{"uuid":"f07bde97-4050-46f5-9639-49c3f452d8cd","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Kroměříži rozhodl soudcem JUDr. Martinem Svobodou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 36 303 Kč s příslušenstvím,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 499 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se částečně zamítá co do částky 8 804 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 12. 2024 do zaplacení, co do úroku ve výši 27,77 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 12. 2024 do 26. 3. 2025 a co do úroku ve výši 12,75 % z částky 30 000 Kč od 27. 3. 2025 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 231 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 27 499 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se částečně zamítá co do částky 8 804 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 12. 2024 do zaplacení, co do úroku ve výši 27,77 % ročně z částky 30 000 Kč od 26. 12. 2024 do 26. 3. 2025 a co do úroku ve výši 12,75 % z částky 30 000 Kč od 27. 3. 2025 do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 231 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 17. 3. 2025 domáhala na žalovaném zaplacení částky 30 000 Kč s úrokem ve výši 27,77 % z částky 30 000 Kč od 25. 12. 2024 do 26. 3. 2025, s úrokem ve výši 12,75 % z částky 30 000 Kč od 27. 3. 2025 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky 30 000 Kč od 26. 12. 2024 do zaplacení, dále zaplacení částky 2 039 Kč jakožto dluhu na úrocích vyčísleného ke dni žaloby, zaplacení částky 300 Kč za upomínací náklady, zaplacení částky 1 497 Kč jakožto smluvní pokuty za opožděné splátky a konečně částky 2 467 Kč jakožto smluvní pokuty 0,1 % denně ode dne zesplatnění, tedy od 26. 12. 2024 do 12. 3. 2025 z částky 32 039 Kč. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovaným dne 26. 9. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, a to tak, že částku 27 500 Kč převedla žalovanému na jeho účet a částku 2 500 Kč převedla na účet zprostředkovatele jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úroky v celkové částce 43 230 Kč v 33 měsíčních splátkách po 1 310 Kč počínaje dnem 20. 10. 2024. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, a proto mu žalobkyně odeslala 3 písemné upomínky, za které jí vznikl nárok na zaplacení poplatku ve výši 3 x 100 Kč. Žalobkyně úvěr zesplatnila k datu 26. 12. 2024. Žalovaný v současné době dluží žalobkyni z titulu nezaplaceného úvěru částku 32 039 Kč, sestávající ze zesplatněné části jistiny ve výši 28 110 Kč a neuhrazených dlužných splátek ve výši 3 929 Kč, které sestávají z dlužných úroků ve výši 2 039 Kč a dluhu na jistině ve výši 1 890 Kč, čímž tak dluh na jistině činí 30 000 Kč a dluh na úrocích 2 039 Kč. Dle článku IV. bodu 4., písm. b) a d) smlouvy o úvěru je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč za každou odeslanou upomínku, přičemž žalovanému byly zaslány upomínky dne 26. 10. 2024, dne 26. 11. 2024 a dne 25. 12. 2024, kterou současně bylo žalovanému oznámeno zesplatnění úvěru; tím tak žalobkyni vznikl nárok na zaplacení částky 300 Kč (100 Kč * 3). Dále má žalobkyně dle článku IV. bodu 2. písm. c) smlouvy o úvěru nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč, a to pro případ prodlení se zaplacením každé jednotlivé splátky, přičemž její uplatnění bylo omezeno do okamžiku zesplatnění. Žalobkyně do zesplatnění požaduje úhradu smluvní pokuty v celkové částce 1 497 Kč (3 * 499 Kč). Konečně má žalobkyně dle článku IV. bodu 2 písm. b) smlouvy o úvěru právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru v částce 32 039 Kč, a to za období od 26. 12. 2024 do 12. 3. 2025 v kapitalizované výši 2 467 Kč. Konečně se domáhala zaplacení náhrady nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za doručovací adresu místo jeho trvalého pobytu, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, přičemž pro případ, že se nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Jelikož žalovaný se na tuto výzvu nevyjádřil, soud v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá proti tomuto postupu žádné námitky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní subjektivita žalobkyně, přičemž z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu má soud za prokázáno, že žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Dne 26. 9. 2024 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", na základě kterého se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč tak, že částka 2 500 Kč bude uhrazena zprostředkovateli úvěru jako jeho provize a částka 27 500 Kč bude uhrazena na bankovní účet žalovaného č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":". Úroková sazba činila 27,77 % ročně a RPSN 41,3 % ročně. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr včetně úroku v celkové výši 43 230 Kč formou 33 měsíčních splátkách po 1 310 Kč, přičemž první splátka byla splatná dne 20. 10. 2024 a poslední dne 20. 6. 2027. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužných splátek pro případ, že by se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením dohodnuté splátky úvěru, dále smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně ze zůstatku úvěru pro případ, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení žalovaného splatným. Dále byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za prodlení s úhradou měsíční splátky úvěru, přičemž bylo sjednáno, že tuto smluvní pokutu je žalobkyně oprávněna uplatnit vůči žalovanému pouze do okamžiku splatnosti úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně má právo po žalovaném požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů, zejména částku 100 Kč za každou odeslanou upomínku pro nesplacení splátek. Ve smlouvě o úvěru bylo rovněž sjednáno, že žalobkyně je oprávněna zesplatnit úvěr v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení s placením měsíční splátky po dobu delší než 2 měsíce; splatnost pak nastává okamžikem odeslání oznámení o zesplatnění úvěru. Součástí smlouvy strany učinily Obchodní podmínky a sazebník (smlouva o úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 26. 