{"uuid":"f67976ad-d25c-46e7-83bd-bc9484279d5c","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jelínkovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupen opatrovníkem, advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení částky 145 026,95 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 145 026,95 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 917 Kč, úrokem 15,4 % ročně z částky 29 750,08 Kč od 19. 2. 2024 do 17. 3. 2024, úrokem ve výši 15 % ročně z částky 29 750,08 Kč od 29. 2. 2024 do zaplacení, úrokem 15 % ročně z částky 29 750,08 Kč od 18. 3. 2024 do zaplacení, úrokem 16,9 % ročně z částky 113 755,29 Kč od 19. 2. 2024 do 19. 3. 2024, úrokem ve výši 15 % ročně z částky 113 755,29 Kč od 29. 2. 2024 do zaplacení a úrokem 15 % ročně z částky 113 755,29 Kč od 20. 3. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 002 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 145 026,95 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 917 Kč, úrokem 15,4 % ročně z částky 29 750,08 Kč od 19. 2. 2024 do 17. 3. 2024, úrokem ve výši 15 % ročně z částky 29 750,08 Kč od 29. 2. 2024 do zaplacení, úrokem 15 % ročně z částky 29 750,08 Kč od 18. 3. 2024 do zaplacení, úrokem 16,9 % ročně z částky 113 755,29 Kč od 19. 2. 2024 do 19. 3. 2024, úrokem ve výši 15 % ročně z částky 113 755,29 Kč od 29. 2. 2024 do zaplacení a úrokem 15 % ročně z částky 113 755,29 Kč od 20. 3. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 6 002 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","justification":[{"texts":[{"text":"Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 145 026,95 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobou uplatnila nárok vyplývající ze dvou uzavřených smluv o úvěru. Uvedla, že dne 17. 9. 2021 (nárok 1 žaloby) žalobkyně uzavřela se žalovaným rámcovou smlouvu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":". Na základě této rámcové smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne 16. 2. 2022 uzavřel žalovaný se žalobkyní dodatek č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" k této rámcové smlouvě, na jehož základě požádal žalovaný o úvěr ve výši 50 589 Kč, který byl žalovanému schválen a téhož dne vyplacen na jeho běžný účet. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele v souladu s ustanovením § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Žalovaný se zavázal hradit pravidelné měsíční splátky ve výši 1 517 Kč skládající se z jistiny úvěru a úroku 15,4 % ročně vždy k 16. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje 16. 3. 2022 s tím, že předpokládané datum splacení úvěru mělo být ke dni 16. 10. 2025. Žalovaný hradil splátky od 16. 3. 2022 do 16. 11. 2023, na splátku splatnou ke dni 16. 12. 2023 uhradil pouze 43,33 Kč, která byla započtena na úhradu jistiny splátky. Počínaje splátkou ke dni 16. 12. 2023 nebyly splátky ze strany žalovaného řádně a včas hrazeny, žalovaný žádné další platby úvěru neprovedl. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností žalovaného přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru dne 19. 2. 2024. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 29 750,08 Kč a nesplaceným smluvním úrokem ve výši 1 145,07 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne 16. 11. 2023 do dne předcházejícího dni zesplatnění, tj. do 19. 2. 2024. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení dlužného příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení a smluveného úroku. Žalovaný byl upomínán o zaplacení celkového dluhu předžalobní výzvou, leč bezúspěšně. Jde-li o nárok 2 žaloby, žalobkyně uvedla, že na základě téže rámcové smlouvy jako v případě nároku 1 byl žalovanému aktivován shora uvedený běžný účet č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne 4. 7. 2022 uzavřel žalovaný se žalobkyní dodatek č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" k této rámcové smlouvě, na jehož základě požádal žalovaný o úvěr ve výši 120 000 Kč, který byl žalovanému schválen a dne 7. 