{"uuid":"f53bf080-046c-413b-8810-bc75f82d88a5","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Krajský soud v Českých Budějovicích rozhodl jako soud odvolací v senátě složeném z předsedy Mgr. Miloše Póla a soudců JUDr. Pavla Toufara a JUDr. Zuzany Völflové v právní věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"za účasti:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"vedlejšího účastníka: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno účastníka","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa účastníka","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o 367 407,57 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 23. 10. 2025, č. j. 12 C 104/2025-100,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích II. a III. mění takto:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 37 218,39 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejší účastnici na straně žalované na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 27 738 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce vedlejší účastnice.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení částku, 24 732,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"IV. Žalobkyně je povinna nahradit vedlejší účastnici na straně žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 24 732,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. potvrzuje.II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích II. a III. mění takto:Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 37 218,39 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejší účastnici na straně žalované na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 27 738 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce vedlejší účastnice.III. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému na náhradě nákladů odvolacího řízení částku, 24 732,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce.IV. Žalobkyně je povinna nahradit vedlejší účastnici na straně žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 24 732,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Okresní soud v Písku (soud prvního stupně) napadeným rozsudkem zamítl žalobu o zaplacení 367 407,57 Kč s úrokem z prodlení 12,75 % ročně od 10. 1. 2024 do zaplacení (výrok I.), uložil žalobkyni, aby zaplatila žalovanému na náhradě nákladů řízení 74 436,78 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného (výrok II.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit vedlejší účastnici na náhradě nákladů řízení 55 476 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce vedlejší účastnice (výrok III.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Odůvodnění soudu prvního stupně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Soud uvedl, že žalobkyně se domáhala zaplacení 367 407,57 Kč s příslušenstvím z titulu úhrady bolestného a nákladů za vyhotovení znaleckého posudku v situaci, kdy v dopoledních hodinách 8. 12. 2023 na přechodu pro chodce v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" došlo k jejímu uklouznutí na zledovatělém povrchu a následném pádu, při kterém utrpěla vážné zranění hlavy a pravé ruky, které si vyžádalo několikaměsíční hospitalizaci a následnou rekonvalescenci probíhající dosud, přičemž příčina uklouznutí pádu a zranění žalobkyně spočívala v závadě ve schůdnosti, eventuelně v nesplnění povinnosti vlastníka udržovat komunikaci ve stavu umožňujícím bezpečný pohyb osob. Žalovaná uplatněný nárok neuznala ani zčásti a navrhovala zamítnutí žaloby. Soud prvního stupně prvotně poukázal na judikaturu krajských soudů a zejména také Nejvyššího soudu a Ústavního soudu; na podrobně citované závěry z označených rozhodnutí se zde pro stručnost odkazuje s tím, že odvolací soud je vzal na zřetel.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Na základě provedeného dokazování soud prvního stupně uzavřel (viz také bod 32.), že žalobkyně utrpěla úraz hlavy, byla v bezvědomí, byla jí provedena kranioplastika a byla řešena i fraktura jejího pravého zápěstí. Ke zranění došlo dne 8. 12. 2023, když při cestě na nákup přecházela v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" v místě z ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" po vyznačeném přechodu, a i když povětrnostní podmínky byly zhoršené, bylo zasněženo a mrzlo, žalobkyně neměla s ohledem na stav chodníků obavu pokračovat v cestě, jak sama uvedla ve výpovědi na policii. Za polovinou přechodu upadla z důvodu podklouznutí nohy na kluzkém povrchu vozovky, pravděpodobně na zmrazku. Upadla na ruku a udeřila se do hlavy, zvládla se postavit na nohy, poté zastavilo auto, a když odcházela, zahlédla policisty, kteří se ptali, zda nepotřebuje pomoci. Tento průběh události potvrzuje i úřední záznam sepsaný policistou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", podle něhož „dne 8. 12. 2023 s kolegou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"fyzická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" zahlédli v prostoru přechodu pro chodce na začátku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ležet na zemi starší ženu, která se pokoušela vstát, což se jí podařilo dřív, než k ní došli, přičemž jejich nabízenou pomoc odmítla s tím, že je v pořádku.“, a obdobně i svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", který řídil auto, jež zastavilo poté, co se zvedala ze země žalobkyně, popsal obdobně, že „na rozhraní chodníku a silnice v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" viděl ležet paní, která se snažila vstát poté, co asi upadla, byla na čtyřech a zvedala se do stoje. žádné zranění vidět nebylo, komunikovali s ní strážnici a paní odešla.“ Povětrnostní podmínky popsali policisté tak, že „Povrch silnice byl schůdný, prosolený, zbavený vrstvy sněhu, při okrajích chodníků pod obrubníky byly na silnici zmrazky a bílé pruhy na přechodu se leskly, mohly být tedy kluzké.“, a podobně svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" uváděl, že „Silnice byla mokrá, neklouzala, chodníky byly od sněhu uklizeny a vstup na přechod byl též vyklizen a zbytky sněhu a námrazy byly viditelné, na krajích chodníku zmrazky byly.“ Z videozáznamu ke stavu vozovky a chodníků ze dne 8. 12. 2023 vyplynulo, že: „Silnice jsou očištěny, a to jak v prostoru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", tak v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", na komunikaci je dobře viditelné vodorovné dopravní značení přechod pro chodce, na obrubnících a na okrajích komunikace je nahrnut sníh, a to jak ze silnic, tak chodníků. Vstup na přechod pro chodce z chodníku z obou stran je však volný, tedy nahrnutý sníh z tohoto prostoru je odstraněn, a ve směru od prodejny zlatnictví ","anonStyle":"NONE"},{"text":"název","anonStyle":"ANON"},{"text":" jsou patrny na této straně komunikace a přechodu pro chodce zbytky zasněžených ploch, přičemž levá polovina vozovky se jeví jako čistší od sněhu.“ Soud tak nemá pochybnosti o tom, že k úrazu žalobkyně došlo na přechodu pro chodce v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to uklouznutím a následným pádem. Z dokazování dále vyplynulo, že žalovaný rozsah a způsob zajišťování schůdnosti chodníků a místních komunikací stanoví nařízením města ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", přičemž podle čl. 7 se schůdnost, tj. odstraňování sněhu a náledí, zajišťuje v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" jen na jedné straně ulice a závada ve sjízdnosti se v této ulici zmírňuje do 4 hodin od výjezdu, což konkrétně znamenalo, že v daném místě přechodu dle výkazu k údržbě komunikací „od 1. 12. 2023 do 14. 12. 2023 byl realizován prohrn a posyp, přičemž do 8. 12. 2023 nesněžilo.“, což potvrdili i svědecké výslechy ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne 8. 12. 2023 nebyl vyhlášen kalamitní stav, což bylo mezi účastníky nesporné, nebyly žádné srážky a stav chodníků a silnic, zřejmý z fotodokumentace a úředního záznamu policie, byl následující: „byly silnice i chodník uklizeny, bílé pruhy přechodu klouzaly a přechod vykazoval praskliny a výtluky“. Takto popsaný stav silnice, ale i přilehlých chodníků jednoznačně svědčí o tom, že opatření žalovaného ohledně způsobu údržby chodníků lze považovat za splnění povinnosti správy, údržby a oprav ve smyslu § 9 odst. 3 ZoPK. Z uvedeného popisu vyplývá, že pokud jde o schůdnost přechodu přes silnici v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a přilehlých chodníků, kde došlo k úrazu žalobkyně, jako „umožňující bezpečný pohyb chodců, kterým je pohyb přizpůsobený stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům“ ve smyslu § 26 odst. 2 ZoPK, pak z provedeného dokazování vyplynulo jednoznačně, že tento přechod přes silnici a přilehlé chodníky byly schůdné a žalovaný neporušil svou povinnost a není tak odpovědný nahradit škodu dle § 27 odst. 3 ZoPK z titulu vlastnictví přechodu přes silnici ani dle § 27 odst. 6 ZoPK z titulu správcovství chodníku. Žalobkyně totiž mohla předvídat, míru schůdnosti přechodu pro chodce při běžném množství zbytků sněhu a viditelných zmrazků, stejně jako případné kluzkosti bílých pruhů s ohledem na teplotu vzduchu – 4 až – 1 stupeň Celsia per analogiam dle § 26 odst. 7 ZoPK. Pokud žalobkyně argumentovala tím, že se ve dnech před 8. 12. 2023 měnila teplota, která mohla mít vliv na stav přechodu, tj. vozovky a chodníků, pak tuto argumentaci nelze zohlednit zejména ve vztahu k tomu, že žalobkyně sama se vyjádřila tak, že stejnou cestou, tedy přes tentýž přechod pro chodce přecházela cestou na nákup a stav „cesty“ jí tak byl znám.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Na základě uvedených závěrů soud shrnul, že pokud žalující strana dovozovala, že v důsledku nedostatečně uklizeného přechodu došlo ke vzniku objektivní odpovědnosti žalovaného dle ZoPK, pak dle provedeného dokazování a závěrů z něj učiněných soud nemohl dojít k jinému závěru než k tomu, že žalovaný není odpovědný nahradit škodu žalobkyni vzniklou úrazem žalobkyně na přechodu přes silnici v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" dle § 27 odst. 3 a § 27 odst. 6 ZoPK, neboť na úseku zimní údržby komunikací žalovaný učinil i v místě předmětného přechodu vše, co po něm lze spravedlivě požadovat. Toto je v souladu také se závěry nálezu ÚS ČR sp. zn. I. ÚS 2315/15, podle kterého „musí soudy vycházet z toho, že záměrem zákonodárce bylo zajistit chodcům náhradu újmy i v případech, kdy by pro obec bylo značně náročné chodník včas ošetřit a úrazu chodce předejít“, ale současně o „přiznání náhrady a o její výši se rozhodne podle toho, nakolik ke vzniku újmy přispěl sám chodec a naopak nakolik k tomu přispěl vlastník komunikace.