{"uuid":"e9908bcf-eafd-458b-9f36-aa55090b51e9","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 6 237,06 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 381,41 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 381,41 Kč od 29. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhá vůči žalovanému zaplacení částky 2 855,65 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 379,46 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 776,50 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 855,65 Kč od 29. 7. 2021 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 237,06 Kč od 2. 7. 2021 do 28. 7. 2021 a úroku ve výši 16,90 % ročně z částky 4 988,40 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 381,41 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 381,41 Kč od 29. 7. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.\nII. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhá vůči žalovanému zaplacení částky 2 855,65 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 379,46 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 776,50 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 2 855,65 Kč od 29. 7. 2021 do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 237,06 Kč od 2. 7. 2021 do 28. 7. 2021 a úroku ve výši 16,90 % ročně z částky 4 988,40 Kč od 2. 7. 2021 do zaplacení.\nIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 6 237,06 Kč s příslušenstvím, představující žalovaným nesplacené peněžní prostředky poskytnuté mu společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":", se sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) s příslušenstvím, a to na základě mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně uzavřené smlouvy o úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný se dne 14. 10. 2019 písemně dohodli, že předchůdkyně žalobkyně bude žalovanému na jeho žádost poskytovat i opakovaně peněžní prostředky do maximální výše 5 000 Kč s úrokem ve výši 15,6 % ročně, přičemž žalovaný bude předchůdkyni žalobkyně jí poskytnutou částku včetně úroku vracet po 250 Kč měsíčně, a to vždy ke 13. dni v příslušném měsíci. Doba trvání této dohody nebyla sjednána. Ze žalobkyní předložených důkazů však vzdor jejímu tvrzení soud nezjistil, že by předchůdkyně žalobkyně před uzavřením předmětné dohody s žalovaným (resp. poskytnutím finančních prostředků tomuto žalovanému) prověřila schopnost žalovaného pravidelně v měsíčních intervalech hradit jím a předchůdkyní žalobkyně smluvenou částku. Předchůdkyně žalobkyně na základě této dohody poskytla žalovanému částku 5 000 Kč. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný zaplatil předchůdkyni žalobkyně či žalobkyni částku větší než 1 618,59 Kč. Předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně se dohodly na převedení práva domáhat se úhrady v předmětném řízení nárokované částky ke dni 28. 6. 2021 z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Podle § 9 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 27. 5. 2022, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), platilo, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platilo, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platilo, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Podle § 1879 o. z. platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Podle § 753 o. z. platí, má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Podle § 1879 o. z. platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Soudní dvůr EU v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 OPR-FINANCE s. r. o., proti GK v odpovědi na předběžné otázky, které položil Okresní soud v Ostravě, potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Obecné soudy jsou tak povinny zkoumat z úřední povinnosti, zda došlo k porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti poskytovatelem úvěru, a to i ve vztahu k § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 3. 11. 2020, sp. zn. IV. ÚS 702/20).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti tak soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a zákona o spotřebitelském úvěru, kde předchůdkyně žalobkyně vystupovala v postavení poskytovatele úvěru a žalovaný jako spotřebitel. V řízení však nebylo prokázáno, že by předchůdkyně žalobkyně vzdor své povinnosti před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Předchůdkyně žalobkyně se podle tvrzení žalobkyně spokojila především s informacemi poskytnutými od samotného žalovaného, přičemž z ustálené rozhodovací praxe vyplývá, že poskytovatel úvěru nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Žalobkyně, na kterou byla projednávaná pohledávka předchůdkyní žalobkyně postoupena, v předmětné věci ovšem netvrdila, ani neprokázala, z jakých konkrétních podkladů a informací předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela, a jak tyto ověřovala, a to ačkoliv k tomu byla ve smyslu § 79 odst. 1 o. s. ř. a § 120 odst. 1 o. s. ř. povinna. Následkem nesplnění takové povinnosti je zásadně stav absence nezbytných skutkových tvrzení a objektivní nejistoty o jejich existenci, přičemž žalobkyni nebylo možno poučit ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., neboť se k jednání soudu, k němuž byla řádně a včas předvolána, nedostavila. Za této situace tedy soud nemá za zjištěné, že byla předchůdkyní žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posuzována úvěruschopnost žalovaného a ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení a související judikatury tak považuje žalovaným a předchůdkyní žalobkyně uzavřenou úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. V souladu s tímto závěrem soudu ovšem žalobkyni vzniká podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. právo na vrácení žalovanému poskytnuté jistiny, v konkrétním případě tedy na vrácení částky 3 381,41 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Ve vztahu k prodlení žalovaného s úhradou předmětné nesplacené jistiny soud uvádí, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně odeslala žalovanému v rámci oznámení o postoupení pohledávky dne 22. 7. 2021 výzvu k úhradě dlužné částky, která byla doručena žalovanému (při aplikaci ustanovení § 573 o. z.) dne 27. 7. 2021, dne 28. 7. 2021 tak měl žalovaný plnit, což tak neučinil. Ode dne 29. 7. 2021 je tedy žalovaný v prodlení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. S ohledem na všechny shora uvedené povinnosti soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 3 381,41 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 381,41 Kč od 29. 7. 2021 do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu žalobkyně zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 6 237,06 Kč s příslušenstvím, představující žalovaným nesplacené peněžní prostředky poskytnuté mu společností [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) s příslušenstvím, a to na základě mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně uzavřené smlouvy o úvěru.