{"uuid":"f6672b4a-ca19-45c9-b8c3-da75a4ac4a47","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Šárky Neuwirthové a soudců JUDr. Martina Putíka, Ph.D., a JUDr. Daniely Kabátové ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokátky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení částky 690.695,19 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 17. 3. 2026, č. j. 26 C 238/2025-65,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavci I. výroku ohledně splatnosti částky 625.983,06 Kč a v odstavci III. výroku, potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 23.560 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, na účet Okresního soudu v Karviné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavci I. výroku ohledně splatnosti částky 625.983,06 Kč a v odstavci III. výroku, potvrzuje.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení v částce 23.560 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, na účet Okresního soudu v Karviné.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 625.983,06 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 600 Kč splatných vždy ke každému 15. dni v měsíci počínaje červencem 2026 (odstavec I. výroku), zamítl žalobu na stanovení povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 100.458,20 Kč, úrok ve výši 12,75 % úrok z prodlení ročně z částky 683.523,19 Kč od 28. 12. 2024 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 690.695,19 Kč od 25. 5. 2025 do zaplacení (odstavec II. výroku), rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (odstavec III. výroku) a uložil žalobkyni povinnost doplatit České republice – Okresnímu soudu v Karviné na soudním poplatku z žaloby částku 6.907 Kč (odstavec IV. výroku).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Proti tomuto rozsudku, v rozsahu odstavce II. a III. výroku, podala žalobkyně včasné odvolání, ve kterém se domáhala změny napadeného výroku tak, že žalovanému bude uloženo zaplatit žalobkyni přisouzenou částku ve měsíčních splátkách po 17.388 Kč, a to pod ztrátou jejich výhody. Argumentovala, že soud prvního stupně nesprávně posoudil podmínky pro povolení splátek a stanovil jejich výši v rozsahu, který nepřiměřeně zvýhodňuje žalovaného na úkor práv žalobkyně. Přiznaná pohledávka činí 625.983,06 Kč. Při splátkách 600 Kč měsíčně by byla uhrazena přibližně za 87 let. Taková doba splácení je zjevně nepřiměřená a odporuje smyslu institutu splátek podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Povolení splátek představuje výjimku ze zákonného pravidla, podle něhož má být uložená povinnost splněna do tří dnů od právní moci rozsudku. K takovému postupu lze přistoupit pouze na základě řádně zjištěných a odůvodněných okolností konkrétního případu, přičemž je třeba zohlednit nejen sociální a majetkové poměry dlužníka, ale také oprávněný zájem věřitele na přiměřené době uspokojení jeho pohledávky, jak zdůrazňuje soudní praxe. V odůvodnění napadeného rozsudku chybí podrobné vyhodnocení důkazů, ze kterých by vyplývala potřeba stanovit splátky právě ve výši 600 Kč. Soud prvního stupně se současně dostatečně nevypořádal se skutečností, že žalovaný měl možnost svůj dluh řešit již od jeho zesplatnění dne 27. 12. 2024, přičemž žaloba byla podána až dne 17. 9. 2025. Podle ustálené soudní praxe mají být splátky stanoveny tak, aby byl dluh uhrazen v rozumné a přiměřené době. Výše 600 Kč měsíčně tomuto požadavku neodpovídá. Fakticky vede k tomu, že žalobce nebude moci své právo realizovat po několik desítek let. Takové rozhodnutí narušuje rovnováhu mezi účastníky řízení a představuje neodůvodněný zásah do práv věřitele. Institut splátek nemá sloužit k dlouhodobému odkládání splnění povinnosti, ale k překlenutí situace, kdy dlužník není schopen jednorázového plnění. Stanovené splátky musí být přiměřené výši dluhu a nesmí vést k faktickému popření práva věřitele na jeho vymožení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaný se k podanému odvolání vyjádřil prostřednictvím ustanoveného opatrovníka tak, že navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdil. Soud prvního stupně řádně posoudil osobní, majetkové a sociální poměry žalovaného a dospěl k závěru, že žalovaný je schopen hradit dluh pouze ve splátkách ve výši 600 Kč měsíčně. Toto rozhodnutí je řádně odůvodněno a odpovídá skutečným možnostem žalovaného. Jediným pravidelným příjmem žalovaného je invalidní