{"uuid":"f0e0d334-e7b6-48ad-9896-4988d70815b6","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Viléma Šetka a soudců JUDr. Martina Vícha a Mgr. Martiny Andělové ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta A","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované A","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta B","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"za účasti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"vedlejší účastnice","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"na straně žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované B","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalované B","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 154 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. prosince 2025, č. j. 77 C 126/2025-137,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Odvolání žalované proti výroku II. rozsudku okresního soudu se odmítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Rozsudek okresního soudu se ve výrocích I. III. a IV. potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaná a vedlejší účastnice na straně žalované jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 15 420 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Odvolání žalované proti výroku II. rozsudku okresního soudu se odmítá.II. Rozsudek okresního soudu se ve výrocích I. III. a IV. potvrzuje.III. Žalovaná a vedlejší účastnice na straně žalované jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 15 420 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně.","justification":[{"texts":[{"text":"1. V záhlaví označeným rozsudkem Okresní soud v Ústí nad Labem (dále jen „okresní soud“) uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 154 000 Kč z tam uvedeným úrokem z prodlení (výrok I.), zamítl žalobu do části, ve které byl uplatněn úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 154 000 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (výrok II.), rozhodl, že žalovaná a vedlejší účastnice jsou povinny zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení společně a nerozdílně částku 30 540 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně (III.) a dále rozhodl, že žalovaná a vedlejší účastnice na straně žalované jsou společně a nerozdílně povinny zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Labem soudní poplatek za žalobu ve výši 2 000 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že v důsledku chybného postupu žalované při poskytování zdravotní péče v souvislosti s porodem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále rovněž „poškozený“ či „nezletilý“) došlo dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" k závažnému poškození jeho zdraví, neboť nebyla rozpoznána ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl indikován a proveden pozdě. Postup lékařů a vedení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl lege artis, s prodlevou, která mohla vést k ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", však bylo reagováno na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", jež byl patologický, pozdní reakce na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" byla pak v spojitosti s následným ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", zastoupenému žalobkyní, byl přiznán příspěvek na péči IV. stupně ve výši ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" měsíčně od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", později zvýšený na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" měsíčně, neboť během jeho porodu došlo k ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", v důsledku které trpí ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a poškozena byla též ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Je postižen též celkovou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"podezřelý výraz","anonStyle":"ANON"},{"text":". Poškození ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" je stav setrvalý a nevratný, jde o těžké ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" i ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", které nelze zlepšit. Žalobkyně a její manžel o něj vzorně pečují doma, do školky zařazen nebyl. V současnosti má ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", není ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Péče žalobkyně o něj je prakticky nepřetržitá, několikrát denně má ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". U okresního soudu bylo pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" vedeno řízení o náhradu újmy na zdraví, přičemž v rámci mimosoudního jednání byla dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" uzavřena dohoda o narovnání. Podle čl. III. dohody o narovnání ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", žalobkyně a její manžel ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", uplatnili u žalované nároky na náhradu újmy, následně dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" podali žalobu, v níž ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" požadoval ","anonStyle":"NONE"},{"text":"částka","anonStyle":"ANON"},{"text":" za vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy a 20 000 000 Kč za ztížení společenského uplatnění, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" 2 000 000 Kč za své utrpení a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" 1 500 000 Kč za své utrpení, celkem tedy 25 500 000 Kč s příslušenstvím od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Vedlejší účastnice a žalovaná považovaly výši uplatněných nároků za spornou, nicméně je nahradily novým, níže uvedeným ujednáním o narovnání, přičemž veškeré předchozí nároky vzniklé v souvislosti se škodním dějem (","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":") touto dohodou zanikají. Podle čl. IV. narovnání spočívalo v tom, že žalovaná prostřednictvím vedlejší účastnice měla zaplatit celkem 17 067 493,80 Kč, z toho 15 000 000 Kč ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", 1 000 000 Kč ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", 1 000 000 Kč ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a 67 493,80 Kč jako náhradu nákladů řízení včetně právního zastoupení. Strany dohody o narovnání sjednaly a všichni poškození výslovně prohlásili, že splněním sjednané povinnosti, budou definitivně, zcela a jednou pro vždy vypořádány veškeré nároky proti žalované, které vznikly v souvislosti s výše uvedenou škodní událostí a které existují ke dni podpisu této dohody, a to i pro případ jakékoli budoucí změny poměrů či podmínek. Poškození se zavázali, že nepodají žádnou další žalobu, kterou by uplatnili nároky vypořádané dohodou o narovnání, a pokud ji v mezidobí podali, vezmou ji v celém rozsahu zpět a navrhnou zastavení řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Okresní soud v první řadě vyložil dohodu o narovnání. Uzavřel, že text dohody zní jednoznačně, přesto však se účastníci neshodovali na tom, co bylo předmětem narovnání, co bylo jejich skutečnou vůlí, žalovaná tvrdila, že veškeré myslitelné nároky z škodní události, žalobkyně naproti tomu prosazovala názor, že narovnání zahrnovalo toliko nároky existující ke dni podpisu dohody o narovnání. Text dohody připravila žalovaná. V průběhu jednání o dohodě došlo k výměně názorů mezi stranami, přičemž advokát žalované uvedl, že běžnou praxí žalované je uzavření celého sporu, tedy odškodnění veškerých nákladů způsobených škodním dějem, k tomu jeho postup směřoval, vyjadřoval se tak, že mají být odškodněny veškeré aktuální následky způsobené škodním dějem, nikoliv jen ty, jež byly uplatněny v soudním řízení. Vyjádřil se, že záměrem žalované bylo ukončit soudní spor tím způsobem, aby žádný další nenásledoval nebo nepokračoval. Okresní soud dovodil, že úmyslem stran dohody o narovnání bylo ukončit spor vedený u okresního soudu pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", nikoliv tedy veškeré existující a potencionální budoucí nároky. Společná vůle stran dohody se jednoznačně setkala v úmyslu vypořádat veškeré nároky existující ke dni podpisu dohody. Žalobkyně však nehodlala vypořádávat budoucí nároky, usilovala toliko o to, aby předmětem narovnání byly nároky, jež byly uplatněny v řízení, které bylo vedeno u okresního soudu pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", nakonec přistoupila na to, že dojde k narovnání veškerých aktuálních nároků existujících ke dni podpisu dohody o narovnání. Dohodou o narovnání proto nedošlo k zániku nároků, které v té době ještě neexistovaly, tedy ani nároku uplatněného žalobou. Žalovaná je ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", která projevovala jednoznačný záměr vypořádat jednou pro vždy veškeré sporné nároky, musela si však být vědoma problematičnosti dohody ve vztahu k případným budoucím nárokům.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Po právní stránce okresní soud věc posoudil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Shrnul, že žalovaná zjevně neposkytla zdravotní služby na náležité odborné úrovni ve smyslu § 45 odst. 1 zák. č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, neboť její odborný zdravotnický personál při ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" včas nezhodnotil ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", nerozpoznal ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" a s významnou prodlevou indikoval a provedl ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", nepostupoval lege artis, žalovaná tedy porušila svou zákonnou povinnost. V důsledku chybného postupu žalované při poskytování zdravotní péče při porodu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" došlo k závažnému poškození zdraví jmenovaného. Uzavřel, že předpoklady vzniku práva na náhradu újmy na zdraví v podobě porušení povinnosti, vznik újmy na zdraví a příčinná souvislost mezi nimi, jsou dány. Žalovaná je škůdcem a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" je poškozeným ve smyslu § 2910 o. z. Žalobkyně je osobou, která pečuje o ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", je ve věci aktivně věcně legitimovaná. Pasivně věcně legitimovaná je žalovaná coby škůdce. Náklady spojené s péčí o zdraví ve smyslu § 2960 o. z. zahrnují náklady určené k obnovení, zlepšení či alespoň stabilizaci zdravotního stavu poškozeného. Nárok na náhradu nákladů léčení zahrnuje vedle nákladů potřebných k obnovení zdraví nebo zlepšení zdravotního stavu poškozeného po škodní události též náklady na udržení více či méně stabilizovaného zdravotního stavu i v situaci, kdy se další zlepšení nepředpokládá, a rovněž skutečně vynaložené náklady na zajištění pomoci při životních úkonech poškozeného či zabezpečení chodu jeho domácnosti, které poškozený vzhledem k trvalým následkům poškození zdraví nemůže sám vykonávat. Zajišťují-li péči o poškozeného osoby blízké, je nárok dán tehdy, jestliže rozsah jejich činnosti převyšuje míru únosnou pro běžnou lidskou a rodinnou solidaritu a vymyká se běžné rodinné spolupráci a přirozené bezplatné péči. Žalobkyně poskytuje ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" péči směřující ke udržení stabilizovaného zdravotního stavu a pomoc při základních životních úkonech, jejichž rozsah převyšuje míru únosnou pro běžnou lidskou a rodinnou solidaritu a vymyká se běžné rodinné spolupráci a přirozené bezplatné péči, jde o činnost prakticky nepřetržitou. Za to požaduje částku 15 400 Kč za každý z 10 měsíců od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy při výpočtu vycházela z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2018, sp. zn. 25 Cdo 6061/2016. Okresní soud zdůraznil, že výši speciálně konstruovaného nároku na náhradu nákladů léčení spočívající v péči o zdraví, osobu a domácnost poškozeného ve smyslu § 2960 o. z. nelze přesně kvantifikovat, proto určil výši nároku podle své úvahy v rámci limitů daných žalobním petitem, přičemž vycházel z citovaného rozsudku Nejvyššího soudu. Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činila v roce 2023 částku 17 300 Kč","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":"za měsíc (podle § 2 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění účinném od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023). Žalobkyně požadovala částku odpovídající minimální mzdě dvou pečovatelek pracujících na plný úvazek za období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále rovněž „předmětné období“). Okresní soud to považoval za přiměřené, jelikož žalobkyně zcela jistě svou péčí o ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" přesáhne čas odpovídající dvěma plným pracovním úvazkům. Dvojnásobek minimální mzdy pro jednu pečovatelku činil v předmětném období částku 34 600 Kč měsíčně. Poškozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl v předmětném období příjemcem příspěvku na péči ve výši 19 200 Kč měsíčně, který byl podle § 21 odst. 2 písm. d) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, povinen využívat na zajištění potřebné pomoci například prostřednictvím blízké osoby. Tuto částku proto okresní soud odečetl od částky 34 600 Kč měsíčně. Výsledná částka činí 15 400 Kč měsíčně, což představuje náhradu na účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví a osobu poškozeného ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" za jeden měsíc žalobou uplatněného období v roce ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalobní požadavek na zaplacení částky 154 000 Kč za celé předmětné období shledal proto okresní soud důvodným, neboť tato částka představuje náhradu nákladů spojených s péčí o zdraví a osobu poškozeného ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve smyslu § 2960 o. z., které žalobkyně účelně vynaložila v předmětném období. Okresní soud žalobě nevyhověl toliko pokud jde o úrok z prodlení, jež byl požadován za období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", neboť až dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalovaná sdělila, že na nárok uplatněný žalobou nic nezaplatí, neboť to, kdy byla žalované doručena výzva k plnění, nebylo prokázáno. O nákladech řízení rozhodl okresní soud podle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že je přiznal plně úspěšné žalobkyni společně a nerozdílně proti žalované a vedlejší účastnici, neboť úspěch žalobkyně v řízení shledal úplným. Náklady řízení spočívaly v nákladech zastoupení, okresní soud je určil podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“, v podrobnostech srov. bod 60 rozsudku). Rozhodl rovněž o přenesení poplatkové povinnosti ve smyslu § 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a žalované a vedlejší účastnici uložil zaplatit společně a nerozdílně soudní poplatek ve výši 2 000 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Proti rozsudku okresního soudu podala žalovaná včasné odvolání, kterým jej napadla v plném rozsahu. Zásadně nesouhlasila především s tím, jak okresní soud vyložil dohodu o narovnání. Z ní totiž, podle jejího názoru zcela jednoznačně, již za použití jazykového výkladu, vyplývá, že jejím účelem je definitivně, úplně a jednou pro vždy vypořádat veškeré nároky ze škodní události, tedy jak existující, tak i potenciální budoucí nároky. Jestliže by bývala měla žalovaná nést riziko budoucích sporů, zjevně by nepřistoupila k uzavření dohody. Žalobou byl uplatněn nárok, který je skutkově totožný jako ten, který byl požadován v řízení sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Okresní soud sám poukázal na to, že žalobkyně věděla v době uzavírání dohody o narovnání o existenci dalších nároků, přitom přistoupila ke znění dohody deklarující vypořádání veškerých nároků, nelze tak připustit, aby je za takové situace uplatňovala samostatně. Výklad okresního soudu by vedl k nepřijatelnému závěru, že účastník právního vztahu může vědomě zamlčet existující nároky při uzavírání narovnání, což by vedlo k narušení právní jistoty. Okresní soud nepřípustně akcentoval tvrzený subjektivní úmysl žalobkyně při uzavírání dohody o narovnání, aniž by zohlednil objektivní projev její vůle v dohodě o narovnání. Žalovaná konzistentně prosazovala, aby narovnání zahrnovalo veškeré důsledky škodní události, výslovně odmítla návrhy žalobkyně směřující k omezení rozsahu dohody pouze na nároky uplatněné v řízení sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Navrhla, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání uvedla, rozhodnutí okresního soudu odpovídá provedenému dokazování. Z textu dohody o narovnání jednoznačně vyplývá, že předmětem narovnání byly toliko nároky existující ke dni jejího uzavření, žalovanou v odvolání tvrzený závěr, že dohodou o narovnání byly vypořádány veškeré existující i potenciální budoucí nároky, neodpovídá textu uzavřené dohody. Žalobou uplatněný nárok na náhradu péče poskytované poškozenému v období po uzavření dohody o narovnání je nárokem, který v době uzavírání dohody ještě neexistoval. Žalovaná v prvním návrhu dohody usilovala o vypořádání veškerých nároků včetně budoucích, žalobci naproti tomu chtěli vypořádat pouze ty nároky, které byly uplatněny v řízení sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Ani text o vypořádání budoucích nároků a ani text o vypořádání toliko nároků uplatněných v řízení sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" se do konečného znění dohody o narovnání nepromítl, protože na tom nebyla shora účastníků, předmět narovnání byl vztažen k veškerým nárokům, ať již uplatněným soudně či neuplatněným, avšak existujícím v době uzavření dohody. Proti původní představě žalované byl předmět narovnání zúžen, v relaci k původní představě žalobců naopak rozšířen. Budoucí a potenciální nároky vypořádávány být neměly. Žalobní nárok byl řádně vyčíslen s přihlédnutím k rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 6061/2016, k duplicitnímu plnění nedošlo. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Vedlejší účastnice se k odvolání žalované nevyjádřila a omluvila svou neúčast na jednání odvolacího soudu, odvolací soud proto ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Žalovaná podala odvolání proti všem výrokům rozsudku okresního soudu, ve výroku II. jí přitom bylo částečně vyhověno, neboť žaloba byla v tam uvedeném rozsahu proti ní zamítnuta. Odvolání, pokud směřovalo proti tomuto výroku rozsudku, je tak subjektivně nepřípustné, žalovaná odvoláním nemůže dosáhnout, v tomto rozsahu, příznivějšího výsledku. Odvolací soud proto odvolání proti tomuto výroku podle 218 písm. c) o.s.ř. jako nepřípustné odmítl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Krajský soud jako soud odvolací poté, co zjistil, že proti výrokům I., III. a IV. odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.) a včas (§ 204 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek v rozsahu těchto výroků, stejně jako řízení, jež jeho vydání předcházelo podle § 212, 212a o. s. ř., přičemž shledal odvolání nedůvodným.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Podle § 2894 odst. 1,2 o. z., povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Okresní soud provedl dokazování v rozsahu potřebném pro své právní posouzení žalobou uplatněného nároku a provedené důkazy správně hodnotil. Velmi přiléhavě a podrobně se zabýval především dohodou o narovnání a veškerými předsmluvními jednáními účastnic. Jeho závěr o skutkovém stavu odvolací soud považoval za zcela dostačující pro své právní závěry, převzal jej proto a v odvolacím řízení již neprováděl žádné další dokazování, provedení žádných dalších důkazů ostatně účastníce ani nenavrhovaly.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Podle § 2910 o. z., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle § 45 odst. 1 zák. č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (dále jen „ZZS“), je poskytovatel povinen poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni, vytvořit podmínky a opatření k zajištění uplatňování práv a povinností pacientů a dalších oprávněných osob, zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků při poskytování zdravotnických služeb.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle § 2960 o.z., škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Žalobou byl v daném případě uplatněn vůči škůdci, tedy žalované, nárok na úhradu nákladů spojených s péčí o zdraví poškozeného, aktivně věcně legitimovanou žalobkyní, neboť ta je vynaložila, právě jí vznikly. Jde o jeden z nároků osoby poškozené na zdraví, respektive zde i osob jiných, těch, kdož vynaložily náklady. Předpokladem úspěšného uplatnění nároku toho, kdo vynaložil náklady, je a) existence újmy na přirozených právech (na zdraví) poškozeného, b) povinnost škůdce odčinit takovou újmu, c) vynaložení a prokázání nákladů žalobcem v příčinné souvislostí s péčí o poškozeného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Samotnou škodní události ještě nevzniká konkrétní peněžitý nárok na období, po které bude muset být o poškozeného pečováno (zde za předmětné období), nesprávně, contra legem artis provedeným porodem vznikl základ odpovědnosti škůdce za tuto újmu, uplatnění tohoto nároku ale navazuje na prokazatelné vynaložení nákladů, tedy zajištění péče, poté, co byl zvolen způsob zajištění péče, ta byla poskytnuta a v návaznosti na to byly vynaloženy tomu odpovídající prostředky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31.3.2021, sp. zn. 25 Cdo 289/2020). Z toho se podává, že uvedené náklady nelze odškodnit formou renty vyplácené do budoucna, je nutno je uplatňovat postupně tak, jak vznikají. Jinak vyjádřeno, škodní událostí vznikl nárok v latentní podobě, vědělo se, že v základu existuje a v budoucnu se může dovršit, vzniknout v žalobou uplatnitelné podobě tím, že budou vynaloženy konkrétní výdaje a poskytnuta konkrétní péče poškozenému. Uvedený právní názor je ustálený, lze předpokládat, že musel být znám v době uzavření dohody o narovnání, a i v době jednání o ní žalobkyni, žalované i vedlejšímu účastníku, je třeba odmítnout domněnku žalované, že by jí měla žalobkyně existenci takového nároku připomínat v době uzavření dohody o narovnání. Stav poškozeného byl žalované znám, s jistotou musela předpokládat, že o poškozeného rodina, zejména žalobkyně, pečuje a pečovat bude a zcela určitě tedy vynakládá čas a prostředky na péči. Žalovaná a vedlejší účastnice se specializují na uvedený typ sporů, mají v něm obrovské a nezpochybnitelné zkušenosti, odvolací soud odmítá jejich myšlenku, že žalobkyně jednala tím, že nárok uplatněný v této žalobě nenavrhla výslovně do dohody o narovnání vtělit, nepoctivě. Žalovaná i vedlejší účastnice si musely být vědomy toho, že uvedený nárok může být v budoucnu uplatněn a pokud tomu chtěly předejít, měly v tom duchu dohodu o narovnání formulovat, což, jak bude níže rozebráno, neučinily. Na postupu žalobkyně při uzavírání dohody o narovnání neshledává odvolací soud nic nepoctivého (§ 7 o. z.), uplatnění nároku v této věci nelze považovat za zjevné zneužití práva (§ 8 o. z.). Dohodu o narovnání lze ostatně považovat podle jejího obsahu za ústupek ze strany žalobkyně, respektive rodiny poškozeného, která pro to, aby byl ukončen spor sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" a aby se mohla plně věnovat poškozenému, slevila ze svých uplatněných nároků. Dohodu iniciovala žalovaná, mohla do ní navrhnout prakticky cokoliv, nic jí nebránilo v tom, aby zcela pregnantně a jednoznačně uvedla, že se dohoda o narovnání týká i budoucích nároků, konkrétně právě nároků v podobě nákladů spojených s péčí o zdraví.