{"uuid":"e8c573a5-af49-40f0-9029-2209a7d4bbf5","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Koťátkem ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokátky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 5 115 029,66 Kč s přísl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 10,5 % p.a. z částky 4 758 083,66 Kč od 8. 2. 2012 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 10,5 % p.a. z částky 356 946 Kč od 1. 2. 2012 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, k rukám advokátky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky","anonStyle":"ANON"},{"text":", náhradu nákladů řízení ve výši 1 323 260,53 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v České Lípě náhradu nákladů řízení placených státem ve výši 48 670,48 Kč, kdy z této částky byla již částka 22 665,84 Kč žalovanou uhrazena, je tedy povinna doplatit částku 26 004,64 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Žalobkyni bude po právní moci tohoto rozsudku soudem vrácena částka 26 004,64 Kč, která byla žalobkyní uhrazena na náklady řízení placených státem, před zrušením výroku III. rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 18. 1. 2024, č.j. 35Co 37/2023-649.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 10,5 % p.a. z částky 4 758 083,66 Kč od 8. 2. 2012 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 10,5 % p.a. z částky 356 946 Kč od 1. 2. 2012 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, k rukám advokátky , Jméno advokátky, , náhradu nákladů řízení ve výši 1 323 260,53 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v České Lípě náhradu nákladů řízení placených státem ve výši 48 670,48 Kč, kdy z této částky byla již částka 22 665,84 Kč žalovanou uhrazena, je tedy povinna doplatit částku 26 004,64 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudkuIV. Žalobkyni bude po právní moci tohoto rozsudku soudem vrácena částka 26 004,64 Kč, která byla žalobkyní uhrazena na náklady řízení placených státem, před zrušením výroku III. rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 18. 1. 2024, č.j. 35Co 37/2023-649.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobou podanou dne 4.11.2017 se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 7 318 844 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 30. 7. 1996 byla uzavřena Smlouva o zajištění dodávek tepla a ostatních energií, mezi ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". Uvedenou smlouvu ze dne 30.7.1996 převzala podle Smlouvy o převzetí smlouvy ze dne 10. 11. 2004, č.","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", žalobkyně. Smlouvou o postoupení práv a převzetí povinností z uzavřených smluv a o uzavření budoucí dohody o změně smluv, ze dne 30. 9. 2007, převzala shora uvedenou smlouvu ze dne 30. 7. 1996, od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", žalovaná. Žalobkyně tak na základě shora uvedené smlouvy ze dne 30. 7. 1996, dodávala žalované od roku 2004 teplo, chlad a elektrickou energii. Fakturou č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 12. 1. 2012 vyúčtovala žalobkyně žalované dodávky tepla uskutečněné v roce 2011, a to částkou 6 961 898 Kč, se splatností dne 7. 2. 2012. Fakturou č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 11. 1. 2012 vyúčtovala žalobkyně žalované dodávky chladu a elektrické energie, a to částkou 356 946 Kč, se splatností dne 31. 1. 2012. Ceny energií byly stanoveny podle smlouvy o postoupení práv a převzetí povinností z uzavřených smluv a o uzavření budoucí dohody o změně smluv, ze dne 30. 9. 2007 (čl. VII. odst. 1 a čl. IX. písm. a)). Rozsahy dodávek byly mezi účastníky vzájemně odsouhlaseny, což je doloženo přílohami faktur. Po odečtení žalovanou uhrazených záloh, se žalobkyně domáhá doplacení dodaných energií, které žalovaná neuhradila ani přes opakované výzvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Podáním ze dne 23. 11. 2015 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to v rozsahu částky 2 203 814,34 Kč, která byla žalovanou uhrazena dne 17. 1. 2012, přičemž zpočátku nebylo jasné, zda se jedná o platbu za rok 2011, či 2012. Žalobkyně dopisem ze dne 18. 1. 2012 sdělila žalované, že došlou částku zúčtuje jako částečnou úhradu faktury č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", a v návaznosti na to omezila žalobu o tuto částku. Rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 18. 7. 2018, č.j. 37 C 217/2018-200, bylo v souladu s ustanovením § 96 odst. 1 o.s.ř. rozhodnuto o zastavení řízení pro částku 2 203 814,34 Kč, kdy rozsudek nabyl, v tomto rozsahu, právní moci dne 10. 9. 2018. Nadále bylo tedy v řízení pokračováno pro částku 5 115 029,66 Kč s příslušenstvím, kdy částka 4 758 083,66 Kč představuje vyúčtované dodávky tepla a částka 356 946 Kč představuje vyúčtované dodávky elektrické energie.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 5. 12. 2022, č.j. 37 C 217/2015-564, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočkou v Liberci ze dne 18. 1. 2024, č.j. 35Co 37/2023-649 a ve spojení s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2025, č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", bylo pravomocně rozhodnuto o nároku žalobkyně na jistinu ve výši 5 115 029,66 Kč, která byla žalobkyni přiznána, včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % p.a. z částky 4 758 083,66 Kč od 8. 2. 2012 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % p.a. z částky 356 946 Kč od 1. 2. 2012 do zaplacení. V rozsahu nároku žalobkyně na zaplacení zbylé výše požadovaného úroku z prodlení ve výši 10,5 % p.a. (0,05% denně, tj. 18,5 % p.a. – 7,75% p.a.), včetně výroků o zaplacení nákladů řízení a nákladů státu, byl shora uvedený rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci, jakož i shora uvedený rozsudek Okresního soudu v České Lípě, Nejvyšším soudem zrušen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. V důsledku shora uvedeného se soud v dalším řízení musel vypořádat pouze s nárokem žalobkyně na zaplacení zbylé výše požadovaného úroku z prodlení ve výši 10,5% p.a., jakož i s náklady řízení a náklady státu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Žalovaná argumentovala zejména základní zásadou civilního procesu, a to ochranou legitimního očekávání uvedenou v § 13 zákonu č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle kterého každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky. Žalovaná zmínila, že mezi totožnými účastníky jsou vedena další totožná soudní řízení, jejichž předmětem jsou obdobné nároky žalobkyně, avšak za jiná období. Pokud jde o úrok z prodlení, nebyl žádným ze soudů, včetně soudu nejvyššího, zpochybněn zákonný úrok z prodlení. V dovolacím řízení Nejvyšší soud v senátě 33Cdo dovolání odmítl, přičemž se úrokem z prodlení zabýval. Stejný senát Nejvyššího soudu o měsíc později vydal rozhodnutí, kde dospívá k opačnému závěru. Takový postup je v rozporu se zásadou legitimního očekávání. Dále žalovaná argumentovala tím, že nárok na další úrok z prodlení by odporoval další primární zásadě civilního práva, a to je apel na dobré mravy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Ze smlouvy o zajištění dodávek tepla a ostatních energií uzavřené dne 30. 7. 1996 mezi ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", jako dodavatelem a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", jako odběratelem, bylo zjištěno, že dodavatel se zavázal k dodávkám tepla, technologické páry, chladu a elektrické energie. V článku 7.2. byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně z dlužné částky pro případ prodlení se zaplacením předepsaných zálohových plateb, včetně jejich vyúčtování.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Nedoplatky cen energií, které byly předmětem žaloby, se staly v souladu s ujednáním v čl. 6.7 Smlouvy z 30. 7. 1996 splatnými uplynutím 15 dnů od doručení faktur, jimž bylo provedeno vyúčtování, žalované. Tedy částka 4 758 083,66 Kč se stala splatnou 7. 2. 2023, neboť faktura č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla žalované dle podacího razítka doručena 23. 1. 2012, částka 356 946 Kč se stala splatnou 31. 1. 2012, neboť faktura č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" jí byla podle podacího razítka na faktuře doručena 16. 1. 2012.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2025, č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", vyplývá pro okresní soud závazný právní názor, dle § 243g a § 226 o.s.ř., že na úroky z prodlení za dobu od 1. 12. 2012 do zaplacení vzniklé na základě smlouvy uzavřené v roce 1996, nelze aplikovat ustanovení § 262 odst. 4 obch. zák. a ustanovení Směrnice Rady ES č. 93/13/EHS z 5. 4. 1993, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, které okresní soud, i soud odvolací, ve svých rozsudcích, které byly částečně zrušeny, aplikoval.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Nejvyšší soud konstatoval, že právo na úhradu úroků z prodlení vzniklých v důsledku prodlení s plněním peněžitých závazků ze smlouvy uzavřené v roce 1996 se řídí právními předpisy účinnými k datu uzavření smlouvy a nemohou se řídit ustanoveními § 262 odst. 2, či § 262 odst. 4 obch. zák., jež nabyla účinnosti v roce 2001. Stejně tak nelze na daný případ aplikovat směrnici Rady 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, neboť v roce 1996, kdy byla uzavřena smlouva, nebyla ještě Česká republika členským státem Evropské unie; jak shora uvedeno, požadavky směrnice byly do našeho právního řádu promítnuty s účinností od 1. 1. 2001.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu vyplývá tedy pro okresní soud toliko závazný právní názor o nemožnosti aplikace shora uvedených předpisů a ustanovení. Nejvyšší soud však ve svém rozhodnutí objektivně explicitně nekonstatoval, že by žalobkyně měla, bez dalšího, právní nárok na zaplacení zbylé výše požadovaných úroků z prodlení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Soud se tak zabýval otázkou, zda ustanovení o smluvním úroku z prodlení sjednané v článku 7.2. smlouvy ze dne 30.7.1996, není neplatné z jiného právního důvodu než shora uvedeného, který byl, dle Nejvyššího soudu, nesprávně aplikován.