{"uuid":"eb211f83-3cda-4bd5-a008-353f9a5b02f3","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Nikolou Plevkovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozen ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokátky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"za níž jedná ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 401 875, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žaloba, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 401 875, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" se zákonným úrokem z prodlení z této částky od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žaloba, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 401 875, , částka,  se zákonným úrokem z prodlení z této částky od , datum,  do zaplacení, se zamítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, , a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobce se žalobou u zdejšího soudu domáhá na žalované zaplacení shora uvedené částky jakožto náhrady škody a nemajetkové újmy, která měla žalobci vzniknout v souvislosti s nezákonným rozhodnutím vydaným v řízení vedeném u Vrchního státního zastupitelství v Praze pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Proti žalobci bylo usnesením ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání zločinu krácení daně, poplatku a jiné povinné platby podle ust. § 240 odst. 1, 3 trestního zákoníku dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu, ve formě spolupachatelství, a zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti podle ust. § 216 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b), odst. 4 písm. b), c) trestního zákoníku. Usnesením státního zástupce Vrchního státního zastupitelství ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", pak bylo trestní stíhání žalobce zastaveno, neboť skutek nebyl trestným činem a nebyl důvod k postoupení věci. Žalobce však poukazuje na to, že k zahájení úkonů trestního řízení došlo již ke dni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", v rámci prověřovací fáze trestního řízení byly zajištěny finanční prostředky žalobce, v březnu 2014 pak došlo i k domovní prohlídce v domě bydliště žalobce. Své nároky vzniklé v souvislosti s trestním řízením žalobce uplatnil u žalované dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", tato některým částečně vyhověla. Touto žalobou se tedy žalobce domáhá nároků v nepřiznané výši, a to nároku na náhradu obhajného ve výši 20 875, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":", náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku trestního řízení ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" a náhradu nemajetkové újmy z nezákonného trestního stíhání ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná ve svém vyjádření navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout. Potvrdila, že u ní žalobce podáním ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy a škody v celkové výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to v souvislosti s trestním řízením vedeným u Vrchního státního zastupitelství pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaná ve stanovisku ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" částečně vyhověla uplatněnému nároku, a to ohledně náhrady nákladů trestního řízení co do částky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ohledně náhrady nemajetkové újmy z nezákonného trestního stíhání ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Co se týče nároku na náhradu nemajetkové újmy z nepřiměřené délky trestního řízení, pak nároku žalobce nevyhověla, neboť dospěla k závěru, že řízení nebylo nepřiměřeně dlouhé, a to zejména s odkazem na povahu a složitost celé věci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Mezi účastníky je nesporné, že nárok žalobce byl u žalované uplatněn dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", tato přiznala žalobci náhradu škody ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Ze spisu Vrchního státního zastupitelství v Praze sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud zjistil následující skutečnosti. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"nebezpečný obsah","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 2 zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ust. § 5 písm. a) zákona stát odpovídá za podmínek stanovených zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v trestním řízení. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle odst. 2 má právo na náhradu škody i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 8 odst. 2 zákona byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Podle § 31 odst. 1 zákona náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 3 téhož ustanovení náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení a zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za škodu podle výše citovaného zákona, je nutno, aby byly naplněny následující podmínky. Existence odpovědnostního titulu, tedy existence nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, dále vznik škody či nemajetkové újmy a současně také příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vzniklou škodou, přičemž všechny tyto podmínky musí být splněny současně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Žalobce se žalobou domáhá mimo jiné zaplacení nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce předmětného trestního řízení ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Pokud jde o finanční zadostiučinění požadované za nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu ve formě nepřiměřené délky řízení (průtahy), soud se nejprve zabýval otázkou, zda soud vydal rozhodnutí v předmětném řízení v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí zákona. Pro soudní řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (dále i jen „ESLP“) za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 zákona, dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Tato kritéria se pak použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 35/2012).