{"uuid":"f1440046-07d1-4d9d-bdad-c15efb77f7d2","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Dagmar Gottwaldové a soudců Mgr. Jana Rýznara a Mgr. Karly Nekolové ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení částky 24 506 Kč s příslušenstvím,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 18. 5. 2026, č. j. 18 C 64/2026-36,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek okresního soudu se v odvoláním napadeném rozsahu, tj. ve výroku I. co do hmotněprávní lhůty splatnosti přisouzené částky 3 000 Kč a 10 000 Kč a ve výroku II. co do úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 000 Kč za dobu od 10. 3. 2025 do zaplacení a z částky 10 000 Kč za dobu od 12. 3. 2025 do zaplacení,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"a) mění následovně:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročně","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"z částky 500 Kč za dobu od 2. 3. 2026 do zaplacení,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"z částky 500 Kč za dobu od 2. 4. 2026 do zaplacení,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"z částky 500 Kč za dobu od 2. 5. 2026 do zaplacení,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"z částky 500 Kč za dobu od 2. 6. 2026 do zaplacení,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"z částky 500 Kč za dobu od 2. 7. 2026 do zaplacení,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"z částky 500 Kč za dobu od 2. 8. 2026 do zaplacení,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"z částky 500 Kč za dobu od 2. 9. 2026 do zaplacení,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"a dále okresním soudem přisouzenou částku 3 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 150 Kč měsíčně a přisouzenou částku 10 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 350 Kč měsíčně, splatných vždy k prvnímu dni kalendářního měsíce s tím, že první splátka je splatná k 1. 10. 2026, do úplného zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"b) ve zbývajícím rozsahu potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek okresního soudu se v odvoláním napadeném rozsahu, tj. ve výroku I. co do hmotněprávní lhůty splatnosti přisouzené částky 3 000 Kč a 10 000 Kč a ve výroku II. co do úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 000 Kč za dobu od 10. 3. 2025 do zaplacení a z částky 10 000 Kč za dobu od 12. 3. 2025 do zaplacení,a) mění následovně:Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 11,50 % ročněz částky 500 Kč za dobu od 2. 3. 2026 do zaplacení,z částky 500 Kč za dobu od 2. 4. 2026 do zaplacení,z částky 500 Kč za dobu od 2. 5. 2026 do zaplacení,z částky 500 Kč za dobu od 2. 6. 2026 do zaplacení,a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročněz částky 500 Kč za dobu od 2. 7. 2026 do zaplacení,z částky 500 Kč za dobu od 2. 8. 2026 do zaplacení,z částky 500 Kč za dobu od 2. 9. 2026 do zaplacení,a dále okresním soudem přisouzenou částku 3 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 150 Kč měsíčně a přisouzenou částku 10 000 Kč v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 350 Kč měsíčně, splatných vždy k prvnímu dni kalendářního měsíce s tím, že první splátka je splatná k 1. 10. 2026, do úplného zaplacení.b) ve zbývajícím rozsahu potvrzuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Odvoláním napadeným rozsudkem okresní soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč, a to ve splátkách po 500 Kč měsíčně, přičemž první splátka je splatná ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku a každá další pak od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém rozsudek nabude právní moci vždy k 25. dni v měsíci až do úplného zaplacení (výrok I.), ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 11 506 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 000 Kč od 10. 3. 2025 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč od 12. 3. 2025 do zaplacení, žalobu zamítl (výrok II.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Učinil tak v řízení, v němž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 24 506 Kč s příslušenstvím v podobě úroku a úroku z prodlení. Žalobkyně skutkově tvrdila, že dne 7. 2. 2025 uzavřela její právní předchůdkyně (společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" – dále jen „předchůdkyně“) se žalovaným smlouvu o úvěru ve výši 3 000 Kč (dále jen „úvěr č. 1“) a dne 14. 2. 2025 další smlouvu o úvěru ve výši 10 000 Kč (dále jen „úvěr č. 2“). Žalovaný měl první úvěr zaplatit do 9. 3. 2025 i se sjednaným úrokem 36,50 % ročně a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 540 Kč, druhý úvěr byl splatný 11. 3. 2025 i se sjednaným úrokem ve výši 36,50 % ročně a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 500 Kč. Žalovaný ani na jeden úvěr ničeho neuhradil, žalobkyně se dále kromě nesplacených jistin, úroků a poplatků, domáhala rovněž zaplacení sjednaných smluvních pokut, poplatků za administraci prodlení delšího než 14 dní a nákladů na upomínán. U úvěru č. 1) činí požadovaný dluh na nesplaceném zůstatku úvěru 3 000 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru 540 Kč, na smluvní pokutě 996 Kč, na poplatku za upomínku 800 Kč, dále 1 000 Kč, na poplatku za administraci prodlení 700 Kč a 45 Kč na kapitalizovaném úroku. U úvěru č. 2) činí žalobou požadovaný dluh 10 000 Kč na jistině úvěru, 1 500 Kč na poplatku za úvěr, 3 300 Kč na smluvní pokutě, na poplatku za upomínky 800 Kč a 1 000 Kč, na poplatku za administraci prodlení 700 Kč a na kapitalizovaném úroku 125 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2025 byly tyto pohledávky postoupeny na žalobkyni. Žalobkyně se pak kromě těchto částek domáhá také úhrady běžícího úroku z prodlení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Na