{"uuid":"e2e669e8-fa8a-4c91-a29c-7ae33da4ffb2","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Hodoníně rozhodl samosoudkyní Mgr. Jitkou Múčkovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 11 580 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 620 Kč se zákonným úrokem z částky 4 620 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, zvýšené o 7 procentních bodů, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. V části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 6 960 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 380 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, zvýšené o 7 procentních bodů, se žaloba zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 620 Kč se zákonným úrokem z částky 4 620 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, zvýšené o 7 procentních bodů, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.\nII. V části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 6 960 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 5 380 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, zvýšené o 7 procentních bodů, se žaloba zamítá.\nIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 11 580 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kterou s žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" Na základě této smlouvy žalovaná obdržela v den podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti, které se zavázala splatit společně se souhrnným poplatkem ve výši 6 960 Kč, a to v 53 týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaná na svůj dluh uhradila jen 5 380 Kč a žalobkyni tak nadále dluží částku 10 000 Kč na jistině a 1 580 Kč na souhrnném poplatku. Vedle toho se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Soud v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl ve věci bez nařízení jednání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil, že společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a žalovaná uzavřeli dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" smlouvu o půjčce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" na základě které byla žalované poskytnuta v uvedený den částka 10 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se ve smlouvě současně zavázala kromě jistiny zaplatit souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč, a to v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 320 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. V jejich čl. 5 bylo ujednáno, že jakékoliv splátky budou použity nejprve na souhrnný poplatek a po jeho úplném uhrazení pak na vlastní částku půjčky. Dle čl. 8 smluvních podmínek, v případě, že zákazník řádně a včas neuhradí splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla pohledávka za žalovanou postoupena nejprve na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", která ji smlouvou ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" postoupila na žalobkyni, o čemž byl žalovaná informován dopisy ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (odeslaným dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":") a dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (odeslaným dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Z předloženého opisu z obchodního rejstříku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"země","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud zjistil, že stávající žalobkyně je společnost založená dle práva ","anonStyle":"NONE"},{"text":"země","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", odeslanou dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud v dané věci aplikoval zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), neboť s ohledem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, který s účinností od 1. 1. 2014 uvedený zákon zrušil, se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, se řídí dosavadními právními předpisy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle § 517 odst. 2 obč. zák.,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Na základě předložených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 a násl. obč. zák. Soud žalobu posoudil jako důvodnou co do dosud nezaplacené části jistiny. Soud naopak žalobu zamítl v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení neuhrazené částky souhrnného poplatku. Ujednání o souhrnném poplatku považuje soud za neplatné, neurčité a nesrozumitelné a jako takové v rozporu s § 37 odst. 1, § 39 a § 56 odst. 1 obč. zák. Z předložené smlouvy o půjčce ani ze smluvních podmínek není zřejmé, jakým způsobem dospěl věřitel při uzavírání smlouvy ke konkrétní výši souhrnného poplatku, jaké dílčí poplatky a za jaké služby související s poskytnutou půjčkou má být dlužník povinen uhradit a zda vůbec a jakým způsobem se do výše souhrnného poplatku promítá úroková sazba za poskytnutí půjčky, pročež ze smlouvy není