“. V dané věci lze shrnout, že pokud žalobkyně viděla uklizenou vozovku, přechod a chodníky, o nichž však s ohledem na venkovní teplotu - 4 až - 1 stupeň Celsia bylo možné předpokládat, že jejich povrch bude klouzat, pak měla přizpůsobit svou chůzi případně zvolenou trasu vzniklé situaci, tím spíše, že jí místo bylo známo z cesty na nákup tentýž den. To, že tak neučinila, nelze přičítat k tíži žalovanému, neboť po něm nelze spravedlivě požadovat 100% úklid chodníků po celém městě v zimním období od veškerého sněhu a zmrazků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Soud má za to, že v dané věci bylo provedeným dokazováním zjištěno, že žalovaný neporušil své povinnosti, neboť prováděl pravidelnou zimní údržbu, naposledy byl v době od 1. 12. 2023 do 14. 12. 2023 realizován prohrn a posyp v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", když od 8. 12. 2023 nesněžilo a tento stav vyplynul i z popisu videozáznamu z místa úrazu v době tohoto úrazu. Důvod vzniku újmy u žalobkyně, který je popsán v žalobě, tak není porušením povinností žalovaného, pro který by bylo možné žalobě o nemajetkovou újmu vyhovět ať již dle § 27 odst. 3 a § 27 odst. 6 ZoPK, jak je podrobně popsáno výše. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl, jak vyplývá z výroku I. rozsudku shora. Nad rámec odůvodnění lze uvést, že tímto rozhodnutím rozhodně není nijak zpochybňována bolest a utrpení žalobkyně, kterým prošla. Soud se však mohl zabývat jen případným, „zjednodušeně řečeno“ podílením se na této bolesti a utrpení žalovaným, což z prokázaného skutkového stavu nebylo možné dovodit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Nad rámec odůvodnění lze též konstatovat, že pokud by bylo možné z prokázaného skutkového stavu dovodit důvodnost nároku žalobkyně na náhradu škody, resp. nemajetkové újmy, pak její výši, vyčíslenou a prokazovanou žalobkyní, by soud považoval za prokázanou, a to ve smyslu závěrů znaleckého posudku, když výši bolestného vyčíslil znalec ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly za jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" na částku 345 861 Kč za rok 2023 a 2024 ve znaleckém posudku ze dne 16. 9. 2024, za který znalec účtoval znalečné 21 546,57 Kč, a to ve dle § 2958 o. z.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Odvolání žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Rozsudek soudu prvního stupně napadla včasným a přípustným odvoláním žalobkyně (§ 201, § 202 a § 204 odst. 1 o. s. ř.). Uvádí, že se domáhá jednak odškodnění újmy na zdraví (bolestné) a dále nákladů na vypracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví odškodňování nemateriálních újem na zdraví, obojí v souvislosti se zraněním, které utrpěla dne 8.12.2023 okolo 10. hodiny dopolední cestou z centra ","anonStyle":"NONE"},{"text":"město","anonStyle":"ANON"},{"text":" zpět domů, když přecházela ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" po vyznačeném přechodu pro chodce nacházejícím se mezi objekty č.p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" a č.p. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" Bylo nasněženo a mrzlo, žalobkyně měla zimní obutí. Na chodnících byly místy zmrazky, ale do té doby neměla problém se schůdností. Vstup na přechod byl od sněhu odklizen jen částečně, asi z jedné poloviny. Vyznačený přechod ten nebyl podle odvolatelky zcela zbaven sněhu a pravděpodobně i zmrazků pod ním, místo se jí však nezdálo neschůdné, již ráno šla tímto místem v opačné směru a nic se nestalo. Snažila se jít opatrně, po vstoupení do vozovky však na přechodu pro chodce někde za polovinou upadla z důvodu podklouznutí nohy na kluzkém povrchu vozovky. Žalobkyně upadla na ruku, kterou si přimáčkla pod sebe, a při pádu se dále udeřila do hlavy v oblasti tváře a spánku. Přestože to bylo bolestivé, zvládla se postavit na nohy a z místa pádu odešla domů. Vybavuje si dále, že na ni někdo volal, zda je v pořádku a nepotřebuje pomoc, na což odpověděla, že zatím neví, ale o pomoc nikoho nežádala. Vzdálenost domova žalobkyně od místa pádu činí jen několik desítek metrů a domů se zvládla dostat sama. Po příchodu domů se žalobkyni přitížilo, a proto zavolala svého manžela, který byl mimo domov, aby žalobkyni vyzvedl a odvezl na polikliniku na ošetření. V ","anonStyle":"NONE"},{"text":"město","anonStyle":"ANON"},{"text":" žalobkyně podstoupila vyšetření ruky a hlavy a vzhledem ke zjištěnému rozsahu poranění byla rychlou záchrannou službou (záznam o výjezdu v čase 10:42 hodin) převezena do nemocnice v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"město","anonStyle":"ANON"},{"text":" a následně do nemocnice v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"město","anonStyle":"ANON"},{"text":", kde ještě téhož dne 8.12.2023 došlo po poruše vědomí žalobkyně k operaci hlavy žalobkyně, po níž byla uvedena do umělého spánku. Při pádu žalobkyně utrpěla krevní podlitiny (stehno, obličejová část hlavy), zlomeninu ruky a krvácení do mozku, kvůli němuž se musela podrobit operaci hlavy, po které jí byla část lebeční kosti dočasně odňata a vrácena zpět až dne 10.3.2024. Hospitalizace žalobkyně trvala až do 19.3.2024. Způsobená zranění tak dosahovala takové závažnosti, že žalobkyni ohrožovala na životě. Při pádu došlo rovněž k poškození dioptrických brýlí, které měla žalobkyně nasazeny.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Dále odvolatelka poukazuje na to, že byla usnesením prvoinstančního soudu č.j. 12 C 104/2025-40 ze dne 30.6.2025 ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 o.s.ř. vyzvána k doplnění svých tvrzení, a proto měla důvod se domnívat, že za sporné považuje prvoinstanční soud právě skutečnosti vyjmenované ve shora uvedené výzvě; jak je však zřejmé z odůvodnění napadeného rozsudku, prvoinstanční soud dospívá k závěru o absenci porušení povinnosti na straně žalovaného – porušení povinnosti přitom mezi vyjmenovanými skutečnostmi ve shora uvedené výzvě absentuje. Žalobkyně proto trvá na tom, že v důsledku shora uvedené výzvy prvoinstančního soudu neměla důvod se domnívat, že za spornou považuje prvoinstanční soud otázku porušení povinnosti žalovaného, a napadený rozsudek proto představuje tzv. překvapivé rozhodnutí. Důvodnost a oprávněnost žaloby byla v průběhu řízení před prvoinstančním soudem prokázána. Jak vyplývá z odůvodnění napadeného rozsudku, prvoinstanční soud svůj závěr o neexistenci odpovědnostního vztahu žalovaného vůči žalobkyni zdůvodnil absencí porušení povinnosti ze strany žalovaného; s takovým závěrem však žalobkyně nesouhlasí a takový závěr považuje za nesprávný. Žalobkyně je především toho názoru, že prvoinstanční soud dospěl k nesprávnému právnímu posouzení, pokud svůj závěr o nedůvodnosti žaloby založil na absenci porušení povinnosti ze strany žalovaného, když je zřejmé, že zde se jedná o odpovědnost bez ohledu na protiprávnost a zavinění (za výsledek). Proto pokud prvoinstanční soud současně dospívá k závěru, že k úrazu došlo v místě, čase a způsobem popisovaným žalobkyní, je žalobkyně toho názoru, že předpoklady odpovědnostního vztahu žalovaného vůči žalobkyni naplněny jsou. Žalobkyně proto nepovažuje za správný ani závěr prvoinstančního soudu o tom, že v místě úrazu se neměla vyskytovat tzv. závada ve schůdnosti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Žalobkyně má za to, že prvoinstanční soud v tomto případě přehlíží podstatnou skutečnost, a sice, že k úrazu žalobkyně došlo na přechodu pro chodce, tj. místě, kde dochází jak k pohybu osob, tak především vozidel. Z uvedených důvodů proto stav přechodu pro chodce na frekventované komunikaci nelze odvozovat od stavu chodníků a ostatních ploch určených výlučně k pohybu chodců; stejně tak z uvedených důvodů nelze od stavu přechodu pro chodce v ranních hodinách, kdy šla žalobkyně do města, odvozovat stav přechodu pro chodce v době úrazu žalobkyně. Nelze proto považovat za nikterak neobvyklé tvrzení žalobkyně, že pokud se týká ostatních míst v ulicích města ","anonStyle":"NONE"},{"text":"město","anonStyle":"ANON"},{"text":" v předmětný den, žalobkyně neměla problém se schůdností, byť po okrajích chodníků byl navrstven shrnutý sníh a místy byly sníh a zmrazky; ostatně ani ve vztahu k přechodu pro chodce žalobkyně neuvádí, že by neschůdný měl být v celé své délce, čemuž nasvědčuje to, že k pádu žalobkyně došlo až za polovinou přechodu pro chodce [sama žalobkyně v úředním záznamu o podání vysvětlení ze dne 3.4.2024 uvedla: Pokud se týká prostoru vyznačeného přechodu pro chodce, tak ten nebyl zcela zbaven sněhu a pravděpodobně i pod tím zmrazků. Místo se mi však nezdálo neschůdné, (…) musel zde být nějaký zmrazek]; rovněž úřední záznam policejního orgánu zmiňuje částečnou zledovatělost.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. V případě, že by nadřízený soud i přes shora uvedené napadený rozsudek ve věci samé potvrdil, je žalobkyně toho názoru, že výroky napadeného rozsudku o náhradě nákladů řízení, kterými byla žalobkyni uložena povinnost nahradit náklady řízení žalovanému i vedlejšímu účastníkovi na straně žalované v plné výši, jsou nesprávné. Žalobkyně je zejména toho názoru, že v tomto případě jsou dány důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by žalovanému ani vedlejšímu účastníkovi na straně žalované nemělo být právo na náhradu nákladů řízení ani zčásti přiznáno. Ústavní soud k podanému uvádí (rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 2933/15), že \"Úkolem obecného soudu proto není pouze mechanicky rozhodnout o náhradě podle výsledku sporu, nýbrž vážit, zda tu neexistují další rozhodující okolnosti mající podstatný vliv na přiznání či nepřiznání náhrady účelně vynaložených nákladů\". Žalobkyně je názoru, že prvoinstanční soud k rozhodování o náhradě nákladů řízení přistoupil právě takovým mechanickým způsobem a je přesvědčena, že v tomto případě lze spatřovat důvody pro aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. a žalovanému ani vedlejšímu účastníkovi na straně žalované náhradu nákladů řízení ani zčásti nepřiznat, a to s odkazem na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2862/07, podle kterého: \"Ustanovení § 150 o. s. ř. tedy neslouží ke zmírňování majetkových rozdílů mezi procesními stranami, ale k řešení situace, v níž je nespravedlivé, aby ten, kdo důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy, obdržel náhradu nákladů, které při této činnosti účelně vynaložil. Rozhodnutí, v souladu s nímž si ten, kdo v řízení uspěl, také ponese sám své náklady, se proto bude spravedlivým jevit především s ohledem na existenci okolností souvisejících s předprocesním stádiem sporu, s chováním účastníků v tomto stadiu, s okolnostmi uplatnění nároku apod.