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Zdejší soud vycházel při posouzení délky z toho, že trestní řízení vůči žalobci bylo zahájeno usnesením o zahájení trestního stíhání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", skončeno bylo usnesením státního zástupce Vrchního státního zastupitelství ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", které nabylo právní moci dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Celkem tedy trestní řízení vůči žalobci trvalo 7 let a 6 měsíců. Vycházeje z kritérií vymezených v ust. § 31a odst. 3 zákona, dospěl soud k závěru, že délka řízení je s ohledem na dané okolnosti ještě přiměřená.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Žalobce namítá, že nedílnou součástí trestního řízení byla rovněž prověřovací fáze, která nadto v posuzovaném řízení trvala bezmála pět let, než ve věci bylo zahájeno trestní stíhání vůči osobě žalobce. V této souvislosti však zdejší soud uvádí, že žalobci nelze přiznat odškodnění za dobu předcházející vydání usnesení o zahájení trestního stíhání, když samotný fakt, že v trestní věci došlo k domovní prohlídce a byly žalobci zajištěny finanční prostředky, neodůvodňuje důvodnou obavu žalobce o výsledek takového trestního řízení, které vůči jeho osobě ještě nebylo ani v té době zahájeno.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. K tomuto závěru vede soud zejm. vyhodnocení kritérií § 31a odst. 3 písm. b) a d) OdpŠk. O závěru, že celkovou dobu trestního řízení je ještě třeba považovat za přiměřenou, svědčí zejména vyhodnocení kritéria písmene b) - složitosti řízení. Z provedeného dokazování obsahem trestního spisu bylo zjištěno, že se jednalo o trestní věc s významným zahraničním prvkem, kdy stíhaným skutkem měla být hospodářská trestná činnost. V řízení bylo opatřováno rozsáhlé dokazování, opakovaně bylo žádáno o přeshraniční pomoc, a to jak v rámci Evropské Unie, tak mimo ni. Byly tak zajišťovány výslechy svědků, kteří byli občany jiných zemí, prostřednictvím dožádání byly zajišťovány rovněž listinné důkazy, bylo opakovaně žádáno o provedení i jiných vyšetřovacích úkonů. Ve věci byly vypracovány znalecké posudky z oboru ekonomie. Rovněž co se týče kritéria podle písmene d) – postup orgánů veřejné moci, zdejší soud musí konstatovat, že v řízení neshledal období nečinnosti či průtahů. Orgány činné v trestním řízení postupovaly koncentrovaně, byť v důsledku přeshraniční spolupráce si obstarávání důkazních prostředků vyžádalo delší časovou náročnost. Rovněž v situaci, kdy byl zadán znalecký posudek, policejní orgán opakovaně urgoval znalce o jeho dodání, posléze bez prodlení ustanovil znalce nového. Pokud jde o kritérium písm. c) - jednání poškozeného, pak soud v řízení neshledal úkony na straně žalobce, kterými by se tento snažil o urychlení řízení, ale ani úkony, kterými by se na délce řízení negativně podílel. Nelze však dospět k závěru, že by pro toto kritérium bylo nutno shledat řízení již nepřiměřeně dlouhým, když procesní aktivita žalobce byla standardní, a nelze tak dovozovat, že by pro jeho chování bylo třeba očekávat ukončení řízení v době kratší. Závěrečným kritériem písmene e) je pak kritérium významu předmětu řízení. Trestní řízení typově spadá i dle judikatury ESLP mezi řízení se zvýšeným typovým významem, nicméně žalobce se touto žalobou domáhá samostatně odškodnění za vydání samotného nezákonného rozhodnutí, v němž je povaha samotné skutečnosti, že žalobce byl vůbec trestně stíhán, tedy že proti němu je vedeno trestní řízení, plně zohledněna. Zvýšené hodnocení typového významu trestního řízení i u tohoto nároku, plynoucího z délky řízení, by tak bylo duplicitním.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Vzhledem k tomu, že soud dospěl s ohledem na uvedené, že celková délka trestního řízení byla ještě přiměřená, není ve věci dán odpovědnostní titul nesprávného úředního postupu ve formě nepřiměřené délky řízení. Pro absenci odpovědnostního titulu tak není dána odpovědnost žalované za tvrzenou nemajetkovou újmu a z tohoto důvodu tak soud žalobu v části, jíž se žalobce domáhal finanční zadostiučinění za nesprávný úřední postup ve formě nepřiměřené délky řízení ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" s příslušenstvím jako nedůvodnou zamítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Dále se žalobce v žalobě domáhal finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu v souvislosti s nezákonným trestním stíhání ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Dle doktríny i konstantní judikatury je nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy způsobené zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsouzením, specifickým případem nároku na náhradu škody nezákonným rozhodnutím. Odpovědnost státu je pak založena zejména v případech, kdy dojde k zastavení trestního stíhání či zproštění obžaloby. Usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu je nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 zákona v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. 