základě provedeného dokazování okresní soud dospěl k závěru o pouze částečné důvodnosti žaloby z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno uzavření obou úvěrových smluv jako smluv o spotřebitelském úvěru, které okresní soud vyhodnotil jako absolutně neplatné dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), neboť banka nedostála svým povinnostem stanoveným v § 86 ZoSÚ, jelikož nezkoumala řádně úvěruschopnost žalovaného. Okresní soud tak dospěl k závěru o nutnosti vypořádání vzájemného vztahu účastníků dle § 87 odst. 1 ZoSÚ. Na základě smluv byla žalovanému poskytnuta částka 3 000 Kč a 10 000 Kč, přičemž žalovaný dosud nevrátil žalobkyni ničeho. Proto je nadále povinen vrátit na jistině úvěru č. 1) částku 3 000 Kč a na jistině úvěru č. 2) částku 10 000 Kč. Okresní soud proto v této části žalobě vyhověl, přičemž dospěl k závěru, že žalobkyně nemá nárok na žádné další plnění vyplývající z neplatné smlouvy, a to ani na úrok z prodlení. Hmotněprávní splatnost obou nároků na vydání bezdůvodného obohacení z obou smluv stanovil do budoucna v měsíčních splátkách ve výši 500 Kč splatných vždy k 25. dni v měsíci s tím, že první splátku je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku. Okresní soud vyložil, že žalovaný je v nepříznivé finanční situaci, a proto mu bylo umožněno hradit dluh ve splátkách po 500 Kč. Současně pak dovodil, že procesní úspěch a neúspěch obou účastníků byl v zásadě stejný, a proto žádnému z nich nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Proti tomuto rozsudku, a to proti části výroku II. co do úroků z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 000 Kč od 10. 3. 2025 do zaplacení a z částky 10 000 Kč od 12. 3. 2025 do zaplacení, a proti výroku III., podala žalobkyně včasné odvolání s návrhem, aby odvolací soud v tomto rozsahu rozsudek změnil a žalobě vyhověl. Žalobkyně nesouhlasila se závěrem okresního soudu, že se jedná o nově vzniklý nárok a že dosud nenastalo prodlení žalovaného. Povinnost žalovaného vrátiti jistiny úvěrů nevznikla až vydáním rozsudku, žalovaný obdržel peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč dne 7. 2. 2025 a ve výši 10 000 Kč dne 14. 2. 2025. Počátek prodlení se dle žalobkyně odvíjí od výzvy žalobkyně k vrácení bezdůvodného obohacení, přičemž žalovaný byl nejpozději vyzván předžalobní výzvou ze dne 23. 5. 2025, žalobkyně odkázala na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2024, sp. zn. 33 Cdo 1992/2024, v němž Nejvyšší soud dovodil, že splatnost nároku na vydání bezdůvodného obohacení je vázána na výzvu věřitele. Žalobkyně odkázala rovněž na rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 21 Co 88/2024, v němž byla rovněž dovozena neplatná úvěrová smlouva, avšak soud přiznal žalobkyni i nárok na úrok z prodlení. Žalobkyně dále namítala, že sám žalovaný uvedl v řízení, že je schopen a ochoten hradit na svůj dluh měsíčně splátky ve výši 500 Kč, nelze proto přijmout závěr, že nemohl být v prodlení s vrácením nesplacených jistin úvěrů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Žalovaný ve svém vyjádření k odvolání žalobkyně navrhoval potvrzení rozsudku okresního soudu v odvoláním napadeném rozsahu. Namítal, že rozsudek okresního soudu je správný. Poukázal na znění důvodové zprávy k § 87 ZoSÚ, v níž je zdůrazněno, že § 87 ZoSÚ slouží k ochraně spotřebitele, tedy aby nemusel vracet poskytnutou jistinu ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem, tj. jen v takových splátkách, které je schopen splácet. Dále důvodová zpráva stanoví, že pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu dle svých možností, nemůže se dostat do prodlení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu, tj. podle obsahu odvolání žalobkyně především ve výroku II., a to co do úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 000 Kč od 10. 3. 2025 do zaplacení a z částky 10 000 Kč od 12. 3. 2025 do zaplacení a v nákladovém výroku III. Odvolací soud však má současně za to, že z obsahu odvolání žalobkyně plyne (§ 41 odst. 2 o. s. ř.), že napadla rozsudek okresního soudu i v jeho výroku I., a to pouze v okresním soudem určené lhůtě hmotněprávní splatnosti tam přisouzené částky 13 000 Kč. Žalobkyně totiž svým odvoláním napadla také závěr okresního soudu, že splatnost pohledávky žalobkyně nastala teprve v důsledku rozhodnutí okresního soudu. Tím žalobkyně zjevně napadá závěr okresního soudu o hmotněprávní splatnosti dlužných jistin obou úvěrů ve smyslu § 87 odst. 1 a 2 ZoSÚ. V uvedeném rozsahu pak odvolací soud provedl přezkum rozsudku okresního soudu ve smyslu § 212a odst. 1, 2, 3 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), přičemž žádné vady řízení uvedené v § 212a odst. 5 o. s. ř. neshledal. Po takto provedeném přezkumu pak dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání žalobkyně je částečně důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Odvolací soud považuje za nutné v prvé řadě uvést, že zcela sdílí veškerá skutková zjištění učiněná okresním soudem z jednotlivých důkazů (uvedená v odstavcích 6 až 10 odůvodnění rozsudku) a pro zestručnění na ně plně odkazuje. Odvolací soud pak také sdílí závěr okresního soudu o absolutní neplatnosti obou smluv o úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ. Ostatně tento závěr pak ve svém odvolání nezpochybnila ani sama žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Předmětem odvolacího přezkumu pak nebyla ani výše bezdůvodného obohacení žalovaného, okresním soudem pravomocně přiznaná v částce 13 000 Kč ve výroku I. rozsudku okresního soudu, kterou je žalovaný povinen vrátit žalobkyni. Přezkumu odvolacího soudu však podléhá okresním soudem stanovená hmotněprávní splatnost částky 13 000 Kč a dále pak nárok žalobkyně na úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 000 Kč od 10. 