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Podle § 2898 o. z., nepřihlíží se k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje povinnost k náhradě újmy způsobené člověku na jeho přirozených právech, anebo způsobené úmyslně nebo z hrubé nedbalosti; nepřihlíží se ani k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje právo slabší strany na náhradu jakékoliv újmy. V těchto případech se práva na náhradu nelze ani platně vzdát.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Slovo „předem“ ve shora citovaném ustanovení znamená porušení právní povinnosti (jednáním škůdce), z něhož újma vznikla nebo před škodní událostí (srov. Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, komentář k § 2898 o. z. od JUDr. Martina Paška). Není tedy vyloučeno, aby poté, co nastala škodní událost, ale ještě z ní nevznikla konkrétně vyčíslitelná újma, se mohla osoba oprávněná svého práva do budoucna vzdát. V daném případě tak již samotné ustanovení § 2898 o. z. nelze vyložit tak, že by žalobkyně vůbec nemohla uzavřít dohodu o narovnání, kterou by se vzdala budoucích nároků na náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného. Přesto podle názoru odvolacího soudu existence uvedeného ustanovení představuje silný korektiv v tom smyslu, že jakékoliv ustanovení o vzdání se práv do budoucna v dohodě o narovnání je třeba vykládat restriktivně (srov. níže pasáž odůvodnění tohoto rozsudku o aplikaci § 556 odst. 1 věta druhá o. z.). Jestliže se tedy kdokoliv vzdává svých práv plynoucích z újmy na zdraví, je třeba mít objektivně za to a předpokládat, že se jich vzdává v rozsahu spíše menším než větším.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Odvolací soud připomíná, že v řízení sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", které probíhalo u okresního soudu, žalobkyně neuplatňovala nárok na účelně vynaložené náklady spojené s péčí o nezletilého, přestože již v té době za období předcházející předmětnému období tyto náklady vznikly.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Podle § 1903 odst. 1 o. z., dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Okresní soud se správně zabýval interpretací dohody o narovnání. Jde o předběžnou otázku důležitou kvůli tomu, že pokud by dohodu bylo možné interpretovat žalovanou prosazovaným způsobem, žaloba žalobkyně by nemohla být úspěšná, neboť žalobou uplatněného nároku by se bývala vzdala právě v dohodě o narovnání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Lze přitakat obecnému argumentu žalované, který konzistentně uplatňuje v průběhu celého řízení, že dohoda o narovnání (institut narovnání) tak, jak ji upravuje § 1903 a násl. o. z., má sloužit k tomu, aby účastnici upravili komplexně a konečným způsobem veškeré mezi nimi sporné a nejisté skutečnosti, aby se předešlo budoucím sporům. V dané věci bylo třeba výkladem objasnit právě to, nakolik se jim to podařilo, které nároky byly narovnány a zda bylo společným úmyslem účastníků dosáhnout takové konečné úpravy, aby jednou a pro vždy byly vyloučeny jakékoliv další (budoucí) soudní spory i o nároky vznikající průběžně i po datu uzavření dohody o narovnání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Podle § 555 odst. 1 o. z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle § 556 odst. 1 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle § 556 odst. 2 o. z. se při výkladu projevu vůle přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Výkladu podléhá každé právní jednání, bez ohledu na to, zda se navenek jeví (třeba jen některému z účastníků) jednoznačné (jasné), neboť sám závěr o jednoznačnosti určitého právního jednání je výsledkem jeho výkladu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2026, č. j. 23 Cdo 2349/2005-371). Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 61/2017 uvedl, že pro výklad adresovaného právního jednání je určující skutečná vůle jednajícího, která byla anebo musela být známa adresátovi, již je třeba upřednostnit před jejím vnějším projevem, například objektivním významem užitých slov. Skutečnou vůli jednajícího je třeba posuzovat k okamžiku, kdy projev vůle učinil a kdy se projev vůle stal perfektním. Teprve tehdy, nelze-li zjistit skutečnou vůli jednajícího, postupuje soud podle pravidla vyjádřeného v § 556 odst. 1 větě druhé o. z. V rozsudku ze dne 15. 7. 2020, sp. zn. 33 Cdo 1767/2019, Nejvyšší soud uzavřel, že soud nejprve zkoumá, jaká byla skutečná vůle (úmysl) jednajícího u vícestranných právních jednání společný úmysl jednajících stran, a to při zohlednění všech v úvahu přicházejících (zjištěných) okolností. V rozsudku ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. 21 Cdo 5281/2016, Nejvyšší soud přijal závěr, že základním hlediskem pro výklad právního jednání je podle právní úpravy účinné od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" úmysl jednajícího (popřípadě u vícestranných právních jednání společný úmysl jednajících stran), byl-li takový úmysl druhé straně (adresátovi projevu vůle) znám, anebo musela-li o něm vědět. Při zjišťování tohoto úmyslu je třeba vycházet z hledisek uvedených v ustanovení § 556 odst. 2 o. z. a přihlédnout též k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Teprve v případě, že ani za použití uvedených výkladových pravidel nelze zjistit úmysl jednajícího, se uplatní objektivní metoda interpretace a projevu vůle se přisuzuje význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Výše uvedené znamená, že z právní úpravy i z konstantní judikatury Nejvyššího soudu při výkladu adresovaných právních jednání vyplývá, že základním hlediskem pro výklad právního jednání podle právní úpravy účinné od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" je u vícestranných jednání společný úmysl jednajících stran. Soud nejprve zkoumá (zjišťuje), jaká byla skutečná vůle (úmysl) jednajícího, a to při zohlednění všech v úvahu přicházejících (zjištěných) okolností. Skutečnou vůli (úmysl) jednajícího je přitom třeba posuzovat k okamžiku, kdy projev vůle učinil (kdy se stal perfektním). Při zjišťování úmyslu jednajícího soud přihlíží toliko k těm okolnostem, které mohl vnímat i adresát právního jednání. Při zjišťování tohoto úmyslu je třeba přihlédnout též k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Pro výklad právního jednání je určující skutečná vůle (úmysl) jednajícího (která byla anebo musela být známa adresátovi), již je třeba upřednostnit před jejím vnějším projevem (např. objektivním významem užitých slov). Teprve tehdy, nelze-li zjistit skutečnou vůli (úmysl) jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Uvedené nic nemění na tom, že je třeba se zabývat i samotným textem smlouvy z hlediska jejího gramatického vyjádření a provést tedy gramatický výklad. Již za účinnosti zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, se však ustálil závěr, že text smlouvy je toliko prvotním přiblížením se k významu smlouvy, který si chtěli její účastníci svým jednáním stanovit, a že doslovný výklad textu smlouvy může, ale nemusí, být v souladu s vůlí jednajících stran. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2019, sp. zn. 32 Cdo 4610/2018 a nález Ústavního soudu ze dne 14. 4. 2005, sp. zn. I. ÚS 625/03, uveřejněný pod číslem 84/2005 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). Ústavní soud ve svých rozhodnutích dále zdůrazňuje, že řešení, která se příčí požadavku rozumného a spravedlivého uspořádání vztahů, jsou nepřijatelná (srov. například nález Ústavního soudu ze dne 3. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 170/11), při zjišťování skutečné vůle jednajících tedy nelze opomenout interpretační předpoklad racionálních aktérů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21.8.2018, sp. zn. 32 Cdo 4533/2016).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Okresní soud při výkladu dohody správě vyšel nejen z jejího textu (znění). Odvolací soud souhlasí s jeho závěrem, že izolovaně, pouze jazykovým výkladem dohody, nelze než dospět k závěru, že dohodu měly být vypořádány pouze již vzniklé nároky, které existují ke dni podpisu dohody. Preambule dohody hovoří o tom, že ji účastníci uzavřeli s tím, že si byli vědomi svých závazků v ní obsažených. V čl. II. je uvedeno, že mezi účastníky je sporný právní základ nároku a účastníci uzavírají dohodu, vedeni snahou o předejití vleklého soudního sporu, kterým byl zjevně myšlen, v kontextu čl. III. dohody, spor (řízení) vedený u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Rozhodujícím pro výklad dohody by měl být článek III. Jeho bod 1 se vztahuje výlučně k nárokům uplatněným v rámci řízení sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", bod 2 výslovně hovoří o veškerých předchozích (sporných) nárocích vzniklých v souvislosti se škodním dějem, jež mají dohodou zanikat. K vymezení předmětu dohody se však vztahuje ještě článek IV. bod 3, ve kterém se uvádí, že dohodou budou definitivně, zcela a jednou pro vždy vypořádány veškeré nároky proti žalované, které vznikly v souvislosti se škodní událostí a které existují ke dni podpisu této dohody, a to i pro případ jakékoliv budoucí změny poměrů a podmínek. Uvedený článek tedy normuje vypořádání toliko těch nároků, které vznikly v souvislosti se škodní událostí a současně existovaly ke dni podpisu dohody. Na konci ustanovení pak je uveden dovětek, že vypořádání je konečné i v případě, že dojde k jakékoliv budoucí změně poměrů nebo podmínek. Konečně pro vymezení předmětu dohody má význam i poslední věta článku IV. bod 2, ve které je uvedeno, že se poškození současně zavazují, že nepodají žádnou další žalobu, kterou by uplatnily nároky vypořádané touto dohodou, a pokud ji v mezidobí podali, vezmou ji v celém rozsahu zpět a navrhnou zastavení řízení. Gramatickým výkladem tedy odvolací soud dochází k závěru, že účastníci dohody narovnali jen ta práva a povinnosti, které existovaly v době uzavření dohody, a to i tehdy, kdyby obsah těchto práv a povinností doznal změn v důsledku budoucí změny poměrů a podmínek a v případě, že simultánně s žalobou ve věci sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" (tedy ještě do podpisu dohody o narovnání) uplatnili jinou žalobou další (jiné) nároky na náhrady při ublížení na zdraví (což se nabízelo právě u nároku na náhradu nákladů spojených s péčí o poškozeného, které již vznikly /byly vynaloženy/ do doby uzavření dohody o narovnání), vezmou takovou žalobu zpět. Toliko gramatickým výkladem nelze podle názoru odvolacího soudu dospět k tomu, že by žalobkyně nemohla uplatnit náhrady na ublížení na zdraví, které vzniknou až v budoucnu (budoucí nároky), po uzavření dohody o narovnání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Před samotným textem dohody však má přednost, jak vyplývá ze shora citované judikatury, společný úmysl stran, jimi společně projevená vůle. Při jeho zjišťování je třeba vzít v potaz, že dohoda byla uzavřena v rámci probíhajícího soudního sporu, jejím primárním cílem bylo spor ukončit. Velmi správně se pak okresní soud podrobně zabýval předsmluvním, několikaměsíčním, vyjednáváním účastníků. Z připomínek, kterými účastníci komentovali ustanovení dohody, vyplývá, že spornými byly právě výše již zmíněné čl. III. bod 2 a čl. IV. bod 3,4. Žalovaná chtěla, aby vyzněly jednoznačně tak, že dohodou o narovnání budou odškodněny veškeré aktuální následky způsobené škodním dějem, tedy veškeré nároky (aktuální zjevně v době uzavření dohody o narovnání), nikoliv jen ty, které byly uplatněny v řízení (sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"), uváděla, že stávající spor chce ukončit a žádné jiné neeviduje, považovala dané články smlouvy v podstatě za čestné prohlášení žalobkyně, že žádné jiné spory nevede, výslovně uvedla, že běžnou praxí je pro ní takovými dohodami ukončovat celý spor. Původní znění dohody obsahovalo v čl. IV. bod 4 poslední větu, ve které bylo uvedeno, že poškození se současně zavazují, že žádnou další žalobu nepodají, a pokud ji v mezidobí podali, vezmou ji v celém rozsahu zpět a navrhnou zastavení řízení. Uvedená věta byla z dohody vypuštěna na