{"uuid":"e48ab9af-8e0c-4d03-a2e2-2d57ad3690c3","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Zuzany Krejsové a soudkyň JUDr. Ireny Paterové a Mgr. Miroslavy Jarošové ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení částky 313 153,67 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Domažlicích č. j. 19 C 216/2021-44 ze dne 8. 3. 2022","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadené části, tj. ve výroku III o náhradě nákladů řízení, potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadené části, tj. ve výroku III o náhradě nákladů řízení, potvrzuje.\nII. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 313 153,67 Kč s úroky a úroky z prodlení (výrok I), povinnost uloženou výrokem I a výrokem III o náhradě nákladů řízení stanovil v měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč měsíčně (výrok II) a uložil žalovanému povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši částky 39 360,50 Kč (výrok III). V odůvodnění rozsudku bylo uvedeno, že žalobce se v řízení domáhal zaplacení žalované částky poukazem na smlouvu o úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaný v průběhu řízení uznal nárok uplatněný žalobou, deklaroval, že není schopen platit navržené splátky ve výši 10 000 Kč. Soud měl v řízení za prokázané tvrzení žalobce o uzavření úvěrové smlouvy mezi žalovaným a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 372 520 Kč, který měl být splácen ve splátkách po 5 036 Kč měsíčně, nejpozději do 17. 6. 2027. Žalovaný byl v prodlení s plněním, tedy došlo k zesplatnění dluhu. Žalobě soud proto vyhověl včetně požadavku na zaplacení smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení. Umožnil žalovanému zaplacení přisouzených částek ve splátkách, jež odpovídá výši splátek, ke kterým se žalovaný ve smlouvě sám zavázal. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 v rozsahu nákladů řízení, které je namístě považovat za účelně vynaložené. Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 12 527 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovena na základě analogické aplikace ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, na jehož základě považuje soud za přiměřené přiznat žalobci za každý z úkonů právní služby částku 3 500 Kč, a to za 3 úkony právní služby, když tyto úkony je nutno hodnotit v kontextu tzv. formulářových žalob, když je navíc zřejmé, že v rámci těchto tří úkonů v zásadě absentuje jakýkoliv právní rozbor dané věci. Soud vyšel z premisy, že v dané věci tarifní hodnota sporu představuje 7 násobek ust. § 14b odst. 1 písm. c) bodu 3 advokátního tarifu předvídané odměny, a proto vyčíslil hodnotu 1 úkonu v rozsahu částky 3 500 Kč za každý z nich. Náklady dále představuje odměna ve výši 9 580 Kč za účast na jednání soudu, náhrada za 4 režijní paušály v celkové výši 1 200 Kč, náhrada cestovních výdajů ve výši 896,50 Kč a DPH ve výši 4 657 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Proti rozsudku podal žalobce odvolání, které směřoval proti výroku III o náhradě nákladů řízení. Namítá, že soud ve vyčíslení náhrady nákladů řízení pochybil, když přiznal žalobci odměnu dle ust. § 14b advokátního tarifu, neboť pro aplikaci tohoto ustanovení nebyly splněny podmínky. Ustanovení je možné aplikovat v soudním řízení, které je zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmět řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Podmínky musí být splněny kumulativně. V dané věci je tarifní hodnota 313 153, 627 Kč tudíž mnohonásobě převyšovala částku 50 000 Kč, tedy podmínka ust. § 14b odst. 1 písm. b) advokátního tarifu nebyla splněna. Soud ve vyčíslení nákladů pochybil a měl přiznat náhradu nákladů dle ust. § 7 advokátního tarifu, a to za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva ze dne 17. 5. 2021, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", vyjádření k výzvě soudu ze dne 15. 12. 