3. 2025 do zaplacení a z částky 10 000 Kč od 12. 3. 2025 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Dle § 87 odst. 2 ZoSÚ je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Dle § 87 odst. 3 ZoSÚ změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Odvolací soud nemá žádných pochyb, že pokud je smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná pro porušení povinnosti poskytovatelem spotřebitelského úvěru dle § 86 odst. 1 věta druhá ZoSÚ, a pokud spotřebitel na základě takto neplatné smlouvy čehokoliv od poskytovatele úvěru na jistině úvěru obdržel, vznikne mu již okamžikem, kdy přijme plnění poskytnuté na základě absolutně neplatné smlouvy, povinnost toto plnění vrátit. Je však nutno odlišovat okamžik vzniku nároku od okamžiku, kdy nastává jeho splatnost (dospělost).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Odvolací soud má v souladu se závěry rozsudku Nejvyššího soudu, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, za to, že ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí je speciální úpravou hmotněprávní splatnosti takto vzniklého nároku na vydání bezdůvodného obohacení, a proto se nepoužije obecná právní úprava občanského zákoníku, tj. § 1958 odst. 2 o. z., která stanoví, že neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu. Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká dle Nejvyššího soudu věřiteli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. Je proto zcela nepřípadný odkaz žalobkyně na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1992/2024, který se zabývá řešením otázky splatnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého v důsledku absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru v režimu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Ostatně v žalobkyní akcentovaném rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 1992/2024 Nejvyšší soud zdůraznil, že splatnost bezdůvodného obohacení v režimu zák. č. 257/2016 Sb. (dále jen „ZoSÚ“) se odvíjí od možností spotřebitele, kdežto v režimu zákona č. 145/2010 Sb. se odvíjí od výzvy věřitele, protože zákon č. 145/2010 Sb. obdobnou právní úpravu, jakou je § 87 ZoSÚ, neobsahuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Splatnost nároku věřitele na vydání bezdůvodného obohacení se tedy odvíjí dle § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ od „doby přiměřené možnostem spotřebitele“ dluh z bezdůvodného obohacení vrátit, tedy nikoliv od výzvy věřitele k zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Pokud však jde o možnosti a schopnosti vrátit nesplacenou jistinu úvěru, Nejvyšší soud již v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 1902/2025 ohledně rozložení břemen tvrzení a důkazního dovodil, že povinnost tvrdit (a prokázat), že není v možnostech a schopnostech spotřebitele jistinu vrátit poté, co jí na základě neplatné smlouvy obdržel, leží plně na spotřebiteli, a nikoliv na poskytovateli úvěru. Ten totiž ani logicky nemůže mít žádné informace o možnostech a schopnostech žalované jako dlužníka jistinu úvěru vrátit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Zjištění okamžiku, zda a k jakému okamžiku se stal dluh (či jeho část) splatný, je otázkou rozhodnou pro posouzení, zda se spotřebitel dostal do prodlení se zaplacením dluhu, a tedy i s otázkou, zda věřiteli náleží úroky z prodlení a v jaké výši, když tato se odvíjí od sazby stanovené pro první den prodlení dlužníka, a to bez ohledu na to, odkdy věřitel úrok z prodlení požaduje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Odvolací senát opakovaně judikuje, že smyslem a účelem § 87 ZoSÚ (a to v souladu s důvodovou zprávou k § 86 a § 87 ZoSÚ) je ochrana spotřebitele, aby poté, kdy je smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná, nebyl vystaven povinnosti splatit dluh bez zbytečného odkladu, i když by to nebylo v jeho možnostech. Smyslem ochrany je, aby se spotřebitel nedostal do prodlení s povinností splnit povinnost vydat bezdůvodné obohacení vzniklé plněním na základě absolutně neplatné smlouvy, pokud není v jeho možnostech dluh ihned zaplatit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Jak správně namítal žalovaný, důvodová zpráva k § 87 ZoSÚ stanoví, že pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu dle svých možností, nemůže se dostat do prodlení. Ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ je proto nutno v souladu s důvodovou zprávou vyložit tak, že s částkou, kterou spotřebitel poskytovateli úvěru nevrátí, ač je to v jeho možnostech, se dostává do prodlení a poskytovateli vznikne nárok na úroky z prodlení v zákonné výši.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Žalovaný již ve svém vyjádření ze dne 23. 3. 2026 tvrdil, že je měsíčně schopen splácet částku maximálně 500 Kč. U jednání okresního soudu pak tvrdil, že je zaměstnán u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" s měsíčním příjmem cca 33 000 Kč, z platu jsou mu prováděny exekuční srážky, po srážkách má příjem cca 27 000 Kč. Má jednu vyživovací povinnost vůči dceři ve výši 2 500 Kč měsíčně, za bydlení hradí 13 000 Kč, má další dluhy, které vznikly z jeho gamblingu, které jsou v soudním řešení. Okresní soud pochybil, pokud žalovaného postupem dle § 118a odst. 3 o.s.ř. nevyzval, aby svá tvrzení prokázal, ač dle judikatury Nejvyššího soudu nese spotřebitel břemeno tvrzení a důkazní o svých možnostech ke splácení bezdůvodného obohacení (sp. zn. 33 Cdo 1902/2025). Tvrzení žalovaného nebyla v řízení před okresním soudem jakkoliv prokázána, přesto z nich okresní soud při stanovení splátek vycházel.