{"uuid":"e2afbc79-4183-487e-8618-e38fd9224c34","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem JUDr. Romanem Hlaváčem ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokátky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" trvale bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení částky 27 645 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Řízení se co do částky 12 645 Kč, co do 14,75% úroku z prodlení p.a. z částky 21 000 Kč od 4. 5. 2024 do 26. 7. 2025, co do 14,75% úroku z prodlení p.a. z částky 6 000 Kč od 27. 7. 2025 do zaplacení a co do 3,25% úroku z prodlení p.a. z částky 15 000 Kč od 27. 7. 2025 do zaplacení, zastavuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % p.a. z částky 15 000 Kč od 27. 7. 2025 do zaplacení, zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Řízení se co do částky 12 645 Kč, co do 14,75% úroku z prodlení p.a. z částky 21 000 Kč od 4. 5. 2024 do 26. 7. 2025, co do 14,75% úroku z prodlení p.a. z částky 6 000 Kč od 27. 7. 2025 do zaplacení a co do 3,25% úroku z prodlení p.a. z částky 15 000 Kč od 27. 7. 2025 do zaplacení, zastavuje.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 2 000 Kč splatných vždy k 20. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci.III. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % p.a. z částky 15 000 Kč od 27. 7. 2025 do zaplacení, zamítá.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobou doručenou soudu dne 2. 1. 2026 domáhala se žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 27 645 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její předchůdkyně společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" uzavřela se žalovaným dne 2. 1. 2024 smlouvu o úvěru, na základě níž poskytla žalovanému částku 15 000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit spolu s úrokem 6 000 Kč ve splátkách sjednaných ve smlouvě. Jelikož však úvěr nesplácel, byl úvěr zesplatněn. Žalovaný se dostal do prodlení 4. 5. 2024. Žalovaný uhradil pouze 0 Kč. Žalobkyně po žalovaném požaduje kromě jistiny 15 000 Kč a kapitalizovaného úroku 6 000 Kč i smluvní pokutu za prodlení se splácením úvěru ve výši 6 645 Kč. Pohledávka byla dne 2. 6. 2025 postoupena na společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ta ji dne 10. 6. 2025 postoupila na žalobkyni.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný v odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu namítnul mj. nedostatečné prověření jeho úvěryschopnosti. Žalovaný se nachází od r. 2023 v insolvenčním registru, tudíž tvrzení žalobkyně, že prověřila jeho úvěryschopnost ve veškerých rejstřících, se nezakládá na pravdě. Tato společnost vykazuje činnost spočívající v nezákonném jednání – lichvy. Pokud by žalobkyně poskytovala dle zodpovědného úvěrování, zjistila by, že žalovaný není úvěroschopným a úvěr mu neměl být poskytnut. S vymáhanou částkou zcela nesouhlasí. Navrhuje vydání splátkového kalendáře ve výši 2 000 Kč do umoření částky, která mu byla poskytnuta ve výši 15 000 Kč, což je jediná částka, kterou v žalobě uznává.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud dne 5. 3. 2026 vyzval účastníky, aby se ve lhůtě 8 dnů od doručení výzvy vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání na základě obsahu spisu a účastníky předložených listinných důkazů. Účastníci byli současně poučeni podle § 101 odst. 4 o.s.ř., že nevyjádří-li se v této lhůtě, bude soud předpokládat, že nemají proti takovému postupu soudu námitek. Žalobkyně se v podání ze dne 19. 3. 2026 k výzvě nevyjádřila, žalovaný se v stanovené lhůtě rovněž nevyjádřil. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že účastníci nemají proti postupu soudu podle § 115a o.s.ř. námitek, a rozhodnul ve věci bez jednání na základě obsahu spisu a účastníky předložených listinných důkazů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. V podání ze dne 19. 3. 2026 doručeném soudu dne 20. 3. 