{"uuid":"ec1ab5d7-bb86-4f75-bb42-871dbe52b458","header":[{"texts":[{"text":"Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Takácsovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"pro zaplacení 104 100 Kč","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 104 100 Kč, se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá na žalované zaplacení částky 104 100 Kč, se zamítá.\nII. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobce se žalobou ze dne 15. 8. 2022 domáhal odškodnění nepřiměřené délky řízení vedeného Krajským soudem v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 92/2009.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalobce po žalované požadoval původně zadostiučinění ve výši 240 000 Kč za řízení trvající 13 let a 7 měsíců, když vycházel ze základní částky 20 000 Kč ročně s tím, že za prvních 24 měsíců je částka poloviční a žalobce průtahy„ účtoval“ pouze za 13 let řízení bez snížení či zvýšení základní částky pomocí kritérií dle § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím (dále jen„ ODŠZ“). Žalobce od žalované obdržel částku 135 900 Kč za nepřiměřenou délku řízení, když toto odškodnění nepovažuje za dostatečné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaná žalobu neuznala. Žalovaná učinila za nespornou skutečnost, že u ní žalobce uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění za nesprávný úřední postup. Dále žalovaná ve svém vyjádření ze dne 18. 10. 2022 shrnula průběh řízení a došla k závěru, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Proto žalobci v rámci předběžného projednání žaloby poskytla 135 900 Kč, přičemž na svém stanovisku setrvává a je přesvědčena, že poskytnuté zadostiučinění odpovídá všem okolnostem případu. Žalovaná vycházela ze základní částky 18 000 Kč za rok trvání řízení, s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční. Základní částku pak žalovaná snížila o 25 % z důvodu skutkové a procesní složitosti, o 10 % s ohledem na opakovaně probíhající odvolací řízení a nakonec o 5 % pro podíl žalobce na celkové délce řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Soud postupoval podle § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl, aniž by nařídil ústní jednání, neboť účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání souhlasili, a to žalovaná ve svém vyjádření ze dne 18. 10. 2022 a žalobce ve vyjádření ze dne 3. 11. 2022, a ve věci bylo možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Mezi účastníky bylo nesporné předběžné uplatnění nároků žalobce dne 30. 5. 2022 u žalované. Dále je nesporné, že žalovaná žalobce částečně odškodnila, tedy žalobci již byla vyplacena za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení částka 135 900 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Mezi účastníky byl také nesporný průběh řízení, vedeného Krajským soudem v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 92/2009, v němž byl žalobcem dne 25. 11. 2008 podán návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhal na bytovém družstvu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizována dvě slova","anonStyle":"ANON"},{"text":" zaplacení částky ve výši 1 059 855 Kč jako ceny nezaplaceného díla. Dne 3. 12. 2008 vydal soud ve věci elektronický platební rozkaz. Proti platebnímu rozkazu tehdejší žalovaný 18. 12. 2008 podal blanketní odpor, který následně 4. 1. 2009 doplnil. Soud vyjádření žalovaného zaslal žalobci 12.1.2009, žalobce reagoval replikou ze dne 11.3.2009. Dne 20. 3. 2009 žádal žalobce o poskytnutí lhůty ke smírnému řešení sporu do 30. 4. 2009 a předložil důkazní návrhy v dané věci. Dne 18. 5. 2009 soud zaslal žalobci přípis, zda došlo k mimosoudnímu vyřešení věci. Žalobce reagoval 9. 6.2009 žádostí o prodloužení lhůty k uzavření smíru do 30. 6. 2009. Následně 30. 6. 2009 žalobce sdělil, že smír mezi účastníky dosažen nebyl. Dne 2. 7. 2009 soud nařídil ve věci první ústní jednání na 14. 8. 2009 a předvolal účastníky. Dne 12. 8. 2009 předložil žalobce důkazní návrhy ve věci. Dne 14.8.2009 se konalo ústní jednání, při kterém účastníci požádali o odročení za účelem smírného řešení věci, soud proto jejich žádosti vyhověl a jednání odročil na 15. 9. 2009. Dne 2. 9. 2009 se ve věci vyjádřil žalovaný, jeho vyjádření bylo zasláno protistraně 4. 9. 2009. Dne 3. 9. 2009 informoval žalobce soud o nedosažení mimosoudního smíru mezi účastníky. Dne 15. 9. 2009 soud ve věci znovu jednal a provedl dokazování, následně jednání za účelem výslechu navržených svědků ústní jednání odročil na 30. 10. 2009. Dne 20. 9. 2009 soud předvolal k ústnímu jednání svědky. Dne 30. 10. 2009 soud ve věci znovu jednal, vyslechl svědky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" a poté jednání za účelem návrhu na doplnění dokazování ze strany žalobce odročil na 9. 12. 2009. Uvedeného dne soud vyslechl svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", poté ve věci vyhlásil rozsudek, kterým návrh žalobce zamítl a rozhodl o povinnosti žalobce nahradit žalovanému náhradu nákladů řízení. Dne 7.12.2009 byl do spisu založen návrh žalobce na doplnění dokazování znaleckým posudkem. Písemné vyhotovení rozsudku bylo následně do spisu založeno a rozeslán účastníkům 5.1.2010. Proti rozsudku podal blanketní odvolání žalobce 21. 1. 2010. Soud jej vyzval 25. 1. 2010 odstranění vad odvolání. Žalobce odůvodnil své odvolání 15. 2. 2010, soud zaslal žalobci výzvu k zaplacení soudního poplatku za odvolání a odvolání odeslal rovněž žalovanému 23. 2. 2010. Dne 18. 2. 2010 doplnil žalobce odůvodnění svého odvolání. Dne 3. 3. 2010 požádal žalobce o osvobození od soudního poplatku za odvolání. Soud jej vyzval k doložení majetkových poměrů 8. 3. 2010, téhož dne se ve věci vyjádřil žalovaný k odvolání žalobce. Vyjádření žalovaného bylo následně přeposláno žalobci 15. 3. 2010. Ten 23. 3. 2010 předložil soudu potvrzení o svých majetkových poměrech, soud mu 25. 3. 2010 přiznal osvobození od soudního poplatku v plném rozsahu. Spis byl poté 6. 5. 2010 zaslán Vrchnímu soudu v Praze s odvoláním. Ten 8. 5. 2010 nařídil ve věci ústní jednání na 11. 11. 2010 a předvolal účastníky. Dne 8. 11. 2010 oznámil právní zástupce žalobce ukončení zastupování žalobce při jednání před odvolacím soudem, přičemž informoval soud, že žalobce byl s předstihem seznámen s daným jednáním. Dne 11. 11. 2010 se ve věci konalo jednání před odvolacím soudem a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 12. 2009 byl zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud vrátil věc soudu prvního stupně z důvodu odlišného právního názoru na projednávanou věc. Písemné vyhotovení rozsudku Vrchního soudu v Praze bylo Krajskému soudu v Českých Budějovicích doručeno 20. 12. 2010. Ten jej rozeslal účastníkům 7. 1. 2011 a současně nařídil ústní jednání na 11. 2. 2011. Dne 6. 1. 2011 založil nový právní zástupce žalobce plnou moc v dané věci. Dne 11. 2. 2011 se ve věci konalo další ústní jednání, při kterém byl žalobce poučen, jakým způsobem má doplnit svá tvrzení. Poté bylo jednání za účelem vyčkání doplnění tvrzení žalobce odročeno na 13. 4. 2011. Dne 11. 4. 2011 žádal právní zástupce tehdejšího žalovaného o odročení nařízeného jednání na 13. 4. 2011, s tím že dosud nebyla doplněna tvrzení ze strany žalobce a neměl se k čemu vyjádřit. Ústní jednání poté bylo odročeno na 25. 5. 2011. Dne 4. 5. 2011 právní zástupce žalobce požádal o prodloužení lhůty z důvodu zpřesnění tvrzení v podání ze dne 18. 4. 2011, které doplní po poradě s klientem. Dne 24. 4. 2011 informoval právní zástupce žalobce soud, že mezi účastníky probíhají mimosoudní jednání a požádal o odročení nařízeného na 25. 5. 2011 z tohoto důvodu. Dne 24. 5. 2011 doplnil žalobce ve vyjádření a předložil další důkazy. Soud 24. 5. 2011 jednání odročil z důvodu opakovaného nesplnění povinnosti žalobce doplnit skutková tvrzení, přičemž žalobce informoval, že si svou povinnost dosud nesplnil a současně rekapituloval jednotlivé lhůty pro splnění a reakce žalobce. Soud informoval žalobce, že za situace, kdy ze strany žalovaného není pro žalobcův liknavý postup procesně reagováno, nezbývá soudu než mu poskytnout opětovně lhůtu jednoho týdne ke splnění uložených povinností. Současně byl žalobce informován o možném uložení pokuty. Dne 30. 5. 