{"uuid":"ebc6e5ec-8889-4794-93c2-049359d0c52a","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Kateřiny Burešové a soudců Mgr. Daniely Jandové a JUDr. Tomáše Němce ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyň: a) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně A","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobkyně A","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"b) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně B","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobkyně B","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně B","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"obě zastoupeny advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení částky 56 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyň proti rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 9. 3. 2026, č. j. 16 C 41/2025-131","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobkyně jsou povinny zaplatit žalované společně a nerozdílně na náhradě nákladů odvolacího řízení 9 171,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.II. Žalobkyně jsou povinny zaplatit žalované společně a nerozdílně na náhradě nákladů odvolacího řízení 9 171,80 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhaly po žalované zaplacení částky 56 000 Kč s 12% úrokem z prodlení od 11. 6. 2025 do zaplacení (výrok I.). Žalobkyním současně uložil povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši 32 739 Kč (výrok II.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Soud prvního stupně v řízení, v němž žalobkyně se po žalované domáhaly zaplacení částky 56 000 Kč jako smluvní pokuty za prodlení s vyklizením nemovitosti po skončení nájemního vztahu, vyšel ze zjištění, že dne 14. 12. 2017 byla uzavřena nájemní smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyň, společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", a žalovanou (dále i jen „smlouva“), jejímž předmětem byl prostor v objektu č.p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v Kladně (dále i jen „předmětná nemovitost“). V roce 2024 došlo ke změně vlastnictví nemovitosti, která byla vložena do Svěřenského fondu, jehož správkyněmi jsou žalobkyně. Následně byla dne 2. 4. 2024 uzavřena nová nájemní smlouva, jako pronajímatel byl uveden Svěřenský fond, jako nájemce žalovaná, obě strany vycházely z toho, že tím dochází k nahrazení původní nájemní smlouvy. Předmět nájmu byl vymezen touto smlouvou a její přílohou, sjednáno bylo nájemné a další podmínky nájemního vztahu. Ve smlouvě jsou sjednány výše uvedené povinnosti (zejména po skončení předmět nájmu vyklidit a protokolárně předat), není v ní však dohodnuto, že by podmínkou pro převzetí předmětu nájmu bylo, že objekt bude uveden do nějakého konkrétního stavu (např. pouze běžné opotřebení) nebo že budou předloženy revize zařízení a elektrotechniky. Účastnice mezi sebou písemně komunikovaly prostřednictvím datových schránek s tím, že žalobkyně používaly datovou schránku Svěřenského fondu pro odesílání i přijímání písemností, přístup k této datové schránce neudělily žádné jiné osobě. Žalovaná vypověděla nájemní smlouvu dopisem ze dne 30. 8. 2024, doručeným dne 4. 9. 2024 do datové schránky Svěřenského fondu, žalobkyně trvaly na konci nájmu ke dni 31. 3. 2025. Dne 3. 4. 2025 byl žalobkyním předáván předmět nájmu s tím, že byly prezentovány jednotlivé prostory, kde byla nová výmalba a sanita. Mezi účastnicemi nebylo sporné, že po 2. 4. 2025 již v prostorách nezůstaly žádné věci žalované. Tomu odpovídaly i fotografie a videozáznam pořízený dne 3. 4. 2025. Z videozáznamu bylo zjištěno, že WC je zcela v pořádku, obklady se jeví jako nové, postranní prostory jsou uklizené, vymalované, doložena byla revize osvětlení haly. Z listinných důkazů o zajištění dopravy a odtahu strojů soud zjistil, že žalovaná prováděla odvoz svých zařízení v průběhu března a počátkem dubna 2025. Měl dále za prokázané, že žalovaná opakovaně vyzývala žalobkyně k převzetí pronajatých prostor, tvrdila, že prostory jsou od 2. 4. 2025 vyklizeny a připraveny k předání, a nabízela předání klíčů. Žalobkyně naopak trvaly na předložení revizí uvedených v soupisu závad. Žalobkyně vystavily žalované fakturu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" na smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč za každý den prodlení s předáním prostor za období od 3. 4. 2025 do 30. 4. 2025. Žalovaná tuto pohledávku neuznala, neboť měla za to, že v prodlení je pronajímatel, který odmítal převzít již vyklizené prostory bez zákonného či smluvního důvodu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud prvního stupně posoudil nový nájemní vztah účastnic jako platně založený smlouvou ze dne 2. 4. 2024. Při tomto závěru zohlednil, že svěřenský fond není osobou nadanou právní osobností, avšak žalobkyně jako jeho správkyně vykonávají vlastnická práva vlastním jménem na účet svěřenského fondu. Výklad smlouvy podle skutečné vůle stran vedl soud k závěru, že pronajímatelkami byly žalobkyně jako svěřenské správkyně. Soud prvního stupně dále uzavřel, že nájem skončil dne 31. 3. 2025. Žalovaná zaplatila smluvní pokutu za dny 1. a 2. 4. 2025; uplatněný nárok se týká až období od 3. 4. 