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Odvolací soud proto žalovaného, který se dostavil k jednání odvolacího soudu, poučil dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby tvrdil své příjmy a výdaje, tj. své možnosti ke splácení dluhu od okamžiku, kdy žalobkyni vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení, tj. od okamžiku načerpání jistin, až dosud, a rovněž aby pro tato tvrzení označil důkazy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Žalovaný řádně tvrdil, že jeho jediným příjmem je příjem ze zaměstnání u zaměstnavatele ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", a doložil potvrzení zaměstnavatele (čl. 62 spisu) o výši svých příjmů od února 2025 dosud. Potvrzením zaměstnavatele (čl. 62 spisu) bylo prokázáno, že průměrná mzda žalovaného činí cca 32 000 - 33 000 Kč čistého, od září 2025 až dosud jsou mu prováděny ze mzdy exekuční srážky, po exekučních srážkách ze mzdy je žalovanému měsíčně vypláceno průměrně 27 000 Kč čistého. Ohledně výdajů žalovaný tvrdil, že zásadním výdajem jsou náklady na nájemné a služby s nájmem spojené, což činí měsíčně 10 528 Kč (což doložil nájemní smlouvou ze dne 28. 7. 2023), dále hradí náklady na elektřinu ve výši 1 000 Kč měsíčně, na plyn 300 Kč měsíčně, za jídlo měsíčně vynaloží cca 10 000 Kč (tato částka nebyla dokazována, jedná se o částku minimální na zajištění obživy, když na den připadá 333 Kč, což považuje odvolací soud za neoddiskutovatelnou částku na zajištění obživy), rovněž hradí měsíčně výživné na dceru ve výši 2 500 Kč (žalovaný doložil písemné potvrzení o řádném hrazení výživného ze dne 31. 8. 2026, z něhož plyne, že od 2/2025 dosud žalovaný hradí matce pravidelně měsíčně 2 500 Kč na nezletilou dceru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" – čl. 59 spisu).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Žalovaný již okresnímu soudu v podání ze dne 23. 3. 2026 tvrdil, že je v jeho možnostech žalobkyni platit měsíčně na úvěry částku 500 Kč. Na tomto tvrzení setrval i v odvolacím řízení, kdy uvedl, že je stále schopen měsíčně tuto částku hradit. K dotazu soudu uvedl, že před březnem 2026 nebylo v jeho možnostech žalobkyni čehokoliv hradit s ohledem na jiné dluhy. Žalovaný rovněž doložil existenci jiných dluhů (pravomocný rozsudek č.j. 216 C 16/2025-69, a k němu exekuční příkazy).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Odvolací soud s ohledem na výše uvedená zjištění dospěl k závěru, že minimálně od března 2026 bylo v možnostech žalovaného splácet žalobkynin na bezdůvodná obohacení z obou smluv celkem 500 Kč měsíčně. Žalovaný tak však nečinil, ač sám tvrdil, že vskutku bylo v jeho možnostech splácet takovou částku. Okresní soud pochybil, pokud z částek, které žalovaný byl schopen hradit, ale nehradil, nepřiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Jelikož se hmotněprávní splatnost bezdůvodného obohacení vzniklého plněním na základě absolutně neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 věta druhá ZoSÚ odvíjí dle § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ od možností spotřebitele k vrácení jistiny, a jelikož bylo dokazováním zjištěno, že minimálně k 1. 3. 2026 byl žalovaný schopen žalobkyni vrátit první část bezdůvodného obohacení ve výši 500 Kč, a neučinil tak, dostal se dnem 2. 3. 2026 do prodlení s plněním částky 500 Kč. Žalobkyni náleží z částky 500 Kč nárok na úrok z prodlení v zákonné sazbě, která činí v tomto případě 11,50 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V řízení bylo prokázáno, a žalovaný rovněž i sám tvrdil, že i nadále až do dne rozhodnutí odvolacího soudu (dne 17. 9. 2026), bylo v jeho možnostech hradit měsíčně 500 Kč. Proto se žalovaný vždy druhým dnem příslušného měsíce dostal do prodlení se zaplacením těchto splátek. Ke dni rozhodnutí odvolacího soudu tak již měl žalovaný dle jeho tvrzených a prokázaných možností zaplatit žalobkyni celkem 7 x 500 Kč (k 1. 3. 2026, 1. 4. 2026, 1. 5. 2026, 1. 6. 2026, 1. 7. 2026, 1. 8. 2026 a 1. 9. 2026), jelikož ničeho neuhradil, dostal se vždy následujícím dnem do prodlení se zaplacením těchto částek, žalobkyni proto náleží úrok z prodlení dle § 1970 o. z. Do června 2026 činila zákonná sazba úroku z prodlení 11,50 %, od 1. 7. 2026 již 11,75 % ročně. Ke dni rozhodnutí odvolacího soudu tak již nastala splatnost části bezdůvodného obohacení ve výši 3 500 Kč (7 x 500 Kč). Do budoucna (po rozhodnutí odvolacího soudu) odvolací soud stanovil měsíční splátky ve vazbě na každý ze samostatných nároků na vydání bezdůvodného obohacení, a to poměrně dle velikosti nároků na vydání bezdůvodných obohacení. Tedy z měsíční splátky 500 Kč připadá na umoření bezdůvodného obohacení ze smlouvy č. 1) částka 150 Kč a na bezdůvodné obohacení ze smlouvy č. 2) částka 350 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Odvolací soud zdůrazňuje, že pokud se do budoucna změní možnosti spotřebitele, může soud dle § 87 odst. 3 ZoSÚ na návrh některé ze smluvních stran dobu určenou rozhodnutím změnit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Odvolací soud proto změnil rozsudek okresního soudu ve výroku I. jen co do okresním soudem stanovené hmotněprávní lhůty splatnosti, a dále ve výroku II. tak, že přiznal žalobkyni nárok na úroky z prodlení u částek, s nimiž se žalovaný do prodlení ke dni soudního rozhodnutí dostal, jak ve výroku ad I.) tohoto rozsudku uvedeno. Ve zbývajícím rozsahu odvolací soud výrok II. rozsudku okresního soudu (v odvoláním napadeném rozsahu) dle § 219 o. s. ř. potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že ztrátu výhody splátek vskutku nelze u hmotněprávním lhůty splatnosti stanovené dle § 87 ZoSÚ stanovit, neboť se nejedná o pariční lhůtu dle § 160 o. s. ř., ale o hmotněprávní splatnost a hmotněprávní předpis (ZoSÚ) nic takového stanovit neumožňuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Současně se změnou napadeného