{"uuid":"e9ff0ffc-268c-47b2-aff8-1d5d5bac5d01","header":[{"texts":[{"text":"Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Tomáše Vejnara a soudkyň JUDr. Lucie Bičákové a JUDr. PhDr. Aleny Novotné, Ph. D. ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený obecnou zmocněnkyní ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno zmočněnkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa zmočněnkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení částky 50 000 Kč a omluvu","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 20. února 2025, č. j. 19 C 68/2022-354","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu na zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 50 000 Kč (výrok I), dále požadavek na omluvu tak, jak je formulována ve výroku II, a také rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Takto rozhodl o žalobě na ochranu osobnosti. Žalobce spatřoval zásah do svých osobnostních práv zejména v neodborném jednání žalované, která dne 15. 9. 2016 při vyšetření syna žalobce jednala neobjektivně a v omylu vyvolaném matkou tohoto nezletilého nerozpoznala skutečný stav, tedy, že je nezletilý matkou manipulován, zatajila podstatné náležitosti incidentu mezi rodiči, ke kterému došlo téhož dne před ordinací, což ve svém výsledku vedlo k podání zkreslené zprávy o vyšetření poskytnuté i ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen „","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"“). Tímto poskytnutím zprávy o provedeném vyšetření ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" k jeho žádosti byla porušena povinnost mlčenlivosti. Matka nezletilého tak žalovanou využila jako „užitečného idiota“ pro svou argumentaci v opatrovnickém řízení. Žalovaná pak v rozporu se zákonem neposkytla žalobci zdravotnickou dokumentaci. Žalovaná také zasáhla do osobnostních práv žalobce obsahem svého vyjádření (přípisu) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 31. 1. 2019, který byl zjevně napsán s úmyslem žalobci uškodit, a tento byl nařčen z počínání, kterého se nedopustil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaná odmítala jakékoli své pochybení a navrhovala zamítnutí žaloby. Uvedla mj., že není zřejmé, jak běžné psychologické vyšetření nezletilého mohlo zasáhnout do osobnostních práv jeho otce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud I. stupně činil skutková zjištění v bodech 9 až 38 napadeného rozsudku. Odvolací soud na tato zjištění pro stručnost odkazuje a vychází z nich. Odvolací soud konstatuje, že nevychází z poněkud zavádějícího bodu 41 napadeného rozsudku, který má obsahovat závěr o skutkovém stavu, místo toho však jen popisuje stanovisko žalobce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Po právní stránce soud I. stupně odkázal na přiléhavá ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a teoretické předpoklady odpovědnosti za zásah do osobnostních práv. Žalobu pak neshledal důvodnou. Soud I. stupně konstatoval, že žalobce neprokázal, že žalovaná jako odborně erudovaná zdravotnická osoba vystavila po lékařském vyšetření syna žalobce nepravdivou nebo hrubě zkreslenou lékařskou zprávu, posudek nebo nález. Neprokázal, že žalovaná zamlčela podstatné skutečnosti o zdravotním stavu posuzovaného nezletilého za účelem jejich použití před jinými orgány veřejné moci, v občanském nebo jiném soudním řízení. Žalobce neprokázal, že žalovaná vystavila lékařskou zprávu, ve které by účelově uvedla na základě sdělení matky nezletilého informace, které by neodpovídaly nebo byly hrubě zkreslené v době vyšetření nezletilého (15. 9. 2016) o jeho zdravotním stavu. Rovněž nebylo prokázáno, že žalovaná předstírala a zamlčela rozhodné skutečnosti a zastínila skutečný stav nezletilého ve prospěch jeho matky. Toto tvrzení žalobce nebylo v řízení žádným z množství předložených a provedených důkazů prokázáno. Uzavřel proto, že se nejednalo o nepravdivou lékařskou zprávu. Dle soudu I. stupně žalobce v řízení neprokázal protiprávní jednání žalované, které by bylo v příčinné souvislosti s tvrzeným zásahem do jeho osobnostních práv. V řízení nebylo prokázáno, že lékařská zpráva vystavená žalovanou byla podkladem, na základě kterého by opatrovnický soud v rámci řízení ve věci výchovy a výživy nezletilého syna žalobce rozhodl v neprospěch žalobce. Nebylo prokázáno, že opatrovnický soud při svém rozhodování o úpravě poměrů nezletilého z této zprávy vycházel tak, jak tvrdil žalobce. Lékařská zpráva z psychologického vyšetření nebyla v rámci opatrovnického řízení jediným důkazem na základě kterého opatrovnický soud rozhodl. Pokud žalobce tvrdil, že rozhodnutí opatrovnického soudu, na základě kterého nebyl nezletilý svěřen do jeho výchovy, zasáhlo do jeho osobnostních práv, z žádných předložených a provedených důkazů nebylo prokázáno, že se tak stalo na základě jednání žalované. Nebylo prokázáno, jaký prospěch si chtěla žalovaná opatřit a proč by měla potřebu žalobce svým jednáním poškozovat. Žalobce neprokázal, že by mu jednáním žalované vznikl takový zásah do jeho osobnostních práv a v takovém rozsahu a intenzitě, aby mohl po žalované požadovat jakýkoliv způsob satisfakce dle § 2956 a § 2957 o. z. Pokud se zdravotní stav syna nezletilého od doby jeho vyšetření žalovanou dne 15. 