2025. Pro toto rozhodné období soud neshledal prodlení žalované, protože předmět nájmu byl vyklizen, žalovaná jej opakovaně nabízela k převzetí a žalobkyně odmítly předání z důvodů, které soud nepovažoval za překážku převzetí. Soud odkázal na § 2225 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a vyšel z toho, že odevzdáním nemovité věci je její vyklizení a zpřístupnění pronajímateli. Závady, nadměrné opotřebení nebo případná absence revizí podle jeho závěru mohly založit samostatný nárok z porušení povinnosti nebo na náhradu škody, avšak neumožňovaly žalobkyním odmítnout převzetí vyklizeného prostoru a vyvolat tím další prodlení žalované. Proto dovodil prodlení žalobkyň jako věřitelek podle § 1975 o. z. a vyloučení prodlení žalované podle § 1968 o. z.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Žalobkyně napadly rozsudek soudu prvního stupně v plném rozsahu. Odvolání odůvodnily § 205 odst. 2 písm. b), d), e) a g) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a namítaly, že soud prvního stupně vycházel ze skutkového stavu, který neodpovídá provedenému dokazování, a současně věc nesprávně právně posoudil. Rozhodnutí považují za překvapivé, neboť podle jejich názoru soud po poučení podle § 118a o. s. ř. dostatečně neuvedl, které skutečnosti dále považuje za neprokázané. Podle žalobkyň z čl. 7.1 smlouvy vyplývá povinnost žalované zajistit zařízení v pronajatých prostorách tak, aby odpovídala bezpečnostním a provozním předpisům, a z čl. 8.3 povinnost předat předmět nájmu ve stavu, v jakém jej převzala. Žalobkyně z těchto ujednání dovozují, že žalovaná měla při skončení nájmu předat prostor s platnými revizemi zařízení. Tvrdí, že žalované byly revizní zprávy při počátku nájemního vztahu předány, a vytýkají soudu, že důkazy k této okolnosti neprovedl. Žalobkyně dále poukazují na to, že žalovaná po výzvě ze dne 2. 4. 2025 předložila revizi stropního osvětlení. Podle jejich názoru to potvrzuje, že žalovaná považovala zajištění revizí za svou povinnost. Nesouhlasí se závěrem, že povinnosti z čl. 7.1 a čl. 8.3 smlouvy nebyly podmínkami převzetí. Mají za to, že z čl. 8.3 plyne, že žalovaná neměla právo na odevzdání prostoru, dokud jej nepředala ve sjednaném stavu, a žalobkyně nebyly povinny takový prostor převzít. Podle jejich názoru by jinak pronajímatel musel převzít i zcela zničený a dále nepronajmutelný prostor a následně se domáhat jen náhrady škody. To pokládají za rozporné s povahou nájemního vztahu. Z nesplnění povinností podle čl. 8.3 dovozují prodlení žalované a vznik nároku na smluvní pokutu. Navrhly proto zrušení rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla potvrzení rozsudku jako věcně správného. Uvedla, že žalobkyně byly při jednání dne 19. 1. 2026 poučeny a měly možnost tvrzení i důkazy doplnit. Přesto neoznačily žádnou věc žalované, která by v pronajatých prostorách zůstala a bránila jejich vyklizení nebo převzetí. Podle žalované žalobkyně potvrdily i svou osobní přítomnost při pokusu o předání a skutečnost, že převzetí odmítly. Žalovaná zdůraznila, že žalobkyně nekonkretizovaly stav, v němž měl být předmět nájmu žalovanou zhoršen, ani konkrétní právní titul, z něhož dovozovaly povinnost předložit jednotlivé revize. Žalovaná považuje videozáznam ze dne 3. 4. 2025 za důkaz, že prostor byl vyklizen. Revizi osvětlení předložila jen proto, že sama v hale vyměnila nevyhovující osvětlení. Z této jednotlivé okolnosti podle ní nevyplývá obecná povinnost obstarat revize všech zařízení v objektu. Žalovaná dále poukázala na to, že zařízení v objektu neužívala jen ona, ale i další nájemci, včetně společnosti personálně propojené se žalobkyněmi. I kdyby žalovaná porušila některou povinnost vztahující se k revizím, nešlo by podle ní o okolnost bránící předání vyklizených prostor, ale případně o samostatný nárok žalobkyň. Setrvala na tom, že žalobkyně od 2. 4. 2025 opakovaně vyzývala k převzetí a nabízela jim klíče.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnými osobami a včas (§ 201, § 202 a § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyň není důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Odvolací soud shledal, že soud prvního stupně provedl v řízení potřebné dokazování, provedené důkazy správně hodnotil, zjistil z nich správné skutečnosti a na jejich základě dospěl ke správným závěrům o skutkovém stavu věci. Odvolací soud při svých závěrech o skutkovém stavu věci proto vychází z výsledků dokazování soudu prvního stupně, tak jak je ve svém rozsudku správně popsal, a pro stručnost na jeho rozsudek v těchto částech odkazuje. Postupuje tak v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, podle něhož vychází-li potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů jako rozhodnutí soudu prvního stupně, požadavkům § 157 odst. 2 o. s. ř. neodporuje, omezí-li se odvolací soud, byť i v reakci na námitky odvolatele, na přitakání správnosti skutkových závěrů a právního posouzení věci soudem prvního stupně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Soud prvního stupně provedl dostatečné dokazování k okolnostem rozhodným pro uplatněný nárok. Z provedených listin, fotografií a videozáznamu správně zjistil, že žalovaná prostor od počátku dubna 2025 vyklidila, odstranila svá zařízení a žalobkyním opakovaně nabízela jeho převzetí i předání klíčů. Žalobkyně netvrdily, že by po 2. 4. 2025 v prostoru zůstala nějaká konkrétní věc žalované, ani že by žalovaná žalobkyním bránila ve vstupu do předmětu nájmu nebo v převzetí dispozice nad ním. Jejich odmítnutí převzetí bylo založeno na požadavcích na další opravy a na předložení revizí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Odvolací soud souhlasí i s právním posouzením projednávané věci tak, jak je učinil soud prvního stupně, s dále uvedeným upřesněním.