2026 se žalobkyně vyjádřila k prověřování úvěryschopnosti žalovaného, vyjádřila se k možnosti splácení dluhu ve splátkách a dále uvedla, že činí částečné zpětvzetí žaloby v částce 6 645 Kč (smluvní pokuta) a dále v částce 6 000 Kč (úrok), a to i v zákonném úroku z prodlení ve výši 14,75 % p.a. z částky 21 000 Kč od 4. 5. 2024 do zaplacení. Žalobkyně mění svůj návrh tak, že požaduje uhrazení jistiny ve výši 15 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Zákonný úrok z prodlení požaduje žalobkyně ve výši 11,5 % p.a. z částky 15 000 Kč od 27. 7. 2025 do zaplacení, jelikož dne 23. 7. 2025 byla žalovanému odeslána výzva k úhradě před podáním žaloby, v níž mu byla dána lhůta k plnění 3 dny. Vzhledem k uvedenému žalobkyně navrhuje, aby soud rozhodl takto: I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % p.a. z částky 15 000 Kč od 27. 7.2025 do zaplacení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Soud vyhodnotil podle obsahu podání žalobkyně ze dne 19. 3. 2026 nikoliv jako změnu žaloby, ale jako částečné zpětvzetí žaloby. Žalobkyně nezměnila skutková tvrzení, pouze změnila právní hodnocení nároku, což však není změna žaloby, když právní posouzení žalovaného nároku je plně na úvaze soudu. Žalobkyně však požaduje méně, než bylo původně žalováno, proto soud řízení v rozsahu uvedeném v I. výroku tohoto rozsudku (tedy co do rozdílu mezi původně a nyní požadovanou částkou a příslušenstvím) v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 občanského soudního řádu zastavil, a to bez souhlasu žalovaného, když žaloba byla zčásti vzata zpět ještě předtím, než bylo jednáno ve věci samé. O důvodnosti zbylé části nároku (tedy o nyní požadované částce 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % p.a. z částky 15 000 Kč od 27. 7. 2025 do zaplacení), jakož i o nákladech řízení, soud rozhodnul v konečném rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z těchto listinných důkazů, a to smlouvy o úvěru, Žádosti o spotřebitelský úvěr č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", kopií občanského a řidičského průkazu žalovaného, 2 smluv o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky z 20. 7. 2025, předžalobní upomínky včetně podacího lístku, výpisu z běžného účtu žalovaného na č.l. 20 – 29 spisu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Z obsahu spisu a výše uvedených listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Z elektronicky uzavřené smlouvy o úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena dne 2. 1. 2024 mezi společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a žalovaným. Věřitel se zavázal poskytnout žalovanému částku ve výši 14 000 Kč. Z potvrzení o platbě a ze shodných skutkových tvrzení účastníků soud zjistil, že na účet žalovaného byla dne 2. 1. 2024 poskytnuta částka 15 000 Kč. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků vzal soud za zjištěno, že žalovaný dosud na úvěr uhradil částku 0 Kč. Z Žádosti o spotřebitelský úvěr č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud zjistil, že žalovaný v žádosti uvedl, že je svobodný, žije sám v pronajatém bytu, je zaměstnaný u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", má příjem 31 875 Kč a výdaje 14 000 Kč, nemá exekuce ani není v insolvenci. Z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaný předložil výpis ze svého účtu u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" od 1. 9. 2023 do 30. 11. 2025. Z něj bylo zjištěno, že od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" mu přišla dne 11. 9. 2023 platba ve výši 28 021,96 Kč, dne 10. 10. 2023 platba ve výši 27 842,18 Kč a dne 10. 11. 2023 platba ve výši 27 848,93 Kč. Dále soud z výpisu zjistil, že žalovaný si obdržel dne 23. 11. 2023 od Multitude Bank Plc. úvěr 40 000 Kč. Z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že žalovaný byl od 23. 10. 2017 do 6. 4. 2023 v insolvenčním řízení. To skončilo osvobozením dlužníka od placení dosud neuspokojených pohledávek. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 2. 6. 