25 Cdo 1487/2001). V daném případě bylo trestní stíhání vůči žalobci pravomocně zastaveno, čímž je dána odpovědnost žalované za škodu a nemajetkovou újmu vzniklou žalobci z titulu vydání nezákonného rozhodnutí dle § 7 odst. 1 zákona, jímž je usnesení ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", jímž bylo trestní stíhání vůči žalobci zahájeno.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. V souvislosti s žalobcem tvrzeným vznikem nemajetkové újmy soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, dostupný jako ostatní zde uvedená rozhodnutí NS na stránkách www.nsoud.cz, dle kterého je při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění, či jeho formy, třeba vycházet především z povahy trestní věci, délky trestního stíhání a konečně z dopadů trestního stíhání do osobností sféry poškozené osoby. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti. Skutkové vymezení újmy způsobené nezákonným rozhodnutím je významné i z hlediska dokazování, neboť zatímco při nesprávném úředním postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení se újma na straně poškozeného presumuje, musí být újma založená jinou skutečností prokázána. K tomu se opakovaně vyjádřil i Nejvyšší soud, např. ve svém rozsudku ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp.zn. 30 Cdo 1747/2014, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 67/2016, kde uvedl, že „naopak, v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem (např. rozhodnutím zrušeným pro nezákonnost) tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce (např. práva na rodinný život), a vznik nemajetkové újmy (představované např. úzkostí, nepohodlím, nejistotou) vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi.“","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. S ohledem na uvedené se pak zdejší soud zabýval zejména kritérii významnými z hlediska vzniku a intenzity nemajetkové újmy, tedy a) délkou trestního stíhání, b) povahou trestní věci, c) dopady trestního stíhání do osobnostní sféry žalobce a d) okolnostmi, za nichž ke vzniku nemajetkové újmy u žalobce došlo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Pokud jde o délku trestního stíhání, to trvalo celkem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" let a 6 měsíců, což, viz. výše, zdejší soud vyhodnotil jako délku vzhledem k okolnostem přiměřenou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Povahou trestní věci se má na mysli zejména závažnost trestného činu, kladeného osobě poškozené za vinu, neboť ta zpravidla přímo úměrně zvyšuje intenzitu, s jakou osoba poškozená konkrétní trestní řízení proti ní vedené negativně vnímá. Ta souvisí i s hrozbou trestního postihu (druhem a výší trestu) a případného společenského odsouzení, jež se zrcadlí v charakteru veřejného zájmu chráněného trestními předpisy v konkrétním případě (tedy v těch veřejných hodnotách, které jsou chráněny konkrétní skutkovou podstatou obsaženou ve zvláštní části trestního zákoníku).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Pokud jde tedy o povahu trestné činnosti, pak žalobce byl stíhán pro zločin krácení daně, poplatku a jiné povinné platby podle ust. § 240 odst. 1, 3 trestního zákoníku dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu, ve formě spolupachatelství, a zločin legalizace výnosů z trestné činnosti podle ust. § 216 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b), odst. 4 písm. b), c) trestního zákoníku, jedná se o hospodářskou trestnou činnost, která sama o sobě nezpůsobuje zvýšené společenské odsouzení, jako je tomu například u trestné činnosti se sexuálním podtextem nebo s následkem smrti, či těžkého ublížení na zdraví. Žalobce byl vystaven hrozbě trestu odnětí svobody na pět až deset let. Soud zohlednil, že žalobce nebyl stíhán vazebně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Pokud jde o dopady trestního stíhání do osobnostní sféry žalobce, obecně lze říci, že každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. I. ÚS 554/04). Již samotné trestní stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíše, jedná-li se o obvinění „liché“, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. II. ÚS 590/08). Toto samo je však (bohužel) průvodním jevem každého takového trestního stíhání, tedy nelze pouze z těchto skutečností dovozovat nárok na zadostiučinění každého poškozeného za tvrzenou nemajetkovou újmu, ale právě naopak je třeba konkrétně u každého poškozeného individuálně zkoumat zásahy do jeho osobnostní sféry a jejich konkrétní projevy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Žalobce tvrdil, že došlo ke zcela flagrantnímu zásahu do jeho osobnostních práv, dopady do osobnostní sféry žalobce byly extrémní. Ani po výzvě soudu dle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. udělené žalobci při jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" však nebyly tyto zásahy nikterak konkretizovány, specifikovány či žalobcem popsány. Zásahy do osobnostní roviny žalobce tak byly soudem zjištěny ve zcela obecné rovině.