{"uuid":"e543d10e-a1ed-4540-9850-b3c4a4a65d4f","header":[{"texts":[{"text":"Vrchní soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Josefa Holejšovského, Ph.D. a soudců JUDr. Ing. Dušana Hrabánka a JUDr. Františka Švantnera ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"navrhovatele: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno navrhovatele A","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození navrhovatele A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa navrhovatele A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"za","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"účasti: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno navrhovatele B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"předsedkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO navrhovatele B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa navrhovatele B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o návrhu na nařízení předběžného opatření v řízení o „určení neplatnosti schválení změny stanov a volby předsedy SVJ“, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. července 2025 č. j. 66 Cm 108/2025-243, ve znění opravného usnesení ze dne 7. srpna 2025 č. j. 66 Cm 108/2025-255,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. července 2025 č. j. 66 Cm 108/2025-243 se ve znění opravného usnesení ze dne 7. srpna 2025 č. j. 66 Cm 108/2025-255, ve výrocích II. - VII. potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Odvolání se proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. července 2025 ve znění opravného usnesení ze dne 7. srpna 2025 č. j. 66 Cm 108/2025-255, do výroku I. odmítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. července 2025 č. j. 66 Cm 108/2025-243 se ve znění opravného usnesení ze dne 7. srpna 2025 č. j. 66 Cm 108/2025-255, ve výrocích II. - VII. potvrzuje.II. Odvolání se proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. července 2025 ve znění opravného usnesení ze dne 7. srpna 2025 č. j. 66 Cm 108/2025-255, do výroku I. odmítá.","justification":[{"texts":[{"text":"1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „Soud přibírá do řízení jakožto účastníka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":", sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":".“ (výrok I.), „Ukončuje se účast v řízení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":", předsedkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":", sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":".“ (výrok II.), „Návrh na nařízení předběžného opatření doručený soudu dne 30. 11. 2024, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí - usnesení shromáždění ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" přijatého mimo zasedání dne 15. 12. 2023, kdy byla schválena změna stanov a za předsedu SVJ byl zvolen ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":", se zamítá.“ (výrok III.), „Řízení o návrhu na vydání předběžného opatření shodného znění ze dne 23. 12. 2024 se zastavuje.“ (výrok IV.), „Řízení o návrhu na vydání předběžného opatření shodného znění ze dne 6. 2. 2025 se zastavuje.“ (výrok V.), „Řízení o návrhu na vydání předběžného opatření shodného znění ze dne 1. 3. 2025 se zastavuje.“ (výrok VI.), „Navrhovateli se po právní moci tohoto usnesení vrací složené jistoty za návrh na předběžné opatření ve výši 40 000 Kč (4 x 10 000 Kč).“ (výrok VII.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. V odůvodnění soud prvního stupně (dále též jen „soud“) uvedl, že dne 30. 11. 2024 podal „žalobce“ návrh na vydání předběžného opatření, kterým se ve smyslu ustanovení § 1209 o. z. domáhá, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí - usnesení shromáždění ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále též jen „společenství“ či „SVJ“) přijatého mimo zasedání dne 16. 12. 2023, kdy byla schválena změna stanov a za předsedu SVJ byl zvolen ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Návrh neobsahoval v podstatě žádné vylíčení rozhodujících skutečností, byl odůvodněn pouze tím, že „členská schůze“ neproběhla, a proto nic není schválené. Dále je zde uvedeno, že dne 5. 12. 2024 skončí žalované (zřejmě tedy předsedkyni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno navrhovatele B","anonStyle":"ANON"},{"text":") funkční období a zákaz je nutné vydat bez prodlení, aby bylo zabráněno dalším podvodným výplatám peněz na dohody na výkon funkce pro členy výboru. Je poukazováno na to, že za poslední 3 roky „žalovaná“ nedala schválit účetní závěrku. Následně navrhovatel podal zcela identický návrh dne 23. 12. 2024 a dne 25. 2. 2025 a rovněž dne 7. 3. 2025, kde v odůvodnění navíc pouze poukazoval na to, že nastala nová situace, kdy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" je od 9. 1. 2025 zapsán (aniž by uvedl jako co), petit návrhu na vydání předběžného opaření však zůstal nezměněn. Dále soud uvedl, že návrhy na vydání předběžného opaření byly podány po zahájení řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí o změně stanov ze dne 15. 12. 2023 a neplatnosti rozhodnutí o zvolení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Návrh ve věci samé byl odůvodněn tím, že dne 16. 12. 2023 vydala „žalovaná“ (","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno navrhovatele B","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako předsedkyně SVJ) výsledky hlasování, aniž by vysvětlila, zda proběhla členská schůze. Dále uvedl, že jmenovaná znemožnila navrhovateli být řádně zvolen do funkce a není jasné, kdo hlasoval za navrhovatele, když tento se hlasování neúčastnil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud se v první řadě zabýval okruhem účastníků předmětného řízení s tím, že předmětem návrhu je vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění SVJ přijatých formou per rollam dne 15. 12. 2023. Účastníky řízení jsou zásadně navrhovatel a dále ti, o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno (viz § 6 odst. 1 a § 1 odst. 1 z. ř. s.). Vedle navrhovatele je tedy účastníkem řízení předmětné společenství vlastníků, v němž je navrhovatel členem (vlastníkem jednotky). Následně soud citoval příslušná zákonná ustanovení, konkrétně ustanovení § 7 odst. 1 z. ř. s. s tím, že v souladu s citovaným ustanovením soud ve výroku I rozhodl o přibrání ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" do řízení. Naopak účastníkem takového řízení není osoba ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno navrhovatele B","anonStyle":"ANON"},{"text":" která byla do 8. 3. předsedkyní výboru SVJ (viz úplný výpis z rejstříku společenství vlastníků jednotek). Soud dle ustanovení § 7 odst. 2 z. ř. s. účast ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno navrhovatele B","anonStyle":"ANON"},{"text":" na řízení ukončil. Následně soud citoval ustanovení § 1209 odst. 1 o. z. s tím, že soudní praxe je ustálena v posouzení, že návrh na vydání rozhodnutí podle § 1209 odst. 1 věty první za středníkem o. z. o dočasném zákazu jednat podle rozhodnutí shromáždění, jehož platnost je zpochybňována, je návrhem na nařízení předběžného opatření. Použijí se proto mj. i § 75b o. s. ř. o povinnosti navrhovatele složit jistotu (k tomu soud odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2016, sp. zn. 26 Cdo 3645/2016). Následně soud citoval ustanovení § 75 odst. 2, § 102 odst. 1 o. s. ř., § 1 odst. 3 z. ř. s. Soud v prvé řadě ověřil, že navrhovatel složil jistotu (dle § 75b odst. 1 ve spojení s § 102 odst. 3 o. s. ř.), čímž byly splněny předpoklady pro věcné posouzení návrhu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Dále soud konstatoval, že podaným návrhem se navrhovatel domáhá, aby soud dočasně zakázal jednat podle výsledku hlasování mimo zasedání ze dne 16. 12. 2023, kdy členská schůze schválila nadpoloviční většinou změnu stanov podle návrhu v „době 1“ a kdy členská schůze schválila nadpoloviční většinou k 15. 12. 2023 za předsedu SVJ: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":". V návrhu na nařízení předběžného opatření ani v návrhu ve věci samé, není uvedeno, v čem měla spočívat změna Stanov SVJ, kterou navrhovatel zmiňuje. Návrh dále neobsahuje žádné důvody, proč navrhovatel napadá rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek, zda byla přijata v rozporu se stanovami či se zákonem, pouze uvádí, že členská schůze nic neschválila, protože žádná neproběhla. Soud dále pokračoval, že návrh na zákaz jednání podle napadeného rozhodnutí shromáždění je sice formou předběžného opatření v řízení o věci samé, možnost tohoto procesního opatření však vychází přímo z hmotněprávní úpravy (§ 1209 odst. 1 o. z.); pro vydání takového předběžného patření je třeba, aby byly splněny podmínky řízení ve věci samé, a navrhovatel musí též tvrdit a osvědčit rozhodné skutečnosti vedoucí k úspěchu ve věci. Návrh tedy může podat pouze přehlasovaný vlastník jednotky a je-li pro to důležitý důvod. Návrh musí být podán v prekluzivní tříměsíční lhůtě ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl. Kromě osvědčení existence nároku ve věci samé je na navrhovatelích, aby osvědčili potřebu zatímní úpravy mezi účastníky ve smyslu ustanovení § 102 odst. 1 o. s. ř. s tím, že soud odkázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 6 Cmo 246/2019. Dále soud uvedl, že má-li být předběžné opatření ve smyslu ustanovení § 1209 odst. 1 o. z. nařízeno, musí být osvědčen nárok ve věci samé a musí být osvědčena naléhavost potřeby k zatímní úpravě. Soud zdůraznil, že v návrhu na vydání tohoto typu rozhodnutí musí být tvrzeny okolnosti, vedoucí k bezodkladnému rozhodnutí o zákazu jednání podle napadeného rozhodnutí, tedy okolnosti, v nichž by bylo možno spatřovat újmu navrhovatele, nedošlo-li by k nařízení zákazu jednat před tím, než bude rozhodnuto ve věci samé a soud odkázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 6 Cmo 1911/2018. Soud tedy v prvé řadě zkoumal, zda byl návrh podán v prekluzivní tříměsíční lhůtě a zda byl podán přehlasovanými vlastníky. Návrh se týká usnesení shromáždění vlastníků ze dne 15. 12. 2023, u soudu byl podán dne 29. 12. 2023, byl tedy podán před uplynutím tříměsíční prekluzivní lhůty. Ze seznamu členu SVJ vyhovovaného výborem SJV vzal soud za osvědčené, že navrhovatel je vlastníkem bytové jednotky č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a tedy členem SVJ. K podání návrhu je tedy aktivně legitimován. Z návrhu však dle soudu není zřejmé, z jakého důvodu se navrhovatel vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění mimo zasedání domáhá, když možnost přijmout rozhodnutí mimo zasedání předpokládá ustanovení čl. 12 Stanov SVJ (viz Stanovy SVJ přijaté dne 5. 