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Podle § 261 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku, platného ke dni uzavření předmětné smlouvy ze dne 30. 7. 1996, se touto částí zákona řídí rovněž závazkové vztahy mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb. K tomuto účelu se za stát považují i státní organizace, jež nejsou podnikateli, při uzavírání smluv, z jejichž obsahu vyplývá, že jejich obsahem je uspokojování veřejných potřeb. Je tedy nutné na závazky z předmětné smlouvy aplikovat příslušná ustanovení obchodního zákoníku účinného ke dni uzavření předmětné smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Podle § 369 odst. 1, obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak o 1 % vyšší, než činí úroková sazba určená obdobně podle § 502.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Úroky z prodlení patří mezi příslušenství pohledávky a jsou především motivací pro dlužníka, aby své povinnosti řádně a včas splnil a tím se vyhnul vzniku povinnosti hradit příslušenství. Věřiteli, který neobdržel včas peníze, které od dlužníka obdržet měl, vznikají tím nutně nejméně nepříjemnosti a velmi často i škody. Úroky z prodlení plní potom také funkci úhrady těchto škod. Dlužník, který nehradí včas peněžitý závazek, se v podstatě svéprávně úvěruje. Z tohoto hlediska úroky z prodlení představují i odčerpání neoprávněných užitků, které takto dlužník může získat. Nepochybně jsou úroky z prodlení rovněž určitým trestem za porušení práva dlužníkem. Co se výše úroků z prodlení týká, pak obchodní zákoník, vycházeje také zde z principu smluvní volnosti, ponechává jejich určení především dohodě účastníků daného závazkového vztahu. Možná výše sjednaných úroků není předem nijak limitována. Zejména nelze dospět k závěru, že musí odpovídat výši zákonných úroků z prodlení. To však neznamená, že v každém jednotlivém případě může být výše těchto úroků libovolná. V konkrétních věcech vždy lze najít hranici, za kterou již bude výše těchto úroků problematická. Může jít podle povahy konkrétní smlouvy jen o výši nevymahatelnou pro rozpor se zásadami poctivého obchodního styku, ale také o úplnou neplatnost pro rozpor s dobrými mravy. Při tomto posuzování je nutno vyjít vždy z obecné situace na daném trhu, na němž se účastníci smlouvy v určitém čase pohybují. Je nutno přihlédnout rovněž k poměrům posuzované smlouvy a zejména k dopadům, které neplnění daných konkrétních peněžitých závazků dlužníkem na věřitele a jeho hospodaření má.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Podle tehdy platného a účinného obchodního zákoníku nebyla-li výše úroků z prodlení sjednána, vzniká věřiteli při prodlení dlužníka se splněním závazkového vztahu právo na úroky v zákonné výši. Tedy tyto zákonné úroky jsou vždy jen podpůrným řešením, platná smlouva ohledně úroků z prodlení má vždy přednost.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Z výše uvedeného vyplývá, že smluvní strany byly oprávněny si v předmětné smlouvě ze dne 30. 7. 1996 sjednat smluvní úrok z prodlení. Po formální stránce lze ujednání o smluvním úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně, sjednané v bodu 7.2. předmětné smlouvy, pokládat za dostatečně určité a po formální stránce platné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Dále soud posuzoval, zda ujednání o výši smluvního úroku z prodlení nebylo v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, případně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Porušení zásad poctivého obchodního styku je nutno zkoumat v každém případě ve vazbě na jeho konkrétní okolnosti. Při tom je třeba se zabývat důvody, které ke sjednání konkrétní výše úroku z prodlení vedly a okolnostem, které je provázely, tak důvody nesplnění zajištěného závazku, popřípadě i dopady přiznání sjednaného úroku z prodlení na osobu, vůči které je uplatňován.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Z předmětné Smlouvy o zajištění dodávek tepla a ostatních energií uzavřené dne 30. 7. 1996 vyplývá, že byla vázána na uzavření další smlouvy, a to Smlouvy o provedení a rekonstrukce kotelny a následném provozování tepelného hospodářství uzavřené rovněž dne 30. 7. 1996, kterou se dodavatel zavázal k provedení a financování rekonstrukce stávajícího tepelného zdroje. Objektivně uzavření těchto smluv bylo spojeno s prvotním vynaložením finančních prostředků ze strany dodavatele, přičemž smlouva o dodávkách energií byla uzavřena na dobu 20 let s předpokladem návratnosti vložených prvotních nákladů. Vzhledem k tomu, že dodavatel objektivně podstoupil podnikatelské riziko, vnímá soud za logické, že případné porušení povinností na straně odběratele, spojené s prodlením s úhradami záloh a vyúčtováním, bylo motivačně i sankčně podmíněno vyšším smluvním úrokem z prodlení, než byl v tu dobu zákonný úrok z prodlení. Za této situace nelze ujednání o smluvním úroku z prodlení pokládat za ujednání v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku. Zároveň soud upozorňuje na to, že v průběhu smluvního vztahu bylo uzavíráno velké množství dodatků, jakož i byla postupována práva a povinnosti z původní smlouvy. Nebylo tvrzeno, ani prokazováno, že by žalovaná, či její právní předchůdkyně, jakkoli usilovala o změnu ujednání o smluvním úroku z prodlení, či namítala jeho nepřiměřenost, ač tak objektivně učinit mohla. Lze tedy usoudit, že takové ujednání bylo pro smluvní strany, po celou dobu smluvního vztahu, akceptovatelné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Z provedeného dokazování vyplynulo, že spory mezi stranami započaly v roce 2007, kdy se však smírně dohodly na stávajícím plnění smluv do 31. 12. 2007. Poté měla následovat dohoda na změně smluv, či dohoda na ukončení smluv ke dni 30. 6. 2008, jak vyplývá ze smlouvy ze dne 30. 9. 2007. Jelikož k žádné dohodě nedošlo a žalovaná nadále dodávala energie žalobkyni, započaly spory o úhradě dodaných energií, a to za roky 2009, 2010, 2011 a 2012, za které jsou evidovány soudní spory. Je tedy evidentní, že závazky ze smluv byly plněny po celkem dlouhou dobu. Až po více jak deseti letech žalovaná, poté co na základě smlouvy ze dne 30. 9. 2007 převzala práva a povinnosti ze smlouvy uzavřené dne 30. 7. 1996, provedla nesprávný výklad uzavřených smluv a neplatila řádně a včas za odebrané energie, jak se ukázalo z výsledku soudních sporů. Žalobkyně byla tedy od roku 2009, z viny na straně žalované, vystavena nebezpečí platební neschopnosti, kdy takto dlouhodobá situace a vysoké dlužné částky, mohly objektivně mít pro žalobkyni likvidační důsledky. K zabráněním právě takové situace mohlo případně preventivně, motivačně, či sankčně, sloužit sjednané ustanovení o vyšším smluvním úroku z prodlení. Preventivní, ani motivační důsledky sjednání vyššího úroku z prodlení nemělo, proto je objektivně spravedlivé, aby žalovaná za své jednání nesla alespoň důsledky sankční.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Je třeba si uvědomit, že uplatnění nároku na (nepřiměřeně vysoký) úrok z prodlení nelze posoudit jako výkon práva jen částečně odporující dobrým mravům. Ujednání o výši úroku z prodlení lze posoudit z hlediska souladu nebo rozporu dohodnuté výše úroku z prodlení s dobrými mravy toliko jako platné či neplatné (tzn. bez možnosti shledat je neplatné je do výše rámec dobrých mravů přesahující). Při neplatnosti dohody o výši úroku z prodlení nastupuje nárok na zákonný úrok z prodlení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Smluvní úrok z prodlení sjednaný ve smlouvě ze dne 30. 7. 1996 ve výši 0,05 % denně, lze přepočíst na roční úrok z prodlení ve výši 18,25 %. Podle § 3030 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, i na práva a povinnosti, která se posuzují podle dosavadních předpisů, se použijí ustanovení části první hlavy I., tj. základní zásady civilního, dle kterých výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Pojem dobrých mravů není v zákoně upraven a je definován v judikatuře. Soudní praxe v tomto směru vychází z názoru, že za dobré mravy je třeba pokládat souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihujíce podstatné historické tendence jsou sdíleny rozhodující částí společnosti, a mají povahu norem základních (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 1997, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", uveřejněný pod číslem 16/98 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 1998, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", uveřejněný pod číslem 5/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a mnohé další). Tento názor je konformní se závěrem obsaženým v judikatuře Ústavního soudu, který za dobré mravy považuje souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti (srov. například nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 1998, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", uveřejněný pod číslem 14/1998 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). Již v rozsudku ze dne 5. 12. 2002, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" (a následně v mnoha dalších rozhodnutích), Nejvyšší soud ve vztahu k výkladu ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. (podle kterého výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy) uvedl, že toto ustanovení patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Pro použití korektivu „dobré mravy“ zákon nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. V rozsudku ze dne 27. 11. 2003, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", pak Nejvyšší soud doplnil, že rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. nebo § 39 obč. zák. (podle nějž je neplatný právní úkon, který se příčí dobrým mravům), je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. V poměrech právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 Nejvyšší soud dovodil, že nelze při posouzení, zda se sjednaná sazba úroků z prodlení příčí dobrým mravům ve smyslu § 39 obč. zák., vyjít pouze ze závěrů jiného rozhodnutí soudu v obdobné věci a nepostačí jen srovnání smluvené sazby úroku z prodlení se sazbou zákonnou (srov. například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2003, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", ze dne 15. 