9. 2016 v průběhu let změnil, nelze tuto skutečnost klást k tíži žalované. Soud I. stupně pak závěrem konstatoval, že sdílí názor žalované (vyplývá to i z provedených důkazů), že podstatou sporu jsou především rozepře, neshody, konflikty a nespočet dlouholetých soudních sporů rodičů nezletilého, jehož psychický stav se od doby vyšetření žalovanou právě z těchto důvodů mohl změnit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Soud I. stupně konstatoval, že ke vzniku občanskoprávních sankcí za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnostních práv fyzické osoby musí být jako předpoklad odpovědnosti splněna podmínka existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v porušení, nebo jen ohrožení osobnosti fyzické osoby, její fyzické a morální integrity. Tento zásah musí být neoprávněný (protiprávní) a musí být zjištěna existence příčinné souvislosti mezi takovým zásahem a neoprávněnosti (protiprávnosti) zásahu. Nenaplněním jakékoliv z těchto podmínek se vylučuje možnost vzniku této odpovědnosti. K takovému zásahu objektivně způsobilému vyvolat u žalobce nemajetkovou újmu však nedošlo. O náhradě nákladů řízení rozhodl odvolací soud dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a contrario, když ve věci úspěšná žalovaná žádnou náhradu nákladů nepožadovala.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Namítal závažné vady řízení, neúplné zjištění skutkového stavu, nesprávná skutková zjištění i nesprávné právní posouzení věci. Uváděl, že soud I. stupně neprovedl navržené důkazy, opomenul některá tvrzení žalobce a dospěl k závěrům, které nemají oporu v provedeném dokazování, přičemž řízení podle něj zatížily i jiné vady, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí. Současně žalobce soudu I. stupně vytýkal, že odůvodnění rozsudku obsahuje zjevné nesprávnosti a nelogičnosti, zkreslená či neúplná skutková zjištění a že některé závěry nejsou srozumitelné ani podloženy obsahem spisu; proto navrhl vydání opravného usnesení. Dále namítal, že soud I. stupně zcela opomenul posoudit část uplatněného nároku, zejména tvrzený zásah žalované do jeho důstojnosti a cti konkrétním přípisem ze dne 31. 1. 2019, a proto navrhoval doplnění rozsudku. Žalobce se domáhal, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soud I. stupně k dalšímu řízení, případně ji přikázal jinému soudci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. V doplnění odvolání pak žalobce uvedl, že soud I. stupně zatížil řízení vadou spočívající v nedostatku důvodů rozsudku, která mu bránila řádně odvolání doplnit, a to i v důsledku toho, že soud nerozhodl o jeho návrzích na opravu a doplnění rozsudku. Namítal, že soud I. stupně sice vzal na vědomí tvrzení žalobce o zásahu žalované spočívajícím v jejím přípisu ze dne 31. 1. 2019, avšak tímto skutkem se v odůvodnění nijak nezabýval, ačkoli šlo o samostatný uplatněný nárok. Žalobce dále uváděl, že soud I. stupně porušil poučovací povinnost, nevyzval jej k upřesnění tvrzení, nesprávně posoudil strukturaci žaloby jako její změnu a neprojednal všechny uplatněné nároky, čímž podle něj porušil princip rovnosti zbraní a právo na spravedlivý proces. V důsledku toho soud I. stupně podle žalobce nerozhodl o celém předmětu řízení, případně rozhodl nepřezkoumatelně, neboť zamítl část žalobního petitu bez jakéhokoli odůvodnění. Žalobce proto uzavřel, že rozsudek je v napadené části nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů a zatížen vadami řízení, a navrhl jeho zrušení v příslušném rozsahu a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila, z odvolacího řízení se omluvila ze zdravotních důvodů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou a že splňuje náležitosti uvedené v § 205 o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek a řízení, které jeho vydání předcházelo, a to způsobem vyplývajícím z § 212 a § 212a o. s. ř. Po provedeném jednání dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Odvolací soud se primárně zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti a dalších vad rozsudku. Odvolací soud konstatuje, že návrh žalobce na opravu odůvodnění rozsudku byl zamítnut usnesením soudu I. stupně ze dne 12. 6. 2025, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", a také usnesením Městského soudu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 27. 6. 2025, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Nebylo shledáno, že by odůvodnění rozsudku nemělo podklad ve zjištěném skutkovém stavu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu I. stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu I. stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I pokud rozhodnutí soudu I. stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly na újmu uplatnění práv odvolatele (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Situace popisovaná výše uvedenou judikaturou nastala i v posuzovaném případě. Napadený rozsudek sice trpí určitými vadami a nepřesnostmi, chybné je i číslování odstavců v závěru rozsudku, nicméně tyto skutečnosti nemohly zabránit žalobci podat řádné odvolání. Je také pravdou, že se soud I. stupně nevyjádřil k jednomu dílčímu žalobcem tvrzenému zásahu do jeho osobnostních práv, a to k vyjádření žalované pro ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 31. 