{"uuid":"f1053d42-5c20-4ca4-9d81-60bda5ed8928","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Mostě rozhodl soudcem Mgr. Marianem Heresem ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"pro 33 376 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 136 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. V části požadující zaplatit částku 27 240 Kč a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 514,42 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7 524,96 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 13 000 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, úrok 24,69 % ročně z částky 13 000 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 978,39 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 866,85 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 7 741,54 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení ve výši 10 % ročně, úrok 24,6 % ročně z částky 7 741,54 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 171,15 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 018,05 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 241,59 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení ve výši 10 % ročně, úrok 25,77 % ročně z částky 4 241,59 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, se žaloba zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalobkyni soud neukládá povinnost nahradit žalovanému náklady řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 136 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b>\n<b>II. V části požadující zaplatit částku 27 240 Kč a dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 514,42 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 7 524,96 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 13 000 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, úrok 24,69 % ročně z částky 13 000 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 978,39 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 4 866,85 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 7 741,54 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení ve výši 10 % ročně, úrok 24,6 % ročně z částky 7 741,54 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 171,15 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 018,05 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 241,59 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení ve výši 10 % ročně, úrok 25,77 % ročně z částky 4 241,59 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí, se žaloba zamítá.</b>\n<b>III. Žalobkyni soud neukládá povinnost nahradit žalovanému náklady řízení.</b>","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 31. 1. 2023, doplněnou dne 15. 5. 2023, domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 33 376 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen,,právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovaným uzavřela dne 17. 5. 2019 smlouvu o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr v hotovosti ve výši 13 000 Kč. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně splatit úvěr spolu se zápůjčním úrokem ve výši 2 600 Kč, odměnou za administrativní činnosti ve výši 2 600 Kč a poplatkem za pojištění ve výši 360 Kč prostřednictvím 60týdenních splátek ve výši 396 Kč, nejpozději do 10. 7. 2020. K uzavření smlouvy o úvěru došlo po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný na úvěr uhradil celkem 5 996 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávky žalobkyni. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 13 000 Kč, poplatků v celkové výši 4 764 Kč, smluvních úroků v kapitalizované výši 7 524,96 Kč a zákonných úroků v kapitalizované výši 2 514,42 Kč. Dále se žalobkyně domáhala uhrazení smluvního úroku ve výši 24,69 % ročně a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od 2. 11. 2022 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dne 2. 3. 2019 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr v hotovosti ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně splatit úvěr spolu se zápůjčním úrokem ve výši 2 000 Kč, odměnou za administrativní činnosti ve výši 2 000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a poplatkem za pojištění ve výši 240 Kč prostřednictvím 60týdenních splátek ve výši 304 Kč, nejpozději do 25. 4. 2020. K uzavření smlouvy o úvěru došlo po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný na úvěr uhradil celkem 8 154 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávky žalobkyni. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 7 741,54 Kč, poplatků v celkové výši 2 344,46 Kč, smluvních úroků v kapitalizované výši 4 866,85 Kč a zákonných úroků v kapitalizované výši 1 978,39 Kč. Dále se žalobkyně domáhala uhrazení smluvního úroku ve výši 24,60 % ročně a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny od 2. 11. 2022 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dne 18. 12. 2018 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr v hotovosti ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně splatit úvěr spolu se zápůjčním úrokem ve výši 2 000 Kč, odměnou za administrativní činnosti ve výši 2 000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a poplatkem za pojištění ve výši 240 Kč prostřednictvím 60týdenních splátek ve výši 304 Kč, nejpozději do 11. 