11. 2005, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", či výše citovaný ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"), a dále že soulad výše úroků z prodlení s dobrými mravy není možno posuzovat jen s ohledem na konkrétní výši úroků z prodlení, ale je třeba přihlédnout ke všem okolnostem, za nichž k jejímu sjednání došlo (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2010, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"). V ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" Nejvyšší soud dále uzavřel, že dispozitivní úprava úroku z prodlení v obchodním zákoníku připouštějící, aby si strany výši úroku z prodlení dohodly, umožňuje přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu, včetně případné hrozící škody, neboť úroky z prodlení plní i funkci reparační (kompenzační), tj. započítávají se na náhradu škody způsobenou prodlením se splněním peněžitého závazku podle § 369 odst. 2 obch. zák.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Jak již bylo uvedeno v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", Nejvyšší soud má za to, že tento závěr obstojí i s přihlédnutím k názoru vyjádřenému v nálezech Ústavního soudu ze dne ze dne 7. 5. 2009, sp. zn. I. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", a ze dne 1. 7. 2010, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", v nichž Ústavní soud dovodil neústavnost ujednání o úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky, který podle něj byl „očividně (rovněž) za hranicí, kterou lze považovat podstatě a smyslu daného institutu úroku z prodlení za adekvátní“. I v těchto nálezech totiž Ústavní soud uvedený závěr učinil na podkladě konkrétních okolností daných věcí. Ostatně v později vydaném usnesení ze dne 13. 8. 2013, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", Ústavní soud s ohledem na konkrétní okolnosti tam projednávané věci neposoudil jako protiústavní ujednání o úroku z prodlení ve výši 0,6 % denně z dlužné částky sjednané ve smlouvě kupní mezi podnikateli a uvedl, že shora citované nálezy vycházely ze zcela rozdílné situace. Též v nálezu ze dne 1. 4. 2019, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", v němž se Ústavní soud v případě spotřebitelské půjčky vyjadřoval k posuzování výše úroků z prodlení přiznaných exekučním titulem v exekučním řízení a dospěl k závěru, že úroky z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky a vyšší jsou již ústavně neakceptovatelné, výslovně uvedl, že se v tomto nálezu nevyjadřuje k případům, kdy se k placení úroků z prodlení v obdobné výši zavázal podnikatel nebo kdy je výkon rozhodnutí na zaplacení takových úroků z prodlení uložen podnikateli, a též k případům, v nichž by oprávněný prokázal, že mu byla způsobena škoda odpovídající sjednané výši úroků a že by tato škoda měla být hrazena z přiznaných úroků z prodlení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Vzhledem k výše uvedenému lze dojít k závěru, že pouze takové ujednání o výši úroku z prodlení výrazně se odchylující od sazby úroku z prodlení stanovené nařízením vlády způsobem, jenž by znamenal, že vzhledem k okolnostem dané věci sjednaný úrok z prodlení již neslouží pouze k plnění jeho funkcí, ale má zneužívající (šikanózní) charakter, lze posoudit jako ujednání rozporné s dobrými mravy. Výrazná (mnohonásobná) odchylka sjednané výše smluvního úroku z prodlení od sazby stanovené nařízením vlády tedy může být signálem rozporu takového ujednání s dobrými mravy, sama o sobě však (bez posouzení relevantních okolností jejího sjednání) takový rozpor ještě neznamená.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. S ohledem na různorodost smluvních vztahů nelze předem obecně určit veškeré okolnosti, k nimž by měl soud při posouzení souladu konkrétního ujednání o úrocích z prodlení s dobrými mravy přihlížet. Je však třeba zdůraznit, že lze z povahy věci, vzhledem k tomu, že jde o posuzování souladnosti či rozporu ujednání s dobrými mravy, přihlédnout jen k těm okolnostem, které existovaly v době, kdy k tomuto ujednání došlo (tj. v době uzavření smlouvy). Primárně je přitom třeba hodnotit důvody, které vedly ke sjednání výše úroku z prodlení, a to ve vztahu k plnění jeho funkcí v konkrétní věci. Právě skutečnost, zda konkrétní výše úroku ještě plní sankčně-motivační či kompenzační funkci je ve smyslu výše citovaných nálezů Ústavního soudu kritériem, které určuje, zda ji lze považovat za adekvátní či zda se již příčí dobrým mravům.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Soud tedy zvážil některá z podstatných okolností, která pokládá za důležitá. Předně se zabýval rizikovostí obchodu, respektive uzavřeného smluvního vztahu v roce 1996. Smlouva byla uzavírána mezi právními předchůdci současných stran, tj. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"s. Na straně odběratele byla tedy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", tj. právnická osoba zřízená obcí, krajem nebo státem k plnění veřejně prospěšných úkolů, které jí byly svěřeny v zakládací listině. Vzhledem k tomu, že činnost a hospodaření příspěvkové organizace výrazně ovlivňuje zřizovatel, tj. ekonomicky stabilní subjekt, nebyl při uzavření předmětné smlouvy objektivně předpoklad, že by existovalo výrazné riziko neplacení vyúčtovaných faktur. Vyšší smluvní úrok z prodlení měl tedy preventivní charakter, avšak i charakter motivační, kdy v takovém případě lze akceptovat zvýšenou výši smluvního úroku z prodlení. Další okolností, ke které soud přihlédl, je případný rámcový rozsah škod dodavatele v případě, že by dlužník (odběratel) řádně a včas nesplnil své povinnosti. Jak bylo již uvedeno v čl. 18, bylo uzavření předmětných smluv objektivně spojeno s prvotním vynaložením finančních prostředků ze strany dodavatele, který legitimně očekával návratnost investic a šel do podnikatelského rizika. V takovém případě, lze rovněž akceptovat vyšší úrok z prodlení než v případě, kdy při prodlení dlužníka na straně věřitele žádné vyšší škody není možné očekávat, či věřitel nepodstupuje podstatné podnikatelské riziko. Soud dále přihlédl k tomu, že z obsahu předmětné smlouvy uzavřené dne 30. 7. 1996 nevyplývá, že by krom sjednaných úroků z prodlení byla sjednána i jiná sankce za prodlení plnící obdobné funkce, například smluvní pokuta, či že by případná pohledávka věřitele byla zajištěna jiným způsobem. Za podstatnou považuje soud i okolnost, uvedenou rovněž v čl. 18, tj. že žalovaná, či její právní předchůdkyně, v průběhu dlouhodobého smluvního vztahu, nikdy neusilovala o změnu předmětného ujednání o smluvním úroku z prodlení, ač došlo v průběhu smluvního vztahu k uzavření velkého množství dodatků, či k postoupení práv a povinností z původní smlouvy. Tato okolnost ukazuje na to, že ujednání o úroku z prodlení bylo pro smluvní strany, po celou dobu smluvního vztahu, akceptovatelné a pokládaly jej za běžnou obchodní praxi.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. V projednávané věci soud tak dospěl k závěru, že sjednaná výše úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně, není zcela zjevně nepřiměřená, nezakládá zjevnou nerovnost v právech a povinnostech účastníků a není v rozporu s funkcemi tohoto institutu. K tomuto závěru vedla soud shora uvedená kritéria a okolnosti, která v tomto konkrétním případě zhodnotil. Následně došel k závěru, že v poměrech projednávané věci je sjednaná výše úroku z prodlení 0,05 % denně z dlužné částky odůvodnitelnou, a to plněním jeho sankčně-motivační a kompenzační funkce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. K námitce žalované, týkající se zásady legitimního očekávání uvedené v § 13 občanského zákoníku, vnímá soud, že tato zásada, v případě správnosti a úplnosti tvrzení žalované strany, nemusí být patrně naplněna. Je však především na soudech vyšších stupňů, zejména na soudu nejvyšším a ústavním, aby tuto zásadu naplňovaly a judikaturu sjednocovaly. Okresní soud je v tomto konkrétním případě vázán právním názorem dovolacího soudu, jak bylo uvedeno v čl. 8 a 9, odůvodnění tohoto rozsudku. V případě, že ustanovení o sjednaném úroku z prodlení neshledal neplatným z jiného konkrétního důvodu, či z důvodu rozporu s dobrými mravy, nelze než žalovanému nároku vyhovět.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Výrokem II. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, a to podle § 142 odst.1 o.s.ř. Žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná a má tak právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Žalobkyni byl tak přiznán zaplacený a nevrácený soudní poplatek ve výši 533 542,20 Kč (277 790,20 Kč + 255 752 Kč); zaplacené zálohy na znalecké posudky ve výši 40 000 Kč (15 000 Kč + 25 000 Kč).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Dále byla žalobkyni přiznána odměna advokáta, který žalobkyni ve sporu zastupoval, a to podle vyhlášky č. 177/1996 Sb.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Za řízení před okresním soudem (před zrušením rozhodnutí odvolacím soudem) byla z předmětu řízení ve výši 5 115 029,66 Kč přiznána odměna za 9 úkonů právní služby, po 28 780 Kč za úkon, podle § 7 a § 11 odst.1 a § 11 odst. 2 citované vyhlášky, a to za převzetí a přípravu zastupování; podání žaloby; předžalobní výzva ze dne 21. 7. 2014 (1/2); vyjádření ze dne 8. 1. 2016; návrh na přerušení řízení ze dne 6. 5. 2016 (1/2); návrh na pokračování v řízení ze dne 7. 12. 2016 (1/2); účast na ústním jednání dne 13. 2. 2017; vyjádření ze dne 14. 3. 2017; účast na ústním jednání dne 28. 6. 2017; účast na ústním jednání dne 25. 6. 2018; účast na vyhlášení rozsudku dne 18. 7. 2018 (1/2); tj. celkem 259 020 Kč. Dále byl žalobci přiznán nárok na 11 režijních paušálů po 300 Kč, dle § 13 odst. 1 a 3 citované vyhlášky, tj. celkem 3 300 Kč. Jízdné na ústní jednání dne 13. 2. 2017, na trase ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět, celkem 206 km, OA Peugeot 308, reg.zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"SPZ","anonStyle":"ANON"},{"text":", průměrná spotřeba 6,7 l/100 km, natural 95 – vyhlášková cena 29,50 Kč a náhradě za km 3, 90 Kč, celkem 1 210,56 Kč. Jízdné na ústní jednání dne 28. 