2025 mezi společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako postupitelem a společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o úvěru, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byla pod č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" i pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy o úvěru. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 10. 6. 2025 mezi společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o úvěru, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byla pod č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" i pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy o úvěru. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně jen zčásti. Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytla žalovanému částku 15 000 Kč. Žalovaný tuto skutečnost ani nijak nerozporoval. Soud však má za to, že smlouvu o úvěru je nutno hodnotit jako neplatnou, neboť žalobkyně ani přes poučení soudu dostatečně neprokázala, že by její předchůdkyně jako poskytovatel úvěru při uzavírání smlouvy o úvěru prověřovala s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ) schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet. Žalobkyně, resp. její předchůdkyně neprokázala, že by řádně zkoumala příjmovou a výdajovou stránku žalovaného, např. z pracovní smlouvy, výplatních pásek, nájemní smlouvy či dokladů o úhradě energií, když doložila bez dalšího pouze výpis z běžného účtu žalovaného. Soud na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně jako profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel nebankovních úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. V rámci posouzení výdajové stránky žalovaného nezkoumala předchůdkyně žalobkyně náklady žalovaného na bydlení, ani netrvala na doložení výše nákladů na bydlení, nezkoumala náklady na dopravu do zaměstnání, náklady na léky nebo jiné výdaje, podrobněji nezkoumala, zda žalovaný splácí jiné úvěry nebo zápůjčky (přičemž z výpisu z účtu žalovaného je zjevné, že minimálně jeden u Multitude Bank Plc. v té době měl) a jaká je výše měsíčních splátek, nezkoumala, zda a kolik má vyživovacích povinností, ani nezohlednila skutečnost, že žalovaný byl ještě před půlrokem před uzavřením úvěrové smlouvy v insolvenci. Předchůdkyně žalobkyně zcela nedostatečně zkoumala a prověřovala zejména otázku výdajů žalovaného, čímž nesplnila povinnost s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Soud proto dospěl k závěru o neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 2395 občanského zákoníku (dále jen o. z.). Jelikož jde o neplatnost absolutní, soud k ní musí přihlížet z úřední povinnosti. Soud odkazuje na ustálenou judikaturu Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 ZoSÚ, a tedy určení druhu neplatnosti zmiňované v tomto ustanovení, neboť Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. konformního výkladu. Vnitrostátní soud členského státu je tak povinen provést výklad vnitrostátního práva (v této věci § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z.) v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008. Výklad je tak nutno provést zejména tak, aby dosáhl výsledku zamýšleného touto směrnicí, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C-106/89, EU:C:1990:395, Océano Grupo SA C-240–244/98, EU:C:2000:346, Konstantinos Adeneler C-212/04, EU:C:2006:443). Toto zcela akceptoval také Nejvyšší soud ČR např. v rozsudku ze dne 20. 6. 2013, sp. zn. 33 Cdo 1201/2012. Soudní dvůr mnohokrát průřezově unijním spotřebitelským právem potvrdil povinnost vnitrostátního soudu zkoumat z moci úřední porušení některých jeho ustanovení - ve vztahu ke směrnici 93/13 rozsudkem ze dne 4. 6. 2009, Pannon GSM, C-243/08, EU:C:2009:350, bod 32, ke směrnici Rady 85/577/EHS rozsudek ze dne 17. 12. 2009, Martín Martín, C-227/08, EU:C:2009:792, bod 29, ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES rozsudkem ze dne 3. 10. 2013, Duarte Hueros, C-32/12, EU:C:2013:637, bod 39. Odvolací soud tak nemá jakékoliv pochybnosti o tom, že tento závěr je nezbytné vztáhnout i na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES. Existuje totiž nezanedbatelné nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně (srov. rozsudek ze dne 4. 