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Podle § 2225 odst. 1 o. z. při skončení nájmu nájemce odevzdá pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době převzetí, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. U nájmu prostoru sloužícího podnikání se podpůrně použijí obecná ustanovení o nájmu (§ 2302 odst. 1 o. z.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení; za prodlení neodpovídá, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Věřitel je podle § 1975 o. z. v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu. Smluvní pokutu lze podle § 2048 o. z. požadovat, ujednají-li ji strany pro případ porušení smluvené povinnosti v určité výši nebo způsobem jejího určení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Právní jednání se posuzuje podle svého obsahu (§ 555 o. z.). Podle § 556 o. z. se obsah projevu vůle vykládá především podle úmyslu jednajícího, byl-li druhé straně znám nebo jí musel být znám; při výkladu se přihlíží zejména k praxi zavedené mezi stranami, k okolnostem předcházejícím právnímu jednání a k následnému jednání stran. Judikatura Nejvyššího soudu zdůrazňuje, že text smlouvy je prvotním východiskem výkladu a že má-li být zjištěn společný úmysl smluvních stran, musí soud zohlednit též okolnosti uzavření a následného plnění smlouvy (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2022, sp. zn. 23 Cdo 71/2022, a ze dne 9. 8. 2023, sp. zn. 26 Cdo 3819/2022).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. V dané věci je nutno nejprve vyložit, jakou konkrétní povinnost strany utvrdily smluvní pokutou podle čl. 8.4 smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Z ujednání o smluvní pokutě musí jednoznačně vyplývat, splnění které povinnosti je touto pokutou utvrzeno. Smluvní pokutu nelze bez dalšího vztáhnout k jinému porušení smluvní povinnosti, než které z jejího obsahu plyne. Tento závěr odpovídá rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. 23 Cdo 1118/2013. Obdobně Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 28. 1. 2021, sp. zn. 33 Cdo 1043/2019, zdůraznil, že vady samy o sobě nezakládají smluvní pokutu sjednanou pouze pro porušení jiné, konkrétně vymezené povinnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Článek 8.4 smlouvy výslovně váže smluvní pokutu na nevyklizení nebytových prostor ke dni skončení nájmu a na prodlení s jejich vyklizením a předáním. Dále čl. 8.5 spojuje prodlení s vyklizením a předáním s možností pronajímatele odstranit z prostor věci nájemce. Z těchto souvislostí plyne, že účelem čl. 8.4 bylo utvrdit povinnost žalované prostory uvolnit, vyklidit a umožnit žalobkyním převzít nad nimi faktickou dispozici. Neutvrzuje však každou povinnost žalované týkající se údržby, bezpečnosti provozu nebo stavu jednotlivých zařízení v objektu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Odvolací soud proto neshledal důvodným názor žalobkyň, že každé tvrzené nesplnění povinnosti z čl. 7.1 nebo 8.3 smlouvy bez dalšího zakládá prodlení s povinností utvrzenou čl. 8.4. Případné porušení povinnosti předat věc v odpovídajícím stavu může založit odpovědnost žalované za škodu nebo jiný smluvní nárok, avšak samo o sobě nezakládá smluvní pokutu, jejíž obsah a účel je užší. Článek 8.4 smlouvy proto není nadbytečný; dopadá na případ, kdy nájemce prostor po skončení nájmu neuvolní nebo pronajímateli neumožní převzít nad ním faktickou dispozici. Tento závěr nepředjímá existenci ani důvodnost případných dalších nároků žalobkyň.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Žalobkyně v soupisu ze dne 2. 4. 2025 označily jednotlivá zařízení a dokumenty, jejichž předložení požadovaly. Ani prokázání, že žalované byly při počátku nájmu předány revizní zprávy, by však samo o sobě neznamenalo, že nepředložení všech žalobkyněmi požadovaných revizí zakládá prodlení s povinností utvrzenou čl. 8.4 smlouvy. Pro posouzení uplatněného nároku proto nebylo rozhodné, zda žalovaná porušila některou jinou smluvní nebo veřejnoprávní povinnost související s provozem zařízení; takový nárok není předmětem tohoto řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Okolnost, že žalovaná předložila revizi osvětlení, nemůže sama o sobě prokázat společný úmysl stran, že čl. 8.4 smlouvy utvrzuje také povinnost předložit revize veškerých zařízení. Žalovaná vysvětlila předložení této revize výměnou osvětlení, tedy konkrétní změnou, kterou sama provedla. Tento postup odpovídá i skutkovým zjištěním soudu prvního stupně a neprokazuje povinnost, kterou žalobkyně dovozují.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 30. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 4321/2013, uzavřel (byť při aplikaci dřívější právní úpravy), že pronajímatel je povinen převzít věc, kterou mu nájemce po skončení nájmu skutečně nabídne k převzetí a umožní mu ujmout se její držby, i když ji považuje za poškozenou či nadměrně opotřebenou. Odmítnutím převzetí pronajímatel nemůže posunout okamžik vrácení věci. Tento závěr je přiměřeně použitelný i v nyní projednávané věci. Samotné žalobkyněmi tvrzené nedostatky proto nemohly založit další běh smluvní pokuty podle čl. 8.4 smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Námitka žalobkyň o pochybení soudu prvního stupně při poučení podle § 118a o. s. ř. rovněž není důvodná. Žalobkyně byly soudem prvního stupně podrobně poučeny podle § 118a o.s.