2. 2020. K uzavření smlouvy o úvěru došlo po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný na úvěr uhradil celkem 12 714 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávky žalobkyni. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 4 241,59 Kč, poplatků v celkové výši 1 284,41 Kč, smluvních úroků v kapitalizované výši 3 018,05 Kč a zákonných úroků v kapitalizované výši 1 171,15 Kč. Dále se žalobkyně domáhala uhrazení smluvního úroku ve výši 25,77 % ročně a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny od 2. 11. 2022 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o.s.ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když se žalobkyně ani žalovaný na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřili, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají námitek.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Ze smlouvy o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 18. 12. 2018 soud zjistil, že na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 2 000 Kč, administrativním poplatkem výši 2 000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a pojištěním ve výši 240 Kč, to vše v 60týdenních splátkách po 304 Kč. Žalovaný převzal úvěr v hotovosti, což stvrdil podpisem smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Z karty zákazníka se podává, že žalovaný v době uzavření smlouvy o úvěru byl zaměstnaný jako strojírenský dělník s příjem ve výši 20 113 Kč měsíčně. Bydlel v nájmu, náklady na bydlení činily 4 500 Kč měsíčně, osobní výdaje pak 4 000 Kč. Další úvěry ani hypotéku žalovaný neměl. Dle zákaznické karty byly údaje ověřeny z pracovní smlouvy, výplatních pásek a nájemní smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Ze smlouvy o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 2. 3. 2019 soud zjistil, že na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 2 000 Kč, administrativním poplatkem výši 2 000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a pojištěním ve výši 240 Kč, to vše v 60týdenních splátkách po 304 Kč. Žalovaný převzal úvěr v hotovosti, což stvrdil podpisem smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Z karty zákazníka se podává, že žalovaný v době uzavření smlouvy o úvěru byl zaměstnaný jako operátor s příjem ve výši 20 570 Kč měsíčně. Bydlel v nájmu, náklady na bydlení činily 4 500 Kč měsíčně, osobní výdaje pak 5 000 Kč, na půjčkách hradil 1 368 Kč. Dle zákaznické karty byly údaje ověřeny z pracovní smlouvy, výplatních pásek a nájemní smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Ze smlouvy o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 17. 5. 2019 soud zjistil, že na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 13 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 2 600 Kč, administrativním poplatkem výši 2 600 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč a pojištěním ve výši 360 Kč, to vše v 60týdenních splátkách po 396 Kč. Žalovaný převzal úvěr v hotovosti, což stvrdil podpisem smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Z karty zákazníka se podává, že žalovaný v době uzavření smlouvy o úvěru byl zaměstnaný jako dělník s příjem ve výši 20 540 Kč měsíčně. Bydlel v nájmu, náklady na bydlení činily 4 500 Kč měsíčně, osobní výdaje pak 5 000 Kč, na půjčkách hradil 2 736 Kč. Dle zákaznické karty byly údaje ověřeny z pracovní smlouvy, výplatních pásek a nájemní smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1.11.2022, soud zjistil, že pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 24. 11. 2022, jak je doloženo podacím lístkem ze dne 24. 11. 2022.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Z předložené předžalobní výzvy ze dne 12. 1. 2023 a předloženého podacího lístku ze dne 12. 1. 2023 vyplývá, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Žalobkyně nepředložila soudu žádné listiny, které by dokládaly zkoumání úvěruschopnosti žalovaného při uzavření úvěrové smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen,,o.z.“), neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po 1. 1. 2014).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Dle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Dle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Dle § 87 odst. 1 věta první a třetí a odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným jako spotřebitelem uzavřela tři smlouvy o úvěru, na jejichž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěry v dohodnuté výši. Žalovaný částky převzal a zavázal se je uhradit spolu se souhrnným poplatkem a pojištěním prostřednictvím 60týdenních splátek. Žalovaný na poskytnuté úvěry částečně plnil. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 25. 7. 