6. 2015, Faber, C-497/13, EU:C:2015:357, bod 42 a citovaná judikatura). Z toho jednoznačně vyplývá, že spotřebitele by nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva (obdobně viz rozsudek ze dne 4. 10. 2007, Rampion a Godard, C-429/05, EU:C:2007:575, body 61 a 65). Tato koncepce byla obecně akceptována i v ústavněprávní rovině (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10, bod 41). O správnosti výše uvedených závěrů nemohou být jakékoliv důvodné pochybnosti, a to zejména s ohledem na jednoznačné závěry aktuálního rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18. V této věci položil předběžnou otázku Okresní soud v Ostravě a dotazoval se na výklad článků 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ve vazbě na vnitrostátní právo, konkrétně § 87 ZoSÚ, který formuluje neplatnost smlouvy jako relativní. V tomto rozsudku Soudní dvůr jednoznačně dovodil, že články 8 a 23 směrnice č. 2008/48/ES musí být jednoznačně vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 směrnice, tj. k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil z toho příslušné důsledky. Neposoudí-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 2395 občanského zákoníku přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se tedy o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (§ 86 ZoSÚ), a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Jeho smyslu a účelu totiž nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Následkem neplatnosti smlouvy o úvěru je pak povinnost stran neplatné smlouvy vzájemný vztah vypořádat v režimu ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Soud proto žalovaného zavázal vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši prokazatelně vyplacené a žalovaným nevrácené jistiny, tedy částku 15 000 Kč (rozdíl mezi jistinou 15 000 Kč a již žalovaným uhrazenou částkou 0 Kč). Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. upravující vydání bezdůvodného obohacení v takovém případě je pak speciální k § 2991 a násl. občanského zákoníku, jehož úprava zde použije jen subsidiárně. Z ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný uvedl, že na dluh by byl schopen platit 2 000 Kč měsíčně. Soud proto dospěl k závěru, že dle citovaného § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v těchto splátkách přiměřené jeho možnostem, a uložil v rozsudku žalovanému přiznanou částku takto zaplatit. V tomto případě určuje splatnost nesplacené jistiny soud, poněvadž nedošlo k dohodě mezi účastníky. V tomto směru lze odkázat na usnesení Nejvyššího soud ČR ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021-262, či rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2024, č.j. 8 Co 5/2024-160. Vzhledem k tomu, že lhůta ke splatnosti dluhu byla určena soudem až tímto soudním rozhodnutím, žalovaný se nemohl dostat v době vydání tohoto rozsudku do prodlení s plněním dluhu. Ve zbytku, tedy aby žalovaný zaplatil žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % p.a. z částky 15 000 Kč od 27. 7. 2025 do zaplacení, soud žalobu z výše uvedených důvodu pro neplatnost smlouvy a z důvodu, že se žalovaný dosud nedostal se zaplacením přiznaného dluhu do prodlení, zamítnul.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve sporu, a to na základě 2 smluv o postoupení pohledávek, které mají všechny náležitosti dle § 1879 a násl. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. V přílohách smluv se mezi postupovanými pohledávkami nachází i pohledávka za žalovaným. Žalobkyně se tak stala novým majitelem pohledávky a je oprávněna tuto pohledávku vymáhat soudní cestou, byť jen z titulu bezdůvodného obohacení, a jen v přiznaném rozsahu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Soud považuje za úspěch žalobkyně zavázání žalované k povinnosti plnit v II. výroku rozsudku, za její neúspěch zastavení řízení v I. výroku rozsudku (které žalovaný svým chováním nezavinil) a zamítnutí žaloby v rozsahu uvedeném v III. výroku rozsudku. Jelikož ve věci tak byl převážně úspěšný žalovaný, měl by právo na přiznání poměrné části náhrady nákladů řízení. Protože však žalovanému s řízením prokazatelně žádné náklady nevznikly, když v odporu žádné neuplatnil, a ze spisu na jeho straně žádné náklady nevyplývají, rozhodnul soud o nákladech řízení tak, že je žádnému z účastníků nepřiznal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobou doručenou soudu dne 2. 