2021 a soudní jednání). Odměna za 1 právní úkon činí částku 9 580 Kč. Žalobce dále požaduje náhradu za 5 režijních paušálů ve výši 300 Kč, náhradu cestovních nákladů spojených s účastí na soudním jednání ve výši 896,50 Kč, DPH, a soudní poplatek. Navrhuje změnu napadeného výroku tak, že žalovanému bude uložena povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 73 385, 765 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadené části, tj. ve výroku III o náhradě nákladů řízení dle ust. § 212 a § 212a o. s. ř. a o odvolání rozhodl za použití ust. § 214 odst. 2 o. s. ř., aniž by nařizoval jednání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Z obsahu spisu zjistil odvolací soud, že žalobce se v řízení domáhal zaplacení žalované částky poukazem na smlouvu o úvěru uzavřenou mezi žalovaným a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 372 520 Kč, za které se zavázal platit úrok ve výši 8,70 % p. a. a dále poplatky dle platného ceníku. Měsíční splátky však žalovaný řádně neplnil, dostal se do prodlení a věřitel úvěr zesplatnil. V řízení se žalobce jako postupník domáhal zaplacení částky 311 299,44 Kč jako jistiny, poplatků ve výši 1 854,23 Kč, 4 208,90 Kč na smluvním úroku, 4 209,02 Kč na zákonném úroku z prodlení a dále běžícího smluvního a zákonného úroku z prodlení. Žalobce k výzvě soudu doplnil skutková tvrzení podáním ze dne 15. 12. 2021 ke zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr. Na následně nařízeném jednání žalovaný nezpochybnil uzavření smlouvy, uvedl, že v současné době pracuje v Anglii na částečný úvazek, jeho měsíční příjem se pohybuje mezi 600 – 700 Ł měsíčně čistého, zbývající část do 1 000 Ł dorovnává britská vláda. Poté soud rozhodl jak shora uvedeno.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Rozhodnutí soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení má odvolací soud za věcně správné. Soud prvního stupně byť to v odůvodnění napadeného rozhodnutí výslovně nevyjádřil, uvažoval v intencích ust. § 150 o. s. ř., podle kterého nemusí být úspěšnému účastníkovi v řízení přiznána náhrada nákladů plná, jsou-li pro to zřetele hodné důvody.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Soud prvního stupně vyšel ze závěru o tom, že odměna advokáta by měla být analogicky posuzována spíše podle ust. § 14b advokátního tarifu, neboť, byť jde v řízení o částku přesahující 50 000 Kč, jsou splněny další podmínky uvedené citovaným ustanovením pro jeho aplikaci ke stanovení výše odměny advokáta. Není tak pravdou tvrzení žalobce v podaném odvolání, že soud prvního stupně aplikoval ust. § 14b, aniž jsou pro to splněny podmínky, resp. podmínka spočívající v tom, že tarifní hodnota sporu nepřesahuje částku 50 000 Kč. Této skutečnosti si soud prvního stupně byl vědom. Proto v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že uvažoval o aplikaci uvedeného ustanovení„ analogicky“. Výši odměny nestanovil ani podle ust. § 14b ani podle ust. § 7 advokátního tarifu. Odměnu za 1 úkon právní služby, jež by dle tarifní hodnoty sporu činila částku 9 580 Kč, ponížil na částku 3 500 Kč (při současné úvaze o sedminásobku žalované částky), a to za 3 úkony právní služby (analogicky dle ust. § 14b advokátního tarifu) a dále přiznal za 1 úkon ve výši 9 580 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. K obsahu podaného odvolání odvolací soud především předesílá, že žalobci by v žádném případě nemohla příslušet odměna za 5 úkonů právní služby, neboť pokud se vyjádřil k výzvě soudu, jednalo se pouze o doplnění žalobních tvrzení. Žalobce již v žalobě měl uvést základní skutková tvrzení a vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelský vztah podléhající příslušným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru, rovněž měl uvést, zda a jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. Pokud tak učinil až k výzvě soudu, pouze odstraňoval nedostatky podané žaloby, tedy za toto podání odměna příslušet nemůže.