zřejmé, zda byl úrok vůbec dohodnut a v jaké výši. Ačkoliv žalobkyně v žalobě tvrdila, že souhrnný poplatek je kapitalizovaným úrokem, smlouva ani smluvní podmínky neobsahují žádné ustanovení, které by souhrnný poplatek takto specifikovalo. Smlouva ani smluvní podmínky rovněž neobsahují ani případné ujednání, z něhož by bylo možné určit, v jakém poměru bude každá splátka započítána na případné dílčí složky souhrnného poplatku. I pokud tedy souhrnný poplatek v sobě obsahoval zčásti úrok, soud by nemohl posoudit, zda byl sjednán v přiměřené výši. Soud nezpochybňuje právo věřitele na úhradu nákladů vzniklých mu v souvislosti s poskytnutím půjčky a na přiměřenou odměnu za poskytnutí peněžních prostředků, nicméně tak musí již při uzavírání smlouvy ujednat dostatečně konkrétním způsobem, aby spotřebiteli bylo zřejmé, za jaké konkrétní služby má tento poplatek uhradit a za jakou odměnu mu věřitel peněžní prostředky poskytuje. Tento závěr je navíc posílen faktem, že se zde jedná o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, v němž je třeba spotřebiteli jakožto slabší straně poskytnout zvýšenou ochranu. Ze všech uvedených důvodů považuje soud smluvní ujednání o povinnosti dlužníka zaplatit souhrnný poplatek za absolutně neplatné v souladu se shora uvedenými zákonnými ustanoveními.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Nadto lze dále uvést, že i pokud by souhrnný poplatek představoval pouze úrok za půjčení peněžních prostředků, musel by soud konstatovat, že byl sjednán v nepřiměřené výši a tudíž v rozporu s dobrými mravy dle § 3 odst. 1 obč. zák. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Z databází časových řad ARAD ve vztahu k říjnu 2007 dostupných na www.cnb.cz, týkající se úrokových sazeb úvěrů poskytovaných bankami domácnostem soud zjistil, že v době sjednání smlouvy o zápůjčce činila průměrná výše úrokových sazeb u půjček splatných od 1 roku do 5 let včetně 13,61 %. Vzhledem k tomu, že původní věřitelka požadovala na souhrnném poplatku - úroku - přibližně 68 % ročně, je zřejmé, že taková výše úroku by převyšovala více než čtyřikrát horní hranici obvyklé úrokové míry.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Na základě posuzované smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto finanční prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 6 960 Kč. Žalovanou uhrazenou částku 5 380 Kč soud započítal na dlužnou část jistiny, neboť jak už bylo řečeno, ujednání o povinnosti zaplatit souhrnný poplatek považuje soud za absolutně neplatné. S ohledem na § 457 obč. zák. platí, že pokud je smlouva (zčásti) neplatná, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co na základě takového neplatného ujednání dostal. V řízení o žalobě o vrácení plnění z (částečně) neplatné smlouvy soud proto může žalobkyni přiznat pouze vrácení toho, oč peněžité plnění přesahuje peněžité plnění poskytnuté jí podle smlouvy žalovanou, a to i v případě, že žalovaná započtení jím poskytnutého protiplnění nenavrhla (k tomu obdobně viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. 29 Odo 52/2002, nebo ze dne 15. 9. 2009, sp. zn. 33 Cdo 2373/2007). Tím, že dojde k započtení částky, na kterou žalobkyně nemá od počátku nárok, do dlužné částky, na kterou naopak po právu nárok má, nemůže dojít k nezákonnému zmenšení majetkové podstaty žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Žalobkyni proto vzniklo z titulu předložené smlouvy právo na zaplacení zbylé částky jistiny ve výši 4 620 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení z této částky, který žalobkyně požadovala ve výši odpovídající nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb. Co do zbylé požadované částky 6 960 Kč a zbylých požadovaných zákonných úroků z prodlení je žaloba nedůvodná, proto ji soud v tomto rozsahu zamítl, jak vyplývá z II. výroku tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Soud pro úplnost poukazuje, že smlouva o půjčce byla sjednána za účinnosti zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a současně před uplynutím transpoziční lhůty pro provedení směrnice č. 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru. Soud se proto ani z úřední povinnosti nezabýval tím, zda a jak původní věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalovaného, a to s ohledem na skutečnost, že v rozhodné době právní úprava uvedenou povinnost poskytovatele úvěru vůbec neupravovala (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2012, sp. zn. 32 Cdo 513/2010 nebo ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení byla zjevně úspěšnější žalovaná a měla by tak vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalované však podle obsahu spisu v řízení žádné náklady nevznikly. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 11 580 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum], kterou s žalovanou uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] Na základě této smlouvy žalovaná obdržela v den podpisu smlouvy peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč v hotovosti, které se zavázala splatit společně se souhrnným poplatkem ve výši 6 960 Kč, a to v 53 týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaná na svůj dluh uhradila jen 5 380 Kč a žalobkyni tak nadále dluží částku 10 000 Kč na jistině a 1 580 Kč na souhrnném poplatku. Vedle toho se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení úroku z prodlení z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení.\n2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Soud v souladu s § 115a o. s. ř. rozhodl ve věci bez nařízení jednání.\n3. Soud na základě předložených listinných důkazů zjistil, že společnost [právnická osoba] a žalovaná uzavřeli dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] na základě které byla žalované poskytnuta v uvedený den částka 10 000 Kč v hotovosti. Žalovaná se ve smlouvě současně zavázala kromě jistiny zaplatit souhrnný poplatek ve výši 6 960 Kč, a to v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 320 Kč. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky. V jejich čl. 5 bylo ujednáno, že jakékoliv splátky budou použity nejprve na souhrnný poplatek a po jeho úplném uhrazení pak na vlastní částku půjčky. Dle čl. 8 smluvních podmínek, v případě, že zákazník řádně a včas neuhradí splátku, má věřitel právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka za žalovanou postoupena nejprve na [právnická osoba] [anonymizováno], která ji smlouvou ze dne [datum] postoupila na žalobkyni, o čemž byl žalovaná informován dopisy ze dne [datum] (odeslaným dne [datum]) a dne [datum] (odeslaným dne [datum]). Z předloženého opisu z obchodního rejstříku [země] soud zjistil, že stávající žalobkyně je společnost založená dle práva [země]. Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum], odeslanou dne [datum].\n4. Soud v dané věci aplikoval zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák.“), neboť s ohledem na § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, který s účinností od 1. 1. 2014 uvedený zákon zrušil, se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, se řídí dosavadními právními předpisy.\n5. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle § 517 odst. 2 obč. zák.,\rjde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.\n6. Na základě předložených listinných důkazů vzal soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 a násl. obč. zák. Soud žalobu posoudil jako důvodnou co do dosud nezaplacené části jistiny. Soud naopak žalobu zamítl v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení neuhrazené částky souhrnného poplatku. Ujednání o souhrnném poplatku považuje soud za neplatné, neurčité a nesrozumitelné a jako takové v rozporu s § 37 odst. 1, § 39 a § 56 odst. 1 obč. zák. Z předložené smlouvy o půjčce ani ze smluvních podmínek není zřejmé, jakým způsobem dospěl věřitel při uzavírání smlouvy ke konkrétní výši souhrnného poplatku, jaké dílčí poplatky a za jaké služby související s poskytnutou půjčkou má být dlužník povinen uhradit a zda vůbec a jakým způsobem se do výše souhrnného poplatku promítá úroková sazba za poskytnutí půjčky, pročež ze smlouvy není zřejmé, zda byl úrok vůbec dohodnut a v jaké výši. Ačkoliv žalobkyně v žalobě tvrdila, že souhrnný poplatek je kapitalizovaným úrokem, smlouva ani smluvní podmínky neobsahují žádné ustanovení, které by souhrnný poplatek takto specifikovalo. Smlouva ani smluvní podmínky rovněž neobsahují ani případné ujednání, z něhož by bylo možné určit, v jakém poměru bude každá splátka započítána na případné dílčí složky souhrnného poplatku. I pokud tedy souhrnný poplatek v sobě obsahoval zčásti úrok, soud by nemohl posoudit, zda byl sjednán v přiměřené výši. Soud nezpochybňuje právo věřitele na úhradu nákladů vzniklých mu v souvislosti s poskytnutím půjčky a na přiměřenou odměnu za poskytnutí peněžních prostředků, nicméně tak musí již při uzavírání smlouvy ujednat dostatečně konkrétním způsobem, aby spotřebiteli bylo zřejmé, za jaké konkrétní služby má tento poplatek uhradit a za jakou odměnu mu věřitel peněžní prostředky poskytuje. Tento závěr je navíc posílen faktem, že se zde jedná o vztah mezi podnikatelem a spotřebitelem, v němž je třeba spotřebiteli jakožto slabší straně poskytnout zvýšenou ochranu. Ze všech uvedených důvodů považuje soud smluvní ujednání o povinnosti dlužníka zaplatit souhrnný poplatek za absolutně neplatné v souladu se shora uvedenými zákonnými ustanoveními.