{"uuid":"f7543238-0636-4363-aafb-fb6ebdc6c5e1","header":[{"texts":[{"text":"Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Prokopovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"údaje o zástupci","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"osobní údaje žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 14 909 Kč s příslušenstvím,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se co do částky 4 909 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 000 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 234 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.\nII. Žaloba se co do částky 4 909 Kč a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 10 000 Kč od [datum] do zaplacení zamítá.\nIII. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 234 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 909 Kč s příslušenstvím s tím, že s žalovaným uzavřela dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" smlouvu o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" (dále jen také jako„ smlouva“). Smlouva byla uzavřena elektronickými prostředky komunikace na dálku, konkrétně prostřednictvím internetových stránek žalobkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"webová adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Ve smlouvě žalobkyně jako úvěrující sjednala s žalovaným jako úvěrovaným poskytnutí úvěru v částce 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že úvěr splatí nejpozději dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", a to společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 019 Kč. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" převodem na účet č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"bankovní účet","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaný úvěr ani poplatek za poskytnutí úvěru ve stanovené době žalobkyni neuhradil. Žalobkyni tak vznikl kromě nároku na vrácení jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 019 Kč rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru ode dne následujícího po datu splatnosti, tedy od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení. Podle čl. IX.1.a. smlouvy vznikl žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 10 000 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" v celkové výši 1 890 Kč. Žalobkyně nárokuje smluvní pokutu do výše pouze 1/2 jistiny. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky e-mailem, což bylo sjednáno v čl. 14 ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" Smlouvy o úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Ve věci se konala jednání dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalovaný se k jednání soudu nedostavil, ač řádně a včas obeslán, soud proto s ohledem na výše uvedené skutečnosti jednal a ve věci rozhodl dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalovaného. Žalobkyně se na jednání dostavila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba provedení jiných důkazů v řízení najevo nevyšla, na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Mezi účastníky byla dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" prostřednictvím internetových stránek žalobkyně ","anonStyle":"NONE"},{"text":"webová adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" uzavřena smlouva o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 019 Kč vrátit, a to nejpozději do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" (prokázáno označenou úvěrovou smlouvou). Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost z registru platebních informací a doložených výpisů z účtu, ovšem podle přiložených důkazů a protokolu o zkoumání úvěruschopnosti se jedná o výpisy z účtu staré téměř rok před poskytnutím úvěru, kdy podle žalobkyně byl v protokolu průměrný měsíčný příjem ve výši 65 497 Kč ověřen následujícími podklady: Výpis z účtu za 2021 ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", Výpis z účtu za 2021 ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", Výpis z účtu za 2021 ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy tyto výpisy byly taktéž předloženy (prokázáno výpisem z REPI, žádostí o poskytnutí úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" a vyhodnocením úvěruschopnosti ve spojení s výpisy z účtů za období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a fotografií občanského průkazu žalovaného). Žalobkyně posléze doložila i výpisy z bankovního účtu žalovaného za období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", za období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", za období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", listinu týkající se příjmů a výdajů žalovaného a listinu profil klienta (prokázáno předmětnými výpisy a listinami). Zatímco žalobkyně žalovanému částku 10 000 Kč poskytla, když mu ji ještě dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" zaslala na jeho bankovní účet č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"bankovní účet","anonStyle":"ANON"},{"text":" (prokázáno potvrzením o platbě ","anonStyle":"NONE"},{"text":"anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" banka ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"), žalovaný poskytnutou částku se sjednaným poplatkem ve lhůtě splatnosti nevrátil. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu ve výši žalované částky, avšak žalovaný jí dosud ničeho neuhradil (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve spojení s dokladem o odeslání). Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by i přes výzvu, byť alespoň částečně, žalovanou částku uhradil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: Na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem nejpozději do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalobkyně žalovanému dané peněžní prostředky poskytla, žalovaný je však dosud nevrátil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Žalobkyně dále předložila rozsudky Krajského soudu v Plzni, které se však týkají výše poplatku v rozporu s dobrými mravy, což pro rozhodnutí ve věci nebylo podstatné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 označeného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" smlouvu o úvěru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":". Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit úvěr spolu se sjednaným poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 019 Kč. Žalobkyně částku ve výši 10 000 Kč skutečně žalovanému poskytla, žalovaný však dosud žalobkyni ničeho neuhradil. Na základě výše uvedených skutečností ve spojení s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" uzavřena smlouva, která svou povahou odpovídá smlouvě o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 zákona o spotřebitelském úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. V daném případě nelze přehlédnout, že byť byl žalovanému poskytován spotřebitelský úvěr a bylo třeba postupovat rovněž v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, tj. i v intencích shora citovaného § 86 tohoto zákona, soud nemá za prokázané, že by žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně k žalobě doložila též protokol o tom, jak byla posuzována úvěruschopnost žalovaného, jakožto spotřebitele. Žalobkyně tvrdila, že si od žalovaného vyžádala informace o jeho poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, resp. nahlédnutím do relevantních databází, a tedy svou povinnost podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru splnila, a k tomu soudu doložila zejména výpisy z účtu žalovaného za období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy následně toto upravila na protokoly z období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", za období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", za období od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Není ovšem zřejmé, zda tyto aktuální výpisy měla žalobkyně k dispozici a užila je při zkoumání úvěruschopnosti před poskytnutím konkrétního úvěru, nárokovaného v žalobě, či zda využila starší výpisy z účtu. V protokolu uvedené výpisy jsou rok staré, a tudíž mnoho nevypovídají o situaci žalovaného v době poskytnutí úvěru, pokud vůbec něčeho. O aktuálních výpisech v protokole žádná zmínka není a žalobkyně neprokázala, že by je měla k dispozici již před poskytnutím úvěru, přičemž žalobkyně ani nevysvětlila, z jakého důvodu protokol obsahuje odkazy na rok staré výpisy. Dále žalobkyně při hodnocení výpisů z účtu nepřihlédla k tomu, že mnoho kreditních položek na účtu žalovaného představují příjmy z nebankovních úvěrů a mnoho debetních položek pak platby zjevně vynaložené v souvislosti s hazardem. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného, jak bylo provedeno žalobkyní, se jeví být spíše formálním ve snaze vyhovět znění zákona, avšak bez faktického zhodnocení žalovaným doložených podkladů ve smyslu toho, zda z doložených skutečností vyplývá, že neexistují důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně úvěruschopnost žalovaného nedostatečně posoudila a z podkladů, které měla k dispozici, nevyhodnotila zjevně důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, zejména když řada debetních položek byla vynaložena v souvislosti s hazardem, obrat na účtu neodpovídá údajům o příjmech a výdajích žalovaného, konečné zůstatky jsou přes tvrzené příjmy a výdaje buď téměř nulové nebo dokonce záporné. Uvedené skutečnosti na bankovním účtu žalovaného a nesrovnalosti mezi tvrzenými příjmy a obratem žalovaného jsou přitom zřejmé na první pohled, nevyžadují hlubokou analýzu, a dosahují značných částek. Z uvedeného postupu žalobkyně plyne, že tato posoudila úvěruschopnost žalovaného pouze formálně a bez skutečného zhodnocení doložených podkladů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Nedostatečný způsob zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany žalobkyně pak má v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za následek neplatnost smlouvy, a to neplatnost absolutní, k níž soud podle § 588 o. z. přihlíží z úřední povinnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Soud pro úplnost konstatuje, že podle shora citovaného § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění, je důsledkem porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele neplatnost uzavřené smlouvy, která je konstruována jako neplatnost relativní. Tato zákonná úprava však zapracovává směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES, ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, a dané ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat v souladu s unijním právem. Soudní dvůr Evropské unie k žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě v rozsudku ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve věci sp. zn. C ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":", OPR- ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" GK, v bodě 34. uvedl, že„ (…) účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48, a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti.“ V bodě 46. pak soudní dvůr uzavřel, že„ (…) články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Důsledkem nesplnění povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je tedy podle Soudního dvora Evropské unie absolutní neplatnost smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Uvedené je v souladu rovněž s nálezem Ústavního soudu ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", sp. zn. III. ÚS 4129/18, podle kterého by obecné soudy měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Podle Ústavního soudu pak uložením a řádným splněním povinnosti zkoumat úvěruschopnost dlužníka přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Soud dodává, že poskytovatelům úvěrů byla povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitelů před uzavřením smlouvy uložena již v předchozí právní úpravě obsažené v § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, a jako důsledek nesplnění této povinnosti byla judikaturou vyvozena absolutní neplatnost následně uzavřené smlouvy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018). Právní úprava účinná do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" stála na zásadě ochrany spotřebitele jako slabší strany. Tato zásada byla přenesena i do právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 přijaté zákonem o spotřebitelském úvěru, přičemž z důvodové zprávy k tomuto zákonu jednoznačně vyplývá, že záměrem zákonodárce bylo v nové právní úpravě ochranu spotřebitele posílit. Posouzení neplatnosti smlouvy podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako relativní by tomuto záměru odporovalo, neboť by to ochranu spotřebitele naopak zjevně oslabovalo. Pokud tak za účinnosti zákona č. 145/2010 Sb. bylo na neplatnost spotřebitelských smluv ustáleně nahlíženo jako na neplatnost absolutní, nelze ji napříště ve smyslu právě uvedeném posuzovat jako pouhou neplatnost relativní. Takový výklad § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru by pomíjel jeho účel a smysl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Žalobkyně odkazovala rovněž na obecné pokyny Evropského orgánu bankovnictví. Soud uvádí, že z žalobkyní předložené listiny vyplývá toliko to, že věřitel by měl přiměřeným způsobem zohlednit povinné a jiné nezbytné výdaje. To soud nepopírá, avšak má za to, že posouzením pouze povinných a nezbytných výdajů, aniž je přihlédnuto k jakýmkoli dalším závazkům či chování spotřebitele, není splněna zákonná povinnost posouzení úvěruschopnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. S ohledem na tuto skutečnost proto soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" je smlouvou absolutně neplatnou dle § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný je proto povinen vrátit žalobkyni pouze částku poskytnuté jistiny ve výši 10 000 Kč, nikoli tuto částku dále navýšenou o poplatek za poskytnutí úvěru a smluvní pokutu, v požadované výši celkem 4 909 Kč (z čehož poplatek tvoří částku 3 019 Kč a smluvní pokuta částku 1 890 Kč), a to s přihlédnutím k § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru, potažmo k § 2991 o. z. Vzhledem k tomu, že žalovaný se k jednání soudu nedostavil, a ani v rámci svého písemného vyjádření nijak netvrdil ani nedokládal své možnosti částku jistiny uhradit (viz § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru), nebylo možné tyto jeho poměry zjistit ani po případném poskytnutí poučovací povinnosti dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Soud proto uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku, kterou přijal na svůj bankovní účet, a to částku celkem ve výši 10 000 Kč. Ze všech shora uvedených skutečností proto soud dospěl závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze co do částky 10 000 Kč (výrok I rozsudku); ve své zbývající části pak byla žaloba jako nedůvodná soudem zamítnuta (výrok II rozsudku).