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Soud rovněž ve shodě s judikaturou dovolacího soudu (srov. rozhodnutí R 67/2016) provedl porovnání s případy jiných poškozených a dospěl k závěru, že adekvátní výší finančního odškodnění ve vztahu k žalobci je částka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":". S judikaturou, ze které bude soud vycházet, soud přitom účastníky seznámil na jednání konaném dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Soud vyšel z rozsudku ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", č.j. 23Co 354/2019-174, ve které bylo žalobci přiznáno zadostiučinění ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Tamní žalobce byl stíhán za spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a jiné platby, a to po dobu bezmála tří let. Soudy dospěly rovněž k závěru, že délka trestního řízení byla přiměřená, žalobci se v řízení nepodařilo prokázat mimořádné dopady do osobnostní sféry. Dále soud vycházel z rozsudku ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalobce byl ve věci stíhán pro trestný čin krácení daně, poplatku a jiné povinné platby, trestní stíhání trvalo tři roky. Žalobce v řízení prokázal, že trestní stíhání zasáhlo do jeho rodinného, soukromého i pracovního života, bylo mu přiznáno zadostiučinění ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Konečně soud vycházel z rozsudku ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", ve kterém bylo žalobci přiznáno zadostiučinění ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalobce byl stíhán pro trestný čin krácení daně, poplatku a jiné povinné platby, trestní stíhání trvalo přes 10 let. Žalobce v řízení prokázal, že trestní stíhání způsobilo újmu v jeho osobnostní sféře, když došlo ke změně jeho povahových vlastností, rovněž došlo ke změně v oblasti jeho pracovního uplatnění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Vzhledem k tomu, že žalovaná již v rámci předběžného projednání nároku žalobci plnila částkou ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":", tj. částkou soudem přiznané odškodnění převyšující, zdejší soud nevyhověl ani nároku žalobce na náhradu nemajetkové újmy v souvislosti s nezákonným trestním stíháním.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Co se týče tvrzení žalobce, že újma mu vznikla již v rámci prověřovací fáze trestního řízení, neboť u něj byla provedena domovní prohlídka a byly mu zajištěny finanční prostředky, zdejší soud žalobce při jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyzval k upřesnění, z jakého titulu takovou újmu požaduje. Žalobce pouze zopakoval obecná tvrzení, že takové počínání orgánů činných v trestním řízení považuje za psychickou šikanu jeho rodiny. Zdejší soud má za to, že úkony orgánů činných v trestním řízení jsou sto prohloubit újmu vzniklou žalobci v důsledku trestního stíhání, ke kterému později došlo, má však za to, že taková tvrzení žalobce zůstala pouze ve velmi obecných rysech a nebyla nikterak prokázána. Zdejší soud tedy neshledal, že by se takové okolnosti měly projevit ve výši poskytnutého zadostiučinění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Žalobce se konečně žalobou domáhal rovněž náhrady škody v podobě nákladů vynaložených na obhajobu ve výši 20 875, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Náklady vynaložené na obhajobu v trestním řízení jsou náklady, které byly vynaloženy na zrušení nezákonného rozhodnutí (§ 31 odst. 1 OdpŠk). Zahrnují pouze účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování, přičemž výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně, kterým je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále i jen „AT“ (§ 31 odst. 3 OdpŠk).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Předmětem řízení jsou již jen náklady vynaložené na obhajobu za úkony, které žalovaná označila za sporné, rovněž náklady ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" odpovídající sepisu uplatnění nároku u žalované. V prvním případě žalobce sporuje nepřiznání nákladů vynaložených před samotným zahájením trestního stíhání, a to za úkony účast u veřejného zasedání u Městského soudu v Praze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" včetně cestovného v obou případech a poradu s klientem dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" předcházející veřejnému zasedání. V této souvislosti však zdejší soud odkazuje na znění zákonného ustanovení § 31 odst. 1 OdpŠk, dle kterého náhrada škody zahrnuje pouze takové náklady řízení, které byly účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí. Již z této zákonné dikce je zřejmé, že náklady vynaložené před samotným vydáním rozhodnutí, v daném případě usnesení o zahájení trestního stíhání, které je posléze označeno za nezákonné, nejsou účelně vynaložené v přímé souvislosti s jeho odstraněním. Stejný závěr lze vztáhnout i na náklady uplatněné žalobcem za sepis uplatnění nároku u žalované, neboť tyto nelze považovat za účelně vynaložené v souvislosti s nezákonným rozhodnutím. S ohledem na uvedené soud žalobě nevyhověl ani co do nároku žalobce na náhradu škody v celkové výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2, § 146 odst. 2 a § 151 odst. 1 o.s.ř. V souzeném případě byl předmět řízení v tarifní hodnotě ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" (","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" za nemajetkovou újmu - nezákonné rozhodnutí, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" za nemajetkovou újmu – nepřiměřená délka, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" – náhrada škody). Žalobce byl z pohledu nákladů řízení tarifně úspěšný co do částky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":", žalovaná co do částky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Převážně tak byla v řízení úspěšná žalovaná, kdy po odečtení neúspěchu od úspěchu má žalovaná nárok na náhradu nákladů v rozsahu 26%. Náhradu nákladů představuje paušální náhrada hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o.s.