ř. při ústním jednání dne 19. 1. 2026, na toto poučení prostřednictvím svého právního zástupce při jednání i následně v písemném vyjádření podrobně reagovaly, doplnily svá tvrzení a navrhly důkazy k jejich prokázání. Bez zřetele k přesnému znění tohoto poučení z obsahu napadeného rozsudku je zřejmé, že rozhodnutí soudu prvního stupně nespočívá na neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene žalobkyněmi ohledně rozhodné skutkové okolnosti. Soud prvního stupně vyšel z jimi tvrzeného důvodu odmítnutí převzetí předmětné nemovitosti a věc posoudil právně tak, že tento důvod nezakládá nárok na smluvní pokutu podle čl. 8.4 smlouvy. Poučení podle § 118a odst. 2 o. s. ř. není nutné jen proto, že soud věc právně posoudí jinak, než účastník očekává, postačují-li dosavadní tvrzení k posouzení věci. Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2022, sp. zn. 23 Cdo 1297/2021, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 7. 2024, sp. zn. 28 Cdo 1181/2024.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Žalobkyně v odvolání neoznačily nové konkrétní důkazy, které by mohly zpochybnit skutkový závěr o vyklizení prostoru předmětné nemovitosti, nabídce jeho předání nebo právní závěr o rozsahu povinnosti utvrzené čl. 8.4 smlouvy. Není proto dán ani důvod k doplnění dokazování v odvolacím řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Ani neprovedení dalších žalobkyněmi navržených důkazů soudem prvního stupně nezaložilo vadu řízení. Důkazy k tomu, zda žalované při zahájení nájmu byly předány revizní zprávy, nebyly způsobilé prokázat, že žalovaná v rozhodném období porušila povinnost utvrzenou smluvní pokutou podle čl. 8.4. Vzhledem k vymezení předmětu řízení nebylo nutné provádět ani další dokazování ke stavu zařízení, neboť ani případné porušení povinností žalované v tomto směru by samo o sobě nezaložilo uplatněný nárok na smluvní pokutu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Soud prvního stupně tedy na základě dostatečně provedeného dokazování učinil správná skutková zjištění a ve výsledku věc správně právně posoudil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Žalobkyně napadly také nákladový výrok, avšak proti jeho výši neuvedly žádné konkrétní odvolací námitky. Odvolací soud přesto zkoumal, zda v něm není zjevná nesprávnost. Sazba mimosmluvní odměny 3 340 Kč za jeden úkon z tarifní hodnoty 56 000 Kč odpovídá § 7 bodu 5 vyhl, č, 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč za úkon odpovídá § 13 odst. 4 advokátního tarifu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Soud prvního stupně nesprávně odkázal na § 14b odst. 5 písm. b) advokátního tarifu. Toto ustanovení na projednávanou věc nedopadá; podmínky § 14b nejsou splněny již proto, že tarifní hodnota převyšuje 50 000 Kč. Nesprávný odkaz však neměl vliv na výši přiznaného režijního paušálu, neboť tentýž paušál 450 Kč plyne z § 13 odst. 4 advokátního tarifu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Při cestách uskutečněných v lednu a březnu 2026 však soud prvního stupně vycházel z nesprávné vyhlášky pro rok 2025. Pro cesty v roce 2026 činila základní náhrada za použití osobního vozidla 5,90 Kč za kilometr a průměrná cena benzinu automobilového 95 oktanů 34,70 Kč za litr podle vyhlášky č. 573/2025 Sb. Při 60 km, spotřebě 7 l/100 km a náhradě za čtyři započaté půlhodiny promeškaného času činí náhrada za jednu cestu 1 099,74 Kč, nikoli 1 098,36 Kč. Při dvou cestách by proto činila 2 199,48 Kč, nikoli 2 196,72 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Podání žalované ze dne 16. 10. 2025 bylo písemným podáním ve věci samé učiněným k výzvě soudu, za které náleží plná mimosmluvní odměna podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. Při zohlednění této odměny i správné výše cestovních náhrad by celková náhrada nákladů řízení před soudem prvního stupně činila 34 762,67 Kč, po zaokrouhlení 34 763 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Obě uvedené korekce by však vedly pouze ke zvýšení nákladové povinnosti žalobkyň. Žalovaná proti nákladovému výroku odvolání nepodala. Odvolací soud proto nemůže rozhodnutí změnit v neprospěch odvolatelek; nákladový výrok soudu prvního stupně tak zůstává nedotčen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Odvolací soud proto napadený rozsudek jako správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. Žalované, která měla v odvolacím řízení plný úspěch, přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 9 171,80 Kč. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta za dva úkony právní služby, a to vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu dne 2. 9. 2026, po 3 340 Kč podle § 7 bodu 5, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. k) a g) advokátního tarifu, a z náhrady hotových výdajů za dva úkony právní služby po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Protože zástupce žalované je plátcem DPH, náleží žalované též náhrada DPH ve výši 21 %, tj. 1 591,80 Kč, podle § 137 odst. 3 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Žalobkyně jsou povinny náhradu nákladů řízení zaplatit ve lhůtě určené podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalované podle § 149 odst. 1 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhaly po žalované zaplacení částky 56 000 Kč s 12% úrokem z prodlení od 11. 