\"","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Žalobkyně považuje za podstatné především chování účastníků v předprocesním stádiu sporu; žalobkyně na tomto místě rekapituluje předprocesní fázi sporu: žalobkyně se v souvislosti se shora uvedenou událostí na žalovaného obrátila nejprve dopisem ze dne 2.8.2025 nazvaným Oznámení o převzetí právního zastoupení; sdělení poškozené, odeslaným prostřednictvím datové schránky právního zástupce téhož dne (prozatím bez vyčíslení konkrétního uplatňovaného nároku); na uvedený dopis žalobkyně od žalovaného ani vedlejšího účastníka na straně žalované neobdržela žádnou reakci, dále žalobkyně dopisem ze dne 24.9.2024, nazvaným Výzva k úhradě a odeslaným prostřednictvím datové schránky právního zástupce téhož dne, uplatnila u žalovaného nárok ve výši 367.407,57 Kč, který je předmětem žaloby; ani na uvedený dopis žalobkyně od žalovaného ani vedlejšího účastníka na straně žalované neobdržela žádnou reakci, dále žalobkyně dopisem ze dne 4.11.2024, nazvaným Výzva k úhradě před podáním žaloby a odeslaným prostřednictvím datové schránky právního zástupce téhož dne, žalovaného opětovně vyzvala k úhradě částky ve výši 367.407,57 Kč, jíž se domáhá touto žalobou; na uvedený dopis žalobkyně reagoval žalovaný dopisem ze dne 8.11.2024, jehož obsahem je pouhé sdělení o předání věci pojišťovně žalovaného, jelikož žalobkyně do dne 6.2.2024, tj. ani po více než 4 měsících od údajného nahlášení pojistné události žalovaným a ani přes mailovou urgenci žalovaného ze dne 15.1.2025, neobdržela žádné stanovisko pojišťovny ani žalovaného k události a uplatněnému nároku, obrátila se žalobkyně za takové situace s uplatněným nárokem na soud; o stanovisku strany žalované k události a uplatněnému nároku se žalobkyně dozvěděla až po zahájení tohoto soudního řízení, a to z podání žalovaného ze dne 14.4.2025, resp. podání vedlejšího účastníka na straně žalované ze dne 16.6.2025. Žalobkyně je názoru, že si při uplatnění svého nároku počínala obvyklým způsobem, když poskytla žalovanému i vedlejšímu účastníkovi na straně žalované dostatečný časový prostor pro posouzení uplatněného nároku; avšak s ohledem na skutečnost, že žalovaného i vedlejšího účastníka na straně žalované byli nečinní, nezbylo žalobkyni než se svým uplatněným nárokem obrátit na soud. Uvedený průběh předprocesního stádia sporu je nutné klást nikoliv k její tíži, ale naopak k tíži žalovaného a vedlejšího účastníka na straně žalované, kteří ani před poskytnutí několikaměsíčního časového prostoru nebyli schopni sdělit žalobkyni svá stanoviska k uplatněnému nároku. Dále je dle názoru žalobkyně nutné při rozhodování o náhradě nákladů řízení přihlédnout též k povaze subjektů na straně žalované (tj. žalovaného i vedlejšího účastníka na straně žalované), kdy se jedná v jednom případě o veřejný subjekt, ve druhé případě o silný kapitálový subjekt, u nichž lze předpokládat vybavenost vlastním dostatečně odborným aparátem, jehož prostřednictvím by mohli vystupovat v soudním řízení. Z výše uvedených důvodů proto nelze považovat za nepřiměřené, pokud by s ohledem na shora uvedené žalovanému ani vedlejšímu účastníkovi na straně žalované nebylo v řízení přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Žalobkyně navrhuje, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalovanému a vedlejšímu účastníkovi na straně žalované uloží povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku ve výši 367.407,57 Kč s příslušenstvím, a dále aby žalovaný a vedlejší účastník na straně žalované byli povinni společně a nerozdílně nahradit žalobkyni náklady řízení před soudy obou stupňů, in eventum zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu v Písku k dalšímu řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Vyjádření žalovaného k odvolání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":15,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Žalovaný ve vyjádření k odvolání uvedl, že soud prvního stupně provedl rozsáhlé dokazování, oba účastníky sporu poučil a své rozhodnutí podrobně zdůvodnil a opřel jej o relevantní argumenty včetně přiléhavé judikatury Ústavního a Nejvyššího soudu. Uvedl, že žalobkyně napadá uvedený rozsudek fakticky ze dvou důvodů - rozsudek považuje za překvapivý a dále že zmiňuje, že stojí na nesprávném posouzení věci. Soud prvního stupně však správně zkoumal naplnění předpokladů pro odpovědnost vlastníka pozemní komunikace za škodu v kontextu ustanovení § 26 ZoPK, přičemž bylo v řízení jednoznačně prokázáno, že žalovaný prováděl řádně zimní údržbu v uvedené lokalitě, jak vyplynulo ze svědeckých výpovědí, videozáznamu a dalších provedených důkazů, přičemž na skutkový stav aplikoval též přiléhavé závěry judikatury Ústavního a Nejvyššího soudu. Po žalovaném tedy nebylo možné spravedlivě požadovat ještě vyšší standard zimní údržby. Byla to naopak právě žalobkyně, která v podstatě ani netvrdila, natožpak dokazovala, že přizpůsobila svou chůzi, obuv apod. nepříznivým povětrnostním podmínkám. Odvolací námitka překvapivosti soudního rozhodnutí pak spíše vykazuje rysy účelovosti, když okresní soud rozhodl plně v souladu s právní úpravou a konstantní judikaturou. V řízení před soudem I. stupně tak bylo prokázáno naplnění liberačního důvodu svědčícího ve prospěch žalovaného dle § 27 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Žalobkyně též napadá výrok o nákladech řízení (nejen z důvodu nesouhlas s výrokem o meritu věci), přitom je to právě žalobkyně, která soudní řízení podáním žaloby v zastoupení advokátem, tedy řádně poučena o rizicích spojených svedením soudního sporu, iniciovala. Není ani pravdou, že by žalovaný nereagoval na výzvy žalobkyně, kdy přinejmenším dne 8. 11. 2024 byla zaslána písemná reakce právního zástupce žalovaného právnímu zástupci žalobkyně. Institut moderačního práva k nákladům řízení dle § 150 občanského soudního řádu je institutem výjimečným a žalobkyně v podstatě ani konkrétně netvrdí, jaké důvody hodné zvláštního zřetele jsou v uvedeném případě dány, pro které by měl soud moderačního práva užít, přičemž prostý odkaz na to, že žalovaný je městem a vedlejší účastník obchodní korporací, takovým důvodem být nemůže. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"město","anonStyle":"ANON"},{"text":" nedisponuje odborným aparátem v oblasti práva a vedení soudních sporů. Mimo to ani žalobkyně netvrdí, že by její majetková situace byla tíživá či jinak nepříznivá. S ohledem na výše uvedené navrhuje žalovaný, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil a uložil žalobkyni povinnost nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Vyjádření vedlejší účastnice k odvolání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Vedlejší účastnice uvedla, že s odvoláním žalobkyně nesouhlasí, považuje je za nedůvodné a v plném rozsahu se ztotožňuje s vyjádřením žalovaného, aniž by opakovala argumentaci uplatněnou před soudem prvního stupně ve věci samé a je rovněž přesvědčena, že napadený rozsudek je správný i ve výroku o náhradě nákladů řízení. Žalobkyně netvrdí a ani neprokazuje důvody, které by odůvodňovaly použití mimořádného moderačního práva dle § 150 o. s. ř. Není žádným argumentem, že vedlejší účastník je silný kapitálový subjekt. Je na každém subjektu soukromého práva, zda pro řešení soudních sporů udržuje litigační oddělení, či zda pro záležitosti soudních sporů využívá služeb advokátních kanceláří, což je zcela běžné a soudy v těchto případech náklady řízení přiznávají.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Řízení před odvolacím soudem","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně postupem podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. při nařízeném jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) a dospěl k závěru o nedůvodnosti odvolání, jde-li o meritum věci a o částečné důvodnosti podaného odvolání, jde-li o rozhodnutí o náhradě nákladů řízení mezi účastníky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. V daném sporu je klíčové posouzení odpovědnosti žalovaného podle § 26 odst. 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále také jen ZoPK) potažmo otázka existence závady ve schůdnosti pozemní komunikace ve smyslu uvedeného ustanovení. Zde konkrétně jde o schůdnost přechodu pro chodce, jež se nachází v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" na společné hranici pozemků parc. č 1602/9 a parc. č. 1617/1 v k. ú ","anonStyle":"NONE"},{"text":"město","anonStyle":"ANON"},{"text":" (pozemky ve vlastnictví města ","anonStyle":"NONE"},{"text":"město","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Na tomto přechodu došlo dne 8. 12. 2023 k podklouznutí, pádu a zranění žalobkyně, jež se z tohoto titulu domáhá zaplacení bolestného a znalečného za posudek vyčíslující bolestné, a to proti městu ","anonStyle":"NONE"},{"text":"město","anonStyle":"ANON"},{"text":" (§ 27 odst. 3 ZoPK).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Podle § 26 odst. 7 ZoPK závadou ve schůdnosti pro účely tohoto zákona se rozumí taková změna ve schůdnosti pozemní komunikace, kterou nemůže chodec předvídat při pohybu přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Podle § 27 odst. 3 ZoPK vlastník místní komunikace nebo chodníku je povinen nahradit škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, místní komunikace nebo průjezdného úseku silnice, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Z citovaného ustanovení § 26 odst. 7 ZoPK je zřejmé, že klade důraz na existenci nepředvídatelné změny (vzhledem k místu a povětrnostním podmínkám) ve schůdnosti pozemní komunikace, a to vzhledem k místu a povětrnostním podmínkám. Ve vztahu k uvedenému zastává ustálená judikatura Nejvyššího soudu závěr, že: „Závadami ve schůdnosti pozemní komunikace se rozumí natolik významné změny (zhoršení) schůdnosti komunikace, že chodec ani při obezřetné chůzi respektující stav komunikace či důsledky povětrnostních vlivů nemůže jejich výskyt předpokládat a účinně na ně reagovat. V podstatě jde o nepředvídatelnou změnu ve schůdnosti způsobenou vnějšími vlivy, kterou chodec nemůže předpokládat\" (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2014, sp. zn. 25 Cdo 184/2013 nebo usnesení ze dne 2. 2. 2015, sp. zn. 25 Cdo 4126/2014) nebo obdobně se uvádí s odkazem na starší judikaturu v rozsudku ze dne 12. 3. 2015, sp. zn. 25 Cdo 3886/2014, že: „Jde o nepředvídatelnou změnu ve schůdnosti komunikace, způsobenou vnějšími vlivy, a to změnu natolik významnou, že chodec ani při obezřetné chůzi respektující stav komunikace či důsledky povětrnostních vlivů nemůže jejich výskyt předpokládat a účinně na ně reagovat“. Jak je patrné i dlouhodobě ustálená judikatura Nejvyššího soudu klade mimořádný důraz na nutnou existenci nepředvídatelné překážky ve schůdnosti komunikace.