6. 2017, na trase ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět, celkem 206 km, OA Peugeot 308, reg.zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"SPZ","anonStyle":"ANON"},{"text":", průměrná spotřeba 6,7 l/100 km, natural 95 – vyhlášková cena 29,50 Kč a náhradě za km 3, 90 Kč, celkem 1 210,56 Kč. Jízdné na ústní jednání dne 25. 6. 2018, na trase ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět, celkem 206 km, OA Peugeot 308, reg.zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"SPZ","anonStyle":"ANON"},{"text":", průměrná spotřeba 6,7 l/100 km, natural 95 – vyhlášková cena 30,50 Kč a náhradě za km 4 Kč, celkem 1 244,96 Kč. Jízdné na ústní jednání dne 18. 7. 2018, na trase ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět, celkem 206 km, OA Peugeot 308, reg.zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"SPZ","anonStyle":"ANON"},{"text":", průměrná spotřeba 6,7 l/100 km, natural 95 – vyhlášková cena 30,50 Kč a náhradě za km 4 Kč, celkem 1 244,96 Kč. Celkem byla na jízdném přiznána částka 4 911,04 Kč. Dále byla přiznána odměna za promeškaný čas strávený cestami na ústní jednání, a to za 24 půlhodin po 100 Kč, dle § 14 odst. 1 a 3 citované vyhlášky, tj. 2 400 Kč. Odměna advokáta tedy činí částku 269 631,04 Kč. Za účelně vynaložené úkony žalobkyně nebyly považovány následující: vyjádření ze dne 22. 6. 2017 (žalobkyně nebyla k vyjádření vyzvána a tvrzení mohla objektivně učinit při dalším ústním jednání); vyjádření ze dne 27. 7. 2017 (žalobkyně nebyla k vyjádření vyzvána a tvrzení mohla objektivně učinit při dalším ústním jednání); vyjádření ze dne 6. 12. 2017 (žalobkyně nebyla k vyjádření vyzvána a tvrzení mohla objektivně učinit při dalším ústním jednání); vyjádření ze dne 15. 6. 2018 (žalobkyně nebyla k vyjádření vyzvána a tvrzení mohla objektivně učinit při dalším ústním jednání).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Za řízení před odvolacím soudem byla z předmětu řízení ve výši 5 115 029,66 Kč přiznána odměna za 2 úkony právní služby, po 28 780 Kč za úkon, podle § 7 a § 11 odst.1 citované vyhlášky, a to za podání odvolání ze dne 3. 9. 2018, respektive doplnění ze dne 11. 9. 2018; účast na ústním jednání dne 16. 7. 2019, tj. celkem 57 560 Kč. Dále byl žalobci přiznán nárok na 2 režijní paušály po 300 Kč, dle § 13 odst. 1 a 3 citované vyhlášky, tj. celkem 600 Kč. Jízdné na ústní jednání dne 16. 7. 2019, na trase ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět, celkem 215 km, OA Peugeot 308, reg.zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"SPZ","anonStyle":"ANON"},{"text":", průměrná spotřeba 6,7 l/100 km, natural 95 – vyhlášková cena 33,10 Kč a náhradě za km 4,10 Kč, celkem 1 358,31 Kč. Dále byla přiznána odměna za promeškaný čas strávený cestou na ústní jednání, a to za 6 půlhodin po 100 Kč, dle § 14 odst. 1 a 3 citované vyhlášky, tj. 600 Kč. Odměna advokáta tedy činí částku 60 118,31 Kč. Za účelně vynaložené úkony žalobkyně nebyly považovány následující: vyjádření ze dne 6. 8. 2019 (žalobkyně nebyla k vyjádření vyzvána a tvrzení mohla a měla učinit při ústním jednání).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Za řízení před okresním soudem (po vrácení věci odvolacím soudem k dalšímu řízení) byla z předmětu řízení ve výši 5 115 029,66 Kč přiznána odměna za 5 úkonů právní služby, po 28 780 Kč za úkon, podle § 7 a § 11 odst.1, a to za účast na ústním jednání dne 4.10.2021; účast na ústním jednání dne 27. 10. 2021; vyjádření ze dne 13. 12. 2021; účast na ústním jednání dne 17. 10. 2022; účast na ústním jednání dne 23. 11. 2022; tj. celkem 143 900 Kč. Dále byl žalobci přiznán nárok na 5 režijních paušálů po 300 Kč, dle § 13 odst. 1 a 3 citované vyhlášky, tj. celkem 1 500 Kč. Jízdné na ústní jednání dne 4. 10. 2021, na trase ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět, celkem 206 km, OA Peugeot 308, reg. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"SPZ","anonStyle":"ANON"},{"text":", průměrná spotřeba 6,7 l/100 km, natural 95 – vyhlášková cena 27,80 Kč a náhradě za km 4,40 Kč, celkem 1 290 Kč. Jízdné na ústní jednání dne 27. 10. 2021, na trase ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět, celkem 206 km, OA Peugeot 308, reg.zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"SPZ","anonStyle":"ANON"},{"text":", průměrná spotřeba 6,7 l/100 km, natural 95 – vyhlášková cena 33,80 Kč a náhradě za km 4,40 Kč, celkem 1 373 Kč. Jízdné na ústní jednání dne 17. 10. 2022, na trase ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět, celkem 206 km, OA Peugeot 308, reg.zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"SPZ","anonStyle":"ANON"},{"text":", průměrná spotřeba 6,7 l/100 km, natural 95 – vyhlášková cena 44,50 Kč a náhradě za km 4,70 Kč, celkem 1 583 Kč. Jízdné na ústní jednání dne 23. 11. 2022, na trase ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět, celkem 206 km, OA Peugeot 308, reg.zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"SPZ","anonStyle":"ANON"},{"text":", průměrná spotřeba 6,7 l/100 km, natural 95 – vyhlášková cena 44,50 Kč a náhradě za km 4,70 Kč, celkem 1 583 Kč. Celkem byla na jízdném přiznána částka 5 827 Kč. Dále byla přiznána odměna za promeškaný čas strávený cestami na ústní jednání, a to za 24 půlhodin po 100 Kč, dle § 14 odst. 1 a 3 citované vyhlášky, tj. 2 400 Kč. Odměna advokáta tedy činí částku 153 627 Kč. Za účelně vynaložené úkony žalobkyně nebyly považovány následující: vyjádření ze dne 11. 10. 2021 (žalobkyně nebyla k vyjádření vyzvána a tvrzení mohla objektivně učinit při dalším ústním jednání); vyjádření ze dne 26. 11. 2021 (žalobkyně nebyla k vyjádření vyzvána a tvrzení mohla objektivně učinit při dalším ústním jednání); vyjádření ze dne 17. 12. 2021 (žalobkyně nebyla k vyjádření vyzvána a tvrzení mohla objektivně učinit při dalším ústním jednání); vyjádření ze dne 22. 2. 2022 (žalobkyně nebyla k vyjádření vyzvána a tvrzení mohla objektivně učinit při dalším ústním jednání); vyjádření ze dne 19. 4. 2022 (žalobkyně nebyla k vyjádření vyzvána a tvrzení mohla objektivně učinit při dalším ústním jednání); vyjádření ze dne 15. 11. 2022 (žalobkyně nebyla k vyjádření vyzvána a tvrzení mohla objektivně učinit při dalším ústním jednání).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. Za řízení před odvolacím soudem (v druhém odvolacím řízení) byla z předmětu řízení ve výši 5 115 029,66 Kč přiznána odměna za 4 úkony právní služby, po 28 780 Kč za úkon, podle § 7 a § 11 odst. 1 citované vyhlášky, a to za podání odvolání ze dne 12. 1. 2023, respektive doplnění ze dne 25. 1. 2023; vyjádření k odvolání žalované ze dne 8. 2. 2023; účast na ústním jednání dne 9. 1. 2024, přesahující 2 hodiny; tj. celkem 115 120 Kč. Dále byl žalobci přiznán nárok na 4 režijní paušály po 300 Kč, dle § 13 odst. 1 a 3 citované vyhlášky, tj. celkem 1 200 Kč. Jízdné na ústní jednání dne 9. 1. 2024, na trase ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět, celkem 215 km, OA Peugeot 308, reg.zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"SPZ","anonStyle":"ANON"},{"text":", průměrná spotřeba 6,7 l/100 km, natural 95 – vyhlášková cena 35,80 Kč a náhradě za km 5,60 Kč, celkem 1 754,27 Kč. Dále byla přiznána odměna za promeškaný čas strávený cestou na ústní jednání, a to za 6 půlhodin po 100 Kč, dle § 14 odst. 1 a 3 citované vyhlášky, tj. 600 Kč. Odměna advokáta tedy činí částku 118 674,27 Kč. Za účelně vynaložený úkon žalobkyně nebylo považováno vyjádření ze dne 19. 12. 2023 (žalobkyně nebyla k vyjádření vyzvána a tvrzení mohla objektivně učinit v rámci podaného odvolání, či v rámci následného ústního jednání).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. Za řízení před Nejvyšším soudem byl přiznán zaplacený soudní poplatek ve výši 14 000 Kč a z předmětu řízení ve výši 6 527 275,61 Kč (kapitalizované příslušenství ke dni podání dovolání) přiznána odměna za 1 úkon právní služby po 34 420 Kč, podle § 7 a § 11 odst.1 citované vyhlášky, a to za podání dovolání doručení dne 26. 4. 2024. Dále byl žalobkyni přiznán nárok na 1 režijní paušály po 300 Kč, dle § 13 odst. 1 a 3 citované vyhlášky. Odměna advokáta tedy činí částku 48 720 Kč. Za účelně vynaložený úkon žalobkyně nebylo považováno převzetí a příprava věci, kdy právní zástupkyně objektivně zastupovala žalobkyni kontinuálně, a to před podáním odvolání, i po dovolacím řízení. Soudu tedy není zřejmé, jaký úkon v podobě převzetí a přípravy učinila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"37. Za řízení před okresním soudem (po vrácení věci dovolacím soudem k dalšímu řízení) byla z předmětu řízení ve výši 7 154 582,33 Kč (kapitalizované příslušenství ke dni podání vyjádření ze dne 27. 6. 2025) přiznána odměna za 1 úkon právní služby po 36 940 Kč, podle § 7 a § 11 odst.1 citované vyhlášky, a to za podání vyjádření doručení soudu ze dne 27. 6. 2025. Za řízení před okresním soudem (po vrácení věci dovolacím soudem k dalšímu řízení) byla z předmětu řízení ve výši 7 272 297,87 Kč (kapitalizované příslušenství ke dni ústního jednání dne 15. 9. 2025) přiznána odměna za 1 úkon právní služby po 37 420 Kč, podle § 7 a § 11 odst. 1 citované vyhlášky, a to za účast na ústním jednání dne 15. 9. 2025. Za řízení před okresním soudem (po vrácení věci dovolacím soudem k dalšímu řízení) byla z předmětu řízení ve výši 7 278 183,86 Kč (kapitalizované příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku dne 19. 9. 2025) přiznána odměna za 1 úkon právní služby po 37 420 Kč, podle § 7 a § 11 odst.1 citované vyhlášky, a to za účast na vyhlášení rozsudku dne 19. 9. 2025, v rozsahu jedné poloviny dle § 11 odst. 2, písm. f) citované vyhlášky, tj. částka 18 710 Kč. Dále byl žalobkyni přiznán nárok na 3 režijní paušály po 450 Kč, dle § 13 odst. 1 a 3 citované vyhlášky. Jízdné na ústní jednání dne 15. 9. 2025, na trase ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět, celkem 206 km, OA Peugeot 308, reg.zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"SPZ","anonStyle":"ANON"},{"text":", průměrná spotřeba 6,7 l/100 km, natural 95 – vyhlášková cena 35,80 Kč a náhradě za km 5,80 Kč, celkem 1 762,70 Kč. Jízdné na ústní jednání dne 19. 