2011 soud vyzval žalovaného, aby se vyjádřil k rozsahu žalobcem tvrzených prací a víceprací. Žalovaný reagoval 30. 6. 2011 s tím, že žalobce předkládá důkazy, ze kterých je patrno, co udělat měl, ovšem nikoliv, co skutečně udělal a navrhl, aby soud žalobu zamítl. Dne 25. 7. 2011 soud nařídil ve věci další ústní jednání na 7. 9. 2011 a předvolal účastníky. Dne 27. 7. 2011 informoval právní zástupce žalobce soud, že jeho klient je od počátku měsíce července v lázních a není možné zaujmout kvalifikované stanovisko k vyjádření protistrany. Dne 8. 8. 2011 požádal právní zástupce žalovaného o odročení jednání nařízeného na 7. 9. 2011 pro kolizi s jiným jednáním. Soud jeho žádosti vyhověl a jednání 8. 8. 2011 odročil na 7. 10. 2011. Dne 12. 8. 2011 se vyjádřil žalobce ke stanovisku žalovaného a navrhl řadu svědků. Soud 5. 9. 2011 předvolal svědky k ústnímu jednání, části svědků se však nepodařilo předvolání doručit. Soud proto 13. 9. 2011 vyzval právního zástupce žalobce, aby označil řádné adresy svědků. Dne 21. 9. 2011 informoval právní zástupce žalobce o nové adrese jednoho svědka, další adresy svědků neoznačil. Soud 21. 9. 2011 předvolal k jednání označeného svědka. Dne 7.10.2011 se ve věci konalo další ústní jednání, při kterém byli vyslechnuti svědci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a poté bylo jednání odročeno na 9. 11. 2011 za účelem doplnění dokazování a výslechu svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", rovněž doplnění tvrzení. Dne 25. 10. 2011 se vyjádřil žalobce a doplnil svá žalobní tvrzení, jeho vyjádření bylo zasláno na vědomí žalovanému 25. 10. 2011. Dne 9. 11. 2011 se konalo ve věci další ústní jednání, při kterém bylo provedeno další dokazování a dále byl ve věci vyhlášen částečný rozsudek, kterým byla žaloba co do částky 602 075 Kč s příslušenstvím zamítnuta s tím, že o zbývající části 457 780 Kč bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí. Současně bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení z částečného rozsudku. Dne 25. 11. 2011 žalobce informoval soud, že na žalované částce 457 780 Kč trvá. Písemné vyhotovení částečného rozsudku bylo na žádost prodlouženo do 23. 12. 2011. Rozsudek byl poté vypracován 19. 12. 2011 a rozeslán účastníkům. Proti rozsudku se 6. 1. 2012 odvolal blanketní formou žalobce. Soud jej vyzval 10. 1. 2012, aby doplnil své odvolání. Spis byl poté 13. 3. 2012 předložen Vrchnímu soudu v Praze. Odvolací soud nařídil 20. 6. 2012 ústní jednání na 14. 11. 2012. Uvedeného dne soud ve věci jednal a poté rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích zrušil a vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud rozhodnutí zrušil opět pro odlišný právní názor. Rozhodnutí Vrchního soudu bylo zasláno účastníkům 2. 1. 2013. Soud následně 29. 1. 2013 nařídil ve věci ústní jednání na 22. 3. 2013. Uvedeného dne soud ve věci znovu jednal, přičemž žalobce trval na výslechu svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", který se však k jednání nedostavil. Soud proto jednání odročil na neurčito za účelem vyčkání sdělení, zda má být doplňováno dokazování o výslech svědka či zadáván znalecký posudek. Dne 27. 3. 2013 se vyjádřil žalovaný a předložil další důkazy. Jeho vyjádření bylo zasláno žalobci 29. 4. 2013 s přípisem a urgencí k vyjádření se k důkaznímu návrhu na výslech svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze strany žalobce. Dne 28. 5. 2013 soud informoval účastníky, že s ohledem na to, že žalobce nereagoval na výzvu soudu ohledně výslechu svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", bude přistoupeno k zadání znaleckého posudku. Soud vyzval účastníky k zaslání otázek na znalce. Dne 4. 7. 2013 žádal o prodloužení lhůty k navržení otázek na znalce žalovaný. Soud žádosti žalovaného vyhověl a lhůtu mu prodloužil 6. 6. 2013. Dne 26. 6. 2013 se vyjádřil žalobce a navrhl otázky na znalce. Soud ustanovil 31. 7. 2013 ve věci znalce a předal mu spis. Znalecký posudek byl dále soudu předložen 12. 11. 2013 společně s vyúčtováním značného. Soud zaslal účastníkům vyhotovený znalecký posudek 12. 11. 2013. Dne 13. 11. 2013 přiznal soud znalci odměnu za zpracování znaleckého posudku, poté spis vrátil znalci 28. 1. 2014 k dopracování jedné otázky. Znalec vrátil spis 19. 3. 2014 s doplněním znaleckého posudku. Soud 21. 3. 2014 rozeslal doplnění znaleckého posudku účastníkům a dotázal se žalobce, zda navrhuje pokračování v řízení, protože v mezidobí bylo zahájeno insolvenční řízení na žalobce. Žalobce na dotaz nereagoval. Soud proto průběžně zkontroloval stav insolvenčního řízení žalobce. Dne 24. 3. 2015 informoval právní zástupce žalobce soud o odvolání plné moci žalobce. Žalobce 5. 6. 2015 požádal soud o \"znovuotevření soudního sporu\" s tím, že se z pracovních důvodů může dostavit pouze každý pátek. Soud nařídil 11. 6. 2015 další ústní jednání na 5.8. 2015. Do spisu byla založena stížnost žalobce na průtahy v řízení, podjatost soudkyně a vleklý soudní spor z 11. 3. 2014, v níž žalobce mimo jiné namítal, že poslední jednání bylo v březnu 2013 a od té doby se nic neděje. Stížnost žalobce vypořádal místopředseda Krajského soudu v Českých Budějovicích téhož dne, s tím že prošetřil danou situaci a k výhradám ohledně délky soudního řízení rekapituloval průběh daného řízení s tím, že délka daného řízení je důsledkem procesní aktivity jednotlivých účastníků řízení a rozhodování odvolacího soudu a nemůže souhlasit s tvrzením, že by od března 2013 docházelo v řízení k naznačeným průtahům. Dne 17. 6. 2015 bylo jednání původně nařízené na 5.8.2015 odročeno s ohledem na vznesenou námitku podjatosti a potřebu předložit spis Vrchnímu soudu v Praze. Ten byl odvolacímu soudu předložen 1. 7. 2015 s vyjádřením soudkyně. Vrchní soud v Praze 2. 7. 2015 rozhodl o námitce podjatosti rozhodující soudkyně v dané věci s tím, že tato není podjatá, přičemž žalobce neuvedl žádné rozhodné důvody, které by nasvědčovaly opak. Dne 27. 8. 2015 poté žádal žalobce o nařízení soudního jednání, tentokrát na čtvrteční odpoledne z pracovních důvodů, kdy pracuje mimo Českou republiku. Dne 31. 8. 2015 soud nařídil další ústní jednání na 20. 9. 2015 a předvolal účastníky a současně urgoval u žalobce vyjádření, zda trvá na výslechu svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", v tom případě, aby uvedl jeho aktuální adresu. Dne 20. 9. 2015 se ve věci konalo další jednání, ke kterému se dostavil nový právní zástupce žalobce, který na výslechu svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" trval a navrhl jeho předvolání s tím, že pokud se předvolání svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" nepodaří, již na jeho výslechu trvat nebude. Soud poté jednání odročil na 18. 11. 2015 za účelem doplnění dokazování o výslech žalobcem navrhovaného znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" a svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne 11. 11. 2015 byl soudu předložen znalecký posudek s ohledem na avizované nové skutečnosti věci. Dne 16. 11. 2015 se spojil soud s právním zástupcem žalobce tím, že jednání bude z důvodu nedoručení předvolání svědku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" odročeno na 10. 12. 2015. Poté soud jednání odročil na uvedený den. Dne 16. 11. 2015 informoval žalobce soud, že nadále trvá na výslechu znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" a navrhl výslech svědků ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dalším podáním z 9. 11. 2015 navrhl žalobce výslech dalšího svědka, Ing. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" a předložil jim vyhotovení znalecký posudek. Dne 10. 12. 2015 soud ve věci jednal a znalci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" zadal zpracování dodatku znaleckého posudku. Právní zástupce žalobce navrhl provedení výslechu shora uvedených svědků. S účastníky bylo dohodnuto, že doplnění znaleckého posudku bude vypracováno, v mezidobí budou vyslechnutí svědci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":". Poté bylo jednání odročeno. Dne 27. 1. 2016 soud ve věci znovu jednal a vyslechl svědky ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" a poté jednání odročil na 30. 3. 2016 za účelem vyčkání na zpracování doplňku znaleckého posudku znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" a výslech svědka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne 9. 