření souvislé vodní plochy na zemském povrchu, nikoli na střeše budovy. Pojem záplavy v obecné řeči popisuje mechanismus velmi podobný povodni, který sice nepochází z vylití vodního toku z břehů, ale z jiného zdroje (tající sníh, dešťové srážky), nicméně zasahuje zemský povrch a je v podstatě mimo možnosti osoby, která je tímto pojistným nebezpečím zasažena, tento jev ovládnout či kontrolovat. Naopak kumulace vody na střeše (byť ploché) tento charakter nemá. Principiálně jde totiž u vody na střeše o totéž, jako kdyby se např. nahromadila v okapním žlabu, ze kterého by z jakéhokoli důvodu nemohla odtékat, a pak jej třeba svou hmotností strhla z domu. Ani v tomto případě by jistě nešlo o „záplavu“, byť se ve žlabu mohl po nějakou dobu nacházet souvislý objem vody, který má svou hladinu a ta logicky svou souvislou plochu (výměru). Navíc hromadění vody na střeše lze bránit zcela běžnými technickými opatřeními, zejména vhodným návrhem a provedením střešní konstrukce, zajištěním dostatečných odtoků vody atd., jde tedy o jev, který lze mít pod kontrolou. Dle mínění soudu tedy to, co se podle tvrzení žalobce vyskytlo na střeše předmětné budovy, nebylo záplavou ani v obecném smyslu tohoto slova, ani ve smyslu vymezeném v pojistných podmínkách; ostatně z ničeho ani neplynulo, že by strany mínily se definicí tohoto pojistného nebezpečí v pojistných podmínkách od běžného jazyka odchýlit.42. Tento právní závěr by postačoval sám o sobě k zamítnutí žaloby, nicméně s ohledem na možný spor o výklad pojmu záplavy učinil soud poměrně obsáhlá skutková zjištění i pro případ, že by měl tento pojem být interpretován šířeji a tak, že by zahrnoval jakékoli nahromadění vody na střeše budovy. Právě pro tento případ se soud zabýval zkoumáním příčiny poškození střechy, přičemž jak je podrobně vyloženo výše, nepovažoval za skutečně prokázané, že se na střeše voda v nějakém konkrétním množství nahromadila a že poškození střechy bylo vyvoláno působením takto nahromaděné vody. I kdyby tedy byl správný výklad pojmu záplavy jiný, než soud zastával, a zahrnoval by i pouhé nahromadění vody na střeše, pak vzhledem k tomu, že po skutkové stránce nebylo zjištěno (prokázáno) s dostatečnou mírou jistoty, platilo by i v tomto případě, že pojistná událost nenastala v důsledku materializace pojistného nebezpečí v podobě záplavy.43. Lze tedy uzavřít, že jelikož k poškození střechy nedošlo působením žádného z těch pojistných nebezpečí, pro která bylo pojištění sjednáno, nevznikla žalované povinnost poskytnout žalobci pojistné plnění. Jelikož nebyly splněny sjednané podmínky pro vznik nároku na pojistné plnění podle pojistné smlouvy, nebyl nárok žalobce opodstatněn v samém základu. Soud se proto již nezabýval okolnostmi majícími vliv na jeho výši (včetně případného zohlednění spoluúčasti dle pojistné smlouvy) a žalobu v celém rozsahu zamítl včetně požadovaného příslušenství.44. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ji účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tedy žalované.45. Výše náhrady nákladů řízení činí celkem 445 860,80 Kč a sestává z následujících položek:a) odměna za zastupování advokátem podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“), po 26 020 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 a. t. za 13 úkonů právní služby: převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne 19. 6. 2017, účast při ústním jednání dne 29. 11. 2017, účast při ústním jednání dne 14. 5. 2018 (počítáno jako 2 úkony vzhledem k trvání přes dvě hodiny), vyjádření ve věci samé ze dne 21. 11. 2018, účast při ústním jednání dne 17. 10. 2019, účast při ústním jednání dne 4. 5. 2021, účast při ústním jednání dne 28. 2. 2023, vyjádření ve věci samé ze dne 28. 4. 2023, účast při ústním jednání dne 17. 5. 2023, účast při ústním jednání dne 19. 7. 2023, účast při ústním jednání dne 8. 11. 2023;b) odměna za zastupování advokátem po 13 010 Kč podle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 2 a. t. za 1 úkon právní služby: odvolání proti usnesení o znalečném;c) paušální náhrada hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. za uvedených 14 úkonů;d) náhrada za promeškaný čas dle § 14 odst. 2 a. t. po 13 010 Kč za ústní jednání dne 30. 4. 2019, které bylo odročeno bez projednání věci;e) náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 21 %, tedy 77 380,80 Kč.46. Pokud šlo o žalovanou požadovanou náhradu nákladů za cestovné a cestou promeškaný čas advokáta, která ji zastupoval, soud ji nepřiznal, neboť žalovaná má sídlo v Praze, jednání soudu probíhalo rovněž v Praze a není pochyb o tom, že v Praze působí řada advokátů, kteří by žalovanou mohli zastupovat. Bylo samozřejmě plným právem žalované zvolit si právní pomoc advokáta sídlícího mimo Prahu, nicméně v takovém případě nejsou náklady spojené s cestami advokáta z Brna, kde má sídlo, do Prahy a zpět potřebné k účelnému uplatňování práva ve smyslu uvedeného zákonného ustanovení.47. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř.48. O náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. a uložil povinnost k jejímu zaplacení žalobci, který byl ve věci zcela neúspěšný. Výše náhrady nákladů řízení státu činí celkem 41 478 Kč a sestává z přiznaného znalečného ve výši celkem 53 478 Kč s odečtením záloh na náklady dokazování ve výši celkem 12 000 Kč složených žalobcem resp. za žalobce jeho právním zástupcem.49. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává u Obvodního soudu pro Prahu 8 a rozhoduje o něm Městský soud v Praze. Není-li odvolání podáno elektronicky, je třeba podat je ve dvou vyhotoveních.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna, lze se splnění domáhat prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté o. s. ř. nebo exekuce podle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":null,"publishedAt":"2024-07-26","decisionAt":"2023-11-08","caseNumber":{"senate":28,"registry":"C","index":243,"year":2014,"pageNumber":449},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Tomáš","lastName":"Holčapek","titlesAfter":"Ph.D.","function":"samosoudce"},"courtCode":"OSPH08","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o zaplacení 4 420 158 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"137","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"148","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["POJISTENI_MAJETKU","ZNALECKY_POSUDEK"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}