7. 2022 vyplacen na jeho běžný účet. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele v souladu s ustanovením § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Žalovaný se zavázal hradit pravidelné měsíční splátky ve výši 2 095 Kč skládající se z jistiny úvěru a úroku 16,9 % ročně vždy k 20. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje 20. 8. 2022 s tím, že předpokládané datum splacení úvěru mělo být ke dni 20. 7. 2032. Žalovaný hradil splátky od 20. 8. 2022 do 20. 11. 2023. Počínaje splátkou ke dni 20. 12. 2023 nebyly splátky ze strany žalovaného řádně a včas hrazeny, žalovaný žádné další platby úvěru neprovedl. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností žalovaného přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru dne 19. 2. 2024. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 113 755,29 Kč a nesplaceným smluvním úrokem ve výši 4 771,93 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne 20. 11. 2023 do dne předcházejícího dni zesplatnění, tj. do 19. 2. 2024. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení dlužného příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení a smluveného úroku. Žalovaný byl upomínán o zaplacení celkového dluhu předžalobní výzvou, avšak rovněž bezúspěšně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Vzhledem k tomu, že se soudu nepodařilo zjistit pobyt žalovaného, ustanovil mu usnesením ze dne 23. 9. 2024 vydaným pod č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" opatrovníka, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":", advokáta, postupem dle § 29 odst. 3 o.s.ř. Opatrovník s žalobou nesouhlasil a navrhnul proto její zamítnutí. Namítal zejména to, že žalobkyně neprověřila řádným způsobem úvěruschopnost žalovaného podle ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, pročež je smlouva neplatná ve smyslu § 87 téhož zákona neplatná. Dle námitky opatrovníka žalobkyně sice provedla ověření úvěruschopnosti, ale kromě interní úvěrové zprávy žalobkyně a potvrzením zaměstnavatele žalovaného nebyly fakticky údaje ohledně žalovaného ověřeny. Údaje uvedené v tabulce v žádosti o úvěr potom neodpovídají realitě, neboť se jeví jako nevěrohodné a nereálné (jako příklad uvedl opatrovník položku náklady na bydlení 5 000 Kč anebo položku na jídlo, dopravu a léky ve výši 1 500 Kč). Dále opatrovník namítal, že veškeré uhrazené platby měly být započteny nejprve na jistinu, avšak žalobkyně je započetla na úroky, což vyplývá z přehledu čerpání a splácení úvěru a z tvrzení uvedených přímo v žalobě. Konečně opatrovník namítal také to, že žalovaný je cizí státní příslušník, který neovládal český jazyk v takové míře, aby byl schopen porozumět obsahu smluvních ujednání, nerozuměl psanému projevu v češtině a nemohl se tak platně zavázat k převzetí práv a povinností a úvěrovou smlouvu uzavřít. Projev vůle na straně žalovaného je tak pouze zdánlivý. Žalovaný nebyl schopen seznat jako průměrný spotřebitel, co vůbec podepisuje a k jakým povinnostem se zavazuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Žalobkyně k námitkám opatrovníka doplnila, že žalobkyně nepřevzala bez dalšího informace, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr, ale v rámci vlastní analýzy porovnal údaje uvedené žalovaným s údaji o výši životního minima, dále s částkami uváděnými dalšími klienty v žádostech o úvěr a s údaji od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". Jelikož žalobkyně vyhodnotila částku 1 500 Kč uvedenou coby položku vynakládanou žalovaným na běžné potřeby jako příliš nízkou k pokrytí takových výdajů, počítala s částku 3 860 Kč u prvního z úvěrů a s částkou 4 620 Kč u druhého úvěru. Nevyšla tak automaticky z údajů, které žalovaný do žádosti uvedl. Žalobkyně se dále ohradila proti tomu, že opatrovník brojil proti způsobu započtení uhrazených splátek. Odkazovala přitom na příslušné ustanovení smlouvy a též občanského zákoníku, dle nichž se platby započítávají