6. 2025 do zaplacení (výrok I.). Žalobkyním současně uložil povinnost nahradit žalované náklady řízení ve výši 32 739 Kč (výrok II.).2. Soud prvního stupně v řízení, v němž žalobkyně se po žalované domáhaly zaplacení částky 56 000 Kč jako smluvní pokuty za prodlení s vyklizením nemovitosti po skončení nájemního vztahu, vyšel ze zjištění, že dne 14. 12. 2017 byla uzavřena nájemní smlouva mezi právní předchůdkyní žalobkyň, společností , právnická osoba, , a žalovanou (dále i jen „smlouva“), jejímž předmětem byl prostor v objektu č.p. , Anonymizováno,  v Kladně (dále i jen „předmětná nemovitost“). V roce 2024 došlo ke změně vlastnictví nemovitosti, která byla vložena do Svěřenského fondu, jehož správkyněmi jsou žalobkyně. Následně byla dne 2. 4. 2024 uzavřena nová nájemní smlouva, jako pronajímatel byl uveden Svěřenský fond, jako nájemce žalovaná, obě strany vycházely z toho, že tím dochází k nahrazení původní nájemní smlouvy. Předmět nájmu byl vymezen touto smlouvou a její přílohou, sjednáno bylo nájemné a další podmínky nájemního vztahu. Ve smlouvě jsou sjednány výše uvedené povinnosti (zejména po skončení předmět nájmu vyklidit a protokolárně předat), není v ní však dohodnuto, že by podmínkou pro převzetí předmětu nájmu bylo, že objekt bude uveden do nějakého konkrétního stavu (např. pouze běžné opotřebení) nebo že budou předloženy revize zařízení a elektrotechniky. Účastnice mezi sebou písemně komunikovaly prostřednictvím datových schránek s tím, že žalobkyně používaly datovou schránku Svěřenského fondu pro odesílání i přijímání písemností, přístup k této datové schránce neudělily žádné jiné osobě. Žalovaná vypověděla nájemní smlouvu dopisem ze dne 30. 8. 2024, doručeným dne 4. 9. 2024 do datové schránky Svěřenského fondu, žalobkyně trvaly na konci nájmu ke dni 31. 3. 2025. Dne 3. 4. 2025 byl žalobkyním předáván předmět nájmu s tím, že byly prezentovány jednotlivé prostory, kde byla nová výmalba a sanita. Mezi účastnicemi nebylo sporné, že po 2. 4. 2025 již v prostorách nezůstaly žádné věci žalované. Tomu odpovídaly i fotografie a videozáznam pořízený dne 3. 4. 2025. Z videozáznamu bylo zjištěno, že WC je zcela v pořádku, obklady se jeví jako nové, postranní prostory jsou uklizené, vymalované, doložena byla revize osvětlení haly. Z listinných důkazů o zajištění dopravy a odtahu strojů soud zjistil, že žalovaná prováděla odvoz svých zařízení v průběhu března a počátkem dubna 2025. Měl dále za prokázané, že žalovaná opakovaně vyzývala žalobkyně k převzetí pronajatých prostor, tvrdila, že prostory jsou od 2. 4. 2025 vyklizeny a připraveny k předání, a nabízela předání klíčů. Žalobkyně naopak trvaly na předložení revizí uvedených v soupisu závad. Žalobkyně vystavily žalované fakturu č. , hodnota,  na smluvní pokutu ve výši 2 000 Kč za každý den prodlení s předáním prostor za období od 3. 4. 2025 do 30. 4. 2025. Žalovaná tuto pohledávku neuznala, neboť měla za to, že v prodlení je pronajímatel, který odmítal převzít již vyklizené prostory bez zákonného či smluvního důvodu.3. Soud prvního stupně posoudil nový nájemní vztah účastnic jako platně založený smlouvou ze dne 2. 4. 2024. Při tomto závěru zohlednil, že svěřenský fond není osobou nadanou právní osobností, avšak žalobkyně jako jeho správkyně vykonávají vlastnická práva vlastním jménem na účet svěřenského fondu. Výklad smlouvy podle skutečné vůle stran vedl soud k závěru, že pronajímatelkami byly žalobkyně jako svěřenské správkyně. Soud prvního stupně dále uzavřel, že nájem skončil dne 31. 3. 2025. Žalovaná zaplatila smluvní pokutu za dny 1. a 2. 4. 2025; uplatněný nárok se týká až období od 3. 4. 2025. Pro toto rozhodné období soud neshledal prodlení žalované, protože předmět nájmu byl vyklizen, žalovaná jej opakovaně nabízela k převzetí a žalobkyně odmítly předání z důvodů, které soud nepovažoval za překážku převzetí. Soud odkázal na § 2225 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a vyšel z toho, že odevzdáním nemovité věci je její vyklizení a zpřístupnění pronajímateli. Závady, nadměrné opotřebení nebo případná absence revizí podle jeho závěru mohly založit samostatný nárok z porušení povinnosti nebo na náhradu škody, avšak neumožňovaly žalobkyním odmítnout převzetí vyklizeného prostoru a vyvolat tím další prodlení žalované. Proto dovodil prodlení žalobkyň jako věřitelek podle § 1975 o. z. a vyloučení prodlení žalované podle § 1968 o. z.4. Žalobkyně napadly rozsudek soudu prvního stupně v plném rozsahu. Odvolání odůvodnily § 205 odst. 2 písm. b), d), e) a g) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a namítaly, že soud prvního stupně vycházel ze skutkového stavu, který neodpovídá provedenému dokazování, a současně věc nesprávně právně posoudil. Rozhodnutí považují za překvapivé, neboť podle jejich názoru soud po poučení podle § 118a o. s. ř. dostatečně neuvedl, které skutečnosti dále považuje za neprokázané. Podle žalobkyň z čl. 7.1 smlouvy vyplývá povinnost žalované zajistit zařízení v pronajatých prostorách tak, aby odpovídala bezpečnostním a provozním předpisům, a z čl. 8.3 povinnost předat předmět nájmu ve stavu, v jakém jej převzala. Žalobkyně z těchto ujednání dovozují, že žalovaná měla při skončení nájmu předat prostor s platnými revizemi zařízení. Tvrdí, že žalované byly revizní zprávy při počátku nájemního vztahu předány, a vytýkají soudu, že důkazy k této okolnosti neprovedl. Žalobkyně dále poukazují na to, že žalovaná po výzvě ze dne 2. 