12. 2019). Soud tak neměl za osvědčeno oprávněnost nároku ve věci samé, což je samo o sobě důvodem pro zamítnutí dočasného zákazu jednat. Dále soud poukázal na to, že navrhovatel nespecifikoval, v čem spočívá naléhavost situace, kterou by bylo na místě řešit předběžným opatřením. Navrhovatel sice tvrdil že návrh má být vydán, aby bylo zabráněno podvodným výplatám peněz na dohody na výkon funkce pro členy výboru, skutečnost „podvodného vybírání peněz“ nijak blíže nevysvětlil a žádným způsobem neosvědčil. Jiný důvod potřeby zatímní úpravy netvrdil. Navrhovatel tak nijak neosvědčil, že by v současné době byla nějak bezprostředně ohrožena jeho práva, a ani která konkrétní práva a jakým způsobem. Soud neshledal žádné okolnosti, v nichž by bylo možno spatřovat újmu navrhovatele, pokud by soud navrhovaný zákaz nevydal a odkázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 6 Cmo 1911/2018) s tím, že skutková tvrzení ohledně této hrozící újmy a případných následcích pro navrhovatele v návrhu zcela absentují. Vzhledem k uvedenému soud návrh na nařízení předběžného patření zamítl ve výroku III. v celém rozsahu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Dále soud uvedl, že ve výrocích „I.“ (správně asi IV. - poznámka odvolacího soudu), V., VI., soud zastavil řízení ohledně „hodných návrhu“ (správně asi „shodných návrhů“ - poznámka odvolacího soudu) na nařízení předběžného opatření, když dle § 83 odst. 1 o. s. ř. zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení. Soud uvedl, že překážka litispendence je sice upravena v § 83 o. s. ř., toto ustanovení je však aplikovatelné i na řízení nesporná, upravená zákonem o zvláštních řízeních soudních (dle § 1 odst. 3 z. ř. s.). Smyslem tohoto ustanovení je zabránit stavu, kdy by totožné osoby byly zavázány případně protichůdnými rozhodnutími, jež byla vydána v různých řízeních ve stejné věci. Uvedené se uplatní i ve vtahu k předběžným opatřením. Podání pozdějších návrhů na nařízení předběžného opatření shodného znění je logicky i zcela nadbytečné. Soud poukázal na to, že navrhovatel podal ve věci postupně 4 návrhy na nařízení shodného předběžného opatření s tím, že ve vztahu k návrhům ze dne 23. 12. 2024, 6. 2. 2025 a 11. 3. 2025 je dána překážka řízení dříve zahájeného (překážka litispendence) a soudu tak nezbylo než řízení o těchto předběžných návrzích zastavit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Stran výroku VII. soud uvedl, že podle § 75b odst. 4 o. s. ř. navrhovateli vrátil složené jistoty v celkové výši 40 000 Kč, když ze strany navrhovatele, byla ke každému návrhu na nařízení předběžného opatření složena jistota ve výši 10 000 Kč (ve dech 13. 11. 2024, 23. 12. 2024, 5. 2. 2025, a 7. 3. 2025). Vzhledem k tomu, že návrh na vydání předběžného opatření byl v jednom případě zamítnut a v dalších bylo řízení zastaveno, soud v uvedeném výroku rozhodl o vrácení všech 4 zaplacených jistot. O náhradě nákladů řízení soud podle § 145 o. s. ř. nerozhodoval.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání z 3. srpna 2025 na č.l. 254, přičemž výslovně v tomto odvolání uvedl, že se odvolává proti výrokům II., III., IV., V., VI., VII. s tím, že vznáší námitku proti přibrání účastníka „v odstavci I.“. Odůvodnil však toliko jen odvolání do výroku VII., jímž soud rozhodl o vrácení jistoty za návrh na předběžné (předběžná - poznámka odvolacího soudu) opatření ve výši 40 000 Kč (4 x 10 000 Kč) tím, že se jedná podle soudkyně Šenkové o shodné podání, proto požaduje vrácení celých 30 000 Kč i s poplatky 3 x 1000 Kč, celkem 33 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Odvolatel doplnil odvolání na č.l. 263, ve kterém však označil jiné číslo jednací odvoláním napadeného rozhodnutí - konkrétně č. j. 66 Cm 108/2025-256, nicméně dle obsahu doplnění odvolání a především z odvolacího petitu vyplývá, že se doplnění odvolání vztahuje k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. července 2025 č. j. 66 Cm 108/2025-243. V úvodu doplnění tohoto odvolání namítá, že soudkyně Mgr. Šenková není schopná „žalobu“ vyřešit s tím, že se jedná „o nespravedlivý soud“, kde Mgr. Lucie Šenková soudí nespravedlivě a pouze řeší svůj osobní problém, a vyjadřuje přesvědčení, že „je jisté, že žádný advokát do toho dobrovolně nepůjde“. Brojil proti tomu, že Mgr. Šenková účelově přejmenovala žalobu na „vyslovení“, ale „žaloba je však psána na určení neplatnosti“ s tím, že odvolatel „nemá zájem, aby Mgr. Šenková něco vyslovovala“. Dále popisoval, jaké soudní poplatky zaplatil a vytýkal soudu, že se nikde nezmiňuje, kolik poplatků zaplatil a jak s nimi bude naloženo, a pokud se zmínila ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":", tak mu peníze zase nezaslala. Dále vyjádřil přesvědčení, že Mgr. Šenková mu chce převážnou část poplatků upřít, a proto vypořádání poplatků odkládá. Odvolatel dále brojil proti tomu, že proti Mgr. Šenkové podal námitku pro podjatost dne 3.8.2025 s tím, že tato námitka se musí vyřešit a „usnesení, které vydala Mgr. Šenková nemůže platit“, neboť odvolatel. je „stále přesvědčen, že Mgr. Šenková je podjatá soudkyně a do vyřešení námitky nemůže soudit a její úkon je zatím neplatný“.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Stran výroku I. odvolatel vyjádřil přesvědčení, že odvolání je možné, o čemž nemá pochybnosti. Uvedl, že soud přibírá SVJ a neuvádí, kdo SVJ zastupuje, což je nepřípustné a dále, že soudkyně nemůže nikoho přibrat, neboť „o žalovaném rozhoduji já a za změnu žaloby jsem zaplatil 2 000 Kč a určil, kdo SVJ zastupuje.“ Dále uvedl, že „zasílá výpis z Czech pointu, to má váhu notáře a dne 3.1.2025 byla paní ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", stále místopředsedkyní. Mgr. Šenková musí nezbytně určovat, kdo SVJ zastupuje.“ Brojil i proti tomu, že tento výrok soud neodůvodnil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Stran výroku II. o ukončení účasti v řízení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" namítl, že je „úkladné a nemůže projít“, neboť paní ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" pokračuje v intrikách a v neoprávněných platbách za výkon funkce předsedy SVJ a za poslední tři roky to budou vysoké částky a soud asi stále nemá její vyjádření k „žalobě“. Uvedl, že paní ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" „bude patrně jediný viník, protože nyní předložila zápisy a vše to budou falzifikáty a její vyjádření je nezbytné“. Brojil též proti tomu, že tento výrok soud řádně neodůvodnil, bez čehož účast nelze ukončit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Stran odvoláním napadeného výroku III. namítl, že vydání předběžného opatření je nezbytné, aby bylo zabráněno výplatě dalších podvodných peněz a požádal soud, aby navrhovatele případně vyzval, co má v návrhu upravit. Brojil proti tomu, že „zamítnutí vydání PO za více jak 8 měsíců je úkladné“ s tím, že návrh měl být vypořádán do 7 dnů a že cílem je připravit „žalobce“ o soudní poplatek 1 000 Kč. Uvedl, že právo na vydání předběžného opatření nemůže být „žalobci“ odepřeno, neboť řádně zaplatil jistotu i soudní poplatek.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Odvolatel nesouhlasil asi s výroky IV. až VI., jimiž bylo soudem rozhodnuto o zastavení řízení o pozdějších návrzích na vydání předběžného opatření shodného znění ze 23. 12. 2024, 6. 2. 2025, 1. 3. 2025 s tím, že soud takovéto podání musí odmítnout. Také nesouhlasil s tím, že řízení nemá řádné č. j. a je uvedené 4x č. j. 79 Cm 1/2024-_ . Každé usnesení musí mít dle odvolatele řádné číslo a odůvodnění, musí být vypořádán soudní poplatek. Uvedl, že „Návrhy nebyly podány stejným osobám ani proti stejným žalovaným. Ve státní správě se v případě shodných podání uplatní poslední a zbytek se vrátí.“ Spatřoval v tom „úkladnost Mgr. Šenkové“.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Stran výroku VII. uvedl, že 10 000 Kč nechce vrátit, protože vydání předběžného opatření je nezbytné pro zabránění trestné činnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Odvolatel navrhl zrušení výroku I., dále stran výroku II., aby účast v řízení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno navrhovatele B","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla potvrzena a nedošlo k ukončení její účasti, stran výroku III. požadoval vydání předběžného opatření, stran výroku IV. až VI. požadoval, aby tyto návrh na vydání předběžného opatření byly znovu soudem projednány, doplněno č. j. a odůvodnění a byl vypořádán soudní poplatek, stran výroku VII. navrhl, aby mu byla vrácena jistota ve výši 10 000 Kč s tím, že 10 000 Kč má být použito na vydání předběžného opatření.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Odvolací soud dospěl na základě podaného odvolání a jeho doplnění ve spojení s odvolacím petitem k závěru, že odvolatel podal odvolání i proti výroku I. usnesení soudu prvního stupně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Odvolací soud se musel předně zabývat vznesenou námitkou podjatosti vůči rozhodující soudkyni Mgr. Lucii Šenkové, s tím, že „tato námitka se musí vyřešit“ a „usnesení, které vydala Mgr. Šenková nemůže platit“, neboť odvolatel. je „stále přesvědčen, že Mgr. Šenková je podjatá soudkyně a do vyřešení námitky nemůže soudit a její úkon je zatím neplatný“.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Odvolatel zjevně přehlédl, že námitka podjatosti Mgr. Lucie Šenkové byla již odvolacím soudem vyřešena, a to v rámci usnesení ze dne 21. 11. 2025, č. j. Nco 55/2025-275, jímž odvolací soud rozhodl tak, že „Soudkyně Městského soudu v Praze Mgr. Lucie Šenková není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 66 Cm 108/2025.