důchod II. stupně ve výši přibližně 13.700 Kč měsíčně. Současně pobírá příspěvek na bydlení a plní vyživovací povinnost vůči nezletilé dceři ve výši 2.700 Kč měsíčně. Výše splátky 600 Kč proto představuje maximum, které je žalovaný schopen dlouhodobě a pravidelně hradit. Požadavek žalobkyně na stanovení splátek ve výši 17.388 Kč měsíčně je zjevně nereálný, neboť převyšuje celkové příjmy žalovaného. Takto stanovenou povinnost by žalovaný nebyl schopen plnit. Ani v případě exekučního vymáhání by s ohledem na výši jeho příjmů nebylo možné provádět významnější srážky, případně žádné. Splátky určené soudem tak ve skutečnosti představují jediný reálně dosažitelný způsob alespoň částečného a pravidelného uspokojování pohledávky žalobkyně. Je rovněž třeba přihlédnout k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně jako profesionální poskytovatel úvěrů nesla odpovědnost za posouzení úvěruschopnosti žalovaného a za vyhodnocení rizik spojených s poskytnutím úvěru. Není proto důvod, aby byly ekonomické důsledky této situace přenášeny na žalovaného způsobem, který by nerespektoval jeho objektivní majetkové poměry.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Okresní soud po provedeném dokazování dovodil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":".) a žalovaným byla dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" uzavřena smlouva o úvěru podle ust. § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 700.000 Kč, kdy byly tyto prostředky určeny na konsolidaci úvěrů, které měl žalovaný na základě tří smluv u banky, a co do zbývající části se jednalo o bezúčelový, spotřebitelský úvěr. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit úvěr žalobkyni ve 120 měsíčních splátkách po 11.075,83 Kč. S ohledem na spotřebitelský charakter úvěru se okresní soud dále zabýval otázkou, zda před jeho poskytnutím právní předchůdkyně žalobkyně dodržela povinnosti na ni kladené příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) a dovodil, že porušila svou povinnost stanovenou jí v ust. § 86 (dále jen „ZoSÚ“) v důsledku čehož je smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ, když k této neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti. Důsledkem porušení této povinnosti je pak vznik povinnosti žalovaného jako spotřebitele vrátit pouze nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků či smluvních pokut a po odečtení toho, co žalovaný již na tuto smlouvu uhradil. V případě posuzovaného úvěru pak žalovaný fakticky obdržel celou částku 700.000 Kč a žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni zaplatil na splátkách pouze 74.016,94 Kč. Rozdíl těchto částek pak představuje částku 625.983,06 Kč, kterou okresní soud s poukazem na ust. § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ uložil žalovanému zaplatit dle jeho možností, kdy přihlédl k tomu, že z výslechu žalovaného jím doložených listin k jeho poměrům vyplynulo, že žalovaný je invalidním důchodcem s II. stupněm invalidity, kdy pobírá invalidní důchod ve výši 13.761 Kč měsíčně. Dále pobírá příspěvek na bydlení ve výši 4.400 Kč měsíčně. Je rozvedený, žije sám ve dvoupokojovém nájemním bytě v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Nevlastní žádný cenný movitý či nemovitý majetek, má dluh vůči ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". ve výši 80.000 Kč, který v současné době nesplácí. Má vyživovací povinnost k dítěti ve věku ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", která byla soudně stanovena na 2.700 Kč měsíčně. Nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu činí 13.000 Kč měsíčně, za energie platí 1.780 Kč měsíčně. Doplatky za léky na diabetes činí 2.400 Kč za rok. Okresní soud tedy zavázal žalovaného k úhradě jistiny dluhu ve splátkách po 600 Kč splatných vždy k 1. dni v měsíci počínaje červencem 2026. O náhradě nákladů řízení pak rozhodl odkazem na ust. § 150 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když přihlédl k částečnému procesnímu neúspěchu žalobkyně a zohlednil zcela nepříznivou životní situaci a poměry žalovaného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení mu předcházející pouze však ve výroku I. přisouzené částky 625.983,06 Kč ohledně stanovení splátek a v části, ve které splátky nebyly soudem stanoveny pod ztrátou jejich výhody ve smyslu ust. § 212 věta prvá, § 212a odst. 1, 3 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.] a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. V prvé řadě je nutno zdůraznit, že žalobkyně svým odvoláním obsahově brojí proti stanovení splatnosti dlužné částky ze strany okresního soudu. Nejvyšší soud totiž ve svém rozhodnutí ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 (veřejnosti dostupném na www.nsoud.cz) přijal a odůvodnil závěr, že v případě neplatné smlouvy ve smyslu ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ má poskytovatel úvěru nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. pak tedy vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 ZoSÚ.