2. 2016 přiznal soud svědkovi ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" svědečné. Posudek znalce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" soud obdržel 15. 2. 2016. Znalecký posudek byl poté rozeslán účastníkům 17. 2. 2016. Dne 30. 3. 2016 byl vyslechnut svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" a poté bylo jednání odročeno za účelem předložení závěrečných vyjádření na 27. 4. 2016. Dne 21. 4. 2016 předložil svůj závěrečný návrh žalovaný. Dne 23. 4. 2016 předložil svůj závěrečný návrh žalobce. Dne 27. 4. 2016 se ve věci konalo další ústní jednání, při kterém byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta a dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Písemné vyhotovení rozsudku bylo následně do spisu založeno a rozesláno účastníkům. Dne 31. 5. 2016 informoval bývalý právní zástupce žalobce, že mu bylo doručeno rozhodnutí v dané věci, ačkoli již žalobce nezastupuje. Soud znovu zaslal rozhodnutí novému právnímu zástupci žalobce 2. 7. 2016 a provedl opravu uvedeného rozhodnutí, kde v záhlaví byl označen právní zástupce Mgr. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", zatímco žalobce již zastupoval Mgr. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne 9. 6. 2016 se proti rozsudku odvolal žalobce, a to blanketně. Dne 21. 6. 2016 bylo přiznáno znalečné Ing. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne 15. 7. 2016 odůvodnil žalobce své odvolání, to bylo zasláno protistraně 15. 8. 2016. Poté byl spis předložen Vrchnímu soudu v Praze 3. 9. 2016 Odvolací soud nařídil 25. 1. 2016 ústní jednání na 12. 4. 2017. Kvůli závadě v doručení předvolání k původnímu právnímu zástupci žalobce bylo jednání odročeno neurčito, když právní zástupce žalobce se nemohl jednání dostavit. Dne 26. 5. 2017 oznámil Mgr. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ukončení právního zastoupení žalobce. Soud poté 10. 5. 2017 předvolal účastníky na 31. 5. 2017. Uvedeného dne odvolací soud ve věci jednal, zopakoval dokazování, a poté rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích z 27. 4. 2016 ve znění opravného usnesení zrušil a vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud požádal o prodloužení lhůty písemném vyhotovení vyhlášeného rozhodnutí do 31. 7. 2017. Poté zaslal uvedeného dne své rozhodnutí Krajskému soudu v Českých Budějovicích a ten je rozeslal účastníkům. V rozhodnutí Krajský soud konstatoval, že skutkový stav v dané věci nebyl zjištěn úplně, neboť nebyla dostatečně správně zjištěna cena žalobcem provedených prací. Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze bylo rozesláno účastníkům 3. 9. 2017 Krajský soud v Českých Budějovicích poté 14. 12. 2017 ustanovil nového znalce ke zjištění ceny sjednaných prací. Znalec 24. 6. 2019 předložil soudu znalecký posudek společně s vyúčtováním. Soud zaslal posudek účastníkům 17. 7. 2019. Ve spisu je založena urgence soudu k vypracování znaleckého posudku z 9. 10. 2018 a odpověď znalce, dále je do spisu založena další urgence z 30. 1. 2019 včetně odpovědi znalce. Soud znalci na jeho žádost dne 20. 2. 2019 prodloužil lhůtu k vypracování znaleckého posudku do 31. 3. 2019. Dne 12. 8. 2019 soud nařídil ve věci další ústní jednání na 25. 9. 2019. Dne 3. 9. 2019 oznámila nová právní zástupkyně, JUDr. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" právní zastoupení žalobce. Dne 25. 9. 2019 soud ve věci znovu jednal, přičemž účastníci navrhli smírné řešení dané věci a požádali o poskytnutí lhůty s tím, že jednání mělo být odročeno nejdříve na začátek prosince 2019. Soud poté jednání ve věci odročil na 11. 12. 2019. Uvedeného dne soud ve věci jednal a vyhlásil rozsudek, kterým žalobu v plném rozsahu zamítl a rovněž rozhodl o náhradě nákladů řízení. Písemné vyhotovení rozsudku bylo následně založeno do spisu 13. 1. 2020. Dne 4. 2. 2020 ukončila právní zastoupení JUDr. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":". Soud požádal 10. 1. 2020 o prodloužení lhůty k napsání rozsudku do 24. 2. 2020. Důvodem pro prodloužení byla dlouhodobá nemoc rozhodující soudkyně v dané věci a předání vyhotovení rozsudku soudci zastupujícímu. Vyhotovení rozsudku bylo rozesláno účastníkům 5. 3. 2020. Dne 18. 2. 2020 bylo přiznáno znalečné znalci ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne 8. 3. 2020 se proti odměně za vyhotovení znaleckého posudku odvolal žalobce s tím, že bez bližšího upřesnění namítal neúplné a chybné výpočty, nepravdivé údaje a nedodržení pětiměsíční lhůty k vypracování posudku. Dne 12. 3. 2020 soud doplnil výrok rozsudku ze dne 11. 12. 2019 o povinnost žalobce zaplatit České republice náklady řízení doplňujícího posudku s tím, že o náhradě nákladů znalečného Ing. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"ulice","anonStyle":"ANON"},{"text":" bude rozhodnuto samostatným usnesením. Od 1. 4. 2020 byl spis přidělen jinému soudci dle § 95 odstavec 1 zákona o soudech a soudcích. Dne 24. 3. 2020 se proti rozsudku odvolal žalobce. Vyjádření žalobce bylo zasláno protistraně 14. 4. 2020. Žalovaný se 21. 8. 2020 vyjádřil k odvolání žalobce a spis byl poté 4. 5. 2020 předložen Vrchnímu soudu v Praze s oběma odvoláními žalobce (tzn. jak proti rozsudku, tak proti usnesení o přiznání znalečného). Spis byl poté 9. 7. 2020 vrácen nalézacímu soudu bez věčného vyřízení, když nebyly odstraněny vady odvolání proti odměně znalce. Soud proto 10. 7. 2020 vyzval žalobce k odstranění vad jeho odvolání. Ten 28. 7. 2020 doplnil své odvolání. Spis byl poté zaslán opět Vrchnímu soudu v Praze 31. 7. 2020. Ten rozhodl o odvolání žalobce proti odměně znalce 5. 8. 2020 a rozhodnutí zrušil a vrátil soudu k dalšímu řízení. Rozhodnutí bylo doručeno Krajskému soudu v Českých Budějovicích 17. 8. 2020. Ten jej rozeslal účastníkům 1. 10. 2020. Soud poté 20. 1. 2021 rozhodl o doplnění rozsudku ze dne 11. 12. 2019 o výrok IV. o povinnosti žalobce zaplatit České republice náklady znalečného ve výši přiznané pravomocným rozhodnutím. Proti rozhodnutí se 16. 2. 2021 odvolal žalobce, když toto zdůvodnil nedokončeným odvolacím řízením u Vrchního soudu. Soud 19. 2. 2021 vyzval žalobce odstranění vad odvolání, žalobce 8. 3. 2021 své odvolání doplnil. Spis byl předložen 29. 3. 2021 Vrchnímu soudu v Praze, který 18. 11. 2021 nařídil ve věci ústní jednání na 8. 2. 2022. Uvedeného dne soud znovu jednal a po částečném doplnění dokazování vyhlásil rozsudek, kterým řízení o odvolání žalobce co do částky 392 855 Kč s příslušenstvím zastavil (výrok I.), rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. 12. 2019 ve výroku I co do částky 667 000 Kč s příslušenstvím potvrdil (výrok II.), rozsudek ve výroku II. ohledně povinnosti uložené žalobci změnil tak, že tento je oprávněn uloženou povinnost splnit ve splátkách po 15 000 Kč měsíčně (výrok III.), rozsudek dále ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 12. 3. 2020 a doplňujícím usnesením ze dne 20. 1. 2020 ve výrocích III. a IV. změnil tak, že se náhrada nákladů řízení státu nepřiznává (IV. výrok) a dále rozhodl o povinnosti žalobce zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení (V. výrok). Do spisu dále bylo založeno stanovisko žalobce ze dne 7. 2. 2022. Písemné vyhotovení vyhlášeného rozsudku bylo zasláno Krajskému soudu v Českých Budějovicích 10. 3. 2022 a tento jej rozeslal účastníkům 22. 3. 2022. Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 2. 2022 pak nabylo právní moci 17. 3. 2022. Proti uvedenému rozsudku podal žalobce 16. 5. 2022 dovolání. Soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za dovolání 18. 5. 2022 Soudní poplatek byl následně 30. 5. 2022 zaplacen a dovolání bylo rozesláno druhé straně 2. 6. 2022 20. 6. 2022 se vyjádřil žalovaný, jeho vyjádření bylo zasláno žalobci 15. 7. 2020. Spis byl poté 4. 8. 2022 předložen Nejvyššímu soudu České republiky. Ten dovolání žalobce odmítl usnesením ze dne 27. 9. 2022 a rozhodl o povinnosti žalobce nahradit náklady dovolacího řízení. Rozhodnutí poté bylo zasláno Krajskému soudu v Českých Budějovicích 23. 10. 2022. Ten jej rozeslal účastníkům 27. 10. 2022.