9. 2024 včetně příloh, potvrzení o provedení transakce).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Při sjednání úvěru byl žalovaný dotázán na své majetkové poměry, k čemuž uvedl, že je svobodný, nemá žádné dítě a s nikým nevede společnou domácnost. Dosahuje příjmu 22 000 Kč měsíčně, na bydlení vynakládá částku 5 000 Kč měsíčně, splácí další úvěry, a to u společnosti Provident částkou 2 105 Kč měsíčně, přičemž mu zbývá uhradit 37 000 Kč, a u společnosti Profi Credit částkou 2 449 Kč měsíčně, přičemž mu zbývá uhradit 30 000 Kč, k jeho dalším výdajům patří částka 1 000 Kč na další pravidelné měsíční výdaje. Žalovaný výslovně prohlásil, že u něj nejsou dány podmínky úpadku, ani podmínky hrozícího úpadku (závazky spotřebitele – čestné prohlášení, výdaje a příjmy spotřebitele – čestné prohlášení, prohlášení rodiče).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Žalovaný byl zaměstnán ve společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"., za měsíce od 4/2024 do 7/2024 činil jeho průměrný čistý měsíční příjem 22 059 Kč (posouzení úvěruschopnosti zákazníka, výpis z účtu, výplatní pásky). Na jméno žalovaného byl veden bankovní účet č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":" u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". Za období od 22. 6. 2024 do 23. 7. 2024 činil počáteční zůstatek 11 318,95 Kč, konečný zůstatek činil -6 474,28 Kč a žalovaný měl sjednán limit povoleného debetu na částku 10 000 Kč (výpis periodický). Ke dni 30. 9. 2024 nebylo ohledně žalovaného vedeno insolvenční řízení, ani ohledně něj nebyly evidovány žádné záznamy v Centrální evidenci exekucí. V registru REPI nebyly ke dni 27. 9. 2024 ohledně žalovaného evidovány žádné záznamy (výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z REPI Report, výsledek vyhledávání dotazu v Centrální evidenci exekucí).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Na bankovní účet žalovaného č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla dne 30. 9. 2024 z bankovního účtu žalobkyně poukázána částka 27 500 Kč a na bankovní účet ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla téhož dne poukázána částka 2 500 Kč (výpis z bankovního účtu).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Žalovaný dne 30. 9. 2024 uhradil 1 Kč, ničeho jiného k rukám žalobkyně neuhradil (bonita smlouvy). V rámci splátky k 20. 10. 2024 měl žalovaný uhradit částku 649 Kč odpovídající úroku a 616 Kč odpovídající splátce jistiny, v rámci splátky k 20. 11. 2024 měl uhradit částku 680 Kč odpovídající úroku a 630 Kč odpovídající splátce jistiny, k 20. 12. 2024 měl uhradit částku 666 Kč odpovídající úroku a 644 odpovídající splátce jistiny (smlouva = 9175376).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Dne 26. 10. 2024 a dne 26. 11. 2024 byla žalovanému ze strany žalobkyně zaslána upomínka, neboť žalovaný byl v prodlení s úhradou splátek. Ke dni 26. 10. 2024 činila dlužná částka 1 309 Kč, smluvní pokuta 499 Kč a upomínací náklady 100 Kč, ke dni 26. 11. 2024 činila dlužná částka 2 619 Kč, smluvní pokuta 998 Kč a upomínací náklady 200 Kč (upomínky ze dne 26. 10. 2024 a ze dne 26. 11. 2024, seznam odeslaných upomínek ze dne 26. 10. 2024, seznam odeslaných upomínek ze dne 26. 11. 2024, čestná prohlášení).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Dne 25. 12. 2024 bylo žalovanému zasláno oznámení o zesplatnění pro smlouvu 9175376 a předžalobní výzva, kterou žalobkyně oznámila žalovanému, že kvůli prodlení s úhradou jedné splátky nebo její části po dobu delší než dva měsíce, přičemž k úhradě těchto splátek byl žalovaný vyzván upomínkou pro nesplacení splátky, žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru a žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky 32 039 Kč, smluvní pokuty celkem 1 497 Kč a upomínacích nákladů ve výši 300 Kč (zesplatnění pro smlouvu 9175376 ze dne 25. 12. 2024, podací lístek).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Soud věc posuzoval dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), ve znění platném a účinném ke dni uzavření smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Podle § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli písemně smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z. a dle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit včetně sjednaného úroku ve výši 27,77 % ročně formou 33 měsíčních splátkách po 1 310 Kč nejpozději do 20. 6. 2027.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to nejen dle § 2390 a násl. o. z., ale protože žalovaný v tomto případě vystupoval jako spotřebitel, je nutno otázku platnosti uzavření smlouvy o úvěru posoudit především v návaznosti na ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Žalobkyně jakožto poskytovatelka spotřebitelského úvěru si tedy měla primárně splnit svou povinnost uloženou jí ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a její povinností tak bylo před uzavřením samotné smlouvy o úvěru posoudit schopnost spotřebitele (žalovaného) úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, případně i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti nebo i z jiných zdrojů. Posouzena má být zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Pouze v případě, že by po tomto posouzení úvěruschopnosti žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, mohla přistoupit k poskytnutí úvěru. Dodržením této povinnosti je přitom sledována celá řadu cílů. Předně je chráněn samotný spotřebitel, který v těchto typech smluv vystupuje jako tzv. slabší strana, a to zejména před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, současně je tímto chráněn sám poskytovatel úvěru, a to před rizikem vzniku v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s ním jsou chráněni i další věřitelé, kteří by případně danému spotřebiteli poskytli již jiné finanční prostředky, neboť v důsledku dalšího zadlužování spotřebitele by mohlo docházet k ohrožení jeho schopnosti splácet své další závazky a tím by tak ohrožoval uspokojení pohledávek předešlých věřitelů. Konečně je ve svém důsledku chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele dluhy splácet spojeny, např. v podobě předlužení a insolvence a tím pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. závěry např. rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. 