{"uuid":"ea2d54df-0263-46c5-83b5-cdf1eb50eb3c","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní JUDr. Lenkou Šestákovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ; ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupeného ","anonStyle":"NONE"},{"text":"titul","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"titul","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokátem","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"obec a číslo","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ; ","anonStyle":"NONE"},{"text":"celé jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 30 212,70 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 10.000 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.702,36 Kč, s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 10.000 Kč od 21. 01. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Zamítá se žaloba v části, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 3.480 Kč, 29% úroku ročně z částky ve výši 10.000 Kč od 21. 01. 2020 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 14.952 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2.763,41 Kč, s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 14.952 Kč od 21. 01. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Zamítá se žaloba v části, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 5.260,70 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.024,17 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7.213,13 Kč, 8,05% úroku z prodlení ročně z částky 5.260,70 Kč od 21. 01. 2020 do zaplacení, 29% úroku ročně z částky 20.212,70 Kč od 21. 01. 2020 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"V. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2.207,60 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 10.000 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.702,36 Kč, s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 10.000 Kč od 21. 01. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.\nII. Zamítá se žaloba v části, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 3.480 Kč, 29% úroku ročně z částky ve výši 10.000 Kč od 21. 01. 2020 do zaplacení.\nIII. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 14.952 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2.763,41 Kč, s 8,05% úrokem z prodlení ročně z částky 14.952 Kč od 21. 01. 2020 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.\nIV. Zamítá se žaloba v části, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky ve výši 5.260,70 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1.024,17 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7.213,13 Kč, 8,05% úroku z prodlení ročně z částky 5.260,70 Kč od 21. 01. 2020 do zaplacení, 29% úroku ročně z částky 20.212,70 Kč od 21. 01. 2020 do zaplacení.\nV. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2.207,60 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobou, podanou k soudu dne 28. 7. 2021, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaná byla zavázána k povinnosti zaplatit mu částku 30 212,70 Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. K odůvodnění žaloby uvedl, že mezi jeho právním předchůdcem společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":", a žalovanou, byla dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" uzavřena smlouva o zápůjčce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":". Nedílnou součástí této smlouvy byly smluvní podmínky obsažené ve smlouvě. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalované splácet zápůjčku. Provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Žalovaná jako zákazník ve smlouvě potvrdila, že jí bylo poskytnuto náležité vysvětlení tak, aby byla schopna posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jejím potřebám a finanční situaci, přičemž náležitým vysvětlením bylo rozuměno především vysvětlení předsmluvních informací, včetně důsledků prodlení a základních informací o jednotlivých nabízených produktech a jejích dopadech na zákazníka. Dále bylo ve smlouvě uvedeno a zákazník podpisem potvrdil, že před uzavřením smlouvy s odbornou péčí právní předchůdce žalobce posoudil její schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných také od zákazníka, a tyto jsou obsahem zákaznické karty. Z čl. 11 podmínek vyplynulo, že žalovaná výslovně prohlásila, že poskytla úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a je schopna splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. Nadto by se žalovaná, v případě uvedení nepravdivých či zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, byla teprve s žalovanou uzavřena smlouva. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 8 917 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 789 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy, odměny za zpracování a doručení ve výši 2 920 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 4 208 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 316 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 14. 11. 2018. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Ke dni 22. 