{"uuid":"e7bbbad8-d804-42ed-81a3-730d033aea2a","header":[{"texts":[{"text":"Městský soud v Brně rozhodl samosoudcem Mgr. Pavlem Matoušem ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený opatrovníkem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 51 865,17 Kč s příslušenstvím - úvěr","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 49 413,17 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Návrh žalobce, aby mu byl žalovaný povinen zaplatit","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) poplatky ve výši 2 452 Kč","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) úrok z prodlení výši 924,60 Kč","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) úrok ve výši 4 723,92 Kč","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"-) úrok ve výši 14,9 % ročně z částky 49 413,17 Kč od 15.12.2020 do zaplacení","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 6 609 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Soud přiznává opatrovníku žalovaného ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokátu, se sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", odměnu za zastupování ve výši 10 440 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"V. Česká republika - Městský soud v Brně nemá (vůči žalobci) právo na náhradu odměny opatrovníka žalovaného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 49 413,17 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.\nII. Návrh žalobce, aby mu byl žalovaný povinen zaplatit\n-) poplatky ve výši 2 452 Kč\n-) úrok z prodlení výši 924,60 Kč\n-) úrok ve výši 4 723,92 Kč\n-) úrok ve výši 14,9 % ročně z částky 49 413,17 Kč od 15.12.2020 do zaplacení\nse zamítá.\nIII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 6 609 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.\nIV. Soud přiznává opatrovníku žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátu, se sídlem [adresa], odměnu za zastupování ve výši 10 440 Kč.\nV. Česká republika - Městský soud v Brně nemá (vůči žalobci) právo na náhradu odměny opatrovníka žalovaného.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobou podanou na soud dne 5. 11. 2021, doplněnou o podání ze dne 21. 12. 2021 a 30. 11. 2022, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 51 865,17 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tak, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", byla uzavřena smlouva o rychlé půjčce, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu se smluvním úrokem ve výši 14,9 % ročně a poplatky dle ceníku v pravidelných měsíčních splátkách. Ze strany žalovaného nebylo plněno řádně, žalovaný neplatil sjednané měsíční splátky, právní předchůdce žalobce proto dne 28. 12. 2020 dluh zesplatnil. Právní předchůdce žalobce dne 30. 12. 2020 postoupil pohledávku za žalovaným na přechodného věřitele, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a.s., který následně dne 7. 1. 2021 postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce. Podanou žalobou se žalobce domáhal zaplacení dlužné jistiny ve výši 49 413,17 Kč, dlužných poplatků ve výši 2 452 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 723,92 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 924,60 Kč a úroku ve výši 14,9 % ročně z částky 49 413,17 Kč od 15. 12. 2020 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Jelikož se žalovanému nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, byl mu usnesením ze dne 26. 9. 2022, č.j. 34 C 219/2021-93, ustanoven opatrovník z řad advokátů, Mgr. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":". Opatrovník v podání doučeném soudu dne 1. 11. 2022 uvedl, že nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani z části. Obranu odůvodnil tím, že žalovaný pochází z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"země","anonStyle":"ANON"},{"text":", v době uzavření smlouvy neměl žádné doklady vystavené Českou republikou a z žádné listiny nevyplývá, že by ovládal český jazyk. Byla-li tedy žalovanému předložena smlouva o půjčce v českém jazyce, nebyly ze strany žalobce tvrzeny ani doloženy žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že žalovaný byl s obsahem smlouvy seznámen ve svém rodném jazyce; smlouvu o půjčce je proto nutné považovat za neplatnou. Opatrovník žalovaného dále uvedl, že právní předchůdce žalobce schválil poskytnutí úvěru žalovanému automatickým systémem na základě příjmu deklarovaného žalovaným; další dokumenty k ověření úvěruschopnosti