4. 2025 předložila revizi stropního osvětlení. Podle jejich názoru to potvrzuje, že žalovaná považovala zajištění revizí za svou povinnost. Nesouhlasí se závěrem, že povinnosti z čl. 7.1 a čl. 8.3 smlouvy nebyly podmínkami převzetí. Mají za to, že z čl. 8.3 plyne, že žalovaná neměla právo na odevzdání prostoru, dokud jej nepředala ve sjednaném stavu, a žalobkyně nebyly povinny takový prostor převzít. Podle jejich názoru by jinak pronajímatel musel převzít i zcela zničený a dále nepronajmutelný prostor a následně se domáhat jen náhrady škody. To pokládají za rozporné s povahou nájemního vztahu. Z nesplnění povinností podle čl. 8.3 dovozují prodlení žalované a vznik nároku na smluvní pokutu. Navrhly proto zrušení rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.5. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla potvrzení rozsudku jako věcně správného. Uvedla, že žalobkyně byly při jednání dne 19. 1. 2026 poučeny a měly možnost tvrzení i důkazy doplnit. Přesto neoznačily žádnou věc žalované, která by v pronajatých prostorách zůstala a bránila jejich vyklizení nebo převzetí. Podle žalované žalobkyně potvrdily i svou osobní přítomnost při pokusu o předání a skutečnost, že převzetí odmítly. Žalovaná zdůraznila, že žalobkyně nekonkretizovaly stav, v němž měl být předmět nájmu žalovanou zhoršen, ani konkrétní právní titul, z něhož dovozovaly povinnost předložit jednotlivé revize. Žalovaná považuje videozáznam ze dne 3. 4. 2025 za důkaz, že prostor byl vyklizen. Revizi osvětlení předložila jen proto, že sama v hale vyměnila nevyhovující osvětlení. Z této jednotlivé okolnosti podle ní nevyplývá obecná povinnost obstarat revize všech zařízení v objektu. Žalovaná dále poukázala na to, že zařízení v objektu neužívala jen ona, ale i další nájemci, včetně společnosti personálně propojené se žalobkyněmi. I kdyby žalovaná porušila některou povinnost vztahující se k revizím, nešlo by podle ní o okolnost bránící předání vyklizených prostor, ale případně o samostatný nárok žalobkyň. Setrvala na tom, že žalobkyně od 2. 4. 2025 opakovaně vyzývala k převzetí a nabízela jim klíče.6. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnými osobami a včas (§ 201, § 202 a § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyň není důvodné.7. Odvolací soud shledal, že soud prvního stupně provedl v řízení potřebné dokazování, provedené důkazy správně hodnotil, zjistil z nich správné skutečnosti a na jejich základě dospěl ke správným závěrům o skutkovém stavu věci. Odvolací soud při svých závěrech o skutkovém stavu věci proto vychází z výsledků dokazování soudu prvního stupně, tak jak je ve svém rozsudku správně popsal, a pro stručnost na jeho rozsudek v těchto částech odkazuje. Postupuje tak v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 16. 11. 2011, sp. zn. 29 Cdo 3450/2011, podle něhož vychází-li potvrzující rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé z týchž skutkových a právních závěrů jako rozhodnutí soudu prvního stupně, požadavkům § 157 odst. 2 o. s. ř. neodporuje, omezí-li se odvolací soud, byť i v reakci na námitky odvolatele, na přitakání správnosti skutkových závěrů a právního posouzení věci soudem prvního stupně.8. Soud prvního stupně provedl dostatečné dokazování k okolnostem rozhodným pro uplatněný nárok. Z provedených listin, fotografií a videozáznamu správně zjistil, že žalovaná prostor od počátku dubna 2025 vyklidila, odstranila svá zařízení a žalobkyním opakovaně nabízela jeho převzetí i předání klíčů. Žalobkyně netvrdily, že by po 2. 4. 2025 v prostoru zůstala nějaká konkrétní věc žalované, ani že by žalovaná žalobkyním bránila ve vstupu do předmětu nájmu nebo v převzetí dispozice nad ním. Jejich odmítnutí převzetí bylo založeno na požadavcích na další opravy a na předložení revizí.9. Odvolací soud souhlasí i s právním posouzením projednávané věci tak, jak je učinil soud prvního stupně, s dále uvedeným upřesněním.10. Podle § 2225 odst. 1 o. z. při skončení nájmu nájemce odevzdá pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době převzetí, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. U nájmu prostoru sloužícího podnikání se podpůrně použijí obecná ustanovení o nájmu (§ 2302 odst. 1 o. z.).11. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení; za prodlení neodpovídá, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Věřitel je podle § 1975 o. z. v prodlení, nepřijal-li řádně nabídnuté plnění nebo neposkytl-li dlužníku součinnost potřebnou ke splnění dluhu. Smluvní pokutu lze podle § 2048 o. z. požadovat, ujednají-li ji strany pro případ porušení smluvené povinnosti v určité výši nebo způsobem jejího určení.12. Právní jednání se posuzuje podle svého obsahu (§ 555 o. z.). Podle § 556 o. z. se obsah projevu vůle vykládá především podle úmyslu jednajícího, byl-li druhé straně znám nebo jí musel být znám; při výkladu se přihlíží zejména k praxi zavedené mezi stranami, k okolnostem předcházejícím právnímu jednání a k následnému jednání stran. Judikatura Nejvyššího soudu zdůrazňuje, že text smlouvy je prvotním východiskem výkladu a že má-li být zjištěn společný úmysl smluvních stran, musí soud zohlednit též okolnosti uzavření a následného plnění smlouvy (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2022, sp. zn. 23 Cdo 71/2022, a ze dne 9. 