\n2. Z předložených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.\n3. Předchůdkyně žalobkyně a žalovaný se dne 14. 10. 2019 písemně dohodli, že předchůdkyně žalobkyně bude žalovanému na jeho žádost poskytovat i opakovaně peněžní prostředky do maximální výše 5 000 Kč s úrokem ve výši 15,6 % ročně, přičemž žalovaný bude předchůdkyni žalobkyně jí poskytnutou částku včetně úroku vracet po 250 Kč měsíčně, a to vždy ke 13. dni v příslušném měsíci. Doba trvání této dohody nebyla sjednána. Ze žalobkyní předložených důkazů však vzdor jejímu tvrzení soud nezjistil, že by předchůdkyně žalobkyně před uzavřením předmětné dohody s žalovaným (resp. poskytnutím finančních prostředků tomuto žalovanému) prověřila schopnost žalovaného pravidelně v měsíčních intervalech hradit jím a předchůdkyní žalobkyně smluvenou částku. Předchůdkyně žalobkyně na základě této dohody poskytla žalovanému částku 5 000 Kč. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaný zaplatil předchůdkyni žalobkyně či žalobkyni částku větší než 1 618,59 Kč. Předchůdkyně žalobkyně a žalobkyně se dohodly na převedení práva domáhat se úhrady v předmětném řízení nárokované částky ke dni 28. 6. 2021 z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.\n4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.\n5. Podle § 9 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 27. 5. 2022, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), platilo, že nebankovní poskytovatel spotřebitelského úvěru je právnická osoba, která je oprávněna poskytovat spotřebitelský úvěr na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, které jí udělila Česká národní banka.\n6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platilo, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.\n7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru platilo, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.\n8. Podle § 1879 o. z. platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).\n9. Podle § 753 o. z. platí, má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.\n10. Podle § 1879 o. z. platí, že věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).\n11. Podle § 1958 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.\n12. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.\n13. Podle § 1970 o. z., ve výši podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.\n14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.\n15. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.\n16. Soudní dvůr EU v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 OPR-FINANCE s. r. o., proti GK v odpovědi na předběžné otázky, které položil Okresní soud v Ostravě, potvrdil, že harmonizovaná unijní úprava v oblasti spotřebitelských úvěrů ukládá vnitrostátním soudům povinnost zkoumat z moci úřední, zda věřitel před uzavřením smlouvy řádně posoudil schopnost spotřebitele splácet poskytovaný úvěr. Zjistí-li porušení, jsou vnitrostátní soudy povinny vyvodit z toho zákonem předvídané důsledky bez dalšího. Obecné soudy jsou tak povinny zkoumat z úřední povinnosti, zda došlo k porušení povinnosti zkoumání úvěruschopnosti poskytovatelem úvěru, a to i ve vztahu k § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 3. 11. 2020, sp. zn. IV. ÚS 702/20).\n17. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti tak soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a zákona o spotřebitelském úvěru, kde předchůdkyně žalobkyně vystupovala v postavení poskytovatele úvěru a žalovaný jako spotřebitel. V řízení však nebylo prokázáno, že by předchůdkyně žalobkyně vzdor své povinnosti před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Předchůdkyně žalobkyně se podle tvrzení žalobkyně spokojila především s informacemi poskytnutými od samotného žalovaného, přičemž z ustálené rozhodovací praxe vyplývá, že poskytovatel úvěru nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015).\n18. Žalobkyně, na kterou byla projednávaná pohledávka předchůdkyní žalobkyně postoupena, v předmětné věci ovšem netvrdila, ani neprokázala, z jakých konkrétních podkladů a informací předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného vycházela, a jak tyto ověřovala, a to ačkoliv k tomu byla ve smyslu § 79 odst. 1 o. s. ř. a § 120 odst. 1 o. s. ř. povinna. Následkem nesplnění takové povinnosti je zásadně stav absence nezbytných skutkových tvrzení a objektivní nejistoty o jejich existenci, přičemž žalobkyni nebylo možno poučit ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., neboť se k jednání soudu, k němuž byla řádně a včas předvolána, nedostavila. Za této situace tedy soud nemá za zjištěné, že byla předchůdkyní žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posuzována úvěruschopnost žalovaného a ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení a související judikatury tak považuje žalovaným a předchůdkyní žalobkyně uzavřenou úvěrovou smlouvu za absolutně neplatnou.\n19. V souladu s tímto závěrem soudu ovšem žalobkyni vzniká podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. právo na vrácení žalovanému poskytnuté jistiny, v konkrétním případě tedy na vrácení částky 3 381,41 Kč.\n20. Ve vztahu k prodlení žalovaného s úhradou předmětné nesplacené jistiny soud uvádí, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně odeslala žalovanému v rámci oznámení o postoupení pohledávky dne 22. 7. 2021 výzvu k úhradě dlužné částky, která byla doručena žalovanému (při aplikaci ustanovení § 573 o. z.) dne 27. 7. 2021, dne 28. 7. 2021 tak měl žalovaný plnit, což tak neučinil. Ode dne 29. 7. 2021 je tedy žalovaný v prodlení.\n21. S ohledem na všechny shora uvedené povinnosti soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 3 381,41 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 3 381,41 Kč od 29. 7. 2021 do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu žalobkyně zamítl.\n22. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSSO:2022:23.C.38.2022.2","publishedAt":"2022-07-21","decisionAt":"2022-05-16","caseNumber":{"senate":23,"registry":"C","index":38,"year":2022,"pageNumber":37},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Kristýna","lastName":"Koubová","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSSO","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"zaplacení 6 237,06 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"202","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1879","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1968","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"573","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1958","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"120","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":110,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"79","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"9","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"753","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["BEZDUVODNE_OBOHACENI","PENEZITE_PLNENI"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}