na jednotlivé splátky v pořadí jejich splatnosti, každá splátka je přitom tvořena jak jistinou, tak úrokem a platba se v rámci jedné splátky započte vždy nejprve na jistinu a poté na úrok. Žalobkyně rovněž uvedla, že jí není známo, z čeho opatrovník dovozuje, že žalovaný neovládal český jazyk a smlouvě o úvěru proto nerozuměl. Takové tvrzení označila toliko za spekulaci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Soud v dané věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, žalobkyně i opatrovník žalovaného s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Na základě předložených listinných důkazů, a to rámcové smlouvy č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 17. 2. 2021, dodatku č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" k rámcové smlouvě (žádost o úvěr ve výši 50 589 Kč) ze dne 16. 2. 2022, dodatku č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" k rámcové smlouvě (žádost o úvěr ve výši 120 000 Kč), formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru (k oběma smlouvám), obou splátkových kalendářů (č.l. 25 a 26), z přehledu plateb na č.l. 14 a 15 (k oběma smlouvám), z výpisu z běžného účtu žalovaného (č.l. 26 a 27 k poskytnutí úvěrových prostředků na účet žalovaného) a z výzvy k zaplacení dluhu – předžalobní upomínky ze dne 19. 2. 2024 má soud za prokázaný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě. Z výpisu z běžného účtu ze dne 16. 2. 2022 a 7. 7. 2022 a zesplatňujícího dopisu – předžalobní výzvy má soud za prokázané, že žalovaný oba úvěry načerpal, ale následně je již nesplácel řádně dle smluvních ujednání, čímž porušil smluvené obchodní podmínky a žalobkyně proto využila svého oprávnění a oba úvěry zesplatnila. Žalovaný byl vyzván, aby dluh uhradil nejpozději do 29. 2. 2024. Uvedené skutečnosti ostatně ani nebyly mezi stranami sporné. Bylo případně na žalovaném, aby v řízení prokazoval opak, tedy, že úvěrové prostředky řádně splácel a své povinnosti vyplývající pro něj z úvěrové smlouvy splnil, což se ale v řízení nestalo. Z listin založených ve spise na č.l. 46-54 a na č.l. 57-62 je zřejmé, že žalobkyně se před sjednáním obou úvěrových smluv zabývala posouzením schopnosti žalovaného úvěry splácet a taktéž ověřila totožnost žalovaného (č.l. 55-56). Ani tato skutečnost nebyla mezi stranami sporná, sporné bylo toliko to, zda způsob, jakým tak žalobkyně učinila, byl dostačující ve smyslu ust. § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Námitky opatrovníka soud shledal nedůvodnými. Namítal-li opatrovník, že žalovaný text smlouvy podepsal, ačkoliv nerozuměl obsahu textu, neboť neovládal český jazyk, musí soud přisvědčit argumentaci žalobkyně, že takové tvrzení leží toliko v rovině spekulace. Naopak žalovaný v rámcové smlouvě ze dne 17. 9. 2021 výslovně podepsal prohlášení, že smlouvě rozumí a že s ní souhlasí. Pokud by soud přijal domněnku, že žalovaný takový text smlouvy, resp. smluv podepsal, ač jejich obsahu nerozuměl, potom by to bylo v rozporu s ustanovením § 4 o. z., kdy se naopak předpokládá, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka a je – stručně řečeno – schopna s ním nakládat s běžnou opatrností a péčí. Takovému náležitě obezřetnému postupu by potom neodpovídalo podepsání dokumentů (jakýchkoliv) při současné absenci porozumění textu v důsledku jazykové bariéry. Pokud tak žalovaný přesto učinil, jde to nepochybně k jeho tíži, neboť od něj coby osoby svéprávné bylo možné důvodně v právním styku očekávat, že bude postupovat náležitě obezřetně ve smyslu § 4 o. z. Stejně tak soud vyhodnotil jako lichou námitku opatrovníka týkající se započtení plateb učiněných ze strany žalovaného. Způsob, jakým se poskytnuté plnění započítává na úvěrovou částku, vyplývá z Podmínek pro používání úvěru (odstavec 6 u bodu Splácení úvěru), které byly nedílnou součástí Rámcové smlouvy uzavřené mezi účastníky. Pro jednotlivé splátky určoval pořadí splácení nejprve na jistinu, potom na úrok a posléze na úrok z prodlení, není-li