základě výše již zmíněné připomínky žalované ohledně chápání toho tohoto článku dohody jako čestného prohlášení. Shrnuto, v rámci připomínkování smlouvy žalovaná jednak uvedla, že se odškodňují veškeré aktuální následky, dále vyškrtla to, že se poškození zavazují nepodávat další žaloby, případně ty již podané vzít zpět. Je současně zřejmé, že „aktuálními následky“ rozuměla žalovaná nejen ty uplatněné v řízení sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", tedy náhradu za vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy a ztížení společenského uplatnění náhradu za utrpení poškozených, ale veškeré následky v té době aktuálně existující. Její poznámka obsahuje dále připomínku, že soudy jsou ochotny prolamovat promlčecí lhůty ve prospěch poškozených, což může evokovat jedině to, že žalovaná měla při vytváření konceptu dohody o narovnání na mysli staré nároky, u kterých by se řešila otázka promlčení, nikoliv tedy nároky budoucí, u kterých by promlčení nehrálo roli. Jako zábranu uplatnění jakýchkoliv budoucích soudních řízení však uvedené ustanovení zcela zjevně nechápala žalobkyně. V době, kdy účastníci precizovali dohodu o narovnání, se naprosto zásadně rozešli v tom, co považovaly za aktuální následky škodní události, zda jimi byly jen v té době aktuálně probíhající spory anebo existence jakýchkoliv, třeba i jen latentních nároků. Tomu odpovídal i další postup účastnic tohoto řízení (jednaly spolu při uzavření dohody o narovnání poprvé, měřítko předchozí zavedené praxe nepřichází v úvahu), když žalovaná měla věc za uzavřenou, žalobkyně naopak iniciovala toto řízení. Podle názoru odvolacího soudu nemá vůbec žádnou váhu skutečnost, že žalobkyně žalobou uplatňuje pouze část svého nároku (za určité ohraničené období), její výklad dohody o narovnání je konzistentní, uvedenou procesní strategii zvolila zjevně kvůli odmítavému stanovisku žalované, jež jí muselo být známo z vyjádření žalované k předžalobní výzvě. Dovozovat z této strategie cokoliv směrem k výkladu dohody o narovnání, jak to v řízení činila žalovaná (zřejmě v tom má být spatřována určitá nejistota samotné žalobkyně ohledně výkladu smlouvy anebo její nečestnost), nepovažuje odvolací soud za relevantní.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Odvolací soud má tedy za to, že za situace, kdy nelze dospět k tomu, jaký byl společný úmysl účastníků, neboť jejich představy se zcela diametrálně lišily, je nutno jej vyložit podle objektivního významu, tedy podle toho, jaký význam by termínům smlouvy „veškeré nároky proti žalobkyni, které vznikly v souvislosti se škodní událostí, a které existují ke dni podpisu této dohody“ a „nároky vypořádané touto dohodou“ přikládala zpravidla osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Nutné je i vyložit to, co účastníce rozuměly dovětkem o tom, že vypořádání platí i pro případ jakékoliv změny poměrů či podmínek, neboť právě jemu přiznává každá z účastnic jiný význam a vyložit jej na základě společného úmyslu smluvních stran nelze. V souladu s § 556 odst. 1 věta druhá o. z. bylo tak třeba zjistit, jaký význam by uvedeným ustanovením dala rozumně uvažující osoba ve stejném postavení jako účastníci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Odvolací soud považuje za přiléhavé poukázat na to, že prvotní verzi dohody koncipoval právní zástupce žalované, podstatným způsobem ji připomínkoval, ačkoliv je právním profesionálem, spolu se zástupcem žalobkyně, rovněž právním profesionálem, vytvořili dohodu, která je obtížně vyložitelná i pro právníky (pro soudy obou stupňů). Pro žalobkyni, které byla dohoda určena a která je právním laikem, musela být vyložitelná o to hůře, stejně obtížně srozumitelná musí být i pro kteroukoliv jinou osobu, která je právním laikem, která je tedy ve shodném postavení toho, komu byla smlouva určena, kdo se jí měl řídit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Odvolací soud už výše v odůvodnění tohoto rozsudku připomněl, že nárok, který je v tomto řízení uplatňován, existoval v latentní podobě již v době probíhajícího řízení sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", čehož si zástupci účastnic museli být vědomi, protože péče o nezletilého v rozsahu vysoce přesahujícím běžnou péči byla a je nutná po dobu celého jeho života, přesto tento nárok na náklady spojené s péčí o zdraví podle § 2960 o. z. není v dohodě vůbec zmíněn, na rozdíl od ostatních náhrad při újmě na přirozených právech člověka, které jsou uvedeny v bodě III. 1 dohody. V řízení sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" ani nárok na náklady spojené s péčí ještě uplatněn nebyl, přestože zřejmě již určité náklady s péčí žalobkyně v té době vynaložila. Projev vůle žalované byl určen žalobkyni přímo, byť byla zastoupena v řízení právním zástupcem, žalobkyně je právním laikem. Odvolací soud má za to, že uvedenou smlouvu by si každá osoba, která nemá právnické vzdělání, v postavení žalobkyně, vyložila jedině tak, že dohoda se týká pouze nároků, která byly uplatněny v řízení sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", případně jenom té části nároku na náhradu za péči, která vznikla do doby podpisu dohody, s tím, že takové nároky již znovu uplatnit žalobou nelze (tak, jak to uvádí článek IV. bod 4 dohody), ani kdyby se snad v budoucnu něco změnilo (došlo ke změně poměrů anebo podmínek terminologií dohody). V situaci, ve které se účastníce nacházely, by chápala dohodu tak, jak je předesíláno v čl. II. dohody, tedy že žalovaná prostřednictví ní chce vyřešit a narovnat veškeré nároky, které vznikly do dne uzavření dohody o narovnání a které jsou sporné, jež tedy byly uplatněny u soudu v řízení, které bylo vedeno pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Každá osoba pečující v tom rozsahu a intenzitě o poškozeného, jako to činí žalobkyně, by se raději vzdala části uplatněného nároku (původně žalobou v řízení sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" bylo uplatněno 25 500 000 Kč), jež by jistě chápala jako spravedlivě vyčíslený, výměnou za to, že bude mít spor o uplatněný nárok uzavřený a bude se moci naplno věnovat péči o poškozeného. Není však důvodu předpokládat, že by uvedenou dohodu měl kdokoliv v postavení žalobkyně chápat restriktivně tak, že její budoucí péči o poškozeného a vynaložené náklady již nebudou nikdy vzaty v potaz, nebudou (s výjimkou státních příspěvků) jinak (škůdcem) sanovány a ať již vzniknou v jakékoliv výši, nebudou moci být vymáhány. Pro právního laika by takový výklad byl nepochopitelný a nepřijatelný již jen proto, že v dohodě o narovnání se o tomto druhu náhrady při ublížení na zdraví vůbec nehovoří, připomínány jsou v ní skutečnosti, které odkazují na již vzniklé (do doby podpisu dohody) nároky (v připomínkách se hovoří o promlčení, o uplatněných nárocích, evidovaných sporech, což evokuje minulé či existující, nikoliv budoucí, nároky) každý právní laik by přitom oprávněně předpokládal, že pakliže dohodu připravovali tři právní profesionálové a měla by uvedený nárok zahrnovat, zcela pregnantně a výslovně by byl v dohodě zmíněn, tak jako v ní bylo uvedeno například ztížení společenského uplatnění. Vzhledem k tomu, že náklady na péči vznikají průběžně a lze je uplatnit až po jejich vynaložení, pak lze uzavřít, že každá osoba v postavení žalobkyně by si dohodu vyložila pouze tak, že je uplatnit lze, že se jich uvedenou dohodou nevzdala a očekávala by, že pokud žalovaná mínila narovnat skutečně veškeré nároky a jednou pro vždy, uvedla by, že se dohoda týká i nákladů spojených s péčí o zdraví nezletilého, které budou v budoucnu vznikat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Odvolací soud opakuje, že má za to, že uvedený výklad se nepříčí ani tomu, co již bylo výše zmíněno a co žalovaná projevila při vyjednávání o obsahu smlouvy a neodporuje rozumnému a spravedlivému uspořádání vztahů mezi účastnicemi. Žalovaná výslovně uvedla, že podle jejího názoru odškodňuje veškeré aktuální následky škodní události, nikoliv pouze ty, které byly uplatněny v řízení sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalobkyně, respektive její právní zástupce, mohli uvedené pochopit tak, že dohodou budou odškodněny nejenom nároky na ztížení společenského uplatnění a další, které byly uplatněny v řízení vedeném pod sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", ale i nároky na náhradu nákladů na péči o zdraví nezletilého, které vznikly do dne uzavírání dohody, nikoliv však nároky na péči, které vzniknou vynaložením nákladů po datu uzavření této dohody. Pakliže v další poznámce hovořila žalovaná o „prolamování promlčecích lhůt“, mohlo to žalobkyni jen utvrdit v tom, že se žalovaná zabývá pouze již existujícími nároky, třeba i tak starými, že by u nich došlo k promlčení, tedy i nároky promlčenými, nikoliv však nároky budoucími.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Odvolací soud shrnuje, že dohoda o narovnání nebránila žalobkyni v tom, aby podala žalobu, žalovaného nároku se nevzdala. Výše již bylo vysvětleno, že podmínky odpovědnosti žalované za újmu byly dány.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31.3.2021, sp. zn. 25 Cdo 289/2020, vyplývá, že uplatnění nároku podle § 2860 o. z. navazuje na prokazatelné vynaložení nákladů, tedy na zajištění péče. Při určení výše náhrady za péči je poté nutné vyjít z konkrétních úkonů, jejich časové náročnosti a ceny profesionální služby, přičemž je třeba zohlednit vyplácený příspěvek na péči (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10.11.2021, sp. zn. 31 Cdo 1904/2021). Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14.1.2015, sp. zn. 31 Cdo 1778/2014, nárok na náhradu nákladů léčení zahrnuje vedle nákladů potřebných k obnovení zdraví nebo zlepšení zdravotního stavu poškozeného po škodní události též náklady na udržení více či méně stabilizovaného zdravotního stavu i v situaci, kdy se další zlepšení nepředpokládá, a rovněž skutečně vynaložené náklady na zajištění pomoci při životních úkonech poškozeného či zabezpečení chodu jeho domácnosti, které poškozený vzhledem k trvalým následkům poškození zdraví nemůže sám vykonávat. Zajišťují-li péči o poškozeného osoby blízké, je nárok dán tehdy, jestliže rozsah jejich činnosti převyšuje míru únosnou pro běžnou lidskou a rodinnou solidaritu a vymyká se běžné rodinné spolupráci a přirozené bezplatné péči.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. K odůvodnění výše nákladů na péči o nezletilého tak, jak ji okresní soud podal v bodech 45 až 49 odůvodnění svého rozsudku, odvolací soud v zásadě nemá co dodat, na toto odůvodnění odkazuje a pouze obecně shrnuje, že okresní soud správně zdůraznil, že péče žalobkyně o nezletilého je absolutní, pro udržení, byť jeho základních životních funkcí naprosto nezbytná, zabírá její veškerý čas a jistě přesahuje péči odpovídající dvěma plným pracovním úvazkům profesionálních ošetřovatelek (pečovatelek). Výši náhrady okresní soud stanovil správně při využití vyhl. č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách a v roce 2023 ještě účinného nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Za správný je pak třeba považovat výpočet měsíčních nákladů (každého měsíce předmětného období) ve výši 15 400 Kč jako rozdíl dvojnásobku minimální mzdy pečovatelky, tj. 34 600 Kč a příspěvku na péči ve výši 19 200 Kč, který pobíral měsíčně nezletilý. Uvedenou výši náhrady rovněž odvolací soud považuje za zcela přiměřenou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Dluh z titulu náhrady újmy na zdraví je splatný na výzvu. Okresní soud správně z této premisy vycházel, dospěl ke skutkovému závěru, že se žalobkyni nepodařilo prokázat, kdy výzvu učinila a zejména kdy byla žalované doručena, což bylo významné proto, že ode dne následujícího po doručení výzvy by mohlo teprve započít prodlení žalované. Jestliže žalovaná reagovala na výzvu dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", je zřejmé, že v tento den již žalovaná o výzvě věděla a odmítla plnit, je tak přiléhavé tento den považovat za počátek prodlení. Okresní soud správně žalobu částečně zamítl, pokud šlo o požadavek na úrok z prodlení za období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Úrok z prodlení okresní soud určil správně za užití § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v tzv. zákonné výši.