“ a jež Vrchní soud v Praze odůvodnil následovně: „Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí může soudcův poměr k věci vyplývat především z jeho přímého právního zájmu na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se rozumí i situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti. V posuzovaném případě nebyly zjištěny (z obsahu spisu se nepodávají) žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti ve výroku jmenované soudkyně. Sama soudkyně Mgr. Šenková ve svém vyjádření jakýkoli poměr k účastníkům, stejně jako jakýkoli poměr k věci, vyloučila a žádný takový vztah, významný z pohledu § 14 o. s. ř., který by mohl představovat důvod jejího vyloučení z projednávání a rozhodnutí předmětné věci, z obsahu spisu dovodit nelze. Z obsahu námitky podjatosti je zřejmé, že jádrem pochybností o nepodjatosti jmenované soudkyně je subjektivní pocit nespokojenosti navrhovatele s postupem a rozhodováním soudkyně jak v projednávané věci, tak v řízeních o předběžných opatřeních. Takový argument je však irelevantní, neboť zákon výslovně stanoví (§14 odst. 4 o. s. ř.), že důvodem vyloučení nejsou okolnosti spočívající v postupu soudce (nebo přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jejich rozhodování v jiných věcech.“ Toto usnesení bylo přitom odvolateli řádně doručeno do jeho datové schránky dne 12. 12. 2025, a to nikoliv fikcí. Žádné další právně relevantní skutečnosti ohledně podjatosti dotčené soudkyně přitom od vydání tohoto usnesení nevznesl. Tato odvolací námitka tedy není důvodná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Vrchní soud v Praze se jako soud odvolací dále zabýval tím, zda odvolání je přípustné či nikoli, a dospěl k závěru, že odvolání proti usnesení soudu prvního stupně v rozsahu výroku I. není přípustné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Odvoláním napadeným výrokem I. usnesení soudu prvního stupně soud přibral do řízení jako účastníka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":", sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Z procesněprávního hlediska zákonodárce zahrnul bez dalšího řízení, v němž soud přezkoumává platnost rozhodnutí orgánu právnické osoby, mezi tzv. nesporná řízení upravená zákonem č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (to vyplývá již jen z výslovného znění ustanovení § 88 odst. 2 či § 90 z. ř. s.), a to řízení ve statusových věcech právnických osob. Srov. plně aplikovatelné závěry na posuzovanou věc v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2019 sp. zn. 27 Cdo 1435/2019 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2018, sp. zn. 29 Cdo 3307/2016, v němž Nejvyšší soud uvedl, že „Závěr, …že řízení o vyslovení neplatnosti usnesení nejvyššího orgánu obchodní korporace je řízením ve statusových věcech, platí i po 1. 1. 2014 … i na řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu i jiných právnických osob (včetně spolku).“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. V daném případě se navrhovatel domáhá určení neplatnosti schválené změny stanov (konkrétně rozhodnutí přijatého mimo zasedání shromáždění) a o volbě předsedy společenství. Jedná se o tzv. nesporné řízení ve statusové věci právnické osoby.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Přibrání účastníka řízení a ukončení jeho účasti v řízení upravuje pro tzv. nesporná řízení v režimu zákona o zvláštních řízeních soudních ustanovení § 7 z. ř. s., které se uplatní i v posuzovaném řízení. Jinak vyjádřeno ustanovení § 7 z. ř. s. upravuje postup soudu při zkoumání okruhu účastníků v tzv. nesporných řízeních dle z. ř. s. a následný postup soudu za situace, zjistí-li, že by se měl někdo určitého řízení účastnit, neboť splňuje zákonné předpoklady pro účastníka předmětného řízení, ale neúčastní se jej, či naopak se řízení účastní, ačkoliv nesplňuje zákonem stanovené předpoklady, aby byl účastníkem takového řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Dle § 7 z. ř. s. „Jestliže někdo z těch, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno, se neúčastní řízení od jeho zahájení, soud, jakmile se o něm dozví, jej přibere do řízení jako účastníka. Proti takovému usnesení není odvolání přípustné.“ (odst. 1 - podtržení a vytučnění doplněno odvolacím soudem), „Jestliže se řízení účastní ten, o jehož právech nebo povinnostech se v řízení nejedná, soud usnesením jeho účast v řízení ukončí.“ (odst. 2)","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Pro tzv. nesporná řízení v režimu zákona o zvláštních řízeních platí, že vyjde-li v průběhu řízení najevo, že účastníkem řízení má být další osoba, která se řízení neúčastní, bez ohledu na to, zda se její účastenství řídí pravidly uvedenými v § 6 odst. 1, nebo 2 z. ř. s., soud ji usnesením přibere do řízení jako dalšího účastníka, přičemž proti takovému rozhodnutí zákonodárce výslovně nepřipustil podání odvolání. Uvedený postup tedy platí jak pro řízení zahájená na návrh, neoznačil-li navrhovatel všechny osoby, které mají být účastníky řízení, což je posuzovaný případ, tak i pro řízení zahájená soudem bez návrhu, opomněl-li soud při zahájení řízení některou osobu, jež má být rovněž účastníkem řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. V daném případě zákon nezakládá přípustnost odvolání proti usnesení o přibrání účastníka, proto soud prvního stupně zcela správně uvedl v poučení, že proti výroku I. usnesení není odvolání přípustné a odvolatel se tudíž mýlí, uvedl-li v doplnění odvolání, že nepochybuje o tom, že je možné odvolání proti výroku I. předmětného usnesení soudu prvního stupně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Odvolací soud z výše vyloženého důvodu odvolání proti výroku I. předmětného usnesení odmítl dle § 218 písm. c) o. s. ř. jako směřující proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné, aniž by byl vůbec oprávněn se zabývat věcnými argumenty uvedenými v odvolání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v rozsahu výroků II. až VII. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Stran výroku II. o ukončení účasti v řízení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno navrhovatele B","anonStyle":"ANON"},{"text":", který se týká účastenství v řízení o určení (vyslovení) neplatnosti rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek odvolací soud poukazuje na výše citované ustanovení § 7 odst. 2 z. ř. s. a dále na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu. V usnesení ze dne 19. 9. 2018 sp. zn. 29 Cdo 4727/2016 Nejvyšší soud výslovně uvedl, že „Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu k účastenství v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady akciové společnosti či společnosti s ručením omezeným se podává, že: 1) Řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady je řízením ve statusových věcech obchodních společností ve smyslu § 9 odst. 3 písm. b) o. s. ř. (srov. z aktuální judikatury usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2018, sp. zn. 29 Cdo 3307/2016, a judikaturu v něm citovanou).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2) V řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady je jednáno především o právech a povinnostech společnosti, jejíž valná hromada napadené rozhodnutí přijala. Dalším osobám, jejichž práva nebo povinnosti mohou být v řízení dotčeny, zakládá § 131 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obch. zák.“), aktivní věcnou legitimaci k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3) Účastníkem řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady je kromě navrhovatele pouze společnost, jejíž valná hromada napadené usnesení přijala.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2012, sp. zn. 29 Cdo 1982/2011, k jehož závěrům se Nejvyšší soud opakovaně přihlásil (srov. za všechna rozhodnutí např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. 29 Cdo 2853/2016).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Uvedené závěry opakovaně shledal ústavně konformními i Ústavní soud. I podle jím přijatého výkladu platí, že účastníkem řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady je vedle navrhovatele (či navrhovatelů) toliko společnost, jejíž valná hromada přijala napadená usnesení. Uvedený závěr Ústavní soud vyslovil i v situaci, kdy se účasti v řízení neúspěšně domáhali členové orgánů společnosti, kteří byli napadenými usneseními odvoláni z funkce či do této funkce zvoleni, a jejichž postavení se případné vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ve svých důsledcích bezesporu může dotknout (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 8. 2008, sp. zn. I. ÚS 1604/08, ze dne 19. 3. 2009, sp. zn. III. ÚS 2447/08, či ze dne 9. 3. 2017, sp. zn. IV. ÚS 407/17).“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Výše formulované závěry Nejvyšším soudem stran účastenství v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady akciové společnosti či společnosti s ručením omezeným jsou plně aplikovatelné i v předmětném řízení. Ostatně vyplývají i z judikatury Nejvyššího soudu. Odvolací soud tedy shrnuje, že účastníky řízení ohledně určení (vyslovení) neplatnosti rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek je vždy pouze jen navrhovatel (navrhovatelé) - bez ohledu na to, zda je či není aktivně věcně legitimován k podání příslušného návrhu, je tedy účastníkem řízení toliko z titulu navrhovatele, a samo společenství vlastníků jednotek coby právnická osoba, o jejíž rozhodnutí se jedná (srov. otázku účastenství /tj. kdo byl účastníky řízení/ v typově stejném řízení např. v usnesení Nejvyššího soudu pod sp. zn. 26 Cdo 1312/2017, 26 Cdo 4567/2016, 26 Cdo 2275/2021 či 26 Cdo 3037/2024 a mnoha dalších). Dlužno ještě zdůraznit, že v tzv. nesporném řízení, což je i posuzovaný případ, je sice navrhovatel )v případě na návrh zahájeného řízení) oprávněn ve svém návrhu vymezit okruh účastníků předmětného řízení, ovšem „poslední slovo“ ohledně konečného vymezení okruhu účastníků řízení - dle zákonem stanovených kritérií, náleží výhradně soudu, který rozhodne ve smyslu § 6 a 7 z. ř. s. a vymezí okruh účastníků řízení (jinak řečeno soud je povinen stanovit správně okruh účastníků daného řízení, nestanoví-li ho správně navrhovatel ve svém návrhu na zahájení řízení). Uvedené však neplatí ve sporném řízení, ve kterém má žalobce z hlediska vymezení okruhu účastníků řízení mnohem silnější postavení, tedy je to výhradně žalobce, na jehož vůli výhradně závisí, koho označí za žalovaného a ten se z tohoto titulu stane účastníkem řízení a soud nemá oprávnění ukončovat jeho účast v řízení, i kdyby nebyl žalovaný pasivně věcně legitimován - nebyl nositelem povinnosti, jejíhož splnění se žalobce domáhá (lidově - tj. zjednodušeně vyjádřeno, pokud žalobce zažaluje nesprávného člověka, který nemá s žalovanou věcí nic společného, soud není oprávněn jeho účast ukončit, avšak důsledkem nesprávně zažalované osoby v případě meritorního rozhodnutí soudu bude neúspěch žalobce v souzené věci, tedy zamítnutí jeho žaloby). Odvolací soud tedy uzavírá, že soud prvního stupně správně rozhodl o ukončení účasti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno navrhovatele B","anonStyle":"ANON"},{"text":" v tomto řízení, neboť o jejích právech a povinnostech se v tomto řízení nejedná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Stran odvolání do výroků IV. až VI., jimiž bylo soudem rozhodnuto o zastavení řízení o pozdějších návrzích na vydání předběžného opatření shodného znění ze 23. 