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Z formulace žalobních tvrzení vyplývá jedna podstatná skutečnost, že žalobkyně měla upadnout na zledovatělém povrchu (viz popis skutku v žalobě), respektive na kluzném povrchu vozovky (viz doplnění žaloby), a že příčinou pádu měla být závada ve schůdnosti event. nesplnění povinnosti vlastníka udržovat komunikace (žaloba). Vzhledem k tomu, že zde zákon konstruuje přísnou objektivní odpovědnost žalovaného, bylo třeba se zabývat nikoliv porušením povinnosti ze strany žalovaného, nýbrž existencí závady ve schůdnosti ve smyslu § 26 odst. 7 ZoPK, tedy existencí nepředvídatelné závady, jež by vedla k upadnutí žalobkyně (z důvodu zledovatělého či kluzkého povrchu, který nemohla předvídat). Zde je nutné zmínit, že samotné vylíčení skutkových okolností v žalobě a jejím doplnění, nesvědčí o uklouznutí a upadnutí žalobkyně v důsledku existence nepředvídatelné překážky ve schůdnosti (způsobené např. náhlou změnou počasí, na kterou by žalovaný nereagoval), či že by zde měl být v danou chvíli špatný (nepřehledný) stav vozovky (zmrazky či plotny pod sněhem atp.). Podstatné zde je, že soud prvního stupně zjistil, že ve dnech 1. 12. 2023 až 14. 12. 2023 byl realizován prohrn a prosyp daného místa (dle plánu), do 8. 12. 2023 a ani tento den nesněžilo (teploty -1 až – 4). Stav silnice i chodníku vyplynul z fotodokumentace, přičemž silnice i chodník byly uklizené, bílé pruhy přechodu klouzaly (praskliny a výtluky), což bylo na první pohled zřejmé - nešlo o skrytou, nepředvídatelnou závadu, a existence zmrazků či zbytků sněhu na přechodu nebyla prokázána, nýbrž vyvrácena. Přišedší policisté potvrdili, že povrch silnice byl schůdný, prosolený, zbavený vrstvy sběhu (tedy na silnici, respektive na přechodu nebyly zbytky sněhu ani zmrazky pod ním), avšak bílé pruhy na přechodu se leskly, a bylo zjevné, že mohou být kluzké. Obdobně jako policisté (kteří žalobkyni i nabízeli pomoc) vypovídal také svědek ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", který uváděl, že povrch silnice na daném místě byl prosolený a dalo se normálně jezdit. I on vyvrací tvrzení žalobkyně, že plocha přechodu nebyla zcela zbavena sněhu a zmrazků. Jestliže žalobkyně tvrdí podklouznutí na kluzkém povrchu vozovky, pak toto odpovídá na přechodu předvídatelně, s ohledem na vizuální stav a povětrnostní podmínky, klouzajícím bílým pruhům.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Lze tedy shrnout, že existence nepředvídatelné závady ve schůdnosti na daném přechodu zde nebyla kvalifikovaně tvrzena a všechny provedené důkazy soudem prvního stupně správně hodnocené naopak jednoznačně možnou existenci nepředvídatelné závady ve schůdnosti vylučují. Počasí sice bylo relativně špatné, ale konstantní a k žádným nenadálým změnám ani vzniku nepředvídatelných situací ve schůdnosti vozovky toho dne nedošlo a v daném místě prokazatelně probíhala údržba; předmětný přechod je zařazen v plánu zimní údržby, která zde probíhala v souladu se stanoveným plánem (Nařízení města ","anonStyle":"NONE"},{"text":"město","anonStyle":"ANON"},{"text":"), přičemž tato údržba vedla k tomu, že předmětný přechod pro chodce byl čistý, zbavený sněhu a zmrazků, pouze se zjevně leskly bílé pruhy, které mohly klouzat, což ovšem bylo předvídatelné, nešlo o sirtuaci „kterou nemůže chodec předvídat“. Dlužno nad rámec uvedeného dodat, že ani v žalobě ani v jejím doplnění se netvrdí, že by snad příčinou pádu byla díra ve vozovce či nerovnost, nýbrž pouze že uklouzla na kluzkém povrchu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. K odvolací námitce týkající se vadného poučení potažmo nepředvídatelnosti soudního rozhodnutí, je nutné uvést, že tato skutečnost nemohla mít vliv na správnost soudního rozhodnutí, neboť odpovědnost podle § 26 odst. 7 ZoPK je konstruována jako objektivní, a tedy se nevyžaduje porušení právní povinnosti žalovaným. Soud sice toto uvádí, avšak současně je z jeho rozhodnutí patrné, a to je podstatné, že vyloučil možný závěr o existenci nepředvídatelné překážky ve schůdnosti, a právě tento závěr, který považuje za správný i odvolací soud, vedl k zamítnutí žaloby. Jinak řečeno zamítnutí žaloby nestojí na závěru o nedostatku porušení právní povinnosti žalovaným.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Ze všech shora uvedených důvodů tedy odvolací soud mohl rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu k zamítnutí žaloby (výrok I. napadeného rozsudku) jako věcně správný potvrdit (§ 219 o.s.ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Nakonec se odvolací soud zabýval odvoláním žalobkyně, jež směřovalo proti výrokům o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně (výroky II. III. napadeného rozsudku). Odvolatelka pro případ neúspěchu ve věci samé měla zato, že by žalovanému a vedlejší účastnici mělo být odepřeno právo na náhradu nákladů řízení podle § 150 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Základní zásadou, která ovládá rozhodování o náhradě nákladů civilního sporného procesu je zásada úspěchu ve věci, vyjádřená v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. V této zásadě se promítá myšlenka, že ten, kdo důvodně bránil své subjektivní právo nebo právem chráněný zájem, by měl mít právo na náhradu nákladů, jež při této procesní činnosti účelně vynaložil, proti účastníku, jenž do jeho právní sféry bezdůvodně zasahoval. Soud tedy zásadně rozhoduje podle úspěchu ve věci, kdy přizná zcela úspěšnému účastníkovi náklady v plné výši případně a není-li úspěšný zcela, přizná mu náklady poměrně podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 - 3 o. s. ř.). Ustanovení § 150 o. s. ř. tedy neslouží ke zmírňování majetkových rozdílů mezi procesními stranami, (byť i toto hledisko se může uplatnit), ale k řešení situace, v níž je nespravedlivé, aby ten, kdo důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy, obdržel náhradu nákladů, které při této činnosti účelně vynaložil. Obecná zásada vyjádřená v ustanovení § 142 o.s.ř. tedy může být prolomena výjimečně, jestliže soud shledá existenci mimořádných okolností případu ve smyslu § 150 o.s.ř. Jde o normu s relativně neurčitou hypotézou, jejíž naplnění je závislé na jedinečných okolnostech každého případu. Aplikace ustanovení § 150 o.s.ř. tedy neslouží k prostému zmírnění majetkových rozdílů mezi stranami sporu, nýbrž k řešení nespravedlivé situace a k odstranění nepřiměřené tvrdosti. Soud proto při aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. kromě finanční, rodinné a sociální situace účastníka budou podstatné i další okolnosti, jako například okolnosti souvisejících s předprocesním stadiem sporu a s chováním účastníků v tomto stadiu (viz usnesení ze dne 6.6.2011, sp. zn. I. ÚS 2862/07), ale i okolností další, jak bude rozvedeno dále.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. V daném případě odvolatelka poukazovala jednak na svou finanční a sociální situaci - je starobní důchodkyní bez reálné možnosti přivýdělku ke starobnímu důchodu, a to i s ohledem na zhoršený zdravotní stav - a dále poukazovala na postoj žalovaného a vedlejší účastnice před podáním žaloby. Odvolací soud má zato, že pouhá skutečnost, že je žalobkyně starobní důchodkyní by ani k částečnému odepření práva na náhradu vést nemohla, neboť žije ve společné domácnosti se svým manželem, přičemž i jeho příjem spoluvytváří její finanční a sociální situaci a současně je patrné z doložených výpisů z katastru nemovitostí, že nejde o osobu nemajetnou. Za daleko podstatnější v poměrech této věci považuje odvolací soud skutečnost že žalovaný ani vedlejší účastnice s žalobkyní před podáním žaloby fakticky nekomunikovali a nedali jí vůbec najevo žádné stanovisko ve vztahu k uplatňovanému nároku (tato skutečnost byla potvrzena i při jednání odvolacího soudu). Jde přitom nepochybně o subjekty, které jsou bez dalšího schopné sdělit alespoň obecné stanovisko obsahující základní důvody nesouhlasu s požadovaným nárokem, aby žalobkyně mohla lépe zvážit, zda svůj nárok u soudu uplatní. Uvedené jako nekorektní postup vyvstává zvláště v situaci, kdy po podání žaloby reagují žalovaný i vedlejší účastnice nepochybně kvalifikovaným způsobem a oba již v zastoupení advokátem, kdy soudu sdělují (logicky) v zásadě shodná stanoviska. Nejde v popsané procesní situaci o to, že by snad odvolací soud chtěl odpírat (jako neúčelné) žalovanému či vedlejší účastnici možnost zastoupení advokátem, nýbrž jde o to, že zde (po předchozí pasivitě) vystupují dva subjekty se zcela totožným zájmem (nejde o účastníky, kteří by proti žalobkyni hájili své relativně samostatné zájmy), kdy si současně fakticky nelze představit, že by žalovaný nerespektoval stanovisko vedlejší účastnice ve věci; je to totiž právě pojišťovna, která by v případě neúspěchu byla povinna plnit. Zastoupení advokátem v řízení před soudem prvního stupně tak ve specifických poměrech této věci podle odvolacího soudu představuje nikoliv využití ústavně zaručeného práva na právní pomoc, nýbrž jeho zneužití na úkor protistrany za účelem pouhého zvýšení nákladů řízení, kdy bylo nepochybné, že žalovaný bude bez dalšího respektovat stanovisko pojišťovny (k uvedeným principům srovnej rozhodnutí Ústavního soudu ze dne sp. zn. I. ÚS 3819/13). Uvedené platí tím spíše, jde-li v případě vedlejší účastnice o profesionála, jehož předmětem činnosti je řešení pojistných událostí mimo jiné i v obdobných případech.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. Ze shora uvedených důvodů proto odvolací soud shledal důvody pro částečné odepření práva na náhradu nákladů řízení jak žalované, tak i vedlejší účastnici, a to v rozsahu jedné poloviny, a proto uložil žalobkyni, aby zaplatila žalovanému 37 218,39 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného a vedlejší účastnici 27 738 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce vedlejší účastnice. Ke změně nákladových výroků II. a III. došlo postupem podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Nakonec odvolací soud rozhodoval o náhradě nákladů odvolacího řízení, kdy dospěl k závěru, že skutečnosti, které vedly ke krácení nákladů řízení před prvním stupněm, se již v této fázi, kdy nelze přihlížet k předžalobní pasivitě žalovaného a vedlejší účastnice, neuplatní. Při rozhodování o nákladech odvolacího řízení odvolací soud postupoval podle § 224 odst. 1 a 2 ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":12,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Náklady odvolací fáze řízení jsou představovány jak v případě zástupce žalovaného, tak v případě zástupce vedlejší účastnice představovány dvěma úkony právní služby, a to za vyjádření k odvolání a za účast při jednání odvolacího soudu dne 20. 