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Pokud jde o určení nákladů řízení, okresní soud správně vycházel z § 142 odst. 1 o.s.ř., náklady řízení v podobě nákladů zastoupení přiznal žalobkyni podle správného předpisu (AT). Zcela správně okresní soud rozhodl též o přenesení poplatkové povinnosti ve smyslu § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Pro úspornost odvolací soud zcela odkazuje na body 60,61 rozsudku okresního soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek okresního soudu ve výrocích I., III. a IV. podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. V odvolacím řízení byla zcela úspěšná žalobkyně má proto právo podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení. Ty sestávají z nákladů zastoupení, výslovně přitom účtovala toliko odměnu a hotové výdaje za dva úkony právní služby ve smyslu § 11 AT v podobě vyjádření k odvolání a účasti na jednání odvolacího soudu dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Předmětem řízení a tarifní hodnotou ve smyslu § 8 odst. 1 AT v odvolacím řízení zůstala celá částka 154 000 Kč, odměna za každý z úkonů právní služby, vypočtená sazbou podle § 7 bod 5 AT, tak činí 7 260 Kč, hotové výdaje, jež se pojí s každým z úkonů, činí podle § 13 odst. 1,3 AT částku 450 Kč. Celkem tak náklady odvolacího řízení činí 15 420 Kč (/2x7260/ + /2x450/). Tyto náklady uložil odvolací soud uhradit žalované a vedlejší účastnici solidárně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. V záhlaví označeným rozsudkem Okresní soud v Ústí nad Labem (dále jen „okresní soud“) uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 154 000 Kč z tam uvedeným úrokem z prodlení (výrok I.), zamítl žalobu do části, ve které byl uplatněn úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 154 000 Kč od , datum,  do , datum,  (výrok II.), rozhodl, že žalovaná a vedlejší účastnice jsou povinny zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení společně a nerozdílně částku 30 540 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně (III.) a dále rozhodl, že žalovaná a vedlejší účastnice na straně žalované jsou společně a nerozdílně povinny zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ústí nad Labem soudní poplatek za žalobu ve výši 2 000 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.2. Okresní soud vyšel ze zjištění, že v důsledku chybného postupu žalované při poskytování zdravotní péče v souvislosti s porodem , jméno FO,  (dále rovněž „poškozený“ či „nezletilý“) došlo dne , datum,  k závažnému poškození jeho zdraví, neboť nebyla rozpoznána , Anonymizováno,  a , Anonymizováno,  byl indikován a proveden pozdě. Postup lékařů a vedení , Anonymizováno,  a v , Anonymizováno,  byl lege artis, s prodlevou, která mohla vést k , Anonymizováno, , však bylo reagováno na , Anonymizováno, , jež byl patologický, pozdní reakce na , Anonymizováno,  byla pak v spojitosti s následným , Anonymizováno, . , jméno FO, , zastoupenému žalobkyní, byl přiznán příspěvek na péči IV. stupně ve výši , částka,  měsíčně od , Anonymizováno, , později zvýšený na , částka,  měsíčně, neboť během jeho porodu došlo k , Anonymizováno, , v důsledku které trpí , Anonymizováno,  a poškozena byla též , Anonymizováno, . Je postižen též celkovou , Anonymizováno, , , podezřelý výraz, . Poškození , Anonymizováno,  je stav setrvalý a nevratný, jde o těžké , Anonymizováno,  i , Anonymizováno, , které nelze zlepšit. Žalobkyně a její manžel o něj vzorně pečují doma, do školky zařazen nebyl. V současnosti má , Anonymizováno, , není , Anonymizováno, . Péče žalobkyně o něj je prakticky nepřetržitá, několikrát denně má , Anonymizováno, . U okresního soudu bylo pod sp. zn. , spisová značka,  vedeno řízení o náhradu újmy na zdraví, přičemž v rámci mimosoudního jednání byla dne , datum,  uzavřena dohoda o narovnání. Podle čl. III. dohody o narovnání , jméno FO, , žalobkyně a její manžel , jméno FO, , uplatnili u žalované nároky na náhradu újmy, následně dne , datum,  podali žalobu, v níž , jméno FO,  požadoval , částka,  za vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy a 20 000 000 Kč za ztížení společenského uplatnění, , Jméno žalobkyně,  2 000 000 Kč za své utrpení a , jméno FO,  1 500 000 Kč za své utrpení, celkem tedy 25 500 000 Kč s příslušenstvím od , datum, . Vedlejší účastnice a žalovaná považovaly výši uplatněných nároků za spornou, nicméně je nahradily novým, níže uvedeným ujednáním o narovnání, přičemž veškeré předchozí nároky vzniklé v souvislosti se škodním dějem (, Anonymizováno,  ze dne , datum, ) touto dohodou zanikají. Podle čl. IV. narovnání spočívalo v tom, že žalovaná prostřednictvím vedlejší účastnice měla zaplatit celkem 17 067 493,80 Kč, z toho 15 000 000 Kč , jméno FO, , 1 000 000 Kč , Jméno žalobkyně, , 1 000 000 Kč , jméno FO,  a 67 493,80 Kč jako náhradu nákladů řízení včetně právního zastoupení. Strany dohody o narovnání sjednaly a všichni poškození výslovně prohlásili, že splněním sjednané povinnosti, budou definitivně, zcela a jednou pro vždy vypořádány veškeré nároky proti žalované, které vznikly v souvislosti s výše uvedenou škodní událostí a které existují ke dni podpisu této dohody, a to i pro případ jakékoli budoucí změny poměrů či podmínek. Poškození se zavázali, že nepodají žádnou další žalobu, kterou by uplatnili nároky vypořádané dohodou o narovnání, a pokud ji v mezidobí podali, vezmou ji v celém rozsahu zpět a navrhnou zastavení řízení.3. Okresní soud v první řadě vyložil dohodu o narovnání. Uzavřel, že text dohody zní jednoznačně, přesto však se účastníci neshodovali na tom, co bylo předmětem narovnání, co bylo jejich skutečnou vůlí, žalovaná tvrdila, že veškeré myslitelné nároky z škodní události, žalobkyně naproti tomu prosazovala názor, že narovnání zahrnovalo toliko nároky existující ke dni podpisu dohody o narovnání. Text dohody připravila žalovaná. V průběhu jednání o dohodě došlo k výměně názorů mezi stranami, přičemž advokát žalované uvedl, že běžnou praxí žalované je uzavření celého sporu, tedy odškodnění veškerých nákladů způsobených škodním dějem, k tomu jeho postup směřoval, vyjadřoval se tak, že mají být odškodněny veškeré aktuální následky způsobené škodním dějem, nikoliv jen ty, jež byly uplatněny v soudním řízení. Vyjádřil se, že záměrem žalované bylo ukončit soudní spor tím způsobem, aby žádný další nenásledoval nebo nepokračoval. Okresní soud dovodil, že úmyslem stran dohody o narovnání bylo ukončit spor vedený u okresního soudu pod sp. zn. , spisová značka, , nikoliv tedy veškeré existující a potencionální budoucí nároky. Společná vůle stran dohody se jednoznačně setkala v úmyslu vypořádat veškeré nároky existující ke dni podpisu dohody. Žalobkyně však nehodlala vypořádávat budoucí nároky, usilovala toliko o to, aby předmětem narovnání byly nároky, jež byly uplatněny v řízení, které bylo vedeno u okresního soudu pod sp. zn. , spisová značka, , nakonec přistoupila na to, že dojde k narovnání veškerých aktuálních nároků existujících ke dni podpisu dohody o narovnání. Dohodou o narovnání proto nedošlo k zániku nároků, které v té době ještě neexistovaly, tedy ani nároku uplatněného žalobou. Žalovaná je , Anonymizováno, , která projevovala jednoznačný záměr vypořádat jednou pro vždy veškeré sporné nároky, musela si však být vědoma problematičnosti dohody ve vztahu k případným budoucím nárokům.4. Po právní stránce okresní soud věc posoudil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Shrnul, že žalovaná zjevně neposkytla zdravotní služby na náležité odborné úrovni ve smyslu § 45 odst. 1 zák. č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, neboť její odborný zdravotnický personál při , Anonymizováno,  , jméno FO,  včas nezhodnotil , Anonymizováno, , nerozpoznal , Anonymizováno,  a s významnou prodlevou indikoval a provedl , Anonymizováno, , nepostupoval lege artis, žalovaná tedy porušila svou zákonnou povinnost. V důsledku chybného postupu žalované při poskytování zdravotní péče při porodu , jméno FO,  došlo k závažnému poškození zdraví jmenovaného. Uzavřel, že předpoklady vzniku práva na náhradu újmy na zdraví v podobě porušení povinnosti, vznik újmy na zdraví a příčinná souvislost mezi nimi, jsou dány. Žalovaná je škůdcem a , jméno FO,  je poškozeným ve smyslu § 2910 o. z. Žalobkyně je osobou, která pečuje o , jméno FO, , je ve věci aktivně věcně legitimovaná. Pasivně věcně legitimovaná je žalovaná coby škůdce. Náklady spojené s péčí o zdraví ve smyslu § 2960 o. z. zahrnují náklady určené k obnovení, zlepšení či alespoň stabilizaci zdravotního stavu poškozeného. Nárok na náhradu nákladů léčení zahrnuje vedle nákladů potřebných k obnovení zdraví nebo zlepšení zdravotního stavu poškozeného po škodní události též náklady na udržení více či méně stabilizovaného zdravotního stavu i v situaci, kdy se další zlepšení nepředpokládá, a rovněž skutečně vynaložené náklady na zajištění pomoci při životních úkonech poškozeného či zabezpečení chodu jeho domácnosti, které poškozený vzhledem k trvalým následkům poškození zdraví nemůže sám vykonávat. Zajišťují-li péči o poškozeného osoby blízké, je nárok dán tehdy, jestliže rozsah jejich činnosti převyšuje míru únosnou pro běžnou lidskou a rodinnou solidaritu a vymyká se běžné rodinné spolupráci a přirozené bezplatné péči. Žalobkyně poskytuje , jméno FO,  péči směřující ke udržení stabilizovaného zdravotního stavu a pomoc při základních životních úkonech, jejichž rozsah převyšuje míru únosnou pro běžnou lidskou a rodinnou solidaritu a vymyká se běžné rodinné spolupráci a přirozené bezplatné péči, jde o činnost prakticky nepřetržitou. Za to požaduje částku 15 400 Kč za každý z 10 měsíců od , Anonymizováno,  do , Anonymizováno, , kdy při výpočtu vycházela z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2018, sp. zn. 25 Cdo 6061/2016. Okresní soud zdůraznil, že výši speciálně konstruovaného nároku na náhradu nákladů léčení spočívající v péči o zdraví, osobu a domácnost poškozeného ve smyslu § 2960 o. z. nelze přesně kvantifikovat, proto určil výši nároku podle své úvahy v rámci limitů daných žalobním petitem, přičemž vycházel z citovaného rozsudku Nejvyššího soudu. Základní sazba minimální mzdy pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin činila v roce 2023 částku 17 300 Kč, Anonymizováno, za měsíc (podle § 2 nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí, ve znění účinném od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023). Žalobkyně požadovala částku odpovídající minimální mzdě dvou pečovatelek pracujících na plný úvazek za období od , datum,  do , datum,  (dále rovněž „předmětné období“). Okresní soud to považoval za přiměřené, jelikož žalobkyně zcela jistě svou péčí o , jméno FO,  přesáhne čas odpovídající dvěma plným pracovním úvazkům. Dvojnásobek minimální mzdy pro jednu pečovatelku činil v předmětném období částku 34 600 Kč měsíčně. Poškozený , jméno FO,  byl v předmětném období příjemcem příspěvku na péči ve výši 19 200 Kč měsíčně, který byl podle § 21 odst. 2 písm. d) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, povinen využívat na zajištění potřebné pomoci například prostřednictvím blízké osoby. Tuto částku proto okresní soud odečetl od částky 34 600 Kč měsíčně. Výsledná částka činí 15 400 Kč měsíčně, což představuje náhradu na účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví a osobu poškozeného , jméno FO,  za jeden měsíc žalobou uplatněného období v roce , Anonymizováno, . Žalobní požadavek na zaplacení částky 154 000 Kč