12. 2024, 6. 2. 2025, 1. 3. 2025, ohledně nichž byla stěžejní odvolací námitka, že odvolatel nesouhlasí se zastavením řízení a že soud takovéto podání musí odmítnout. Odvolací soud neshledal ani tuto odvolací námitku důvodnou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Předně odvolací soud uvádí, že předmětem odvoláním napadených výroků IV. až VI. nebylo rozhodnutí o soudním poplatku, proto odvolací soud nepřezkoumával rozhodnutí o něčem, o čem nebylo soudem prvního stupně vůbec rozhodnuto. Jinak řečeno přezkoumával to, co bylo řešeno v odvoláním napadeném výroku, resp. výrocích.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Dle § 83 odst. 1 o. s. ř. „Zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení.“ Obecně platí, že překážka věci zahájené (litispendence) brání tomu, aby o téže věci probíhalo více než jedno řízení. Totožnost věci je určena stejným předmětem řízení a stejnými účastníky řízení. Ke stejným závěrům ostatně dochází i komentářová literatura - viz komentář k § 83 odst. 1 o. s. ř. in Jirsa, J. a kol., Občanské soudní řízení (soudcovský komentář). Kniha II. § 79 - 180 občanského soudního řádu. Vydání druhé, doplněné a upravené. Praha: Walters Kluwer ČR, a.s. 2016. Ve smyslu § 83 odst. 1 o. s. ř. se tedy jedná o tutéž (stejnou) věc a překážku litispendence tehdy, jde-li v pozdějším řízení o tentýž nárok, o němž bylo již zahájeno jiné řízení. Tedy týká-li se stejného předmětu řízení vymezeného petitem návrhu/žaloby a vyplývající ze stejného skutkového vymezení (dále též jen „podmínka 1“) a současně týká-li se týchž osob (dále též jen „podmínka 2“). Překážka litispendence je upravena v o. s. ř. (§ 83), tedy právním předpisu, jež upravuje sporná řízení. To ustanovení se však aplikuje i na řízení tzv. nesporná - upravená zákonem o zvláštních řízeních soudních viz § 1 odst. 3 z. ř. s.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Výše uvedené obecné závěry týkající se překážky litispendence jsou však aplikovatelné i na posuzovaný případ, který je specifický toliko jen tím, že se nejedná o „jiná“ řízení ve smyslu řízení vedených soudy sice o téže věci, ale pod jinými - samostatnými spisovými značkami, ale že se jedná o zjednodušeně vyjádřeno o více „subřízení“ o téže věci, která jsou v dané věci vedena v rámci jednoho řízení pod sp. zn. 66 Cm 10//2025, resp. že se jedná o více paralelních „subřízení“ vedených o stejném návrhu (věci), konkrétně o stejném návrhu na nařízení předběžného opatření v rámci jednoho (pracovně vyjádřeno „hlavního“) řízení. Smyslem předmětného zákonného ustanovení (§ 83 o. s. ř.) je zabránění stavu, aby totožná osoba nebyla zavázána (případně totožné osoby nebyly zavázány) případně protichůdnými rozhodnutími, jež by byla vydána v různých řízeních, avšak ve stejné věci. Uvedené se však i přes popsané specifikum posuzované věci plně uplatní i ve vztahu k totožným návrhům na nařízení předběžných opatření v rámci jednoho („hlavního“) řízení, protože i při rozhodování o nařízení předběžného opatření by mohlo dojít případně k nežádoucímu stavu, že by mohla být totožná osoba zavázána (totožné osoby zavázány) protichůdnými rozhodnutími. Odvolací soud tedy shrnuje, že nesouhlas odvolatele se zastavením řízení nebyl důvodný stejně jako jeho námitka, že soud takovéto podání (myšleno návrhy na předběžná opatření) musí odmítnout. Pro odmítnutí těchto návrhů nebyl zákonný důvod. Soud prvního stupně tedy správně - v souladu se zákonem, řízení o pozdějších a totožných návrzích na nařízení předběžných opatření zastavil pro překážku litispendence (viz výroky IV. až VI.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Odvolacímu soudu není zřejmé, co odvolatel myslel tím, když namítal, že nesouhlasí s tím, že „řízení nemá řádné č. j. a je uvedené 4x č. j. 79 Cm l/2024-_ . Každé usnesení musí mít řádné číslo a odůvodnění, …“ Zřejmá není především odvolatelem uvedená spisová značka 79 Cm 1/2024, protože Krajský soud v Praze vyslovil usnesením ze dne 5. 11. 2024 č. j. 79 Cm 1/2024-136 svoji místní nepříslušnost a po právní moci tohoto usnesení (ta nastala dle vyznačené doložky právní moci dne 3. 7. 2025) byla věc postoupena Městskému soudu v Praze jako místně příslušnému, s čímž se pojí i nově přidělená spisová značka, v daném případě 66 Cm 108/2025, pod níž je věc již příslušným soudem řešena. Odvoláním napadené usnesení má v pravém horním rohu uvedeno řádné číslo jednací, skládající se ze spisové značky - v daném případě 66 Cm 108/2025, a za pomlčkou je správně uvedené číslo listu, na kterém se ve spisu usnesení nachází, v daném případě č.l. 243. Soud správně nikde neuvedl odvolatelem zmiňované neúplné číslo jednací 79 Cm 1/2024 - _ bez uvedeného čísla listu, natož 4 x, jak uvedl odvolatel ve svém odvolání. Naopak, soud prvního stupně zcela správně identifikoval v rámci předmětného „hlavního“ (jediného) řízení ve věci samé návrhy na nařízení předběžného opatření datem, ze kterého tyto návrhy pocházejí, což je z hlediska jejich dostatečné identifikace zcela postačující a nezaměnitelné kritérium za předpokladu, že stejného dne nebylo podáno více takových návrhů, což v daném případě nebylo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. Stran odvoláním napadeného výroku III. se odvolací soud neztotožnil s odvolací námitkou, že „soud musí vydat PO, toto právo nemůže být žalobci odepřeno“ s tím, že navrhovatel řádně zaplatil jistotu i soudní poplatek.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. Podle § 102 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření (odst. 1); ….ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 o. s. ř. se použijí obdobně (odst. 3); V daném případě se jedná o návrh na nařízení předběžného opatření po zahájení řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"37. V řízeních o určení (vyslovení) neplatnosti rozhodnutí přichází v úvahu pouze nařízení předběžného opatření z důvodu potřeby zatímně upravit poměry účastníků řízení (dále jen důvod 1/), nikoli pro obavu, že by výkon rozhodnutí posléze v řízení vydaného mohl být ohrožen (důvod 2/). Z povahy věci totiž vyplývá, že rozhodnutí o určení (vyslovení) neplatnosti rozhodnutí se nuceně nevykonává podle ustanovení části šesté o. s. ř. upravující výkon rozhodnutí ani podle exekučního řádu, neboť jím není žádnému z účastníků ukládána povinnost k plnění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"38. Institut předběžného opatření neslouží k tomu, aby sám o sobě vyřešil sporné vztahy účastníků, ale aby zatímně do doby, než bude známo, jak budou řešené vztahy účastníků vyřešeny pravomocným rozhodnutím soudu, poměry upravil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"39. Odvolací soud se tedy musel zabývat tím (stejně jako soud prvního stupně), zda je splněn předpoklad pro vyhovění návrhu na nařízení předběžného opatření (z důvodu ad 1/) a dospěl k závěru, že nikoliv. Skutečnost, zda existuje potřeba zatímně upravit poměry účastníků řízení, je třeba vždy posuzovat ve vztahu k předmětu řízení ve věci samé; rozhodující je stav v době vydání usnesení soud prvního stupně (§ 75c odst. 4 o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"40. Návrhem na nařízení předběžného opatření ze dne 30. 11. 2024 se navrhovatel domáhal dočasného zákazu jednat podle napadeného rozhodnutí - usnesení shromáždění společenství přijatého mimo zasedání dne 16. 12. 2023, kdy byla schválena změna stanov a za předsedu SVJ bylo zvoleno ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". Návrh na nařízení předběžného opatření odůvodnil toliko jen tím, „aby bylo zabráněno dalším podvodným výplatám peněz na dohody na výkon funkce pro členy výboru“ a dále uvedl, že za poslední 3 roky žalovaná nedala schválit účetní závěrku, která musí obsahovat odměny pro členy výboru s tím, že za poslední 3 roky to bude cca 150 tis. Z výše uvedených skutečností navrhovatel dovozoval nutnost zatímně upravit poměry účastníků řízení. Tato tvrzení navrhovatele předběžného opatření, mající dokládat potřebu zatímně upravit poměry účastníků řízení navrženým předběžným opatřením, se musí však vztahovat k předmětu řízení. Musí být dán vztah tvrzeného (osvědčovaného) jednání účastníka řízení (kvůli kterému je navrhováno nařízení předběžného opatření) k předmětu řízení. Jinak řečeno, není-li dán tento vztah k předmětu řízení, je vyloučeno, aby byla dána potřeba zatímně upravit poměry účastníků řízení, protože potřeba upravit poměry účastníků řízení je třeba vždy posuzovat ve vztahu k předmětu řízení ve věci samé.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"41. V posuzovaném případě však tvrzení obsažená v návrhu na nařízení předběžného opatření nejsou způsobilá osvědčit potřebu zatímně upravit poměry účastníků řízení v tomto řízení, neboť není dán vztah tvrzeného (osvědčovaného) jednání „žalované“ ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno navrhovatele B","anonStyle":"ANON"},{"text":" coby účastnice řízení (kvůli které je navrhováno nařízení předběžného opatření) k předmětu řízení. Konkrétně vyjádřeno z navrhovatelových tvrzení v návrhu na nařízení předběžného opatření není vůbec zřejmé, jak souvisí toliko jen tvrzené „podvodné výplaty peněz na dohody na výkon funkce pro členy výboru“ a „neschválení účetních závěrek za poslední 3 roky“ s věcí samou, tedy s určením neplatnosti změny stanov a volbou nového předsedy společenství. Jak již uvedeno, není-li dán vztah k předmětu řízení, je vyloučeno, aby byla dána potřeba zatímně upravit poměry účastníků řízení, protože potřeba upravit poměry účastníků řízení je třeba vždy posuzovat ve vztahu k předmětu řízení ve věci samé. Uvedené samo o sobě zcela postačuje, aby byl předmětný návrh na nařízení předběžného opatření z uvedeného důvodu zamítnut a soud prvního stupně tedy rozhodl správně, když předmětný návrh zamítnul.