8. 2026. Jestliže hodnota jednoho úkonu právní služby je 9 770 Kč (stejně jako před soudem prvního stupně – k tomu viz 42. a 43. napadeného rozsudku), pak hodnota dvou úkonů je 19 540 Kč a k této částce je nutné připočíst také dvě náhrady hotových výdajů po 450 Kč, celkem tedy náklady právního zastoupení žalovaného a stejně vedlejší účastnice jsou dány částkou 20 440 Kč, respektive 24 732,40 Kč po připočtení 21 % DPH, jíž jsou oba zastupující advokáti plátci. Uvedenou částku je žalobkyně povinna zaplatit k rukám zástupce žalovaného, respektive k rukám zástupce vedlejší účastnice do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Další náklady, tedy zejména náklady cestovného ani jeden ze zástupců nevyčíslil ani při jednání odvolacího soudu ani následně, a proto nejsou součástí přiznaných nákladů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":14,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Okresní soud v Písku (soud prvního stupně) napadeným rozsudkem zamítl žalobu o zaplacení 367 407,57 Kč s úrokem z prodlení 12,75 % ročně od 10. 1. 2024 do zaplacení (výrok I.), uložil žalobkyni, aby zaplatila žalovanému na náhradě nákladů řízení 74 436,78 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaného (výrok II.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit vedlejší účastnici na náhradě nákladů řízení 55 476 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce vedlejší účastnice (výrok III.).Odůvodnění soudu prvního stupně.2. Soud uvedl, že žalobkyně se domáhala zaplacení 367 407,57 Kč s příslušenstvím z titulu úhrady bolestného a nákladů za vyhotovení znaleckého posudku v situaci, kdy v dopoledních hodinách 8. 12. 2023 na přechodu pro chodce v , adresa,  došlo k jejímu uklouznutí na zledovatělém povrchu a následném pádu, při kterém utrpěla vážné zranění hlavy a pravé ruky, které si vyžádalo několikaměsíční hospitalizaci a následnou rekonvalescenci probíhající dosud, přičemž příčina uklouznutí pádu a zranění žalobkyně spočívala v závadě ve schůdnosti, eventuelně v nesplnění povinnosti vlastníka udržovat komunikaci ve stavu umožňujícím bezpečný pohyb osob. Žalovaná uplatněný nárok neuznala ani zčásti a navrhovala zamítnutí žaloby. Soud prvního stupně prvotně poukázal na judikaturu krajských soudů a zejména také Nejvyššího soudu a Ústavního soudu; na podrobně citované závěry z označených rozhodnutí se zde pro stručnost odkazuje s tím, že odvolací soud je vzal na zřetel.3. Na základě provedeného dokazování soud prvního stupně uzavřel (viz také bod 32.), že žalobkyně utrpěla úraz hlavy, byla v bezvědomí, byla jí provedena kranioplastika a byla řešena i fraktura jejího pravého zápěstí. Ke zranění došlo dne 8. 12. 2023, když při cestě na nákup přecházela v , adresa,  v místě z , adresa,  po vyznačeném přechodu, a i když povětrnostní podmínky byly zhoršené, bylo zasněženo a mrzlo, žalobkyně neměla s ohledem na stav chodníků obavu pokračovat v cestě, jak sama uvedla ve výpovědi na policii. Za polovinou přechodu upadla z důvodu podklouznutí nohy na kluzkém povrchu vozovky, pravděpodobně na zmrazku. Upadla na ruku a udeřila se do hlavy, zvládla se postavit na nohy, poté zastavilo auto, a když odcházela, zahlédla policisty, kteří se ptali, zda nepotřebuje pomoci. Tento průběh události potvrzuje i úřední záznam sepsaný policistou , jméno FO, , podle něhož „dne 8. 12. 2023 s kolegou , fyzická osoba,  zahlédli v prostoru přechodu pro chodce na začátku , adresa,  ležet na zemi starší ženu, která se pokoušela vstát, což se jí podařilo dřív, než k ní došli, přičemž jejich nabízenou pomoc odmítla s tím, že je v pořádku.“, a obdobně i svědek , jméno FO, , který řídil auto, jež zastavilo poté, co se zvedala ze země žalobkyně, popsal obdobně, že „na rozhraní chodníku a silnice v , adresa,  viděl ležet paní, která se snažila vstát poté, co asi upadla, byla na čtyřech a zvedala se do stoje. žádné zranění vidět nebylo, komunikovali s ní strážnici a paní odešla.“ Povětrnostní podmínky popsali policisté tak, že „Povrch silnice byl schůdný, prosolený, zbavený vrstvy sněhu, při okrajích chodníků pod obrubníky byly na silnici zmrazky a bílé pruhy na přechodu se leskly, mohly být tedy kluzké.“, a podobně svědek , jméno FO,  uváděl, že „Silnice byla mokrá, neklouzala, chodníky byly od sněhu uklizeny a vstup na přechod byl též vyklizen a zbytky sněhu a námrazy byly viditelné, na krajích chodníku zmrazky byly.“ Z videozáznamu ke stavu vozovky a chodníků ze dne 8. 12. 2023 vyplynulo, že: „Silnice jsou očištěny, a to jak v prostoru , adresa, , tak v , adresa, , na komunikaci je dobře viditelné vodorovné dopravní značení přechod pro chodce, na obrubnících a na okrajích komunikace je nahrnut sníh, a to jak ze silnic, tak chodníků. Vstup na přechod pro chodce z chodníku z obou stran je však volný, tedy nahrnutý sníh z tohoto prostoru je odstraněn, a ve směru od prodejny zlatnictví , název,  jsou patrny na této straně komunikace a přechodu pro chodce zbytky zasněžených ploch, přičemž levá polovina vozovky se jeví jako čistší od sněhu.“ Soud tak nemá pochybnosti o tom, že k úrazu žalobkyně došlo na přechodu pro chodce v , adresa, , a to uklouznutím a následným pádem. Z dokazování dále vyplynulo, že žalovaný rozsah a způsob zajišťování schůdnosti chodníků a místních komunikací stanoví nařízením města , adresa, , přičemž podle čl. 7 se schůdnost, tj. odstraňování sněhu a náledí, zajišťuje v , adresa,  jen na jedné straně ulice a závada ve sjízdnosti se v této ulici zmírňuje do 4 hodin od výjezdu, což konkrétně znamenalo, že v daném místě přechodu dle výkazu k údržbě komunikací „od 1. 12. 2023 do 14. 12. 2023 byl realizován prohrn a posyp, přičemž do 8. 12. 2023 nesněžilo.“, což potvrdili i svědecké výslechy , jméno FO,  a , jméno FO, . Dne 8. 12. 2023 nebyl vyhlášen kalamitní stav, což bylo mezi účastníky nesporné, nebyly žádné srážky a stav chodníků a silnic, zřejmý z fotodokumentace a úředního záznamu policie, byl následující: „byly silnice i chodník uklizeny, bílé pruhy přechodu klouzaly a přechod vykazoval praskliny a výtluky“. Takto popsaný stav silnice, ale i přilehlých chodníků jednoznačně svědčí o tom, že opatření žalovaného ohledně způsobu údržby chodníků lze považovat za splnění povinnosti správy, údržby a oprav ve smyslu § 9 odst. 3 ZoPK. Z uvedeného popisu vyplývá, že pokud jde o schůdnost přechodu přes silnici v , adresa,  a přilehlých chodníků, kde došlo k úrazu žalobkyně, jako „umožňující bezpečný pohyb chodců, kterým je pohyb přizpůsobený stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu těchto komunikací a povětrnostním situacím a jejich důsledkům“ ve smyslu § 26 odst. 2 ZoPK, pak z provedeného dokazování vyplynulo jednoznačně, že tento přechod přes silnici a přilehlé chodníky byly schůdné a žalovaný neporušil svou povinnost a není tak odpovědný nahradit škodu dle § 27 odst. 3 ZoPK z titulu vlastnictví přechodu přes silnici ani dle § 27 odst. 6 ZoPK z titulu správcovství chodníku. Žalobkyně totiž mohla předvídat, míru schůdnosti přechodu pro chodce při běžném množství zbytků sněhu a viditelných zmrazků, stejně jako případné kluzkosti bílých pruhů s ohledem na teplotu vzduchu – 4 až – 1 stupeň Celsia per analogiam dle § 26 odst. 7 ZoPK. Pokud žalobkyně argumentovala tím, že se ve dnech před 8. 12. 2023 měnila teplota, která mohla mít vliv na stav přechodu, tj. vozovky a chodníků, pak tuto argumentaci nelze zohlednit zejména ve vztahu k tomu, že žalobkyně sama se vyjádřila tak, že stejnou cestou, tedy přes tentýž přechod pro chodce přecházela cestou na nákup a stav „cesty“ jí tak byl znám.4. Na základě uvedených závěrů soud shrnul, že pokud žalující strana dovozovala, že v důsledku nedostatečně uklizeného přechodu došlo ke vzniku objektivní odpovědnosti žalovaného dle ZoPK, pak dle provedeného dokazování a závěrů z něj učiněných soud nemohl dojít k jinému závěru než k tomu, že žalovaný není odpovědný nahradit škodu žalobkyni vzniklou úrazem žalobkyně na přechodu přes silnici v , adresa,  dle § 27 odst. 3 a § 27 odst. 6 ZoPK, neboť na úseku zimní údržby komunikací žalovaný učinil i v místě předmětného přechodu vše, co po něm lze spravedlivě požadovat. Toto je v souladu také se závěry nálezu ÚS ČR sp. zn. I. ÚS 2315/15, podle kterého „musí soudy vycházet z toho, že záměrem zákonodárce bylo zajistit chodcům náhradu újmy i v případech, kdy by pro obec bylo značně náročné chodník včas ošetřit a úrazu chodce předejít“, ale současně o „přiznání náhrady a o její výši se rozhodne podle toho, nakolik ke vzniku újmy přispěl sám chodec a naopak nakolik k tomu přispěl vlastník komunikace.“. V dané věci lze shrnout, že pokud žalobkyně viděla uklizenou vozovku, přechod a chodníky, o nichž však s ohledem na venkovní teplotu - 4 až - 1 stupeň Celsia bylo možné předpokládat, že jejich povrch bude klouzat, pak měla přizpůsobit svou chůzi případně zvolenou trasu vzniklé situaci, tím spíše, že jí místo bylo známo z cesty na nákup tentýž den. To, že tak neučinila, nelze přičítat k tíži žalovanému, neboť po něm nelze spravedlivě požadovat 100% úklid chodníků po celém městě v zimním období od veškerého sněhu a zmrazků.5. Soud má za to, že v dané věci bylo provedeným dokazováním zjištěno, že žalovaný neporušil své povinnosti, neboť prováděl pravidelnou zimní údržbu, naposledy byl v době od 1. 12. 2023 do 14. 12. 2023 realizován prohrn a posyp v , adresa, , když od 8. 12. 2023 nesněžilo a tento stav vyplynul i z popisu videozáznamu z místa úrazu v době tohoto úrazu. Důvod vzniku újmy u žalobkyně, který je popsán v žalobě, tak není porušením povinností žalovaného, pro který by bylo možné žalobě o nemajetkovou újmu vyhovět ať již dle § 27 odst. 3 a § 27 odst. 6 ZoPK, jak je podrobně popsáno výše. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl, jak vyplývá z výroku I. rozsudku shora. Nad rámec odůvodnění lze uvést, že tímto rozhodnutím rozhodně není nijak zpochybňována bolest a utrpení žalobkyně, kterým prošla. Soud se však mohl zabývat jen případným, „zjednodušeně řečeno“ podílením se na této bolesti a utrpení žalovaným, což z prokázaného skutkového stavu nebylo možné dovodit.6. Nad rámec odůvodnění lze též konstatovat, že pokud by bylo možné z prokázaného skutkového stavu dovodit důvodnost nároku žalobkyně na náhradu škody, resp. nemajetkové újmy, pak její výši, vyčíslenou a prokazovanou žalobkyní, by soud považoval za prokázanou, a to ve smyslu závěrů znaleckého posudku, když výši bolestného vyčíslil znalec , tituly před jménem,  , jméno FO, , , tituly za jménem,  na částku 345 861 Kč za rok 2023 a 2024 ve znaleckém posudku ze dne 16. 