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Sporné mezi účastníky zůstalo, nakolik se jednalo o řízení složité, zda se žalobce podílel na délce jednání a do jaké míry, jaký byl význam řízení pro žalobce, a konečně zda je poskytnuté zadostiučinění již dostatečné či nikoli.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Soud má za prokázané, že žalobci již byla žalovanou vyplacena částka 135 900 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Soud neprováděl další důkazy předběžnými uplatněními a stanovisky žalované, neboť se jednalo o nesporné skutečnosti. S ohledem na nespornost průběhu řízení soud nezjistil z posuzovaného řízení nad rámec nesporných skutečností další podstatné okolnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Dle § 1 odst. 1 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen \"úřední osoby\"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen \"územní celky v přenesené působnosti\").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k : a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení (srov. NS Cpjn 206/2010).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Soud posoudil věc po právní stránce podle § 13 odst. 1 ODŠZ a § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ, když se žalobce po žalované domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě v posuzovaném řízení od 25. 11. 2008 do 27. 10. 2022.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. V řízení bylo nesporné, že žalobce nárok předběžně u žalované uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 ODŠZ, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 ODŠZ).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Po zjištěném skutkovém stavu věci, vyšel soud z toho, že řízení trvalo od doby podání žaloby tj. od 25. 11. 2008 do 23. 10. 2022, tedy celkem 13 let a 11 měsíců. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 1 059 588 Kč s příslušenstvím. V řízení se nevyskytly průtahy, soudy postupovaly v pravidelných, přiměřených lhůtách a jejich činnost víceméně směřovala k rozhodnutí ve věci samé. Řízení vykazovalo zvýšenou náročnost jak po stránce skutkové, tak po stránce právní i procesní. Soud musel nechat vypracovat tři znalecké posudky, přičemž jeden z nich byl doplňován. Zde je namístě uvést, že v případě prodlev znalce byl ten ze strany soudu opakovaně urgován. V řízení dále probíhala mimosoudní jednání, když účastníci žádali o poskytnutí časového prostoru a v souvislosti s tím i o odročení jednání, konkrétně v období od 20. 3. 2009 do 3. 6. 2009 (zde byl žalobce urgován o vyjádření k výsledku mimosoudního jednání), od 24. 4. 2011 do 24. 5. 2009 a od 25. 9. 2019 do 11. 12. 2019, což se rovněž negativně projevilo na délce řízení. Ve věci bylo rozhodováno 4x soudem prvního stupně ve věci samé, 3x v procesních otázkách, 4x soudem odvolacím a 1x Nejvyšším soudem ČR. První dvě rozhodnutí odvolacího soudu o zrušení prvostupňového rozsudku byla pro odlišný právní názor, až třetí rozsudek byl zrušen a vrácen soudu prvního stupně pro vady. Soudy se musely dále vypořádat se stížností na průtahy v řízení a námitkou podjatosti soudkyně. Byť využití těchto zákonných procesních institutů nelze klást k tíži účastníkům řízení, nelze přehlédnout, že tyto úkony přispívají k celkové době řízení, neboť o nich orgány státu musí rozhodnout, což samozřejmě navyšuje celkový časový fond sporu. Současně však tuto skutečnost nelze klást k tíži žalované. V tomto případě muselo být odročeno jednání ve věci, neboť věc byla předložena odvolacímu soudu. V řízení byla také vyslechnuta řada svědků a žalobce několikrát měnil právní zastoupení. Co se týče chování žalobce, ten se svým procesním chováním částečně podílel na celkové době řízení. Žalobce reagoval na podaný odpor žalovaného až po dvou měsících, na výzvu soudu při jednání dne 22. 3. 2013 ke sdělení, zda má být doplňováno dokazování o výslech svědka či zadáván znalecký posudek, nereagoval i přes urgenci vůbec. Sám žalobce opakovaně inicioval odročení jednání a žádal o poskytnutí lhůty k mimosoudnímu jednání. Žalobce podával blanketní odvolání, které odůvodňoval až na výzvu soudu, stejně jako žádost o osvobození od soudního poplatku, nedoplnil svá tvrzení na výzvu soudu z 13. 4. 2011 a muselo být odročeno za účelem poskytnutí lhůty žalobci. K dotazu soudu, zda žalobce navrhuje pokračování v řízení, které bylo přerušeno pro insolvenční řízení, reagoval žalobce až po více než roce. Žalobce žádal o nařízení jednání pouze na páteční dny (5. 6. 2015), poté svou žádost změnil o čtvrteční odpoledne (27. 8. 2015). Nakonec byl žalobce opakovaně vyzýván, aby řádně označil svědky, neboť ty nebylo možné předvolat. Soud v naříkaném řízení dokonce informoval žalobce, že za situace, kdy ze strany žalovaného není pro žalobcův liknavý postup procesně reagováno, nezbývá soudu než poskytnout opětovně lhůtu jednoho týdne ke splnění uložených povinností. Současně byl žalobce informován o možném uložení pokuty. Postup orgánů veřejné moci, tedy soudů, během řízení hodnotí soud jako plynulý bez jednotlivých průtahů. Soud prvního stupně postupoval v mezích zákonných lhůt, předkládal spis či rozesílal rozhodnutí nadřízeného soudu bez prodlení a využíval prostředků k zamezení průtahů ze strany účastníků řízení, svědků či znalců (např. opakované urgence, poučení o možnosti uložit pořádkovou pokutu aj.). K menšímu prodlení došlo v případě doplnění znaleckého posudku, když soud spis vrátil znalci 28. 1. 2014 a ten jej doplněný zaslal soudu 19. 3. 2014. Nesprávně soud prvního stupně postupoval, když třetí meritorní rozhodnutí ve věci zaslal již bývalému právnímu zástupci žalobce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", zatímco žalobce již zastupoval Mgr. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":". Kvůli závadě v doručení předvolání k původnímu právnímu zástupci žalobce bylo jednání odročeno neurčito, když právní zástupce žalobce se nemohl k jednání dostavit. Poslední nesprávnost v postupu soudu soud spatřuje v nevyzvání žalobce k odstranění vad odvolání proti usnesení o znalečném, když spis s odvoláním byl 9.7.2020 vrácen nalézacímu soudu bez věčného vyřízení. Současně nelze přehlédnout skutečnost, že to byl právě žalobce, který ač zastoupen advokátem, podal odvolání bez zákonných náležitostí, byť tyto vady neměly dle názoru soudu podstatný význam pro celkovou délku řízení. Co se týče významu předmětu řízení, nelze tento typ sporu řadit mezi řízení, která jsou typově spojena s vyšším významem, jako spory opatrovnické, pracovně právní, věci osobního stavu, věci sociálního zabezpečení, trestní věci a věci týkající se zdraví nebo života. Význam řízení pro žalobce po subjektivní stránce proto soud hodnotil jako standardní.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 zákona, když délka namítaného řízení, byť se v něm nevyskytly průtahy v podobě nečinnosti, byla ve vztahu k jeho průběhu, dobou nepřiměřenou. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobci nemajetková újma, k jejímuž odškodnění není namístě poskytnout pouhé konstatování porušení práva. Přiměřeným odškodněním jeví se tak pouze peněžité zadostiučinění. Soud stanovil základní částku za 13 let a 11 měsíců trvání řízení v rozsahu 17 000 Kč za rok trvání řízení. Soud vyšel z vyšší základní částky než je částka 15 000 Kč, neboť posuzované řízení trvalo nad 10 let (za první dva roky trvání řízení pak z částky v poloviční výši) a dospěl k základní částce ve výši 221 000 Kč. Od této částky odečetl 15 % z důvodu skutkové, právní i procesní složitosti věci, dalších 15 % soud odečetl s ohledem na počet stupňů soudní soustavy, které ve věci rozhodovaly a nakonec soud ponížil základní částku o 30 % z důvodu chování žalobce v průběhu řízení. Soud ve věci neshledal důvod pro zvýšení základní částky. Celkem tedy soud základní částku ponížil o 60 % (tzn. 132 600 Kč) a žalobci by se tak na přiměřeném zadostiučinění měla dostat částka ve výši 88 400 Kč. Jelikož žalovaný mimosoudně žalobci hradil částku ve výši 135 900 Kč, hradil tak částku vyšší, než by žalobci z tohoto titulu poskytl sám soud. Soud proto žalobu zamítl (výrok I.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II. dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení, jelikož žalovaná měla ve věci plný úspěch. Náhradu nákladů řízení představuje paušální náhrada hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o.s.