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"42. Stran odvoláním napadeného výroku VII. se uplatní následující ustanovení. Dle § 75b odst. 4 o. s. ř. „Byl-li návrh na nařízení předběžného opatření pravomocným usnesením soudu prvního stupně zamítnut, byl-li tento návrh pravomocně odmítnut nebo bylo-li řízení o tomto návrhu pravomocně zastaveno, soud složenou jistotu vrátí. V případě, že soud nařídil předběžné opatření, bude jistota vrácena, jestliže marně uplynula lhůta k žalobě podle § 77a odst. 2 nebo jestliže nabylo právní moci rozhodnutí soudu o žalobě podané podle § 77a odst. 2 a z tohoto rozhodnutí vyplývá, že jistota nebude použita k uspokojení práva na náhradu škody nebo jiné újmy.“ (podtržení doplněno odvolacím soudem).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"43. Z výše citovaného ustanovení zcela jednoznačně vyplývá, že soud prvního stupně postupoval zcela dle tohoto zákonného ustanovení, které v případě pravomocně zamítnutého návrhu na nařízení předběžného opatření","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"44. Odvolací soud z výše vyložených důvodů usnesení soudu prvního stupně v rozsahu výroků II. až VII. podle § 219 o. s. ř. potvrdil jako věcně správné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. V záhlaví označeným usnesením soud prvního stupně rozhodl tak, že „Soud přibírá do řízení jakožto účastníka , adresa, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, .“ (výrok I.), „Ukončuje se účast v řízení , tituly před jménem, , předsedkyně , adresa, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, .“ (výrok II.), „Návrh na nařízení předběžného opatření doručený soudu dne 30. 11. 2024, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí - usnesení shromáždění , adresa,  přijatého mimo zasedání dne 15. 12. 2023, kdy byla schválena změna stanov a za předsedu SVJ byl zvolen , Anonymizováno, , , adresa, , IČO , IČO, , se zamítá.“ (výrok III.), „Řízení o návrhu na vydání předběžného opatření shodného znění ze dne 23. 12. 2024 se zastavuje.“ (výrok IV.), „Řízení o návrhu na vydání předběžného opatření shodného znění ze dne 6. 2. 2025 se zastavuje.“ (výrok V.), „Řízení o návrhu na vydání předběžného opatření shodného znění ze dne 1. 3. 2025 se zastavuje.“ (výrok VI.), „Navrhovateli se po právní moci tohoto usnesení vrací složené jistoty za návrh na předběžné opatření ve výši 40 000 Kč (4 x 10 000 Kč).“ (výrok VII.).2. V odůvodnění soud prvního stupně (dále též jen „soud“) uvedl, že dne 30. 11. 2024 podal „žalobce“ návrh na vydání předběžného opatření, kterým se ve smyslu ustanovení § 1209 o. z. domáhá, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí - usnesení shromáždění , adresa,  (dále též jen „společenství“ či „SVJ“) přijatého mimo zasedání dne 16. 12. 2023, kdy byla schválena změna stanov a za předsedu SVJ byl zvolen , adresa, , IČO , IČO, . Návrh neobsahoval v podstatě žádné vylíčení rozhodujících skutečností, byl odůvodněn pouze tím, že „členská schůze“ neproběhla, a proto nic není schválené. Dále je zde uvedeno, že dne 5. 12. 2024 skončí žalované (zřejmě tedy předsedkyni , Jméno navrhovatele B, ) funkční období a zákaz je nutné vydat bez prodlení, aby bylo zabráněno dalším podvodným výplatám peněz na dohody na výkon funkce pro členy výboru. Je poukazováno na to, že za poslední 3 roky „žalovaná“ nedala schválit účetní závěrku. Následně navrhovatel podal zcela identický návrh dne 23. 12. 2024 a dne 25. 2. 2025 a rovněž dne 7. 3. 2025, kde v odůvodnění navíc pouze poukazoval na to, že nastala nová situace, kdy , tituly před jménem,  je od 9. 1. 2025 zapsán (aniž by uvedl jako co), petit návrhu na vydání předběžného opaření však zůstal nezměněn. Dále soud uvedl, že návrhy na vydání předběžného opaření byly podány po zahájení řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí o změně stanov ze dne 15. 12. 2023 a neplatnosti rozhodnutí o zvolení , adresa, , IČO , IČO, . Návrh ve věci samé byl odůvodněn tím, že dne 16. 12. 2023 vydala „žalovaná“ (, Jméno navrhovatele B,  jako předsedkyně SVJ) výsledky hlasování, aniž by vysvětlila, zda proběhla členská schůze. Dále uvedl, že jmenovaná znemožnila navrhovateli být řádně zvolen do funkce a není jasné, kdo hlasoval za navrhovatele, když tento se hlasování neúčastnil.3. Soud se v první řadě zabýval okruhem účastníků předmětného řízení s tím, že předmětem návrhu je vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění SVJ přijatých formou per rollam dne 15. 12. 2023. Účastníky řízení jsou zásadně navrhovatel a dále ti, o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno (viz § 6 odst. 1 a § 1 odst. 1 z. ř. s.). Vedle navrhovatele je tedy účastníkem řízení předmětné společenství vlastníků, v němž je navrhovatel členem (vlastníkem jednotky). Následně soud citoval příslušná zákonná ustanovení, konkrétně ustanovení § 7 odst. 1 z. ř. s. s tím, že v souladu s citovaným ustanovením soud ve výroku I rozhodl o přibrání , adresa,  do řízení. Naopak účastníkem takového řízení není osoba , Jméno navrhovatele B,  která byla do 8. 3. předsedkyní výboru SVJ (viz úplný výpis z rejstříku společenství vlastníků jednotek). Soud dle ustanovení § 7 odst. 2 z. ř. s. účast , Jméno navrhovatele B,  na řízení ukončil. Následně soud citoval ustanovení § 1209 odst. 1 o. z. s tím, že soudní praxe je ustálena v posouzení, že návrh na vydání rozhodnutí podle § 1209 odst. 1 věty první za středníkem o. z. o dočasném zákazu jednat podle rozhodnutí shromáždění, jehož platnost je zpochybňována, je návrhem na nařízení předběžného opatření. Použijí se proto mj. i § 75b o. s. ř. o povinnosti navrhovatele složit jistotu (k tomu soud odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2016, sp. zn. 26 Cdo 3645/2016). Následně soud citoval ustanovení § 75 odst. 2, § 102 odst. 1 o. s. ř., § 1 odst. 3 z. ř. s. Soud v prvé řadě ověřil, že navrhovatel složil jistotu (dle § 75b odst. 1 ve spojení s § 102 odst. 3 o. s. ř.), čímž byly splněny předpoklady pro věcné posouzení návrhu.4. Dále soud konstatoval, že podaným návrhem se navrhovatel domáhá, aby soud dočasně zakázal jednat podle výsledku hlasování mimo zasedání ze dne 16. 12. 2023, kdy členská schůze schválila nadpoloviční většinou změnu stanov podle návrhu v „době 1“ a kdy členská schůze schválila nadpoloviční většinou k 15. 12. 2023 za předsedu SVJ: , adresa, , IČO , IČO, . V návrhu na nařízení předběžného opatření ani v návrhu ve věci samé, není uvedeno, v čem měla spočívat změna Stanov SVJ, kterou navrhovatel zmiňuje. Návrh dále neobsahuje žádné důvody, proč navrhovatel napadá rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek, zda byla přijata v rozporu se stanovami či se zákonem, pouze uvádí, že členská schůze nic neschválila, protože žádná neproběhla. Soud dále pokračoval, že návrh na zákaz jednání podle napadeného rozhodnutí shromáždění je sice formou předběžného opatření v řízení o věci samé, možnost tohoto procesního opatření však vychází přímo z hmotněprávní úpravy (§ 1209 odst. 1 o. z.); pro vydání takového předběžného patření je třeba, aby byly splněny podmínky řízení ve věci samé, a navrhovatel musí též tvrdit a osvědčit rozhodné skutečnosti vedoucí k úspěchu ve věci. Návrh tedy může podat pouze přehlasovaný vlastník jednotky a je-li pro to důležitý důvod. Návrh musí být podán v prekluzivní tříměsíční lhůtě ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl. Kromě osvědčení existence nároku ve věci samé je na navrhovatelích, aby osvědčili potřebu zatímní úpravy mezi účastníky ve smyslu ustanovení § 102 odst. 1 o. s. ř. s tím, že soud odkázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 6 Cmo 246/2019. Dále soud uvedl, že má-li být předběžné opatření ve smyslu ustanovení § 1209 odst. 1 o. z. nařízeno, musí být osvědčen nárok ve věci samé a musí být osvědčena naléhavost potřeby k zatímní úpravě. Soud zdůraznil, že v návrhu na vydání tohoto typu rozhodnutí musí být tvrzeny okolnosti, vedoucí k bezodkladnému rozhodnutí o zákazu jednání podle napadeného rozhodnutí, tedy okolnosti, v nichž by bylo možno spatřovat újmu navrhovatele, nedošlo-li by k nařízení zákazu jednat před tím, než bude rozhodnuto ve věci samé a soud odkázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 6 Cmo 1911/2018. Soud tedy v prvé řadě zkoumal, zda byl návrh podán v prekluzivní tříměsíční lhůtě a zda byl podán přehlasovanými vlastníky. Návrh se týká usnesení shromáždění vlastníků ze dne 15. 12. 2023, u soudu byl podán dne 29. 12. 2023, byl tedy podán před uplynutím tříměsíční prekluzivní lhůty. Ze seznamu členu SVJ vyhovovaného výborem SJV vzal soud za osvědčené, že navrhovatel je vlastníkem bytové jednotky č. , Anonymizováno,  a tedy členem SVJ. K podání návrhu je tedy aktivně legitimován. Z návrhu však dle soudu není zřejmé, z jakého důvodu se navrhovatel vyslovení neplatnosti rozhodnutí shromáždění mimo zasedání domáhá, když možnost přijmout rozhodnutí mimo zasedání předpokládá ustanovení čl. 12 Stanov SVJ (viz Stanovy SVJ přijaté dne 5. 12. 2019). Soud tak neměl za osvědčeno oprávněnost nároku ve věci samé, což je samo o sobě důvodem pro zamítnutí dočasného zákazu jednat. Dále soud poukázal na to, že navrhovatel nespecifikoval, v čem spočívá naléhavost situace, kterou by bylo na místě řešit předběžným opatřením. Navrhovatel sice tvrdil že návrh má být vydán, aby bylo zabráněno podvodným výplatám peněz na dohody na výkon funkce pro členy výboru, skutečnost „podvodného vybírání peněz“ nijak blíže nevysvětlil a žádným způsobem neosvědčil. Jiný důvod potřeby zatímní úpravy netvrdil. Navrhovatel tak nijak neosvědčil, že by v současné době byla nějak bezprostředně ohrožena jeho práva, a ani která konkrétní práva a jakým způsobem. Soud neshledal žádné okolnosti, v nichž by bylo možno spatřovat újmu navrhovatele, pokud by soud navrhovaný zákaz nevydal a odkázal na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze sp. zn. 6 Cmo 1911/2018) s tím, že skutková tvrzení ohledně této hrozící újmy a případných následcích pro navrhovatele v návrhu zcela absentují. Vzhledem k uvedenému soud návrh na nařízení předběžného patření zamítl ve výroku III. v celém rozsahu.5. Dále soud uvedl, že ve výrocích „I.“ (správně asi IV. - poznámka odvolacího soudu), V., VI., soud zastavil řízení ohledně „hodných návrhu“ (správně asi „shodných návrhů“ - poznámka odvolacího soudu) na nařízení předběžného opatření, když dle § 83 odst. 1 o. s. ř. zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení. Soud uvedl, že překážka litispendence je sice upravena v § 83 o. s. ř., toto ustanovení je však aplikovatelné i na řízení nesporná, upravená zákonem o zvláštních řízeních soudních (dle § 1 odst. 3 z. ř. s.). Smyslem tohoto ustanovení je zabránit stavu, kdy by totožné osoby byly zavázány případně protichůdnými rozhodnutími, jež byla vydána v různých řízeních ve stejné věci. Uvedené se uplatní i ve vtahu k předběžným opatřením. Podání pozdějších návrhů na nařízení předběžného opatření shodného znění je logicky i zcela nadbytečné. Soud poukázal na to, že navrhovatel podal ve věci postupně 4 návrhy na nařízení shodného předběžného opatření s tím, že ve vztahu k návrhům ze dne 23. 