1. 2018 činila dlužná jistina částku 10 000 Kč a doplatek částku 8 917 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobci s účinností ke dni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky bez příslušenství částku 22 369 Kč. Ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětné pohledávce uhrazeno ničeho. Žalobce požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 480 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 702,36 Kč, 29 % úroku ročně z dlužné jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení a 8,5 % úroku z prodlení ročně z dlužné jistiny od téhož data do zaplacení. Mezi právním předchůdcem žalobce, společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", a žalovanou, došlo dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" k uzavření smlouvy o zápůjčce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Úvěruschopnost žalované před podpisem smlouvy právní předchůdce žalobce prověřil stejným způsobem, jako u té předchozí smlouvy. Až poté s žalovanou uzavřel smlouvu, na základě které jí poskytl peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 20 200 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou danou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6 127 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení k výši 8 023 Kč, částku za administrativní činnost ve výši 6 050 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 2 512 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 11. 2018. Ke dni 22. 1. 2018 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila 20 212,70 Kč a dlužný poplatek 12 233,78 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem 10 048 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla postoupena na žalobce stejnou smlouvou o postoupení jako pohledávka z předchozí smlouvy o zápůjčce. Žalobce požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 20 212,70 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 213,13 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 787,58 Kč, 29 % úroku ročně z dlužné jistiny ve výši 20 212,70 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a 8,05 % úroku z prodlení ročně z dlužné jistiny od téhož data. Žalovaná byla opakovaně vyzývána k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou právního zástupce žalobce. Dlužnou částku žalovaná neuhradila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Zdejší soud v dané věci vydal dne 21. 9. 2021, pod č. j. EPR 178396/2021-5, elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Soud proto dříve vydaný elektronický platební rozkaz podle § 173 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 174a odst. 3 o.s.ř. zrušil a v dané věci nařídil ústní jednání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Na ústním jednání, které bylo nařízeno na den 13. 9. 2022, soud provedl dokazování listinnými důkazy, které měl k dispozici. Žalovaná, ač řádně předvolána, se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavila, právní zástupce žalobce svoji neúčast u ústního jednání řádně omluvil. Soud proto jednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř., když z důkazů, které měl k dispozici, zjistil následující skutkový stav.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Ze smlouvy o zápůjčce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo zjištěno, že byla uzavřena dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" mezi právním předchůdcem žalobce společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", jako zapůjčitelem a žalovanou jako vypůjčitelem. Bylo zjištěno, že touto smlouvou se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit poplatek ve výši 8 917 Kč, skládající se úroku, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částky za administrativní činnost a komfortní splácení tak, jak bylo uvedeno v žalobě, tedy se zavázala zaplatit celkem 18 917 Kč v pravidelných týdenních splátkách á 316 Kč. Bylo dohodnuto celkem 60 týdenních splátek, přičemž poslední týdenní splátky činila 273 Kč. Žalovaná jako zákazník podpisem smlouvy potvrdila, že částku 10 000 Kč převzala v hotovosti při uzavření smlouvy s právním předchůdcem žalobce. Nedílnou součástí této smlouvy byly smluvní podmínky, s jejichž obsahem se žalovaná před podpisem smlouvy seznámila, s jejichž obsahem souhlasila, což opět stvrdila podpisem smlouvy. Ze smlouvy o zápůjčce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi týmiž smluvními stranami, právní předchůdce žalobce byl zapůjčitelem, žalovaná výpůjčitelem. Právní předchůdce žalobce se zavázal žalované poskytnout zápůjčku ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit tuto zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 20 200 Kč, který obsahoval položky tak, jak bylo uvedeno v žalobě. Žalovaná se zavázala tuto zápůjčku splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 512 Kč. Bylo dohodnuto celkem 18 měsíčních splátek, přičemž poslední splátka dosahovala výše 2 496 Kč. Opět ve smlouvě žalovaná potvrdila, že při uzavření smlouvy v místě bydliště převzala v hotovosti