ř. za provedené úkony (vyjádření se k žalobě) ve výši 300 Kč za úkon podle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobce se žalobou ze dne 15. 8. 2022 domáhal odškodnění nepřiměřené délky řízení vedeného Krajským soudem v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 92/2009.\n2. Žalobce po žalované požadoval původně zadostiučinění ve výši 240 000 Kč za řízení trvající 13 let a 7 měsíců, když vycházel ze základní částky 20 000 Kč ročně s tím, že za prvních 24 měsíců je částka poloviční a žalobce průtahy„ účtoval“ pouze za 13 let řízení bez snížení či zvýšení základní částky pomocí kritérií dle § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím (dále jen„ ODŠZ“). Žalobce od žalované obdržel částku 135 900 Kč za nepřiměřenou délku řízení, když toto odškodnění nepovažuje za dostatečné.\n3. Žalovaná žalobu neuznala. Žalovaná učinila za nespornou skutečnost, že u ní žalobce uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění za nesprávný úřední postup. Dále žalovaná ve svém vyjádření ze dne 18. 10. 2022 shrnula průběh řízení a došla k závěru, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Proto žalobci v rámci předběžného projednání žaloby poskytla 135 900 Kč, přičemž na svém stanovisku setrvává a je přesvědčena, že poskytnuté zadostiučinění odpovídá všem okolnostem případu. Žalovaná vycházela ze základní částky 18 000 Kč za rok trvání řízení, s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční. Základní částku pak žalovaná snížila o 25 % z důvodu skutkové a procesní složitosti, o 10 % s ohledem na opakovaně probíhající odvolací řízení a nakonec o 5 % pro podíl žalobce na celkové délce řízení.\n4. Soud postupoval podle § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl, aniž by nařídil ústní jednání, neboť účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání souhlasili, a to žalovaná ve svém vyjádření ze dne 18. 10. 2022 a žalobce ve vyjádření ze dne 3. 11. 2022, a ve věci bylo možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů.\n5. Mezi účastníky bylo nesporné předběžné uplatnění nároků žalobce dne 30. 5. 2022 u žalované. Dále je nesporné, že žalovaná žalobce částečně odškodnila, tedy žalobci již byla vyplacena za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení částka 135 900 Kč.\n6. Mezi účastníky byl také nesporný průběh řízení, vedeného Krajským soudem v Českých Budějovicích pod sp. zn. 13 Cm 92/2009, v němž byl žalobcem dne 25. 11. 2008 podán návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhal na bytovém družstvu [anonymizována dvě slova] zaplacení částky ve výši 1 059 855 Kč jako ceny nezaplaceného díla. Dne 3. 12. 2008 vydal soud ve věci elektronický platební rozkaz. Proti platebnímu rozkazu tehdejší žalovaný 18. 12. 2008 podal blanketní odpor, který následně 4. 1. 2009 doplnil. Soud vyjádření žalovaného zaslal žalobci 12.1.2009, žalobce reagoval replikou ze dne 11.3.2009. Dne 20. 3. 2009 žádal žalobce o poskytnutí lhůty ke smírnému řešení sporu do 30. 4. 2009 a předložil důkazní návrhy v dané věci. Dne 18. 5. 2009 soud zaslal žalobci přípis, zda došlo k mimosoudnímu vyřešení věci. Žalobce reagoval 9. 6.2009 žádostí o prodloužení lhůty k uzavření smíru do 30. 6. 2009. Následně 30. 6. 2009 žalobce sdělil, že smír mezi účastníky dosažen nebyl. Dne 2. 7. 2009 soud nařídil ve věci první ústní jednání na 14. 8. 2009 a předvolal účastníky. Dne 12. 8. 2009 předložil žalobce důkazní návrhy ve věci. Dne 14.8.2009 se konalo ústní jednání, při kterém účastníci požádali o odročení za účelem smírného řešení věci, soud proto jejich žádosti vyhověl a jednání odročil na 15. 9. 2009. Dne 2. 9. 2009 se ve věci vyjádřil žalovaný, jeho vyjádření bylo zasláno protistraně 4. 9. 2009. Dne 3. 9. 2009 informoval žalobce soud o nedosažení mimosoudního smíru mezi účastníky. Dne 15. 9. 2009 soud ve věci znovu jednal a provedl dokazování, následně jednání za účelem výslechu navržených svědků ústní jednání odročil na 30. 10. 2009. Dne 20. 9. 2009 soud předvolal k ústnímu jednání svědky. Dne 30. 10. 2009 soud ve věci znovu jednal, vyslechl svědky [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], [příjmení] a poté jednání za účelem návrhu na doplnění dokazování ze strany žalobce odročil na 9. 12. 2009. Uvedeného dne soud vyslechl svědka [příjmení], poté ve věci vyhlásil rozsudek, kterým návrh žalobce zamítl a rozhodl o povinnosti žalobce nahradit žalovanému náhradu nákladů řízení. Dne 7.12.2009 byl do spisu založen návrh žalobce na doplnění dokazování znaleckým posudkem. Písemné vyhotovení rozsudku bylo následně do spisu založeno a rozeslán účastníkům 5.1.2010. Proti rozsudku podal blanketní odvolání žalobce 21. 1. 2010. Soud jej vyzval 25. 1. 2010 odstranění vad odvolání. Žalobce odůvodnil své odvolání 15. 2. 2010, soud zaslal žalobci výzvu k zaplacení soudního poplatku za odvolání a odvolání odeslal rovněž žalovanému 23. 2. 2010. Dne 18. 2. 2010 doplnil žalobce odůvodnění svého odvolání. Dne 3. 3. 2010 požádal žalobce o osvobození od soudního poplatku za odvolání. Soud jej vyzval k doložení majetkových poměrů 8. 3. 2010, téhož dne se ve věci vyjádřil žalovaný k odvolání žalobce. Vyjádření žalovaného bylo následně přeposláno žalobci 15. 3. 2010. Ten 23. 3. 2010 předložil soudu potvrzení o svých majetkových poměrech, soud mu 25. 3. 2010 přiznal osvobození od soudního poplatku v plném rozsahu. Spis byl poté 6. 5. 2010 zaslán Vrchnímu soudu v Praze s odvoláním. Ten 8. 5. 2010 nařídil ve věci ústní jednání na 11. 11. 2010 a předvolal účastníky. Dne 8. 11. 2010 oznámil právní zástupce žalobce ukončení zastupování žalobce při jednání před odvolacím soudem, přičemž informoval soud, že žalobce byl s předstihem seznámen s daným jednáním. Dne 11. 11. 2010 se ve věci konalo jednání před odvolacím soudem a rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 9. 12. 2009 byl zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud vrátil věc soudu prvního stupně z důvodu odlišného právního názoru na projednávanou věc. Písemné vyhotovení rozsudku Vrchního soudu v Praze bylo Krajskému soudu v Českých Budějovicích doručeno 20. 12. 2010. Ten jej rozeslal účastníkům 7. 1. 2011 a současně nařídil ústní jednání na 11. 2. 2011. Dne 6. 1. 2011 založil nový právní zástupce žalobce plnou moc v dané věci. Dne 11. 2. 2011 se ve věci konalo další ústní jednání, při kterém byl žalobce poučen, jakým způsobem má doplnit svá tvrzení. Poté bylo jednání za účelem vyčkání doplnění tvrzení žalobce odročeno na 13. 4. 2011. Dne 11. 4. 2011 žádal právní zástupce tehdejšího žalovaného o odročení nařízeného jednání na 13. 4. 2011, s tím že dosud nebyla doplněna tvrzení ze strany žalobce a neměl se k čemu vyjádřit. Ústní jednání poté bylo odročeno na 25. 5. 2011. Dne 4. 5. 2011 právní zástupce žalobce požádal o prodloužení lhůty z důvodu zpřesnění tvrzení v podání ze dne 18. 4. 2011, které doplní po poradě s klientem. Dne 24. 4. 2011 informoval právní zástupce žalobce soud, že mezi účastníky probíhají mimosoudní jednání a požádal o odročení nařízeného na 25. 5. 2011 z tohoto důvodu. Dne 24. 5. 2011 doplnil žalobce ve vyjádření a předložil další důkazy. Soud 24. 5. 2011 jednání odročil z důvodu opakovaného nesplnění povinnosti žalobce doplnit skutková tvrzení, přičemž žalobce informoval, že si svou povinnost dosud nesplnil a současně rekapituloval jednotlivé lhůty pro splnění a reakce žalobce. Soud informoval žalobce, že za situace, kdy ze strany žalovaného není pro žalobcův liknavý postup procesně reagováno, nezbývá soudu než mu poskytnout opětovně lhůtu jednoho týdne ke splnění uložených povinností. Současně byl žalobce informován o možném uložení pokuty. Dne 30. 5. 2011 soud vyzval žalovaného, aby se vyjádřil k rozsahu žalobcem tvrzených prací a víceprací. Žalovaný reagoval 30. 6. 2011 s tím, že žalobce předkládá důkazy, ze kterých je patrno, co udělat měl, ovšem nikoliv, co skutečně udělal a navrhl, aby soud žalobu zamítl. Dne 25. 7. 2011 soud nařídil ve věci další ústní jednání na 7. 9. 2011 a předvolal účastníky. Dne 27. 7. 2011 informoval právní zástupce žalobce soud, že jeho klient je od počátku měsíce července v lázních a není možné zaujmout kvalifikované stanovisko k vyjádření protistrany. Dne 8. 8. 2011 požádal právní zástupce žalovaného o odročení jednání nařízeného na 7. 