9. 2025, na trase ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", celkem 136,5 km, OA Peugeot 308, reg.zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"SPZ","anonStyle":"ANON"},{"text":", průměrná spotřeba 6,7 l/100 km, natural 95 – vyhlášková cena 35,80 Kč a náhradě za km 5,80 Kč, celkem 1 115,01 Kč. Celkem byla na jízdném přiznána částka 2 877,71 Kč. Dále byla přiznána odměna za promeškaný čas strávený cestami na ústní jednání, a to za 11 půlhodin po 150 Kč, dle § 14 odst. 1 a 3 citované vyhlášky, tj. 1 650 Kč. Odměna advokáta tedy činí částku 98 947,71 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"38. Celkem tedy byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 1 323 260,53 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"39. Výrokem III. bylo rozhodnuto o povinnosti žalované zaplatit České republice – Okresnímu soudu v České Lípě, zálohované náklady na znalečné, a to ve výši 48 670,48 Kč. V rámci soudního řízení byly ustanoveny znalecké ústavy, které vypracovaly znalecké posudky, za jejichž vypracování jim byla přiznána celkem částka 128 670,48 Kč (ČVÚT 43 378,50 Kč + 3 493,88 Kč, VŠE 71 417 Kč + 10 381,10 Kč). Tato částka byla v rozsahu 80 000 Kč pokryta zaplacenými zálohami a ve zbylé výši, tj. pro částku 48 670,48 Kč, byla zálohově vyplacena z rozpočtu státu. Neúspěšnému žalovanému tak byla uložena povinnost k zaplacení této zálohované částce státu, a to v souladu s ustanovením § 148 odst.1 o.s.ř. Žalovaná po vydání rozsudku odvolacího soudu ze dne 18. 1. 2024 provedla částečnou úhradu ve výši 22 665,84 Kč, zbývá tak doplatit částku 26 004,64 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"40. Výrokem IV. bylo rozhodnuto o vrácení částky 26 004,64 Kč žalobkyni, která tuto částku zaplatila po vydání rozsudku odvolacího soudu ze dne 18. 1. 2024, který nabyl právní moci dne 5. 3. 2024, avšak byl v předmětném rozsahu zrušen dovolacím soudem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobou podanou dne 4.11.2017 se žalobkyně domáhala na žalované zaplacení částky 7 318 844 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že dne 30. 7. 1996 byla uzavřena Smlouva o zajištění dodávek tepla a ostatních energií, mezi , právnická osoba, . Uvedenou smlouvu ze dne 30.7.1996 převzala podle Smlouvy o převzetí smlouvy ze dne 10. 11. 2004, č., číslo, , od , právnická osoba, , žalobkyně. Smlouvou o postoupení práv a převzetí povinností z uzavřených smluv a o uzavření budoucí dohody o změně smluv, ze dne 30. 9. 2007, převzala shora uvedenou smlouvu ze dne 30. 7. 1996, od , právnická osoba, , žalovaná. Žalobkyně tak na základě shora uvedené smlouvy ze dne 30. 7. 1996, dodávala žalované od roku 2004 teplo, chlad a elektrickou energii. Fakturou č. , číslo,  ze dne 12. 1. 2012 vyúčtovala žalobkyně žalované dodávky tepla uskutečněné v roce 2011, a to částkou 6 961 898 Kč, se splatností dne 7. 2. 2012. Fakturou č. , číslo,  ze dne 11. 1. 2012 vyúčtovala žalobkyně žalované dodávky chladu a elektrické energie, a to částkou 356 946 Kč, se splatností dne 31. 1. 2012. Ceny energií byly stanoveny podle smlouvy o postoupení práv a převzetí povinností z uzavřených smluv a o uzavření budoucí dohody o změně smluv, ze dne 30. 9. 2007 (čl. VII. odst. 1 a čl. IX. písm. a)). Rozsahy dodávek byly mezi účastníky vzájemně odsouhlaseny, což je doloženo přílohami faktur. Po odečtení žalovanou uhrazených záloh, se žalobkyně domáhá doplacení dodaných energií, které žalovaná neuhradila ani přes opakované výzvy.2. Podáním ze dne 23. 11. 2015 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to v rozsahu částky 2 203 814,34 Kč, která byla žalovanou uhrazena dne 17. 1. 2012, přičemž zpočátku nebylo jasné, zda se jedná o platbu za rok 2011, či 2012. Žalobkyně dopisem ze dne 18. 1. 2012 sdělila žalované, že došlou částku zúčtuje jako částečnou úhradu faktury č. , číslo, , a v návaznosti na to omezila žalobu o tuto částku. Rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 18. 7. 2018, č.j. 37 C 217/2018-200, bylo v souladu s ustanovením § 96 odst. 1 o.s.ř. rozhodnuto o zastavení řízení pro částku 2 203 814,34 Kč, kdy rozsudek nabyl, v tomto rozsahu, právní moci dne 10. 9. 2018. Nadále bylo tedy v řízení pokračováno pro částku 5 115 029,66 Kč s příslušenstvím, kdy částka 4 758 083,66 Kč představuje vyúčtované dodávky tepla a částka 356 946 Kč představuje vyúčtované dodávky elektrické energie.3. Rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 5. 12. 2022, č.j. 37 C 217/2015-564, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočkou v Liberci ze dne 18. 1. 2024, č.j. 35Co 37/2023-649 a ve spojení s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2025, č.j. , spisová značka, , bylo pravomocně rozhodnuto o nároku žalobkyně na jistinu ve výši 5 115 029,66 Kč, která byla žalobkyni přiznána, včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 7,75 % p.a. z částky 4 758 083,66 Kč od 8. 2. 2012 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % p.a. z částky 356 946 Kč od 1. 2. 2012 do zaplacení. V rozsahu nároku žalobkyně na zaplacení zbylé výše požadovaného úroku z prodlení ve výši 10,5 % p.a. (0,05% denně, tj. 18,5 % p.a. – 7,75% p.a.), včetně výroků o zaplacení nákladů řízení a nákladů státu, byl shora uvedený rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem-pobočka v Liberci, jakož i shora uvedený rozsudek Okresního soudu v České Lípě, Nejvyšším soudem zrušen.4. V důsledku shora uvedeného se soud v dalším řízení musel vypořádat pouze s nárokem žalobkyně na zaplacení zbylé výše požadovaného úroku z prodlení ve výši 10,5% p.a., jakož i s náklady řízení a náklady státu.5. Žalovaná argumentovala zejména základní zásadou civilního procesu, a to ochranou legitimního očekávání uvedenou v § 13 zákonu č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle kterého každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky. Žalovaná zmínila, že mezi totožnými účastníky jsou vedena další totožná soudní řízení, jejichž předmětem jsou obdobné nároky žalobkyně, avšak za jiná období. Pokud jde o úrok z prodlení, nebyl žádným ze soudů, včetně soudu nejvyššího, zpochybněn zákonný úrok z prodlení. V dovolacím řízení Nejvyšší soud v senátě 33Cdo dovolání odmítl, přičemž se úrokem z prodlení zabýval. Stejný senát Nejvyššího soudu o měsíc později vydal rozhodnutí, kde dospívá k opačnému závěru. Takový postup je v rozporu se zásadou legitimního očekávání. Dále žalovaná argumentovala tím, že nárok na další úrok z prodlení by odporoval další primární zásadě civilního práva, a to je apel na dobré mravy.6. Ze smlouvy o zajištění dodávek tepla a ostatních energií uzavřené dne 30. 7. 1996 mezi , právnická osoba, , jako dodavatelem a , právnická osoba, , jako odběratelem, bylo zjištěno, že dodavatel se zavázal k dodávkám tepla, technologické páry, chladu a elektrické energie. V článku 7.2. byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,05 % denně z dlužné částky pro případ prodlení se zaplacením předepsaných zálohových plateb, včetně jejich vyúčtování.7. Nedoplatky cen energií, které byly předmětem žaloby, se staly v souladu s ujednáním v čl. 6.7 Smlouvy z 30. 7. 1996 splatnými uplynutím 15 dnů od doručení faktur, jimž bylo provedeno vyúčtování, žalované. Tedy částka 4 758 083,66 Kč se stala splatnou 7. 2. 2023, neboť faktura č. , číslo,  byla žalované dle podacího razítka doručena 23. 1. 2012, částka 356 946 Kč se stala splatnou 31. 1. 2012, neboť faktura č. , číslo,  jí byla podle podacího razítka na faktuře doručena 16. 1. 2012.8. Z odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2025, č.j. , spisová značka, , vyplývá pro okresní soud závazný právní názor, dle § 243g a § 226 o.s.ř., že na úroky z prodlení za dobu od 1. 12. 2012 do zaplacení vzniklé na základě smlouvy uzavřené v roce 1996, nelze aplikovat ustanovení § 262 odst. 4 obch. zák. a ustanovení Směrnice Rady ES č. 93/13/EHS z 5. 4. 1993, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, které okresní soud, i soud odvolací, ve svých rozsudcích, které byly částečně zrušeny, aplikoval.9. Nejvyšší soud konstatoval, že právo na úhradu úroků z prodlení vzniklých v důsledku prodlení s plněním peněžitých závazků ze smlouvy uzavřené v roce 1996 se řídí právními předpisy účinnými k datu uzavření smlouvy a nemohou se řídit ustanoveními § 262 odst. 2, či § 262 odst. 4 obch. zák., jež nabyla účinnosti v roce 2001. Stejně tak nelze na daný případ aplikovat směrnici Rady 93/13/EHS ze dne 5. 4. 1993, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, neboť v roce 1996, kdy byla uzavřena smlouva, nebyla ještě Česká republika členským státem Evropské unie; jak shora uvedeno, požadavky směrnice byly do našeho právního řádu promítnuty s účinností od 1. 1. 2001.10. Z rozhodnutí Nejvyššího soudu vyplývá tedy pro okresní soud toliko závazný právní názor o nemožnosti aplikace shora uvedených předpisů a ustanovení. Nejvyšší soud však ve svém rozhodnutí objektivně explicitně nekonstatoval, že by žalobkyně měla, bez dalšího, právní nárok na zaplacení zbylé výše požadovaných úroků z prodlení.11. Soud se tak zabýval otázkou, zda ustanovení o smluvním úroku z prodlení sjednané v článku 7.2. smlouvy ze dne 30.7.1996, není neplatné z jiného právního důvodu než shora uvedeného, který byl, dle Nejvyššího soudu, nesprávně aplikován.12. Podle § 261 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb. obchodního zákoníku, platného ke dni uzavření předmětné smlouvy ze dne 30. 7. 