celou částku představující zápůjčku. Opět nedílnou součástí této smlouvy byly smluvní podmínky. Z textu smlouvy vyplynulo, že se žalovaná měla s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy seznámit se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, že byla seznámena s návrhem textu této smlouvy a bylo jí poskytnuto náležité vysvětlení tak, aby byla schopna posoudit, zda navrhovaná smlouva o zápůjčce odpovídá jejím potřebám a finanční situaci. Rovněž s podpisem smlouvy potvrdila, že právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil její schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od zákazníka, které měly být obsahem zákaznické karty. Zákaznické karty soudu nebyly předloženy. Ke každé smlouvě o zápůjčce byla předložena tabulka umoření.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Další listinné důkazy se týkají aktivní legitimace žalobce. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" mezi společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Soudu byla předložena část seznamu postoupených pohledávek, ze kterého bylo ověřeno, že i pohledávky za žalovanou výše označených smluv byly na žalobce postoupeny. Soudu bylo předloženo rovněž oznámení o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 adresované na žalovanou, včetně dokladu o jeho doručování žalované (podací lístek).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Posledním listinným důkazem byla předžalobní výzva právního zástupce žalobce ze dne 11. 5. 2020 adresovaná na žalovanou, která soudu byla předložena rovněž dokladem o jejím doručování žalované (podací lístek).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Na zjištěný skutkový stav je možno aplikovat jednak občanský zákoník číslo 89/2012 Sb., dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 téhož paragrafu, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami nebo, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen úvěr splácet bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelskému úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1, věta druhá, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě, běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelskému úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Dle § 580 o.z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ustanovení § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce měl vůli s dlužníkem, co by spotřebitelem, uzavřít smlouvu o zápůjčce (smlouvu o úvěru), která byla ve smyslu ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem. Soud se tedy s ohledem na výše citované ustanovení § 86 odst. 1 téhož zákona, zabýval tím, zda smlouva o úvěru byla platně uzavřena, tedy zda věřitel před jejím uzavřením s náležitou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, porovnal příjmy a výdaje žalované. Soud vycházel z konstantní judikatury v obdobných věcech, například v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, č. j. 33 Cdo 217/2018, v němž jsou zřejmé základní principy, ze kterých by měl soud při posuzování splnění uvedené podmínky platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru vycházet. Nejvyšší soud se vyjádřil v odůvodnění citovaného rozhodnutí tak, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti splácet úvěr, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů, atd. V neposlední řadě chrání pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěr či jiné služby již dříve. Věřitel přitom nepostupuje s odbornou péčí při posouzení spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem předmětného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením od zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využít veřejně dostupných informací, jimiž jsou například státem publikované údaje o životním existenčním minimu dle zákona č. 110/2006 Sb., o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Soud tedy v posuzované věci zkoumal (srovnání nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18), zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit. A pokud by tak soud neučinil, zasáhl by do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručenou v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Rovněž v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 99/11, Ústavní soud konstatoval, že není důvod, aby státní moc poskytovala ochranu právnímu subjektu, který nejenže řádně neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčuje své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení většího zisku, realizací mnohdy násobeného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel o úvěr – dlužník, ať už z nevědomosti, či z bezvýchodnosti aktuální životní situace, nebo i z vlastní nezodpovědnost a lhostejnosti, přistoupil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. V řízení bylo žalobcem tvrzeno, že právní předchůdce žalobce jako věřitel před uzavřením smluv prověřoval schopnost žalované úvěr splácet, kdy volné zdroje žalované byly právním předchůdcem žalobce nejspíše vyhodnoceny jako dostatečné pro splácení poskytnutých