1. 2022, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Pokud jde o samotné posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, je na tomto místě nutno zdůraznit, že věřitel je povinen s odbornou péčí informace poskytnuté spotřebitelem vyhodnotit a důkladně je prověřit a v případě, že má pochybnosti o správnosti údajů uvedených spotřebitelem, je povinen po spotřebiteli požadovat objasnění těchto výdajů, případně je povinen si je v rámci svých možností ověřit. K obdobným závěrům dospěl i např. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", který dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Ačkoliv se v dané věci řešily především veřejnoprávní souvislosti zkoumání úvěruschopnosti, jsou tyto závěry dle názoru soudu použitelné i v tomto případě. Výklad přijatý Nejvyšším správním soudem navíc odpovídá interpretaci zaujaté Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „SDEU“) v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 (","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" v. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a další). V citovaném rozsudku SDEU vyložil čl. 8 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno - v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle SDEU zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. K poskytnutí spotřebitelského úvěru tedy má žalobkyně zásadně přistupovat až v tom okamžiku, kdy z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplyne, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Současně si také žalobkyně musela být vědoma následků, které by nastaly, pakliže by výše uvedené povinnosti nesplnila, a které jsou vyjádřeny v ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy že taková smlouva by nebyla neplatná, přičemž soud k takové neplatnosti přihlédne i bez návrhu, tedy z úřední povinnosti, a jde tak ve smyslu § 588 o. z. o neplatnost absolutní. K tomu ostatně směřovala i novelizace ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, provedená zákonem č. 96/2022 Sb., účinným od 29. 5. 2022, neboť do té doby znění uvedeného ustanovení do jisté míry naznačovalo, že by se mělo jednat o neplatnost relativní, ke které se přihlíží k námitce žalovaného, což nicméně bylo judikaturou vyvráceno (za všechny srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. S ohledem na právě uvedené se tedy soud zabýval tím, zda žalobkyně skutečně dostála svým povinnostem dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a poskytla úvěr, neboť zde nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného ověřila nahlédnutím do centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku, katastru nemovitostí, výpisu z registru REPI a vlastní databáze žalobkyně, přičemž žalobkyně vycházela i z údajů, které žalovaný uvedl přímo do žádosti o spotřebitelský úvěr a které mimo jiné obsahovaly informace o příjmech a výdajích žalovaného s tím, že žalobkyně pravost příjmů žalovaného ověřila. K těmto tvrzením žalobkyně označila a předložila výpis z insolvenčního rejstříku, z něhož vyplynulo, že ke dni 30. 9. 2024 nebylo ohledně žalovaného evidováno žádné insolvenční řízení, dále označila a předložila výpis z centrální evidence exekucí, ze které je rovněž patrné, že k 30. 9. 2024 nebylo ohledně žalovaného v této databázi evidováno žádné exekuční řízení a z přiloženého výpisu z registru REPI vyplynulo, že ani ten ke dni 27. 9. 2024 neobsahoval žádné záznamy týkající se žalovaného. Žalobkyně dále prověřovala příjmy žalovaného, které dle výdajů a příjmů – čestného prohlášení měly činit 22 000 Kč měsíčně, což bylo i prokázáno žalobkyní přiloženými kopiemi mzdových pásek a výpisů z účtu žalovaného, přičemž příchozí úhrady odpovídaly mzdám dle mzdových pásek pro příslušné měsíce. Potud si tedy dle názoru soudu žalobkyně splnila svou povinnost, co se týče ověřování příjmů žalovaného, nicméně takto pečlivě si však již nepočínala při vyhodnocování jeho výdajů. Žalovaný ke svým výdajům uvedl, že vynakládá částku 5 000 Kč měsíčně na bydlení, resp. touto částkou přispívá na bydlení v domě svého otce. K tomu žalobkyně označila a předložila prohlášení rodiče, které je podepsáno, nicméně na první pohled a bez nutnosti disponovat odbornými znalostmi je patrno, že podpis byl zřejmě učiněn elektronickou formou, pravděpodobně za užití sign padu. Je pak s podivem, že zatímco k podpisu samotné smlouvy bylo přistoupeno formou verifikační platby ve výši 1 Kč, bylo technicky možné, aby toto prohlášení bylo podepsáno (údajně otcem žalovaného) touto formou. Dále žalovaný uvedl, že eviduje další dva úvěry u společností Provident a Profi Credit, na které mu zbývalo doplatit v dané době celkem 67 000 Kč, přičemž splátka úvěrů činila měsíčně 4 554 Kč. Tato informace ze strany žalobkyně však nebyla nijak ověřována, např. vyzváním žalovaného k předložení kompletního výpisu z jeho účtu, ze kterého by tak úhrada těchto částek byla patrna, zvláště za situace, kdy z výpisu z účtu žalovaného ke konci 7/2024 vyplynulo, že byl tzv. v mínusu cca -6 500 Kč. Právě tato skutečnost měla být pro žalobkyni minimálně varovným signálem k tomu, aby se úvěruschopností žalovaného zabývala podrobněji a aby jí žalovaným bylo náležitě odůvodněno, proč právě v měsíci 7/2024 byl zůstatek finančních prostředků na jeho účtu záporný a zda případně došlo před uzavřením smlouvy k nějaké změně. Konečně ani není zřejmé, čeho by se měla týkat částka 1 000 Kč měsíčně jakožto dalších pravidelných výdajů, neboť k tomu již není tvrzeno nic konkrétnějšího. Žalobkyně se tedy dle názoru soudu měla blíže zabývat tvrzenými výdaji žalovaného