12. 2024, 6. 2. 2025 a 11. 3. 2025 je dána překážka řízení dříve zahájeného (překážka litispendence) a soudu tak nezbylo než řízení o těchto předběžných návrzích zastavit.6. Stran výroku VII. soud uvedl, že podle § 75b odst. 4 o. s. ř. navrhovateli vrátil složené jistoty v celkové výši 40 000 Kč, když ze strany navrhovatele, byla ke každému návrhu na nařízení předběžného opatření složena jistota ve výši 10 000 Kč (ve dech 13. 11. 2024, 23. 12. 2024, 5. 2. 2025, a 7. 3. 2025). Vzhledem k tomu, že návrh na vydání předběžného opatření byl v jednom případě zamítnut a v dalších bylo řízení zastaveno, soud v uvedeném výroku rozhodl o vrácení všech 4 zaplacených jistot. O náhradě nákladů řízení soud podle § 145 o. s. ř. nerozhodoval.7. Proti usnesení soudu prvního stupně podal navrhovatel včasné odvolání z 3. srpna 2025 na č.l. 254, přičemž výslovně v tomto odvolání uvedl, že se odvolává proti výrokům II., III., IV., V., VI., VII. s tím, že vznáší námitku proti přibrání účastníka „v odstavci I.“. Odůvodnil však toliko jen odvolání do výroku VII., jímž soud rozhodl o vrácení jistoty za návrh na předběžné (předběžná - poznámka odvolacího soudu) opatření ve výši 40 000 Kč (4 x 10 000 Kč) tím, že se jedná podle soudkyně Šenkové o shodné podání, proto požaduje vrácení celých 30 000 Kč i s poplatky 3 x 1000 Kč, celkem 33 000 Kč.8. Odvolatel doplnil odvolání na č.l. 263, ve kterém však označil jiné číslo jednací odvoláním napadeného rozhodnutí - konkrétně č. j. 66 Cm 108/2025-256, nicméně dle obsahu doplnění odvolání a především z odvolacího petitu vyplývá, že se doplnění odvolání vztahuje k usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. července 2025 č. j. 66 Cm 108/2025-243. V úvodu doplnění tohoto odvolání namítá, že soudkyně Mgr. Šenková není schopná „žalobu“ vyřešit s tím, že se jedná „o nespravedlivý soud“, kde Mgr. Lucie Šenková soudí nespravedlivě a pouze řeší svůj osobní problém, a vyjadřuje přesvědčení, že „je jisté, že žádný advokát do toho dobrovolně nepůjde“. Brojil proti tomu, že Mgr. Šenková účelově přejmenovala žalobu na „vyslovení“, ale „žaloba je však psána na určení neplatnosti“ s tím, že odvolatel „nemá zájem, aby Mgr. Šenková něco vyslovovala“. Dále popisoval, jaké soudní poplatky zaplatil a vytýkal soudu, že se nikde nezmiňuje, kolik poplatků zaplatil a jak s nimi bude naloženo, a pokud se zmínila , tituly před jménem, , tak mu peníze zase nezaslala. Dále vyjádřil přesvědčení, že Mgr. Šenková mu chce převážnou část poplatků upřít, a proto vypořádání poplatků odkládá. Odvolatel dále brojil proti tomu, že proti Mgr. Šenkové podal námitku pro podjatost dne 3.8.2025 s tím, že tato námitka se musí vyřešit a „usnesení, které vydala Mgr. Šenková nemůže platit“, neboť odvolatel. je „stále přesvědčen, že Mgr. Šenková je podjatá soudkyně a do vyřešení námitky nemůže soudit a její úkon je zatím neplatný“.9. Stran výroku I. odvolatel vyjádřil přesvědčení, že odvolání je možné, o čemž nemá pochybnosti. Uvedl, že soud přibírá SVJ a neuvádí, kdo SVJ zastupuje, což je nepřípustné a dále, že soudkyně nemůže nikoho přibrat, neboť „o žalovaném rozhoduji já a za změnu žaloby jsem zaplatil 2 000 Kč a určil, kdo SVJ zastupuje.“ Dále uvedl, že „zasílá výpis z Czech pointu, to má váhu notáře a dne 3.1.2025 byla paní , Anonymizováno, , stále místopředsedkyní. Mgr. Šenková musí nezbytně určovat, kdo SVJ zastupuje.“ Brojil i proti tomu, že tento výrok soud neodůvodnil.10. Stran výroku II. o ukončení účasti v řízení , tituly před jménem,  namítl, že je „úkladné a nemůže projít“, neboť paní , Anonymizováno,  pokračuje v intrikách a v neoprávněných platbách za výkon funkce předsedy SVJ a za poslední tři roky to budou vysoké částky a soud asi stále nemá její vyjádření k „žalobě“. Uvedl, že paní , Anonymizováno,  „bude patrně jediný viník, protože nyní předložila zápisy a vše to budou falzifikáty a její vyjádření je nezbytné“. Brojil též proti tomu, že tento výrok soud řádně neodůvodnil, bez čehož účast nelze ukončit.11. Stran odvoláním napadeného výroku III. namítl, že vydání předběžného opatření je nezbytné, aby bylo zabráněno výplatě dalších podvodných peněz a požádal soud, aby navrhovatele případně vyzval, co má v návrhu upravit. Brojil proti tomu, že „zamítnutí vydání PO za více jak 8 měsíců je úkladné“ s tím, že návrh měl být vypořádán do 7 dnů a že cílem je připravit „žalobce“ o soudní poplatek 1 000 Kč. Uvedl, že právo na vydání předběžného opatření nemůže být „žalobci“ odepřeno, neboť řádně zaplatil jistotu i soudní poplatek.12. Odvolatel nesouhlasil asi s výroky IV. až VI., jimiž bylo soudem rozhodnuto o zastavení řízení o pozdějších návrzích na vydání předběžného opatření shodného znění ze 23. 12. 2024, 6. 2. 2025, 1. 3. 2025 s tím, že soud takovéto podání musí odmítnout. Také nesouhlasil s tím, že řízení nemá řádné č. j. a je uvedené 4x č. j. 79 Cm 1/2024-_ . Každé usnesení musí mít dle odvolatele řádné číslo a odůvodnění, musí být vypořádán soudní poplatek. Uvedl, že „Návrhy nebyly podány stejným osobám ani proti stejným žalovaným. Ve státní správě se v případě shodných podání uplatní poslední a zbytek se vrátí.“ Spatřoval v tom „úkladnost Mgr. Šenkové“.13. Stran výroku VII. uvedl, že 10 000 Kč nechce vrátit, protože vydání předběžného opatření je nezbytné pro zabránění trestné činnosti.14. Odvolatel navrhl zrušení výroku I., dále stran výroku II., aby účast v řízení , Jméno navrhovatele B,  byla potvrzena a nedošlo k ukončení její účasti, stran výroku III. požadoval vydání předběžného opatření, stran výroku IV. až VI. požadoval, aby tyto návrh na vydání předběžného opatření byly znovu soudem projednány, doplněno č. j. a odůvodnění a byl vypořádán soudní poplatek, stran výroku VII. navrhl, aby mu byla vrácena jistota ve výši 10 000 Kč s tím, že 10 000 Kč má být použito na vydání předběžného opatření.15. Odvolací soud dospěl na základě podaného odvolání a jeho doplnění ve spojení s odvolacím petitem k závěru, že odvolatel podal odvolání i proti výroku I. usnesení soudu prvního stupně.16. Odvolací soud se musel předně zabývat vznesenou námitkou podjatosti vůči rozhodující soudkyni Mgr. Lucii Šenkové, s tím, že „tato námitka se musí vyřešit“ a „usnesení, které vydala Mgr. Šenková nemůže platit“, neboť odvolatel. je „stále přesvědčen, že Mgr. Šenková je podjatá soudkyně a do vyřešení námitky nemůže soudit a její úkon je zatím neplatný“.17. Odvolatel zjevně přehlédl, že námitka podjatosti Mgr. Lucie Šenkové byla již odvolacím soudem vyřešena, a to v rámci usnesení ze dne 21. 11. 2025, č. j. Nco 55/2025-275, jímž odvolací soud rozhodl tak, že „Soudkyně Městského soudu v Praze Mgr. Lucie Šenková není vyloučena z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 66 Cm 108/2025.“ a jež Vrchní soud v Praze odůvodnil následovně: „Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí může soudcův poměr k věci vyplývat především z jeho přímého právního zájmu na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdy by soudce sám byl účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech (např. kdyby jinak mohl být vedlejším účastníkem). Poměrem k věci se rozumí i situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání (např. jako svědek vnímal skutečnosti, které jsou předmětem dokazování), a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti. V posuzovaném případě nebyly zjištěny (z obsahu spisu se nepodávají) žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti ve výroku jmenované soudkyně. Sama soudkyně Mgr. Šenková ve svém vyjádření jakýkoli poměr k účastníkům, stejně jako jakýkoli poměr k věci, vyloučila a žádný takový vztah, významný z pohledu § 14 o. s. ř., který by mohl představovat důvod jejího vyloučení z projednávání a rozhodnutí předmětné věci, z obsahu spisu dovodit nelze. Z obsahu námitky podjatosti je zřejmé, že jádrem pochybností o nepodjatosti jmenované soudkyně je subjektivní pocit nespokojenosti navrhovatele s postupem a rozhodováním soudkyně jak v projednávané věci, tak v řízeních o předběžných opatřeních. Takový argument je však irelevantní, neboť zákon výslovně stanoví (§14 odst. 4 o. s. ř.), že důvodem vyloučení nejsou okolnosti spočívající v postupu soudce (nebo přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jejich rozhodování v jiných věcech.“ Toto usnesení bylo přitom odvolateli řádně doručeno do jeho datové schránky dne 12. 12. 2025, a to nikoliv fikcí. Žádné další právně relevantní skutečnosti ohledně podjatosti dotčené soudkyně přitom od vydání tohoto usnesení nevznesl. Tato odvolací námitka tedy není důvodná.18. Vrchní soud v Praze se jako soud odvolací dále zabýval tím, zda odvolání je přípustné či nikoli, a dospěl k závěru, že odvolání proti usnesení soudu prvního stupně v rozsahu výroku I. není přípustné.19. Odvoláním napadeným výrokem I. usnesení soudu prvního stupně soud přibral do řízení jako účastníka , adresa, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, .20. Z procesněprávního hlediska zákonodárce zahrnul bez dalšího řízení, v němž soud přezkoumává platnost rozhodnutí orgánu právnické osoby, mezi tzv. nesporná řízení upravená zákonem č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních (to vyplývá již jen z výslovného znění ustanovení § 88 odst. 2 či § 90 z. ř. s.), a to řízení ve statusových věcech právnických osob. Srov. plně aplikovatelné závěry na posuzovanou věc v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 6. 2019 sp. zn. 27 Cdo 1435/2019 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2018, sp. zn. 29 Cdo 3307/2016, v němž Nejvyšší soud uvedl, že „Závěr, …že řízení o vyslovení neplatnosti usnesení nejvyššího orgánu obchodní korporace je řízením ve statusových věcech, platí i po 1. 1. 2014 … i na řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu i jiných právnických osob (včetně spolku).