nebyly doloženy. Právní předchůdce žalobce tak poskytl žalovanému úvěr, aniž by blíže zkoumal jeho příjmy a výdaje, čímž porušil jemu uloženou povinnost dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a rovněž i z tohoto důvodu je nutné smlouvu o půjčce považovat za neplatnou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. V reakci na vyjádření opatrovníka žalovaného žalobce doplnil, že žalovaný projevil vážnou, určitou a srozumitelnou vůli uzavřít smlouvu, z žádných důkazů rovněž nevyplývá, že by právní předchůdce žalobce vyvíjel na žalovaného psychický či fyzický nátlak. Při posouzení úvěruschopnosti právní předchůdce žalobce postupoval zcela v souladu se zákonem, když vycházel z informací poskytnutých žalovaným. Právní předchůdce žalobce zjistil příjem žalovaného ve výši 23 000 Kč, provedl kontrolu v interních a externích systémech a dospěl k závěru, že kapacita žalovaného splácet půjčku je dostatečná. Výdaje žalovaného byly z důvodu absence informací stanoveny na základě interního ekonomického modelu pracujícím se statistickými daty z Českého statistického úřadu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Z návrhu na uzavření smlouvy o rychlé půjčce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 8. 2. 2019, z akceptace návrhu smlouvy o rychlé půjčce ze dne 8. 2. 2019, všeobecných obchodních podmínek a produktových podmínek pro osobní úvěry soud zjistil, že právní předchůdce žalobce (","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":") poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 50 000 Kč ve prospěch účtu žalovaného č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"bankovní účet","anonStyle":"ANON"},{"text":". Mezi účastníky byl sjednán smluvní úrok ve výši 14,9 % ročně. Žalovaný se zavázal vrátit peněžní prostředky v 60 pravidelných měsíčních splátkách po 1 306 Kč vždy k 17. dni v měsíci; první splátka ve výši 786,38 Kč byla splatná dne 18. 3. 2019. Žalovaný se v souladu se smlouvou o půjčce zavázal hradit poplatky a sankce dle ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby. V návrhu žalovaný uvedl, že je svobodný, žije v nájmu, je zaměstnaný a jeho příjem činí 23 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Z detailu klienta ze dne 8. 2. 2019 sepsaném v anglickém jazyce se podává, že žalovaný má řecké státní občanství, žalovaný uvedl kontaktní adresu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", svůj telefon a email; dokument byl žalovaným podepsán.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Z dopisu ze dne 28. 12. 2019 soud zjistil, že z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek žalobce prohlásil celý dluh za okamžitě splatný. Právní předchůdce žalobce současně vyzval žalovaného k úhradě dluhu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Ze sdělení právního předchůdce žalobce se podává, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházel žalobce z údajů poskytnutých žalovaným. Žalovaný deklaroval příjem 23 000 Kč, výdaje byly odhadnuty na základě historických dat Českého statistického úřadu a porovnávány s příjmem žalovaného. Právní předchůdce žalobce dále zjistil, že žalovaný měl v době žádosti o poskytnutí půjčky další závazky, ale kapacita hradit dluh byla dostatečná. Žádost byla schválena automaticky systémem na základě příjmu deklarovaného žalovaným v žádosti; žádné další dokumenty nebyly žalovaným dokládány.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 8. 2018 a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 12. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na přechodného věřitele, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a.s. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne 25. 1. 2021; dopis byl dle poštovního podacího archu odeslán dne 26. 1. 2021.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. 2018 ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 7. 1. 2021 soud zjistil, že přechodný věřitel, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a.s., postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne 29. 3. 2021; dopis byl dle poštovního podacího archu odeslán dne 29. 3. 2021.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne 8. 4. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl na existenci dluhu upozorněn a byl vyzván k jeho úhradě. Dle seznamu odeslaných předžalobních výzev byla výzva zaslána žalovanému dne 8. 4. 2021.