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Soud dospěl dále k názoru, že žalovaný se neocitl v prodlení s povinností splatit poskytnutou jistinu, a tedy není povinna hradit příslušenství ve smyslu ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť lhůta k plnění je mu určena teprve tímto rozsudkem. Tento závěr je konformní s aktuální judikaturou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021), zároveň zohledňující skutečnost, že ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze považovat za speciální úpravu k obecné úpravě bezdůvodného obohacení, kdy poskytovatel spotřebitelského úvěru v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru (tzn. nezkoumání úvěruschopnosti) má nárok pouze toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez smluvených úroků a poplatků, nadto i v nové době splatnosti – buď mezi účastníky dohodnuté, nebo soudem určené.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy částečně úspěšné žalobkyni byla přiznána poměrná náhrada nákladů. V daném případě byla žaloba podána pro částku 14 909 Kč s příslušenstvím s tím, že co do částky 4 909 Kč a příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení byla žalobkyně v řízení žalobkyně neúspěšná. Z toho vyplývá, že žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 67 % a neúspěšná v rozsahu 33 %. Pro účely stanovení náhrady nákladů řízení to pak znamená, že 34 % nákladů žalobkyně by měl hradit žalovaný (67 % - 33 % = 34 %). Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále v souladu s § 14b odst. 1 bod 3. vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhláška“) 3 úkony právní pomoci po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby), dále 3 úkony právní pomoci po 1 500 Kč (dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky účast na jednání konaném dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" a dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky vyjádření ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":"); výše úkonu právní pomoci je dána § 14b odst. 3 ve spojení s § 7 bod 5. a § 8 odst. 1 vyhlášky, a 6 náhradami hotových výdajů, z toho 3 x po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky) a 3 x po 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. b) vyhlášky), zvýšené o DPH. Náklady právního zastoupení tak činí 9 512 Kč, z toho 34 % uvedených nákladů činí 3 234 Kč, v této výši pak byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 909 Kč s příslušenstvím s tím, že s žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen také jako„ smlouva“). Smlouva byla uzavřena elektronickými prostředky komunikace na dálku, konkrétně prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa]. Ve smlouvě žalobkyně jako úvěrující sjednala s žalovaným jako úvěrovaným poskytnutí úvěru v částce 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že úvěr splatí nejpozději dne [datum], a to společně s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 019 Kč. Žalobkyně poskytla žalovanému úvěr dne [datum] převodem na účet č. [bankovní účet]. Žalovaný úvěr ani poplatek za poskytnutí úvěru ve stanovené době žalobkyni neuhradil. Žalobkyni tak vznikl kromě nároku na vrácení jistiny úvěru ve výši 10 000 Kč a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 3 019 Kč rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z jistiny úvěru ode dne následujícího po datu splatnosti, tedy od [datum] do zaplacení. Podle čl. IX.1.a. smlouvy vznikl žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 10 000 Kč od [datum] do [datum] v celkové výši 1 890 Kč. Žalobkyně nárokuje smluvní pokutu do výše pouze 1/2 jistiny. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky e-mailem, což bylo sjednáno v čl. 14 [číslo] Smlouvy o úvěru.\n2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.\n3. Ve věci se konala jednání dne [datum] a dne [datum]. Žalovaný se k jednání soudu nedostavil, ač řádně a včas obeslán, soud proto s ohledem na výše uvedené skutečnosti jednal a ve věci rozhodl dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) v nepřítomnosti žalovaného. Žalobkyně se na jednání dostavila.\n4. V řízení bylo provedeno dokazování listinnými důkazy, které navrhli a předložili účastníci řízení (§ 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 129 odst. 1 o.s.ř.). Potřeba provedení jiných důkazů v řízení najevo nevyšla, na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.\n5. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním: Mezi účastníky byla dne [datum] prostřednictvím internetových stránek žalobkyně [webová adresa] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutou částku spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 019 Kč vrátit, a to nejpozději do [datum] (prokázáno označenou úvěrovou smlouvou). Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost z registru platebních informací a doložených výpisů z účtu, ovšem podle přiložených důkazů a protokolu o zkoumání úvěruschopnosti se jedná o výpisy z účtu staré téměř rok před poskytnutím úvěru, kdy podle žalobkyně byl v protokolu průměrný měsíčný příjem ve výši 65 497 Kč ověřen následujícími podklady: Výpis z účtu za 2021 [číslo], Výpis z účtu za 2021 [číslo], Výpis z účtu za 2021 [číslo], kdy tyto výpisy byly taktéž předloženy (prokázáno výpisem z REPI, žádostí o poskytnutí úvěru [číslo] a vyhodnocením úvěruschopnosti ve spojení s výpisy z účtů za období od [datum] do [datum], od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] a fotografií občanského průkazu žalovaného). Žalobkyně posléze doložila i výpisy z bankovního účtu žalovaného za období od [datum] do [datum], za období od [datum] do [datum], za období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum], listinu týkající se příjmů a výdajů žalovaného a listinu profil klienta (prokázáno předmětnými výpisy a listinami). Zatímco žalobkyně žalovanému částku 10 000 Kč poskytla, když mu ji ještě dne [datum] zaslala na jeho bankovní účet č. [bankovní účet] (prokázáno potvrzením o platbě [anonymizováno] banka ze dne [datum]), žalovaný poskytnutou částku se sjednaným poplatkem ve lhůtě splatnosti nevrátil. Žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dluhu ve výši žalované částky, avšak žalovaný jí dosud ničeho neuhradil (prokázáno předžalobní upomínkou ze dne [datum] ve spojení s dokladem o odeslání). Žalovaným nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by i přes výzvu, byť alespoň částečně, žalovanou částku uhradil.\n6. Na základě provedených důkazů dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru: Na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto finanční prostředky vrátit spolu s poplatkem nejpozději do [datum]. Žalobkyně žalovanému dané peněžní prostředky poskytla, žalovaný je však dosud nevrátil.\n7. Žalobkyně dále předložila rozsudky Krajského soudu v Plzni, které se však týkají výše poplatku v rozporu s dobrými mravy, což pro rozhodnutí ve věci nebylo podstatné.\n8. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.\n9. Podle § 2398 odst. 1 o. z. poskytne úvěrující úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu.\n10. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.\n11. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 označeného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.\n12. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.\n13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.\n14. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.\n15. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit úvěr spolu se sjednaným poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 3 019 Kč. Žalobkyně částku ve výši 10 000 Kč skutečně žalovanému poskytla, žalovaný však dosud žalobkyni ničeho neuhradil. Na základě výše uvedených skutečností ve spojení s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne [datum] uzavřena smlouva, která svou povahou odpovídá smlouvě o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 zákona o spotřebitelském úvěru.\n16. V daném případě nelze přehlédnout, že byť byl žalovanému poskytován spotřebitelský úvěr a bylo třeba postupovat rovněž v režimu zákona o spotřebitelském úvěru, tj. i v intencích shora citovaného § 86 tohoto zákona, soud nemá za prokázané, že by žalobkyně řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně k žalobě doložila též protokol o tom, jak byla posuzována úvěruschopnost žalovaného, jakožto spotřebitele. Žalobkyně tvrdila, že si od žalovaného vyžádala informace o jeho poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, resp. nahlédnutím do relevantních databází, a tedy svou povinnost podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru splnila, a k tomu soudu doložila zejména výpisy z účtu žalovaného za období od [datum] do [datum], od [datum] do [datum], od [datum] do [datum], kdy následně toto upravila na protokoly z období od [datum] do [datum], za období od [datum] do [datum], za období od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum]. Není ovšem zřejmé, zda tyto aktuální výpisy měla žalobkyně k dispozici a užila je při zkoumání úvěruschopnosti před poskytnutím konkrétního úvěru, nárokovaného v žalobě, či zda využila starší výpisy z účtu. V protokolu uvedené výpisy jsou rok staré, a tudíž mnoho nevypovídají o situaci žalovaného v době poskytnutí úvěru, pokud vůbec něčeho. O aktuálních výpisech v protokole žádná zmínka není a žalobkyně neprokázala, že by je měla k dispozici již před poskytnutím úvěru, přičemž žalobkyně ani nevysvětlila, z jakého důvodu protokol obsahuje odkazy na rok staré výpisy. Dále žalobkyně při hodnocení výpisů z účtu nepřihlédla k tomu, že mnoho kreditních položek na účtu žalovaného představují příjmy z nebankovních úvěrů a mnoho debetních položek pak platby zjevně vynaložené v souvislosti s hazardem. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného, jak bylo provedeno žalobkyní, se jeví být spíše formálním ve snaze vyhovět znění zákona, avšak bez faktického zhodnocení žalovaným doložených podkladů ve smyslu toho, zda z doložených skutečností vyplývá, že neexistují důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Žalobkyně úvěruschopnost žalovaného nedostatečně posoudila a z podkladů, které měla k dispozici, nevyhodnotila zjevně důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, zejména když řada debetních položek byla vynaložena v souvislosti s hazardem, obrat na účtu neodpovídá údajům o příjmech a výdajích žalovaného, konečné zůstatky jsou přes tvrzené příjmy a výdaje buď téměř nulové nebo dokonce záporné. Uvedené skutečnosti na bankovním účtu žalovaného a nesrovnalosti mezi tvrzenými příjmy a obratem žalovaného jsou přitom zřejmé na první pohled, nevyžadují hlubokou analýzu, a dosahují značných částek. Z uvedeného postupu žalobkyně plyne, že tato posoudila úvěruschopnost žalovaného pouze formálně a bez skutečného zhodnocení doložených podkladů.\n17. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalovaného podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Nedostatečný způsob zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany žalobkyně pak má v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za následek neplatnost smlouvy, a to neplatnost absolutní, k níž soud podle § 588 o. z. přihlíží z úřední povinnosti.\n18. Soud pro úplnost konstatuje, že podle shora citovaného § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění, je důsledkem porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele neplatnost uzavřené smlouvy, která je konstruována jako neplatnost relativní. Tato zákonná úprava však zapracovává směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES, ze dne [datum], o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, a dané ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat v souladu s unijním právem. Soudní dvůr Evropské unie k žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě v rozsudku ze dne [datum] ve věci sp. zn. C [číslo], OPR- [právnická osoba] GK, v bodě 34. uvedl, že„ (…) účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48, a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti.“ V bodě 46. pak soudní dvůr uzavřel, že„ (…) články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Důsledkem nesplnění povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je tedy podle Soudního dvora Evropské unie absolutní neplatnost smlouvy.\n19. Uvedené je v souladu rovněž s nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 4129/18, podle kterého by obecné soudy měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Podle Ústavního soudu pak uložením a řádným splněním povinnosti zkoumat úvěruschopnost dlužníka přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková.\n20. Soud dodává, že poskytovatelům úvěrů byla povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitelů před uzavřením smlouvy uložena již v předchozí právní úpravě obsažené v § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30. 11. 2016, a jako důsledek nesplnění této povinnosti byla judikaturou vyvozena absolutní neplatnost následně uzavřené smlouvy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018). Právní úprava účinná do [datum] stála na zásadě ochrany spotřebitele jako slabší strany. Tato zásada byla přenesena i do právní úpravy účinné od 1. 12. 2016 přijaté zákonem o spotřebitelském úvěru, přičemž z důvodové zprávy k tomuto zákonu jednoznačně vyplývá, že záměrem zákonodárce bylo v nové právní úpravě ochranu spotřebitele posílit. Posouzení neplatnosti smlouvy podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako relativní by tomuto záměru odporovalo, neboť by to ochranu spotřebitele naopak zjevně oslabovalo. Pokud tak za účinnosti zákona č. 145/2010 Sb. bylo na neplatnost spotřebitelských smluv ustáleně nahlíženo jako na neplatnost absolutní, nelze ji napříště ve smyslu právě uvedeném posuzovat jako pouhou neplatnost relativní. Takový výklad § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru by pomíjel jeho účel a smysl.\n21. Žalobkyně odkazovala rovněž na obecné pokyny Evropského orgánu bankovnictví. Soud uvádí, že z žalobkyní předložené listiny vyplývá toliko to, že věřitel by měl přiměřeným způsobem zohlednit povinné a jiné nezbytné výdaje. To soud nepopírá, avšak má za to, že posouzením pouze povinných a nezbytných výdajů, aniž je přihlédnuto k jakýmkoli dalším závazkům či chování spotřebitele, není splněna zákonná povinnost posouzení úvěruschopnosti.