však v konkrétním případě určeno jinak. Nelze proto než uzavřít, že způsob, jakým byly splátky úvěru započítány na úhradu jistiny a příslušenství úvěru, v obou případech nijak neodporoval smluvním ujednáním, neboť bylo možné i jiné pořadí započtení úhrady na jednotlivé složky úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"V neposlední řadě se soud zabýval tím, zda žalobkyně řádně vyhodnotila před sjednáním obou úvěrů schopnost žalovaného takto poskytnuté peněžní prostředky splácet. Je třeba říci, že zákon nijak nekonkretizuje, jakými postupy má posouzení úvěruschopnosti spotřebitele probíhat. V zásadě by však mělo dojít k určitému vytěžení informací ze strany žadatele o úvěr a takto získané informace by měly být dále (přiměřeným způsobem) ověřeny. Dle komentářového výkladu ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., má poskytovatel posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Rozsah konkrétních vyžadovaných údajů specifikován není (srov. in Slanina, Jemelka, Vetešník, Wachtlová, Flídr, Zákon o spotřebitelském úvěru, 1. vydání, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". Beck 2017). Určitou konkretizaci těchto požadavků na vyhodnocení úvěruschopnosti lze najít v odst. 2 ust. § 86 a to tak, že má být posouzena zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsob plnění dosavadních dluhů. Je však zřejmé, že v řadě případů vůbec není možné mnohé relevantní příjmy a výdaje spotřebitele vůbec zjistit, resp. řadu výdajů lze individuálně zjistit právě jen od spotřebitele, přičemž jejich výši je nemožné jakkoli objektivně ověřit (srov. tamtéž). V daném případě banka nahlédla jak do dostupných databází (ať již interní databáze, tak i do bankovního a nebankovního registru, a dále do insolvenčního rejstříku). Stejně tak banka uvedla, že přihlédla k tomu, že žalovaný splácel řádně dříve poskytnuté úvěry. I v době, kdy byl žalovanému poskytován druhý z úvěrů, nemohla mít žalobkyně ještě povědomí o tom, že žalovaný nebude schopen splácet ani první poskytnutý úvěr. Žalobkyně si dále vyžádala zprávu od zaměstnavatele ohledně příjmu žalovaného a podrobila analýze položky, jejichž výše uvedená žalovaným v žádosti se jí jevila jako příliš nízká. V takovém případě žalobkyně dosadila za takto nízké položky částky vyšší po porovnání s údaji ohledně výše životního minima, popř. s částkami uvedenými jinými klienty v žádostech o úvěr. Dle názoru soudu takové vyhodnocení úvěruschopnosti odpovídá parametrům, s nimiž ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. počítá. Pro úplnost soud uvádí, že z komentáře taktéž vyplývá, že poskytovatel úvěru má i přes povinnost provádět ověření informací s odbornou péčí široké pole pro uvážení, zda vůbec a jakým způsobem si údaje získané od spotřebitele ověřit. Z pouhé skutečnosti, že si poskytovatel nevyžádal (například) formální potvrzení o pracovním příjmu spotřebitele, nelze dovozovat, že poskytovatel zákonnou povinnost nesplnil. Poskytovatel ovšem musí být vždy schopen mechanismus ověřování doložit, vysvětlit a odůvodnit. Tak se tomu v případě žalobkyně stalo a soud nemá důvod pochybovat o řádném vyhodnocení všech okolností na straně žalovaného, které byly pro sjednání úvěrových smluv podstatné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Ze všech takto učiněných zjištění dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byly platně uzavřeny dvě smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2 a následujících zákona č. 257/2016 Sb. se spojením s ustanovením § 2395 a následujících občanského zákoníku účinného v době sjednání smlouvy o úvěru. Žalovaný se zavázal řádně a včas vrátit poskytnuté peněžní prostředky, avšak povinnosti vyplývající pro něj ze smluvních ujednání porušil, neboť řádně a včas čerpané prostředky neuhradil. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení, žalobkyně má právo nejen na úhradu dosud neuhrazené jistiny úvěru, tak i smluvních úroků a taktéž úroků z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. v sazbě odpovídající § 2 vládního nařízení 351/2013 Sb.