“21. V daném případě se navrhovatel domáhá určení neplatnosti schválené změny stanov (konkrétně rozhodnutí přijatého mimo zasedání shromáždění) a o volbě předsedy společenství. Jedná se o tzv. nesporné řízení ve statusové věci právnické osoby.22. Přibrání účastníka řízení a ukončení jeho účasti v řízení upravuje pro tzv. nesporná řízení v režimu zákona o zvláštních řízeních soudních ustanovení § 7 z. ř. s., které se uplatní i v posuzovaném řízení. Jinak vyjádřeno ustanovení § 7 z. ř. s. upravuje postup soudu při zkoumání okruhu účastníků v tzv. nesporných řízeních dle z. ř. s. a následný postup soudu za situace, zjistí-li, že by se měl někdo určitého řízení účastnit, neboť splňuje zákonné předpoklady pro účastníka předmětného řízení, ale neúčastní se jej, či naopak se řízení účastní, ačkoliv nesplňuje zákonem stanovené předpoklady, aby byl účastníkem takového řízení.23. Dle § 7 z. ř. s. „Jestliže někdo z těch, o jejichž právech nebo povinnostech má být v řízení jednáno, se neúčastní řízení od jeho zahájení, soud, jakmile se o něm dozví, jej přibere do řízení jako účastníka. Proti takovému usnesení není odvolání přípustné.“ (odst. 1 - podtržení a vytučnění doplněno odvolacím soudem), „Jestliže se řízení účastní ten, o jehož právech nebo povinnostech se v řízení nejedná, soud usnesením jeho účast v řízení ukončí.“ (odst. 2)24. Pro tzv. nesporná řízení v režimu zákona o zvláštních řízeních platí, že vyjde-li v průběhu řízení najevo, že účastníkem řízení má být další osoba, která se řízení neúčastní, bez ohledu na to, zda se její účastenství řídí pravidly uvedenými v § 6 odst. 1, nebo 2 z. ř. s., soud ji usnesením přibere do řízení jako dalšího účastníka, přičemž proti takovému rozhodnutí zákonodárce výslovně nepřipustil podání odvolání. Uvedený postup tedy platí jak pro řízení zahájená na návrh, neoznačil-li navrhovatel všechny osoby, které mají být účastníky řízení, což je posuzovaný případ, tak i pro řízení zahájená soudem bez návrhu, opomněl-li soud při zahájení řízení některou osobu, jež má být rovněž účastníkem řízení.25. V daném případě zákon nezakládá přípustnost odvolání proti usnesení o přibrání účastníka, proto soud prvního stupně zcela správně uvedl v poučení, že proti výroku I. usnesení není odvolání přípustné a odvolatel se tudíž mýlí, uvedl-li v doplnění odvolání, že nepochybuje o tom, že je možné odvolání proti výroku I. předmětného usnesení soudu prvního stupně.26. Odvolací soud z výše vyloženého důvodu odvolání proti výroku I. předmětného usnesení odmítl dle § 218 písm. c) o. s. ř. jako směřující proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné, aniž by byl vůbec oprávněn se zabývat věcnými argumenty uvedenými v odvolání.27. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal usnesení soudu prvního stupně v rozsahu výroků II. až VII. a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.28. Stran výroku II. o ukončení účasti v řízení , Jméno navrhovatele B, , který se týká účastenství v řízení o určení (vyslovení) neplatnosti rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek odvolací soud poukazuje na výše citované ustanovení § 7 odst. 2 z. ř. s. a dále na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu. V usnesení ze dne 19. 9. 2018 sp. zn. 29 Cdo 4727/2016 Nejvyšší soud výslovně uvedl, že „Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu k účastenství v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady akciové společnosti či společnosti s ručením omezeným se podává, že: 1) Řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady je řízením ve statusových věcech obchodních společností ve smyslu § 9 odst. 3 písm. b) o. s. ř. (srov. z aktuální judikatury usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 7. 2018, sp. zn. 29 Cdo 3307/2016, a judikaturu v něm citovanou).2) V řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady je jednáno především o právech a povinnostech společnosti, jejíž valná hromada napadené rozhodnutí přijala. Dalším osobám, jejichž práva nebo povinnosti mohou být v řízení dotčeny, zakládá § 131 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obch. zák.“), aktivní věcnou legitimaci k podání návrhu na vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady.3) Účastníkem řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady je kromě navrhovatele pouze společnost, jejíž valná hromada napadené usnesení přijala.Srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2012, sp. zn. 29 Cdo 1982/2011, k jehož závěrům se Nejvyšší soud opakovaně přihlásil (srov. za všechna rozhodnutí např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2016, sp. zn. 29 Cdo 2853/2016).Uvedené závěry opakovaně shledal ústavně konformními i Ústavní soud. I podle jím přijatého výkladu platí, že účastníkem řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady je vedle navrhovatele (či navrhovatelů) toliko společnost, jejíž valná hromada přijala napadená usnesení. Uvedený závěr Ústavní soud vyslovil i v situaci, kdy se účasti v řízení neúspěšně domáhali členové orgánů společnosti, kteří byli napadenými usneseními odvoláni z funkce či do této funkce zvoleni, a jejichž postavení se případné vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady ve svých důsledcích bezesporu může dotknout (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 27. 8. 2008, sp. zn. I. ÚS 1604/08, ze dne 19. 3. 2009, sp. zn. III. ÚS 2447/08, či ze dne 9. 3. 2017, sp. zn. IV. ÚS 407/17).“29. Výše formulované závěry Nejvyšším soudem stran účastenství v řízení o vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady akciové společnosti či společnosti s ručením omezeným jsou plně aplikovatelné i v předmětném řízení. Ostatně vyplývají i z judikatury Nejvyššího soudu. Odvolací soud tedy shrnuje, že účastníky řízení ohledně určení (vyslovení) neplatnosti rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek je vždy pouze jen navrhovatel (navrhovatelé) - bez ohledu na to, zda je či není aktivně věcně legitimován k podání příslušného návrhu, je tedy účastníkem řízení toliko z titulu navrhovatele, a samo společenství vlastníků jednotek coby právnická osoba, o jejíž rozhodnutí se jedná (srov. otázku účastenství /tj. kdo byl účastníky řízení/ v typově stejném řízení např. v usnesení Nejvyššího soudu pod sp. zn. 26 Cdo 1312/2017, 26 Cdo 4567/2016, 26 Cdo 2275/2021 či 26 Cdo 3037/2024 a mnoha dalších). Dlužno ještě zdůraznit, že v tzv. nesporném řízení, což je i posuzovaný případ, je sice navrhovatel )v případě na návrh zahájeného řízení) oprávněn ve svém návrhu vymezit okruh účastníků předmětného řízení, ovšem „poslední slovo“ ohledně konečného vymezení okruhu účastníků řízení - dle zákonem stanovených kritérií, náleží výhradně soudu, který rozhodne ve smyslu § 6 a 7 z. ř. s. a vymezí okruh účastníků řízení (jinak řečeno soud je povinen stanovit správně okruh účastníků daného řízení, nestanoví-li ho správně navrhovatel ve svém návrhu na zahájení řízení). Uvedené však neplatí ve sporném řízení, ve kterém má žalobce z hlediska vymezení okruhu účastníků řízení mnohem silnější postavení, tedy je to výhradně žalobce, na jehož vůli výhradně závisí, koho označí za žalovaného a ten se z tohoto titulu stane účastníkem řízení a soud nemá oprávnění ukončovat jeho účast v řízení, i kdyby nebyl žalovaný pasivně věcně legitimován - nebyl nositelem povinnosti, jejíhož splnění se žalobce domáhá (lidově - tj. zjednodušeně vyjádřeno, pokud žalobce zažaluje nesprávného člověka, který nemá s žalovanou věcí nic společného, soud není oprávněn jeho účast ukončit, avšak důsledkem nesprávně zažalované osoby v případě meritorního rozhodnutí soudu bude neúspěch žalobce v souzené věci, tedy zamítnutí jeho žaloby). Odvolací soud tedy uzavírá, že soud prvního stupně správně rozhodl o ukončení účasti , Jméno navrhovatele B,  v tomto řízení, neboť o jejích právech a povinnostech se v tomto řízení nejedná.30. Stran odvolání do výroků IV. až VI., jimiž bylo soudem rozhodnuto o zastavení řízení o pozdějších návrzích na vydání předběžného opatření shodného znění ze 23. 12. 2024, 6. 2. 2025, 1. 3. 2025, ohledně nichž byla stěžejní odvolací námitka, že odvolatel nesouhlasí se zastavením řízení a že soud takovéto podání musí odmítnout. Odvolací soud neshledal ani tuto odvolací námitku důvodnou.31. Předně odvolací soud uvádí, že předmětem odvoláním napadených výroků IV. až VI. nebylo rozhodnutí o soudním poplatku, proto odvolací soud nepřezkoumával rozhodnutí o něčem, o čem nebylo soudem prvního stupně vůbec rozhodnuto. Jinak řečeno přezkoumával to, co bylo řešeno v odvoláním napadeném výroku, resp. výrocích.32. Dle § 83 odst. 1 o. s. ř. „Zahájení řízení brání tomu, aby o téže věci probíhalo u soudu jiné řízení.“ Obecně platí, že překážka věci zahájené (litispendence) brání tomu, aby o téže věci probíhalo více než jedno řízení. Totožnost věci je určena stejným předmětem řízení a stejnými účastníky řízení. Ke stejným závěrům ostatně dochází i komentářová literatura - viz komentář k § 83 odst. 1 o. s. ř. in Jirsa, J. a kol., Občanské soudní řízení (soudcovský komentář). Kniha II. § 79 - 180 občanského soudního řádu. Vydání druhé, doplněné a upravené. Praha: Walters Kluwer ČR, a.s. 2016. Ve smyslu § 83 odst. 1 o. s. ř. se tedy jedná o tutéž (stejnou) věc a překážku litispendence tehdy, jde-li v pozdějším řízení o tentýž nárok, o němž bylo již zahájeno jiné řízení. Tedy týká-li se stejného předmětu řízení vymezeného petitem návrhu/žaloby a vyplývající ze stejného skutkového vymezení (dále též jen „podmínka 1“) a současně týká-li se týchž osob (dále též jen „podmínka 2“). Překážka litispendence je upravena v o. s. ř. (§ 83), tedy právním předpisu, jež upravuje sporná řízení. To ustanovení se však aplikuje i na řízení tzv. nesporná - upravená zákonem o zvláštních řízeních soudních viz § 1 odst. 3 z. ř. s.33. Výše uvedené obecné závěry týkající se překážky litispendence jsou však aplikovatelné i na posuzovaný případ, který je specifický toliko jen tím, že se nejedná o „jiná“ řízení ve smyslu řízení vedených soudy sice o téže věci, ale pod jinými - samostatnými spisovými značkami, ale že se jedná o zjednodušeně vyjádřeno o více „subřízení“ o téže věci, která jsou v dané věci vedena v rámci jednoho řízení pod sp. zn. 66 Cm 10//2025, resp. že se jedná o více paralelních „subřízení“ vedených o stejném návrhu (věci), konkrétně o stejném návrhu na nařízení předběžného opatření v rámci jednoho (pracovně vyjádřeno „hlavního“) řízení. Smyslem předmětného zákonného ustanovení (§ 83 o. s. ř.) je zabránění stavu, aby totožná osoba nebyla zavázána (případně totožné osoby nebyly zavázány) případně protichůdnými rozhodnutími, jež by byla vydána v různých řízeních, avšak ve stejné věci. Uvedené se však i přes popsané specifikum posuzované věci plně uplatní i ve vztahu k totožným návrhům na nařízení předběžných opatření v rámci jednoho („hlavního“) řízení, protože i při rozhodování o nařízení předběžného opatření by mohlo dojít případně k nežádoucímu stavu, že by mohla být totožná osoba zavázána (totožné osoby zavázány) protichůdnými rozhodnutími. Odvolací soud tedy shrnuje, že nesouhlas odvolatele se zastavením řízení nebyl důvodný stejně jako jeho námitka, že soud takovéto podání (myšleno návrhy na předběžná opatření) musí odmítnout. Pro odmítnutí těchto návrhů nebyl zákonný důvod. Soud prvního stupně tedy správně - v souladu se zákonem, řízení o pozdějších a totožných návrzích na nařízení předběžných opatření zastavil pro překážku litispendence (viz výroky IV. až VI.).34. Odvolacímu soudu není zřejmé, co odvolatel myslel tím, když namítal, že nesouhlasí s tím, že „řízení nemá řádné č. j. a je uvedené 4x č. j. 79 Cm l/2024-_ . Každé usnesení musí mít řádné číslo a odůvodnění, …“ Zřejmá není především odvolatelem uvedená spisová značka 79 Cm 1/2024, protože Krajský soud v Praze vyslovil usnesením ze dne 5. 