\n22. S ohledem na tuto skutečnost proto soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru č. [číslo] ze dne [datum] je smlouvou absolutně neplatnou dle § 87 odst. 1 věta prvá zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný je proto povinen vrátit žalobkyni pouze částku poskytnuté jistiny ve výši 10 000 Kč, nikoli tuto částku dále navýšenou o poplatek za poskytnutí úvěru a smluvní pokutu, v požadované výši celkem 4 909 Kč (z čehož poplatek tvoří částku 3 019 Kč a smluvní pokuta částku 1 890 Kč), a to s přihlédnutím k § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru, potažmo k § 2991 o. z. Vzhledem k tomu, že žalovaný se k jednání soudu nedostavil, a ani v rámci svého písemného vyjádření nijak netvrdil ani nedokládal své možnosti částku jistiny uhradit (viz § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru), nebylo možné tyto jeho poměry zjistit ani po případném poskytnutí poučovací povinnosti dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. Soud proto uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku, kterou přijal na svůj bankovní účet, a to částku celkem ve výši 10 000 Kč. Ze všech shora uvedených skutečností proto soud dospěl závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze co do částky 10 000 Kč (výrok I rozsudku); ve své zbývající části pak byla žaloba jako nedůvodná soudem zamítnuta (výrok II rozsudku).\n23. O lhůtě k plnění soud rozhodl dle § 160 odst. 1 před středníkem o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.\n24. Soud dospěl dále k názoru, že žalovaný se neocitl v prodlení s povinností splatit poskytnutou jistinu, a tedy není povinna hradit příslušenství ve smyslu ust. § 1970 o.z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť lhůta k plnění je mu určena teprve tímto rozsudkem. Tento závěr je konformní s aktuální judikaturou (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021), zároveň zohledňující skutečnost, že ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze považovat za speciální úpravu k obecné úpravě bezdůvodného obohacení, kdy poskytovatel spotřebitelského úvěru v rozporu se zákonem o spotřebitelském úvěru (tzn. nezkoumání úvěruschopnosti) má nárok pouze toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez smluvených úroků a poplatků, nadto i v nové době splatnosti – buď mezi účastníky dohodnuté, nebo soudem určené.\n25. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy částečně úspěšné žalobkyni byla přiznána poměrná náhrada nákladů. V daném případě byla žaloba podána pro částku 14 909 Kč s příslušenstvím s tím, že co do částky 4 909 Kč a příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení byla žalobkyně v řízení žalobkyně neúspěšná. Z toho vyplývá, že žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 67 % a neúspěšná v rozsahu 33 %. Pro účely stanovení náhrady nákladů řízení to pak znamená, že 34 % nákladů žalobkyně by měl hradit žalovaný (67 % - 33 % = 34 %). Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny soudním poplatkem ve výši 800 Kč a dále v souladu s § 14b odst. 1 bod 3. vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jen„ vyhláška“) 3 úkony právní pomoci po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby), dále 3 úkony právní pomoci po 1 500 Kč (dle § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky účast na jednání konaném dne [datum] a [datum] a dle § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky vyjádření ze dne [datum]); výše úkonu právní pomoci je dána § 14b odst. 3 ve spojení s § 7 bod 5. a § 8 odst. 1 vyhlášky, a 6 náhradami hotových výdajů, z toho 3 x po 100 Kč (§ 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky) a 3 x po 300 Kč (§ 14b odst. 5 písm. b) vyhlášky), zvýšené o DPH. Náklady právního zastoupení tak činí 9 512 Kč, z toho 34 % uvedených nákladů činí 3 234 Kč, v této výši pak byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaný povinnost uloženou mu tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSPH05:2023:71.C.123.2022.1","publishedAt":"2023-09-06","decisionAt":"2023-05-02","caseNumber":{"senate":71,"registry":"C","index":123,"year":2022,"pageNumber":67},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Gabriela","lastName":"Prokopová","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"OSPH05","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"zaplacení 14 909 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"14b","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"101","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1970","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"149","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"118a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"588","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"120","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"9","lexNumber":145,"lexYear":2010,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2398","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2399","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"129","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["BEZDUVODNE_OBOHACENI","PENEZITE_PLNENI","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}