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Podle § 547 občanského zákoníku musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení pak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Soud se z úřední činnosti nejdříve zabýval platností předmětné smlouvy. Smluvní ujednání mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, v opačném případě je třeba takovou smlouvu považovat za neplatnou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. V rámci posouzení úvěruschopnosti zjišťoval právní předchůdce žalobce pouze informace týkající se příjmu žalovaného. Žalovaný v době žádosti o poskytnutí úvěru deklaroval příjem ve výši 23 000 Kč. Uvedená skutečnost však nebyla právním předchůdcem žalobce jakkoliv ověřována, nebyla vyžádána pracovní smlouva, mzdový výměr anebo např. výplatní pásky. Právní předchůdce žalobce se zjevně spokojil s tvrzením uvedeným žalovaným v žádosti o poskytnutí úvěru. Schopnost splácet úvěr (tzv. úvěruschopnost) navíc není určena pouze výši příjmů, ale také výší reálných výdajů. Žalobce nezjišťoval (a už vůbec neověřoval a nehodnotil), jaké jsou reálné výdaje žalovaného, vycházel pouze z dat poskytnutých Českým statistickým úřadem, které však nemohou podat informace o konkrétní osobě. Současně tento způsob nenahrazuje povinnost uloženou poskytovateli úvěru ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, tj. povinnost řádně a s odbornou péčí zkoumat příjmy a výdaje žalovaného. Nadto pak byl žalovanému poskytnut úvěr v době, kdy byl žalovaný povinen hradit další dluhy (jak vyplývá ze sdělení právního předchůdce žalobce). Ačkoliv žalobce tvrdil, že žalovaný byl lustrován v interních a externích registrech, nepředložil soudu žádný doklad o provedení této lustrace.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Žalobce tedy postupoval zcela formálně a žalovanému poskytl úvěr za situace, kdy poskytnuté údaje samy o sobě vyvolávaly pochybnosti o jejich věrohodnosti. Uvedený postup žalobce nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí„ na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015-39, a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Žalobce nedostál své zákonem stanovené povinnosti, když poskytl žalovanému úvěr v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, jakožto důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vykládat jako neplatnost absolutní. Soud poté k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přilíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - 679/18 a též ÚS ČR, sp. zn. III ÚS 4129/18).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Soud proto uzavřel, že smlouva byla od počátku absolutně neplatná. V obecné rovině je při plnění z neplatné smlouvy nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle občanského zákoníku. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Ve světle shora uvedeného proto žalobci vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny ve výši 49 413,17 Kč); ve zbylé části žalované jistiny, tj. poplatků ve výši 2 452 Kč byl návrh žalobce zamítnut. V části nároku na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 4 723,92 Kč a úroku ve výši 14,9 % ročně z částky 49 413,17 Kč od 15. 12. 2020 do zaplacení soud návrh žalobce zamítl, neboť ujednání o smluvním úroku vychází z absolutně neplatné smlouvy o úvěru. Ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 924,60 Kč soud nárok žalobce taktéž zamítl, neboť žalovaný se dosud nedostal do prodlení. Mezi účastníky nebyla ujednána lhůta splatnosti poskytnutých a dosud nevrácených jistin. Žalovaný je dlouhodobě nekontaktní, na výzvy nereaguje a z tohoto důvodu byl soud rovněž nucen ustanovit mu opatrovníka pro dané řízení. Soudu ani opatrovníku žalovaného nejsou známy majetkové a výdělkové poměry žalovaného, na základě kterých by bylo možné stanovit splatnost nevrácených jistin a určit způsob jejich splácení. Ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru soud určil lhůtu k plnění do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 občanského soudního řádu).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Z důvodu shora vyložených soud žalobě z části vyhověl (výrok I.) a ve zbytku nárok žalobce zamítl (výrok II.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení bylo zaplacení jistiny ve výši 49 413,17 Kč, poplatků ve výši 2 452 kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 723,92 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 924,60 Kč a ke dni vyhlášení rozsudku taktéž úrok ve výši 14,9 % ročně z částky 49 413,17 Kč od 15. 