tak, aby si ověřila, že se skutečně jedná o reálné výdaje žalovaného a částka, která žalovanému po úhradě výdajů z příjmů zůstává, tak není pouze deklarovaným číslem, a rovněž měla po žalovaném požadovat vysvětlení, z jakých konkrétních důvodů byl v měsíci 7/2024 zůstatek jeho účtu záporný, když mu má na konci měsíce zůstávat částka cca 11 000 Kč. V tomto směru tedy soud nemá za to, že by si žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného počínala tak, jak jí ukládá zákon, a že by zde tedy nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, resp. zde byly evidentní pochyby, kolik reálně zůstává žalovanému k dispozici z příjmu po odečtení základních výdajů. Na tomto místě soud opět připomíná, že v duchu výše uvedené judikatury se žalobkyně neměla pouze spoléhat na tvrzení žalovaného, ale měla je aktivně (minimálně pro ochranu dobytnosti své pohledávky) sama zjišťovat a prověřovat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Soud má tedy v projednávané věci za to, že žalobkyně nepostupovala dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a úvěruschopnost žalovaného dostatečně neposoudila. Předmětná smlouva o spotřebitelném úvěru je tedy absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a podpůrně též § 580 odst. 1 ve spojení s § 588 o. z., přičemž k této neplatnosti soud přihlédl z úřední povinnosti, jak bylo uvedeno výše. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada dostatečného nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo možno od ostatního obsahu oddělit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Při závěru o neplatnosti smlouvy je třeba právní poměr mezi žalobkyní a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, které je speciálním ustanovením k vypořádání plnění z neplatné smlouvy podle § 2993 věty první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Na základě této neplatné smlouvy byly žalovanému dány k dispozici peněžní prostředky, avšak ne ve výši 30 000 Kč, jak tvrdí žalobkyně, ale pouze ve výši 27 500 Kč, neboť v souladu s § 3 odst. 2 písm. e) zákona o spotřebitelském úvěru je možno za celkovou výši spotřebitelského úvěru považovat pouze ty částky, které dlužník, zde žalovaný, skutečně obdrží. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" 500 Kč neměl žalovaný vůbec k dispozici a nikdy ji neobdržel, neboť byla zaslána přímo k rukám zprostředkovatele, což ostatně žalobkyně nejen tvrdila, ale i výpisem z účtu prokázala. Žalovaný tedy obdržel částku 27 500 Kč náležející žalobkyni, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelské úvěru rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":").","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Co se týče dosavadních úhrad žalovaného, žalobkyně tvrdila, že žalovaný dosud uhradil 1 Kč, což vyplynulo i z přehledu úhrad (bonita smlouvy). Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, jakou částku žalovaný uhradil, nese sám žalovaný, který však byl v tomto řízení zcela pasivní a netvrdil, že by snad uhradil vyšší částku, než jak uvedla žalobkyně. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na doplacení částky 27 499 Kč coby poskytnuté jistiny po započtení platby ve výši 1 Kč. Soud proto uložil žalovanému, aby uhradil žalobkyni částku 27 499 Kč odpovídající rozdílu poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru a dosavadních úhrad žalovaného. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož byl žalovaný v řízení nečinný a nesdělil, jaké jsou jeho aktuální poměry, stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší (výrok I.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Ve zbývající části soud s ohledem na výše uvedené žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Žalobkyně byla ve sporu částečně úspěšná, resp. byla úspěšná v rozsahu 75,6 % (což odpovídá přiznané částce 27 499 Kč oproti žalované částce 36 303 Kč) a současně prokázala, že odeslala na poslední známou adresu žalovaného předžalobní výzvu ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř., proto soud přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. v poměrné výši, a to v rozsahu 51,2 % při zohlednění úspěchu žalovaného, který činil 24,4 %. Náklady vynaložené žalobkyní spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 453 Kč a v nákladech na právní zastoupení, a to v odměně za 3 úkony právní služby po 700 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), v náhradě hotových výdajů ve výši 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a v 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Odměna za právní zastoupení ve fázi do podání žaloby (včetně) byla vypočtena dle § 14b advokátního tarifu, neboť ze strany žalobkyně se jedná o formulářovou žalobu podávanou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Při plném úspěchu by náhrada nákladů řízení žalobkyně odpovídala částce 4 357 Kč, nicméně bylo nutno zohlednit pouze částečný úspěch žalobkyně, čímž jí tak náleží náhrada nákladů řízení pouze v rozsahu 51,2 %, tedy v částce 2 231 Kč (výrok III.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce protistrany vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 17. 3. 2025 domáhala na žalovaném zaplacení částky 30 000 Kč s úrokem ve výši 27,77 % z částky 30 000 Kč od 25. 12. 2024 do 26. 3. 2025, s úrokem ve výši 12,75 % z částky 30 000 Kč od 27. 3. 2025 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % z částky 30 000 Kč od 26. 12. 2024 do zaplacení, dále zaplacení částky 2 039 Kč jakožto dluhu na úrocích vyčísleného ke dni žaloby, zaplacení částky 300 Kč za upomínací náklady, zaplacení částky 1 497 Kč jakožto smluvní pokuty za opožděné splátky a konečně částky 2 467 Kč jakožto smluvní pokuty 0,1 % denně ode dne zesplatnění, tedy od 26. 12. 2024 do 12. 3. 2025 z částky 32 039 Kč. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovaným dne 26. 9. 