1. 2019, nicméně dostatečná skutková zjištění k této otázce učinil, tedy odvolací soud může sám tento tvrzený dílčí zásah posoudit. Odvolací soud proto napadený rozsudek shledává přezkoumatelným.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Jak již odvolací soud konstatoval výše, vychází ze skutkových zjištění soudu I. stupně. Mimo jiné tedy i ze zjištění, že žalovaná nebyla pro účely opatrovnického řízení týkajícího se syna žalobce ustanovena jako znalkyně a nebyly jí soudem I. stupně zadány znalecké úkoly. Jak plyne ze zprávy ze dne 15. 9. 2016 z psychologického vyšetření nezletilého syna žalobce, nezletilého přivedla k žalované jeho matka, bývalá manželka žalobce. Zjištění v bodě 9 napadeného rozsudku odpovídá obsahu této zprávy. Je v ní konstatováno, že rodiče jsou rozvedeni a probíhá soudní řízení ohledně styku otce s dítětem. Styk otce probíhá jednou za 14 dní o víkendu. Ve zprávě je uvedeno stanovisko matky, že otec chodí za nezletilým na různá místa, tzv. jej přepadává, a nezletilému se o tom zdá. Dále je v ní uvedeno, že pokud nezletilý hovoří o rodině (on sám), jako tátu označuje partnera matky. U žalobce jsou dvě sestry ve věku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"věk","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"věk","anonStyle":"ANON"},{"text":" let. Nechodí tam rád (nezletilý), neboť ta ","anonStyle":"NONE"},{"text":"věk","anonStyle":"ANON"},{"text":" jej zlobí. Nezletilému se zdálo, že jej otec odvedl. Ve zprávě je dále sdělení, že se dostavil (zřejmě téhož dne) i otec nezletilého. Ten uvedl, že nikoho nepřepadává, ale jde se za synem normálně podívat. Je zaznamenáno jeho stanovisko, že se matka snaží syna ovlivnit, aby preferoval nevlastního otce. Závěr žalované byl, že aktuálně je nezletilý bez jakýchkoliv klinických příznaků závažnějších psychických potíží. Ve zprávě je také poznamenáno, že se otec dodatečně dotazoval na lékaře v protějších ordinacích, kteří byli přítomni v době jeho návštěvy, dotazoval se na ně jako na potencionální svědky. Tato zpráva byla zaslána příslušné městské části, na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". V rámci řešení stížností proti své osobě žalovaná ještě sepsala dne 31. 1. 2019 vyjádření k přípisu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 5. 12. 2018, kde se vyjadřovala k námitkám stěžovatele a žádosti o kopii zdravotnické dokumentace (viz body 27 a také 38 napadeného rozsudku obsahující zjištění z této zprávy). V tomto vyjádření žalovaná uvedla, že nezletilého vyšetřila dne 15. 9. 2016, zprávu z vyšetření poskytla ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". Otec byl o vyšetření informován, neboť byl přítomen. Snažila se s ním hovořit o okolnostech sporu mezi rodiči a jejich řešení z hlediska potřeb a duševního zdraví nezletilého. On však řešil spíše důkazy proti matce. Další den žalované telefonoval a tázal se na lékaře z protějších ordinací z důvodu incidentu s matkou na chodbě. Jeho projev byl zlobně paranoidní a neadekvátní, ona se jej snažila uklidnit, on stále řešil incident. Matku informovala o výsledcích vyšetření dne 21. 8. 2018. O té doby nebyla s nikým z rodiny v kontaktu. Až po dvou letech žalobce žádal zdravotní dokumentaci syna. Žalobce jen v prosinci 2016 prostřednictvím právní zástupkyně žádal o vyjádření k některým výrokům matky u soudu a chtěl vyjádření žalované k incidentu, který proběhl mezi rodiči v čekárně a který žalovaná zaznamenala jen okrajově. Tehdy po ní nežádal lékařskou zprávu. Ze strany ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo žalované jen vytknuto, že žalobci neposkytnula kopii zdravotnické dokumentace (viz body 25 a 26 napadeného rozsudku).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Podle § 81 o. z. chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého (odst. 1). Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy (odst. 2).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Podle § 82 odst. 1 o. z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Podle § 2951 odst. 2 o. z. nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Podle § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Předpokladem odpovědnosti za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti fyzické osoby je existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v porušení, nebo jen ohrožení osobnosti fyzické osoby v její fyzické a morální integritě. Tento zásah musí být neoprávněný (protiprávní) a musí zde být zjištěna existence příčinné souvislosti mezi takovým zásahem a dotčením osobnostní sféry fyzické osoby. Neoprávněným zásahem je zásah do osobnosti fyzické osoby, který je v rozporu s objektivním právem, tj. s právním řádem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2016, sp. zn 30 Cdo 464/2016).