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 002 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 5 802 Kč a paušální náhrady nákladů v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 1 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (podání žaloby, předžalobní výzva).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. a žalovanému byla ke splnění jeho povinností poskytnuta běžná třídenní lhůta.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 145 026,95 Kč s příslušenstvím tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobou uplatnila nárok vyplývající ze dvou uzavřených smluv o úvěru. Uvedla, že dne 17. 9. 2021 (nárok 1 žaloby) žalobkyně uzavřela se žalovaným rámcovou smlouvu č. , hodnota, . Na základě této rámcové smlouvy byl žalovanému aktivován běžný účet č. , č. účtu, . Dne 16. 2. 2022 uzavřel žalovaný se žalobkyní dodatek č. , hodnota,  k této rámcové smlouvě, na jehož základě požádal žalovaný o úvěr ve výši 50 589 Kč, který byl žalovanému schválen a téhož dne vyplacen na jeho běžný účet. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele v souladu s ustanovením § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Žalovaný se zavázal hradit pravidelné měsíční splátky ve výši 1 517 Kč skládající se z jistiny úvěru a úroku 15,4 % ročně vždy k 16. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje 16. 3. 2022 s tím, že předpokládané datum splacení úvěru mělo být ke dni 16. 10. 2025. Žalovaný hradil splátky od 16. 3. 2022 do 16. 11. 2023, na splátku splatnou ke dni 16. 12. 2023 uhradil pouze 43,33 Kč, která byla započtena na úhradu jistiny splátky. Počínaje splátkou ke dni 16. 12. 2023 nebyly splátky ze strany žalovaného řádně a včas hrazeny, žalovaný žádné další platby úvěru neprovedl. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností žalovaného přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru dne 19. 2. 2024. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 29 750,08 Kč a nesplaceným smluvním úrokem ve výši 1 145,07 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne 16. 11. 2023 do dne předcházejícího dni zesplatnění, tj. do 19. 2. 2024. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení dlužného příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení a smluveného úroku. Žalovaný byl upomínán o zaplacení celkového dluhu předžalobní výzvou, leč bezúspěšně. Jde-li o nárok 2 žaloby, žalobkyně uvedla, že na základě téže rámcové smlouvy jako v případě nároku 1 byl žalovanému aktivován shora uvedený běžný účet č. , č. účtu, . Dne 4. 7. 2022 uzavřel žalovaný se žalobkyní dodatek č. , hodnota,  k této rámcové smlouvě, na jehož základě požádal žalovaný o úvěr ve výši 120 000 Kč, který byl žalovanému schválen a dne 7. 7. 2022 vyplacen na jeho běžný účet. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele v souladu s ustanovením § 86 zákona č. 257/2016 Sb. Žalovaný se zavázal hradit pravidelné měsíční splátky ve výši 2 095 Kč skládající se z jistiny úvěru a úroku 16,9 % ročně vždy k 20. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje 20. 8. 2022 s tím, že předpokládané datum splacení úvěru mělo být ke dni 20. 7. 2032. Žalovaný hradil splátky od 20. 8. 2022 do 20. 11. 2023. Počínaje splátkou ke dni 20. 12. 2023 nebyly splátky ze strany žalovaného řádně a včas hrazeny, žalovaný žádné další platby úvěru neprovedl. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností žalovaného přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru dne 19. 2. 2024. Ke dni zesplatnění byla dlužná pohledávka tvořena nesplacenou jistinou ve výši 113 755,29 Kč a nesplaceným smluvním úrokem ve výši 4 771,93 Kč, který je souhrnem nesplacených smluvních úroků ode dne 20. 11. 2023 do dne předcházejícího dni zesplatnění, tj. do 19. 2. 2024. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení dlužného příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení a smluveného úroku. Žalovaný byl upomínán o zaplacení celkového dluhu předžalobní výzvou, avšak rovněž bezúspěšně.Vzhledem k tomu, že se soudu nepodařilo zjistit pobyt žalovaného, ustanovil mu usnesením ze dne 23. 9. 2024 vydaným pod č.j. , spisová značka,  opatrovníka, , Jméno advokáta, , advokáta, postupem dle § 29 odst. 3 o.s.ř. Opatrovník s žalobou nesouhlasil a navrhnul proto její zamítnutí. Namítal zejména to, že žalobkyně neprověřila řádným způsobem úvěruschopnost žalovaného podle ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, pročež je smlouva neplatná ve smyslu § 87 téhož zákona neplatná. Dle námitky opatrovníka žalobkyně sice provedla ověření úvěruschopnosti, ale kromě interní úvěrové zprávy žalobkyně a potvrzením zaměstnavatele žalovaného nebyly fakticky údaje ohledně žalovaného ověřeny. Údaje uvedené v tabulce v žádosti o úvěr potom neodpovídají realitě, neboť se jeví jako nevěrohodné a nereálné (jako příklad uvedl opatrovník položku náklady na bydlení 5 000 Kč anebo položku na jídlo, dopravu a léky ve výši 1 500 Kč). Dále opatrovník namítal, že veškeré uhrazené platby měly být započteny nejprve na jistinu, avšak žalobkyně je započetla na úroky, což vyplývá z přehledu čerpání a splácení úvěru a z tvrzení uvedených přímo v žalobě. Konečně opatrovník namítal také to, že žalovaný je cizí státní příslušník, který neovládal český jazyk v takové míře, aby byl schopen porozumět obsahu smluvních ujednání, nerozuměl psanému projevu v češtině a nemohl se tak platně zavázat k převzetí práv a povinností a úvěrovou smlouvu uzavřít. Projev vůle na straně žalovaného je tak pouze zdánlivý. Žalovaný nebyl schopen seznat jako průměrný spotřebitel, co vůbec podepisuje a k jakým povinnostem se zavazuje.Žalobkyně k námitkám opatrovníka doplnila, že žalobkyně nepřevzala bez dalšího informace, které žalovaný uvedl v žádosti o úvěr, ale v rámci vlastní analýzy porovnal údaje uvedené žalovaným s údaji o výši životního minima, dále s částkami uváděnými dalšími klienty v žádostech o úvěr a s údaji od , právnická osoba, . Jelikož žalobkyně vyhodnotila částku 1 500 Kč uvedenou coby položku vynakládanou žalovaným na běžné potřeby jako příliš nízkou k pokrytí takových výdajů, počítala s částku 3 860 Kč u prvního z úvěrů a s částkou 4 620 Kč u druhého úvěru. Nevyšla tak automaticky z údajů, které žalovaný do žádosti uvedl. Žalobkyně se dále ohradila proti tomu, že opatrovník brojil proti způsobu započtení uhrazených splátek. Odkazovala přitom na příslušné ustanovení smlouvy a též občanského zákoníku, dle nichž se platby započítávají na jednotlivé splátky v pořadí jejich splatnosti, každá splátka je přitom tvořena jak jistinou, tak úrokem a platba se v rámci jedné splátky započte vždy nejprve na jistinu a poté na úrok. Žalobkyně rovněž uvedla, že jí není známo, z čeho opatrovník dovozuje, že žalovaný neovládal český jazyk a smlouvě o úvěru proto nerozuměl. Takové tvrzení označila toliko za spekulaci.Soud v dané věci postupoval podle § 115a o.s.ř. a k projednání věci samé nenařídil jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, žalobkyně i opatrovník žalovaného s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili.Na základě předložených listinných důkazů, a to rámcové smlouvy č. , hodnota,  ze dne 17. 2. 2021, dodatku č. , hodnota,  k rámcové smlouvě (žádost o úvěr ve výši 50 589 Kč) ze dne 16. 2. 2022, dodatku č. , hodnota,  k rámcové smlouvě (žádost o úvěr ve výši 120 000 Kč), formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru (k oběma smlouvám), obou splátkových kalendářů (č.l. 25 a 26), z přehledu plateb na č.l. 14 a 15 (k oběma smlouvám), z výpisu z běžného účtu žalovaného (č.l. 26 a 27 k poskytnutí úvěrových prostředků na účet žalovaného) a z výzvy k zaplacení dluhu – předžalobní upomínky ze dne 19. 2. 2024 má soud za prokázaný skutkový stav, který zcela koresponduje s tvrzeními žalobkyně obsaženými v žalobě. Z výpisu z běžného účtu ze dne 16. 2. 2022 a 7. 7. 