9. 2011 pro kolizi s jiným jednáním. Soud jeho žádosti vyhověl a jednání 8. 8. 2011 odročil na 7. 10. 2011. Dne 12. 8. 2011 se vyjádřil žalobce ke stanovisku žalovaného a navrhl řadu svědků. Soud 5. 9. 2011 předvolal svědky k ústnímu jednání, části svědků se však nepodařilo předvolání doručit. Soud proto 13. 9. 2011 vyzval právního zástupce žalobce, aby označil řádné adresy svědků. Dne 21. 9. 2011 informoval právní zástupce žalobce o nové adrese jednoho svědka, další adresy svědků neoznačil. Soud 21. 9. 2011 předvolal k jednání označeného svědka. Dne 7.10.2011 se ve věci konalo další ústní jednání, při kterém byli vyslechnuti svědci [příjmení], [jméno] a [anonymizováno] a poté bylo jednání odročeno na 9. 11. 2011 za účelem doplnění dokazování a výslechu svědka [příjmení], rovněž doplnění tvrzení. Dne 25. 10. 2011 se vyjádřil žalobce a doplnil svá žalobní tvrzení, jeho vyjádření bylo zasláno na vědomí žalovanému 25. 10. 2011. Dne 9. 11. 2011 se konalo ve věci další ústní jednání, při kterém bylo provedeno další dokazování a dále byl ve věci vyhlášen částečný rozsudek, kterým byla žaloba co do částky 602 075 Kč s příslušenstvím zamítnuta s tím, že o zbývající části 457 780 Kč bude rozhodnuto v konečném rozhodnutí. Současně bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení z částečného rozsudku. Dne 25. 11. 2011 žalobce informoval soud, že na žalované částce 457 780 Kč trvá. Písemné vyhotovení částečného rozsudku bylo na žádost prodlouženo do 23. 12. 2011. Rozsudek byl poté vypracován 19. 12. 2011 a rozeslán účastníkům. Proti rozsudku se 6. 1. 2012 odvolal blanketní formou žalobce. Soud jej vyzval 10. 1. 2012, aby doplnil své odvolání. Spis byl poté 13. 3. 2012 předložen Vrchnímu soudu v Praze. Odvolací soud nařídil 20. 6. 2012 ústní jednání na 14. 11. 2012. Uvedeného dne soud ve věci jednal a poté rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích zrušil a vrátil k dalšímu řízení. Odvolací soud rozhodnutí zrušil opět pro odlišný právní názor. Rozhodnutí Vrchního soudu bylo zasláno účastníkům 2. 1. 2013. Soud následně 29. 1. 2013 nařídil ve věci ústní jednání na 22. 3. 2013. Uvedeného dne soud ve věci znovu jednal, přičemž žalobce trval na výslechu svědka [příjmení], který se však k jednání nedostavil. Soud proto jednání odročil na neurčito za účelem vyčkání sdělení, zda má být doplňováno dokazování o výslech svědka či zadáván znalecký posudek. Dne 27. 3. 2013 se vyjádřil žalovaný a předložil další důkazy. Jeho vyjádření bylo zasláno žalobci 29. 4. 2013 s přípisem a urgencí k vyjádření se k důkaznímu návrhu na výslech svědka [příjmení] ze strany žalobce. Dne 28. 5. 2013 soud informoval účastníky, že s ohledem na to, že žalobce nereagoval na výzvu soudu ohledně výslechu svědka [příjmení], bude přistoupeno k zadání znaleckého posudku. Soud vyzval účastníky k zaslání otázek na znalce. Dne 4. 7. 2013 žádal o prodloužení lhůty k navržení otázek na znalce žalovaný. Soud žádosti žalovaného vyhověl a lhůtu mu prodloužil 6. 6. 2013. Dne 26. 6. 2013 se vyjádřil žalobce a navrhl otázky na znalce. Soud ustanovil 31. 7. 2013 ve věci znalce a předal mu spis. Znalecký posudek byl dále soudu předložen 12. 11. 2013 společně s vyúčtováním značného. Soud zaslal účastníkům vyhotovený znalecký posudek 12. 11. 2013. Dne 13. 11. 2013 přiznal soud znalci odměnu za zpracování znaleckého posudku, poté spis vrátil znalci 28. 1. 2014 k dopracování jedné otázky. Znalec vrátil spis 19. 3. 2014 s doplněním znaleckého posudku. Soud 21. 3. 2014 rozeslal doplnění znaleckého posudku účastníkům a dotázal se žalobce, zda navrhuje pokračování v řízení, protože v mezidobí bylo zahájeno insolvenční řízení na žalobce. Žalobce na dotaz nereagoval. Soud proto průběžně zkontroloval stav insolvenčního řízení žalobce. Dne 24. 3. 2015 informoval právní zástupce žalobce soud o odvolání plné moci žalobce. Žalobce 5. 6. 2015 požádal soud o \"znovuotevření soudního sporu\" s tím, že se z pracovních důvodů může dostavit pouze každý pátek. Soud nařídil 11. 6. 2015 další ústní jednání na 5.8. 2015. Do spisu byla založena stížnost žalobce na průtahy v řízení, podjatost soudkyně a vleklý soudní spor z 11. 3. 2014, v níž žalobce mimo jiné namítal, že poslední jednání bylo v březnu 2013 a od té doby se nic neděje. Stížnost žalobce vypořádal místopředseda Krajského soudu v Českých Budějovicích téhož dne, s tím že prošetřil danou situaci a k výhradám ohledně délky soudního řízení rekapituloval průběh daného řízení s tím, že délka daného řízení je důsledkem procesní aktivity jednotlivých účastníků řízení a rozhodování odvolacího soudu a nemůže souhlasit s tvrzením, že by od března 2013 docházelo v řízení k naznačeným průtahům. Dne 17. 6. 2015 bylo jednání původně nařízené na 5.8.2015 odročeno s ohledem na vznesenou námitku podjatosti a potřebu předložit spis Vrchnímu soudu v Praze. Ten byl odvolacímu soudu předložen 1. 7. 2015 s vyjádřením soudkyně. Vrchní soud v Praze 2. 7. 2015 rozhodl o námitce podjatosti rozhodující soudkyně v dané věci s tím, že tato není podjatá, přičemž žalobce neuvedl žádné rozhodné důvody, které by nasvědčovaly opak. Dne 27. 8. 2015 poté žádal žalobce o nařízení soudního jednání, tentokrát na čtvrteční odpoledne z pracovních důvodů, kdy pracuje mimo Českou republiku. Dne 31. 8. 2015 soud nařídil další ústní jednání na 20. 9. 2015 a předvolal účastníky a současně urgoval u žalobce vyjádření, zda trvá na výslechu svědka [příjmení], v tom případě, aby uvedl jeho aktuální adresu. Dne 20. 9. 2015 se ve věci konalo další jednání, ke kterému se dostavil nový právní zástupce žalobce, který na výslechu svědka [příjmení] trval a navrhl jeho předvolání s tím, že pokud se předvolání svědka [příjmení] nepodaří, již na jeho výslechu trvat nebude. Soud poté jednání odročil na 18. 11. 2015 za účelem doplnění dokazování o výslech žalobcem navrhovaného znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] a svědka [příjmení]. Dne 11. 11. 2015 byl soudu předložen znalecký posudek s ohledem na avizované nové skutečnosti věci. Dne 16. 11. 2015 se spojil soud s právním zástupcem žalobce tím, že jednání bude z důvodu nedoručení předvolání svědku [příjmení] odročeno na 10. 12. 2015. Poté soud jednání odročil na uvedený den. Dne 16. 11. 2015 informoval žalobce soud, že nadále trvá na výslechu znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] a navrhl výslech svědků [příjmení], [příjmení], [příjmení] a [anonymizováno]. Dalším podáním z 9. 11. 2015 navrhl žalobce výslech dalšího svědka, Ing. [příjmení] a předložil jim vyhotovení znalecký posudek. Dne 10. 12. 2015 soud ve věci jednal a znalci [příjmení] [příjmení] zadal zpracování dodatku znaleckého posudku. Právní zástupce žalobce navrhl provedení výslechu shora uvedených svědků. S účastníky bylo dohodnuto, že doplnění znaleckého posudku bude vypracováno, v mezidobí budou vyslechnutí svědci [příjmení] a [příjmení]. Poté bylo jednání odročeno. Dne 27. 1. 2016 soud ve věci znovu jednal a vyslechl svědky [příjmení], [příjmení] a [příjmení] a poté jednání odročil na 30. 3. 2016 za účelem vyčkání na zpracování doplňku znaleckého posudku znalce [příjmení] a výslech svědka [příjmení]. Dne 9. 2. 2016 přiznal soud svědkovi [příjmení] svědečné. Posudek znalce [příjmení] soud obdržel 15. 2. 2016. Znalecký posudek byl poté rozeslán účastníkům 17. 2. 2016. Dne 30. 3. 2016 byl vyslechnut svědek [příjmení] a poté bylo jednání odročeno za účelem předložení závěrečných vyjádření na 27. 4. 2016. Dne 21. 4. 2016 předložil svůj závěrečný návrh žalovaný. Dne 23. 4. 2016 předložil svůj závěrečný návrh žalobce. Dne 27. 4. 2016 se ve věci konalo další ústní jednání, při kterém byl vyhlášen rozsudek, kterým byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta a dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Písemné vyhotovení rozsudku bylo následně do spisu založeno a rozesláno účastníkům. Dne 31. 5. 2016 informoval bývalý právní zástupce žalobce, že mu bylo doručeno rozhodnutí v dané věci, ačkoli již žalobce nezastupuje. Soud znovu zaslal rozhodnutí novému právnímu zástupci žalobce 2. 7. 2016 a provedl opravu uvedeného rozhodnutí, kde v záhlaví byl označen právní zástupce Mgr. [příjmení], zatímco žalobce již zastupoval Mgr. [příjmení]. Dne 9. 6. 2016 se proti rozsudku odvolal žalobce, a to blanketně. Dne 21. 