12. 2020 do 7. 2. 2023 v kapitalizované výši 15 834 Kč, tj. částka v celkové výši 73 346 Kč. Úspěch žalobce je představován výrokem I., tedy částkou v celkové výši 49 413 Kč, neúspěch je představován výrokem II., tedy částkou v celkové výši 23 933 Kč. Žalobce byl proto úspěšný v 67 % předmětu řízení, v 33 % předmětu řízení úspěšný nebyl. Po vzájemném zápočtu neúspěchu žalobce vůči jeho úspěchu, má žalobce právo na náhradu 34 % účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení tvoří:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- zaplacený soudní poplatkem ve výši 2 594 Kč,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- náklady právního zastoupení advokátem ve výši 12 720 Kč za 4 úkony právní služby po 3 180 Kč dle § 7 bod 5 ve spojení s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka, vyjádření ze dne 30. 11. 2022),","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- paušální částka náhrad hotových výdajů 1 200 Kč za 3 úkony po 300 Kč podle § 13. odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.),","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"- částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu) ve výši 2 923 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Celkem náklady žalobce činí 6 609 Kč. Žalobce má s ohledem na částečný úspěch ve věci právo na náhradu 802 Kč, která odpovídá 34 % účelně vynaložených nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. O odměně ustanoveného opatrovníka žalovaného rozhodl soud výrokem IV. podle § 140 odst. 2 o.s.ř. tak, že opatrovníkovi přiznal odměnu za zastupování v částce 10 440 Kč. Odměna je představována třemi úkony právní služby po 3 180 Kč vypočtené z tarifní hodnoty 51 865,17 Kč dle § 7 bod 5 společně s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 1. 11. 2022 a účast u jednání dne 7. 2. 2023), včetně paušální náhrady výdajů v celkové výši 900 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. za každý ze tří úkonů právní služby. Opatrovník žalovaného není registrovaným plátcem DPH.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Jelikož byl žalobce ve věci převážně úspěšný, nemá vůči státu povinnost zaplatit odměnu ustanoveného opatrovníka žalovaného dle § 149 odst. 2 o.s.ř. (výrok V.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobou podanou na soud dne 5. 11. 2021, doplněnou o podání ze dne 21. 12. 2021 a 30. 11. 2022, se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky ve výši 51 865,17 Kč spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tak, že mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], byla uzavřena smlouva o rychlé půjčce, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté finanční prostředky spolu se smluvním úrokem ve výši 14,9 % ročně a poplatky dle ceníku v pravidelných měsíčních splátkách. Ze strany žalovaného nebylo plněno řádně, žalovaný neplatil sjednané měsíční splátky, právní předchůdce žalobce proto dne 28. 12. 2020 dluh zesplatnil. Právní předchůdce žalobce dne 30. 12. 2020 postoupil pohledávku za žalovaným na přechodného věřitele, [právnická osoba] a.s., který následně dne 7. 1. 2021 postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce. Podanou žalobou se žalobce domáhal zaplacení dlužné jistiny ve výši 49 413,17 Kč, dlužných poplatků ve výši 2 452 Kč, kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 723,92 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 924,60 Kč a úroku ve výši 14,9 % ročně z částky 49 413,17 Kč od 15. 12. 2020 do zaplacení.\n2. Jelikož se žalovanému nepodařilo doručit na známou adresu v cizině, byl mu usnesením ze dne 26. 9. 2022, č.j. 34 C 219/2021-93, ustanoven opatrovník z řad advokátů, Mgr. [jméno] [příjmení]. Opatrovník v podání doučeném soudu dne 1. 11. 2022 uvedl, že nárok uplatněný žalobou neuznává, a to ani z části. Obranu odůvodnil tím, že žalovaný pochází z [země], v době uzavření smlouvy neměl žádné doklady vystavené Českou republikou a z žádné listiny nevyplývá, že by ovládal český jazyk. Byla-li tedy žalovanému předložena smlouva o půjčce v českém jazyce, nebyly ze strany žalobce tvrzeny ani doloženy žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že žalovaný byl s obsahem smlouvy seznámen ve svém rodném jazyce; smlouvu o půjčce je proto nutné považovat za neplatnou. Opatrovník žalovaného dále uvedl, že právní předchůdce žalobce schválil poskytnutí úvěru žalovanému automatickým systémem na základě příjmu deklarovaného žalovaným; další dokumenty k ověření úvěruschopnosti nebyly doloženy. Právní předchůdce žalobce tak poskytl žalovanému úvěr, aniž by blíže zkoumal jeho příjmy a výdaje, čímž porušil jemu uloženou povinnost dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a rovněž i z tohoto důvodu je nutné smlouvu o půjčce považovat za neplatnou.