2022 a zesplatňujícího dopisu – předžalobní výzvy má soud za prokázané, že žalovaný oba úvěry načerpal, ale následně je již nesplácel řádně dle smluvních ujednání, čímž porušil smluvené obchodní podmínky a žalobkyně proto využila svého oprávnění a oba úvěry zesplatnila. Žalovaný byl vyzván, aby dluh uhradil nejpozději do 29. 2. 2024. Uvedené skutečnosti ostatně ani nebyly mezi stranami sporné. Bylo případně na žalovaném, aby v řízení prokazoval opak, tedy, že úvěrové prostředky řádně splácel a své povinnosti vyplývající pro něj z úvěrové smlouvy splnil, což se ale v řízení nestalo. Z listin založených ve spise na č.l. 46-54 a na č.l. 57-62 je zřejmé, že žalobkyně se před sjednáním obou úvěrových smluv zabývala posouzením schopnosti žalovaného úvěry splácet a taktéž ověřila totožnost žalovaného (č.l. 55-56). Ani tato skutečnost nebyla mezi stranami sporná, sporné bylo toliko to, zda způsob, jakým tak žalobkyně učinila, byl dostačující ve smyslu ust. § 86 a 87 zákona č. 257/2016 Sb.Podle § 2395 a následujících občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 4 odst. 1 o. z. se má za to, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka i schopnost užívat jej s běžnou péčí a opatrností a že to každý od ní může v právním styku důvodně očekávat.Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Námitky opatrovníka soud shledal nedůvodnými. Namítal-li opatrovník, že žalovaný text smlouvy podepsal, ačkoliv nerozuměl obsahu textu, neboť neovládal český jazyk, musí soud přisvědčit argumentaci žalobkyně, že takové tvrzení leží toliko v rovině spekulace. Naopak žalovaný v rámcové smlouvě ze dne 17. 9. 2021 výslovně podepsal prohlášení, že smlouvě rozumí a že s ní souhlasí. Pokud by soud přijal domněnku, že žalovaný takový text smlouvy, resp. smluv podepsal, ač jejich obsahu nerozuměl, potom by to bylo v rozporu s ustanovením § 4 o. z., kdy se naopak předpokládá, že každá svéprávná osoba má rozum průměrného člověka a je – stručně řečeno – schopna s ním nakládat s běžnou opatrností a péčí. Takovému náležitě obezřetnému postupu by potom neodpovídalo podepsání dokumentů (jakýchkoliv) při současné absenci porozumění textu v důsledku jazykové bariéry. Pokud tak žalovaný přesto učinil, jde to nepochybně k jeho tíži, neboť od něj coby osoby svéprávné bylo možné důvodně v právním styku očekávat, že bude postupovat náležitě obezřetně ve smyslu § 4 o. z. Stejně tak soud vyhodnotil jako lichou námitku opatrovníka týkající se započtení plateb učiněných ze strany žalovaného. Způsob, jakým se poskytnuté plnění započítává na úvěrovou částku, vyplývá z Podmínek pro používání úvěru (odstavec 6 u bodu Splácení úvěru), které byly nedílnou součástí Rámcové smlouvy uzavřené mezi účastníky. Pro jednotlivé splátky určoval pořadí splácení nejprve na jistinu, potom na úrok a posléze na úrok z prodlení, není-li však v konkrétním případě určeno jinak. Nelze proto než uzavřít, že způsob, jakým byly splátky úvěru započítány na úhradu jistiny a příslušenství úvěru, v obou případech nijak neodporoval smluvním ujednáním, neboť bylo možné i jiné pořadí započtení úhrady na jednotlivé složky úvěru.V neposlední řadě se soud zabýval tím, zda žalobkyně řádně vyhodnotila před sjednáním obou úvěrů schopnost žalovaného takto poskytnuté peněžní prostředky splácet. Je třeba říci, že zákon nijak nekonkretizuje, jakými postupy má posouzení úvěruschopnosti spotřebitele probíhat. V zásadě by však mělo dojít k určitému vytěžení informací ze strany žadatele o úvěr a takto získané informace by měly být dále (přiměřeným způsobem) ověřeny. Dle komentářového výkladu ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., má poskytovatel posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Rozsah konkrétních vyžadovaných údajů specifikován není (srov. in Slanina, Jemelka, Vetešník, Wachtlová, Flídr, Zákon o spotřebitelském úvěru, 1. vydání, , právnická osoba, . Beck 2017). Určitou konkretizaci těchto požadavků na vyhodnocení úvěruschopnosti lze najít v odst. 2 ust. § 86 