rozsudku odvolací soud dle § 224 odst. 2 a § 142 odst. 2 o. s. ř. originárně rozhodl výrokem II. o náhradě nákladů řízení před okresním soudem. Odvolací soud dospěl k závěru, že i po částečné změně rozsudku okresního soudu byl v prvostupňovém řízení procesně úspěšnější žalovaný. Hodnotou sporu byla celkem částka 26 879,04 Kč, která je tvořena součtem všech žalovaných částek a příslušenství, které soud kapitalizoval ke dni svého rozhodnutí. Žalobkyně byla procesně úspěšná co do částky 13 177,38 Kč (součet jistin a příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí odvolacího soudu), tedy co do 49 % hodnoty sporu, žalovaný byl úspěšný co do 51 % hodnoty sporu. Žalovanému vzniklo právo na poměrnou náhradu nákladů řízení v rozsahu 2 %, žalovaný se však práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. I v odvolacím řízení byl žalovaný procesně úspěšnější, předmětem odvolacího řízení již bylo jen příslušenství, přičemž žalobkyně byla úspěšná v menším rozsahu, než-li žalovaný. Žalobkyně se domáhala z částky 13 000 Kč úroků z prodlení v sazbě 12 % již od března 2025, úspěšná však byla jen s částí vyjádřenou výrokem I. písm. a) tohoto rozsudku, ve větším rozsahu byla neúspěšná. Žalovanému rovněž vzniklo právo na poměrnou náhradu nákladů odvolacího řízení, těchto se výslovně u jednání vzdal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Odvolací soud proto rozhodl výrokem II., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Odvoláním napadeným rozsudkem okresní soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 13 000 Kč, a to ve splátkách po 500 Kč měsíčně, přičemž první splátka je splatná ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku a každá další pak od měsíce následujícího po měsíci, ve kterém rozsudek nabude právní moci vždy k 25. dni v měsíci až do úplného zaplacení (výrok I.), ve zbývajícím rozsahu, tj. co do částky 11 506 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 000 Kč od 10. 3. 2025 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 10 000 Kč od 12. 3. 2025 do zaplacení, žalobu zamítl (výrok II.) a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).2. Učinil tak v řízení, v němž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 24 506 Kč s příslušenstvím v podobě úroku a úroku z prodlení. Žalobkyně skutkově tvrdila, že dne 7. 2. 2025 uzavřela její právní předchůdkyně (společnost , Anonymizováno,  – dále jen „předchůdkyně“) se žalovaným smlouvu o úvěru ve výši 3 000 Kč (dále jen „úvěr č. 1“) a dne 14. 2. 2025 další smlouvu o úvěru ve výši 10 000 Kč (dále jen „úvěr č. 2“). Žalovaný měl první úvěr zaplatit do 9. 3. 2025 i se sjednaným úrokem 36,50 % ročně a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 540 Kč, druhý úvěr byl splatný 11. 3. 2025 i se sjednaným úrokem ve výši 36,50 % ročně a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 1 500 Kč. Žalovaný ani na jeden úvěr ničeho neuhradil, žalobkyně se dále kromě nesplacených jistin, úroků a poplatků, domáhala rovněž zaplacení sjednaných smluvních pokut, poplatků za administraci prodlení delšího než 14 dní a nákladů na upomínán. U úvěru č. 1) činí požadovaný dluh na nesplaceném zůstatku úvěru 3 000 Kč, na poplatku za poskytnutí úvěru 540 Kč, na smluvní pokutě 996 Kč, na poplatku za upomínku 800 Kč, dále 1 000 Kč, na poplatku za administraci prodlení 700 Kč a 45 Kč na kapitalizovaném úroku. U úvěru č. 2) činí žalobou požadovaný dluh 10 000 Kč na jistině úvěru, 1 500 Kč na poplatku za úvěr, 3 300 Kč na smluvní pokutě, na poplatku za upomínky 800 Kč a 1 000 Kč, na poplatku za administraci prodlení 700 Kč a na kapitalizovaném úroku 125 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2025 byly tyto pohledávky postoupeny na žalobkyni. Žalobkyně se pak kromě těchto částek domáhá také úhrady běžícího úroku z prodlení.3. Na základě provedeného dokazování okresní soud dospěl k závěru o pouze částečné důvodnosti žaloby z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. V řízení bylo prokázáno uzavření obou úvěrových smluv jako smluv o spotřebitelském úvěru, které okresní soud vyhodnotil jako absolutně neplatné dle § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“), neboť banka nedostála svým povinnostem stanoveným v § 86 ZoSÚ, jelikož nezkoumala řádně úvěruschopnost žalovaného. Okresní soud tak dospěl k závěru o nutnosti vypořádání vzájemného vztahu účastníků dle § 87 odst. 1 ZoSÚ. Na základě smluv byla žalovanému poskytnuta částka 3 000 Kč a 10 000 Kč, přičemž žalovaný dosud nevrátil žalobkyni ničeho. Proto je nadále povinen vrátit na jistině úvěru č. 1) částku 3 000 Kč a na jistině úvěru č. 2) částku 10 000 Kč. Okresní soud proto v této části žalobě vyhověl, přičemž dospěl k závěru, že žalobkyně nemá nárok na žádné další plnění vyplývající z neplatné smlouvy, a to ani na úrok z prodlení. Hmotněprávní splatnost obou nároků na vydání bezdůvodného obohacení z obou smluv stanovil do budoucna v měsíčních splátkách ve výši 500 Kč splatných vždy k 25. dni v měsíci s tím, že první splátku je povinen zaplatit do tří dnů od právní moci rozsudku. Okresní soud vyložil, že žalovaný je v nepříznivé finanční situaci, a proto mu bylo umožněno hradit dluh ve splátkách po 500 Kč. Současně pak dovodil, že procesní úspěch a neúspěch obou účastníků byl v zásadě stejný, a proto žádnému z nich nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.4. Proti tomuto rozsudku, a to proti části výroku II. co do úroků z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 000 Kč od 10. 3. 2025 do zaplacení a z částky 10 000 Kč od 12. 3. 2025 do zaplacení, a proti výroku III., podala žalobkyně včasné odvolání s návrhem, aby odvolací soud v tomto rozsahu rozsudek změnil a žalobě vyhověl. Žalobkyně nesouhlasila se závěrem okresního soudu, že se jedná o nově vzniklý nárok a že dosud nenastalo prodlení žalovaného. Povinnost žalovaného vrátiti jistiny úvěrů nevznikla až vydáním rozsudku, žalovaný obdržel peněžní prostředky ve výši 3 000 Kč dne 7. 