\n3. V reakci na vyjádření opatrovníka žalovaného žalobce doplnil, že žalovaný projevil vážnou, určitou a srozumitelnou vůli uzavřít smlouvu, z žádných důkazů rovněž nevyplývá, že by právní předchůdce žalobce vyvíjel na žalovaného psychický či fyzický nátlak. Při posouzení úvěruschopnosti právní předchůdce žalobce postupoval zcela v souladu se zákonem, když vycházel z informací poskytnutých žalovaným. Právní předchůdce žalobce zjistil příjem žalovaného ve výši 23 000 Kč, provedl kontrolu v interních a externích systémech a dospěl k závěru, že kapacita žalovaného splácet půjčku je dostatečná. Výdaje žalovaného byly z důvodu absence informací stanoveny na základě interního ekonomického modelu pracujícím se statistickými daty z Českého statistického úřadu.\n4. Soud provedl následující dokazování, z něhož zjistil tento skutkový stav:\n5. Z návrhu na uzavření smlouvy o rychlé půjčce [číslo] ze dne 8. 2. 2019, z akceptace návrhu smlouvy o rychlé půjčce ze dne 8. 2. 2019, všeobecných obchodních podmínek a produktových podmínek pro osobní úvěry soud zjistil, že právní předchůdce žalobce ([právnická osoba]) poskytl žalovanému finanční prostředky ve výši 50 000 Kč ve prospěch účtu žalovaného č. [bankovní účet]. Mezi účastníky byl sjednán smluvní úrok ve výši 14,9 % ročně. Žalovaný se zavázal vrátit peněžní prostředky v 60 pravidelných měsíčních splátkách po 1 306 Kč vždy k 17. dni v měsíci; první splátka ve výši 786,38 Kč byla splatná dne 18. 3. 2019. Žalovaný se v souladu se smlouvou o půjčce zavázal hradit poplatky a sankce dle ceníku produktů a služeb pro soukromé osoby. V návrhu žalovaný uvedl, že je svobodný, žije v nájmu, je zaměstnaný a jeho příjem činí 23 000 Kč.\n6. Z detailu klienta ze dne 8. 2. 2019 sepsaném v anglickém jazyce se podává, že žalovaný má řecké státní občanství, žalovaný uvedl kontaktní adresu [adresa], svůj telefon a email; dokument byl žalovaným podepsán.\n7. Z dopisu ze dne 28. 12. 2019 soud zjistil, že z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek žalobce prohlásil celý dluh za okamžitě splatný. Právní předchůdce žalobce současně vyzval žalovaného k úhradě dluhu.\n8. Ze sdělení právního předchůdce žalobce se podává, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházel žalobce z údajů poskytnutých žalovaným. Žalovaný deklaroval příjem 23 000 Kč, výdaje byly odhadnuty na základě historických dat Českého statistického úřadu a porovnávány s příjmem žalovaného. Právní předchůdce žalobce dále zjistil, že žalovaný měl v době žádosti o poskytnutí půjčky další závazky, ale kapacita hradit dluh byla dostatečná. Žádost byla schválena automaticky systémem na základě příjmu deklarovaného žalovaným v žádosti; žádné další dokumenty nebyly žalovaným dokládány.\n9. Z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 8. 2018 a smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 12. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným na přechodného věřitele, [právnická osoba] a.s. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne 25. 1. 2021; dopis byl dle poštovního podacího archu odeslán dne 26. 1. 2021.\n10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek č. 2018 [číslo] ze dne 7. 1. 2021 soud zjistil, že přechodný věřitel, [právnická osoba] a.s., postoupil pohledávku za žalovaným na žalobce. Žalovaný byl o postoupení pohledávky vyrozuměn dopisem ze dne 29. 3. 2021; dopis byl dle poštovního podacího archu odeslán dne 29. 3. 2021.\n11. Z předžalobní výzvy k úhradě ze dne 8. 4. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl na existenci dluhu upozorněn a byl vyzván k jeho úhradě. Dle seznamu odeslaných předžalobních výzev byla výzva zaslána žalovanému dne 8. 4. 2021.\n12. Soud zhodnotil provedené listinné důkazy (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že tyto důkazy jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy, že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel. Pravost ani pravdivost těchto listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.\n13. Soud v projednávané věci aplikoval zákon č. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ občanský zákoník“) a zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).