6. 2016 bylo přiznáno znalečné Ing. [příjmení]. Dne 15. 7. 2016 odůvodnil žalobce své odvolání, to bylo zasláno protistraně 15. 8. 2016. Poté byl spis předložen Vrchnímu soudu v Praze 3. 9. 2016 Odvolací soud nařídil 25. 1. 2016 ústní jednání na 12. 4. 2017. Kvůli závadě v doručení předvolání k původnímu právnímu zástupci žalobce bylo jednání odročeno neurčito, když právní zástupce žalobce se nemohl jednání dostavit. Dne 26. 5. 2017 oznámil Mgr. [příjmení] ukončení právního zastoupení žalobce. Soud poté 10. 5. 2017 předvolal účastníky na 31. 5. 2017. Uvedeného dne odvolací soud ve věci jednal, zopakoval dokazování, a poté rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích z 27. 4. 2016 ve znění opravného usnesení zrušil a vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud požádal o prodloužení lhůty písemném vyhotovení vyhlášeného rozhodnutí do 31. 7. 2017. Poté zaslal uvedeného dne své rozhodnutí Krajskému soudu v Českých Budějovicích a ten je rozeslal účastníkům. V rozhodnutí Krajský soud konstatoval, že skutkový stav v dané věci nebyl zjištěn úplně, neboť nebyla dostatečně správně zjištěna cena žalobcem provedených prací. Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze bylo rozesláno účastníkům 3. 9. 2017 Krajský soud v Českých Budějovicích poté 14. 12. 2017 ustanovil nového znalce ke zjištění ceny sjednaných prací. Znalec 24. 6. 2019 předložil soudu znalecký posudek společně s vyúčtováním. Soud zaslal posudek účastníkům 17. 7. 2019. Ve spisu je založena urgence soudu k vypracování znaleckého posudku z 9. 10. 2018 a odpověď znalce, dále je do spisu založena další urgence z 30. 1. 2019 včetně odpovědi znalce. Soud znalci na jeho žádost dne 20. 2. 2019 prodloužil lhůtu k vypracování znaleckého posudku do 31. 3. 2019. Dne 12. 8. 2019 soud nařídil ve věci další ústní jednání na 25. 9. 2019. Dne 3. 9. 2019 oznámila nová právní zástupkyně, JUDr. [příjmení] právní zastoupení žalobce. Dne 25. 9. 2019 soud ve věci znovu jednal, přičemž účastníci navrhli smírné řešení dané věci a požádali o poskytnutí lhůty s tím, že jednání mělo být odročeno nejdříve na začátek prosince 2019. Soud poté jednání ve věci odročil na 11. 12. 2019. Uvedeného dne soud ve věci jednal a vyhlásil rozsudek, kterým žalobu v plném rozsahu zamítl a rovněž rozhodl o náhradě nákladů řízení. Písemné vyhotovení rozsudku bylo následně založeno do spisu 13. 1. 2020. Dne 4. 2. 2020 ukončila právní zastoupení JUDr. [příjmení]. Soud požádal 10. 1. 2020 o prodloužení lhůty k napsání rozsudku do 24. 2. 2020. Důvodem pro prodloužení byla dlouhodobá nemoc rozhodující soudkyně v dané věci a předání vyhotovení rozsudku soudci zastupujícímu. Vyhotovení rozsudku bylo rozesláno účastníkům 5. 3. 2020. Dne 18. 2. 2020 bylo přiznáno znalečné znalci [příjmení]. Dne 8. 3. 2020 se proti odměně za vyhotovení znaleckého posudku odvolal žalobce s tím, že bez bližšího upřesnění namítal neúplné a chybné výpočty, nepravdivé údaje a nedodržení pětiměsíční lhůty k vypracování posudku. Dne 12. 3. 2020 soud doplnil výrok rozsudku ze dne 11. 12. 2019 o povinnost žalobce zaplatit České republice náklady řízení doplňujícího posudku s tím, že o náhradě nákladů znalečného Ing. [ulice] bude rozhodnuto samostatným usnesením. Od 1. 4. 2020 byl spis přidělen jinému soudci dle § 95 odstavec 1 zákona o soudech a soudcích. Dne 24. 3. 2020 se proti rozsudku odvolal žalobce. Vyjádření žalobce bylo zasláno protistraně 14. 4. 2020. Žalovaný se 21. 8. 2020 vyjádřil k odvolání žalobce a spis byl poté 4. 5. 2020 předložen Vrchnímu soudu v Praze s oběma odvoláními žalobce (tzn. jak proti rozsudku, tak proti usnesení o přiznání znalečného). Spis byl poté 9. 7. 2020 vrácen nalézacímu soudu bez věčného vyřízení, když nebyly odstraněny vady odvolání proti odměně znalce. Soud proto 10. 7. 2020 vyzval žalobce k odstranění vad jeho odvolání. Ten 28. 7. 2020 doplnil své odvolání. Spis byl poté zaslán opět Vrchnímu soudu v Praze 31. 7. 2020. Ten rozhodl o odvolání žalobce proti odměně znalce 5. 8. 2020 a rozhodnutí zrušil a vrátil soudu k dalšímu řízení. Rozhodnutí bylo doručeno Krajskému soudu v Českých Budějovicích 17. 8. 2020. Ten jej rozeslal účastníkům 1. 10. 2020. Soud poté 20. 1. 2021 rozhodl o doplnění rozsudku ze dne 11. 12. 2019 o výrok IV. o povinnosti žalobce zaplatit České republice náklady znalečného ve výši přiznané pravomocným rozhodnutím. Proti rozhodnutí se 16. 2. 2021 odvolal žalobce, když toto zdůvodnil nedokončeným odvolacím řízením u Vrchního soudu. Soud 19. 2. 2021 vyzval žalobce odstranění vad odvolání, žalobce 8. 3. 2021 své odvolání doplnil. Spis byl předložen 29. 3. 2021 Vrchnímu soudu v Praze, který 18. 11. 2021 nařídil ve věci ústní jednání na 8. 2. 2022. Uvedeného dne soud znovu jednal a po částečném doplnění dokazování vyhlásil rozsudek, kterým řízení o odvolání žalobce co do částky 392 855 Kč s příslušenstvím zastavil (výrok I.), rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 11. 12. 2019 ve výroku I co do částky 667 000 Kč s příslušenstvím potvrdil (výrok II.), rozsudek ve výroku II. ohledně povinnosti uložené žalobci změnil tak, že tento je oprávněn uloženou povinnost splnit ve splátkách po 15 000 Kč měsíčně (výrok III.), rozsudek dále ve spojení s doplňujícím usnesením ze dne 12. 3. 2020 a doplňujícím usnesením ze dne 20. 1. 2020 ve výrocích III. a IV. změnil tak, že se náhrada nákladů řízení státu nepřiznává (IV. výrok) a dále rozhodl o povinnosti žalobce zaplatit žalované náhradu nákladů odvolacího řízení (V. výrok). Do spisu dále bylo založeno stanovisko žalobce ze dne 7. 2. 2022. Písemné vyhotovení vyhlášeného rozsudku bylo zasláno Krajskému soudu v Českých Budějovicích 10. 3. 2022 a tento jej rozeslal účastníkům 22. 3. 2022. Rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 8. 2. 2022 pak nabylo právní moci 17. 3. 2022. Proti uvedenému rozsudku podal žalobce 16. 5. 2022 dovolání. Soud vyzval žalobce k zaplacení soudního poplatku za dovolání 18. 5. 2022 Soudní poplatek byl následně 30. 5. 2022 zaplacen a dovolání bylo rozesláno druhé straně 2. 6. 2022 20. 6. 2022 se vyjádřil žalovaný, jeho vyjádření bylo zasláno žalobci 15. 7. 2020. Spis byl poté 4. 8. 2022 předložen Nejvyššímu soudu České republiky. Ten dovolání žalobce odmítl usnesením ze dne 27. 9. 2022 a rozhodl o povinnosti žalobce nahradit náklady dovolacího řízení. Rozhodnutí poté bylo zasláno Krajskému soudu v Českých Budějovicích 23. 10. 2022. Ten jej rozeslal účastníkům 27. 10. 2022.\n7. Sporné mezi účastníky zůstalo, nakolik se jednalo o řízení složité, zda se žalobce podílel na délce jednání a do jaké míry, jaký byl význam řízení pro žalobce, a konečně zda je poskytnuté zadostiučinění již dostatečné či nikoli.\n8. Soud má za prokázané, že žalobci již byla žalovanou vyplacena částka 135 900 Kč.\n9. Soud neprováděl další důkazy předběžnými uplatněními a stanovisky žalované, neboť se jednalo o nesporné skutečnosti. S ohledem na nespornost průběhu řízení soud nezjistil z posuzovaného řízení nad rámec nesporných skutečností další podstatné okolnosti.\n10. Dle § 1 odst. 1 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.\n11. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.\n12. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen \"úřední osoby\"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen \"územní celky v přenesené působnosti\").\n13. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.\n14. Dle § 7 odst. 1 a 2 ODŠZ mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.\n15. Dle § 8 odst. 1, 2 a 3 ODŠZ lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce.\n16. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda.\n17. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.\n18. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.\n19. Dle § 26 ODŠZ pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.\n20. Dle § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. V případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle Dle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo Dle § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k : a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.\n21. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení (srov. NS Cpjn 206/2010).