ř. za 3 úkony po ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" (vyjádření k žalobě, účast při jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"), podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve světle usn. NS ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" sp. zn. 28Cdo 2638/2025-615, to vše v celkové výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":", z čehož 22% činí částku ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobce se žalobou u zdejšího soudu domáhá na žalované zaplacení shora uvedené částky jakožto náhrady škody a nemajetkové újmy, která měla žalobci vzniknout v souvislosti s nezákonným rozhodnutím vydaným v řízení vedeném u Vrchního státního zastupitelství v Praze pod sp. zn. , Anonymizováno, . Proti žalobci bylo usnesením ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání zločinu krácení daně, poplatku a jiné povinné platby podle ust. § 240 odst. 1, 3 trestního zákoníku dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu, ve formě spolupachatelství, a zločinu legalizace výnosů z trestné činnosti podle ust. § 216 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b), odst. 4 písm. b), c) trestního zákoníku. Usnesením státního zástupce Vrchního státního zastupitelství ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , pak bylo trestní stíhání žalobce zastaveno, neboť skutek nebyl trestným činem a nebyl důvod k postoupení věci. Žalobce však poukazuje na to, že k zahájení úkonů trestního řízení došlo již ke dni , datum, , v rámci prověřovací fáze trestního řízení byly zajištěny finanční prostředky žalobce, v březnu 2014 pak došlo i k domovní prohlídce v domě bydliště žalobce. Své nároky vzniklé v souvislosti s trestním řízením žalobce uplatnil u žalované dne , datum, , tato některým částečně vyhověla. Touto žalobou se tedy žalobce domáhá nároků v nepřiznané výši, a to nároku na náhradu obhajného ve výši 20 875, , částka, , náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku trestního řízení ve výši , částka,  a náhradu nemajetkové újmy z nezákonného trestního stíhání ve výši , částka, .2. Žalovaná ve svém vyjádření navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout. Potvrdila, že u ní žalobce podáním ze dne , datum,  uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy a škody v celkové výši , Anonymizováno, , , částka, , a to v souvislosti s trestním řízením vedeným u Vrchního státního zastupitelství pod sp. zn. , Anonymizováno, . Žalovaná ve stanovisku ze dne , datum,  částečně vyhověla uplatněnému nároku, a to ohledně náhrady nákladů trestního řízení co do částky , částka,  a ohledně náhrady nemajetkové újmy z nezákonného trestního stíhání ve výši , částka, . Co se týče nároku na náhradu nemajetkové újmy z nepřiměřené délky trestního řízení, pak nároku žalobce nevyhověla, neboť dospěla k závěru, že řízení nebylo nepřiměřeně dlouhé, a to zejména s odkazem na povahu a složitost celé věci.3. Mezi účastníky je nesporné, že nárok žalobce byl u žalované uplatněn dne , datum, , tato přiznala žalobci náhradu škody ve výši , částka,  a zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání ve výši , částka, .4. Ze spisu Vrchního státního zastupitelství v Praze sp. zn. , Anonymizováno,  soud zjistil následující skutečnosti. , nebezpečný obsah5. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb. (dále jen „zákon“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 2 zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ust. § 5 písm. a) zákona stát odpovídá za podmínek stanovených zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v trestním řízení. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle odst. 2 má právo na náhradu škody i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.6. Podle ust. § 8 odst. 1 zákona lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 8 odst. 2 zákona byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku.7. Podle ust. § 13 odst. 1 stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.8. Podle § 31 odst. 1 zákona náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 3 téhož ustanovení náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení a zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.9. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.10. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za škodu podle výše citovaného zákona, je nutno, aby byly naplněny následující podmínky. Existence odpovědnostního titulu, tedy existence nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu, dále vznik škody či nemajetkové újmy a současně také příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vzniklou škodou, přičemž všechny tyto podmínky musí být splněny současně.11. Žalobce se žalobou domáhá mimo jiné zaplacení nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce předmětného trestního řízení ve výši , částka, .12. Délka řízení je ve smyslu judikatury ESLP nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení.13. Pokud jde o finanční zadostiučinění požadované za nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu ve formě nepřiměřené délky řízení (průtahy), soud se nejprve zabýval otázkou, zda soud vydal rozhodnutí v předmětném řízení v přiměřené lhůtě ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí zákona. Pro soudní řízení není obecně stanovena žádná lhůta, kterou by bylo možné považovat za přiměřenou. Judikatura Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku (dále i jen „ESLP“) za aspekty přiměřenosti lhůty považuje jednak zájem účastníka na rychlém vyřízení věci a jednak obecný zájem na řádném výkonu spravedlnosti. Přitom přihlíží ke složitosti věci, chování účastníků a státních orgánů a významu řízení pro účastníka. Tomu odpovídá i ustanovení § 31a odst. 3 zákona, dle kterého soud přihlíží při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného. Tato kritéria se pak použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 35/2012).14. Zdejší