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. K porušení práva na ochranu osobnosti může dojít jak nepravdivými skutkovými tvrzeními difamačního charakteru, tak zveřejněním nepřípustných hodnotících úsudků o této osobě. Při zkoumání přiměřenosti zásahu se totiž rozlišují skutková tvrzení a hodnotící soudy, neboť podmínky kladené na přípustnost každé z těchto kategorií se liší. Skutkové tvrzení se opírá o fakta, objektivně existující realitu, která je zjistitelná pomocí dokazování, pravdivost tvrzení je tedy ověřitelná. V zásadě platí, že uveřejnění pravdivé informace nezasahuje do práva na ochranu osobnosti, pokud tento údaj není podán tak, že zkresluje skutečnost, či není natolik intimní, že by jeho zveřejnění odporovalo právu na ochranu soukromí a lidské důstojnosti. Hodnotící soud naopak vyjadřuje subjektivní názor autora, který k danému faktu zaujímá určitý postoj, a to na základě vlastních, tedy subjektivních kritérií. Pravdivost hodnotícího soudu proto nelze dokazovat, je však nutné zkoumat, zda se zakládá na pravdivé informaci, zda forma jeho veřejné prezentace je přiměřená a zda zásah do osobnostních práv je nevyhnutelným průvodním jevem výkonu kritiky, tudíž zda primárním cílem není hanobení a zneuctění dané osoby (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2007, sp. zn. 30 Cdo 1174/2007, publikované pod č. 29/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). U výroků, které v sobě kombinují skutkový základ i prvek hodnocení (tzv. hybridní výroky či hodnotové soudy se skutkovým základem), je nezbytné určit, do jaké míry mají tyto hybridní výroky skutkový základ a zda nejsou vzhledem k prokázanému skutkovému základu přehnané, přičemž je nezbytné vzít v úvahu jejich celkový tón i okolnosti případu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 19. 1. 2016, sp. zn. I. ÚS 750/15, a judikatura ESLP v něm citovaná, zejména rozsudek ESLP ve věci B. proti Francii ze dne 11. 4. 2006, stížnost č. 71343/01, § 37). I v případě sporů o pravdivost skutkového tvrzení je třeba vzít v úvahu kontext proneseného výroku, zejména, nakolik byl tento výrok založen na spolehlivých informacích, které jeho autor k dispozici skutečně měl či je k dispozici přinejmenším mít mohl. Ještě předtím, než pronese skutkové tvrzení, které je způsobilé zasáhnout do osobnostních práv jiné osoby, by každý měl vyvinout určité přiměřené úsilí za účelem zjištění, zda je jím pronášený výrok pravdivý. Míra tohoto úsilí, kterou je od autora výroku možno oprávněně požadovat, se přitom může lišit v závislosti na tom, nakolik závažný je hrozící zásah do osobnostních práv dotčené osoby, či v závislosti na osobě autora výroku. Větší nároky budou v tomto ohledu kladeny na novináře, politiky či experty v určitém oboru, tedy na osoby, u nichž lze očekávat vyšší stupeň informovanosti a znalostí, a naopak nižší na „běžné občany“, od nichž to požadovat nelze (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 2. 2015, sp. zn. II. ÚS 2051/14). Je při tom třeba vždy hodnotit celý projev uskutečňující se ve formě literárního, publicistického či jiného útvaru, nikdy nelze posuzovat toliko jednotlivý vytržený výrok anebo větu (podobně srov. též nález Ústavního soudu ze dne 17. 7. 2007, sp. zn. IV. ÚS 23/05).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. V poměrech posuzovaného případu odvolací soud shledává právní závěr soudu I. stupně správným. Lékařská zpráva z 15. 9. 2016, která obsahuje převážně skutková zjištění činěná na základě relativně krátkého vyšetření nezletilého, obsahuje závěr, že nebyly u nezletilého shledány příznaky závažnějších psychických potíží. Zpráva je vyvážená, jak ostatně konstatovaly i správní orgány při řešení stížností, a obsahuje jak stanovisko matky nezletilého, tak stanovisko jeho otce (v nynějším řízení žalobce). Tato zpráva tedy nebyla, objektivně hodnoceno, způsobilá nijak zasáhnout do osobnostních práv žalobce. Shodné je možné říci i o vyjádření žalované ze dne 31. 1. 2019. Toto vyjádření obsahuje popis inkriminovaného vyšetření nezletilého dne 15. 9. 2016 a toho, co se dělo později, z hlediska skutečností rozhodných pro vyřízení stížnosti správním orgánem. Obsahuje tedy v zásadě skutková tvrzení. Pokud je v ní uvedeno hodnocení chování žalobce jako zlobně paranoidního a neadekvátního (situaci), opět toto hodnocení byla žalovaná s ohledem na svou kvalifikaci oprávněna provést, v této části jde již o hodnotící soud, ale naprosto oprávněný, neboť pokud někdo při psychologickém vyšetření svého dítěte, při kterém je upozorněn na dopad sporů rodičů na toto dítě, současně řeší aktuální konflikt mezi rodiči a obstarání důkazů proti druhému z rodičů, aby mohl konflikt ještě přiživit, je toto chování objektivně neadekvátní dané situaci. K zásahu do osobnostních práv žalobce nemohlo dojít ani tím, že mu nebyla poskytnuta včas zpráva z vyšetření, otec ji ostatně ani bezprostředně či v kratší době po vyšetření nežádal. A nemohla mu být způsobena ani tím, že byla, nikoliv v rozporu se zákonem, poskytnuta ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". Za situace, kdy tedy nedošlo k zásahu do osobnostních práv žalobce, nedošlo tedy k žádnému protiprávnímu jednání žalované, nemohla žalobci vzniknout ani odškodnitelná újma, proto soud I. stupně postupoval správně, pokud žalobu zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný dle § 219 o. s. ř., včetně správného výroku o náhradě nákladů řízení, potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. a contrario, když žalovaná byla sice v odvolacím řízení úspěšná, žádné náklady řízení jí ale nevznikly.