za celé předmětné období shledal proto okresní soud důvodným, neboť tato částka představuje náhradu nákladů spojených s péčí o zdraví a osobu poškozeného , jméno FO,  ve smyslu § 2960 o. z., které žalobkyně účelně vynaložila v předmětném období. Okresní soud žalobě nevyhověl toliko pokud jde o úrok z prodlení, jež byl požadován za období od , datum,  do , datum, , neboť až dne , datum,  žalovaná sdělila, že na nárok uplatněný žalobou nic nezaplatí, neboť to, kdy byla žalované doručena výzva k plnění, nebylo prokázáno. O nákladech řízení rozhodl okresní soud podle § 142 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že je přiznal plně úspěšné žalobkyni společně a nerozdílně proti žalované a vedlejší účastnici, neboť úspěch žalobkyně v řízení shledal úplným. Náklady řízení spočívaly v nákladech zastoupení, okresní soud je určil podle vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“, v podrobnostech srov. bod 60 rozsudku). Rozhodl rovněž o přenesení poplatkové povinnosti ve smyslu § 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a žalované a vedlejší účastnici uložil zaplatit společně a nerozdílně soudní poplatek ve výši 2 000 Kč.5. Proti rozsudku okresního soudu podala žalovaná včasné odvolání, kterým jej napadla v plném rozsahu. Zásadně nesouhlasila především s tím, jak okresní soud vyložil dohodu o narovnání. Z ní totiž, podle jejího názoru zcela jednoznačně, již za použití jazykového výkladu, vyplývá, že jejím účelem je definitivně, úplně a jednou pro vždy vypořádat veškeré nároky ze škodní události, tedy jak existující, tak i potenciální budoucí nároky. Jestliže by bývala měla žalovaná nést riziko budoucích sporů, zjevně by nepřistoupila k uzavření dohody. Žalobou byl uplatněn nárok, který je skutkově totožný jako ten, který byl požadován v řízení sp. zn. , spisová značka, . Okresní soud sám poukázal na to, že žalobkyně věděla v době uzavírání dohody o narovnání o existenci dalších nároků, přitom přistoupila ke znění dohody deklarující vypořádání veškerých nároků, nelze tak připustit, aby je za takové situace uplatňovala samostatně. Výklad okresního soudu by vedl k nepřijatelnému závěru, že účastník právního vztahu může vědomě zamlčet existující nároky při uzavírání narovnání, což by vedlo k narušení právní jistoty. Okresní soud nepřípustně akcentoval tvrzený subjektivní úmysl žalobkyně při uzavírání dohody o narovnání, aniž by zohlednil objektivní projev její vůle v dohodě o narovnání. Žalovaná konzistentně prosazovala, aby narovnání zahrnovalo veškeré důsledky škodní události, výslovně odmítla návrhy žalobkyně směřující k omezení rozsahu dohody pouze na nároky uplatněné v řízení sp. zn. , spisová značka, . Navrhla, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.6. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání uvedla, rozhodnutí okresního soudu odpovídá provedenému dokazování. Z textu dohody o narovnání jednoznačně vyplývá, že předmětem narovnání byly toliko nároky existující ke dni jejího uzavření, žalovanou v odvolání tvrzený závěr, že dohodou o narovnání byly vypořádány veškeré existující i potenciální budoucí nároky, neodpovídá textu uzavřené dohody. Žalobou uplatněný nárok na náhradu péče poskytované poškozenému v období po uzavření dohody o narovnání je nárokem, který v době uzavírání dohody ještě neexistoval. Žalovaná v prvním návrhu dohody usilovala o vypořádání veškerých nároků včetně budoucích, žalobci naproti tomu chtěli vypořádat pouze ty nároky, které byly uplatněny v řízení sp. zn. , spisová značka, . Ani text o vypořádání budoucích nároků a ani text o vypořádání toliko nároků uplatněných v řízení sp. zn. , Anonymizováno,  se do konečného znění dohody o narovnání nepromítl, protože na tom nebyla shora účastníků, předmět narovnání byl vztažen k veškerým nárokům, ať již uplatněným soudně či neuplatněným, avšak existujícím v době uzavření dohody. Proti původní představě žalované byl předmět narovnání zúžen, v relaci k původní představě žalobců naopak rozšířen. Budoucí a potenciální nároky vypořádávány být neměly. Žalobní nárok byl řádně vyčíslen s přihlédnutím k rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 6061/2016, k duplicitnímu plnění nedošlo. Navrhla, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdil.7. Vedlejší účastnice se k odvolání žalované nevyjádřila a omluvila svou neúčast na jednání odvolacího soudu, odvolací soud proto ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti.8. Žalovaná podala odvolání proti všem výrokům rozsudku okresního soudu, ve výroku II. jí přitom bylo částečně vyhověno, neboť žaloba byla v tam uvedeném rozsahu proti ní zamítnuta. Odvolání, pokud směřovalo proti tomuto výroku rozsudku, je tak subjektivně nepřípustné, žalovaná odvoláním nemůže dosáhnout, v tomto rozsahu, příznivějšího výsledku. Odvolací soud proto odvolání proti tomuto výroku podle 218 písm. c) o.s.ř. jako nepřípustné odmítl.9. Krajský soud jako soud odvolací poté, co zjistil, že proti výrokům I., III. a IV. odvolání bylo podáno osobou k tomu oprávněnou (§ 201 o. s. ř.) a včas (§ 204 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek v rozsahu těchto výroků, stejně jako řízení, jež jeho vydání předcházelo podle § 212, 212a o. s. ř., přičemž shledal odvolání nedůvodným.10. Podle § 2894 odst. 1,2 o. z., povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.11. Okresní soud provedl dokazování v rozsahu potřebném pro své právní posouzení žalobou uplatněného nároku a provedené důkazy správně hodnotil. Velmi přiléhavě a podrobně se zabýval především dohodou o narovnání a veškerými předsmluvními jednáními účastnic. Jeho závěr o skutkovém stavu odvolací soud považoval za zcela dostačující pro své právní závěry, převzal jej proto a v odvolacím řízení již neprováděl žádné další dokazování, provedení žádných dalších důkazů ostatně účastníce ani nenavrhovaly.12. Podle § 2910 o. z., škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.Podle § 45 odst. 1 zák. č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (dále jen „ZZS“), je poskytovatel povinen poskytovat zdravotní služby na náležité odborné úrovni, vytvořit podmínky a opatření k zajištění uplatňování práv a povinností pacientů a dalších oprávněných osob, zdravotnických pracovníků a jiných odborných pracovníků při poskytování zdravotnických služeb.Podle § 2960 o.z., škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.13. Žalobou byl v daném případě uplatněn vůči škůdci, tedy žalované, nárok na úhradu nákladů spojených s péčí o zdraví poškozeného, aktivně věcně legitimovanou žalobkyní, neboť ta je vynaložila, právě jí vznikly. Jde o jeden z nároků osoby poškozené na zdraví, respektive zde i osob jiných, těch, kdož vynaložily náklady. Předpokladem úspěšného uplatnění nároku toho, kdo vynaložil náklady, je a) existence újmy na přirozených právech (na zdraví) poškozeného, b) povinnost škůdce odčinit takovou újmu, c) vynaložení a prokázání nákladů žalobcem v příčinné souvislostí s péčí o poškozeného.14. Samotnou škodní události ještě nevzniká konkrétní peněžitý nárok na období, po které bude muset být o poškozeného pečováno (zde za předmětné období), nesprávně, contra legem artis provedeným porodem vznikl základ odpovědnosti škůdce za tuto újmu, uplatnění tohoto nároku ale navazuje na prokazatelné vynaložení nákladů, tedy zajištění péče, poté, co byl zvolen způsob zajištění péče, ta byla poskytnuta a v návaznosti na to byly vynaloženy tomu odpovídající prostředky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31.3.2021, sp. zn. 25 Cdo 289/2020). Z toho se podává, že uvedené náklady nelze odškodnit formou renty vyplácené do budoucna, je nutno je uplatňovat postupně tak, jak vznikají. Jinak vyjádřeno, škodní událostí vznikl nárok v latentní podobě, vědělo se, že v základu existuje a v budoucnu se může dovršit, vzniknout v žalobou uplatnitelné podobě tím, že budou vynaloženy konkrétní výdaje a poskytnuta konkrétní péče poškozenému. Uvedený právní názor je ustálený, lze předpokládat, že musel být znám v době uzavření dohody o narovnání, a i v době jednání o ní žalobkyni, žalované i vedlejšímu účastníku, je třeba odmítnout domněnku žalované, že by jí měla žalobkyně existenci takového nároku připomínat v době uzavření dohody o narovnání. Stav poškozeného byl žalované znám, s jistotou musela předpokládat, že o poškozeného rodina, zejména žalobkyně, pečuje a pečovat bude a zcela určitě tedy vynakládá čas a prostředky na péči. Žalovaná a vedlejší účastnice se specializují na uvedený typ sporů, mají v něm obrovské a nezpochybnitelné zkušenosti, odvolací soud odmítá jejich myšlenku, že žalobkyně jednala tím, že nárok uplatněný v této žalobě nenavrhla výslovně do dohody o narovnání vtělit, nepoctivě. Žalovaná i vedlejší účastnice si musely být vědomy toho, že uvedený nárok může být v budoucnu uplatněn a pokud tomu chtěly předejít, měly v tom duchu dohodu o narovnání formulovat, což, jak bude níže rozebráno, neučinily. Na postupu žalobkyně při uzavírání dohody o narovnání neshledává odvolací soud nic nepoctivého (§ 7 o. z.), uplatnění nároku v této věci nelze považovat za zjevné zneužití práva (§ 8 o. z.). Dohodu o narovnání lze ostatně považovat podle jejího obsahu za ústupek ze strany žalobkyně, respektive rodiny poškozeného, která pro to, aby byl ukončen spor sp. zn. , spisová značka,  a aby se mohla plně věnovat poškozenému, slevila ze svých uplatněných nároků. Dohodu iniciovala žalovaná, mohla do ní navrhnout prakticky cokoliv, nic jí nebránilo v tom, aby zcela pregnantně a jednoznačně uvedla, že se dohoda o narovnání týká i budoucích nároků, konkrétně právě nároků v podobě nákladů spojených s péčí o zdraví.15. Podle § 2898 o. z., nepřihlíží se k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje povinnost k náhradě újmy způsobené člověku na jeho přirozených právech, anebo způsobené úmyslně nebo z hrubé nedbalosti; nepřihlíží se ani k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje právo slabší strany na náhradu jakékoliv újmy. V těchto případech se práva na náhradu nelze ani platně vzdát.16. Slovo „předem“ ve shora citovaném ustanovení znamená porušení právní povinnosti (jednáním škůdce), z něhož újma vznikla nebo před škodní událostí (srov. Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, komentář k § 2898 o. z. od JUDr. Martina Paška). Není tedy vyloučeno, aby poté, co nastala škodní událost, ale ještě z ní nevznikla konkrétně vyčíslitelná újma, se mohla osoba oprávněná svého práva do budoucna vzdát. V daném případě tak již samotné ustanovení § 2898 o. z. nelze vyložit tak, že by žalobkyně vůbec nemohla uzavřít dohodu o narovnání, kterou by se vzdala budoucích nároků na náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného. Přesto podle názoru odvolacího soudu existence uvedeného ustanovení představuje silný korektiv v tom smyslu, že jakékoliv ustanovení o vzdání se práv do budoucna v dohodě o narovnání je třeba vykládat restriktivně (srov. níže pasáž odůvodnění tohoto rozsudku o aplikaci § 556 odst. 1 věta druhá o. z.). Jestliže se tedy kdokoliv vzdává svých práv plynoucích z újmy na zdraví, je třeba mít objektivně za to a předpokládat, že se jich vzdává v rozsahu spíše menším než větším.17. Odvolací soud připomíná, že v řízení sp. zn. , spisová značka, , které probíhalo u okresního soudu, žalobkyně neuplatňovala nárok na účelně vynaložené náklady spojené s péčí o nezletilého, přestože již v té době za období předcházející předmětnému období tyto náklady vznikly.18. Podle § 1903 odst. 1 o. z., dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu.19. Okresní soud se správně zabýval interpretací dohody o narovnání. Jde o předběžnou otázku důležitou kvůli tomu, že pokud by dohodu bylo možné interpretovat žalovanou prosazovaným způsobem, žaloba žalobkyně by nemohla být úspěšná, neboť žalobou uplatněného nároku by se bývala vzdala právě v dohodě o narovnání.20. Lze přitakat obecnému argumentu žalované, který konzistentně uplatňuje v průběhu celého řízení, že dohoda o narovnání (institut narovnání) tak, jak ji upravuje § 1903 a násl. o. z., má sloužit k tomu, aby účastnici upravili komplexně a konečným způsobem veškeré mezi nimi sporné a nejisté skutečnosti, aby se předešlo budoucím sporům. V dané věci bylo třeba výkladem objasnit právě to, nakolik se jim to podařilo, které nároky byly narovnány a zda bylo společným úmyslem účastníků dosáhnout takové konečné úpravy, aby jednou a pro vždy byly vyloučeny jakékoliv další (budoucí) soudní spory i o nároky vznikající průběžně i po datu uzavření dohody o narovnání.21. Podle § 555 odst. 1 o. z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.Podle § 556 odst. 1 o. z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.Podle § 556 odst. 2 o. z. se při výkladu projevu vůle přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.22. Výkladu podléhá každé právní jednání, bez ohledu na to, zda se navenek jeví (třeba jen některému z účastníků) jednoznačné (jasné), neboť sám závěr o jednoznačnosti určitého právního jednání je výsledkem jeho výkladu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 6. 