soud vycházel při posouzení délky z toho, že trestní řízení vůči žalobci bylo zahájeno usnesením o zahájení trestního stíhání dne , datum, , skončeno bylo usnesením státního zástupce Vrchního státního zastupitelství ze dne , datum, , které nabylo právní moci dne , datum, . Celkem tedy trestní řízení vůči žalobci trvalo 7 let a 6 měsíců. Vycházeje z kritérií vymezených v ust. § 31a odst. 3 zákona, dospěl soud k závěru, že délka řízení je s ohledem na dané okolnosti ještě přiměřená.15. Žalobce namítá, že nedílnou součástí trestního řízení byla rovněž prověřovací fáze, která nadto v posuzovaném řízení trvala bezmála pět let, než ve věci bylo zahájeno trestní stíhání vůči osobě žalobce. V této souvislosti však zdejší soud uvádí, že žalobci nelze přiznat odškodnění za dobu předcházející vydání usnesení o zahájení trestního stíhání, když samotný fakt, že v trestní věci došlo k domovní prohlídce a byly žalobci zajištěny finanční prostředky, neodůvodňuje důvodnou obavu žalobce o výsledek takového trestního řízení, které vůči jeho osobě ještě nebylo ani v té době zahájeno.16. K tomuto závěru vede soud zejm. vyhodnocení kritérií § 31a odst. 3 písm. b) a d) OdpŠk. O závěru, že celkovou dobu trestního řízení je ještě třeba považovat za přiměřenou, svědčí zejména vyhodnocení kritéria písmene b) - složitosti řízení. Z provedeného dokazování obsahem trestního spisu bylo zjištěno, že se jednalo o trestní věc s významným zahraničním prvkem, kdy stíhaným skutkem měla být hospodářská trestná činnost. V řízení bylo opatřováno rozsáhlé dokazování, opakovaně bylo žádáno o přeshraniční pomoc, a to jak v rámci Evropské Unie, tak mimo ni. Byly tak zajišťovány výslechy svědků, kteří byli občany jiných zemí, prostřednictvím dožádání byly zajišťovány rovněž listinné důkazy, bylo opakovaně žádáno o provedení i jiných vyšetřovacích úkonů. Ve věci byly vypracovány znalecké posudky z oboru ekonomie. Rovněž co se týče kritéria podle písmene d) – postup orgánů veřejné moci, zdejší soud musí konstatovat, že v řízení neshledal období nečinnosti či průtahů. Orgány činné v trestním řízení postupovaly koncentrovaně, byť v důsledku přeshraniční spolupráce si obstarávání důkazních prostředků vyžádalo delší časovou náročnost. Rovněž v situaci, kdy byl zadán znalecký posudek, policejní orgán opakovaně urgoval znalce o jeho dodání, posléze bez prodlení ustanovil znalce nového. Pokud jde o kritérium písm. c) - jednání poškozeného, pak soud v řízení neshledal úkony na straně žalobce, kterými by se tento snažil o urychlení řízení, ale ani úkony, kterými by se na délce řízení negativně podílel. Nelze však dospět k závěru, že by pro toto kritérium bylo nutno shledat řízení již nepřiměřeně dlouhým, když procesní aktivita žalobce byla standardní, a nelze tak dovozovat, že by pro jeho chování bylo třeba očekávat ukončení řízení v době kratší. Závěrečným kritériem písmene e) je pak kritérium významu předmětu řízení. Trestní řízení typově spadá i dle judikatury ESLP mezi řízení se zvýšeným typovým významem, nicméně žalobce se touto žalobou domáhá samostatně odškodnění za vydání samotného nezákonného rozhodnutí, v němž je povaha samotné skutečnosti, že žalobce byl vůbec trestně stíhán, tedy že proti němu je vedeno trestní řízení, plně zohledněna. Zvýšené hodnocení typového významu trestního řízení i u tohoto nároku, plynoucího z délky řízení, by tak bylo duplicitním.17. Vzhledem k tomu, že soud dospěl s ohledem na uvedené, že celková délka trestního řízení byla ještě přiměřená, není ve věci dán odpovědnostní titul nesprávného úředního postupu ve formě nepřiměřené délky řízení. Pro absenci odpovědnostního titulu tak není dána odpovědnost žalované za tvrzenou nemajetkovou újmu a z tohoto důvodu tak soud žalobu v části, jíž se žalobce domáhal finanční zadostiučinění za nesprávný úřední postup ve formě nepřiměřené délky řízení ve výši , částka,  s příslušenstvím jako nedůvodnou zamítl.18. Dále se žalobce v žalobě domáhal finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu v souvislosti s nezákonným trestním stíhání ve výši , částka, .19. Dle doktríny i konstantní judikatury je nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy způsobené zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsouzením, specifickým případem nároku na náhradu škody nezákonným rozhodnutím. Odpovědnost státu je pak založena zejména v případech, kdy dojde k zastavení trestního stíhání či zproštění obžaloby. Usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 trestního řádu je nezákonným rozhodnutím ve smyslu § 8 odst. 1 zákona v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. 25 Cdo 1487/2001). V daném případě bylo trestní stíhání vůči žalobci pravomocně zastaveno, čímž je dána odpovědnost žalované za škodu a nemajetkovou újmu vzniklou žalobci z titulu vydání nezákonného rozhodnutí dle § 7 odst. 1 zákona, jímž je usnesení ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , jímž bylo trestní stíhání vůči žalobci zahájeno.20. V souvislosti s žalobcem tvrzeným vznikem nemajetkové újmy soud poukazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, dostupný jako ostatní zde uvedená rozhodnutí NS na stránkách www.nsoud.cz, dle kterého je při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění, či jeho formy, třeba vycházet především z povahy trestní věci, délky trestního stíhání a konečně z dopadů trestního stíhání do osobností sféry poškozené osoby. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti. Skutkové vymezení újmy způsobené nezákonným rozhodnutím je významné i z hlediska dokazování, neboť zatímco při nesprávném úředním postupu spočívajícím v nepřiměřené délce řízení se újma na straně poškozeného presumuje, musí být újma založená jinou skutečností prokázána. K tomu se opakovaně vyjádřil i Nejvyšší soud, např. ve svém rozsudku ze dne , datum, , sp.zn. 30 Cdo 1747/2014, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 67/2016, kde uvedl, že „naopak, v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem (např. rozhodnutím zrušeným pro nezákonnost) tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce (např. práva na rodinný život), a vznik nemajetkové újmy (představované např. úzkostí, nepohodlím, nejistotou) vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi.“21. S ohledem na uvedené se pak zdejší soud zabýval zejména kritérii významnými z hlediska vzniku a intenzity nemajetkové újmy, tedy a) délkou trestního stíhání, b) povahou trestní věci, c) dopady trestního stíhání do osobnostní sféry žalobce a d) okolnostmi, za nichž ke vzniku nemajetkové újmy u žalobce došlo.22. Pokud jde o délku trestního stíhání, to trvalo celkem , hodnota,  let a 6 měsíců, což, viz. výše, zdejší soud vyhodnotil jako délku vzhledem k okolnostem přiměřenou.23. Povahou trestní věci se má na mysli zejména závažnost trestného činu, kladeného osobě poškozené za vinu, neboť ta zpravidla přímo úměrně zvyšuje intenzitu, s jakou osoba poškozená konkrétní trestní řízení proti ní vedené negativně vnímá. Ta souvisí i s hrozbou trestního postihu (druhem a výší trestu) a případného společenského odsouzení, jež se zrcadlí v charakteru veřejného zájmu chráněného trestními předpisy v konkrétním případě (tedy v těch veřejných hodnotách, které jsou chráněny konkrétní skutkovou podstatou obsaženou ve zvláštní části trestního zákoníku).24. Pokud jde tedy o povahu trestné činnosti, pak žalobce byl stíhán pro zločin krácení daně, poplatku a jiné povinné platby podle ust. § 240 odst. 1, 3 trestního zákoníku dílem dokonaným, dílem ve stadiu pokusu, ve formě spolupachatelství, a zločin legalizace výnosů z trestné činnosti podle ust. § 216 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b), odst. 4 písm. b), c) trestního zákoníku, jedná se o hospodářskou trestnou činnost, která sama o sobě nezpůsobuje zvýšené společenské odsouzení, jako je tomu například u trestné činnosti se sexuálním podtextem nebo s následkem smrti, či těžkého ublížení na zdraví. Žalobce byl vystaven hrozbě trestu odnětí svobody na pět až deset let. Soud zohlednil, že žalobce nebyl stíhán vazebně.25. Pokud jde o dopady trestního stíhání do osobnostní sféry žalobce, obecně lze říci, že každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. I. ÚS 554/04). Již samotné trestní stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíše, jedná-li se o obvinění „liché“, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne , datum, , sp. zn. II. ÚS 590/08). Toto samo je však (bohužel) průvodním jevem každého takového trestního stíhání, tedy nelze pouze z těchto skutečností dovozovat nárok na zadostiučinění každého poškozeného za tvrzenou nemajetkovou újmu, ale právě naopak je třeba konkrétně u každého poškozeného individuálně zkoumat zásahy do jeho osobnostní sféry a jejich konkrétní projevy.26. Žalobce tvrdil, že došlo ke zcela flagrantnímu zásahu do jeho osobnostních práv, dopady do osobnostní sféry žalobce byly extrémní. Ani po výzvě soudu dle ust. § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. udělené žalobci při jednání dne , datum,  však nebyly tyto zásahy nikterak konkretizovány, specifikovány či žalobcem popsány. Zásahy do osobnostní roviny žalobce tak byly soudem zjištěny ve zcela obecné rovině.27. Soud rovněž ve shodě s judikaturou dovolacího soudu (srov. rozhodnutí R 67/2016) provedl porovnání s případy jiných poškozených a dospěl k závěru, že adekvátní výší finančního odškodnění ve vztahu k žalobci je částka , částka, . S judikaturou, ze které bude soud vycházet, soud přitom účastníky seznámil na jednání konaném dne , datum, .28. Soud vyšel z rozsudku ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. , Anonymizováno,  ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , č.j. 23Co 354/2019-174, ve které bylo žalobci přiznáno zadostiučinění ve výši , částka, . Tamní žalobce byl stíhán za spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a jiné platby, a to po dobu bezmála tří let. Soudy dospěly rovněž k závěru, že délka trestního řízení byla přiměřená, žalobci se v řízení nepodařilo prokázat mimořádné dopady do osobnostní sféry. Dále soud vycházel z rozsudku ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. , Anonymizováno,  ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, . Žalobce byl ve věci stíhán pro trestný čin krácení daně, poplatku a jiné povinné platby, trestní stíhání trvalo tři roky. Žalobce v řízení prokázal, že trestní stíhání zasáhlo do jeho rodinného, soukromého i pracovního života, bylo mu přiznáno zadostiučinění ve výši , částka, . Konečně soud vycházel z rozsudku ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. , Anonymizováno,  ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne , datum, , ve kterém bylo žalobci přiznáno zadostiučinění ve výši , částka, . Žalobce byl stíhán pro trestný čin krácení daně, poplatku a jiné povinné platby, trestní stíhání trvalo přes 10 let. Žalobce v řízení prokázal, že trestní stíhání způsobilo újmu v jeho osobnostní sféře, když došlo ke změně jeho povahových vlastností, rovněž došlo ke změně v oblasti jeho pracovního uplatnění.29. Vzhledem k tomu, že žalovaná již v rámci předběžného projednání nároku žalobci plnila částkou ve výši , částka, , tj. částkou soudem přiznané odškodnění převyšující, zdejší soud nevyhověl ani nároku