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Žalobci by tak příslušela odměna za 4 úkony právní služby po 9 580 Kč, tj. částka 38 320 Kč, 4 režijní paušály po 300 Kč, tj. 1 200 Kč, cestovné ve výši 896,50 Kč, což činí celkem částku 40 416,50 Kč DPH z této částky činí částku 8 487,50 Kč, tedy celkové náklady na právní zastoupení by dosahovaly částky 48 903,90 Kč. Dále žalobce zaplatil soudní poplatek ve výši 12 527 Kč a celkové náklady tedy by měly činit částku 61 430,90 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Soud prvního stupně žalobci přiznal na náhradě nákladů řízení částku 39 360,50 Kč, k níž došel úvahou vyjádřenou v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Odvolací soud má tuto úvahu v zásadě za správnou a jak již řečeno, byť to soud prvního stupně výslovně nevyjádřil, jde o úvahu odpovídající ust. § 150 o. s. ř. K dalším důvodům hodným zvláštního zřetele pak odvolací soud poznamenává, že lze vyjít i toho, že žalobce je profesionálním vymahačem nesplácených úvěrů, které odkupuje od původních věřitelů, věnuje se tedy této činnosti soustavně, jde o předmět jeho podnikatelské činnosti, a proto by k výkonu této činnosti měl být vybaven profesionálním aparátem a náhrada nákladů za právní zastoupení by mu tak nepříslušela vůbec. Přihlédnout nutno rovněž ke skutečnosti, že v dané věci šlo o jednoduchý předmět řízení, žaloba byla zcela nepochybně žalobou formulářovou, advokát žalobce se v průběhu řízení nemusel vypořádávat s žádnou obranou žalovaného, šlo o naprosto jednoduchou činnost, na kterou žalobce nezbytně nutně ani právní služby využívat nemusel.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Odvolací soud nadto podotýká, že byť na straně žalované jde o neplatícího dlužníka, nelze nepřihlédnout ke skutečnosti, že jeho příjmové možnosti nejsou nadprůměrné, uvádí-li, že jeho příjmem je 1000 Ł měsíčně, pak jde o částku zhruba odpovídající průměrnému dnešnímu místnímu platu. Berouc tedy v úvahu vše výše uvedené dospívá odvolací soud k závěru, že jsou zde důvody, pro které nemusí být úspěšnému žalobci v řízení přiznány náklady řízení v plné výši a pokud byly přiznány ve výši přesahující polovinu nákladů formálně náležejících, jde o rozhodnutí soudu prvního stupně, které je třeba mít za správné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Odvolací soud proto za použití ust. § 219 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně v napadené části, tj. ve výroku III o náhradě nákladů řízení, potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. V odvolacím řízení žalobce nebyl úspěšný, žalovanému žádné náklady nevznikly dle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. tedy bylo rozhodnuto, že žádnému z účastníků jejich náhrada nepřísluší.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 313 153,67 Kč s úroky a úroky z prodlení (výrok I), povinnost uloženou výrokem I a výrokem III o náhradě nákladů řízení stanovil v měsíčních splátkách ve výši 5 000 Kč měsíčně (výrok II) a uložil žalovanému povinnost k náhradě nákladů řízení ve výši částky 39 360,50 Kč (výrok III). V odůvodnění rozsudku bylo uvedeno, že žalobce se v řízení domáhal zaplacení žalované částky poukazem na smlouvu o úvěru uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne [datum], [číslo]. Žalovaný v průběhu řízení uznal nárok uplatněný žalobou, deklaroval, že není schopen platit navržené splátky ve výši 10 000 Kč. Soud měl v řízení za prokázané tvrzení žalobce o uzavření úvěrové smlouvy mezi žalovaným a [právnická osoba], kdy žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 372 520 Kč, který měl být splácen ve splátkách po 5 036 Kč měsíčně, nejpozději do 17. 6. 2027. Žalovaný byl v prodlení s plněním, tedy došlo k zesplatnění dluhu. Žalobě soud proto vyhověl včetně požadavku na zaplacení smluvního úroku a zákonného úroku z prodlení. Umožnil žalovanému zaplacení přisouzených částek ve splátkách, jež odpovídá výši splátek, ke kterým se žalovaný ve smlouvě sám zavázal. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 v rozsahu nákladů řízení, které je namístě považovat za účelně vynaložené. Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 12 527 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovena na základě analogické aplikace ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, na jehož základě považuje soud za přiměřené přiznat žalobci za každý z úkonů právní služby částku 3 500 Kč, a to za 3 úkony právní služby, když tyto úkony je nutno hodnotit v kontextu tzv. formulářových žalob, když je navíc zřejmé, že v rámci těchto tří úkonů v zásadě absentuje jakýkoliv právní rozbor dané věci. Soud vyšel z premisy, že v dané věci tarifní hodnota sporu představuje 7 násobek ust. § 14b odst. 1 písm. c) bodu 3 advokátního tarifu předvídané odměny, a proto vyčíslil hodnotu 1 úkonu v rozsahu částky 3 500 Kč za každý z nich. Náklady dále představuje odměna ve výši 9 580 Kč za účast na jednání soudu, náhrada za 4 režijní paušály v celkové výši 1 200 Kč, náhrada cestovních výdajů ve výši 896,50 Kč a DPH ve výši 4 657 Kč.