2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Byť shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje na starý zákon o spotřebitelském úvěru, tak soud je toho názoru, že není sebemenší důvod nepostupovat obdobně i podle nového zákona o spotřebitelském úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaný nemusel neplatnost smluv o úvěru namítat, naopak soud byl povinen k ní přihlédnout z úřední povinnosti. Podstatné je, že úvěruschopnost nebyla právní předchůdkyní žalobkyně řádně posouzena před poskytnutím úvěrů žalovanému. Žalobkyně se v žalobě u posouzení úvěruschopnosti žalovaného omezila na sdělení, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů uvedených v předmětných listinách, které zanesla do karet zákazníka. K posouzení úvěruschopnosti pak žalobkyně soudu předložila pouze tyto zákaznické karty. Soud tak nemohl ověřit správnost údajů v nich uvedených, když podkladové listiny soudu předloženy nebyly. Žalobkyně, ačkoliv byla soudem vyzvána nepředložila soudu žádný důkaz o tom, že se právní předchůdkyně žalobkyně skutečně zabývala řádným zjišťováním majetkových poměrů žalovaného včetně jeho výdajů, neboť soudu nedoložila ani pracovní smlouvu či jiný doklad o příjmech žalovaného ani žádné doklady o výdajích žalovaného. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného tak dle soudu s ohledem na zjištěné okolnosti nebylo provedeno, v souladu se shora citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru ani s uvedenou judikaturou, s odbornou péčí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Jelikož soud shledal smlouvy o úvěru jako absolutně neplatné, představují částky 10 000 Kč, 10 000 Kč a 13 000 Kč (částky poskytnuté žalovanému) bezdůvodné obohacení, které je žalovaný dle § 2991 o.z. a § 2993 o.z. povinen vrátit žalobkyni. Dle sdělení žalobkyně žalovaný na smlouvu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" uhradil částku 12 714 Kč, na smlouvu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" uhradil částku 8 154 Kč a na smlouvu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" uhradil částku 5 996 Kč. Žalovaný je tak povinen žalobkyni vrátit 6 136 Kč (33 000 Kč – 26 864 Kč). Soud žalobkyni nepřiznal úrok z prodlení z této částky ve smyslu § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, z nichž by byl zřejmý okamžik vzniku prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky (viz výrok I).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Dle rozsudku NS ČR ze dne 20. 4. 2022, sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). S ohledem na skutečnost, že žalovaný neuvedl žádná tvrzení, ze kterých by soud mohl stanovit míru možných splátek vymáhané pohledávky, určil dobu splatnosti od právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s ustanovením § 160 o.s.ř., jako třídenní. S ohledem na novou dobu splatnosti určenou soudem, se nemohl žalovaný dostat do prodlení, proto soud nepřiznal zákonný úrok z prodlení, za dobu předcházející.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. Ve zbývající části, tedy co do částky v celkové výši 27 240 Kč, smluvních úroků a zákonných úroků z prodlení, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (viz výrok II).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku III. dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě je zřejmé, že v převážné většině byl ve věci úspěšný žalovaný. Soud však nezjistil, že by žalovanému nějaké náklady řízení vznikly, proto soud neuložil žalobkyni hradit náklady řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 31. 1. 2023, doplněnou dne 15. 5. 2023, domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 33 376 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen,,právní předchůdkyně žalobkyně“) se žalovaným uzavřela dne 17. 5. 2019 smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr v hotovosti ve výši 13 000 Kč. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně splatit úvěr spolu se zápůjčním úrokem ve výši 2 600 Kč, odměnou za administrativní činnosti ve výši 2 600 Kč a poplatkem za pojištění ve výši 360 Kč prostřednictvím 60týdenních splátek ve výši 396 Kč, nejpozději do 10. 7. 2020. K uzavření smlouvy o úvěru došlo po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný na úvěr uhradil celkem 5 996 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávky žalobkyni. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 13 000 Kč, poplatků v celkové výši 4 764 Kč, smluvních úroků v kapitalizované výši 7 524,96 Kč a zákonných úroků v kapitalizované výši 2 514,42 Kč. Dále se žalobkyně domáhala uhrazení smluvního úroku ve výši 24,69 % ročně a zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z dlužné jistiny od 2. 11. 2022 do zaplacení.\nDne 2. 3. 2019 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr v hotovosti ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně splatit úvěr spolu se zápůjčním úrokem ve výši 2 000 Kč, odměnou za administrativní činnosti ve výši 2 000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a poplatkem za pojištění ve výši 240 Kč prostřednictvím 60týdenních splátek ve výši 304 Kč, nejpozději do 25. 4. 2020. K uzavření smlouvy o úvěru došlo po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný na úvěr uhradil celkem 8 154 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávky žalobkyni. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 7 741,54 Kč, poplatků v celkové výši 2 344,46 Kč, smluvních úroků v kapitalizované výši 4 866,85 Kč a zákonných úroků v kapitalizované výši 1 978,39 Kč. Dále se žalobkyně domáhala uhrazení smluvního úroku ve výši 24,60 % ročně a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny od 2. 11. 2022 do zaplacení.\nDne 18. 12. 