11. 2024 č. j. 79 Cm 1/2024-136 svoji místní nepříslušnost a po právní moci tohoto usnesení (ta nastala dle vyznačené doložky právní moci dne 3. 7. 2025) byla věc postoupena Městskému soudu v Praze jako místně příslušnému, s čímž se pojí i nově přidělená spisová značka, v daném případě 66 Cm 108/2025, pod níž je věc již příslušným soudem řešena. Odvoláním napadené usnesení má v pravém horním rohu uvedeno řádné číslo jednací, skládající se ze spisové značky - v daném případě 66 Cm 108/2025, a za pomlčkou je správně uvedené číslo listu, na kterém se ve spisu usnesení nachází, v daném případě č.l. 243. Soud správně nikde neuvedl odvolatelem zmiňované neúplné číslo jednací 79 Cm 1/2024 - _ bez uvedeného čísla listu, natož 4 x, jak uvedl odvolatel ve svém odvolání. Naopak, soud prvního stupně zcela správně identifikoval v rámci předmětného „hlavního“ (jediného) řízení ve věci samé návrhy na nařízení předběžného opatření datem, ze kterého tyto návrhy pocházejí, což je z hlediska jejich dostatečné identifikace zcela postačující a nezaměnitelné kritérium za předpokladu, že stejného dne nebylo podáno více takových návrhů, což v daném případě nebylo.35. Stran odvoláním napadeného výroku III. se odvolací soud neztotožnil s odvolací námitkou, že „soud musí vydat PO, toto právo nemůže být žalobci odepřeno“ s tím, že navrhovatel řádně zaplatil jistotu i soudní poplatek.36. Podle § 102 o. s. ř. je-li třeba po zahájení řízení zatímně upravit poměry účastníků nebo je-li po zahájení řízení obava, že by výkon rozhodnutí v řízení posléze vydaného mohl být ohrožen, může soud nařídit předběžné opatření (odst. 1); ….ustanovení § 75, 75a, 75b, 75c, 76, 76c, 76d, 76e, 76f, 76g, § 77 odst. 1 písm. b) až d), § 77 odst. 2, § 77a a § 78 odst. 3 o. s. ř. se použijí obdobně (odst. 3); V daném případě se jedná o návrh na nařízení předběžného opatření po zahájení řízení.37. V řízeních o určení (vyslovení) neplatnosti rozhodnutí přichází v úvahu pouze nařízení předběžného opatření z důvodu potřeby zatímně upravit poměry účastníků řízení (dále jen důvod 1/), nikoli pro obavu, že by výkon rozhodnutí posléze v řízení vydaného mohl být ohrožen (důvod 2/). Z povahy věci totiž vyplývá, že rozhodnutí o určení (vyslovení) neplatnosti rozhodnutí se nuceně nevykonává podle ustanovení části šesté o. s. ř. upravující výkon rozhodnutí ani podle exekučního řádu, neboť jím není žádnému z účastníků ukládána povinnost k plnění.38. Institut předběžného opatření neslouží k tomu, aby sám o sobě vyřešil sporné vztahy účastníků, ale aby zatímně do doby, než bude známo, jak budou řešené vztahy účastníků vyřešeny pravomocným rozhodnutím soudu, poměry upravil.39. Odvolací soud se tedy musel zabývat tím (stejně jako soud prvního stupně), zda je splněn předpoklad pro vyhovění návrhu na nařízení předběžného opatření (z důvodu ad 1/) a dospěl k závěru, že nikoliv. Skutečnost, zda existuje potřeba zatímně upravit poměry účastníků řízení, je třeba vždy posuzovat ve vztahu k předmětu řízení ve věci samé; rozhodující je stav v době vydání usnesení soud prvního stupně (§ 75c odst. 4 o. s. ř.).40. Návrhem na nařízení předběžného opatření ze dne 30. 11. 2024 se navrhovatel domáhal dočasného zákazu jednat podle napadeného rozhodnutí - usnesení shromáždění společenství přijatého mimo zasedání dne 16. 12. 2023, kdy byla schválena změna stanov a za předsedu SVJ bylo zvoleno , právnická osoba, . Návrh na nařízení předběžného opatření odůvodnil toliko jen tím, „aby bylo zabráněno dalším podvodným výplatám peněz na dohody na výkon funkce pro členy výboru“ a dále uvedl, že za poslední 3 roky žalovaná nedala schválit účetní závěrku, která musí obsahovat odměny pro členy výboru s tím, že za poslední 3 roky to bude cca 150 tis. Z výše uvedených skutečností navrhovatel dovozoval nutnost zatímně upravit poměry účastníků řízení. Tato tvrzení navrhovatele předběžného opatření, mající dokládat potřebu zatímně upravit poměry účastníků řízení navrženým předběžným opatřením, se musí však vztahovat k předmětu řízení. Musí být dán vztah tvrzeného (osvědčovaného) jednání účastníka řízení (kvůli kterému je navrhováno nařízení předběžného opatření) k předmětu řízení. Jinak řečeno, není-li dán tento vztah k předmětu řízení, je vyloučeno, aby byla dána potřeba zatímně upravit poměry účastníků řízení, protože potřeba upravit poměry účastníků řízení je třeba vždy posuzovat ve vztahu k předmětu řízení ve věci samé.41. V posuzovaném případě však tvrzení obsažená v návrhu na nařízení předběžného opatření nejsou způsobilá osvědčit potřebu zatímně upravit poměry účastníků řízení v tomto řízení, neboť není dán vztah tvrzeného (osvědčovaného) jednání „žalované“ , Jméno navrhovatele B,  coby účastnice řízení (kvůli které je navrhováno nařízení předběžného opatření) k předmětu řízení. Konkrétně vyjádřeno z navrhovatelových tvrzení v návrhu na nařízení předběžného opatření není vůbec zřejmé, jak souvisí toliko jen tvrzené „podvodné výplaty peněz na dohody na výkon funkce pro členy výboru“ a „neschválení účetních závěrek za poslední 3 roky“ s věcí samou, tedy s určením neplatnosti změny stanov a volbou nového předsedy společenství. Jak již uvedeno, není-li dán vztah k předmětu řízení, je vyloučeno, aby byla dána potřeba zatímně upravit poměry účastníků řízení, protože potřeba upravit poměry účastníků řízení je třeba vždy posuzovat ve vztahu k předmětu řízení ve věci samé. Uvedené samo o sobě zcela postačuje, aby byl předmětný návrh na nařízení předběžného opatření z uvedeného důvodu zamítnut a soud prvního stupně tedy rozhodl správně, když předmětný návrh zamítnul.42. Stran odvoláním napadeného výroku VII. se uplatní následující ustanovení. Dle § 75b odst. 4 o. s. ř. „Byl-li návrh na nařízení předběžného opatření pravomocným usnesením soudu prvního stupně zamítnut, byl-li tento návrh pravomocně odmítnut nebo bylo-li řízení o tomto návrhu pravomocně zastaveno, soud složenou jistotu vrátí. V případě, že soud nařídil předběžné opatření, bude jistota vrácena, jestliže marně uplynula lhůta k žalobě podle § 77a odst. 2 nebo jestliže nabylo právní moci rozhodnutí soudu o žalobě podané podle § 77a odst. 2 a z tohoto rozhodnutí vyplývá, že jistota nebude použita k uspokojení práva na náhradu škody nebo jiné újmy.“ (podtržení doplněno odvolacím soudem).43. Z výše citovaného ustanovení zcela jednoznačně vyplývá, že soud prvního stupně postupoval zcela dle tohoto zákonného ustanovení, které v případě pravomocně zamítnutého návrhu na nařízení předběžného opatření44. Odvolací soud z výše vyložených důvodů usnesení soudu prvního stupně v rozsahu výroků II. až VII. podle § 219 o. s. ř. potvrdil jako věcně správné.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, za podmínek § 237 a násl. o. s. ř., vyjma výroku II. a výroku I. v rozsahu, jímž odvolací soud potvrdil zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření. Dovolání je možno podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu prvního stupně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"RESOLUTION","ecli":"ECLI:CZ:VSPH:2026:9.Cmo.73.2026.1","publishedAt":"2026-10-01","decisionAt":"2026-06-12","caseNumber":{"senate":9,"registry":"Cmo","index":73,"year":2026,"pageNumber":305},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Josef","lastName":"Holejšovský","titlesAfter":"Ph.D.","function":"předseda senátu"},"courtCode":"VSPH","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o návrhu na nařízení předběžného opatření v řízení o „určení neplatnosti schválení změny stanov a volby předsedy SVJ“, k odvolání navrhovatele proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 21. července 2025 č. j. 66 Cm 108/2025-243, ve znění opravného usnesení ze dne 7. srpna 2025 č. j. 66 Cm 108/2025-255,","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"9","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"14","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"75b","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"75","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"75c","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"77","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"77a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"78","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"79","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"83","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"102","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"145","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"218","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"237","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"131","lexNumber":513,"lexYear":1991,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"83","lexNumber":40,"lexYear":2009,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1","lexNumber":292,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"6","lexNumber":292,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"7","lexNumber":292,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"88","lexNumber":292,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"90","lexNumber":292,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":[]},"styles":[{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":true},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":true},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":true},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}