1996, se touto částí zákona řídí rovněž závazkové vztahy mezi státem nebo samosprávnou územní jednotkou a podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, jestliže se týkají zabezpečování veřejných potřeb. K tomuto účelu se za stát považují i státní organizace, jež nejsou podnikateli, při uzavírání smluv, z jejichž obsahu vyplývá, že jejich obsahem je uspokojování veřejných potřeb. Je tedy nutné na závazky z předmětné smlouvy aplikovat příslušná ustanovení obchodního zákoníku účinného ke dni uzavření předmětné smlouvy.13. Podle § 369 odst. 1, obchodního zákoníku, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak o 1 % vyšší, než činí úroková sazba určená obdobně podle § 502.14. Úroky z prodlení patří mezi příslušenství pohledávky a jsou především motivací pro dlužníka, aby své povinnosti řádně a včas splnil a tím se vyhnul vzniku povinnosti hradit příslušenství. Věřiteli, který neobdržel včas peníze, které od dlužníka obdržet měl, vznikají tím nutně nejméně nepříjemnosti a velmi často i škody. Úroky z prodlení plní potom také funkci úhrady těchto škod. Dlužník, který nehradí včas peněžitý závazek, se v podstatě svéprávně úvěruje. Z tohoto hlediska úroky z prodlení představují i odčerpání neoprávněných užitků, které takto dlužník může získat. Nepochybně jsou úroky z prodlení rovněž určitým trestem za porušení práva dlužníkem. Co se výše úroků z prodlení týká, pak obchodní zákoník, vycházeje také zde z principu smluvní volnosti, ponechává jejich určení především dohodě účastníků daného závazkového vztahu. Možná výše sjednaných úroků není předem nijak limitována. Zejména nelze dospět k závěru, že musí odpovídat výši zákonných úroků z prodlení. To však neznamená, že v každém jednotlivém případě může být výše těchto úroků libovolná. V konkrétních věcech vždy lze najít hranici, za kterou již bude výše těchto úroků problematická. Může jít podle povahy konkrétní smlouvy jen o výši nevymahatelnou pro rozpor se zásadami poctivého obchodního styku, ale také o úplnou neplatnost pro rozpor s dobrými mravy. Při tomto posuzování je nutno vyjít vždy z obecné situace na daném trhu, na němž se účastníci smlouvy v určitém čase pohybují. Je nutno přihlédnout rovněž k poměrům posuzované smlouvy a zejména k dopadům, které neplnění daných konkrétních peněžitých závazků dlužníkem na věřitele a jeho hospodaření má.15. Podle tehdy platného a účinného obchodního zákoníku nebyla-li výše úroků z prodlení sjednána, vzniká věřiteli při prodlení dlužníka se splněním závazkového vztahu právo na úroky v zákonné výši. Tedy tyto zákonné úroky jsou vždy jen podpůrným řešením, platná smlouva ohledně úroků z prodlení má vždy přednost.16. Z výše uvedeného vyplývá, že smluvní strany byly oprávněny si v předmětné smlouvě ze dne 30. 7. 1996 sjednat smluvní úrok z prodlení. Po formální stránce lze ujednání o smluvním úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně, sjednané v bodu 7.2. předmětné smlouvy, pokládat za dostatečně určité a po formální stránce platné.17. Dále soud posuzoval, zda ujednání o výši smluvního úroku z prodlení nebylo v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku, případně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Porušení zásad poctivého obchodního styku je nutno zkoumat v každém případě ve vazbě na jeho konkrétní okolnosti. Při tom je třeba se zabývat důvody, které ke sjednání konkrétní výše úroku z prodlení vedly a okolnostem, které je provázely, tak důvody nesplnění zajištěného závazku, popřípadě i dopady přiznání sjednaného úroku z prodlení na osobu, vůči které je uplatňován.18. Z předmětné Smlouvy o zajištění dodávek tepla a ostatních energií uzavřené dne 30. 7. 1996 vyplývá, že byla vázána na uzavření další smlouvy, a to Smlouvy o provedení a rekonstrukce kotelny a následném provozování tepelného hospodářství uzavřené rovněž dne 30. 7. 1996, kterou se dodavatel zavázal k provedení a financování rekonstrukce stávajícího tepelného zdroje. Objektivně uzavření těchto smluv bylo spojeno s prvotním vynaložením finančních prostředků ze strany dodavatele, přičemž smlouva o dodávkách energií byla uzavřena na dobu 20 let s předpokladem návratnosti vložených prvotních nákladů. Vzhledem k tomu, že dodavatel objektivně podstoupil podnikatelské riziko, vnímá soud za logické, že případné porušení povinností na straně odběratele, spojené s prodlením s úhradami záloh a vyúčtováním, bylo motivačně i sankčně podmíněno vyšším smluvním úrokem z prodlení, než byl v tu dobu zákonný úrok z prodlení. Za této situace nelze ujednání o smluvním úroku z prodlení pokládat za ujednání v rozporu se zásadami poctivého obchodního styku. Zároveň soud upozorňuje na to, že v průběhu smluvního vztahu bylo uzavíráno velké množství dodatků, jakož i byla postupována práva a povinnosti z původní smlouvy. Nebylo tvrzeno, ani prokazováno, že by žalovaná, či její právní předchůdkyně, jakkoli usilovala o změnu ujednání o smluvním úroku z prodlení, či namítala jeho nepřiměřenost, ač tak objektivně učinit mohla. Lze tedy usoudit, že takové ujednání bylo pro smluvní strany, po celou dobu smluvního vztahu, akceptovatelné.19. Z provedeného dokazování vyplynulo, že spory mezi stranami započaly v roce 2007, kdy se však smírně dohodly na stávajícím plnění smluv do 31. 12. 2007. Poté měla následovat dohoda na změně smluv, či dohoda na ukončení smluv ke dni 30. 6. 2008, jak vyplývá ze smlouvy ze dne 30. 9. 2007. Jelikož k žádné dohodě nedošlo a žalovaná nadále dodávala energie žalobkyni, započaly spory o úhradě dodaných energií, a to za roky 2009, 2010, 2011 a 2012, za které jsou evidovány soudní spory. Je tedy evidentní, že závazky ze smluv byly plněny po celkem dlouhou dobu. Až po více jak deseti letech žalovaná, poté co na základě smlouvy ze dne 30. 9. 2007 převzala práva a povinnosti ze smlouvy uzavřené dne 30. 7. 1996, provedla nesprávný výklad uzavřených smluv a neplatila řádně a včas za odebrané energie, jak se ukázalo z výsledku soudních sporů. Žalobkyně byla tedy od roku 2009, z viny na straně žalované, vystavena nebezpečí platební neschopnosti, kdy takto dlouhodobá situace a vysoké dlužné částky, mohly objektivně mít pro žalobkyni likvidační důsledky. K zabráněním právě takové situace mohlo případně preventivně, motivačně, či sankčně, sloužit sjednané ustanovení o vyšším smluvním úroku z prodlení. Preventivní, ani motivační důsledky sjednání vyššího úroku z prodlení nemělo, proto je objektivně spravedlivé, aby žalovaná za své jednání nesla alespoň důsledky sankční.20. Je třeba si uvědomit, že uplatnění nároku na (nepřiměřeně vysoký) úrok z prodlení nelze posoudit jako výkon práva jen částečně odporující dobrým mravům. Ujednání o výši úroku z prodlení lze posoudit z hlediska souladu nebo rozporu dohodnuté výše úroku z prodlení s dobrými mravy toliko jako platné či neplatné (tzn. bez možnosti shledat je neplatné je do výše rámec dobrých mravů přesahující). Při neplatnosti dohody o výši úroku z prodlení nastupuje nárok na zákonný úrok z prodlení.21. Smluvní úrok z prodlení sjednaný ve smlouvě ze dne 30. 7. 1996 ve výši 0,05 % denně, lze přepočíst na roční úrok z prodlení ve výši 18,25 %. Podle § 3030 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, i na práva a povinnosti, která se posuzují podle dosavadních předpisů, se použijí ustanovení části první hlavy I., tj. základní zásady civilního, dle kterých výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy.22. Pojem dobrých mravů není v zákoně upraven a je definován v judikatuře. Soudní praxe v tomto směru vychází z názoru, že za dobré mravy je třeba pokládat souhrn společenských, kulturních a mravních norem, jež v historickém vývoji osvědčují jistou neměnnost, vystihujíce podstatné historické tendence jsou sdíleny rozhodující částí společnosti, a mají povahu norem základních (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 1997, sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný pod číslem 16/98 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 1998, sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný pod číslem 5/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a mnohé další). Tento názor je konformní se závěrem obsaženým v judikatuře Ústavního soudu, který za dobré mravy považuje souhrn etických, obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodržování je mnohdy zajišťováno i právními normami tak, aby každé jednání bylo v souladu s obecnými morálními zásadami demokratické společnosti (srov. například nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 1998, sp. zn. , spisová značka, , uveřejněný pod číslem 14/1998 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). Již v rozsudku ze dne 5. 12. 2002, sp. zn. , spisová značka,  (a následně v mnoha dalších rozhodnutích), Nejvyšší soud ve vztahu k výkladu ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. (podle kterého výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí být v rozporu s dobrými mravy) uvedl, že toto ustanovení patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k právním normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Pro použití korektivu „dobré mravy“ zákon nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. V rozsudku ze dne 27. 11. 2003, sp. zn. , spisová značka, , pak Nejvyšší soud doplnil, že rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. nebo § 39 obč. zák. (podle nějž je neplatný právní úkon, který se příčí dobrým mravům), je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu.23. V poměrech právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 Nejvyšší soud dovodil, že nelze při posouzení, zda se sjednaná sazba úroků z prodlení příčí dobrým mravům ve smyslu § 39 obč. zák., vyjít pouze ze závěrů jiného rozhodnutí soudu v obdobné věci a nepostačí jen srovnání smluvené sazby úroku z prodlení se sazbou zákonnou (srov. například rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 11. 2003, sp. zn. , spisová značka, , ze dne 15. 11. 2005, sp. zn. , spisová značka, , či výše citovaný , Anonymizováno, ), a dále že soulad výše úroků z prodlení s dobrými mravy není možno posuzovat jen s ohledem na konkrétní výši úroků z prodlení, ale je třeba přihlédnout ke všem okolnostem, za nichž k jejímu sjednání došlo (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 2. 2010, sp. zn. , spisová značka, ). V , Anonymizováno,  Nejvyšší soud dále uzavřel, že dispozitivní úprava úroku z prodlení v obchodním zákoníku připouštějící, aby si strany výši úroku z prodlení dohodly, umožňuje přihlédnout ke konkrétním okolnostem případu, včetně případné hrozící škody, neboť úroky z prodlení plní i funkci reparační (kompenzační), tj. započítávají se na náhradu škody způsobenou prodlením se splněním peněžitého závazku podle § 369 odst. 2 obch. zák.24. Jak již bylo uvedeno v , Anonymizováno, , Nejvyšší soud má za to, že tento závěr obstojí i s přihlédnutím k názoru vyjádřenému v nálezech Ústavního soudu ze dne ze dne 7. 