2018 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr v hotovosti ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal právní předchůdkyni žalobkyně splatit úvěr spolu se zápůjčním úrokem ve výši 2 000 Kč, odměnou za administrativní činnosti ve výši 2 000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a poplatkem za pojištění ve výši 240 Kč prostřednictvím 60týdenních splátek ve výši 304 Kč, nejpozději do 11. 2. 2020. K uzavření smlouvy o úvěru došlo po řádném posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalovaný na úvěr uhradil celkem 12 714 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávky žalobkyni. Žalovaná částka se skládá z jistiny ve výši 4 241,59 Kč, poplatků v celkové výši 1 284,41 Kč, smluvních úroků v kapitalizované výši 3 018,05 Kč a zákonných úroků v kapitalizované výši 1 171,15 Kč. Dále se žalobkyně domáhala uhrazení smluvního úroku ve výši 25,77 % ročně a zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z dlužné jistiny od 2. 11. 2022 do zaplacení.\n2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal zcela pasivní.\n3. Vzhledem k tomu, že v dané věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud v souladu s § 115a, zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o.s.ř.“), rozhodl ve věci samé bez nařízení jednání, když se žalobkyně ani žalovaný na výzvu soudu podle § 101 odst. 4 o. s. ř. ve stanovené lhůtě nevyjádřili, proto soud předpokládá, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemají námitek.\n4. Z listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:\n5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 18. 12. 2018 soud zjistil, že na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 2 000 Kč, administrativním poplatkem výši 2 000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a pojištěním ve výši 240 Kč, to vše v 60týdenních splátkách po 304 Kč. Žalovaný převzal úvěr v hotovosti, což stvrdil podpisem smlouvy.\n6. Z karty zákazníka se podává, že žalovaný v době uzavření smlouvy o úvěru byl zaměstnaný jako strojírenský dělník s příjem ve výši 20 113 Kč měsíčně. Bydlel v nájmu, náklady na bydlení činily 4 500 Kč měsíčně, osobní výdaje pak 4 000 Kč. Další úvěry ani hypotéku žalovaný neměl. Dle zákaznické karty byly údaje ověřeny z pracovní smlouvy, výplatních pásek a nájemní smlouvy.\n7. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 2. 3. 2019 soud zjistil, že na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 2 000 Kč, administrativním poplatkem výši 2 000 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 000 Kč a pojištěním ve výši 240 Kč, to vše v 60týdenních splátkách po 304 Kč. Žalovaný převzal úvěr v hotovosti, což stvrdil podpisem smlouvy.\n8. Z karty zákazníka se podává, že žalovaný v době uzavření smlouvy o úvěru byl zaměstnaný jako operátor s příjem ve výši 20 570 Kč měsíčně. Bydlel v nájmu, náklady na bydlení činily 4 500 Kč měsíčně, osobní výdaje pak 5 000 Kč, na půjčkách hradil 1 368 Kč. Dle zákaznické karty byly údaje ověřeny z pracovní smlouvy, výplatních pásek a nájemní smlouvy.\n9. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 17. 5. 2019 soud zjistil, že na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 13 000 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr vrátit spolu s úrokem ve výši 2 600 Kč, administrativním poplatkem výši 2 600 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč a pojištěním ve výši 360 Kč, to vše v 60týdenních splátkách po 396 Kč. Žalovaný převzal úvěr v hotovosti, což stvrdil podpisem smlouvy.\n10. Z karty zákazníka se podává, že žalovaný v době uzavření smlouvy o úvěru byl zaměstnaný jako dělník s příjem ve výši 20 540 Kč měsíčně. Bydlel v nájmu, náklady na bydlení činily 4 500 Kč měsíčně, osobní výdaje pak 5 000 Kč, na půjčkách hradil 2 736 Kč. Dle zákaznické karty byly údaje ověřeny z pracovní smlouvy, výplatních pásek a nájemní smlouvy.\n11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1.11.2022, soud zjistil, že pohledávka za žalovaným přešla na žalobkyni. Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno dopisem ze dne 24. 11. 2022, jak je doloženo podacím lístkem ze dne 24. 11. 2022.\n12. Z předložené předžalobní výzvy ze dne 12. 1. 2023 a předloženého podacího lístku ze dne 12. 1. 2023 vyplývá, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky.\n13. Žalobkyně nepředložila soudu žádné listiny, které by dokládaly zkoumání úvěruschopnosti žalovaného při uzavření úvěrové smlouvy.\n14. Na právní posouzení věci soud aplikoval zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen,,o.z.“), neboť ke vzniku právních vztahů mezi účastníky došlo již za jeho účinnosti (po 1. 1. 2014).\n15. Dle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.\n16. Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.\n17. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).\n18. Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.\n19. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.\n20. Dle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.\n21. Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.\n22. Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.\n23. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.\n24. Dle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.