8. 2023, sp. zn. 26 Cdo 3819/2022).13. V dané věci je nutno nejprve vyložit, jakou konkrétní povinnost strany utvrdily smluvní pokutou podle čl. 8.4 smlouvy.14. Z ujednání o smluvní pokutě musí jednoznačně vyplývat, splnění které povinnosti je touto pokutou utvrzeno. Smluvní pokutu nelze bez dalšího vztáhnout k jinému porušení smluvní povinnosti, než které z jejího obsahu plyne. Tento závěr odpovídá rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. 23 Cdo 1118/2013. Obdobně Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 28. 1. 2021, sp. zn. 33 Cdo 1043/2019, zdůraznil, že vady samy o sobě nezakládají smluvní pokutu sjednanou pouze pro porušení jiné, konkrétně vymezené povinnosti.15. Článek 8.4 smlouvy výslovně váže smluvní pokutu na nevyklizení nebytových prostor ke dni skončení nájmu a na prodlení s jejich vyklizením a předáním. Dále čl. 8.5 spojuje prodlení s vyklizením a předáním s možností pronajímatele odstranit z prostor věci nájemce. Z těchto souvislostí plyne, že účelem čl. 8.4 bylo utvrdit povinnost žalované prostory uvolnit, vyklidit a umožnit žalobkyním převzít nad nimi faktickou dispozici. Neutvrzuje však každou povinnost žalované týkající se údržby, bezpečnosti provozu nebo stavu jednotlivých zařízení v objektu.16. Odvolací soud proto neshledal důvodným názor žalobkyň, že každé tvrzené nesplnění povinnosti z čl. 7.1 nebo 8.3 smlouvy bez dalšího zakládá prodlení s povinností utvrzenou čl. 8.4. Případné porušení povinnosti předat věc v odpovídajícím stavu může založit odpovědnost žalované za škodu nebo jiný smluvní nárok, avšak samo o sobě nezakládá smluvní pokutu, jejíž obsah a účel je užší. Článek 8.4 smlouvy proto není nadbytečný; dopadá na případ, kdy nájemce prostor po skončení nájmu neuvolní nebo pronajímateli neumožní převzít nad ním faktickou dispozici. Tento závěr nepředjímá existenci ani důvodnost případných dalších nároků žalobkyň.17. Žalobkyně v soupisu ze dne 2. 4. 2025 označily jednotlivá zařízení a dokumenty, jejichž předložení požadovaly. Ani prokázání, že žalované byly při počátku nájmu předány revizní zprávy, by však samo o sobě neznamenalo, že nepředložení všech žalobkyněmi požadovaných revizí zakládá prodlení s povinností utvrzenou čl. 8.4 smlouvy. Pro posouzení uplatněného nároku proto nebylo rozhodné, zda žalovaná porušila některou jinou smluvní nebo veřejnoprávní povinnost související s provozem zařízení; takový nárok není předmětem tohoto řízení.18. Okolnost, že žalovaná předložila revizi osvětlení, nemůže sama o sobě prokázat společný úmysl stran, že čl. 8.4 smlouvy utvrzuje také povinnost předložit revize veškerých zařízení. Žalovaná vysvětlila předložení této revize výměnou osvětlení, tedy konkrétní změnou, kterou sama provedla. Tento postup odpovídá i skutkovým zjištěním soudu prvního stupně a neprokazuje povinnost, kterou žalobkyně dovozují.19. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 30. 7. 2014, sp. zn. 33 Cdo 4321/2013, uzavřel (byť při aplikaci dřívější právní úpravy), že pronajímatel je povinen převzít věc, kterou mu nájemce po skončení nájmu skutečně nabídne k převzetí a umožní mu ujmout se její držby, i když ji považuje za poškozenou či nadměrně opotřebenou. Odmítnutím převzetí pronajímatel nemůže posunout okamžik vrácení věci. Tento závěr je přiměřeně použitelný i v nyní projednávané věci. Samotné žalobkyněmi tvrzené nedostatky proto nemohly založit další běh smluvní pokuty podle čl. 8.4 smlouvy.20. Námitka žalobkyň o pochybení soudu prvního stupně při poučení podle § 118a o. s. ř. rovněž není důvodná. Žalobkyně byly soudem prvního stupně podrobně poučeny podle § 118a o.s.ř. při ústním jednání dne 19. 1. 2026, na toto poučení prostřednictvím svého právního zástupce při jednání i následně v písemném vyjádření podrobně reagovaly, doplnily svá tvrzení a navrhly důkazy k jejich prokázání. Bez zřetele k přesnému znění tohoto poučení z obsahu napadeného rozsudku je zřejmé, že rozhodnutí soudu prvního stupně nespočívá na neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene žalobkyněmi ohledně rozhodné skutkové okolnosti. Soud prvního stupně vyšel z jimi tvrzeného důvodu odmítnutí převzetí předmětné nemovitosti a věc posoudil právně tak, že tento důvod nezakládá nárok na smluvní pokutu podle čl. 8.4 smlouvy. Poučení podle § 118a odst. 2 o. s. ř. není nutné jen proto, že soud věc právně posoudí jinak, než účastník očekává, postačují-li dosavadní tvrzení k posouzení věci. Srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 2. 2022, sp. zn. 23 Cdo 1297/2021, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 9. 7. 