5. 2009, sp. zn. I. , spisová značka, , a ze dne 1. 7. 2010, sp. zn. , spisová značka, , v nichž Ústavní soud dovodil neústavnost ujednání o úroku z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky, který podle něj byl „očividně (rovněž) za hranicí, kterou lze považovat podstatě a smyslu daného institutu úroku z prodlení za adekvátní“. I v těchto nálezech totiž Ústavní soud uvedený závěr učinil na podkladě konkrétních okolností daných věcí. Ostatně v později vydaném usnesení ze dne 13. 8. 2013, sp. zn. , spisová značka, , Ústavní soud s ohledem na konkrétní okolnosti tam projednávané věci neposoudil jako protiústavní ujednání o úroku z prodlení ve výši 0,6 % denně z dlužné částky sjednané ve smlouvě kupní mezi podnikateli a uvedl, že shora citované nálezy vycházely ze zcela rozdílné situace. Též v nálezu ze dne 1. 4. 2019, sp. zn. , spisová značka, , v němž se Ústavní soud v případě spotřebitelské půjčky vyjadřoval k posuzování výše úroků z prodlení přiznaných exekučním titulem v exekučním řízení a dospěl k závěru, že úroky z prodlení ve výši 0,5 % denně z dlužné částky a vyšší jsou již ústavně neakceptovatelné, výslovně uvedl, že se v tomto nálezu nevyjadřuje k případům, kdy se k placení úroků z prodlení v obdobné výši zavázal podnikatel nebo kdy je výkon rozhodnutí na zaplacení takových úroků z prodlení uložen podnikateli, a též k případům, v nichž by oprávněný prokázal, že mu byla způsobena škoda odpovídající sjednané výši úroků a že by tato škoda měla být hrazena z přiznaných úroků z prodlení.25. Vzhledem k výše uvedenému lze dojít k závěru, že pouze takové ujednání o výši úroku z prodlení výrazně se odchylující od sazby úroku z prodlení stanovené nařízením vlády způsobem, jenž by znamenal, že vzhledem k okolnostem dané věci sjednaný úrok z prodlení již neslouží pouze k plnění jeho funkcí, ale má zneužívající (šikanózní) charakter, lze posoudit jako ujednání rozporné s dobrými mravy. Výrazná (mnohonásobná) odchylka sjednané výše smluvního úroku z prodlení od sazby stanovené nařízením vlády tedy může být signálem rozporu takového ujednání s dobrými mravy, sama o sobě však (bez posouzení relevantních okolností jejího sjednání) takový rozpor ještě neznamená.26. S ohledem na různorodost smluvních vztahů nelze předem obecně určit veškeré okolnosti, k nimž by měl soud při posouzení souladu konkrétního ujednání o úrocích z prodlení s dobrými mravy přihlížet. Je však třeba zdůraznit, že lze z povahy věci, vzhledem k tomu, že jde o posuzování souladnosti či rozporu ujednání s dobrými mravy, přihlédnout jen k těm okolnostem, které existovaly v době, kdy k tomuto ujednání došlo (tj. v době uzavření smlouvy). Primárně je přitom třeba hodnotit důvody, které vedly ke sjednání výše úroku z prodlení, a to ve vztahu k plnění jeho funkcí v konkrétní věci. Právě skutečnost, zda konkrétní výše úroku ještě plní sankčně-motivační či kompenzační funkci je ve smyslu výše citovaných nálezů Ústavního soudu kritériem, které určuje, zda ji lze považovat za adekvátní či zda se již příčí dobrým mravům.27. Soud tedy zvážil některá z podstatných okolností, která pokládá za důležitá. Předně se zabýval rizikovostí obchodu, respektive uzavřeného smluvního vztahu v roce 1996. Smlouva byla uzavírána mezi právními předchůdci současných stran, tj. , právnická osoba,  a , právnická osoba, s. Na straně odběratele byla tedy , Anonymizováno, , tj. právnická osoba zřízená obcí, krajem nebo státem k plnění veřejně prospěšných úkolů, které jí byly svěřeny v zakládací listině. Vzhledem k tomu, že činnost a hospodaření příspěvkové organizace výrazně ovlivňuje zřizovatel, tj. ekonomicky stabilní subjekt, nebyl při uzavření předmětné smlouvy objektivně předpoklad, že by existovalo výrazné riziko neplacení vyúčtovaných faktur. Vyšší smluvní úrok z prodlení měl tedy preventivní charakter, avšak i charakter motivační, kdy v takovém případě lze akceptovat zvýšenou výši smluvního úroku z prodlení. Další okolností, ke které soud přihlédl, je případný rámcový rozsah škod dodavatele v případě, že by dlužník (odběratel) řádně a včas nesplnil své povinnosti. Jak bylo již uvedeno v čl. 18, bylo uzavření předmětných smluv objektivně spojeno s prvotním vynaložením finančních prostředků ze strany dodavatele, který legitimně očekával návratnost investic a šel do podnikatelského rizika. V takovém případě, lze rovněž akceptovat vyšší úrok z prodlení než v případě, kdy při prodlení dlužníka na straně věřitele žádné vyšší škody není možné očekávat, či věřitel nepodstupuje podstatné podnikatelské riziko. Soud dále přihlédl k tomu, že z obsahu předmětné smlouvy uzavřené dne 30. 7. 1996 nevyplývá, že by krom sjednaných úroků z prodlení byla sjednána i jiná sankce za prodlení plnící obdobné funkce, například smluvní pokuta, či že by případná pohledávka věřitele byla zajištěna jiným způsobem. Za podstatnou považuje soud i okolnost, uvedenou rovněž v čl. 18, tj. že žalovaná, či její právní předchůdkyně, v průběhu dlouhodobého smluvního vztahu, nikdy neusilovala o změnu předmětného ujednání o smluvním úroku z prodlení, ač došlo v průběhu smluvního vztahu k uzavření velkého množství dodatků, či k postoupení práv a povinností z původní smlouvy. Tato okolnost ukazuje na to, že ujednání o úroku z prodlení bylo pro smluvní strany, po celou dobu smluvního vztahu, akceptovatelné a pokládaly jej za běžnou obchodní praxi.28. V projednávané věci soud tak dospěl k závěru, že sjednaná výše úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně, není zcela zjevně nepřiměřená, nezakládá zjevnou nerovnost v právech a povinnostech účastníků a není v rozporu s funkcemi tohoto institutu. K tomuto závěru vedla soud shora uvedená kritéria a okolnosti, která v tomto konkrétním případě zhodnotil. Následně došel k závěru, že v poměrech projednávané věci je sjednaná výše úroku z prodlení 0,05 % denně z dlužné částky odůvodnitelnou, a to plněním jeho sankčně-motivační a kompenzační funkce.29. K námitce žalované, týkající se zásady legitimního očekávání uvedené v § 13 občanského zákoníku, vnímá soud, že tato zásada, v případě správnosti a úplnosti tvrzení žalované strany, nemusí být patrně naplněna. Je však především na soudech vyšších stupňů, zejména na soudu nejvyšším a ústavním, aby tuto zásadu naplňovaly a judikaturu sjednocovaly. Okresní soud je v tomto konkrétním případě vázán právním názorem dovolacího soudu, jak bylo uvedeno v čl. 8 a 9, odůvodnění tohoto rozsudku. V případě, že ustanovení o sjednaném úroku z prodlení neshledal neplatným z jiného konkrétního důvodu, či z důvodu rozporu s dobrými mravy, nelze než žalovanému nároku vyhovět.30. Výrokem II. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení, a to podle § 142 odst.1 o.s.ř. Žalobkyně byla ve sporu zcela úspěšná a má tak právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Žalobkyni byl tak přiznán zaplacený a nevrácený soudní poplatek ve výši 533 542,20 Kč (277 790,20 Kč + 255 752 Kč); zaplacené zálohy na znalecké posudky ve výši 40 000 Kč (15 000 Kč + 25 000 Kč).31. Dále byla žalobkyni přiznána odměna advokáta, který žalobkyni ve sporu zastupoval, a to podle vyhlášky č. 177/1996 Sb.32. Za řízení před okresním soudem (před zrušením rozhodnutí odvolacím soudem) byla z předmětu řízení ve výši 5 115 029,66 Kč přiznána odměna za 9 úkonů právní služby, po 28 780 Kč za úkon, podle § 7 a § 11 odst.1 a § 11 odst. 2 citované vyhlášky, a to za převzetí a přípravu zastupování; podání žaloby; předžalobní výzva ze dne 21. 7. 2014 (1/2); vyjádření ze dne 8. 1. 2016; návrh na přerušení řízení ze dne 6. 5. 2016 (1/2); návrh na pokračování v řízení ze dne 7. 12. 2016 (1/2); účast na ústním jednání dne 13. 2. 2017; vyjádření ze dne 14. 3. 2017; účast na ústním jednání dne 28. 6. 2017; účast na ústním jednání dne 25. 6. 2018; účast na vyhlášení rozsudku dne 18. 7. 2018 (1/2); tj. celkem 259 020 Kč. Dále byl žalobci přiznán nárok na 11 režijních paušálů po 300 Kč, dle § 13 odst. 1 a 3 citované vyhlášky, tj. celkem 3 300 Kč. Jízdné na ústní jednání dne 13. 2. 2017, na trase , adresa,  a zpět, celkem 206 km, OA Peugeot 308, reg.zn. , SPZ, , průměrná spotřeba 6,7 l/100 km, natural 95 – vyhlášková cena 29,50 Kč a náhradě za km 3, 90 Kč, celkem 1 210,56 Kč. Jízdné na ústní jednání dne 28. 6. 2017, na trase , adresa,  a zpět, celkem 206 km, OA Peugeot 308, reg.zn. , SPZ, , průměrná spotřeba 6,7 l/100 km, natural 95 – vyhlášková cena 29,50 Kč a náhradě za km 3, 90 Kč, celkem 1 210,56 Kč. Jízdné na ústní jednání dne 25. 6. 2018, na trase , adresa,  a zpět, celkem 206 km, OA Peugeot 308, reg.zn. , SPZ, , průměrná spotřeba 6,7 l/100 km, natural 95 – vyhlášková cena 30,50 Kč a náhradě za km 4 Kč, celkem 1 244,96 Kč. Jízdné na ústní jednání dne 18. 7. 2018, na trase , adresa,  a zpět, celkem 206 km, OA Peugeot 308, reg.zn. , SPZ, , průměrná spotřeba 6,7 l/100 km, natural 95 – vyhlášková cena 30,50 Kč a náhradě za km 4 Kč, celkem 1 244,96 Kč. Celkem byla na jízdném přiznána částka 4 911,04 Kč. Dále byla přiznána odměna za promeškaný čas strávený cestami na ústní jednání, a to za 24 půlhodin po 100 Kč, dle § 14 odst. 1 a 3 citované vyhlášky, tj. 2 400 Kč. Odměna advokáta tedy činí částku 269 631,04 Kč. Za účelně vynaložené úkony žalobkyně nebyly považovány následující: vyjádření ze dne 22. 6. 2017 (žalobkyně nebyla k vyjádření vyzvána a tvrzení mohla objektivně učinit při dalším ústním jednání); vyjádření ze dne 27. 7. 2017 (žalobkyně nebyla k vyjádření vyzvána a tvrzení mohla objektivně učinit při dalším ústním jednání); vyjádření ze dne 6. 12. 2017 (žalobkyně nebyla k vyjádření vyzvána a tvrzení mohla objektivně učinit při dalším ústním jednání); vyjádření ze dne 15. 6. 2018 (žalobkyně nebyla k vyjádření vyzvána a tvrzení mohla objektivně učinit při dalším ústním jednání).33. Za řízení před odvolacím soudem byla z předmětu řízení ve výši 5 115 029,66 Kč přiznána odměna za 2 úkony právní služby, po 28 780 Kč za úkon, podle § 7 a § 11 odst.1 citované vyhlášky, a to za podání odvolání ze dne 3. 9. 