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Promítnuto do projednávané věci, je nutno uzavřít, že v daném případě neplatné úvěrové smlouvy určil splatnost dosud nesplacené jistiny okresní soud, neboť k dohodě o splatnosti mezi účastníky zjevně nedošlo. Uvedenými splátkami tedy okresním soudem nedošlo ke stanovení lhůty k plnění již dříve splatného dluhu ve smyslu ust. § 160 o. s. ř., ale byla určena splatnost samotného dluhu ve smyslu ust. § ust. § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ. V této souvislosti proto nelze ani vycházet z ustálené judikatury ve vztahu k pariční lhůtě, jak nesprávně ve svém odvolání argumentuje žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Nebyly-li splátky dlužné jistiny úvěru stanoveny jakožto pariční lhůta ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., okresní soud zcela správně posoudil aktuální situaci žalovaného a jeho příjem dle ust. § 87 odst. 1 a 2 ZoSÚ a rozhodl, že přiznaná dlužná jistina úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ se stane z hmotněprávního hlediska splatnou postupně ve splátkách po 600 Kč, když úhrada jistiny úvěrového dluhu najednou či ve vyšších splátkách neodpovídá možnostem spotřebitele. Zároveň pak ani nebylo lze stanovit splatnost dlužné jistiny úvěru ve splátkách pod ztrátou jejich výhody. V takovém případě by se totiž jistina stala splatná najednou, což odporuje smyslu citovaného ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ, kdy i z důvodové zprávy k tomuto ustanovení vyplývá, že slova „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud pak spotřebitel vrací poskytnutou jistinu dle svých možností, nemůže se dostat do prodlení s úhradou celé dlužné jistiny naráz, což je hlavním cílem ochrany.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Lze rovněž připojit, že pro případ, kdy se věřitel domnívá, že spotřebitel nesplácí podle svých možností, může podat návrh soudu, aby určil, v jakých lhůtách má spotřebitel splácet (k tomu srov. ust. § 87 odst. 3 ZoSÚ, které umožňuje stranám, aby na návrh některé z nich soud sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnil).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozsudek okresního soudu v napadené části dle ust. § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil, a to včetně nákladového výroku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Výrok o náhradě nákladů řízení před odvolacím soudem je odůvodněn plným úspěchem žalovaného v tomto řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Náklady žalovaného na odvolací řízení jsou tvořeny odměnou jeho právního zástupce za 2 úkony právní služby (sepis vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu) ve výši á 10.820 Kč (z tarifní hodnoty sporu 625.983,06 Kč) dle ust. § 8 odst. 1, § 7 bod 6, § 11 odst. 1, písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, paušálními hotovými výdaji advokáta, které přináleží k provedeným úkonům právní služby ve výši 2x 450 Kč (§13 odst. 1, 4 advokátního tarifu), cestovným advokáta za cestu k jednání odvolacího soudu na trase ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a zpět ve výši 420 Kč a náhradou za promeškaný čas advokáta za 4 půlhodiny á 150 Kč, tj. celkem 600 Kč (§ 14 odst. 1, 4 advokátního tarifu). Celkem tak náklady žalovaného za odvolací řízení představují částku 23.560 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Za situace, kdy v odvolacím řízení byl žalovaný zastoupen ustanoveným zástupcem z řad advokátů, je žalobkyně povinna uhradit mu náklady tohoto ustanoveného zástupce ve prospěch státu (§ 149 odst. 2 o. s. ř. – k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2009, sp. zn. 21 Cdo 1997/2008).