\n14. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.\n15. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.\n16. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.\n17. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.\n18. Podle § 547 občanského zákoníku musí právní jednání obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.\n19. Podle § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.\n20. Po podřazení skutkového stavu pod výše uvedená zákonná ustanovení pak dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze z části.\n21. Soud se z úřední činnosti nejdříve zabýval platností předmětné smlouvy. Smluvní ujednání mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným bylo svým charakterem spotřebitelskou smlouvou, neboť žalobce v rámci své podnikatelské činnosti poskytoval spotřebitelům úvěry. Podle zákona o spotřebitelském úvěru je povinností věřitele posoudit při sjednávání spotřebitelského úvěru s odbornou péčí schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele pak musí být zřejmé, že spotřebitel bude schopen splácet úvěr, v opačném případě je třeba takovou smlouvu považovat za neplatnou.\n22. V rámci posouzení úvěruschopnosti zjišťoval právní předchůdce žalobce pouze informace týkající se příjmu žalovaného. Žalovaný v době žádosti o poskytnutí úvěru deklaroval příjem ve výši 23 000 Kč. Uvedená skutečnost však nebyla právním předchůdcem žalobce jakkoliv ověřována, nebyla vyžádána pracovní smlouva, mzdový výměr anebo např. výplatní pásky. Právní předchůdce žalobce se zjevně spokojil s tvrzením uvedeným žalovaným v žádosti o poskytnutí úvěru. Schopnost splácet úvěr (tzv. úvěruschopnost) navíc není určena pouze výši příjmů, ale také výší reálných výdajů. Žalobce nezjišťoval (a už vůbec neověřoval a nehodnotil), jaké jsou reálné výdaje žalovaného, vycházel pouze z dat poskytnutých Českým statistickým úřadem, které však nemohou podat informace o konkrétní osobě. Současně tento způsob nenahrazuje povinnost uloženou poskytovateli úvěru ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, tj. povinnost řádně a s odbornou péčí zkoumat příjmy a výdaje žalovaného. Nadto pak byl žalovanému poskytnut úvěr v době, kdy byl žalovaný povinen hradit další dluhy (jak vyplývá ze sdělení právního předchůdce žalobce). Ačkoliv žalobce tvrdil, že žalovaný byl lustrován v interních a externích registrech, nepředložil soudu žádný doklad o provedení této lustrace.\n23. Žalobce tedy postupoval zcela formálně a žalovanému poskytl úvěr za situace, kdy poskytnuté údaje samy o sobě vyvolávaly pochybnosti o jejich věrohodnosti. Uvedený postup žalobce nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení s odbornou péčí„ na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací“. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, kdy poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje aktivně prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit, obzvláště pak v případě, že takto poskytnuté údaje vyvolávají pochybnosti o jejich pravdivosti (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č.j. 1 As 30/2015-39, a dále rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp.zn. 33 Cdo 2178/2018).\n24. Žalobce nedostál své zákonem stanovené povinnosti, když poskytl žalovanému úvěr v rozporu s § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Neplatnost smlouvy ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, jakožto důsledek porušení zákonem stanovené povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele, je nutno vykládat jako neplatnost absolutní. Soud poté k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek, přilíží i bez návrhu (srov. rozhodnutí ESD č. C - 679/18 a též ÚS ČR, sp. zn. III ÚS 4129/18).\n25. Soud proto uzavřel, že smlouva byla od počátku absolutně neplatná. V obecné rovině je při plnění z neplatné smlouvy nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených občanským zákoníkem. Ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení dle občanského zákoníku. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit dle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané dle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021).\n26. Ve světle shora uvedeného proto žalobci vzniklo právo na vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny ve výši 49 413,17 Kč); ve zbylé části žalované jistiny, tj. poplatků ve výši 2 452 Kč byl návrh žalobce zamítnut. V části nároku na zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 4 723,92 Kč a úroku ve výši 14,9 % ročně z částky 49 413,17 Kč od 15. 