1. 2026 domáhala se žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 27 645 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její předchůdkyně společnost , právnická osoba,  uzavřela se žalovaným dne 2. 1. 2024 smlouvu o úvěru, na základě níž poskytla žalovanému částku 15 000 Kč, kterou měl žalovaný vrátit spolu s úrokem 6 000 Kč ve splátkách sjednaných ve smlouvě. Jelikož však úvěr nesplácel, byl úvěr zesplatněn. Žalovaný se dostal do prodlení 4. 5. 2024. Žalovaný uhradil pouze 0 Kč. Žalobkyně po žalovaném požaduje kromě jistiny 15 000 Kč a kapitalizovaného úroku 6 000 Kč i smluvní pokutu za prodlení se splácením úvěru ve výši 6 645 Kč. Pohledávka byla dne 2. 6. 2025 postoupena na společnost , právnická osoba,  a ta ji dne 10. 6. 2025 postoupila na žalobkyni.2. Žalovaný v odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu namítnul mj. nedostatečné prověření jeho úvěryschopnosti. Žalovaný se nachází od r. 2023 v insolvenčním registru, tudíž tvrzení žalobkyně, že prověřila jeho úvěryschopnost ve veškerých rejstřících, se nezakládá na pravdě. Tato společnost vykazuje činnost spočívající v nezákonném jednání – lichvy. Pokud by žalobkyně poskytovala dle zodpovědného úvěrování, zjistila by, že žalovaný není úvěroschopným a úvěr mu neměl být poskytnut. S vymáhanou částkou zcela nesouhlasí. Navrhuje vydání splátkového kalendáře ve výši 2 000 Kč do umoření částky, která mu byla poskytnuta ve výši 15 000 Kč, což je jediná částka, kterou v žalobě uznává.3. Soud dne 5. 3. 2026 vyzval účastníky, aby se ve lhůtě 8 dnů od doručení výzvy vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání na základě obsahu spisu a účastníky předložených listinných důkazů. Účastníci byli současně poučeni podle § 101 odst. 4 o.s.ř., že nevyjádří-li se v této lhůtě, bude soud předpokládat, že nemají proti takovému postupu soudu námitek. Žalobkyně se v podání ze dne 19. 3. 2026 k výzvě nevyjádřila, žalovaný se v stanovené lhůtě rovněž nevyjádřil. Soud proto v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že účastníci nemají proti postupu soudu podle § 115a o.s.ř. námitek, a rozhodnul ve věci bez jednání na základě obsahu spisu a účastníky předložených listinných důkazů.4. V podání ze dne 19. 3. 2026 doručeném soudu dne 20. 3. 2026 se žalobkyně vyjádřila k prověřování úvěryschopnosti žalovaného, vyjádřila se k možnosti splácení dluhu ve splátkách a dále uvedla, že činí částečné zpětvzetí žaloby v částce 6 645 Kč (smluvní pokuta) a dále v částce 6 000 Kč (úrok), a to i v zákonném úroku z prodlení ve výši 14,75 % p.a. z částky 21 000 Kč od 4. 5. 2024 do zaplacení. Žalobkyně mění svůj návrh tak, že požaduje uhrazení jistiny ve výši 15 000 Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalovaného. Zákonný úrok z prodlení požaduje žalobkyně ve výši 11,5 % p.a. z částky 15 000 Kč od 27. 7. 2025 do zaplacení, jelikož dne 23. 7. 2025 byla žalovanému odeslána výzva k úhradě před podáním žaloby, v níž mu byla dána lhůta k plnění 3 dny. Vzhledem k uvedenému žalobkyně navrhuje, aby soud rozhodl takto: I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 15 000 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % p.a. z částky 15 000 Kč od 27. 7.2025 do zaplacení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.5. Soud vyhodnotil podle obsahu podání žalobkyně ze dne 19. 3. 