2024 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, a to tak, že částku 27 500 Kč převedla žalovanému na jeho účet a částku 2 500 Kč převedla na účet zprostředkovatele jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s úroky v celkové částce 43 230 Kč v 33 měsíčních splátkách po 1 310 Kč počínaje dnem 20. 10. 2024. Žalovaný úvěr řádně nesplácel, a proto mu žalobkyně odeslala 3 písemné upomínky, za které jí vznikl nárok na zaplacení poplatku ve výši 3 x 100 Kč. Žalobkyně úvěr zesplatnila k datu 26. 12. 2024. Žalovaný v současné době dluží žalobkyni z titulu nezaplaceného úvěru částku 32 039 Kč, sestávající ze zesplatněné části jistiny ve výši 28 110 Kč a neuhrazených dlužných splátek ve výši 3 929 Kč, které sestávají z dlužných úroků ve výši 2 039 Kč a dluhu na jistině ve výši 1 890 Kč, čímž tak dluh na jistině činí 30 000 Kč a dluh na úrocích 2 039 Kč. Dle článku IV. bodu 4., písm. b) a d) smlouvy o úvěru je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč za každou odeslanou upomínku, přičemž žalovanému byly zaslány upomínky dne 26. 10. 2024, dne 26. 11. 2024 a dne 25. 12. 2024, kterou současně bylo žalovanému oznámeno zesplatnění úvěru; tím tak žalobkyni vznikl nárok na zaplacení částky 300 Kč (100 Kč * 3). Dále má žalobkyně dle článku IV. bodu 2. písm. c) smlouvy o úvěru nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč, a to pro případ prodlení se zaplacením každé jednotlivé splátky, přičemž její uplatnění bylo omezeno do okamžiku zesplatnění. Žalobkyně do zesplatnění požaduje úhradu smluvní pokuty v celkové částce 1 497 Kč (3 * 499 Kč). Konečně má žalobkyně dle článku IV. bodu 2 písm. b) smlouvy o úvěru právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru v částce 32 039 Kč, a to za období od 26. 12. 2024 do 12. 3. 2025 v kapitalizované výši 2 467 Kč. Konečně se domáhala zaplacení náhrady nákladů řízení.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný nemá datovou schránku, ani si nezvolil doručovací adresu, a proto soud považuje ve smyslu § 46b písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) za doručovací adresu místo jeho trvalého pobytu, což je adresa uvedená v záhlaví tohoto rozsudku. Z § 46b písm. a) o. s. ř. vyplývá, že není významné, zda se adresát na evidenční adrese skutečně zdržuje, či nikoliv. Je věcí adresáta, aby se pojistil proti doručování na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel (resp. adresu místa pobytu cizince) tím, že uvede soudu adresu pro doručování, o níž ví, že mu na ni bude zásilka bezpečně doručena (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10). Žaloba byla zaslána žalovanému na shora uvedenou doručovací adresu.3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout podle § 115a o. s. ř. na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně již v žalobním návrhu sdělila, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný byl vyzván, aby se vyjádřil, zda s tímto postupem soudu souhlasí, přičemž pro případ, že se nevyjádří, bude mít soud za to, že s tímto postupem souhlasí. Jelikož žalovaný se na tuto výzvu nevyjádřil, soud v souladu s § 101 odst. 4 o. s. ř. u žalovaného předpokládal, že nemá proti tomuto postupu žádné námitky.4. Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní subjektivita žalobkyně, přičemž z výpisu ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu má soud za prokázáno, že žalobkyně je oprávněna poskytovat spotřebitelské úvěry.5. Dne 26. 9. 2024 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na základě kterého se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč tak, že částka 2 500 Kč bude uhrazena zprostředkovateli úvěru jako jeho provize a částka 27 500 Kč bude uhrazena na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, . Úroková sazba činila 27,77 % ročně a RPSN 41,3 % ročně. Žalovaný se zavázal vrátit úvěr včetně úroku v celkové výši 43 230 Kč formou 33 měsíčních splátkách po 1 310 Kč, přičemž první splátka byla splatná dne 20. 10. 2024 a poslední dne 20. 6. 2027. Ve smlouvě byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužných splátek pro případ, že by se žalovaný dostal do prodlení se zaplacením dohodnuté splátky úvěru, dále smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně ze zůstatku úvěru pro případ, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení žalovaného splatným. Dále byla ve smlouvě sjednána smluvní pokuta ve výši 499 Kč za prodlení s úhradou měsíční splátky úvěru, přičemž bylo sjednáno, že tuto smluvní pokutu je žalobkyně oprávněna uplatnit vůči žalovanému pouze do okamžiku splatnosti úvěru. Dále bylo sjednáno, že žalobkyně má právo po žalovaném požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů, zejména částku 100 Kč za každou odeslanou upomínku pro nesplacení splátek. Ve smlouvě o úvěru bylo rovněž sjednáno, že žalobkyně je oprávněna zesplatnit úvěr v případě, že se žalovaný ocitne v prodlení s placením měsíční splátky po dobu delší než 2 měsíce; splatnost pak nastává okamžikem odeslání oznámení o zesplatnění úvěru. Součástí smlouvy strany učinily Obchodní podmínky a sazebník (smlouva o úvěru č. , hodnota,  ze dne 26. 9. 2024 včetně příloh, potvrzení o provedení transakce).6. Při sjednání úvěru byl žalovaný dotázán na své majetkové poměry, k čemuž uvedl, že je svobodný, nemá žádné dítě a s nikým nevede společnou domácnost. Dosahuje příjmu 22 000 Kč měsíčně, na bydlení vynakládá částku 5 000 Kč měsíčně, splácí další úvěry, a to u společnosti Provident částkou 2 105 Kč měsíčně, přičemž mu zbývá uhradit 37 000 Kč, a u společnosti Profi Credit částkou 2 449 Kč měsíčně, přičemž mu zbývá uhradit 30 000 Kč, k jeho dalším výdajům patří částka 1 000 Kč na další pravidelné měsíční výdaje. Žalovaný výslovně prohlásil, že u něj nejsou dány podmínky úpadku, ani podmínky hrozícího úpadku (závazky spotřebitele – čestné prohlášení, výdaje a příjmy spotřebitele – čestné prohlášení, prohlášení rodiče).7. Žalovaný byl zaměstnán ve společnosti , právnická osoba, ., za měsíce od 4/2024 do 7/2024 činil jeho průměrný čistý měsíční příjem 22 059 Kč (posouzení úvěruschopnosti zákazníka, výpis z účtu, výplatní pásky). Na jméno žalovaného byl veden bankovní účet č. , č. účtu,  u , právnická osoba, . Za období od 22. 