\n7. Nadto lze dále uvést, že i pokud by souhrnný poplatek představoval pouze úrok za půjčení peněžních prostředků, musel by soud konstatovat, že byl sjednán v nepřiměřené výši a tudíž v rozporu s dobrými mravy dle § 3 odst. 1 obč. zák. Nepřiměřenou a tedy odporující dobrým mravům je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Z databází časových řad ARAD ve vztahu k říjnu 2007 dostupných na www.cnb.cz, týkající se úrokových sazeb úvěrů poskytovaných bankami domácnostem soud zjistil, že v době sjednání smlouvy o zápůjčce činila průměrná výše úrokových sazeb u půjček splatných od 1 roku do 5 let včetně 13,61 %. Vzhledem k tomu, že původní věřitelka požadovala na souhrnném poplatku - úroku - přibližně 68 % ročně, je zřejmé, že taková výše úroku by převyšovala více než čtyřikrát horní hranici obvyklé úrokové míry.\n8. Na základě posuzované smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto finanční prostředky právní předchůdkyni žalobkyně vrátit společně se souhrnným poplatkem ve výši 6 960 Kč. Žalovanou uhrazenou částku 5 380 Kč soud započítal na dlužnou část jistiny, neboť jak už bylo řečeno, ujednání o povinnosti zaplatit souhrnný poplatek považuje soud za absolutně neplatné. S ohledem na § 457 obč. zák. platí, že pokud je smlouva (zčásti) neplatná, je každý z účastníků povinen vrátit druhému vše, co na základě takového neplatného ujednání dostal. V řízení o žalobě o vrácení plnění z (částečně) neplatné smlouvy soud proto může žalobkyni přiznat pouze vrácení toho, oč peněžité plnění přesahuje peněžité plnění poskytnuté jí podle smlouvy žalovanou, a to i v případě, že žalovaná započtení jím poskytnutého protiplnění nenavrhla (k tomu obdobně viz rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 30. 6. 2004, sp. zn. 29 Odo 52/2002, nebo ze dne 15. 9. 2009, sp. zn. 33 Cdo 2373/2007). Tím, že dojde k započtení částky, na kterou žalobkyně nemá od počátku nárok, do dlužné částky, na kterou naopak po právu nárok má, nemůže dojít k nezákonnému zmenšení majetkové podstaty žalobkyně.\n9. Žalobkyni proto vzniklo z titulu předložené smlouvy právo na zaplacení zbylé částky jistiny ve výši 4 620 Kč, a to včetně zákonného úroku z prodlení z této částky, který žalobkyně požadovala ve výši odpovídající nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 163/2005 Sb. Co do zbylé požadované částky 6 960 Kč a zbylých požadovaných zákonných úroků z prodlení je žaloba nedůvodná, proto ji soud v tomto rozsahu zamítl, jak vyplývá z II. výroku tohoto rozsudku.\n10. Soud pro úplnost poukazuje, že smlouva o půjčce byla sjednána za účinnosti zákona č. 321/2001 Sb., o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a současně před uplynutím transpoziční lhůty pro provedení směrnice č. 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru. Soud se proto ani z úřední povinnosti nezabýval tím, zda a jak původní věřitelka posuzovala úvěruschopnost žalovaného, a to s ohledem na skutečnost, že v rozhodné době právní úprava uvedenou povinnost poskytovatele úvěru vůbec neupravovala (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 17. 1. 2012, sp. zn. 32 Cdo 513/2010 nebo ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018).\n11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 2 o. s. ř. V řízení byla zjevně úspěšnější žalovaná a měla by tak vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalované však podle obsahu spisu v řízení žádné náklady nevznikly. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Hodoníně sídlem Velkomoravská 2269/4, 695 46 Hodonín.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li účastníci dobrovolně povinnost stanovenou tímto rozhodnutím, lze se plnění domáhat výkonem rozhodnutí nebo exekucí dle zákona 120/2001 Sb.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSHO:2022:5.C.136.2021.1","publishedAt":"2022-06-24","decisionAt":"2022-04-13","caseNumber":{"senate":5,"registry":"C","index":136,"year":2021,"pageNumber":25},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Jitka","lastName":"Múčková","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSHO","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"zaplacení 11 580 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"517","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"115a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"657","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"658","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":120,"lexYear":2001,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":40,"lexYear":1964,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":142,"lexYear":1994,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"56","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"3028","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":321,"lexYear":2001,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"457","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"39","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":163,"lexYear":2005,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"3","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["PENEZITE_PLNENI","POSTOUPENI_POHLEDAVKY","SMLOUVA_O_PUJCCE"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}