\n2. Proti rozsudku podal žalobce odvolání, které směřoval proti výroku III o náhradě nákladů řízení. Namítá, že soud ve vyčíslení náhrady nákladů řízení pochybil, když přiznal žalobci odměnu dle ust. § 14b advokátního tarifu, neboť pro aplikaci tohoto ustanovení nebyly splněny podmínky. Ustanovení je možné aplikovat v soudním řízení, které je zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, v němž je předmět řízení peněžité plnění a tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč. Podmínky musí být splněny kumulativně. V dané věci je tarifní hodnota 313 153, 627 Kč tudíž mnohonásobě převyšovala částku 50 000 Kč, tedy podmínka ust. § 14b odst. 1 písm. b) advokátního tarifu nebyla splněna. Soud ve vyčíslení nákladů pochybil a měl přiznat náhradu nákladů dle ust. § 7 advokátního tarifu, a to za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva ze dne 17. 5. 2021, návrh na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne [datum], vyjádření k výzvě soudu ze dne 15. 12. 2021 a soudní jednání). Odměna za 1 právní úkon činí částku 9 580 Kč. Žalobce dále požaduje náhradu za 5 režijních paušálů ve výši 300 Kč, náhradu cestovních nákladů spojených s účastí na soudním jednání ve výši 896,50 Kč, DPH, a soudní poplatek. Navrhuje změnu napadeného výroku tak, že žalovanému bude uložena povinnost zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 73 385, 765 Kč.\n3. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v napadené části, tj. ve výroku III o náhradě nákladů řízení dle ust. § 212 a § 212a o. s. ř. a o odvolání rozhodl za použití ust. § 214 odst. 2 o. s. ř., aniž by nařizoval jednání.\n4. Z obsahu spisu zjistil odvolací soud, že žalobce se v řízení domáhal zaplacení žalované částky poukazem na smlouvu o úvěru uzavřenou mezi žalovaným a [právnická osoba], [číslo] dne [datum]. Žalovanému byly poskytnuty peněžní prostředky ve výši 372 520 Kč, za které se zavázal platit úrok ve výši 8,70 % p. a. a dále poplatky dle platného ceníku. Měsíční splátky však žalovaný řádně neplnil, dostal se do prodlení a věřitel úvěr zesplatnil. V řízení se žalobce jako postupník domáhal zaplacení částky 311 299,44 Kč jako jistiny, poplatků ve výši 1 854,23 Kč, 4 208,90 Kč na smluvním úroku, 4 209,02 Kč na zákonném úroku z prodlení a dále běžícího smluvního a zákonného úroku z prodlení. Žalobce k výzvě soudu doplnil skutková tvrzení podáním ze dne 15. 12. 2021 ke zkoumání schopnosti žalovaného splácet úvěr. Na následně nařízeném jednání žalovaný nezpochybnil uzavření smlouvy, uvedl, že v současné době pracuje v Anglii na částečný úvazek, jeho měsíční příjem se pohybuje mezi 600 – 700 Ł měsíčně čistého, zbývající část do 1 000 Ł dorovnává britská vláda. Poté soud rozhodl jak shora uvedeno.\n5. Rozhodnutí soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení má odvolací soud za věcně správné. Soud prvního stupně byť to v odůvodnění napadeného rozhodnutí výslovně nevyjádřil, uvažoval v intencích ust. § 150 o. s. ř., podle kterého nemusí být úspěšnému účastníkovi v řízení přiznána náhrada nákladů plná, jsou-li pro to zřetele hodné důvody.\n6. Soud prvního stupně vyšel ze závěru o tom, že odměna advokáta by měla být analogicky posuzována spíše podle ust. § 14b advokátního tarifu, neboť, byť jde v řízení o částku přesahující 50 000 Kč, jsou splněny další podmínky uvedené citovaným ustanovením pro jeho aplikaci ke stanovení výše odměny advokáta. Není tak pravdou tvrzení žalobce v podaném odvolání, že soud prvního stupně aplikoval ust. § 14b, aniž jsou pro to splněny podmínky, resp. podmínka spočívající v tom, že tarifní hodnota sporu nepřesahuje částku 50 000 Kč. Této skutečnosti si soud prvního stupně byl vědom. Proto v odůvodnění svého rozhodnutí uvedl, že uvažoval o aplikaci uvedeného ustanovení„ analogicky“. Výši odměny nestanovil ani podle ust. § 14b ani podle ust. § 7 advokátního tarifu. Odměnu za 1 úkon právní služby, jež by dle tarifní hodnoty sporu činila částku 9 580 Kč, ponížil na částku 3 500 Kč (při současné úvaze o sedminásobku žalované částky), a to za 3 úkony právní služby (analogicky dle ust. § 14b advokátního tarifu) a dále přiznal za 1 úkon ve výši 9 580 Kč.