6. 2024 do 23. 7. 2024 činil počáteční zůstatek 11 318,95 Kč, konečný zůstatek činil -6 474,28 Kč a žalovaný měl sjednán limit povoleného debetu na částku 10 000 Kč (výpis periodický). Ke dni 30. 9. 2024 nebylo ohledně žalovaného vedeno insolvenční řízení, ani ohledně něj nebyly evidovány žádné záznamy v Centrální evidenci exekucí. V registru REPI nebyly ke dni 27. 9. 2024 ohledně žalovaného evidovány žádné záznamy (výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z REPI Report, výsledek vyhledávání dotazu v Centrální evidenci exekucí).8. Na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu,  byla dne 30. 9. 2024 z bankovního účtu žalobkyně poukázána částka 27 500 Kč a na bankovní účet , jméno FO,  č. , č. účtu,  byla téhož dne poukázána částka 2 500 Kč (výpis z bankovního účtu).9. Žalovaný dne 30. 9. 2024 uhradil 1 Kč, ničeho jiného k rukám žalobkyně neuhradil (bonita smlouvy). V rámci splátky k 20. 10. 2024 měl žalovaný uhradit částku 649 Kč odpovídající úroku a 616 Kč odpovídající splátce jistiny, v rámci splátky k 20. 11. 2024 měl uhradit částku 680 Kč odpovídající úroku a 630 Kč odpovídající splátce jistiny, k 20. 12. 2024 měl uhradit částku 666 Kč odpovídající úroku a 644 odpovídající splátce jistiny (smlouva = 9175376).10. Dne 26. 10. 2024 a dne 26. 11. 2024 byla žalovanému ze strany žalobkyně zaslána upomínka, neboť žalovaný byl v prodlení s úhradou splátek. Ke dni 26. 10. 2024 činila dlužná částka 1 309 Kč, smluvní pokuta 499 Kč a upomínací náklady 100 Kč, ke dni 26. 11. 2024 činila dlužná částka 2 619 Kč, smluvní pokuta 998 Kč a upomínací náklady 200 Kč (upomínky ze dne 26. 10. 2024 a ze dne 26. 11. 2024, seznam odeslaných upomínek ze dne 26. 10. 2024, seznam odeslaných upomínek ze dne 26. 11. 2024, čestná prohlášení).11. Dne 25. 12. 2024 bylo žalovanému zasláno oznámení o zesplatnění pro smlouvu 9175376 a předžalobní výzva, kterou žalobkyně oznámila žalovanému, že kvůli prodlení s úhradou jedné splátky nebo její části po dobu delší než dva měsíce, přičemž k úhradě těchto splátek byl žalovaný vyzván upomínkou pro nesplacení splátky, žalobkyně přistoupila k zesplatnění úvěru a žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky 32 039 Kč, smluvní pokuty celkem 1 497 Kč a upomínacích nákladů ve výši 300 Kč (zesplatnění pro smlouvu 9175376 ze dne 25. 12. 2024, podací lístek).12. Soud věc posuzoval dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), ve znění platném a účinném ke dni uzavření smlouvy.13. Podle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Podle § 2399 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.15. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.16. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.18. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.19. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.20. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.21. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení22. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.23. Zjištěný skutkový stav soud právně hodnotil takto:24. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli písemně smlouvu o spotřebitelském úvěru dle § 2395 o. z. a dle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal úvěr vrátit včetně sjednaného úroku ve výši 27,77 % ročně formou 33 měsíčních splátkách po 1 310 Kč nejpozději do 20. 6. 2027.25. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda mezi stranami došlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, a to nejen dle § 2390 a násl. o. z., ale protože žalovaný v tomto případě vystupoval jako spotřebitel, je nutno otázku platnosti uzavření smlouvy o úvěru posoudit především v návaznosti na ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru.26. Žalobkyně jakožto poskytovatelka spotřebitelského úvěru si tedy měla primárně splnit svou povinnost uloženou jí ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a její povinností tak bylo před uzavřením samotné smlouvy o úvěru posoudit schopnost spotřebitele (žalovaného) úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, případně i z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti nebo i z jiných zdrojů. Posouzena má být zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Pouze v případě, že by po tomto posouzení úvěruschopnosti žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, mohla přistoupit k poskytnutí úvěru. Dodržením této povinnosti je přitom sledována celá řadu cílů. Předně je chráněn samotný spotřebitel, který v těchto typech smluv vystupuje jako tzv. slabší strana, a to zejména před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, současně je tímto chráněn sám poskytovatel úvěru, a to před rizikem vzniku v budoucnu nedobytných pohledávek. Spolu s ním jsou chráněni i další věřitelé, kteří by případně danému spotřebiteli poskytli již jiné finanční prostředky, neboť v důsledku dalšího zadlužování spotřebitele by mohlo docházet k ohrožení jeho schopnosti splácet své další závazky a tím by tak ohrožoval uspokojení pohledávek předešlých věřitelů. Konečně je ve svém důsledku chráněna i celá společnost před různými sociopatologickými jevy, které mohou být s neschopností spotřebitele dluhy splácet spojeny, např. v podobě předlužení a insolvence a tím pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. závěry např. rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018 sp. zn. , spisová značka, , rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 10. 1. 2022, č. j. , spisová značka, ).27. Pokud jde o samotné posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, je na tomto místě nutno zdůraznit, že věřitel je povinen s odbornou péčí informace poskytnuté spotřebitelem vyhodnotit a důkladně je prověřit a v případě, že má pochybnosti o správnosti údajů uvedených spotřebitelem, je povinen po spotřebiteli požadovat objasnění těchto výdajů, případně je povinen si je v rámci svých možností ověřit. K obdobným závěrům dospěl i např. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. , spisová značka, , který dovodil, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Ačkoliv se v dané věci řešily především veřejnoprávní souvislosti zkoumání úvěruschopnosti, jsou tyto závěry dle názoru soudu použitelné i v tomto případě. Výklad přijatý Nejvyšším správním soudem navíc odpovídá interpretaci zaujaté Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „SDEU“) v rozsudku ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13 (, Anonymizováno,  , Anonymizováno,  , Anonymizováno,  , Anonymizováno,  v. , jméno FO,  a další). V citovaném rozsudku SDEU vyložil čl. 8 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno - v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěruschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle SDEU zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně.28. K poskytnutí spotřebitelského úvěru tedy má žalobkyně zásadně přistupovat až v tom okamžiku, kdy z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplyne, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Současně si také žalobkyně musela být vědoma následků, které by nastaly, pakliže by výše uvedené povinnosti nesplnila, a které jsou vyjádřeny v ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy že taková smlouva by nebyla neplatná, přičemž soud k takové neplatnosti přihlédne i bez návrhu, tedy z úřední povinnosti, a jde tak ve smyslu § 588 o. z. o neplatnost absolutní. K tomu ostatně směřovala i novelizace ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, provedená zákonem č. 96/2022 Sb., účinným od 29. 5. 2022, neboť do té doby znění uvedeného ustanovení do jisté míry naznačovalo, že by se mělo jednat o neplatnost relativní, ke které se přihlíží k námitce žalovaného, což nicméně bylo judikaturou vyvráceno (za všechny srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , spisová značka, ).29. S ohledem na právě uvedené se tedy soud zabýval tím, zda žalobkyně skutečně dostála svým povinnostem dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného a poskytla úvěr, neboť zde nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného ověřila nahlédnutím do centrální evidence exekucí, insolvenčního rejstříku, katastru nemovitostí, výpisu z registru REPI a vlastní databáze žalobkyně, přičemž žalobkyně vycházela i z údajů, které žalovaný uvedl přímo do žádosti o spotřebitelský úvěr a které mimo jiné obsahovaly informace o příjmech a výdajích žalovaného s tím, že žalobkyně pravost příjmů žalovaného ověřila. K těmto tvrzením žalobkyně označila a předložila výpis z insolvenčního rejstříku, z něhož vyplynulo, že ke dni 30. 9. 2024 nebylo ohledně žalovaného evidováno žádné insolvenční řízení, dále označila a předložila výpis z centrální evidence exekucí, ze které je rovněž patrné, že k 30. 9. 2024 nebylo ohledně žalovaného v této databázi evidováno žádné exekuční řízení a z přiloženého výpisu z registru REPI vyplynulo, že ani ten ke dni 27. 9. 2024 neobsahoval žádné záznamy týkající se žalovaného. Žalobkyně dále prověřovala příjmy žalovaného, které dle výdajů a příjmů – čestného prohlášení měly činit 22 000 Kč měsíčně, což bylo i prokázáno žalobkyní přiloženými kopiemi mzdových pásek a výpisů z účtu žalovaného, přičemž příchozí úhrady odpovídaly mzdám dle mzdových pásek pro příslušné měsíce. Potud si tedy dle názoru soudu žalobkyně splnila svou povinnost, co se týče ověřování příjmů žalovaného, nicméně takto pečlivě si však již nepočínala při vyhodnocování jeho výdajů. Žalovaný ke svým výdajům uvedl, že vynakládá částku 5 000 Kč měsíčně na bydlení, resp. touto částkou přispívá na bydlení v domě svého otce. K tomu žalobkyně označila a předložila prohlášení rodiče, které je podepsáno, nicméně na první pohled a bez nutnosti disponovat odbornými znalostmi je patrno, že podpis byl zřejmě učiněn elektronickou formou, pravděpodobně za užití sign padu. Je pak s podivem, že zatímco k podpisu samotné smlouvy bylo přistoupeno formou verifikační platby ve výši 1 Kč, bylo technicky možné, aby toto prohlášení bylo podepsáno (údajně otcem žalovaného) touto formou. Dále žalovaný uvedl, že eviduje další dva úvěry u společností Provident a Profi Credit, na které mu zbývalo doplatit v dané době celkem 67 000 Kč, přičemž splátka úvěrů činila měsíčně 4 554 Kč. Tato informace ze strany žalobkyně však nebyla nijak ověřována, např. vyzváním žalovaného k předložení kompletního výpisu z jeho účtu, ze kterého by tak úhrada těchto částek byla patrna, zvláště za situace, kdy z výpisu z účtu žalovaného ke konci 7/2024 vyplynulo, že byl tzv. v mínusu cca -6 500 Kč. Právě tato skutečnost měla být pro žalobkyni minimálně varovným signálem k tomu, aby se úvěruschopností žalovaného zabývala podrobněji a aby jí žalovaným bylo náležitě odůvodněno, proč právě v měsíci 7/2024 byl zůstatek finančních prostředků na jeho účtu záporný a zda případně došlo před uzavřením smlouvy k nějaké změně. Konečně ani není zřejmé, čeho by se měla týkat částka 1 000 Kč měsíčně jakožto dalších pravidelných výdajů, neboť k tomu již není tvrzeno nic konkrétnějšího. Žalobkyně se tedy dle názoru soudu měla blíže zabývat tvrzenými výdaji žalovaného tak, aby si ověřila, že se skutečně jedná o reálné výdaje žalovaného a částka, která žalovanému po úhradě výdajů z příjmů zůstává, tak není pouze deklarovaným číslem, a rovněž měla po žalovaném požadovat vysvětlení, z jakých konkrétních důvodů byl v měsíci 7/2024 zůstatek jeho účtu záporný, když mu má na konci měsíce zůstávat částka cca 11 000 Kč. V tomto směru tedy soud nemá za to, že by si žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného počínala tak, jak jí ukládá zákon, a že by zde tedy nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, resp. zde byly evidentní pochyby, kolik reálně zůstává žalovanému k dispozici z příjmu po odečtení základních výdajů. Na tomto místě soud opět připomíná, že v duchu výše uvedené judikatury se žalobkyně neměla pouze spoléhat na tvrzení žalovaného, ale měla je aktivně (minimálně pro ochranu