2. 2025 a ve výši 10 000 Kč dne 14. 2. 2025. Počátek prodlení se dle žalobkyně odvíjí od výzvy žalobkyně k vrácení bezdůvodného obohacení, přičemž žalovaný byl nejpozději vyzván předžalobní výzvou ze dne 23. 5. 2025, žalobkyně odkázala na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2024, sp. zn. 33 Cdo 1992/2024, v němž Nejvyšší soud dovodil, že splatnost nároku na vydání bezdůvodného obohacení je vázána na výzvu věřitele. Žalobkyně odkázala rovněž na rozsudek Městského soudu v Praze sp. zn. 21 Co 88/2024, v němž byla rovněž dovozena neplatná úvěrová smlouva, avšak soud přiznal žalobkyni i nárok na úrok z prodlení. Žalobkyně dále namítala, že sám žalovaný uvedl v řízení, že je schopen a ochoten hradit na svůj dluh měsíčně splátky ve výši 500 Kč, nelze proto přijmout závěr, že nemohl být v prodlení s vrácením nesplacených jistin úvěrů.5. Žalovaný ve svém vyjádření k odvolání žalobkyně navrhoval potvrzení rozsudku okresního soudu v odvoláním napadeném rozsahu. Namítal, že rozsudek okresního soudu je správný. Poukázal na znění důvodové zprávy k § 87 ZoSÚ, v níž je zdůrazněno, že § 87 ZoSÚ slouží k ochraně spotřebitele, tedy aby nemusel vracet poskytnutou jistinu ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem, tj. jen v takových splátkách, které je schopen splácet. Dále důvodová zpráva stanoví, že pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu dle svých možností, nemůže se dostat do prodlení.6. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu, tj. podle obsahu odvolání žalobkyně především ve výroku II., a to co do úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 000 Kč od 10. 3. 2025 do zaplacení a z částky 10 000 Kč od 12. 3. 2025 do zaplacení a v nákladovém výroku III. Odvolací soud však má současně za to, že z obsahu odvolání žalobkyně plyne (§ 41 odst. 2 o. s. ř.), že napadla rozsudek okresního soudu i v jeho výroku I., a to pouze v okresním soudem určené lhůtě hmotněprávní splatnosti tam přisouzené částky 13 000 Kč. Žalobkyně totiž svým odvoláním napadla také závěr okresního soudu, že splatnost pohledávky žalobkyně nastala teprve v důsledku rozhodnutí okresního soudu. Tím žalobkyně zjevně napadá závěr okresního soudu o hmotněprávní splatnosti dlužných jistin obou úvěrů ve smyslu § 87 odst. 1 a 2 ZoSÚ. V uvedeném rozsahu pak odvolací soud provedl přezkum rozsudku okresního soudu ve smyslu § 212a odst. 1, 2, 3 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), přičemž žádné vady řízení uvedené v § 212a odst. 5 o. s. ř. neshledal. Po takto provedeném přezkumu pak dospěl odvolací soud k závěru, že odvolání žalobkyně je částečně důvodné.7. Odvolací soud považuje za nutné v prvé řadě uvést, že zcela sdílí veškerá skutková zjištění učiněná okresním soudem z jednotlivých důkazů (uvedená v odstavcích 6 až 10 odůvodnění rozsudku) a pro zestručnění na ně plně odkazuje. Odvolací soud pak také sdílí závěr okresního soudu o absolutní neplatnosti obou smluv o úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ. Ostatně tento závěr pak ve svém odvolání nezpochybnila ani sama žalobkyně.8. Předmětem odvolacího přezkumu pak nebyla ani výše bezdůvodného obohacení žalovaného, okresním soudem pravomocně přiznaná v částce 13 000 Kč ve výroku I. rozsudku okresního soudu, kterou je žalovaný povinen vrátit žalobkyni. Přezkumu odvolacího soudu však podléhá okresním soudem stanovená hmotněprávní splatnost částky 13 000 Kč a dále pak nárok žalobkyně na úrok z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 3 000 Kč od 10. 3. 2025 do zaplacení a z částky 10 000 Kč od 12. 3. 2025 do zaplacení.9. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.10. Dle § 87 odst. 2 ZoSÚ je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.11. Dle § 87 odst. 3 ZoSÚ změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.12. Odvolací soud nemá žádných pochyb, že pokud je smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná pro porušení povinnosti poskytovatelem spotřebitelského úvěru dle § 86 odst. 1 věta druhá ZoSÚ, a pokud spotřebitel na základě takto neplatné smlouvy čehokoliv od poskytovatele úvěru na jistině úvěru obdržel, vznikne mu již okamžikem, kdy přijme plnění poskytnuté na základě absolutně neplatné smlouvy, povinnost toto plnění vrátit. Je však nutno odlišovat okamžik vzniku nároku od okamžiku, kdy nastává jeho splatnost (dospělost).13. Odvolací soud má v souladu se závěry rozsudku Nejvyššího soudu, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, za to, že ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí je speciální úpravou hmotněprávní splatnosti takto vzniklého nároku na vydání bezdůvodného obohacení, a proto se nepoužije obecná právní úprava občanského zákoníku, tj. § 1958 odst. 2 o. z., která stanoví, že neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu. Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká dle Nejvyššího soudu věřiteli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 ZoSÚ. Je proto zcela nepřípadný odkaz žalobkyně na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1992/2024, který se zabývá řešením otázky splatnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého v důsledku absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru v režimu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru. Ostatně v žalobkyní akcentovaném rozhodnutí sp. zn. 33 Cdo 1992/2024 Nejvyšší soud zdůraznil, že splatnost bezdůvodného obohacení v režimu zák. č. 257/2016 Sb. (dále jen „ZoSÚ“) se odvíjí od možností spotřebitele, kdežto v režimu zákona č. 145/2010 Sb. se odvíjí od výzvy věřitele, protože zákon č. 145/2010 Sb. obdobnou právní úpravu, jakou je § 87 ZoSÚ, neobsahuje.14. Splatnost nároku věřitele na vydání bezdůvodného obohacení se tedy odvíjí dle § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ od „doby přiměřené možnostem spotřebitele“ dluh z bezdůvodného obohacení vrátit, tedy nikoliv od výzvy věřitele k zaplacení.15. Pokud však jde o možnosti a schopnosti vrátit nesplacenou jistinu úvěru, Nejvyšší soud již v rozsudku sp. zn. 33 Cdo 1902/2025 ohledně rozložení břemen tvrzení a důkazního dovodil, že povinnost tvrdit (a prokázat), že není v možnostech a schopnostech spotřebitele jistinu vrátit poté, co jí na základě neplatné smlouvy obdržel, leží plně na spotřebiteli, a nikoliv na poskytovateli úvěru. Ten totiž ani logicky nemůže mít žádné informace o možnostech a schopnostech žalované jako dlužníka jistinu úvěru vrátit.16. Zjištění okamžiku, zda a k jakému okamžiku se stal dluh (či jeho část) splatný, je otázkou rozhodnou pro posouzení, zda se spotřebitel dostal do prodlení se zaplacením dluhu, a tedy i s otázkou, zda věřiteli náleží úroky z prodlení a v jaké výši, když tato se odvíjí od sazby stanovené pro první den prodlení dlužníka, a to bez ohledu na to, odkdy věřitel úrok z prodlení požaduje.17. Odvolací senát opakovaně judikuje, že smyslem a účelem § 87 ZoSÚ (a to v souladu s důvodovou zprávou k § 86 a § 87 ZoSÚ) je ochrana spotřebitele, aby poté, kdy je smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná, nebyl vystaven povinnosti splatit dluh bez zbytečného odkladu, i když by to nebylo v jeho možnostech. Smyslem ochrany je, aby se spotřebitel nedostal do prodlení s povinností splnit povinnost vydat bezdůvodné obohacení vzniklé plněním na základě absolutně neplatné smlouvy, pokud není v jeho možnostech dluh ihned zaplatit.18. Jak správně namítal žalovaný, důvodová zpráva k § 87 ZoSÚ stanoví, že pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu dle svých možností, nemůže se dostat do prodlení. Ustanovení § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ je proto nutno v souladu s důvodovou zprávou vyložit tak, že s částkou, kterou spotřebitel poskytovateli úvěru nevrátí, ač je to v jeho možnostech, se dostává do prodlení a poskytovateli vznikne nárok na úroky z prodlení v zákonné výši.19. Žalovaný již ve svém vyjádření ze dne 23. 3. 2026 tvrdil, že je měsíčně schopen splácet částku maximálně 500 Kč. U jednání okresního soudu pak tvrdil, že je zaměstnán u , Anonymizováno,  s měsíčním příjmem cca 33 000 Kč, z platu jsou mu prováděny exekuční srážky, po srážkách má příjem cca 27 000 Kč. Má jednu vyživovací povinnost vůči dceři ve výši 2 500 Kč měsíčně, za bydlení hradí 13 000 Kč, má další dluhy, které vznikly z jeho gamblingu, které jsou v soudním řešení. Okresní soud pochybil, pokud žalovaného postupem dle § 118a odst. 3 o.s.ř. nevyzval, aby svá tvrzení prokázal, ač dle judikatury Nejvyššího soudu nese spotřebitel břemeno tvrzení a důkazní o svých možnostech ke splácení bezdůvodného obohacení (sp. zn. 33 Cdo 1902/2025). Tvrzení žalovaného nebyla v řízení před okresním soudem jakkoliv prokázána, přesto z nich okresní soud při stanovení splátek vycházel.20. Odvolací soud proto žalovaného, který se dostavil k jednání odvolacího soudu, poučil dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby tvrdil své příjmy a výdaje, tj. své možnosti ke splácení dluhu od okamžiku, kdy žalobkyni vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení, tj. od okamžiku načerpání jistin, až dosud, a rovněž aby pro tato tvrzení označil důkazy.21. Žalovaný řádně tvrdil, že jeho jediným příjmem je příjem ze zaměstnání u zaměstnavatele , právnická osoba, , a doložil potvrzení zaměstnavatele (čl. 62 spisu) o výši svých příjmů od února 2025 dosud. Potvrzením zaměstnavatele (čl. 62 spisu) bylo prokázáno, že průměrná mzda žalovaného činí cca 32 000 - 33 000 Kč čistého, od září 2025 až dosud jsou mu prováděny ze mzdy exekuční srážky, po exekučních srážkách ze mzdy je žalovanému měsíčně vypláceno průměrně 27 000 Kč čistého. Ohledně výdajů žalovaný tvrdil, že zásadním výdajem jsou náklady na nájemné a služby s nájmem spojené, což činí měsíčně 10 528 Kč (což doložil nájemní smlouvou ze dne 28. 7. 2023), dále hradí náklady na elektřinu ve výši 1 000 Kč měsíčně, na plyn 300 Kč měsíčně, za jídlo měsíčně vynaloží cca 10 000 Kč (tato částka nebyla dokazována, jedná se o částku minimální na zajištění obživy, když na den připadá 333 Kč, což považuje odvolací soud za neoddiskutovatelnou částku na zajištění obživy), rovněž hradí měsíčně výživné na dceru ve výši 2 500 Kč (žalovaný doložil písemné potvrzení o řádném hrazení výživného ze dne 31. 8. 2026, z něhož plyne, že od 2/2025 dosud žalovaný hradí matce pravidelně měsíčně 2 500 Kč na nezletilou dceru , jméno FO,  – čl. 59 spisu).22. Žalovaný již okresnímu soudu v podání ze dne 23. 3. 2026 tvrdil, že je v jeho možnostech žalobkyni platit měsíčně na úvěry částku 500 Kč. Na tomto tvrzení setrval i v odvolacím řízení, kdy uvedl, že je stále schopen měsíčně tuto částku hradit. K dotazu soudu uvedl, že před březnem 2026 nebylo v jeho možnostech žalobkyni čehokoliv hradit s ohledem na jiné dluhy. Žalovaný rovněž doložil existenci jiných dluhů (pravomocný rozsudek č.j. 216 C 16/2025-69, a k němu exekuční příkazy).23. Odvolací soud s ohledem na výše uvedená zjištění dospěl k závěru, že minimálně od března 2026 bylo v možnostech žalovaného splácet žalobkynin na bezdůvodná obohacení z obou smluv celkem 500 Kč měsíčně. Žalovaný tak však nečinil, ač sám tvrdil, že vskutku bylo v jeho možnostech splácet takovou částku. Okresní soud pochybil, pokud z částek, které žalovaný byl schopen hradit, ale nehradil, nepřiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení.24. Jelikož se hmotněprávní splatnost bezdůvodného obohacení vzniklého plněním na základě absolutně neplatné smlouvy dle § 87 odst. 1 věta druhá ZoSÚ odvíjí dle § 87 odst. 1 věta třetí ZoSÚ od možností spotřebitele k vrácení jistiny, a jelikož bylo dokazováním zjištěno, že minimálně k 1. 