2018, respektive doplnění ze dne 11. 9. 2018; účast na ústním jednání dne 16. 7. 2019, tj. celkem 57 560 Kč. Dále byl žalobci přiznán nárok na 2 režijní paušály po 300 Kč, dle § 13 odst. 1 a 3 citované vyhlášky, tj. celkem 600 Kč. Jízdné na ústní jednání dne 16. 7. 2019, na trase , adresa,  a zpět, celkem 215 km, OA Peugeot 308, reg.zn. , SPZ, , průměrná spotřeba 6,7 l/100 km, natural 95 – vyhlášková cena 33,10 Kč a náhradě za km 4,10 Kč, celkem 1 358,31 Kč. Dále byla přiznána odměna za promeškaný čas strávený cestou na ústní jednání, a to za 6 půlhodin po 100 Kč, dle § 14 odst. 1 a 3 citované vyhlášky, tj. 600 Kč. Odměna advokáta tedy činí částku 60 118,31 Kč. Za účelně vynaložené úkony žalobkyně nebyly považovány následující: vyjádření ze dne 6. 8. 2019 (žalobkyně nebyla k vyjádření vyzvána a tvrzení mohla a měla učinit při ústním jednání).34. Za řízení před okresním soudem (po vrácení věci odvolacím soudem k dalšímu řízení) byla z předmětu řízení ve výši 5 115 029,66 Kč přiznána odměna za 5 úkonů právní služby, po 28 780 Kč za úkon, podle § 7 a § 11 odst.1, a to za účast na ústním jednání dne 4.10.2021; účast na ústním jednání dne 27. 10. 2021; vyjádření ze dne 13. 12. 2021; účast na ústním jednání dne 17. 10. 2022; účast na ústním jednání dne 23. 11. 2022; tj. celkem 143 900 Kč. Dále byl žalobci přiznán nárok na 5 režijních paušálů po 300 Kč, dle § 13 odst. 1 a 3 citované vyhlášky, tj. celkem 1 500 Kč. Jízdné na ústní jednání dne 4. 10. 2021, na trase , adresa,  a zpět, celkem 206 km, OA Peugeot 308, reg. zn. , SPZ, , průměrná spotřeba 6,7 l/100 km, natural 95 – vyhlášková cena 27,80 Kč a náhradě za km 4,40 Kč, celkem 1 290 Kč. Jízdné na ústní jednání dne 27. 10. 2021, na trase , adresa,  a zpět, celkem 206 km, OA Peugeot 308, reg.zn. , SPZ, , průměrná spotřeba 6,7 l/100 km, natural 95 – vyhlášková cena 33,80 Kč a náhradě za km 4,40 Kč, celkem 1 373 Kč. Jízdné na ústní jednání dne 17. 10. 2022, na trase , adresa,  a zpět, celkem 206 km, OA Peugeot 308, reg.zn. , SPZ, , průměrná spotřeba 6,7 l/100 km, natural 95 – vyhlášková cena 44,50 Kč a náhradě za km 4,70 Kč, celkem 1 583 Kč. Jízdné na ústní jednání dne 23. 11. 2022, na trase , adresa,  a zpět, celkem 206 km, OA Peugeot 308, reg.zn. , SPZ, , průměrná spotřeba 6,7 l/100 km, natural 95 – vyhlášková cena 44,50 Kč a náhradě za km 4,70 Kč, celkem 1 583 Kč. Celkem byla na jízdném přiznána částka 5 827 Kč. Dále byla přiznána odměna za promeškaný čas strávený cestami na ústní jednání, a to za 24 půlhodin po 100 Kč, dle § 14 odst. 1 a 3 citované vyhlášky, tj. 2 400 Kč. Odměna advokáta tedy činí částku 153 627 Kč. Za účelně vynaložené úkony žalobkyně nebyly považovány následující: vyjádření ze dne 11. 10. 2021 (žalobkyně nebyla k vyjádření vyzvána a tvrzení mohla objektivně učinit při dalším ústním jednání); vyjádření ze dne 26. 11. 2021 (žalobkyně nebyla k vyjádření vyzvána a tvrzení mohla objektivně učinit při dalším ústním jednání); vyjádření ze dne 17. 12. 2021 (žalobkyně nebyla k vyjádření vyzvána a tvrzení mohla objektivně učinit při dalším ústním jednání); vyjádření ze dne 22. 2. 2022 (žalobkyně nebyla k vyjádření vyzvána a tvrzení mohla objektivně učinit při dalším ústním jednání); vyjádření ze dne 19. 4. 2022 (žalobkyně nebyla k vyjádření vyzvána a tvrzení mohla objektivně učinit při dalším ústním jednání); vyjádření ze dne 15. 11. 2022 (žalobkyně nebyla k vyjádření vyzvána a tvrzení mohla objektivně učinit při dalším ústním jednání).35. Za řízení před odvolacím soudem (v druhém odvolacím řízení) byla z předmětu řízení ve výši 5 115 029,66 Kč přiznána odměna za 4 úkony právní služby, po 28 780 Kč za úkon, podle § 7 a § 11 odst. 1 citované vyhlášky, a to za podání odvolání ze dne 12. 1. 2023, respektive doplnění ze dne 25. 1. 2023; vyjádření k odvolání žalované ze dne 8. 2. 2023; účast na ústním jednání dne 9. 1. 2024, přesahující 2 hodiny; tj. celkem 115 120 Kč. Dále byl žalobci přiznán nárok na 4 režijní paušály po 300 Kč, dle § 13 odst. 1 a 3 citované vyhlášky, tj. celkem 1 200 Kč. Jízdné na ústní jednání dne 9. 1. 2024, na trase , adresa,  a zpět, celkem 215 km, OA Peugeot 308, reg.zn. , SPZ, , průměrná spotřeba 6,7 l/100 km, natural 95 – vyhlášková cena 35,80 Kč a náhradě za km 5,60 Kč, celkem 1 754,27 Kč. Dále byla přiznána odměna za promeškaný čas strávený cestou na ústní jednání, a to za 6 půlhodin po 100 Kč, dle § 14 odst. 1 a 3 citované vyhlášky, tj. 600 Kč. Odměna advokáta tedy činí částku 118 674,27 Kč. Za účelně vynaložený úkon žalobkyně nebylo považováno vyjádření ze dne 19. 12. 2023 (žalobkyně nebyla k vyjádření vyzvána a tvrzení mohla objektivně učinit v rámci podaného odvolání, či v rámci následného ústního jednání).36. Za řízení před Nejvyšším soudem byl přiznán zaplacený soudní poplatek ve výši 14 000 Kč a z předmětu řízení ve výši 6 527 275,61 Kč (kapitalizované příslušenství ke dni podání dovolání) přiznána odměna za 1 úkon právní služby po 34 420 Kč, podle § 7 a § 11 odst.1 citované vyhlášky, a to za podání dovolání doručení dne 26. 4. 2024. Dále byl žalobkyni přiznán nárok na 1 režijní paušály po 300 Kč, dle § 13 odst. 1 a 3 citované vyhlášky. Odměna advokáta tedy činí částku 48 720 Kč. Za účelně vynaložený úkon žalobkyně nebylo považováno převzetí a příprava věci, kdy právní zástupkyně objektivně zastupovala žalobkyni kontinuálně, a to před podáním odvolání, i po dovolacím řízení. Soudu tedy není zřejmé, jaký úkon v podobě převzetí a přípravy učinila.37. Za řízení před okresním soudem (po vrácení věci dovolacím soudem k dalšímu řízení) byla z předmětu řízení ve výši 7 154 582,33 Kč (kapitalizované příslušenství ke dni podání vyjádření ze dne 27. 6. 2025) přiznána odměna za 1 úkon právní služby po 36 940 Kč, podle § 7 a § 11 odst.1 citované vyhlášky, a to za podání vyjádření doručení soudu ze dne 27. 6. 2025. Za řízení před okresním soudem (po vrácení věci dovolacím soudem k dalšímu řízení) byla z předmětu řízení ve výši 7 272 297,87 Kč (kapitalizované příslušenství ke dni ústního jednání dne 15. 9. 2025) přiznána odměna za 1 úkon právní služby po 37 420 Kč, podle § 7 a § 11 odst. 1 citované vyhlášky, a to za účast na ústním jednání dne 15. 9. 2025. Za řízení před okresním soudem (po vrácení věci dovolacím soudem k dalšímu řízení) byla z předmětu řízení ve výši 7 278 183,86 Kč (kapitalizované příslušenství ke dni vyhlášení rozsudku dne 19. 9. 2025) přiznána odměna za 1 úkon právní služby po 37 420 Kč, podle § 7 a § 11 odst.1 citované vyhlášky, a to za účast na vyhlášení rozsudku dne 19. 9. 2025, v rozsahu jedné poloviny dle § 11 odst. 2, písm. f) citované vyhlášky, tj. částka 18 710 Kč. Dále byl žalobkyni přiznán nárok na 3 režijní paušály po 450 Kč, dle § 13 odst. 1 a 3 citované vyhlášky. Jízdné na ústní jednání dne 15. 9. 2025, na trase , adresa,  a zpět, celkem 206 km, OA Peugeot 308, reg.zn. , SPZ, , průměrná spotřeba 6,7 l/100 km, natural 95 – vyhlášková cena 35,80 Kč a náhradě za km 5,80 Kč, celkem 1 762,70 Kč. Jízdné na ústní jednání dne 19. 9. 2025, na trase , adresa, , celkem 136,5 km, OA Peugeot 308, reg.zn. , SPZ, , průměrná spotřeba 6,7 l/100 km, natural 95 – vyhlášková cena 35,80 Kč a náhradě za km 5,80 Kč, celkem 1 115,01 Kč. Celkem byla na jízdném přiznána částka 2 877,71 Kč. Dále byla přiznána odměna za promeškaný čas strávený cestami na ústní jednání, a to za 11 půlhodin po 150 Kč, dle § 14 odst. 1 a 3 citované vyhlášky, tj. 1 650 Kč. Odměna advokáta tedy činí částku 98 947,71 Kč.38. Celkem tedy byla žalobci přiznána náhrada nákladů řízení ve výši 1 323 260,53 Kč.39. Výrokem III. bylo rozhodnuto o povinnosti žalované zaplatit České republice – Okresnímu soudu v České Lípě, zálohované náklady na znalečné, a to ve výši 48 670,48 Kč. V rámci soudního řízení byly ustanoveny znalecké ústavy, které vypracovaly znalecké posudky, za jejichž vypracování jim byla přiznána celkem částka 128 670,48 Kč (ČVÚT 43 378,50 Kč + 3 493,88 Kč, VŠE 71 417 Kč + 10 381,10 Kč). Tato částka byla v rozsahu 80 000 Kč pokryta zaplacenými zálohami a ve zbylé výši, tj. pro částku 48 670,48 Kč, byla zálohově vyplacena z rozpočtu státu. Neúspěšnému žalovanému tak byla uložena povinnost k zaplacení této zálohované částce státu, a to v souladu s ustanovením § 148 odst.1 o.s.ř. Žalovaná po vydání rozsudku odvolacího soudu ze dne 18. 1. 2024 provedla částečnou úhradu ve výši 22 665,84 Kč, zbývá tak doplatit částku 26 004,64 Kč.40. Výrokem IV. bylo rozhodnuto o vrácení částky 26 004,64 Kč žalobkyni, která tuto částku zaplatila po vydání rozsudku odvolacího soudu ze dne 18. 1. 2024, který nabyl právní moci dne 5. 3. 2024, avšak byl v předmětném rozsahu zrušen dovolacím soudem.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem-pobočka Liberec prostřednictvím zdejšího soudu, a to ve trojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSCL:2025:37.C.217.2015.1","publishedAt":"2026-10-07","decisionAt":"2025-09-19","caseNumber":{"senate":37,"registry":"C","index":217,"year":2015,"pageNumber":716},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Roman","lastName":"Koťátko","titlesAfter":"","function":"samosoudce"},"courtCode":"OSCL","caseResultType":["VYHOVENI"],"caseSubject":"o zaplacení 5 115 029,66 Kč s přísl.","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"96","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"148","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"226","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"243g","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"251","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"261","lexNumber":513,"lexYear":1991,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"7","lexNumber":182,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":182,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":418,"lexYear":2011,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"3030","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["ZAJISTENI_ZAVAZKU","PRAVNICKA_OSOBA","DOKAZOVANI","NAHRADA_NAKLADU","DOVOLANI","SMLOUVA_KUPNI","ODVOLANI","NAKLADY_RIZENI","ZASTAVENI_RIZENI","VRACENI_VECI","PRERUSENI_RIZENI","VYKON_ROZHODNUTI","PODNIKATEL","ZNALECNE"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}