úvěrů. Soudu nebyly předloženy žádné důkazy k prověřování úvěruschopnosti žalované. Žalobce opakovaně odkazoval na kartu zákazníka, ve které měly být zaznamenány osobní, majetkové a výdělkové poměry žalované a měly být uvedeny i výdaje, které má. Soudu žádná karta ani doklady, kterými poměry žalované byly ověřovány a které měly být zaznamenány v kartě zákazníka, nebyly předloženy. Soud měl v úmyslu dát žalobci poučení dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. k doplnění rozhodujících skutkových tvrzení, označení důkazů k prokázání toho, že před uzavřením smluv byla prověřována právním předchůdcem žalobce úvěruschopnost žalované a jakým způsobem. Uvedené ustanovení však upravuje poučení účastníka přítomného při jednání. V případě, že se žalobce k jednání nedostavil, znemožnil soudu, aby poučení dle ustanovení § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř., poskytl. Soud za takové situace není oprávněn sdělovat žalobci poučení jinou cestou, ani není povinen z tohoto důvodu odročovat jednání (v této souvislosti například usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Soud tedy má za to, že předmětné smlouvy o zápůjčce jsou smlouvami neplatnými dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 580 a 588 o.z. Pokud právní předchůdce žalobce na základě neplatných smluv poskytl žalované částky ve výši 25 000 Kč a 10 000 Kč, jednalo se o plnění bez právního důvodu a žalovaná je povinna takto získaný majetkový prospěch žalobci, jako ochuzenému, vydat. Soud proto zavázal žalovanou k úhradě části zápůjček, které neuhradila. V prvním případě se jednalo o částku 10 000 Kč a v druhém případě o částku 14 952 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobci, soud žalobci přiznal příslušenství z této pohledávky, které spočívalo v zákonném úroku z prodlení ve smyslu ustanovení § 1968 a § 1970 o.z., ve výši stanovené nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. Ve zbytku žalobu, jako nedůvodnou, zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky odůvodňuje soud ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., když více úspěšný žalobce má právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení. Pokud by byl žalobce stoprocentně úspěšným, měl by právo na náhradu nákladů řízení, které spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výše 1 209 Kč a nákladech právního zastoupení. Náklady právního zastoupení se skládají ze 3 úkonů právní služby á 500 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, které spočívaly v převzetí a přípravě právního zastoupení, předžalobní výzvě a podané žalobě. Náklady právního zastoupení by byly dále navýšeny o 3 režijní paušály á 100 Kč dle § 14b odst. 5, písm. a) citované vyhlášky a o 21 % DPH ve výši 378 Kč, neboť právní zástupce žalobce osvědčil, že je jejím plátcem (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Celkem náklady řízení zcela úspěšného žalobce by dosáhly výše 3 387 Kč. Vzhledem k výsledku sporu má nárok na 65,18 % z této částky, což je částka ve výši 2 207,60 Kč, k jejíž úhradě soud zavázal méně úspěšnou žalovanou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Splatnost pohledávky je stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobou, podanou k soudu dne 28. 7. 2021, se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaná byla zavázána k povinnosti zaplatit mu částku 30 212,70 Kč s příslušenstvím a nahradit mu náklady řízení. K odůvodnění žaloby uvedl, že mezi jeho právním předchůdcem společností [právnická osoba], [IČO], a žalovanou, byla dne [datum] uzavřena smlouva o zápůjčce [číslo]. Nedílnou součástí této smlouvy byly smluvní podmínky obsažené ve smlouvě. Před uzavřením smlouvy posoudil právní předchůdce žalobce schopnost žalované splácet zápůjčku. Provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalované. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalované a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané„ ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Žalovaná jako zákazník ve smlouvě potvrdila, že jí bylo poskytnuto náležité vysvětlení tak, aby byla schopna posoudit, zda navrhovaná smlouva odpovídá jejím potřebám a finanční situaci, přičemž náležitým vysvětlením bylo rozuměno především vysvětlení předsmluvních informací, včetně důsledků prodlení a základních informací o jednotlivých nabízených produktech a jejích dopadech na zákazníka. Dále bylo ve smlouvě uvedeno a zákazník podpisem potvrdil, že před uzavřením smlouvy s odbornou péčí právní předchůdce žalobce posoudil její schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných také od zákazníka, a tyto jsou obsahem zákaznické karty. Z čl. 11 podmínek vyplynulo, že žalovaná výslovně prohlásila, že poskytla úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a je schopna splatit celkovou dlužnou částku v souladu s touto smlouvou. Nadto by se žalovaná, v případě uvedení nepravdivých či zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů, mohla dopustit trestného činu úvěrového podvodu. V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr, byla teprve s žalovanou uzavřena smlouva. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobce žalované peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 8 917 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 1 789 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy, odměny za zpracování a doručení ve výši 2 920 Kč a částku za administrativní činnost ve výši 4 208 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 60 týdenních splátkách po 316 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 14. 11. 2018. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas. Ke dni 22. 1. 2018 činila dlužná jistina částku 10 000 Kč a doplatek částku 8 917 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s ní spojenými, byla ze strany společnosti [právnická osoba], postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobci s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek činila výše pohledávky bez příslušenství částku 22 369 Kč. Ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětné pohledávce uhrazeno ničeho. Žalobce požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 480 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 702,36 Kč, 29 % úroku ročně z dlužné jistiny od 21. 1. 2020 do zaplacení a 8,5 % úroku z prodlení ročně z dlužné jistiny od téhož data do zaplacení. Mezi právním předchůdcem žalobce, společnosti [právnická osoba], a žalovanou, došlo dne [datum] k uzavření smlouvy o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly smluvní podmínky smlouvy o zápůjčce. Úvěruschopnost žalované před podpisem smlouvy právní předchůdce žalobce prověřil stejným způsobem, jako u té předchozí smlouvy. Až poté s žalovanou uzavřel smlouvu, na základě které jí poskytl peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku ve výši 20 200 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou danou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 6 127 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení k výši 8 023 Kč, částku za administrativní činnost ve výši 6 050 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 18 měsíčních splátkách po 2 512 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 3. 11. 2018. Ke dni 22. 1. 2018 provedl právní předchůdce žalobce vyčíslení a dlužná jistina činila 20 212,70 Kč a dlužný poplatek 12 233,78 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku ničeho uhrazeno. Žalovaná od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradila celkem 10 048 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy byla postoupena na žalobce stejnou smlouvou o postoupení jako pohledávka z předchozí smlouvy o zápůjčce. Žalobce požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny ve výši 20 212,70 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 213,13 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 3 787,58 Kč, 29 % úroku ročně z dlužné jistiny ve výši 20 212,70 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení a 8,05 % úroku z prodlení ročně z dlužné jistiny od téhož data. Žalovaná byla opakovaně vyzývána k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou právního zástupce žalobce. Dlužnou částku žalovaná neuhradila.\n2. Zdejší soud v dané věci vydal dne 21. 9. 2021, pod č. j. EPR 178396/2021-5, elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované. Soud proto dříve vydaný elektronický platební rozkaz podle § 173 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 174a odst. 3 o.s.ř. zrušil a v dané věci nařídil ústní jednání.\n3. Na ústním jednání, které bylo nařízeno na den 13. 9. 2022, soud provedl dokazování listinnými důkazy, které měl k dispozici. Žalovaná, ač řádně předvolána, se k ústnímu jednání bez omluvy nedostavila, právní zástupce žalobce svoji neúčast u ústního jednání řádně omluvil. Soud proto jednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř., když z důkazů, které měl k dispozici, zjistil následující skutkový stav.\n4. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena dne [datum] mezi právním předchůdcem žalobce společnosti [právnická osoba], jako zapůjčitelem a žalovanou jako vypůjčitelem. Bylo zjištěno, že touto smlouvou se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované zápůjčku ve výši 10 000 Kč a žalovaná se zavázala tuto částku vrátit a zaplatit poplatek ve výši 8 917 Kč, skládající se úroku, částky za zpracování, doručení a flexibilní splácení a částky za administrativní činnost a komfortní splácení tak, jak bylo uvedeno v žalobě, tedy se zavázala zaplatit celkem 18 917 Kč v pravidelných týdenních splátkách á 316 Kč. Bylo dohodnuto celkem 60 týdenních splátek, přičemž poslední týdenní splátky činila 273 Kč. Žalovaná jako zákazník podpisem smlouvy potvrdila, že částku 10 000 Kč převzala v hotovosti při uzavření smlouvy s právním předchůdcem žalobce. Nedílnou součástí této smlouvy byly smluvní podmínky, s jejichž obsahem se žalovaná před podpisem smlouvy seznámila, s jejichž obsahem souhlasila, což opět stvrdila podpisem smlouvy. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi týmiž smluvními stranami, právní předchůdce žalobce byl zapůjčitelem, žalovaná výpůjčitelem. Právní předchůdce žalobce se zavázal žalované poskytnout zápůjčku ve výši 25 000 Kč a žalovaná se zavázala splatit tuto zápůjčku spolu s poplatkem ve výši 20 200 Kč, který obsahoval položky tak, jak bylo uvedeno v žalobě. Žalovaná se zavázala tuto zápůjčku splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 512 Kč. Bylo dohodnuto celkem 18 měsíčních splátek, přičemž poslední splátka dosahovala výše 2 496 Kč. Opět ve smlouvě žalovaná potvrdila, že při uzavření smlouvy v místě bydliště převzala v hotovosti celou částku představující zápůjčku. Opět nedílnou součástí této smlouvy byly smluvní podmínky. Z textu smlouvy vyplynulo, že se žalovaná měla s dostatečným předstihem před uzavřením smlouvy seznámit se standardními informacemi o spotřebitelském úvěru, že byla seznámena s návrhem textu této smlouvy a bylo jí poskytnuto náležité vysvětlení tak, aby byla schopna posoudit, zda navrhovaná smlouva o zápůjčce odpovídá jejím potřebám a finanční situaci. Rovněž s podpisem smlouvy potvrdila, že právní předchůdce žalobce před uzavřením smlouvy s odbornou péčí posoudil její schopnost splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných od zákazníka, které měly být obsahem zákaznické karty. Zákaznické karty soudu nebyly předloženy. Ke každé smlouvě o zápůjčce byla předložena tabulka umoření.\n5. Další listinné důkazy se týkají aktivní legitimace žalobce. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne [datum] mezi společností [právnická osoba], jako postupitelem a žalobcem jako postupníkem. Soudu byla předložena část seznamu postoupených pohledávek, ze kterého bylo ověřeno, že i pohledávky za žalovanou výše označených smluv byly na žalobce postoupeny. Soudu bylo předloženo rovněž oznámení o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 adresované na žalovanou, včetně dokladu o jeho doručování žalované (podací lístek).\n6. Posledním listinným důkazem byla předžalobní výzva právního zástupce žalobce ze dne 11. 5. 2020 adresovaná na žalovanou, která soudu byla předložena rovněž dokladem o jejím doručování žalované (podací lístek).\n7. Na zjištěný skutkový stav je možno aplikovat jednak občanský zákoník číslo 89/2012 Sb., dále zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů.\n8. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 téhož paragrafu, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoliv pravidelnými splátkami nebo, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen úvěr splácet bez ohledu na své příjmy.\n9. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelskému úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1, věta druhá, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě, běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelskému úvěru v době přiměřené jeho možnostem.\n10. Dle § 580 o.z., je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ustanovení § 588 o.z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, nebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.\n11. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty, nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.\n12. Bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce měl vůli s dlužníkem, co by spotřebitelem, uzavřít smlouvu o zápůjčce (smlouvu o úvěru), která byla ve smyslu ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb., spotřebitelským úvěrem. Soud se tedy s ohledem na výše citované ustanovení § 86 odst. 1 téhož zákona, zabýval tím, zda smlouva o úvěru byla platně uzavřena, tedy zda věřitel před jejím uzavřením s náležitou péčí posoudil schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr, porovnal příjmy a výdaje žalované. Soud vycházel z konstantní judikatury v obdobných věcech, například v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, č. j. 33 Cdo 217/2018, v němž jsou zřejmé základní principy, ze kterých by měl soud při posuzování splnění uvedené podmínky platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru vycházet. Nejvyšší soud se vyjádřil v odůvodnění citovaného rozhodnutí tak, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti splácet úvěr, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů, atd. V neposlední řadě chrání pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěr či jiné služby již dříve. Věřitel přitom nepostupuje s odbornou péčí při posouzení spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem předmětného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením od zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využít veřejně dostupných informací, jimiž jsou například státem publikované údaje o životním existenčním minimu dle zákona č. 110/2006 Sb., o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích.\n13. Soud tedy v posuzované věci zkoumal (srovnání nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18), zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit. A pokud by tak soud neučinil, zasáhl by do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručenou v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Rovněž v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 99/11, Ústavní soud konstatoval, že není důvod, aby státní moc poskytovala ochranu právnímu subjektu, který nejenže řádně neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčuje své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení většího zisku, realizací mnohdy násobeného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel o úvěr – dlužník, ať už z nevědomosti, či z bezvýchodnosti aktuální životní situace, nebo i z vlastní nezodpovědnost a lhostejnosti, přistoupil.\n14. V řízení bylo žalobcem tvrzeno, že právní předchůdce žalobce jako věřitel před uzavřením smluv prověřoval schopnost žalované úvěr splácet, kdy volné zdroje žalované byly právním předchůdcem žalobce nejspíše vyhodnoceny jako dostatečné pro splácení poskytnutých úvěrů. Soudu nebyly předloženy žádné důkazy k prověřování úvěruschopnosti žalované. Žalobce opakovaně odkazoval na kartu zákazníka, ve které měly být zaznamenány osobní, majetkové a výdělkové poměry žalované a měly být uvedeny i výdaje, které má. Soudu žádná karta ani doklady, kterými poměry žalované byly ověřovány a které měly být zaznamenány v kartě zákazníka, nebyly předloženy. Soud měl v úmyslu dát žalobci poučení dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. k doplnění rozhodujících skutkových tvrzení, označení důkazů k prokázání toho, že před uzavřením smluv byla prověřována právním předchůdcem žalobce úvěruschopnost žalované a jakým způsobem. Uvedené ustanovení však upravuje poučení účastníka přítomného při jednání. V případě, že se žalobce k jednání nedostavil, znemožnil soudu, aby poučení dle ustanovení § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř., poskytl. Soud za takové situace není oprávněn sdělovat žalobci poučení jinou cestou, ani není povinen z tohoto důvodu odročovat jednání (v této souvislosti například usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. 28 Cdo 3665/2009). Soud tedy má za to, že předmětné smlouvy o zápůjčce jsou smlouvami neplatnými dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 580 a 588 o.z. Pokud právní předchůdce žalobce na základě neplatných smluv poskytl žalované částky ve výši 25 000 Kč a 10 000 Kč, jednalo se o plnění bez právního důvodu a žalovaná je povinna takto získaný majetkový prospěch žalobci, jako ochuzenému, vydat. Soud proto zavázal žalovanou k úhradě části zápůjček, které neuhradila. V prvním případě se jednalo o částku 10 000 Kč a v druhém případě o částku 14 952 Kč. Vzhledem k tomu, že se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobci, soud žalobci přiznal příslušenství z této pohledávky, které spočívalo v zákonném úroku z prodlení ve smyslu ustanovení § 1968 a § 1970 o.z., ve výši stanovené nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. Ve zbytku žalobu, jako nedůvodnou, zamítl.\n15. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky odůvodňuje soud ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., když více úspěšný žalobce má právo na poměrnou část náhrady nákladů řízení. Pokud by byl žalobce stoprocentně úspěšným, měl by právo na náhradu nákladů řízení, které spočívaly v zaplaceném soudním poplatku ve výše 1 209 Kč a nákladech právního zastoupení. Náklady právního zastoupení se skládají ze 3 úkonů právní služby á 500 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, které spočívaly v převzetí a přípravě právního zastoupení, předžalobní výzvě a podané žalobě. Náklady právního zastoupení by byly dále navýšeny o 3 režijní paušály á 100 Kč dle § 14b odst. 5, písm. a) citované vyhlášky a o 21 % DPH ve výši 378 Kč, neboť právní zástupce žalobce osvědčil, že je jejím plátcem (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) Celkem náklady řízení zcela úspěšného žalobce by dosáhly výše 3 387 Kč. Vzhledem k výsledku sporu má nárok na 65,18 % z této částky, což je částka ve výši 2 207,60 Kč, k jejíž úhradě soud zavázal méně úspěšnou žalovanou.\n16. Splatnost pohledávky je stanovena v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSBI:2022:11.C.165.2022.1","publishedAt":"2023-03-20","decisionAt":"2022-09-13","caseNumber":{"senate":11,"registry":"C","index":165,"year":2022,"pageNumber":57},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Lenka","lastName":"Šestáková","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSBI","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"O zaplacení 30 212,70 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"14b","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"101","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"137","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1968","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":110,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"580","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"173","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"174a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["PENEZITE_PLNENI","PODVOD","POSTOUPENI_POHLEDAVKY","SMLOUVA_NAJEMNI","SMLOUVA_O_ZAPUJCCE","SMLOUVA_PRACOVNI"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}