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 625.983,06 Kč v pravidelných měsíčních splátkách po 600 Kč splatných vždy ke každému 15. dni v měsíci počínaje červencem 2026 (odstavec I. výroku), zamítl žalobu na stanovení povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 100.458,20 Kč, úrok ve výši 12,75 % úrok z prodlení ročně z částky 683.523,19 Kč od 28. 12. 2024 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 690.695,19 Kč od 25. 5. 2025 do zaplacení (odstavec II. výroku), rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (odstavec III. výroku) a uložil žalobkyni povinnost doplatit České republice – Okresnímu soudu v Karviné na soudním poplatku z žaloby částku 6.907 Kč (odstavec IV. výroku).2. Proti tomuto rozsudku, v rozsahu odstavce II. a III. výroku, podala žalobkyně včasné odvolání, ve kterém se domáhala změny napadeného výroku tak, že žalovanému bude uloženo zaplatit žalobkyni přisouzenou částku ve měsíčních splátkách po 17.388 Kč, a to pod ztrátou jejich výhody. Argumentovala, že soud prvního stupně nesprávně posoudil podmínky pro povolení splátek a stanovil jejich výši v rozsahu, který nepřiměřeně zvýhodňuje žalovaného na úkor práv žalobkyně. Přiznaná pohledávka činí 625.983,06 Kč. Při splátkách 600 Kč měsíčně by byla uhrazena přibližně za 87 let. Taková doba splácení je zjevně nepřiměřená a odporuje smyslu institutu splátek podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Povolení splátek představuje výjimku ze zákonného pravidla, podle něhož má být uložená povinnost splněna do tří dnů od právní moci rozsudku. K takovému postupu lze přistoupit pouze na základě řádně zjištěných a odůvodněných okolností konkrétního případu, přičemž je třeba zohlednit nejen sociální a majetkové poměry dlužníka, ale také oprávněný zájem věřitele na přiměřené době uspokojení jeho pohledávky, jak zdůrazňuje soudní praxe. V odůvodnění napadeného rozsudku chybí podrobné vyhodnocení důkazů, ze kterých by vyplývala potřeba stanovit splátky právě ve výši 600 Kč. Soud prvního stupně se současně dostatečně nevypořádal se skutečností, že žalovaný měl možnost svůj dluh řešit již od jeho zesplatnění dne 27. 12. 2024, přičemž žaloba byla podána až dne 17. 9. 2025. Podle ustálené soudní praxe mají být splátky stanoveny tak, aby byl dluh uhrazen v rozumné a přiměřené době. Výše 600 Kč měsíčně tomuto požadavku neodpovídá. Fakticky vede k tomu, že žalobce nebude moci své právo realizovat po několik desítek let. Takové rozhodnutí narušuje rovnováhu mezi účastníky řízení a představuje neodůvodněný zásah do práv věřitele. Institut splátek nemá sloužit k dlouhodobému odkládání splnění povinnosti, ale k překlenutí situace, kdy dlužník není schopen jednorázového plnění. Stanovené splátky musí být přiměřené výši dluhu a nesmí vést k faktickému popření práva věřitele na jeho vymožení.3. Žalovaný se k podanému odvolání vyjádřil prostřednictvím ustanoveného opatrovníka tak, že navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdil. Soud prvního stupně řádně posoudil osobní, majetkové a sociální poměry žalovaného a dospěl k závěru, že žalovaný je schopen hradit dluh pouze ve splátkách ve výši 600 Kč měsíčně. Toto rozhodnutí je řádně odůvodněno a odpovídá skutečným možnostem žalovaného. Jediným pravidelným příjmem žalovaného je invalidní důchod II. stupně ve výši přibližně 13.700 Kč měsíčně. Současně pobírá příspěvek na bydlení a plní vyživovací povinnost vůči nezletilé dceři ve výši 2.700 Kč měsíčně. Výše splátky 600 Kč proto představuje maximum, které je žalovaný schopen dlouhodobě a pravidelně hradit. Požadavek žalobkyně na stanovení splátek ve výši 17.388 Kč měsíčně je zjevně nereálný, neboť převyšuje celkové příjmy žalovaného. Takto stanovenou povinnost by žalovaný nebyl schopen plnit. Ani v případě exekučního vymáhání by s ohledem na výši jeho příjmů nebylo možné provádět významnější srážky, případně žádné. Splátky určené soudem tak ve skutečnosti představují jediný reálně dosažitelný způsob alespoň částečného a pravidelného uspokojování pohledávky žalobkyně. Je rovněž třeba přihlédnout k tomu, že právní předchůdkyně žalobkyně jako profesionální poskytovatel úvěrů nesla odpovědnost za posouzení úvěruschopnosti žalovaného a za vyhodnocení rizik spojených s poskytnutím úvěru. Není proto důvod, aby byly ekonomické důsledky této situace přenášeny na žalovaného způsobem, který by nerespektoval jeho objektivní majetkové poměry.4. Okresní soud po provedeném dokazování dovodil, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně (, právnická osoba, .) a žalovaným byla dne , datum,  uzavřena smlouva o úvěru podle ust. § 2395 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 700.000 Kč, kdy byly tyto prostředky určeny na konsolidaci úvěrů, které měl žalovaný na základě tří smluv u banky, a co do zbývající části se jednalo o bezúčelový, spotřebitelský úvěr. Žalovaný se ve smlouvě zavázal vrátit úvěr žalobkyni ve 120 měsíčních splátkách po 11.075,83 Kč. S ohledem na spotřebitelský charakter úvěru se okresní soud dále zabýval otázkou, zda před jeho poskytnutím právní předchůdkyně žalobkyně dodržela povinnosti na ni kladené příslušnými ustanoveními zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) a dovodil, že porušila svou povinnost stanovenou jí v ust. § 86 (dále jen „ZoSÚ“) v důsledku čehož je smlouva o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná dle ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ, když k této neplatnosti je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti. Důsledkem porušení této povinnosti je pak vznik povinnosti žalovaného jako spotřebitele vrátit pouze nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků či smluvních pokut a po odečtení toho, co žalovaný již na tuto smlouvu uhradil. V případě posuzovaného úvěru pak žalovaný fakticky obdržel celou částku 700.000 Kč a žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni zaplatil na splátkách pouze 74.016,94 Kč. Rozdíl těchto částek pak představuje částku 625.983,06 Kč, kterou okresní soud s poukazem na ust. § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ uložil žalovanému zaplatit dle jeho možností, kdy přihlédl k tomu, že z výslechu žalovaného jím doložených listin k jeho poměrům vyplynulo, že žalovaný je invalidním důchodcem s II. stupněm invalidity, kdy pobírá invalidní důchod ve výši 13.761 Kč měsíčně. Dále pobírá příspěvek na bydlení ve výši 4.400 Kč měsíčně. Je rozvedený, žije sám ve dvoupokojovém nájemním bytě v , adresa, . Nevlastní žádný cenný movitý či nemovitý majetek, má dluh vůči , právnická osoba, . ve výši 80.000 Kč, který v současné době nesplácí. Má vyživovací povinnost k dítěti ve věku , Anonymizováno, , která byla soudně stanovena na 2.700 Kč měsíčně. Nájemné a zálohy na služby spojené s užíváním bytu činí 13.000 Kč měsíčně, za energie platí 1.780 Kč měsíčně. Doplatky za léky na diabetes činí 2.400 Kč za rok. Okresní soud tedy zavázal žalovaného k úhradě jistiny dluhu ve splátkách po 600 Kč splatných vždy k 1. dni v měsíci počínaje červencem 2026. O náhradě nákladů řízení pak rozhodl odkazem na ust. § 150 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, když přihlédl k částečnému procesnímu neúspěchu žalobkyně a zohlednil zcela nepříznivou životní situaci a poměry žalovaného.5. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení mu předcházející pouze však ve výroku I. přisouzené částky 625.983,06 Kč ohledně stanovení splátek a v části, ve které splátky nebyly soudem stanoveny pod ztrátou jejich výhody ve smyslu ust. § 212 věta prvá, § 212a odst. 1, 3 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.] a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.6. V prvé řadě je nutno zdůraznit, že žalobkyně svým odvoláním obsahově brojí proti stanovení splatnosti dlužné částky ze strany okresního soudu. Nejvyšší soud totiž ve svém rozhodnutí ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 (veřejnosti dostupném na www.nsoud.cz) přijal a odůvodnil závěr, že v případě neplatné smlouvy ve smyslu ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ má poskytovatel úvěru nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. pak tedy vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 ZoSÚ.7. Promítnuto do projednávané věci, je nutno uzavřít, že v daném případě neplatné úvěrové smlouvy určil splatnost dosud nesplacené jistiny okresní soud, neboť k dohodě o splatnosti mezi účastníky zjevně nedošlo. Uvedenými splátkami tedy okresním soudem nedošlo ke stanovení lhůty k plnění již dříve splatného dluhu ve smyslu ust. § 160 o. s. ř., ale byla určena splatnost samotného dluhu ve smyslu ust. § ust. § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ. V této souvislosti proto nelze ani vycházet z ustálené judikatury ve vztahu k pariční lhůtě, jak nesprávně ve svém odvolání argumentuje žalobkyně.8. Nebyly-li splátky dlužné jistiny úvěru stanoveny jakožto pariční lhůta ve smyslu ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., okresní soud zcela správně posoudil aktuální situaci žalovaného a jeho příjem dle ust. § 87 odst. 1 a 2 ZoSÚ a rozhodl, že přiznaná dlužná jistina úvěru ve smyslu ust. § 87 odst. 1 ZoSÚ se stane z hmotněprávního hlediska splatnou postupně ve splátkách po 600 Kč, když úhrada jistiny úvěrového dluhu najednou či ve vyšších splátkách neodpovídá možnostem spotřebitele. Zároveň pak ani nebylo lze stanovit splatnost dlužné jistiny úvěru ve splátkách pod ztrátou jejich výhody. V takovém případě by se totiž jistina stala splatná najednou, což odporuje smyslu citovaného ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ, kdy i z důvodové zprávy k tomuto ustanovení vyplývá, že slova „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud pak spotřebitel vrací poskytnutou jistinu dle svých možností, nemůže se dostat do prodlení s úhradou celé dlužné jistiny naráz, což je hlavním cílem ochrany.9. Lze rovněž připojit, že pro případ, kdy se věřitel domnívá, že spotřebitel nesplácí podle svých možností, může podat návrh soudu, aby určil, v jakých lhůtách má spotřebitel splácet (k tomu srov. ust. § 87 odst. 3 ZoSÚ, které umožňuje stranám, aby na návrh některé z nich soud sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnil).10. S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud rozsudek okresního soudu v napadené části dle ust. § 219 o. s. ř. jako věcně správné potvrdil, a to včetně nákladového výroku.11. Výrok o náhradě nákladů řízení před odvolacím soudem je odůvodněn plným úspěchem žalovaného v tomto řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Náklady žalovaného na odvolací řízení jsou tvořeny odměnou jeho právního zástupce za 2 úkony právní služby (sepis vyjádření k odvolání a účast u jednání odvolacího soudu) ve výši á 10.820 Kč (z tarifní hodnoty sporu 625.983,06 Kč) dle ust. § 8 odst. 1, § 7 bod 6, § 11 odst. 1, písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, paušálními hotovými výdaji advokáta, které přináleží k provedeným úkonům právní služby ve výši 2x 450 Kč (§13 odst. 1, 4 advokátního tarifu), cestovným advokáta za cestu k jednání odvolacího soudu na trase , adresa,  a zpět ve výši 420 Kč a náhradou za promeškaný čas advokáta za 4 půlhodiny á 150 Kč, tj. celkem 600 Kč (§ 14 odst. 1, 4 advokátního tarifu). Celkem tak náklady žalovaného za odvolací řízení představují částku 23.560 Kč.12. Za situace, kdy v odvolacím řízení byl žalovaný zastoupen ustanoveným zástupcem z řad advokátů, je žalobkyně povinna uhradit mu náklady tohoto ustanoveného zástupce ve prospěch státu (§ 149 odst. 2 o. s. ř. – k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2009, sp. zn. 21 Cdo 1997/2008).","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je možno podat dovolání, jestliže toto rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak, a to do dvou měsíců od doručení tohoto usnesení, prostřednictvím okresního soudu, k Nejvyššímu soudu České republiky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSOS:2026:8.Co.119.2026.1","publishedAt":"2026-10-13","decisionAt":"2026-07-28","caseNumber":{"senate":8,"registry":"Co","index":119,"year":2026,"pageNumber":104},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Šárka","lastName":"Neuwirthová","titlesAfter":"","function":"předsedkyně senátu"},"courtCode":"KSOS","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o zaplacení částky 690.695,19 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":26,"registry":"C","index":238,"year":2025,"pageNumber":65},"affectedDate":"2026-03-17","courtCode":"OSKI","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"7","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"11","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"13","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"14","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"150","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"219","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":182,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":262,"lexYear":2006,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":418,"lexYear":2011,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","LHUTY","DOKAZOVANI","ADVOKATNI_TARIF","SMLOUVA_O_UVERU","PRISPEVEK_NA_BYDLENI","NAHRADA_NAKLADU","MAJETEK","USTANOVENY_ZASTUPCE","ODVOLANI"]},"styles":[{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}