žalobce na náhradu nemajetkové újmy v souvislosti s nezákonným trestním stíháním.30. Co se týče tvrzení žalobce, že újma mu vznikla již v rámci prověřovací fáze trestního řízení, neboť u něj byla provedena domovní prohlídka a byly mu zajištěny finanční prostředky, zdejší soud žalobce při jednání dne , datum,  vyzval k upřesnění, z jakého titulu takovou újmu požaduje. Žalobce pouze zopakoval obecná tvrzení, že takové počínání orgánů činných v trestním řízení považuje za psychickou šikanu jeho rodiny. Zdejší soud má za to, že úkony orgánů činných v trestním řízení jsou sto prohloubit újmu vzniklou žalobci v důsledku trestního stíhání, ke kterému později došlo, má však za to, že taková tvrzení žalobce zůstala pouze ve velmi obecných rysech a nebyla nikterak prokázána. Zdejší soud tedy neshledal, že by se takové okolnosti měly projevit ve výši poskytnutého zadostiučinění.31. Žalobce se konečně žalobou domáhal rovněž náhrady škody v podobě nákladů vynaložených na obhajobu ve výši 20 875, , částka, .32. Náklady vynaložené na obhajobu v trestním řízení jsou náklady, které byly vynaloženy na zrušení nezákonného rozhodnutí (§ 31 odst. 1 OdpŠk). Zahrnují pouze účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování, přičemž výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně, kterým je vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále i jen „AT“ (§ 31 odst. 3 OdpŠk).33. Předmětem řízení jsou již jen náklady vynaložené na obhajobu za úkony, které žalovaná označila za sporné, rovněž náklady ve výši , částka,  odpovídající sepisu uplatnění nároku u žalované. V prvním případě žalobce sporuje nepřiznání nákladů vynaložených před samotným zahájením trestního stíhání, a to za úkony účast u veřejného zasedání u Městského soudu v Praze dne , datum,  a , datum,  včetně cestovného v obou případech a poradu s klientem dne , datum,  předcházející veřejnému zasedání. V této souvislosti však zdejší soud odkazuje na znění zákonného ustanovení § 31 odst. 1 OdpŠk, dle kterého náhrada škody zahrnuje pouze takové náklady řízení, které byly účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí. Již z této zákonné dikce je zřejmé, že náklady vynaložené před samotným vydáním rozhodnutí, v daném případě usnesení o zahájení trestního stíhání, které je posléze označeno za nezákonné, nejsou účelně vynaložené v přímé souvislosti s jeho odstraněním. Stejný závěr lze vztáhnout i na náklady uplatněné žalobcem za sepis uplatnění nároku u žalované, neboť tyto nelze považovat za účelně vynaložené v souvislosti s nezákonným rozhodnutím. S ohledem na uvedené soud žalobě nevyhověl ani co do nároku žalobce na náhradu škody v celkové výši , částka, .34. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2, § 146 odst. 2 a § 151 odst. 1 o.s.ř. V souzeném případě byl předmět řízení v tarifní hodnotě , částka,  (, částka,  za nemajetkovou újmu - nezákonné rozhodnutí, , částka,  za nemajetkovou újmu – nepřiměřená délka, , částka,  – náhrada škody). Žalobce byl z pohledu nákladů řízení tarifně úspěšný co do částky , částka, , žalovaná co do částky , částka, . Převážně tak byla v řízení úspěšná žalovaná, kdy po odečtení neúspěchu od úspěchu má žalovaná nárok na náhradu nákladů v rozsahu 26%. Náhradu nákladů představuje paušální náhrada hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o.s.ř. za 3 úkony po , částka,  (vyjádření k žalobě, účast při jednání dne , datum,  a , datum, ), podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve světle usn. NS ze dne , datum,  sp. zn. 28Cdo 2638/2025-615, to vše v celkové výši , částka, , z čehož 22% činí částku ve výši , částka, .","information":[{"texts":[{"text":"P o u č e n í :","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím soudu zdejšího.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":16,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPH02:2026:14.C.202.2024.1","publishedAt":"2026-11-13","decisionAt":"2026-05-06","caseNumber":{"senate":14,"registry":"C","index":202,"year":2024,"pageNumber":131},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Nikola","lastName":"Plevková","titlesAfter":"","function":"soudkyně"},"courtCode":"OSPH02","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o zaplacení 20 875,60 Kč + 175 000 Kč + 206 000 Kč, vše s příslušenstvím","specialType":["ESLP"],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"31a","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":254,"lexYear":2015,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"8","lexNumber":141,"lexYear":1961,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":141,"lexYear":1961,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"172","lexNumber":141,"lexYear":1961,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"174a","lexNumber":141,"lexYear":1961,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"146","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"151","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1","lexNumber":82,"lexYear":1998,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"216","lexNumber":40,"lexYear":2009,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"240","lexNumber":40,"lexYear":2009,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["LHUTY","ZADOSTIUCINENI_SATISFAKCE","DOKAZOVANI","VEREJNE_ZASEDANI","NAHRADA_NAKLADU","POSTOUPENI_VECI","NAHRADA_NEMAJETKOVE_UJMY","ZNALECKY_POSUDEK","NAKLADY_RIZENI","SKUTEK","ADVOKATNI_TARIF","NAKLADY_TRESTNIHO_RIZENI","ODPOVEDNOST_STATU_ZA_SKODU","NEMAJETKOVA_UJMA"]},"styles":[{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":16,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}