\n22. Soud posoudil věc po právní stránce podle § 13 odst. 1 ODŠZ a § 31a odst. 1, 2 a 3 ODŠZ, když se žalobce po žalované domáhá zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout nesprávným úředním postupem, a to porušením povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě v posuzovaném řízení od 25. 11. 2008 do 27. 10. 2022.\n23. V řízení bylo nesporné, že žalobce nárok předběžně u žalované uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 ODŠZ, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 ODŠZ).\n24. Po zjištěném skutkovém stavu věci, vyšel soud z toho, že řízení trvalo od doby podání žaloby tj. od 25. 11. 2008 do 23. 10. 2022, tedy celkem 13 let a 11 měsíců. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 1 059 588 Kč s příslušenstvím. V řízení se nevyskytly průtahy, soudy postupovaly v pravidelných, přiměřených lhůtách a jejich činnost víceméně směřovala k rozhodnutí ve věci samé. Řízení vykazovalo zvýšenou náročnost jak po stránce skutkové, tak po stránce právní i procesní. Soud musel nechat vypracovat tři znalecké posudky, přičemž jeden z nich byl doplňován. Zde je namístě uvést, že v případě prodlev znalce byl ten ze strany soudu opakovaně urgován. V řízení dále probíhala mimosoudní jednání, když účastníci žádali o poskytnutí časového prostoru a v souvislosti s tím i o odročení jednání, konkrétně v období od 20. 3. 2009 do 3. 6. 2009 (zde byl žalobce urgován o vyjádření k výsledku mimosoudního jednání), od 24. 4. 2011 do 24. 5. 2009 a od 25. 9. 2019 do 11. 12. 2019, což se rovněž negativně projevilo na délce řízení. Ve věci bylo rozhodováno 4x soudem prvního stupně ve věci samé, 3x v procesních otázkách, 4x soudem odvolacím a 1x Nejvyšším soudem ČR. První dvě rozhodnutí odvolacího soudu o zrušení prvostupňového rozsudku byla pro odlišný právní názor, až třetí rozsudek byl zrušen a vrácen soudu prvního stupně pro vady. Soudy se musely dále vypořádat se stížností na průtahy v řízení a námitkou podjatosti soudkyně. Byť využití těchto zákonných procesních institutů nelze klást k tíži účastníkům řízení, nelze přehlédnout, že tyto úkony přispívají k celkové době řízení, neboť o nich orgány státu musí rozhodnout, což samozřejmě navyšuje celkový časový fond sporu. Současně však tuto skutečnost nelze klást k tíži žalované. V tomto případě muselo být odročeno jednání ve věci, neboť věc byla předložena odvolacímu soudu. V řízení byla také vyslechnuta řada svědků a žalobce několikrát měnil právní zastoupení. Co se týče chování žalobce, ten se svým procesním chováním částečně podílel na celkové době řízení. Žalobce reagoval na podaný odpor žalovaného až po dvou měsících, na výzvu soudu při jednání dne 22. 3. 2013 ke sdělení, zda má být doplňováno dokazování o výslech svědka či zadáván znalecký posudek, nereagoval i přes urgenci vůbec. Sám žalobce opakovaně inicioval odročení jednání a žádal o poskytnutí lhůty k mimosoudnímu jednání. Žalobce podával blanketní odvolání, které odůvodňoval až na výzvu soudu, stejně jako žádost o osvobození od soudního poplatku, nedoplnil svá tvrzení na výzvu soudu z 13. 4. 2011 a muselo být odročeno za účelem poskytnutí lhůty žalobci. K dotazu soudu, zda žalobce navrhuje pokračování v řízení, které bylo přerušeno pro insolvenční řízení, reagoval žalobce až po více než roce. Žalobce žádal o nařízení jednání pouze na páteční dny (5. 6. 2015), poté svou žádost změnil o čtvrteční odpoledne (27. 8. 2015). Nakonec byl žalobce opakovaně vyzýván, aby řádně označil svědky, neboť ty nebylo možné předvolat. Soud v naříkaném řízení dokonce informoval žalobce, že za situace, kdy ze strany žalovaného není pro žalobcův liknavý postup procesně reagováno, nezbývá soudu než poskytnout opětovně lhůtu jednoho týdne ke splnění uložených povinností. Současně byl žalobce informován o možném uložení pokuty. Postup orgánů veřejné moci, tedy soudů, během řízení hodnotí soud jako plynulý bez jednotlivých průtahů. Soud prvního stupně postupoval v mezích zákonných lhůt, předkládal spis či rozesílal rozhodnutí nadřízeného soudu bez prodlení a využíval prostředků k zamezení průtahů ze strany účastníků řízení, svědků či znalců (např. opakované urgence, poučení o možnosti uložit pořádkovou pokutu aj.). K menšímu prodlení došlo v případě doplnění znaleckého posudku, když soud spis vrátil znalci 28. 1. 2014 a ten jej doplněný zaslal soudu 19. 3. 2014. Nesprávně soud prvního stupně postupoval, když třetí meritorní rozhodnutí ve věci zaslal již bývalému právnímu zástupci žalobce [příjmení] [příjmení], zatímco žalobce již zastupoval Mgr. [příjmení]. Kvůli závadě v doručení předvolání k původnímu právnímu zástupci žalobce bylo jednání odročeno neurčito, když právní zástupce žalobce se nemohl k jednání dostavit. Poslední nesprávnost v postupu soudu soud spatřuje v nevyzvání žalobce k odstranění vad odvolání proti usnesení o znalečném, když spis s odvoláním byl 9.7.2020 vrácen nalézacímu soudu bez věčného vyřízení. Současně nelze přehlédnout skutečnost, že to byl právě žalobce, který ač zastoupen advokátem, podal odvolání bez zákonných náležitostí, byť tyto vady neměly dle názoru soudu podstatný význam pro celkovou délku řízení. Co se týče významu předmětu řízení, nelze tento typ sporu řadit mezi řízení, která jsou typově spojena s vyšším významem, jako spory opatrovnické, pracovně právní, věci osobního stavu, věci sociálního zabezpečení, trestní věci a věci týkající se zdraví nebo života. Význam řízení pro žalobce po subjektivní stránce proto soud hodnotil jako standardní.\n25. Na základě shora uvedeného soud dospěl k závěru, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 zákona, když délka namítaného řízení, byť se v něm nevyskytly průtahy v podobě nečinnosti, byla ve vztahu k jeho průběhu, dobou nepřiměřenou. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobci nemajetková újma, k jejímuž odškodnění není namístě poskytnout pouhé konstatování porušení práva. Přiměřeným odškodněním jeví se tak pouze peněžité zadostiučinění. Soud stanovil základní částku za 13 let a 11 měsíců trvání řízení v rozsahu 17 000 Kč za rok trvání řízení. Soud vyšel z vyšší základní částky než je částka 15 000 Kč, neboť posuzované řízení trvalo nad 10 let (za první dva roky trvání řízení pak z částky v poloviční výši) a dospěl k základní částce ve výši 221 000 Kč. Od této částky odečetl 15 % z důvodu skutkové, právní i procesní složitosti věci, dalších 15 % soud odečetl s ohledem na počet stupňů soudní soustavy, které ve věci rozhodovaly a nakonec soud ponížil základní částku o 30 % z důvodu chování žalobce v průběhu řízení. Soud ve věci neshledal důvod pro zvýšení základní částky. Celkem tedy soud základní částku ponížil o 60 % (tzn. 132 600 Kč) a žalobci by se tak na přiměřeném zadostiučinění měla dostat částka ve výši 88 400 Kč. Jelikož žalovaný mimosoudně žalobci hradil částku ve výši 135 900 Kč, hradil tak částku vyšší, než by žalobci z tohoto titulu poskytl sám soud. Soud proto žalobu zamítl (výrok I.).\n28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku II. dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení, jelikož žalovaná měla ve věci plný úspěch. Náhradu nákladů řízení představuje paušální náhrada hotových výdajů podle § 151 odst. 3 o.s.ř. za provedené úkony (vyjádření se k žalobě) ve výši 300 Kč za úkon podle § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPH02:2023:45.C.173.2022.4","publishedAt":"2023-07-11","decisionAt":"2023-05-23","caseNumber":{"senate":45,"registry":"C","index":173,"year":2022,"pageNumber":18},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Kateřina","lastName":"Takácsová","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSPH02","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o zaplacení 104 100 Kč","specialType":["ESLP"],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"115a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"151","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":254,"lexYear":2015,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"31a","lexNumber":82,"lexYear":1998,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NEMAJETKOVA_UJMA","PENEZITE_PLNENI","PODJATOST","PORADKOVA_POKUTA","ZADOSTIUCINENI_SATISFAKCE","ZASTAVENI_EXEKUCE_VYKONU_ROZHODNUTI","ZNALECKY_POSUDEK"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}