2026 nikoliv jako změnu žaloby, ale jako částečné zpětvzetí žaloby. Žalobkyně nezměnila skutková tvrzení, pouze změnila právní hodnocení nároku, což však není změna žaloby, když právní posouzení žalovaného nároku je plně na úvaze soudu. Žalobkyně však požaduje méně, než bylo původně žalováno, proto soud řízení v rozsahu uvedeném v I. výroku tohoto rozsudku (tedy co do rozdílu mezi původně a nyní požadovanou částkou a příslušenstvím) v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 občanského soudního řádu zastavil, a to bez souhlasu žalovaného, když žaloba byla zčásti vzata zpět ještě předtím, než bylo jednáno ve věci samé. O důvodnosti zbylé části nároku (tedy o nyní požadované částce 15 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % p.a. z částky 15 000 Kč od 27. 7. 2025 do zaplacení), jakož i o nákladech řízení, soud rozhodnul v konečném rozhodnutí.6. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z těchto listinných důkazů, a to smlouvy o úvěru, Žádosti o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, , kopií občanského a řidičského průkazu žalovaného, 2 smluv o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky z 20. 7. 2025, předžalobní upomínky včetně podacího lístku, výpisu z běžného účtu žalovaného na č.l. 20 – 29 spisu.7. Z obsahu spisu a výše uvedených listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav:8. Z elektronicky uzavřené smlouvy o úvěru č. , hodnota,  bylo zjištěno, že smlouva byla uzavřena dne 2. 1. 2024 mezi společností , právnická osoba,  a žalovaným. Věřitel se zavázal poskytnout žalovanému částku ve výši 14 000 Kč. Z potvrzení o platbě a ze shodných skutkových tvrzení účastníků soud zjistil, že na účet žalovaného byla dne 2. 1. 2024 poskytnuta částka 15 000 Kč. Ze shodných skutkových tvrzení účastníků vzal soud za zjištěno, že žalovaný dosud na úvěr uhradil částku 0 Kč. Z Žádosti o spotřebitelský úvěr č. , hodnota,  soud zjistil, že žalovaný v žádosti uvedl, že je svobodný, žije sám v pronajatém bytu, je zaměstnaný u , právnická osoba, , má příjem 31 875 Kč a výdaje 14 000 Kč, nemá exekuce ani není v insolvenci. Z výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že žalovaný předložil výpis ze svého účtu u , právnická osoba,  od 1. 9. 2023 do 30. 11. 2025. Z něj bylo zjištěno, že od , právnická osoba,  mu přišla dne 11. 9. 2023 platba ve výši 28 021,96 Kč, dne 10. 10. 2023 platba ve výši 27 842,18 Kč a dne 10. 11. 2023 platba ve výši 27 848,93 Kč. Dále soud z výpisu zjistil, že žalovaný si obdržel dne 23. 11. 2023 od Multitude Bank Plc. úvěr 40 000 Kč. Z insolvenčního rejstříku soud zjistil, že žalovaný byl od 23. 10. 2017 do 6. 4. 2023 v insolvenčním řízení. To skončilo osvobozením dlužníka od placení dosud neuspokojených pohledávek. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 2. 6. 2025 mezi společností , právnická osoba,  jako postupitelem a společností , právnická osoba,  jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o úvěru, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byla pod č. , hodnota,  i pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy o úvěru. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 10. 6. 2025 mezi společností , právnická osoba,  jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o úvěru, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byla pod č. , hodnota,  i pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy o úvěru. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry.9. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně jen zčásti. Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně na základě uzavřené smlouvy o úvěru poskytla žalovanému částku 15 000 Kč. Žalovaný tuto skutečnost ani nijak nerozporoval. Soud však má za to, že smlouvu o úvěru je nutno hodnotit jako neplatnou, neboť žalobkyně ani přes poučení soudu dostatečně neprokázala, že by její předchůdkyně jako poskytovatel úvěru při uzavírání smlouvy o úvěru prověřovala s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ) schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet. Žalobkyně, resp. její předchůdkyně neprokázala, že by řádně zkoumala příjmovou a výdajovou stránku žalovaného, např. z pracovní smlouvy, výplatních pásek, nájemní smlouvy či dokladů o