3. 2026 byl žalovaný schopen žalobkyni vrátit první část bezdůvodného obohacení ve výši 500 Kč, a neučinil tak, dostal se dnem 2. 3. 2026 do prodlení s plněním částky 500 Kč. Žalobkyni náleží z částky 500 Kč nárok na úrok z prodlení v zákonné sazbě, která činí v tomto případě 11,50 % ročně dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. V řízení bylo prokázáno, a žalovaný rovněž i sám tvrdil, že i nadále až do dne rozhodnutí odvolacího soudu (dne 17. 9. 2026), bylo v jeho možnostech hradit měsíčně 500 Kč. Proto se žalovaný vždy druhým dnem příslušného měsíce dostal do prodlení se zaplacením těchto splátek. Ke dni rozhodnutí odvolacího soudu tak již měl žalovaný dle jeho tvrzených a prokázaných možností zaplatit žalobkyni celkem 7 x 500 Kč (k 1. 3. 2026, 1. 4. 2026, 1. 5. 2026, 1. 6. 2026, 1. 7. 2026, 1. 8. 2026 a 1. 9. 2026), jelikož ničeho neuhradil, dostal se vždy následujícím dnem do prodlení se zaplacením těchto částek, žalobkyni proto náleží úrok z prodlení dle § 1970 o. z. Do června 2026 činila zákonná sazba úroku z prodlení 11,50 %, od 1. 7. 2026 již 11,75 % ročně. Ke dni rozhodnutí odvolacího soudu tak již nastala splatnost části bezdůvodného obohacení ve výši 3 500 Kč (7 x 500 Kč). Do budoucna (po rozhodnutí odvolacího soudu) odvolací soud stanovil měsíční splátky ve vazbě na každý ze samostatných nároků na vydání bezdůvodného obohacení, a to poměrně dle velikosti nároků na vydání bezdůvodných obohacení. Tedy z měsíční splátky 500 Kč připadá na umoření bezdůvodného obohacení ze smlouvy č. 1) částka 150 Kč a na bezdůvodné obohacení ze smlouvy č. 2) částka 350 Kč.25. Odvolací soud zdůrazňuje, že pokud se do budoucna změní možnosti spotřebitele, může soud dle § 87 odst. 3 ZoSÚ na návrh některé ze smluvních stran dobu určenou rozhodnutím změnit.26. Odvolací soud proto změnil rozsudek okresního soudu ve výroku I. jen co do okresním soudem stanovené hmotněprávní lhůty splatnosti, a dále ve výroku II. tak, že přiznal žalobkyni nárok na úroky z prodlení u částek, s nimiž se žalovaný do prodlení ke dni soudního rozhodnutí dostal, jak ve výroku ad I.) tohoto rozsudku uvedeno. Ve zbývajícím rozsahu odvolací soud výrok II. rozsudku okresního soudu (v odvoláním napadeném rozsahu) dle § 219 o. s. ř. potvrdil.27. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že ztrátu výhody splátek vskutku nelze u hmotněprávním lhůty splatnosti stanovené dle § 87 ZoSÚ stanovit, neboť se nejedná o pariční lhůtu dle § 160 o. s. ř., ale o hmotněprávní splatnost a hmotněprávní předpis (ZoSÚ) nic takového stanovit neumožňuje.28. Současně se změnou napadeného rozsudku odvolací soud dle § 224 odst. 2 a § 142 odst. 2 o. s. ř. originárně rozhodl výrokem II. o náhradě nákladů řízení před okresním soudem. Odvolací soud dospěl k závěru, že i po částečné změně rozsudku okresního soudu byl v prvostupňovém řízení procesně úspěšnější žalovaný. Hodnotou sporu byla celkem částka 26 879,04 Kč, která je tvořena součtem všech žalovaných částek a příslušenství, které soud kapitalizoval ke dni svého rozhodnutí. Žalobkyně byla procesně úspěšná co do částky 13 177,38 Kč (součet jistin a příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí odvolacího soudu), tedy co do 49 % hodnoty sporu, žalovaný byl úspěšný co do 51 % hodnoty sporu. Žalovanému vzniklo právo na poměrnou náhradu nákladů řízení v rozsahu 2 %, žalovaný se však práva na náhradu nákladů řízení výslovně vzdal.29. I v odvolacím řízení byl žalovaný procesně úspěšnější, předmětem odvolacího řízení již bylo jen příslušenství, přičemž žalobkyně byla úspěšná v menším rozsahu, než-li žalovaný. Žalobkyně se domáhala z částky 13 000 Kč úroků z prodlení v sazbě 12 % již od března 2025, úspěšná však byla jen s částí vyjádřenou výrokem I. písm. a) tohoto rozsudku, ve větším rozsahu byla neúspěšná. Žalovanému rovněž vzniklo právo na poměrnou náhradu nákladů odvolacího řízení, těchto se výslovně u jednání vzdal.30. Odvolací soud proto rozhodl výrokem II., že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně do dvou měsíců ode dne jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále, pokud napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu, nebo která v rozhodnutí dovolacího soudu nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně, anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Proti výrokům o náhradě nákladů řízení není dovolání přípustné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSOS:2026:15.Co.198.2026.1","publishedAt":"2026-10-13","decisionAt":"2026-09-17","caseNumber":{"senate":15,"registry":"Co","index":198,"year":2026,"pageNumber":74},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Dagmar","lastName":"Gottwaldová","titlesAfter":"","function":"předsedkyně senátu"},"courtCode":"KSOS","caseResultType":["POTVRZENI","ZMENA"],"caseSubject":"o zaplacení částky 24 506 Kč s příslušenstvím,","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":18,"registry":"C","index":64,"year":2026,"pageNumber":36},"affectedDate":"2026-05-18","courtCode":"OSBU","affectedTypes":["CONFIRM","CHANGE"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"87","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"41","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"224","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","BEZDUVODNE_OBOHACENI","LHUTY","DOKAZOVANI","VYZIVNE","SMLOUVA_O_UVERU","VADY_RIZENI","SPLATNOST_POHLEDAVKY","NAHRADA_NAKLADU","SMLOUVA_NAJEMNI","SRAZKY_ZE_MZDY","ODVOLANI"]},"styles":[{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}