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu na zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 50 000 Kč (výrok I), dále požadavek na omluvu tak, jak je formulována ve výroku II, a také rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).2. Takto rozhodl o žalobě na ochranu osobnosti. Žalobce spatřoval zásah do svých osobnostních práv zejména v neodborném jednání žalované, která dne 15. 9. 2016 při vyšetření syna žalobce jednala neobjektivně a v omylu vyvolaném matkou tohoto nezletilého nerozpoznala skutečný stav, tedy, že je nezletilý matkou manipulován, zatajila podstatné náležitosti incidentu mezi rodiči, ke kterému došlo téhož dne před ordinací, což ve svém výsledku vedlo k podání zkreslené zprávy o vyšetření poskytnuté i , právnická osoba,  (dále jen „, právnická osoba, “). Tímto poskytnutím zprávy o provedeném vyšetření , právnická osoba,  k jeho žádosti byla porušena povinnost mlčenlivosti. Matka nezletilého tak žalovanou využila jako „užitečného idiota“ pro svou argumentaci v opatrovnickém řízení. Žalovaná pak v rozporu se zákonem neposkytla žalobci zdravotnickou dokumentaci. Žalovaná také zasáhla do osobnostních práv žalobce obsahem svého vyjádření (přípisu) , právnická osoba,  ze dne 31. 1. 2019, který byl zjevně napsán s úmyslem žalobci uškodit, a tento byl nařčen z počínání, kterého se nedopustil.3. Žalovaná odmítala jakékoli své pochybení a navrhovala zamítnutí žaloby. Uvedla mj., že není zřejmé, jak běžné psychologické vyšetření nezletilého mohlo zasáhnout do osobnostních práv jeho otce.4. Soud I. stupně činil skutková zjištění v bodech 9 až 38 napadeného rozsudku. Odvolací soud na tato zjištění pro stručnost odkazuje a vychází z nich. Odvolací soud konstatuje, že nevychází z poněkud zavádějícího bodu 41 napadeného rozsudku, který má obsahovat závěr o skutkovém stavu, místo toho však jen popisuje stanovisko žalobce.5. Po právní stránce soud I. stupně odkázal na přiléhavá ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) a teoretické předpoklady odpovědnosti za zásah do osobnostních práv. Žalobu pak neshledal důvodnou. Soud I. stupně konstatoval, že žalobce neprokázal, že žalovaná jako odborně erudovaná zdravotnická osoba vystavila po lékařském vyšetření syna žalobce nepravdivou nebo hrubě zkreslenou lékařskou zprávu, posudek nebo nález. Neprokázal, že žalovaná zamlčela podstatné skutečnosti o zdravotním stavu posuzovaného nezletilého za účelem jejich použití před jinými orgány veřejné moci, v občanském nebo jiném soudním řízení. Žalobce neprokázal, že žalovaná vystavila lékařskou zprávu, ve které by účelově uvedla na základě sdělení matky nezletilého informace, které by neodpovídaly nebo byly hrubě zkreslené v době vyšetření nezletilého (15. 9. 2016) o jeho zdravotním stavu. Rovněž nebylo prokázáno, že žalovaná předstírala a zamlčela rozhodné skutečnosti a zastínila skutečný stav nezletilého ve prospěch jeho matky. Toto tvrzení žalobce nebylo v řízení žádným z množství předložených a provedených důkazů prokázáno. Uzavřel proto, že se nejednalo o nepravdivou lékařskou zprávu. Dle soudu I. stupně žalobce v řízení neprokázal protiprávní jednání žalované, které by bylo v příčinné souvislosti s tvrzeným zásahem do jeho osobnostních práv. V řízení nebylo prokázáno, že lékařská zpráva vystavená žalovanou byla podkladem, na základě kterého by opatrovnický soud v rámci řízení ve věci výchovy a výživy nezletilého syna žalobce rozhodl v neprospěch žalobce. Nebylo prokázáno, že opatrovnický soud při svém rozhodování o úpravě poměrů nezletilého z této zprávy vycházel tak, jak tvrdil žalobce. Lékařská zpráva z psychologického vyšetření nebyla v rámci opatrovnického řízení jediným důkazem na základě kterého opatrovnický soud rozhodl. Pokud žalobce tvrdil, že rozhodnutí opatrovnického soudu, na základě kterého nebyl nezletilý svěřen do jeho výchovy, zasáhlo do jeho osobnostních práv, z žádných předložených a provedených důkazů nebylo prokázáno, že se tak stalo na základě jednání žalované. Nebylo prokázáno, jaký prospěch si chtěla žalovaná opatřit a proč by měla potřebu žalobce svým jednáním poškozovat. Žalobce neprokázal, že by mu jednáním žalované vznikl takový zásah do jeho osobnostních práv a v takovém rozsahu a intenzitě, aby mohl po žalované požadovat jakýkoliv způsob satisfakce dle § 2956 a § 2957 o. z. Pokud se zdravotní stav syna nezletilého od doby jeho vyšetření žalovanou dne 15. 9. 2016 v průběhu let změnil, nelze tuto skutečnost klást k tíži žalované. Soud I. stupně pak závěrem konstatoval, že sdílí názor žalované (vyplývá to i z provedených důkazů), že podstatou sporu jsou především rozepře, neshody, konflikty a nespočet dlouholetých soudních sporů rodičů nezletilého, jehož psychický stav se od doby vyšetření žalovanou právě z těchto důvodů mohl změnit.6. Soud I. stupně konstatoval, že ke vzniku občanskoprávních sankcí za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnostních práv fyzické osoby musí být jako předpoklad odpovědnosti splněna podmínka existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v porušení, nebo jen ohrožení osobnosti fyzické osoby, její fyzické a morální integrity. Tento zásah musí být neoprávněný (protiprávní) a musí být zjištěna existence příčinné souvislosti mezi takovým zásahem a neoprávněnosti (protiprávnosti) zásahu. Nenaplněním jakékoliv z těchto podmínek se vylučuje možnost vzniku této odpovědnosti. K takovému zásahu objektivně způsobilému vyvolat u žalobce nemajetkovou újmu však nedošlo. O náhradě nákladů řízení rozhodl odvolací soud dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), a contrario, když ve věci úspěšná žalovaná žádnou náhradu nákladů nepožadovala.7. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné odvolání. Namítal závažné vady řízení, neúplné zjištění skutkového stavu, nesprávná skutková zjištění i nesprávné právní posouzení věci. Uváděl, že soud I. stupně neprovedl navržené důkazy, opomenul některá tvrzení žalobce a dospěl k závěrům, které nemají oporu v provedeném dokazování, přičemž řízení podle něj zatížily i jiné vady, jež mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí. Současně žalobce soudu I. stupně vytýkal, že odůvodnění rozsudku obsahuje zjevné nesprávnosti a nelogičnosti, zkreslená či neúplná skutková zjištění a že některé závěry nejsou srozumitelné ani podloženy obsahem spisu; proto navrhl vydání opravného usnesení. Dále namítal, že soud I. stupně zcela opomenul posoudit část uplatněného nároku, zejména tvrzený zásah žalované do jeho důstojnosti a cti konkrétním přípisem ze dne 31. 1. 2019, a proto navrhoval doplnění rozsudku. Žalobce se domáhal, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soud I. stupně k dalšímu řízení, případně ji přikázal jinému soudci.8. V doplnění odvolání pak žalobce uvedl, že soud I. stupně zatížil řízení vadou spočívající v nedostatku důvodů rozsudku, která mu bránila řádně odvolání doplnit, a to i v důsledku toho, že soud nerozhodl o jeho návrzích na opravu a doplnění rozsudku. Namítal, že soud I. stupně sice vzal na vědomí tvrzení žalobce o zásahu žalované spočívajícím v jejím přípisu ze dne 31. 1. 2019, avšak tímto skutkem se v odůvodnění nijak nezabýval, ačkoli šlo o samostatný uplatněný nárok. Žalobce dále uváděl, že soud I. stupně porušil poučovací povinnost, nevyzval jej k upřesnění tvrzení, nesprávně posoudil strukturaci žaloby jako její změnu a neprojednal všechny uplatněné nároky, čímž podle něj porušil princip rovnosti zbraní a právo na spravedlivý proces. V důsledku toho soud I. stupně podle žalobce nerozhodl o celém předmětu řízení, případně rozhodl nepřezkoumatelně, neboť zamítl část žalobního petitu bez jakéhokoli odůvodnění. Žalobce proto uzavřel, že rozsudek je v napadené části nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů a zatížen vadami řízení, a navrhl jeho zrušení v příslušném rozsahu a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení.9. Žalovaná se k odvolání nevyjádřila, z odvolacího řízení se omluvila ze zdravotních důvodů.10. Odvolací soud po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno včas osobou k tomu oprávněnou a že splňuje náležitosti uvedené v § 205 o. s. ř., přezkoumal napadený rozsudek a řízení, které jeho vydání předcházelo, a to způsobem vyplývajícím z § 212 a § 212a o. s. ř. Po provedeném jednání dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.11. Odvolací soud se primárně zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti a dalších vad rozsudku. Odvolací soud konstatuje, že návrh žalobce na opravu odůvodnění rozsudku byl zamítnut usnesením soudu I. stupně ze dne 12. 6. 2025, č. j. , spisová značka, , a také usnesením Městského soudu v , adresa,  ze dne 27. 6. 2025, č. j. , spisová značka, . Nebylo shledáno, že by odůvodnění rozsudku nemělo podklad ve zjištěném skutkovém stavu.12. Dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu I. stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu I. stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I pokud rozhodnutí soudu I. stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly na újmu uplatnění práv odvolatele (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2013, sp. zn. 29 Cdo 2543/2011).13. Situace popisovaná výše uvedenou judikaturou nastala i v posuzovaném případě. Napadený rozsudek sice trpí určitými vadami a nepřesnostmi, chybné je i číslování odstavců v závěru rozsudku, nicméně tyto skutečnosti nemohly zabránit žalobci podat řádné odvolání. Je také pravdou, že se soud I. stupně nevyjádřil k jednomu dílčímu žalobcem tvrzenému zásahu do jeho osobnostních práv, a to k vyjádření žalované pro , právnická osoba,  ze dne 31. 1. 2019, nicméně dostatečná skutková zjištění k této otázce učinil, tedy odvolací soud může sám tento tvrzený dílčí zásah posoudit. Odvolací soud proto napadený rozsudek shledává přezkoumatelným.14. Jak již odvolací soud konstatoval výše, vychází ze skutkových zjištění soudu I. stupně. Mimo jiné tedy i ze zjištění, že žalovaná nebyla pro účely opatrovnického řízení týkajícího se syna žalobce ustanovena jako znalkyně a nebyly jí soudem I. stupně zadány znalecké úkoly. Jak plyne ze zprávy ze dne 15. 9. 