a to tak, že má být posouzena zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsob plnění dosavadních dluhů. Je však zřejmé, že v řadě případů vůbec není možné mnohé relevantní příjmy a výdaje spotřebitele vůbec zjistit, resp. řadu výdajů lze individuálně zjistit právě jen od spotřebitele, přičemž jejich výši je nemožné jakkoli objektivně ověřit (srov. tamtéž). V daném případě banka nahlédla jak do dostupných databází (ať již interní databáze, tak i do bankovního a nebankovního registru, a dále do insolvenčního rejstříku). Stejně tak banka uvedla, že přihlédla k tomu, že žalovaný splácel řádně dříve poskytnuté úvěry. I v době, kdy byl žalovanému poskytován druhý z úvěrů, nemohla mít žalobkyně ještě povědomí o tom, že žalovaný nebude schopen splácet ani první poskytnutý úvěr. Žalobkyně si dále vyžádala zprávu od zaměstnavatele ohledně příjmu žalovaného a podrobila analýze položky, jejichž výše uvedená žalovaným v žádosti se jí jevila jako příliš nízká. V takovém případě žalobkyně dosadila za takto nízké položky částky vyšší po porovnání s údaji ohledně výše životního minima, popř. s částkami uvedenými jinými klienty v žádostech o úvěr. Dle názoru soudu takové vyhodnocení úvěruschopnosti odpovídá parametrům, s nimiž ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. počítá. Pro úplnost soud uvádí, že z komentáře taktéž vyplývá, že poskytovatel úvěru má i přes povinnost provádět ověření informací s odbornou péčí široké pole pro uvážení, zda vůbec a jakým způsobem si údaje získané od spotřebitele ověřit. Z pouhé skutečnosti, že si poskytovatel nevyžádal (například) formální potvrzení o pracovním příjmu spotřebitele, nelze dovozovat, že poskytovatel zákonnou povinnost nesplnil. Poskytovatel ovšem musí být vždy schopen mechanismus ověřování doložit, vysvětlit a odůvodnit. Tak se tomu v případě žalobkyně stalo a soud nemá důvod pochybovat o řádném vyhodnocení všech okolností na straně žalovaného, které byly pro sjednání úvěrových smluv podstatné.Ze všech takto učiněných zjištění dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byly platně uzavřeny dvě smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2 a následujících zákona č. 257/2016 Sb. se spojením s ustanovením § 2395 a následujících občanského zákoníku účinného v době sjednání smlouvy o úvěru. Žalovaný se zavázal řádně a včas vrátit poskytnuté peněžní prostředky, avšak povinnosti vyplývající pro něj ze smluvních ujednání porušil, neboť řádně a včas čerpané prostředky neuhradil. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení, žalobkyně má právo nejen na úhradu dosud neuhrazené jistiny úvěru, tak i smluvních úroků a taktéž úroků z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. v sazbě odpovídající § 2 vládního nařízení 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 002 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 5 802 Kč a paušální náhrady nákladů v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 1 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (podání žaloby, předžalobní výzva).O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř. a žalovanému byla ke splnění jeho povinností poskytnuta běžná třídenní lhůta.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po právní moci rozsudku výkonu rozhodnutí u soudu nebo podat exekuční návrh u exekutora.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPM:2024:14.C.189.2024.87","publishedAt":"2025-07-18","decisionAt":"2024-11-11","caseNumber":{"senate":14,"registry":"C","index":189,"year":2024,"pageNumber":87},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Hana","lastName":"Jelínková","titlesAfter":"","function":"samosoudkyně"},"courtCode":"OSPM","caseResultType":["VYHOVENI"],"caseSubject":"O zaplacení 145 026,95 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"29","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"115a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"151","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}