dobytnosti své pohledávky) sama zjišťovat a prověřovat.30. Soud má tedy v projednávané věci za to, že žalobkyně nepostupovala dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a úvěruschopnost žalovaného dostatečně neposoudila. Předmětná smlouva o spotřebitelném úvěru je tedy absolutně neplatná ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a podpůrně též § 580 odst. 1 ve spojení s § 588 o. z., přičemž k této neplatnosti soud přihlédl z úřední povinnosti, jak bylo uvedeno výše. Nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti přitom v daném případě způsobuje neplatnost smlouvy v celém rozsahu, neboť zmíněná vada dostatečného nezkoumání úvěruschopnosti se netýká toliko části právního jednání, kterou by bylo možno od ostatního obsahu oddělit.31. Při závěru o neplatnosti smlouvy je třeba právní poměr mezi žalobkyní a žalovaným posoudit jako existující bezdůvodné obohacení žalovaného dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, které je speciálním ustanovením k vypořádání plnění z neplatné smlouvy podle § 2993 věty první ve spojení s § 2991 odst. 2 o. z. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , spisová značka, ). Na základě této neplatné smlouvy byly žalovanému dány k dispozici peněžní prostředky, avšak ne ve výši 30 000 Kč, jak tvrdí žalobkyně, ale pouze ve výši 27 500 Kč, neboť v souladu s § 3 odst. 2 písm. e) zákona o spotřebitelském úvěru je možno za celkovou výši spotřebitelského úvěru považovat pouze ty částky, které dlužník, zde žalovaný, skutečně obdrží. , adresa,  500 Kč neměl žalovaný vůbec k dispozici a nikdy ji neobdržel, neboť byla zaslána přímo k rukám zprostředkovatele, což ostatně žalobkyně nejen tvrdila, ale i výpisem z účtu prokázala. Žalovaný tedy obdržel částku 27 500 Kč náležející žalobkyni, aniž by pro takovou platbu existoval (platný) právní důvod. Z ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelské úvěru rovněž vyplývá, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. věřiteli vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , spisová značka, ).32. Co se týče dosavadních úhrad žalovaného, žalobkyně tvrdila, že žalovaný dosud uhradil 1 Kč, což vyplynulo i z přehledu úhrad (bonita smlouvy). Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, jakou částku žalovaný uhradil, nese sám žalovaný, který však byl v tomto řízení zcela pasivní a netvrdil, že by snad uhradil vyšší částku, než jak uvedla žalobkyně. Při promítnutí uvedených závěrů do posuzovaného případu lze uvést, že žalobkyně má nárok jen na doplacení částky 27 499 Kč coby poskytnuté jistiny po započtení platby ve výši 1 Kč. Soud proto uložil žalovanému, aby uhradil žalobkyni částku 27 499 Kč odpovídající rozdílu poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru a dosavadních úhrad žalovaného. Pokud jde o úrok z prodlení, na ten dle přesvědčení soudu žalobkyni nárok nevznikl, neboť žalovaný se doposud nedostal do prodlení. Pokud jde totiž o splatnost povinnosti vrátit poskytnutou jistinu úvěru, v projednávaném případě nedošlo mezi stranami k dohodě o době splatnosti „v době přiměřené možnostem spotřebitele“, a proto je nucen stanovit splatnost soud svým rozhodnutím. Jelikož byl žalovaný v řízení nečinný a nesdělil, jaké jsou jeho aktuální poměry, stanovené platební povinnosti soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku, neboť v řízení nevyšly najevo okolnosti, které by odůvodňovaly stanovení lhůty delší (výrok I.).33. Ve zbývající části soud s ohledem na výše uvedené žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).34. Žalobkyně byla ve sporu částečně úspěšná, resp. byla úspěšná v rozsahu 75,6 % (což odpovídá přiznané částce 27 499 Kč oproti žalované částce 36 303 Kč) a současně prokázala, že odeslala na poslední známou adresu žalovaného předžalobní výzvu ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř., proto soud přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení dle § 142 odst. 1 o. s. ř. v poměrné výši, a to v rozsahu 51,2 % při zohlednění úspěchu žalovaného, který činil 24,4 %. Náklady vynaložené žalobkyní spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 453 Kč a v nákladech na právní zastoupení, a to v odměně za 3 úkony právní služby po 700 Kč dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), v náhradě hotových výdajů ve výši 3 x 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a v 21 % DPH, neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. Odměna za právní zastoupení ve fázi do podání žaloby (včetně) byla vypočtena dle § 14b advokátního tarifu, neboť ze strany žalobkyně se jedná o formulářovou žalobu podávanou žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Při plném úspěchu by náhrada nákladů řízení žalobkyně odpovídala částce 4 357 Kč, nicméně bylo nutno zohlednit pouze částečný úspěch žalobkyně, čímž jí tak náleží náhrada nákladů řízení pouze v rozsahu 51,2 %, tedy v částce 2 231 Kč (výrok III.).35. Lhůta k plnění vyplývá z ustanovení § 160 odst. 1 věta první po středník o. s. ř. Povinnost zaplatit náklady řízení k rukám právního zástupce protistrany vyplývá z ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím zdejšího soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaný dobrovolně a včas to co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSKM:2025:12.C.155.2025.1","publishedAt":"2025-09-01","decisionAt":"2025-07-25","caseNumber":{"senate":12,"registry":"C","index":155,"year":2025,"pageNumber":62},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Martin","lastName":"Svoboda","titlesAfter":"","function":"soudce"},"courtCode":"OSKM","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"zaplacení 36 303 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"14b","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"46b","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"101","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"115a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["INSOLVENCE","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}