9. 2024, za který znalec účtoval znalečné 21 546,57 Kč, a to ve dle § 2958 o. z.Odvolání žalobkyně.7. Rozsudek soudu prvního stupně napadla včasným a přípustným odvoláním žalobkyně (§ 201, § 202 a § 204 odst. 1 o. s. ř.). Uvádí, že se domáhá jednak odškodnění újmy na zdraví (bolestné) a dále nákladů na vypracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví odškodňování nemateriálních újem na zdraví, obojí v souvislosti se zraněním, které utrpěla dne 8.12.2023 okolo 10. hodiny dopolední cestou z centra , město,  zpět domů, když přecházela , adresa,  po vyznačeném přechodu pro chodce nacházejícím se mezi objekty č.p. , číslo,  a č.p. , číslo,  Bylo nasněženo a mrzlo, žalobkyně měla zimní obutí. Na chodnících byly místy zmrazky, ale do té doby neměla problém se schůdností. Vstup na přechod byl od sněhu odklizen jen částečně, asi z jedné poloviny. Vyznačený přechod ten nebyl podle odvolatelky zcela zbaven sněhu a pravděpodobně i zmrazků pod ním, místo se jí však nezdálo neschůdné, již ráno šla tímto místem v opačné směru a nic se nestalo. Snažila se jít opatrně, po vstoupení do vozovky však na přechodu pro chodce někde za polovinou upadla z důvodu podklouznutí nohy na kluzkém povrchu vozovky. Žalobkyně upadla na ruku, kterou si přimáčkla pod sebe, a při pádu se dále udeřila do hlavy v oblasti tváře a spánku. Přestože to bylo bolestivé, zvládla se postavit na nohy a z místa pádu odešla domů. Vybavuje si dále, že na ni někdo volal, zda je v pořádku a nepotřebuje pomoc, na což odpověděla, že zatím neví, ale o pomoc nikoho nežádala. Vzdálenost domova žalobkyně od místa pádu činí jen několik desítek metrů a domů se zvládla dostat sama. Po příchodu domů se žalobkyni přitížilo, a proto zavolala svého manžela, který byl mimo domov, aby žalobkyni vyzvedl a odvezl na polikliniku na ošetření. V , město,  žalobkyně podstoupila vyšetření ruky a hlavy a vzhledem ke zjištěnému rozsahu poranění byla rychlou záchrannou službou (záznam o výjezdu v čase 10:42 hodin) převezena do nemocnice v , město,  a následně do nemocnice v , město, , kde ještě téhož dne 8.12.2023 došlo po poruše vědomí žalobkyně k operaci hlavy žalobkyně, po níž byla uvedena do umělého spánku. Při pádu žalobkyně utrpěla krevní podlitiny (stehno, obličejová část hlavy), zlomeninu ruky a krvácení do mozku, kvůli němuž se musela podrobit operaci hlavy, po které jí byla část lebeční kosti dočasně odňata a vrácena zpět až dne 10.3.2024. Hospitalizace žalobkyně trvala až do 19.3.2024. Způsobená zranění tak dosahovala takové závažnosti, že žalobkyni ohrožovala na životě. Při pádu došlo rovněž k poškození dioptrických brýlí, které měla žalobkyně nasazeny.8. Dále odvolatelka poukazuje na to, že byla usnesením prvoinstančního soudu č.j. 12 C 104/2025-40 ze dne 30.6.2025 ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1 o.s.ř. vyzvána k doplnění svých tvrzení, a proto měla důvod se domnívat, že za sporné považuje prvoinstanční soud právě skutečnosti vyjmenované ve shora uvedené výzvě; jak je však zřejmé z odůvodnění napadeného rozsudku, prvoinstanční soud dospívá k závěru o absenci porušení povinnosti na straně žalovaného – porušení povinnosti přitom mezi vyjmenovanými skutečnostmi ve shora uvedené výzvě absentuje. Žalobkyně proto trvá na tom, že v důsledku shora uvedené výzvy prvoinstančního soudu neměla důvod se domnívat, že za spornou považuje prvoinstanční soud otázku porušení povinnosti žalovaného, a napadený rozsudek proto představuje tzv. překvapivé rozhodnutí. Důvodnost a oprávněnost žaloby byla v průběhu řízení před prvoinstančním soudem prokázána. Jak vyplývá z odůvodnění napadeného rozsudku, prvoinstanční soud svůj závěr o neexistenci odpovědnostního vztahu žalovaného vůči žalobkyni zdůvodnil absencí porušení povinnosti ze strany žalovaného; s takovým závěrem však žalobkyně nesouhlasí a takový závěr považuje za nesprávný. Žalobkyně je především toho názoru, že prvoinstanční soud dospěl k nesprávnému právnímu posouzení, pokud svůj závěr o nedůvodnosti žaloby založil na absenci porušení povinnosti ze strany žalovaného, když je zřejmé, že zde se jedná o odpovědnost bez ohledu na protiprávnost a zavinění (za výsledek). Proto pokud prvoinstanční soud současně dospívá k závěru, že k úrazu došlo v místě, čase a způsobem popisovaným žalobkyní, je žalobkyně toho názoru, že předpoklady odpovědnostního vztahu žalovaného vůči žalobkyni naplněny jsou. Žalobkyně proto nepovažuje za správný ani závěr prvoinstančního soudu o tom, že v místě úrazu se neměla vyskytovat tzv. závada ve schůdnosti9. Žalobkyně má za to, že prvoinstanční soud v tomto případě přehlíží podstatnou skutečnost, a sice, že k úrazu žalobkyně došlo na přechodu pro chodce, tj. místě, kde dochází jak k pohybu osob, tak především vozidel. Z uvedených důvodů proto stav přechodu pro chodce na frekventované komunikaci nelze odvozovat od stavu chodníků a ostatních ploch určených výlučně k pohybu chodců; stejně tak z uvedených důvodů nelze od stavu přechodu pro chodce v ranních hodinách, kdy šla žalobkyně do města, odvozovat stav přechodu pro chodce v době úrazu žalobkyně. Nelze proto považovat za nikterak neobvyklé tvrzení žalobkyně, že pokud se týká ostatních míst v ulicích města , město,  v předmětný den, žalobkyně neměla problém se schůdností, byť po okrajích chodníků byl navrstven shrnutý sníh a místy byly sníh a zmrazky; ostatně ani ve vztahu k přechodu pro chodce žalobkyně neuvádí, že by neschůdný měl být v celé své délce, čemuž nasvědčuje to, že k pádu žalobkyně došlo až za polovinou přechodu pro chodce [sama žalobkyně v úředním záznamu o podání vysvětlení ze dne 3.4.2024 uvedla: Pokud se týká prostoru vyznačeného přechodu pro chodce, tak ten nebyl zcela zbaven sněhu a pravděpodobně i pod tím zmrazků. Místo se mi však nezdálo neschůdné, (…) musel zde být nějaký zmrazek]; rovněž úřední záznam policejního orgánu zmiňuje částečnou zledovatělost.10. V případě, že by nadřízený soud i přes shora uvedené napadený rozsudek ve věci samé potvrdil, je žalobkyně toho názoru, že výroky napadeného rozsudku o náhradě nákladů řízení, kterými byla žalobkyni uložena povinnost nahradit náklady řízení žalovanému i vedlejšímu účastníkovi na straně žalované v plné výši, jsou nesprávné. Žalobkyně je zejména toho názoru, že v tomto případě jsou dány důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by žalovanému ani vedlejšímu účastníkovi na straně žalované nemělo být právo na náhradu nákladů řízení ani zčásti přiznáno. Ústavní soud k podanému uvádí (rozhodnutí sp. zn. I. ÚS 2933/15), že \"Úkolem obecného soudu proto není pouze mechanicky rozhodnout o náhradě podle výsledku sporu, nýbrž vážit, zda tu neexistují další rozhodující okolnosti mající podstatný vliv na přiznání či nepřiznání náhrady účelně vynaložených nákladů\". Žalobkyně je názoru, že prvoinstanční soud k rozhodování o náhradě nákladů řízení přistoupil právě takovým mechanickým způsobem a je přesvědčena, že v tomto případě lze spatřovat důvody pro aplikaci ustanovení § 150 o.s.ř. a žalovanému ani vedlejšímu účastníkovi na straně žalované náhradu nákladů řízení ani zčásti nepřiznat, a to s odkazem na rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2862/07, podle kterého: \"Ustanovení § 150 o. s. ř. tedy neslouží ke zmírňování majetkových rozdílů mezi procesními stranami, ale k řešení situace, v níž je nespravedlivé, aby ten, kdo důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy, obdržel náhradu nákladů, které při této činnosti účelně vynaložil. Rozhodnutí, v souladu s nímž si ten, kdo v řízení uspěl, také ponese sám své náklady, se proto bude spravedlivým jevit především s ohledem na existenci okolností souvisejících s předprocesním stádiem sporu, s chováním účastníků v tomto stadiu, s okolnostmi uplatnění nároku apod.\"11. Žalobkyně považuje za podstatné především chování účastníků v předprocesním stádiu sporu; žalobkyně na tomto místě rekapituluje předprocesní fázi sporu: žalobkyně se v souvislosti se shora uvedenou událostí na žalovaného obrátila nejprve dopisem ze dne 2.8.2025 nazvaným Oznámení o převzetí právního zastoupení; sdělení poškozené, odeslaným prostřednictvím datové schránky právního zástupce téhož dne (prozatím bez vyčíslení konkrétního uplatňovaného nároku); na uvedený dopis žalobkyně od žalovaného ani vedlejšího účastníka na straně žalované neobdržela žádnou reakci, dále žalobkyně dopisem ze dne 24.9.2024, nazvaným Výzva k úhradě a odeslaným prostřednictvím datové schránky právního zástupce téhož dne, uplatnila u žalovaného nárok ve výši 367.407,57 Kč, který je předmětem žaloby; ani na uvedený dopis žalobkyně od žalovaného ani vedlejšího účastníka na straně žalované neobdržela žádnou reakci, dále žalobkyně dopisem ze dne 4.11.2024, nazvaným Výzva k úhradě před podáním žaloby a odeslaným prostřednictvím datové schránky právního zástupce téhož dne, žalovaného opětovně vyzvala k úhradě částky ve výši 367.407,57 Kč, jíž se domáhá touto žalobou; na uvedený dopis žalobkyně reagoval žalovaný dopisem ze dne 8.11.2024, jehož obsahem je pouhé sdělení o předání věci pojišťovně žalovaného, jelikož žalobkyně do dne 6.2.2024, tj. ani po více než 4 měsících od údajného nahlášení pojistné události žalovaným a ani přes mailovou urgenci žalovaného ze dne 15.1.2025, neobdržela žádné stanovisko pojišťovny ani žalovaného k události a uplatněnému nároku, obrátila se žalobkyně za takové situace s uplatněným nárokem na soud; o stanovisku strany žalované k události a uplatněnému nároku se žalobkyně dozvěděla až po zahájení tohoto soudního řízení, a to z podání žalovaného ze dne 14.4.2025, resp. podání vedlejšího účastníka na straně žalované ze dne 16.6.2025. Žalobkyně je názoru, že si při uplatnění svého nároku počínala obvyklým způsobem, když poskytla žalovanému i vedlejšímu účastníkovi na straně žalované dostatečný časový prostor pro posouzení uplatněného nároku; avšak s ohledem na skutečnost, že žalovaného i vedlejšího účastníka na straně žalované byli nečinní, nezbylo žalobkyni než se svým uplatněným nárokem obrátit na soud. Uvedený průběh předprocesního stádia sporu je nutné klást nikoliv k její tíži, ale naopak k tíži žalovaného a vedlejšího účastníka na straně žalované, kteří ani před poskytnutí několikaměsíčního časového prostoru nebyli schopni sdělit žalobkyni svá stanoviska k uplatněnému nároku. Dále je dle názoru žalobkyně nutné při rozhodování o náhradě nákladů řízení přihlédnout též k povaze subjektů na straně žalované (tj. žalovaného i vedlejšího účastníka