12. 2020 do zaplacení soud návrh žalobce zamítl, neboť ujednání o smluvním úroku vychází z absolutně neplatné smlouvy o úvěru. Ohledně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 924,60 Kč soud nárok žalobce taktéž zamítl, neboť žalovaný se dosud nedostal do prodlení. Mezi účastníky nebyla ujednána lhůta splatnosti poskytnutých a dosud nevrácených jistin. Žalovaný je dlouhodobě nekontaktní, na výzvy nereaguje a z tohoto důvodu byl soud rovněž nucen ustanovit mu opatrovníka pro dané řízení. Soudu ani opatrovníku žalovaného nejsou známy majetkové a výdělkové poměry žalovaného, na základě kterých by bylo možné stanovit splatnost nevrácených jistin a určit způsob jejich splácení. Ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru soud určil lhůtu k plnění do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 občanského soudního řádu).\n27. Z důvodu shora vyložených soud žalobě z části vyhověl (výrok I.) a ve zbytku nárok žalobce zamítl (výrok II.).\n28. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř. podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Předmětem řízení bylo zaplacení jistiny ve výši 49 413,17 Kč, poplatků ve výši 2 452 kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 723,92 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 924,60 Kč a ke dni vyhlášení rozsudku taktéž úrok ve výši 14,9 % ročně z částky 49 413,17 Kč od 15. 12. 2020 do 7. 2. 2023 v kapitalizované výši 15 834 Kč, tj. částka v celkové výši 73 346 Kč. Úspěch žalobce je představován výrokem I., tedy částkou v celkové výši 49 413 Kč, neúspěch je představován výrokem II., tedy částkou v celkové výši 23 933 Kč. Žalobce byl proto úspěšný v 67 % předmětu řízení, v 33 % předmětu řízení úspěšný nebyl. Po vzájemném zápočtu neúspěchu žalobce vůči jeho úspěchu, má žalobce právo na náhradu 34 % účelně vynaložených nákladů. Náklady řízení tvoří:\n- zaplacený soudní poplatkem ve výši 2 594 Kč,\n- náklady právního zastoupení advokátem ve výši 12 720 Kč za 4 úkony právní služby po 3 180 Kč dle § 7 bod 5 ve spojení s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka, vyjádření ze dne 30. 11. 2022),\n- paušální částka náhrad hotových výdajů 1 200 Kč za 3 úkony po 300 Kč podle § 13. odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.),\n- částka odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu (§ 137 odst. 3 občanského soudního řádu) ve výši 2 923 Kč.\nCelkem náklady žalobce činí 6 609 Kč. Žalobce má s ohledem na částečný úspěch ve věci právo na náhradu 802 Kč, která odpovídá 34 % účelně vynaložených nákladů řízení.\n29. O odměně ustanoveného opatrovníka žalovaného rozhodl soud výrokem IV. podle § 140 odst. 2 o.s.ř. tak, že opatrovníkovi přiznal odměnu za zastupování v částce 10 440 Kč. Odměna je představována třemi úkony právní služby po 3 180 Kč vypočtené z tarifní hodnoty 51 865,17 Kč dle § 7 bod 5 společně s § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne 1. 11. 2022 a účast u jednání dne 7. 2. 2023), včetně paušální náhrady výdajů v celkové výši 900 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. za každý ze tří úkonů právní služby. Opatrovník žalovaného není registrovaným plátcem DPH.\n30. Jelikož byl žalobce ve věci převážně úspěšný, nemá vůči státu povinnost zaplatit odměnu ustanoveného opatrovníka žalovaného dle § 149 odst. 2 o.s.ř. (výrok V.).","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Městského soudu v Brně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:MSBR:2023:34.C.219.2021.1","publishedAt":"2023-05-02","decisionAt":"2023-02-07","caseNumber":{"senate":34,"registry":"C","index":219,"year":2021,"pageNumber":113},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Pavel","lastName":"Matouš","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"MSBR","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"zaplacení 51 865,17 Kč s příslušenstvím - úvěr","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"137","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"140","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"547","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["ODMENA_OPATROVNIKA","PENEZITE_PLNENI","POSTOUPENI_POHLEDAVKY","SMLOUVA_O_PUJCCE","SMLOUVA_O_UVERU","SMLOUVA_PRACOVNI","STATNI_OBCANSTVI"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}