2016 z psychologického vyšetření nezletilého syna žalobce, nezletilého přivedla k žalované jeho matka, bývalá manželka žalobce. Zjištění v bodě 9 napadeného rozsudku odpovídá obsahu této zprávy. Je v ní konstatováno, že rodiče jsou rozvedeni a probíhá soudní řízení ohledně styku otce s dítětem. Styk otce probíhá jednou za 14 dní o víkendu. Ve zprávě je uvedeno stanovisko matky, že otec chodí za nezletilým na různá místa, tzv. jej přepadává, a nezletilému se o tom zdá. Dále je v ní uvedeno, že pokud nezletilý hovoří o rodině (on sám), jako tátu označuje partnera matky. U žalobce jsou dvě sestry ve věku , věk,  a , věk,  let. Nechodí tam rád (nezletilý), neboť ta , věk,  jej zlobí. Nezletilému se zdálo, že jej otec odvedl. Ve zprávě je dále sdělení, že se dostavil (zřejmě téhož dne) i otec nezletilého. Ten uvedl, že nikoho nepřepadává, ale jde se za synem normálně podívat. Je zaznamenáno jeho stanovisko, že se matka snaží syna ovlivnit, aby preferoval nevlastního otce. Závěr žalované byl, že aktuálně je nezletilý bez jakýchkoliv klinických příznaků závažnějších psychických potíží. Ve zprávě je také poznamenáno, že se otec dodatečně dotazoval na lékaře v protějších ordinacích, kteří byli přítomni v době jeho návštěvy, dotazoval se na ně jako na potencionální svědky. Tato zpráva byla zaslána příslušné městské části, na , právnická osoba, . V rámci řešení stížností proti své osobě žalovaná ještě sepsala dne 31. 1. 2019 vyjádření k přípisu , právnická osoba,  ze dne 5. 12. 2018, kde se vyjadřovala k námitkám stěžovatele a žádosti o kopii zdravotnické dokumentace (viz body 27 a také 38 napadeného rozsudku obsahující zjištění z této zprávy). V tomto vyjádření žalovaná uvedla, že nezletilého vyšetřila dne 15. 9. 2016, zprávu z vyšetření poskytla , právnická osoba, . Otec byl o vyšetření informován, neboť byl přítomen. Snažila se s ním hovořit o okolnostech sporu mezi rodiči a jejich řešení z hlediska potřeb a duševního zdraví nezletilého. On však řešil spíše důkazy proti matce. Další den žalované telefonoval a tázal se na lékaře z protějších ordinací z důvodu incidentu s matkou na chodbě. Jeho projev byl zlobně paranoidní a neadekvátní, ona se jej snažila uklidnit, on stále řešil incident. Matku informovala o výsledcích vyšetření dne 21. 8. 2018. O té doby nebyla s nikým z rodiny v kontaktu. Až po dvou letech žalobce žádal zdravotní dokumentaci syna. Žalobce jen v prosinci 2016 prostřednictvím právní zástupkyně žádal o vyjádření k některým výrokům matky u soudu a chtěl vyjádření žalované k incidentu, který proběhl mezi rodiči v čekárně a který žalovaná zaznamenala jen okrajově. Tehdy po ní nežádal lékařskou zprávu. Ze strany , právnická osoba,  bylo žalované jen vytknuto, že žalobci neposkytnula kopii zdravotnické dokumentace (viz body 25 a 26 napadeného rozsudku).15. Podle § 81 o. z. chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého (odst. 1). Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy (odst. 2).16. Podle § 82 odst. 1 o. z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.17. Podle § 2951 odst. 2 o. z. nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.18. Podle § 2956 o. z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.19. Předpokladem odpovědnosti za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti fyzické osoby je existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v porušení, nebo jen ohrožení osobnosti fyzické osoby v její fyzické a morální integritě. Tento zásah musí být neoprávněný (protiprávní) a musí zde být zjištěna existence příčinné souvislosti mezi takovým zásahem a dotčením osobnostní sféry fyzické osoby. Neoprávněným zásahem je zásah do osobnosti fyzické osoby, který je v rozporu s objektivním právem, tj. s právním řádem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2016, sp. zn 30 Cdo 464/2016).20. K porušení práva na ochranu osobnosti může dojít jak nepravdivými skutkovými tvrzeními difamačního charakteru, tak zveřejněním nepřípustných hodnotících úsudků o této osobě. Při zkoumání přiměřenosti zásahu se totiž rozlišují skutková tvrzení a hodnotící soudy, neboť podmínky kladené na přípustnost každé z těchto kategorií se liší. Skutkové tvrzení se opírá o fakta, objektivně existující realitu, která je zjistitelná pomocí dokazování, pravdivost tvrzení je tedy ověřitelná. V zásadě platí, že uveřejnění pravdivé informace nezasahuje do práva na ochranu osobnosti, pokud tento údaj není podán tak, že zkresluje skutečnost, či není natolik intimní, že by jeho zveřejnění odporovalo právu na ochranu soukromí a lidské důstojnosti. Hodnotící soud naopak vyjadřuje subjektivní názor autora, který k danému faktu zaujímá určitý postoj, a to na základě vlastních, tedy subjektivních kritérií. Pravdivost hodnotícího soudu proto nelze dokazovat, je však nutné zkoumat, zda se zakládá na pravdivé informaci, zda forma jeho veřejné prezentace je přiměřená a zda zásah do osobnostních práv je nevyhnutelným průvodním jevem výkonu kritiky, tudíž zda primárním cílem není hanobení a zneuctění dané osoby (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2007, sp. zn. 30 Cdo 1174/2007, publikované pod č. 29/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). U výroků, které v sobě kombinují skutkový základ i prvek hodnocení (tzv. hybridní výroky či hodnotové soudy se skutkovým základem), je nezbytné určit, do jaké míry mají tyto hybridní výroky skutkový základ a zda nejsou vzhledem k prokázanému skutkovému základu přehnané, přičemž je nezbytné vzít v úvahu jejich celkový tón i okolnosti případu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 19. 