\n25. Dle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb. platí, že poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.\n26. Dle § 87 odst. 1 věta první a třetí a odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.\n27. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovaným jako spotřebitelem uzavřela tři smlouvy o úvěru, na jejichž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěry v dohodnuté výši. Žalovaný částky převzal a zavázal se je uhradit spolu se souhrnným poplatkem a pojištěním prostřednictvím 60týdenních splátek. Žalovaný na poskytnuté úvěry částečně plnil. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek.\n28. Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci sp. zn. C [číslo] zaujal stanovisko, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.\n29. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, ze dne 25. 7. 2018 věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.\n30. Byť shora uvedené rozhodnutí Nejvyššího soudu odkazuje na starý zákon o spotřebitelském úvěru, tak soud je toho názoru, že není sebemenší důvod nepostupovat obdobně i podle nového zákona o spotřebitelském úvěru.\n31. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve.\n32. S ohledem na shora uvedené dospěl soud k závěru, že žalovaný nemusel neplatnost smluv o úvěru namítat, naopak soud byl povinen k ní přihlédnout z úřední povinnosti. Podstatné je, že úvěruschopnost nebyla právní předchůdkyní žalobkyně řádně posouzena před poskytnutím úvěrů žalovanému. Žalobkyně se v žalobě u posouzení úvěruschopnosti žalovaného omezila na sdělení, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z údajů uvedených v předmětných listinách, které zanesla do karet zákazníka. K posouzení úvěruschopnosti pak žalobkyně soudu předložila pouze tyto zákaznické karty. Soud tak nemohl ověřit správnost údajů v nich uvedených, když podkladové listiny soudu předloženy nebyly. Žalobkyně, ačkoliv byla soudem vyzvána nepředložila soudu žádný důkaz o tom, že se právní předchůdkyně žalobkyně skutečně zabývala řádným zjišťováním majetkových poměrů žalovaného včetně jeho výdajů, neboť soudu nedoložila ani pracovní smlouvu či jiný doklad o příjmech žalovaného ani žádné doklady o výdajích žalovaného. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného tak dle soudu s ohledem na zjištěné okolnosti nebylo provedeno, v souladu se shora citovaným ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru ani s uvedenou judikaturou, s odbornou péčí.\n33. Jelikož soud shledal smlouvy o úvěru jako absolutně neplatné, představují částky 10 000 Kč, 10 000 Kč a 13 000 Kč (částky poskytnuté žalovanému) bezdůvodné obohacení, které je žalovaný dle § 2991 o.z. a § 2993 o.z. povinen vrátit žalobkyni. Dle sdělení žalobkyně žalovaný na smlouvu [číslo] uhradil částku 12 714 Kč, na smlouvu [číslo] uhradil částku 8 154 Kč a na smlouvu [číslo] uhradil částku 5 996 Kč. Žalovaný je tak povinen žalobkyni vrátit 6 136 Kč (33 000 Kč – 26 864 Kč). Soud žalobkyni nepřiznal úrok z prodlení z této částky ve smyslu § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, z nichž by byl zřejmý okamžik vzniku prodlení žalovaného s úhradou dlužné částky (viz výrok I).\n34. Dle rozsudku NS ČR ze dne 20. 4. 2022, sp.zn. 33 Cdo 3675/2021 ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). S ohledem na skutečnost, že žalovaný neuvedl žádná tvrzení, ze kterých by soud mohl stanovit míru možných splátek vymáhané pohledávky, určil dobu splatnosti od právní moci tohoto rozhodnutí v souladu s ustanovením § 160 o.s.ř., jako třídenní. S ohledem na novou dobu splatnosti určenou soudem, se nemohl žalovaný dostat do prodlení, proto soud nepřiznal zákonný úrok z prodlení, za dobu předcházející.\n35. Ve zbývající části, tedy co do částky v celkové výši 27 240 Kč, smluvních úroků a zákonných úroků z prodlení, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (viz výrok II).\n36. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku III. dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V daném případě je zřejmé, že v převážné většině byl ve věci úspěšný žalovaný. Soud však nezjistil, že by žalovanému nějaké náklady řízení vznikly, proto soud neuložil žalobkyni hradit náklady řízení.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSMO:2023:50.C.72.2023.2","publishedAt":"2023-08-21","decisionAt":"2023-06-28","caseNumber":{"senate":50,"registry":"C","index":72,"year":2023,"pageNumber":42},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Marian","lastName":"Heres","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSMO","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"33 376 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"101","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1879","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"115a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2993","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"","lexNumber":110,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1880","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"580","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["BEZDUVODNE_OBOHACENI","PENEZITE_PLNENI","POSTOUPENI_POHLEDAVKY","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}