\n7. K obsahu podaného odvolání odvolací soud především předesílá, že žalobci by v žádném případě nemohla příslušet odměna za 5 úkonů právní služby, neboť pokud se vyjádřil k výzvě soudu, jednalo se pouze o doplnění žalobních tvrzení. Žalobce již v žalobě měl uvést základní skutková tvrzení a vzhledem k tomu, že se jedná o spotřebitelský vztah podléhající příslušným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru, rovněž měl uvést, zda a jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru. Pokud tak učinil až k výzvě soudu, pouze odstraňoval nedostatky podané žaloby, tedy za toto podání odměna příslušet nemůže.\n8. Žalobci by tak příslušela odměna za 4 úkony právní služby po 9 580 Kč, tj. částka 38 320 Kč, 4 režijní paušály po 300 Kč, tj. 1 200 Kč, cestovné ve výši 896,50 Kč, což činí celkem částku 40 416,50 Kč DPH z této částky činí částku 8 487,50 Kč, tedy celkové náklady na právní zastoupení by dosahovaly částky 48 903,90 Kč. Dále žalobce zaplatil soudní poplatek ve výši 12 527 Kč a celkové náklady tedy by měly činit částku 61 430,90 Kč.\n9. Soud prvního stupně žalobci přiznal na náhradě nákladů řízení částku 39 360,50 Kč, k níž došel úvahou vyjádřenou v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Odvolací soud má tuto úvahu v zásadě za správnou a jak již řečeno, byť to soud prvního stupně výslovně nevyjádřil, jde o úvahu odpovídající ust. § 150 o. s. ř. K dalším důvodům hodným zvláštního zřetele pak odvolací soud poznamenává, že lze vyjít i toho, že žalobce je profesionálním vymahačem nesplácených úvěrů, které odkupuje od původních věřitelů, věnuje se tedy této činnosti soustavně, jde o předmět jeho podnikatelské činnosti, a proto by k výkonu této činnosti měl být vybaven profesionálním aparátem a náhrada nákladů za právní zastoupení by mu tak nepříslušela vůbec. Přihlédnout nutno rovněž ke skutečnosti, že v dané věci šlo o jednoduchý předmět řízení, žaloba byla zcela nepochybně žalobou formulářovou, advokát žalobce se v průběhu řízení nemusel vypořádávat s žádnou obranou žalovaného, šlo o naprosto jednoduchou činnost, na kterou žalobce nezbytně nutně ani právní služby využívat nemusel.\n10. Odvolací soud nadto podotýká, že byť na straně žalované jde o neplatícího dlužníka, nelze nepřihlédnout ke skutečnosti, že jeho příjmové možnosti nejsou nadprůměrné, uvádí-li, že jeho příjmem je 1000 Ł měsíčně, pak jde o částku zhruba odpovídající průměrnému dnešnímu místnímu platu. Berouc tedy v úvahu vše výše uvedené dospívá odvolací soud k závěru, že jsou zde důvody, pro které nemusí být úspěšnému žalobci v řízení přiznány náklady řízení v plné výši a pokud byly přiznány ve výši přesahující polovinu nákladů formálně náležejících, jde o rozhodnutí soudu prvního stupně, které je třeba mít za správné.\n11. Odvolací soud proto za použití ust. § 219 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně v napadené části, tj. ve výroku III o náhradě nákladů řízení, potvrdil.\n12. V odvolacím řízení žalobce nebyl úspěšný, žalovanému žádné náklady nevznikly dle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. tedy bylo rozhodnuto, že žádnému z účastníků jejich náhrada nepřísluší.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"RESOLUTION","ecli":"ECLI:CZ:KSPL:2022:25.Co.189.2022 .1","publishedAt":"2022-11-14","decisionAt":"2022-07-28","caseNumber":{"senate":25,"registry":"CO","index":189,"year":2022,"pageNumber":53},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Zuzana","lastName":"Krejsová","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"KSPL","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":19,"registry":"C","index":216,"year":2021,"pageNumber":44},"affectedDate":"2022-03-08","courtCode":"OSDO","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"14b","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"7","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"150","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"214","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["POSTOUPENI_POHLEDAVKY","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}