1. 2016, sp. zn. I. ÚS 750/15, a judikatura ESLP v něm citovaná, zejména rozsudek ESLP ve věci B. proti Francii ze dne 11. 4. 2006, stížnost č. 71343/01, § 37). I v případě sporů o pravdivost skutkového tvrzení je třeba vzít v úvahu kontext proneseného výroku, zejména, nakolik byl tento výrok založen na spolehlivých informacích, které jeho autor k dispozici skutečně měl či je k dispozici přinejmenším mít mohl. Ještě předtím, než pronese skutkové tvrzení, které je způsobilé zasáhnout do osobnostních práv jiné osoby, by každý měl vyvinout určité přiměřené úsilí za účelem zjištění, zda je jím pronášený výrok pravdivý. Míra tohoto úsilí, kterou je od autora výroku možno oprávněně požadovat, se přitom může lišit v závislosti na tom, nakolik závažný je hrozící zásah do osobnostních práv dotčené osoby, či v závislosti na osobě autora výroku. Větší nároky budou v tomto ohledu kladeny na novináře, politiky či experty v určitém oboru, tedy na osoby, u nichž lze očekávat vyšší stupeň informovanosti a znalostí, a naopak nižší na „běžné občany“, od nichž to požadovat nelze (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 2. 2015, sp. zn. II. ÚS 2051/14). Je při tom třeba vždy hodnotit celý projev uskutečňující se ve formě literárního, publicistického či jiného útvaru, nikdy nelze posuzovat toliko jednotlivý vytržený výrok anebo větu (podobně srov. též nález Ústavního soudu ze dne 17. 7. 2007, sp. zn. IV. ÚS 23/05).21. V poměrech posuzovaného případu odvolací soud shledává právní závěr soudu I. stupně správným. Lékařská zpráva z 15. 9. 2016, která obsahuje převážně skutková zjištění činěná na základě relativně krátkého vyšetření nezletilého, obsahuje závěr, že nebyly u nezletilého shledány příznaky závažnějších psychických potíží. Zpráva je vyvážená, jak ostatně konstatovaly i správní orgány při řešení stížností, a obsahuje jak stanovisko matky nezletilého, tak stanovisko jeho otce (v nynějším řízení žalobce). Tato zpráva tedy nebyla, objektivně hodnoceno, způsobilá nijak zasáhnout do osobnostních práv žalobce. Shodné je možné říci i o vyjádření žalované ze dne 31. 1. 2019. Toto vyjádření obsahuje popis inkriminovaného vyšetření nezletilého dne 15. 9. 2016 a toho, co se dělo později, z hlediska skutečností rozhodných pro vyřízení stížnosti správním orgánem. Obsahuje tedy v zásadě skutková tvrzení. Pokud je v ní uvedeno hodnocení chování žalobce jako zlobně paranoidního a neadekvátního (situaci), opět toto hodnocení byla žalovaná s ohledem na svou kvalifikaci oprávněna provést, v této části jde již o hodnotící soud, ale naprosto oprávněný, neboť pokud někdo při psychologickém vyšetření svého dítěte, při kterém je upozorněn na dopad sporů rodičů na toto dítě, současně řeší aktuální konflikt mezi rodiči a obstarání důkazů proti druhému z rodičů, aby mohl konflikt ještě přiživit, je toto chování objektivně neadekvátní dané situaci. K zásahu do osobnostních práv žalobce nemohlo dojít ani tím, že mu nebyla poskytnuta včas zpráva z vyšetření, otec ji ostatně ani bezprostředně či v kratší době po vyšetření nežádal. A nemohla mu být způsobena ani tím, že byla, nikoliv v rozporu se zákonem, poskytnuta , právnická osoba, . Za situace, kdy tedy nedošlo k zásahu do osobnostních práv žalobce, nedošlo tedy k žádnému protiprávnímu jednání žalované, nemohla žalobci vzniknout ani odškodnitelná újma, proto soud I. stupně postupoval správně, pokud žalobu zamítl.22. Z výše uvedených důvodů odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný dle § 219 o. s. ř., včetně správného výroku o náhradě nákladů řízení, potvrdil.23. O náhradě nákladů odvolacího řízení odvolací soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. a contrario, když žalovaná byla sice v odvolacím řízení úspěšná, žádné náklady řízení jí ale nevznikly.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání za podmínek uvedených v ustanovení § 237 o. s. ř., a to do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu ČR prostřednictvím soudu I. stupně. O přípustnosti dovolání rozhoduje Nejvyšší soud.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:MSPH:2026:29.Co.51.2026.490","publishedAt":"2026-07-15","decisionAt":"2026-05-28","caseNumber":{"senate":29,"registry":"Co","index":51,"year":2026,"pageNumber":490},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Tomáš","lastName":"Vejnar","titlesAfter":"","function":"předseda senátu"},"courtCode":"MSPH","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o zaplacení částky 50 000 Kč a omluvu","specialType":["ESLP"],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":19,"registry":"C","index":68,"year":2022,"pageNumber":354},"affectedDate":"2025-02-20","courtCode":"OSPH03","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"205","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"224","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"237","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","VRACENI_VECI","ZADOSTIUCINENI_SATISFAKCE","DOKAZOVANI","VADY_RIZENI","NAHRADA_NAKLADU","OCHRANA_OSOBNOSTI","POVINNOST_MLCENLIVOSTI","NEMAJETKOVA_UJMA","NASLEDEK","ODVOLANI"]},"styles":[{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}