2026, č. j. 23 Cdo 2349/2005-371). Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. 29 Cdo 61/2017 uvedl, že pro výklad adresovaného právního jednání je určující skutečná vůle jednajícího, která byla anebo musela být známa adresátovi, již je třeba upřednostnit před jejím vnějším projevem, například objektivním významem užitých slov. Skutečnou vůli jednajícího je třeba posuzovat k okamžiku, kdy projev vůle učinil a kdy se projev vůle stal perfektním. Teprve tehdy, nelze-li zjistit skutečnou vůli jednajícího, postupuje soud podle pravidla vyjádřeného v § 556 odst. 1 větě druhé o. z. V rozsudku ze dne 15. 7. 2020, sp. zn. 33 Cdo 1767/2019, Nejvyšší soud uzavřel, že soud nejprve zkoumá, jaká byla skutečná vůle (úmysl) jednajícího u vícestranných právních jednání společný úmysl jednajících stran, a to při zohlednění všech v úvahu přicházejících (zjištěných) okolností. V rozsudku ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. 21 Cdo 5281/2016, Nejvyšší soud přijal závěr, že základním hlediskem pro výklad právního jednání je podle právní úpravy účinné od , datum,  úmysl jednajícího (popřípadě u vícestranných právních jednání společný úmysl jednajících stran), byl-li takový úmysl druhé straně (adresátovi projevu vůle) znám, anebo musela-li o něm vědět. Při zjišťování tohoto úmyslu je třeba vycházet z hledisek uvedených v ustanovení § 556 odst. 2 o. z. a přihlédnout též k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Teprve v případě, že ani za použití uvedených výkladových pravidel nelze zjistit úmysl jednajícího, se uplatní objektivní metoda interpretace a projevu vůle se přisuzuje význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Výše uvedené znamená, že z právní úpravy i z konstantní judikatury Nejvyššího soudu při výkladu adresovaných právních jednání vyplývá, že základním hlediskem pro výklad právního jednání podle právní úpravy účinné od , datum,  je u vícestranných jednání společný úmysl jednajících stran. Soud nejprve zkoumá (zjišťuje), jaká byla skutečná vůle (úmysl) jednajícího, a to při zohlednění všech v úvahu přicházejících (zjištěných) okolností. Skutečnou vůli (úmysl) jednajícího je přitom třeba posuzovat k okamžiku, kdy projev vůle učinil (kdy se stal perfektním). Při zjišťování úmyslu jednajícího soud přihlíží toliko k těm okolnostem, které mohl vnímat i adresát právního jednání. Při zjišťování tohoto úmyslu je třeba přihlédnout též k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Pro výklad právního jednání je určující skutečná vůle (úmysl) jednajícího (která byla anebo musela být známa adresátovi), již je třeba upřednostnit před jejím vnějším projevem (např. objektivním významem užitých slov). Teprve tehdy, nelze-li zjistit skutečnou vůli (úmysl) jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Uvedené nic nemění na tom, že je třeba se zabývat i samotným textem smlouvy z hlediska jejího gramatického vyjádření a provést tedy gramatický výklad. Již za účinnosti zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, se však ustálil závěr, že text smlouvy je toliko prvotním přiblížením se k významu smlouvy, který si chtěli její účastníci svým jednáním stanovit, a že doslovný výklad textu smlouvy může, ale nemusí, být v souladu s vůlí jednajících stran. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2019, sp. zn. 32 Cdo 4610/2018 a nález Ústavního soudu ze dne 14. 4. 2005, sp. zn. I. ÚS 625/03, uveřejněný pod číslem 84/2005 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu). Ústavní soud ve svých rozhodnutích dále zdůrazňuje, že řešení, která se příčí požadavku rozumného a spravedlivého uspořádání vztahů, jsou nepřijatelná (srov. například nález Ústavního soudu ze dne 3. 1. 2012, sp. zn. I. ÚS 170/11), při zjišťování skutečné vůle jednajících tedy nelze opomenout interpretační předpoklad racionálních aktérů (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21.8.2018, sp. zn. 32 Cdo 4533/2016).23. Okresní soud při výkladu dohody správě vyšel nejen z jejího textu (znění). Odvolací soud souhlasí s jeho závěrem, že izolovaně, pouze jazykovým výkladem dohody, nelze než dospět k závěru, že dohodu měly být vypořádány pouze již vzniklé nároky, které existují ke dni podpisu dohody. Preambule dohody hovoří o tom, že ji účastníci uzavřeli s tím, že si byli vědomi svých závazků v ní obsažených. V čl. II. je uvedeno, že mezi účastníky je sporný právní základ nároku a účastníci uzavírají dohodu, vedeni snahou o předejití vleklého soudního sporu, kterým byl zjevně myšlen, v kontextu čl. III. dohody, spor (řízení) vedený u Okresního soudu v Ústí nad Labem pod sp. zn. , spisová značka, . Rozhodujícím pro výklad dohody by měl být článek III. Jeho bod 1 se vztahuje výlučně k nárokům uplatněným v rámci řízení sp. zn. , spisová značka, , bod 2 výslovně hovoří o veškerých předchozích (sporných) nárocích vzniklých v souvislosti se škodním dějem, jež mají dohodou zanikat. K vymezení předmětu dohody se však vztahuje ještě článek IV. bod 3, ve kterém se uvádí, že dohodou budou definitivně, zcela a jednou pro vždy vypořádány veškeré nároky proti žalované, které vznikly v souvislosti se škodní událostí a které existují ke dni podpisu této dohody, a to i pro případ jakékoliv budoucí změny poměrů a podmínek. Uvedený článek tedy normuje vypořádání toliko těch nároků, které vznikly v souvislosti se škodní událostí a současně existovaly ke dni podpisu dohody. Na konci ustanovení pak je uveden dovětek, že vypořádání je konečné i v případě, že dojde k jakékoliv budoucí změně poměrů nebo podmínek. Konečně pro vymezení předmětu dohody má význam i poslední věta článku IV. bod 2, ve které je uvedeno, že se poškození současně zavazují, že nepodají žádnou další žalobu, kterou by uplatnily nároky vypořádané touto dohodou, a pokud ji v mezidobí podali, vezmou ji v celém rozsahu zpět a navrhnou zastavení řízení. Gramatickým výkladem tedy odvolací soud dochází k závěru, že účastníci dohody narovnali jen ta práva a povinnosti, které existovaly v době uzavření dohody, a to i tehdy, kdyby obsah těchto práv a povinností doznal změn v důsledku budoucí změny poměrů a podmínek a v případě, že simultánně s žalobou ve věci sp. zn. , spisová značka,  (tedy ještě do podpisu dohody o narovnání) uplatnili jinou žalobou další (jiné) nároky na náhrady při ublížení na zdraví (což se nabízelo právě u nároku na náhradu nákladů spojených s péčí o poškozeného, které již vznikly /byly vynaloženy/ do doby uzavření dohody o narovnání), vezmou takovou žalobu zpět. Toliko gramatickým výkladem nelze podle názoru odvolacího soudu dospět k tomu, že by žalobkyně nemohla uplatnit náhrady na ublížení na zdraví, které vzniknou až v budoucnu (budoucí nároky), po uzavření dohody o narovnání.24. Před samotným textem dohody však má přednost, jak vyplývá ze shora citované judikatury, společný úmysl stran, jimi společně projevená vůle. Při jeho zjišťování je třeba vzít v potaz, že dohoda byla uzavřena v rámci probíhajícího soudního sporu, jejím primárním cílem bylo spor ukončit. Velmi správně se pak okresní soud podrobně zabýval předsmluvním, několikaměsíčním, vyjednáváním účastníků. Z připomínek, kterými účastníci komentovali ustanovení dohody, vyplývá, že spornými byly právě výše již zmíněné čl. III. bod 2 a čl. IV. bod 3,4. Žalovaná chtěla, aby vyzněly jednoznačně tak, že dohodou o narovnání budou odškodněny veškeré aktuální následky způsobené škodním dějem, tedy veškeré nároky (aktuální zjevně v době uzavření dohody o narovnání), nikoliv jen ty, které byly uplatněny v řízení (sp. zn. , spisová značka, ), uváděla, že stávající spor chce ukončit a žádné jiné neeviduje, považovala dané články smlouvy v podstatě za čestné prohlášení žalobkyně, že žádné jiné spory nevede, výslovně uvedla, že běžnou praxí je pro ní takovými dohodami ukončovat celý spor. Původní znění dohody obsahovalo v čl. IV. bod 4 poslední větu, ve které bylo uvedeno, že poškození se současně zavazují, že žádnou další žalobu nepodají, a pokud ji v mezidobí podali, vezmou ji v celém rozsahu zpět a navrhnou zastavení řízení. Uvedená věta byla z dohody vypuštěna na základě výše již zmíněné připomínky žalované ohledně chápání toho tohoto článku dohody jako čestného prohlášení. Shrnuto, v rámci připomínkování smlouvy žalovaná jednak uvedla, že se odškodňují veškeré aktuální následky, dále vyškrtla to, že se poškození zavazují nepodávat další žaloby, případně ty již podané vzít zpět. Je současně zřejmé, že „aktuálními následky“ rozuměla žalovaná nejen ty uplatněné v řízení sp. zn. , spisová značka, , tedy náhradu za vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy a ztížení společenského uplatnění náhradu za utrpení poškozených, ale veškeré následky v té době aktuálně existující. Její poznámka obsahuje dále připomínku, že soudy jsou ochotny prolamovat promlčecí lhůty ve prospěch poškozených, což může evokovat jedině to, že žalovaná měla při vytváření konceptu dohody o narovnání na mysli staré nároky, u kterých by se řešila otázka promlčení, nikoliv tedy nároky budoucí, u kterých by promlčení nehrálo roli. Jako zábranu uplatnění jakýchkoliv budoucích soudních řízení však uvedené ustanovení zcela zjevně nechápala žalobkyně. V době, kdy účastníci precizovali dohodu o narovnání, se naprosto zásadně rozešli v tom, co považovaly za aktuální následky škodní události, zda jimi byly jen v té době aktuálně probíhající spory anebo existence jakýchkoliv, třeba i jen latentních nároků. Tomu odpovídal i další postup účastnic tohoto řízení (jednaly spolu při uzavření dohody o narovnání poprvé, měřítko předchozí zavedené praxe nepřichází v úvahu), když žalovaná měla věc za uzavřenou, žalobkyně naopak iniciovala toto řízení. Podle názoru odvolacího soudu nemá vůbec žádnou váhu skutečnost, že žalobkyně žalobou uplatňuje pouze část svého nároku (za určité ohraničené období), její výklad dohody o narovnání je konzistentní, uvedenou procesní strategii zvolila zjevně kvůli odmítavému stanovisku žalované, jež jí muselo být známo z vyjádření žalované k předžalobní výzvě. Dovozovat z této strategie cokoliv směrem k výkladu dohody o narovnání, jak to v řízení činila žalovaná (zřejmě v tom má být spatřována určitá nejistota samotné žalobkyně ohledně výkladu smlouvy anebo její nečestnost), nepovažuje odvolací soud za relevantní.25. Odvolací soud má tedy za to, že za situace, kdy nelze dospět k tomu, jaký byl společný úmysl účastníků, neboť jejich představy se zcela diametrálně lišily, je nutno jej vyložit podle objektivního významu, tedy podle toho, jaký význam by termínům smlouvy „veškeré nároky proti žalobkyni, které vznikly v souvislosti se škodní událostí, a které existují ke dni podpisu této dohody“ a „nároky vypořádané touto dohodou“ přikládala zpravidla osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Nutné je i vyložit to, co účastníce rozuměly dovětkem o tom, že vypořádání platí i pro případ jakékoliv změny poměrů či podmínek, neboť právě jemu přiznává každá z účastnic jiný význam a vyložit jej na základě společného úmyslu smluvních stran nelze. V souladu s § 556 odst. 1 věta druhá o. z. bylo tak třeba zjistit, jaký význam by uvedeným ustanovením dala rozumně uvažující osoba ve stejném postavení jako účastníci.26. Odvolací soud považuje za přiléhavé poukázat na to, že prvotní verzi dohody koncipoval právní zástupce žalované, podstatným způsobem ji připomínkoval, ačkoliv je právním profesionálem, spolu se zástupcem žalobkyně, rovněž právním profesionálem, vytvořili dohodu, která je obtížně vyložitelná i pro právníky (pro soudy obou stupňů). Pro žalobkyni, které byla dohoda určena a která je právním laikem, musela být vyložitelná o to hůře, stejně obtížně srozumitelná musí být i pro kteroukoliv jinou osobu, která je právním laikem, která je tedy ve shodném postavení toho, komu byla smlouva určena, kdo se jí měl řídit.27. Odvolací soud už výše v odůvodnění tohoto rozsudku připomněl, že nárok, který je v tomto řízení uplatňován, existoval v latentní podobě již v době probíhajícího řízení sp. zn. , spisová značka, , čehož si zástupci účastnic museli být vědomi, protože péče o nezletilého v rozsahu vysoce přesahujícím běžnou péči byla a je nutná po dobu celého jeho života, přesto tento nárok na náklady spojené s péčí o zdraví podle § 2960 o. z. není v dohodě vůbec zmíněn, na rozdíl od ostatních náhrad při újmě na přirozených právech člověka, které jsou uvedeny v bodě III. 1 dohody. V řízení sp. zn. , spisová značka,  ani nárok na náklady spojené s péčí ještě uplatněn nebyl, přestože zřejmě již určité náklady s péčí žalobkyně v té době vynaložila. Projev vůle žalované byl určen žalobkyni přímo, byť byla zastoupena v řízení právním zástupcem, žalobkyně je právním laikem. Odvolací soud má za to, že uvedenou smlouvu by si každá osoba, která nemá právnické vzdělání, v postavení žalobkyně, vyložila jedině tak, že dohoda se týká pouze nároků, která byly uplatněny v řízení sp. zn. , spisová značka, , případně jenom té části nároku na náhradu za péči, která vznikla do doby podpisu dohody, s tím, že takové nároky již znovu uplatnit žalobou nelze (tak, jak to uvádí článek IV. bod 4 dohody), ani kdyby se snad v budoucnu něco změnilo (došlo ke změně poměrů anebo podmínek terminologií dohody). V situaci, ve které se účastníce nacházely, by chápala dohodu tak, jak je předesíláno v čl. II. dohody, tedy že žalovaná prostřednictví ní chce vyřešit a narovnat veškeré nároky, které vznikly do dne uzavření dohody o narovnání a které jsou sporné, jež tedy byly uplatněny u soudu v řízení, které bylo vedeno pod sp. zn. , spisová značka, . Každá osoba pečující v tom rozsahu a intenzitě o poškozeného, jako to činí žalobkyně, by se raději vzdala části uplatněného nároku (původně žalobou v řízení sp. zn. , spisová značka,  bylo uplatněno 25 500 000 Kč), jež by jistě chápala jako spravedlivě vyčíslený, výměnou za to, že bude mít spor o uplatněný nárok uzavřený a bude se moci naplno věnovat péči o poškozeného. Není však důvodu předpokládat, že by uvedenou dohodu měl kdokoliv v postavení žalobkyně chápat restriktivně tak, že její budoucí péči o poškozeného a vynaložené náklady již nebudou nikdy vzaty v potaz, nebudou (s výjimkou státních příspěvků) jinak (škůdcem) sanovány a ať již vzniknou v jakékoliv výši, nebudou moci být vymáhány. Pro právního laika by takový výklad byl nepochopitelný a nepřijatelný již jen proto, že v dohodě o narovnání se o tomto druhu náhrady při ublížení na zdraví vůbec nehovoří, připomínány jsou v ní skutečnosti, které odkazují na již vzniklé (do doby podpisu dohody) nároky (v připomínkách se hovoří o promlčení, o uplatněných nárocích, evidovaných sporech, což evokuje minulé či existující, nikoliv budoucí, nároky) každý právní laik by přitom oprávněně předpokládal, že pakliže dohodu připravovali tři právní profesionálové a měla by uvedený nárok zahrnovat, zcela pregnantně a výslovně by byl v dohodě zmíněn, tak jako v ní bylo uvedeno například ztížení společenského uplatnění. Vzhledem k tomu, že náklady na péči vznikají průběžně a lze je uplatnit až po jejich vynaložení, pak lze uzavřít, že každá osoba v postavení žalobkyně by si dohodu vyložila pouze tak, že je uplatnit lze, že se jich uvedenou dohodou nevzdala a očekávala by, že pokud žalovaná mínila narovnat skutečně veškeré nároky a jednou pro vždy, uvedla by, že se dohoda týká i nákladů spojených s péčí o zdraví nezletilého, které budou v budoucnu vznikat.28. Odvolací soud opakuje, že má za to, že uvedený výklad se nepříčí ani tomu, co již bylo výše zmíněno a co žalovaná projevila při vyjednávání o obsahu smlouvy a neodporuje rozumnému a spravedlivému uspořádání vztahů mezi účastnicemi. Žalovaná výslovně uvedla, že podle jejího názoru odškodňuje veškeré aktuální následky škodní události, nikoliv pouze ty, které byly uplatněny v řízení sp. zn. , spisová značka, . Žalobkyně, respektive její právní zástupce, mohli uvedené pochopit tak, že dohodou budou odškodněny nejenom nároky na ztížení společenského uplatnění a další, které byly uplatněny v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, , ale i nároky na náhradu nákladů na péči o zdraví nezletilého, které vznikly do dne uzavírání dohody, nikoliv však nároky na péči, které vzniknou vynaložením nákladů po datu uzavření této dohody. Pakliže v další poznámce hovořila žalovaná o „prolamování promlčecích lhůt“, mohlo to žalobkyni jen utvrdit v tom, že se žalovaná zabývá pouze již existujícími nároky, třeba i tak starými, že by u nich došlo k promlčení, tedy i nároky promlčenými, nikoliv však nároky budoucími.29. Odvolací soud shrnuje, že dohoda o narovnání nebránila žalobkyni v tom, aby podala žalobu, žalovaného nároku se nevzdala. Výše již bylo vysvětleno, že podmínky odpovědnosti žalované za újmu byly dány.30. Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31.3.2021, sp. zn. 25 Cdo 289/2020, vyplývá, že uplatnění nároku podle § 2860 o. z. navazuje na prokazatelné vynaložení nákladů, tedy na zajištění péče. Při určení výše náhrady za péči je poté nutné vyjít z konkrétních úkonů, jejich časové náročnosti a ceny profesionální služby, přičemž je třeba zohlednit vyplácený příspěvek na péči (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10.11.2021, sp. zn. 31 Cdo 1904/2021). Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14.1.2015, sp. zn. 31 Cdo 1778/2014, nárok na náhradu nákladů léčení zahrnuje vedle nákladů potřebných k obnovení zdraví nebo zlepšení zdravotního stavu poškozeného po škodní události též náklady na udržení více či méně stabilizovaného zdravotního stavu i v situaci, kdy se další zlepšení nepředpokládá, a rovněž skutečně vynaložené náklady na zajištění pomoci při životních úkonech poškozeného či zabezpečení chodu jeho domácnosti, které poškozený vzhledem k trvalým následkům poškození zdraví nemůže sám vykonávat. Zajišťují-li péči o poškozeného osoby blízké, je nárok dán tehdy, jestliže rozsah jejich činnosti převyšuje míru únosnou pro běžnou lidskou a rodinnou solidaritu a vymyká se běžné rodinné spolupráci a přirozené bezplatné péči.31. K odůvodnění výše nákladů na péči o nezletilého tak, jak ji okresní soud podal v bodech 45 až 49 odůvodnění svého rozsudku, odvolací soud v zásadě nemá co dodat, na toto odůvodnění odkazuje a pouze obecně shrnuje, že okresní soud správně zdůraznil, že péče žalobkyně o nezletilého je absolutní, pro udržení, byť jeho základních životních funkcí naprosto nezbytná, zabírá její veškerý čas a jistě přesahuje péči odpovídající dvěma plným pracovním úvazkům profesionálních ošetřovatelek (pečovatelek). Výši náhrady okresní soud stanovil správně při využití vyhl. č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách a v roce 2023 ještě účinného nařízení vlády č. 567/2006 Sb., o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí. Za správný je pak třeba považovat výpočet měsíčních nákladů (každého měsíce předmětného období) ve výši 15 400 Kč jako rozdíl dvojnásobku minimální mzdy pečovatelky, tj. 34 600 Kč a příspěvku na péči ve výši 19 200 Kč, který pobíral měsíčně nezletilý. Uvedenou výši náhrady rovněž odvolací soud považuje za zcela přiměřenou.32. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.33. Dluh z titulu náhrady újmy na zdraví je splatný na výzvu. Okresní soud správně z této premisy vycházel, dospěl ke skutkovému závěru, že se žalobkyni nepodařilo prokázat, kdy výzvu učinila a zejména kdy byla žalované doručena, což bylo významné proto, že ode dne následujícího po doručení výzvy by mohlo teprve započít prodlení žalované. Jestliže žalovaná reagovala na výzvu dne , datum, , je zřejmé, že v tento den již žalovaná o výzvě věděla a odmítla plnit, je tak přiléhavé tento den považovat za počátek prodlení. Okresní soud správně žalobu částečně zamítl, pokud šlo o požadavek na úrok z prodlení za období od , datum,  do , datum, . Úrok z prodlení okresní soud určil správně za užití § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v tzv. zákonné výši.34. Pokud jde o určení nákladů řízení, okresní soud správně vycházel z § 142 odst. 1 o.s.ř., náklady řízení v podobě nákladů zastoupení přiznal žalobkyni podle správného předpisu (AT). Zcela správně okresní soud rozhodl též o přenesení poplatkové povinnosti ve smyslu § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Pro úspornost odvolací soud zcela odkazuje na body 60,61 rozsudku okresního soudu.35. Ze všech shora uvedených důvodů odvolací soud rozsudek okresního soudu ve výrocích I., III. a IV. podle § 219 o.s.ř. jako věcně správný potvrdil.36. V odvolacím řízení byla zcela úspěšná žalobkyně má proto právo podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení. Ty sestávají z nákladů zastoupení, výslovně přitom účtovala toliko odměnu a hotové výdaje za dva úkony právní služby ve smyslu § 11 AT v podobě vyjádření k odvolání a účasti na jednání odvolacího soudu dne , datum, . Předmětem řízení a tarifní hodnotou ve smyslu § 8 odst. 1 AT v odvolacím řízení zůstala celá částka 154 000 Kč, odměna za každý z úkonů právní služby, vypočtená sazbou podle § 7 bod 5 AT, tak činí 7 260 Kč, hotové výdaje, jež se pojí s každým z úkonů, činí podle § 13 odst. 1,3 AT částku 450 Kč. Celkem tak náklady odvolacího řízení činí 15 420 Kč (/2x7260/ + /2x450/). Tyto náklady uložil odvolací soud uhradit žalované a vedlejší účastnici solidárně.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud. Účastník může podat dovolání do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSUL:2026:8.Co.115.2026.1","publishedAt":"2026-10-29","decisionAt":"2026-07-08","caseNumber":{"senate":8,"registry":"Co","index":115,"year":2026,"pageNumber":174},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Vilém","lastName":"Šetek","titlesAfter":"","function":"předseda senátu"},"courtCode":"KSUL","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o zaplacení 154 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 11. prosince 2025, č. j. 77 C 126/2025-137,","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":77,"registry":"C","index":126,"year":2025,"pageNumber":137},"affectedDate":"2025-12-11","courtCode":"OSUL","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"2","lexNumber":567,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"201","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"204","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"224","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"21","lexNumber":108,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","ZASTAVENI_RIZENI","LHUTY","NAROVNANI","JISTOTA","DOKAZOVANI","VYKLAD_PRAVNIHO_JEDNANI","NAHRADA_NAKLADU","POROD","ZTIZENI_SPOLECENSKEHO_UPLATNENI","NEMAJETKOVA_UJMA","ODVOLANI"]},"styles":[{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}