na straně žalované), kdy se jedná v jednom případě o veřejný subjekt, ve druhé případě o silný kapitálový subjekt, u nichž lze předpokládat vybavenost vlastním dostatečně odborným aparátem, jehož prostřednictvím by mohli vystupovat v soudním řízení. Z výše uvedených důvodů proto nelze považovat za nepřiměřené, pokud by s ohledem na shora uvedené žalovanému ani vedlejšímu účastníkovi na straně žalované nebylo v řízení přiznáno právo na náhradu nákladů řízení.12. Žalobkyně navrhuje, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že žalovanému a vedlejšímu účastníkovi na straně žalované uloží povinnost společně a nerozdílně zaplatit žalobkyni částku ve výši 367.407,57 Kč s příslušenstvím, a dále aby žalovaný a vedlejší účastník na straně žalované byli povinni společně a nerozdílně nahradit žalobkyni náklady řízení před soudy obou stupňů, in eventum zrušil a věc vrátil Okresnímu soudu v Písku k dalšímu řízení.Vyjádření žalovaného k odvolání.13. Žalovaný ve vyjádření k odvolání uvedl, že soud prvního stupně provedl rozsáhlé dokazování, oba účastníky sporu poučil a své rozhodnutí podrobně zdůvodnil a opřel jej o relevantní argumenty včetně přiléhavé judikatury Ústavního a Nejvyššího soudu. Uvedl, že žalobkyně napadá uvedený rozsudek fakticky ze dvou důvodů - rozsudek považuje za překvapivý a dále že zmiňuje, že stojí na nesprávném posouzení věci. Soud prvního stupně však správně zkoumal naplnění předpokladů pro odpovědnost vlastníka pozemní komunikace za škodu v kontextu ustanovení § 26 ZoPK, přičemž bylo v řízení jednoznačně prokázáno, že žalovaný prováděl řádně zimní údržbu v uvedené lokalitě, jak vyplynulo ze svědeckých výpovědí, videozáznamu a dalších provedených důkazů, přičemž na skutkový stav aplikoval též přiléhavé závěry judikatury Ústavního a Nejvyššího soudu. Po žalovaném tedy nebylo možné spravedlivě požadovat ještě vyšší standard zimní údržby. Byla to naopak právě žalobkyně, která v podstatě ani netvrdila, natožpak dokazovala, že přizpůsobila svou chůzi, obuv apod. nepříznivým povětrnostním podmínkám. Odvolací námitka překvapivosti soudního rozhodnutí pak spíše vykazuje rysy účelovosti, když okresní soud rozhodl plně v souladu s právní úpravou a konstantní judikaturou. V řízení před soudem I. stupně tak bylo prokázáno naplnění liberačního důvodu svědčícího ve prospěch žalovaného dle § 27 odst. 3 zákona o pozemních komunikacích.14. Žalobkyně též napadá výrok o nákladech řízení (nejen z důvodu nesouhlas s výrokem o meritu věci), přitom je to právě žalobkyně, která soudní řízení podáním žaloby v zastoupení advokátem, tedy řádně poučena o rizicích spojených svedením soudního sporu, iniciovala. Není ani pravdou, že by žalovaný nereagoval na výzvy žalobkyně, kdy přinejmenším dne 8. 11. 2024 byla zaslána písemná reakce právního zástupce žalovaného právnímu zástupci žalobkyně. Institut moderačního práva k nákladům řízení dle § 150 občanského soudního řádu je institutem výjimečným a žalobkyně v podstatě ani konkrétně netvrdí, jaké důvody hodné zvláštního zřetele jsou v uvedeném případě dány, pro které by měl soud moderačního práva užít, přičemž prostý odkaz na to, že žalovaný je městem a vedlejší účastník obchodní korporací, takovým důvodem být nemůže. , město,  nedisponuje odborným aparátem v oblasti práva a vedení soudních sporů. Mimo to ani žalobkyně netvrdí, že by její majetková situace byla tíživá či jinak nepříznivá. S ohledem na výše uvedené navrhuje žalovaný, aby odvolací soud napadený rozsudek potvrdil a uložil žalobkyni povinnost nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení.Vyjádření vedlejší účastnice k odvolání.15. Vedlejší účastnice uvedla, že s odvoláním žalobkyně nesouhlasí, považuje je za nedůvodné a v plném rozsahu se ztotožňuje s vyjádřením žalovaného, aniž by opakovala argumentaci uplatněnou před soudem prvního stupně ve věci samé a je rovněž přesvědčena, že napadený rozsudek je správný i ve výroku o náhradě nákladů řízení. Žalobkyně netvrdí a ani neprokazuje důvody, které by odůvodňovaly použití mimořádného moderačního práva dle § 150 o. s. ř. Není žádným argumentem, že vedlejší účastník je silný kapitálový subjekt. Je na každém subjektu soukromého práva, zda pro řešení soudních sporů udržuje litigační oddělení, či zda pro záležitosti soudních sporů využívá služeb advokátních kanceláří, což je zcela běžné a soudy v těchto případech náklady řízení přiznávají.Řízení před odvolacím soudem16. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně postupem podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. při nařízeném jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) a dospěl k závěru o nedůvodnosti odvolání, jde-li o meritum věci a o částečné důvodnosti podaného odvolání, jde-li o rozhodnutí o náhradě nákladů řízení mezi účastníky.17. V daném sporu je klíčové posouzení odpovědnosti žalovaného podle § 26 odst. 7 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích (dále také jen ZoPK) potažmo otázka existence závady ve schůdnosti pozemní komunikace ve smyslu uvedeného ustanovení. Zde konkrétně jde o schůdnost přechodu pro chodce, jež se nachází v , adresa,  na společné hranici pozemků parc. č 1602/9 a parc. č. 1617/1 v k. ú , město,  (pozemky ve vlastnictví města , město, ). Na tomto přechodu došlo dne 8. 12. 2023 k podklouznutí, pádu a zranění žalobkyně, jež se z tohoto titulu domáhá zaplacení bolestného a znalečného za posudek vyčíslující bolestné, a to proti městu , město,  (§ 27 odst. 3 ZoPK).18. Podle § 26 odst. 7 ZoPK závadou ve schůdnosti pro účely tohoto zákona se rozumí taková změna ve schůdnosti pozemní komunikace, kterou nemůže chodec předvídat při pohybu přizpůsobeném stavebnímu stavu a dopravně technickému stavu a povětrnostním situacím a jejich důsledkům.19. Podle § 27 odst. 3 ZoPK vlastník místní komunikace nebo chodníku je povinen nahradit škody, jejichž příčinou byla závada ve schůdnosti chodníku, místní komunikace nebo průjezdného úseku silnice, pokud neprokáže, že nebylo v mezích jeho možností tuto závadu odstranit, u závady způsobené povětrnostními situacemi a jejich důsledky takovou závadu zmírnit, ani na ni předepsaným způsobem upozornit.20. Z citovaného ustanovení § 26 odst. 7 ZoPK je zřejmé, že klade důraz na existenci nepředvídatelné změny (vzhledem k místu a povětrnostním podmínkám) ve schůdnosti pozemní komunikace, a to vzhledem k místu a povětrnostním podmínkám. Ve vztahu k uvedenému zastává ustálená judikatura Nejvyššího soudu závěr, že: „Závadami ve schůdnosti pozemní komunikace se rozumí natolik významné změny (zhoršení) schůdnosti komunikace, že chodec ani při obezřetné chůzi respektující stav komunikace či důsledky povětrnostních vlivů nemůže jejich výskyt předpokládat a účinně na ně reagovat. V podstatě jde o nepředvídatelnou změnu ve schůdnosti způsobenou vnějšími vlivy, kterou chodec nemůže předpokládat\" (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 8. 2014, sp. zn. 25 Cdo 184/2013 nebo usnesení ze dne 2. 2. 2015, sp. zn. 25 Cdo 4126/2014) nebo obdobně se uvádí s odkazem na starší judikaturu v rozsudku ze dne 12. 3. 2015, sp. zn. 25 Cdo 3886/2014, že: „Jde o nepředvídatelnou změnu ve schůdnosti komunikace, způsobenou vnějšími vlivy, a to změnu natolik významnou, že chodec ani při obezřetné chůzi respektující stav komunikace či důsledky povětrnostních vlivů nemůže jejich výskyt předpokládat a účinně na ně reagovat“. Jak je patrné i dlouhodobě ustálená judikatura Nejvyššího soudu klade mimořádný důraz na nutnou existenci nepředvídatelné překážky ve schůdnosti komunikace.21. Z formulace žalobních tvrzení vyplývá jedna podstatná skutečnost, že žalobkyně měla upadnout na zledovatělém povrchu (viz popis skutku v žalobě), respektive na kluzném povrchu vozovky (viz doplnění žaloby), a že příčinou pádu měla být závada ve schůdnosti event. nesplnění povinnosti vlastníka udržovat komunikace (žaloba). Vzhledem k tomu, že zde zákon konstruuje přísnou objektivní odpovědnost žalovaného, bylo třeba se zabývat nikoliv porušením povinnosti ze strany žalovaného, nýbrž existencí závady ve schůdnosti ve smyslu § 26 odst. 7 ZoPK, tedy existencí nepředvídatelné závady, jež by vedla k upadnutí žalobkyně (z důvodu zledovatělého či kluzkého povrchu, který nemohla předvídat). Zde je nutné zmínit, že samotné vylíčení skutkových okolností v žalobě a jejím doplnění, nesvědčí o uklouznutí a upadnutí žalobkyně v důsledku existence nepředvídatelné překážky ve schůdnosti (způsobené např. náhlou změnou počasí, na kterou by žalovaný nereagoval), či že by zde měl být v danou chvíli špatný (nepřehledný) stav vozovky (zmrazky či plotny pod sněhem atp.). Podstatné zde je, že soud prvního stupně zjistil, že ve dnech 1. 12. 2023 až 14. 12. 2023 byl realizován prohrn a prosyp daného místa (dle plánu), do 8. 12. 2023 a ani tento den nesněžilo (teploty -1 až – 4). Stav silnice i chodníku vyplynul z fotodokumentace, přičemž silnice i chodník byly uklizené, bílé pruhy přechodu klouzaly (praskliny a výtluky), což bylo na první pohled zřejmé - nešlo o skrytou, nepředvídatelnou závadu, a existence zmrazků či zbytků sněhu na přechodu nebyla prokázána, nýbrž vyvrácena. Přišedší policisté potvrdili, že povrch silnice byl schůdný, prosolený, zbavený vrstvy sběhu (tedy na silnici, respektive na přechodu nebyly zbytky sněhu ani zmrazky pod ním), avšak bílé pruhy na přechodu se leskly, a bylo zjevné, že mohou být kluzké. Obdobně jako policisté (kteří žalobkyni i nabízeli pomoc) vypovídal také svědek , jméno FO, , který uváděl, že povrch silnice na daném místě byl prosolený a dalo se normálně jezdit. I on vyvrací tvrzení žalobkyně, že plocha přechodu nebyla zcela zbavena sněhu a zmrazků. Jestliže žalobkyně tvrdí podklouznutí na kluzkém povrchu vozovky, pak toto odpovídá na přechodu předvídatelně, s ohledem na vizuální stav a povětrnostní podmínky, klouzajícím bílým pruhům.22. Lze tedy shrnout, že existence nepředvídatelné závady ve schůdnosti na daném přechodu zde nebyla kvalifikovaně tvrzena a všechny provedené důkazy soudem prvního stupně správně hodnocené naopak jednoznačně možnou existenci nepředvídatelné závady ve schůdnosti vylučují. Počasí sice bylo relativně špatné, ale konstantní a k žádným nenadálým změnám ani vzniku nepředvídatelných situací ve schůdnosti vozovky toho dne nedošlo a v daném místě prokazatelně probíhala údržba; předmětný přechod je zařazen v plánu zimní údržby, která zde probíhala v souladu se stanoveným plánem (Nařízení města , město, ), přičemž tato údržba vedla k tomu, že předmětný přechod pro chodce byl čistý, zbavený sněhu a zmrazků, pouze se zjevně leskly bílé pruhy, které mohly klouzat, což ovšem bylo předvídatelné, nešlo o sirtuaci „kterou nemůže chodec předvídat“. Dlužno nad rámec uvedeného dodat, že ani v žalobě ani v jejím doplnění se netvrdí, že by snad příčinou pádu byla díra ve vozovce či nerovnost, nýbrž pouze že uklouzla na kluzkém povrchu.23. K odvolací námitce týkající se vadného poučení potažmo nepředvídatelnosti soudního rozhodnutí, je nutné uvést, že tato skutečnost nemohla mít vliv na správnost soudního rozhodnutí, neboť odpovědnost podle § 26 odst. 7 ZoPK je konstruována jako objektivní, a tedy se nevyžaduje porušení právní povinnosti žalovaným. Soud sice toto uvádí, avšak současně je z jeho rozhodnutí patrné, a to je podstatné, že vyloučil možný závěr o existenci nepředvídatelné překážky ve schůdnosti, a právě tento závěr, který považuje za správný i odvolací soud, vedl k zamítnutí žaloby. Jinak řečeno zamítnutí žaloby nestojí na závěru o nedostatku porušení právní povinnosti žalovaným.24. Ze všech shora uvedených důvodů tedy odvolací soud mohl rozsudek soudu prvního stupně ve vztahu k zamítnutí žaloby (výrok I. napadeného rozsudku) jako věcně správný potvrdit (§ 219 o.s.