úhradě energií, když doložila bez dalšího pouze výpis z běžného účtu žalovaného. Soud na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně jako profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel nebankovních úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. V rámci posouzení výdajové stránky žalovaného nezkoumala předchůdkyně žalobkyně náklady žalovaného na bydlení, ani netrvala na doložení výše nákladů na bydlení, nezkoumala náklady na dopravu do zaměstnání, náklady na léky nebo jiné výdaje, podrobněji nezkoumala, zda žalovaný splácí jiné úvěry nebo zápůjčky (přičemž z výpisu z účtu žalovaného je zjevné, že minimálně jeden u Multitude Bank Plc. v té době měl) a jaká je výše měsíčních splátek, nezkoumala, zda a kolik má vyživovacích povinností, ani nezohlednila skutečnost, že žalovaný byl ještě před půlrokem před uzavřením úvěrové smlouvy v insolvenci. Předchůdkyně žalobkyně zcela nedostatečně zkoumala a prověřovala zejména otázku výdajů žalovaného, čímž nesplnila povinnost s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Soud proto dospěl k závěru o neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 2395 občanského zákoníku (dále jen o. z.). Jelikož jde o neplatnost absolutní, soud k ní musí přihlížet z úřední povinnosti. Soud odkazuje na ustálenou judikaturu Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 ZoSÚ, a tedy určení druhu neplatnosti zmiňované v tomto ustanovení, neboť Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. konformního výkladu. Vnitrostátní soud členského státu je tak povinen provést výklad vnitrostátního práva (v této věci § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z.) v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008. Výklad je tak nutno provést zejména tak, aby dosáhl výsledku zamýšleného touto směrnicí, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C-106/89, EU:C:1990:395, Océano Grupo SA C-240–244/98, EU:C:2000:346, Konstantinos Adeneler C-212/04, EU:C:2006:443). Toto zcela akceptoval také Nejvyšší soud ČR např. v rozsudku ze dne 20. 6. 2013, sp. zn. 33 Cdo 1201/2012. Soudní dvůr mnohokrát průřezově unijním spotřebitelským právem potvrdil povinnost vnitrostátního soudu zkoumat z moci úřední porušení některých jeho ustanovení - ve vztahu ke směrnici 93/13 rozsudkem ze dne 4. 6. 2009, Pannon GSM, C-243/08, EU:C:2009:350, bod 32, ke směrnici Rady 85/577/EHS rozsudek ze dne 17. 12. 2009, Martín Martín, C-227/08, EU:C:2009:792, bod 29, ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES rozsudkem ze dne 3. 10. 2013, Duarte Hueros, C-32/12, EU:C:2013:637, bod 39. Odvolací soud tak nemá jakékoliv pochybnosti o tom, že tento závěr je nezbytné vztáhnout i na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES. Existuje totiž nezanedbatelné nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně (srov. rozsudek ze dne 4. 6. 2015, Faber, C-497/13, EU:C:2015:357, bod 42 a citovaná judikatura). Z toho jednoznačně vyplývá, že spotřebitele by nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva (obdobně viz rozsudek ze dne 4. 10. 2007, Rampion a Godard, C-429/05, EU:C:2007:575, body 61 a 65). Tato koncepce byla obecně akceptována i v ústavněprávní rovině (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10, bod 41). O správnosti výše uvedených závěrů nemohou být jakékoliv důvodné pochybnosti, a to zejména s ohledem na jednoznačné závěry aktuálního rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18. V této věci položil předběžnou otázku Okresní soud v Ostravě a dotazoval se na výklad článků 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ve vazbě na vnitrostátní právo, konkrétně § 87 ZoSÚ, který formuluje neplatnost smlouvy jako relativní. V tomto rozsudku Soudní dvůr jednoznačně dovodil, že články 8 a 23 směrnice č. 2008/48/ES musí být jednoznačně vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 směrnice, tj. k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil z toho příslušné důsledky. Neposoudí-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 