2024, sp. zn. 28 Cdo 1181/2024.21. Žalobkyně v odvolání neoznačily nové konkrétní důkazy, které by mohly zpochybnit skutkový závěr o vyklizení prostoru předmětné nemovitosti, nabídce jeho předání nebo právní závěr o rozsahu povinnosti utvrzené čl. 8.4 smlouvy. Není proto dán ani důvod k doplnění dokazování v odvolacím řízení.22. Ani neprovedení dalších žalobkyněmi navržených důkazů soudem prvního stupně nezaložilo vadu řízení. Důkazy k tomu, zda žalované při zahájení nájmu byly předány revizní zprávy, nebyly způsobilé prokázat, že žalovaná v rozhodném období porušila povinnost utvrzenou smluvní pokutou podle čl. 8.4. Vzhledem k vymezení předmětu řízení nebylo nutné provádět ani další dokazování ke stavu zařízení, neboť ani případné porušení povinností žalované v tomto směru by samo o sobě nezaložilo uplatněný nárok na smluvní pokutu.23. Soud prvního stupně tedy na základě dostatečně provedeného dokazování učinil správná skutková zjištění a ve výsledku věc správně právně posoudil.24. Žalobkyně napadly také nákladový výrok, avšak proti jeho výši neuvedly žádné konkrétní odvolací námitky. Odvolací soud přesto zkoumal, zda v něm není zjevná nesprávnost. Sazba mimosmluvní odměny 3 340 Kč za jeden úkon z tarifní hodnoty 56 000 Kč odpovídá § 7 bodu 5 vyhl, č, 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif). Paušální náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč za úkon odpovídá § 13 odst. 4 advokátního tarifu.25. Soud prvního stupně nesprávně odkázal na § 14b odst. 5 písm. b) advokátního tarifu. Toto ustanovení na projednávanou věc nedopadá; podmínky § 14b nejsou splněny již proto, že tarifní hodnota převyšuje 50 000 Kč. Nesprávný odkaz však neměl vliv na výši přiznaného režijního paušálu, neboť tentýž paušál 450 Kč plyne z § 13 odst. 4 advokátního tarifu.26. Při cestách uskutečněných v lednu a březnu 2026 však soud prvního stupně vycházel z nesprávné vyhlášky pro rok 2025. Pro cesty v roce 2026 činila základní náhrada za použití osobního vozidla 5,90 Kč za kilometr a průměrná cena benzinu automobilového 95 oktanů 34,70 Kč za litr podle vyhlášky č. 573/2025 Sb. Při 60 km, spotřebě 7 l/100 km a náhradě za čtyři započaté půlhodiny promeškaného času činí náhrada za jednu cestu 1 099,74 Kč, nikoli 1 098,36 Kč. Při dvou cestách by proto činila 2 199,48 Kč, nikoli 2 196,72 Kč.27. Podání žalované ze dne 16. 10. 2025 bylo písemným podáním ve věci samé učiněným k výzvě soudu, za které náleží plná mimosmluvní odměna podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu. Při zohlednění této odměny i správné výše cestovních náhrad by celková náhrada nákladů řízení před soudem prvního stupně činila 34 762,67 Kč, po zaokrouhlení 34 763 Kč.28. Obě uvedené korekce by však vedly pouze ke zvýšení nákladové povinnosti žalobkyň. Žalovaná proti nákladovému výroku odvolání nepodala. Odvolací soud proto nemůže rozhodnutí změnit v neprospěch odvolatelek; nákladový výrok soudu prvního stupně tak zůstává nedotčen.29. Odvolací soud proto napadený rozsudek jako správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.30. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. Žalované, která měla v odvolacím řízení plný úspěch, přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 9 171,80 Kč. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta za dva úkony právní služby, a to vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu dne 2. 9. 2026, po 3 340 Kč podle § 7 bodu 5, § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. k) a g) advokátního tarifu, a z náhrady hotových výdajů za dva úkony právní služby po 450 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Protože zástupce žalované je plátcem DPH, náleží žalované též náhrada DPH ve výši 21 %, tj. 1 591,80 Kč, podle § 137 odst. 3 o. s. ř.31. Žalobkyně jsou povinny náhradu nákladů řízení zaplatit ve lhůtě určené podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalované podle § 149 odst. 1 o. s. ř.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat dovolání do dvou měsíců ode dne jeho doručení k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Okresního soudu v Kladně, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolatel musí být, s výjimkou případů uvedených v § 241 odst. 2 o. s. ř., zastoupen advokátem nebo notářem; dovolání musí být sepsáno advokátem, notářem nebo osobou uvedenou v § 241 odst. 4 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSPH:2026:26.Co.140.2026.1","publishedAt":"2026-10-16","decisionAt":"2026-09-02","caseNumber":{"senate":26,"registry":"Co","index":140,"year":2026,"pageNumber":167},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Tomáš","lastName":"Němec","titlesAfter":"","function":"předsedkyně senátu"},"courtCode":"KSPH","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o zaplacení částky 56 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyň proti rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 9. 3. 2026, č. j. 16 C 41/2025-131","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":16,"registry":"C","index":41,"year":2025,"pageNumber":131},"affectedDate":"2026-03-09","courtCode":"OSKD","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"8","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"14b","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"137","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"151","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"157","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"201","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"202","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"204","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"205","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"241","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"7","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"14b","lexNumber":182,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2225","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","NEBYTOVY_PROSTOR","VRACENI_VECI","DOKAZOVANI","ADVOKATNI_TARIF","VADY_RIZENI","NAHRADA_NAKLADU","SMLOUVA_NAJEMNI","DRZBA","ODVOLANI"]},"styles":[{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}