ř.).25. Nakonec se odvolací soud zabýval odvoláním žalobkyně, jež směřovalo proti výrokům o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně (výroky II. III. napadeného rozsudku). Odvolatelka pro případ neúspěchu ve věci samé měla zato, že by žalovanému a vedlejší účastnici mělo být odepřeno právo na náhradu nákladů řízení podle § 150 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení jsou-li tu důvody hodné zvláštního zřetele, nebo odmítne-li se účastník bez vážného důvodu zúčastnit prvního setkání s mediátorem nařízeného soudem, nemusí soud výjimečně náhradu nákladů řízení zcela nebo zčásti přiznat.26. Základní zásadou, která ovládá rozhodování o náhradě nákladů civilního sporného procesu je zásada úspěchu ve věci, vyjádřená v ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. V této zásadě se promítá myšlenka, že ten, kdo důvodně bránil své subjektivní právo nebo právem chráněný zájem, by měl mít právo na náhradu nákladů, jež při této procesní činnosti účelně vynaložil, proti účastníku, jenž do jeho právní sféry bezdůvodně zasahoval. Soud tedy zásadně rozhoduje podle úspěchu ve věci, kdy přizná zcela úspěšnému účastníkovi náklady v plné výši případně a není-li úspěšný zcela, přizná mu náklady poměrně podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 - 3 o. s. ř.). Ustanovení § 150 o. s. ř. tedy neslouží ke zmírňování majetkových rozdílů mezi procesními stranami, (byť i toto hledisko se může uplatnit), ale k řešení situace, v níž je nespravedlivé, aby ten, kdo důvodně hájil svá porušená nebo ohrožená práva nebo právem chráněné zájmy, obdržel náhradu nákladů, které při této činnosti účelně vynaložil. Obecná zásada vyjádřená v ustanovení § 142 o.s.ř. tedy může být prolomena výjimečně, jestliže soud shledá existenci mimořádných okolností případu ve smyslu § 150 o.s.ř. Jde o normu s relativně neurčitou hypotézou, jejíž naplnění je závislé na jedinečných okolnostech každého případu. Aplikace ustanovení § 150 o.s.ř. tedy neslouží k prostému zmírnění majetkových rozdílů mezi stranami sporu, nýbrž k řešení nespravedlivé situace a k odstranění nepřiměřené tvrdosti. Soud proto při aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř. kromě finanční, rodinné a sociální situace účastníka budou podstatné i další okolnosti, jako například okolnosti souvisejících s předprocesním stadiem sporu a s chováním účastníků v tomto stadiu (viz usnesení ze dne 6.6.2011, sp. zn. I. ÚS 2862/07), ale i okolností další, jak bude rozvedeno dále.27. V daném případě odvolatelka poukazovala jednak na svou finanční a sociální situaci - je starobní důchodkyní bez reálné možnosti přivýdělku ke starobnímu důchodu, a to i s ohledem na zhoršený zdravotní stav - a dále poukazovala na postoj žalovaného a vedlejší účastnice před podáním žaloby. Odvolací soud má zato, že pouhá skutečnost, že je žalobkyně starobní důchodkyní by ani k částečnému odepření práva na náhradu vést nemohla, neboť žije ve společné domácnosti se svým manželem, přičemž i jeho příjem spoluvytváří její finanční a sociální situaci a současně je patrné z doložených výpisů z katastru nemovitostí, že nejde o osobu nemajetnou. Za daleko podstatnější v poměrech této věci považuje odvolací soud skutečnost že žalovaný ani vedlejší účastnice s žalobkyní před podáním žaloby fakticky nekomunikovali a nedali jí vůbec najevo žádné stanovisko ve vztahu k uplatňovanému nároku (tato skutečnost byla potvrzena i při jednání odvolacího soudu). Jde přitom nepochybně o subjekty, které jsou bez dalšího schopné sdělit alespoň obecné stanovisko obsahující základní důvody nesouhlasu s požadovaným nárokem, aby žalobkyně mohla lépe zvážit, zda svůj nárok u soudu uplatní. Uvedené jako nekorektní postup vyvstává zvláště v situaci, kdy po podání žaloby reagují žalovaný i vedlejší účastnice nepochybně kvalifikovaným způsobem a oba již v zastoupení advokátem, kdy soudu sdělují (logicky) v zásadě shodná stanoviska. Nejde v popsané procesní situaci o to, že by snad odvolací soud chtěl odpírat (jako neúčelné) žalovanému či vedlejší účastnici možnost zastoupení advokátem, nýbrž jde o to, že zde (po předchozí pasivitě) vystupují dva subjekty se zcela totožným zájmem (nejde o účastníky, kteří by proti žalobkyni hájili své relativně samostatné zájmy), kdy si současně fakticky nelze představit, že by žalovaný nerespektoval stanovisko vedlejší účastnice ve věci; je to totiž právě pojišťovna, která by v případě neúspěchu byla povinna plnit. Zastoupení advokátem v řízení před soudem prvního stupně tak ve specifických poměrech této věci podle odvolacího soudu představuje nikoliv využití ústavně zaručeného práva na právní pomoc, nýbrž jeho zneužití na úkor protistrany za účelem pouhého zvýšení nákladů řízení, kdy bylo nepochybné, že žalovaný bude bez dalšího respektovat stanovisko pojišťovny (k uvedeným principům srovnej rozhodnutí Ústavního soudu ze dne sp. zn. I. ÚS 3819/13). Uvedené platí tím spíše, jde-li v případě vedlejší účastnice o profesionála, jehož předmětem činnosti je řešení pojistných událostí mimo jiné i v obdobných případech.28. Ze shora uvedených důvodů proto odvolací soud shledal důvody pro částečné odepření práva na náhradu nákladů řízení jak žalované, tak i vedlejší účastnici, a to v rozsahu jedné poloviny, a proto uložil žalobkyni, aby zaplatila žalovanému 37 218,39 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného a vedlejší účastnici 27 738 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce vedlejší účastnice. Ke změně nákladových výroků II. a III. došlo postupem podle § 220 odst. 1 písm. a) o.s.ř.29. Nakonec odvolací soud rozhodoval o náhradě nákladů odvolacího řízení, kdy dospěl k závěru, že skutečnosti, které vedly ke krácení nákladů řízení před prvním stupněm, se již v této fázi, kdy nelze přihlížet k předžalobní pasivitě žalovaného a vedlejší účastnice, neuplatní. Při rozhodování o nákladech odvolacího řízení odvolací soud postupoval podle § 224 odst. 1 a 2 ve spojení s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř.30. Náklady odvolací fáze řízení jsou představovány jak v případě zástupce žalovaného, tak v případě zástupce vedlejší účastnice představovány dvěma úkony právní služby, a to za vyjádření k odvolání a za účast při jednání odvolacího soudu dne 20. 8. 2026. Jestliže hodnota jednoho úkonu právní služby je 9 770 Kč (stejně jako před soudem prvního stupně – k tomu viz 42. a 43. napadeného rozsudku), pak hodnota dvou úkonů je 19 540 Kč a k této částce je nutné připočíst také dvě náhrady hotových výdajů po 450 Kč, celkem tedy náklady právního zastoupení žalovaného a stejně vedlejší účastnice jsou dány částkou 20 440 Kč, respektive 24 732,40 Kč po připočtení 21 % DPH, jíž jsou oba zastupující advokáti plátci. Uvedenou částku je žalobkyně povinna zaplatit k rukám zástupce žalovaného, respektive k rukám zástupce vedlejší účastnice do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Další náklady, tedy zejména náklady cestovného ani jeden ze zástupců nevyčíslil ani při jednání odvolacího soudu ani následně, a proto nejsou součástí přiznaných nákladů.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku odvolacího soudu je přípustné dovolání, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o.s.ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Účastník může podat dovolání k Nejvyššímu soudu do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni (§ 240 odst. 1 o.s.ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":17,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSCB:2026:8.Co.302.2026.1","publishedAt":"2026-11-13","decisionAt":"2026-09-10","caseNumber":{"senate":8,"registry":"Co","index":302,"year":2026,"pageNumber":149},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Miloš","lastName":"Pól","titlesAfter":"","function":"předseda senátu"},"courtCode":"KSCB","caseResultType":["POTVRZENI","ZMENA"],"caseSubject":"o 367 407,57 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Písku ze dne 23. 10. 2025, č. j. 12 C 104/2025-100,","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":12,"registry":"C","index":104,"year":2025,"pageNumber":100},"affectedDate":"2025-10-23","courtCode":"OSPI","affectedTypes":["CONFIRM","CHANGE"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"27","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"150","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"201","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"202","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"204","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"214","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"220","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"237","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"240","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"26","lexNumber":13,"lexYear":1997,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"26","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"9","lexNumber":418,"lexYear":2011,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"27","lexNumber":418,"lexYear":2011,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["POZEMNI_KOMUNIKACE","NAKLADY_RIZENI","POPIS_SKUTKU","DOKAZOVANI","SVEDEK","NAHRADA_NAKLADU","VEDLEJSI_UCASTNIK","BOLESTNE","ZAVINENI","NEMAJETKOVA_UJMA","ZNALECNE","ODVOLANI"]},"styles":[{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":15,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":12,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":14,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":17,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}