2395 občanského zákoníku přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se tedy o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (§ 86 ZoSÚ), a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Jeho smyslu a účelu totiž nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Následkem neplatnosti smlouvy o úvěru je pak povinnost stran neplatné smlouvy vzájemný vztah vypořádat v režimu ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb.10. Soud proto žalovaného zavázal vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši prokazatelně vyplacené a žalovaným nevrácené jistiny, tedy částku 15 000 Kč (rozdíl mezi jistinou 15 000 Kč a již žalovaným uhrazenou částkou 0 Kč). Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. upravující vydání bezdůvodného obohacení v takovém případě je pak speciální k § 2991 a násl. občanského zákoníku, jehož úprava zde použije jen subsidiárně. Z ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Žalovaný uvedl, že na dluh by byl schopen platit 2 000 Kč měsíčně. Soud proto dospěl k závěru, že dle citovaného § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v těchto splátkách přiměřené jeho možnostem, a uložil v rozsudku žalovanému přiznanou částku takto zaplatit. V tomto případě určuje splatnost nesplacené jistiny soud, poněvadž nedošlo k dohodě mezi účastníky. V tomto směru lze odkázat na usnesení Nejvyššího soud ČR ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021-262, či rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2024, č.j. 8 Co 5/2024-160. Vzhledem k tomu, že lhůta ke splatnosti dluhu byla určena soudem až tímto soudním rozhodnutím, žalovaný se nemohl dostat v době vydání tohoto rozsudku do prodlení s plněním dluhu. Ve zbytku, tedy aby žalovaný zaplatil žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 11,5 % p.a. z částky 15 000 Kč od 27. 7. 2025 do zaplacení, soud žalobu z výše uvedených důvodu pro neplatnost smlouvy a z důvodu, že se žalovaný dosud nedostal se zaplacením přiznaného dluhu do prodlení, zamítnul.11. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve sporu, a to na základě 2 smluv o postoupení pohledávek, které mají všechny náležitosti dle § 1879 a násl. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. V přílohách smluv se mezi postupovanými pohledávkami nachází i pohledávka za žalovaným. Žalobkyně se tak stala novým majitelem pohledávky a je oprávněna tuto pohledávku vymáhat soudní cestou, byť jen z titulu bezdůvodného obohacení, a jen v přiznaném rozsahu.12. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Soud považuje za úspěch žalobkyně zavázání žalované k povinnosti plnit v II. výroku rozsudku, za její neúspěch zastavení řízení v I. výroku rozsudku (které žalovaný svým chováním nezavinil) a zamítnutí žaloby v rozsahu uvedeném v III. výroku rozsudku. Jelikož ve věci tak byl převážně úspěšný žalovaný, měl by právo na přiznání poměrné části náhrady nákladů řízení. Protože však žalovanému s řízením prokazatelně žádné náklady nevznikly, když v odporu žádné neuplatnil, a ze spisu na jeho straně žádné náklady nevyplývají, rozhodnul soud o nákladech řízení tak, že je žádnému z účastníků nepřiznal.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, a to písemně, ve dvou vyhotoveních.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSKI:2026:27.C.43.2026.1","publishedAt":"2026-05-20","decisionAt":"2026-04-16","caseNumber":{"senate":27,"registry":"C","index":43,"year":2026,"pageNumber":32},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Roman","lastName":"Hlaváč","titlesAfter":"","function":"samosoudce"},"courtCode":"OSKI","caseResultType":["VYHOVENI","ZASTAVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"27 645 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NEPLATNOST_SMLOUVY","NAKLADY_RIZENI","RIDICSKY_PRUKAZ","POSTOUPENI_POHLEDAVKY","BEZDUVODNE_OBOHACENI","NAHRADA_NAKLADU","SMLOUVA_PRACOVNI","SMLOUVA_NAJEMNI","LHUTY","SMLOUVA_O_UVERU","NAROVNANI","LICHVA","INSOLVENCE"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}