{"uuid":"f7727f63-4d73-410b-a985-3830cb18bcd7","header":[{"texts":[{"text":"Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl soudkyní Mgr. Zuzanou Adamusovou, Ph.D., ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno zainteresované společnosti 0/0","anonStyle":"ANON"},{"text":", IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO zainteresované společnosti 0/0","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa zainteresované společnosti 0/1","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa zainteresované společnosti 0/0","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno zainteresované osoby 0/0","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození zainteresované osoby 0/0","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa zainteresované osoby 0/0","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení 57 140 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 28 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 28 300 Kč za dobu od 26.7.2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se zamítá, co do částky 28 840 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 181,04 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 963,55 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 35 000 Kč za dobu od 24.3.2023 do 25.7.2023, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 700 Kč za dobu od 26.7.2023 do zaplacení, úroku ve výši 22,38 % ročně z částky 35 000 Kč za dobu od 24.3.2023 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 28 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 28 300 Kč za dobu od 26.7.2023 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá, co do částky 28 840 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 181,04 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 963,55 Kč, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 35 000 Kč za dobu od 24.3.2023 do 25.7.2023, úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 6 700 Kč za dobu od 26.7.2023 do zaplacení, úroku ve výši 22,38 % ročně z částky 35 000 Kč za dobu od 24.3.2023 do zaplacení.III. Žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 10.1.2024 domáhala zaplacení částky ve výši celkem 57 140 Kč s příslušenstvím, a to z titulu úvěru poskytnutého žalované na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 26.1.2021, a to s původním věřitelem společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 35 000 Kč v hotovosti, úrok při řádném splácení byl sjednán ve výši 7 000 Kč, odměna za administrativní činnost byla sjednána ve výši 7 000 Kč a odměna za hotovostní inkaso splátek ve výši 14 000 Kč, poplatek za doplňkovou službu životního pojištění byl sjednán ve výši 840 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu a úhrady za služby skrze 60 týdenních splátek ve výši 1 064 Kč, přičemž první splátka měla být uhrazena dne 2.2.2021, poslední dne 22.3.2022. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, dlužná částka nebyla uhrazena ke dni 22.3.2022. Žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně pouze částku ve výši 6 700 Kč, přičemž právní předchůdkyně žalobkyně započetla částku 4 968,69 Kč na úrok, částku 1 633,31 Kč započetla žalobkyně na poplatek za hotovostní inkaso splátek a částku 98 Kč na poplatek za životní pojištění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalobkyně tak požadovala jistinu ve výši 35 000 Kč, úhrady za služby ve výši 22 140 Kč zahrnující úrok po dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 031,31 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 7 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 366,69 Kč a poplatek za životní pojištění ve výši 742 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 22,38 % ročně z částky 35 000 Kč za dobu od 23.3.2022 do 23.3.2023 ve výši 7 963,55 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 35 000 Kč za dobu od 23.3.2022 do 23.3.2023 ve výši 4 181,04 Kč, úrok ve výši 22,38 % ročně z částky 35 000 Kč za dobu od 24.3.2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 35 000 Kč za dobu od 24.3.2023 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalobkyně dále uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované, přičemž poukázala zejména na prohlášení žalované ve smlouvě, která jí měla poskytnout úplné, pravdivé a přesné údaje pro posouzení úvěruschopnosti v žádosti o spotřebitelský úvěr. Právní předchůdkyně vycházela z doloženého měsíčního příjmu a rovněž vyčíslení nákladů na bydlení, osobních výdajů a splátek žalované, které jí sdělila žalovaná, provedla rovněž lustraci v insolvenčním rejstříku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Žalovaná se k věci nijak nevyjádřila","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Soud k projednání věci nařídil jednání na den 18.3.2024, na které se dostavila pouze žalobkyně. Žalovaná se bez omluvy k nařízenému jednání nedostavila, ač byla řádně předvolána. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru v hotovosti č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 27.1.2021 (č.l. 20-21) soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":") a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 35 000 Kč, který byl žalované předán v hotovosti proti podpisu smlouvy. Dle smlouvy byla odměna za hotovostní splácení sjednána ve výši 14 000 Kč, úrok byl sjednán ve výši 7 000 Kč, administrativní poplatek byl sjednán ve výši 7 000 Kč, odměna za hotovostní inkaso splátek byla sjednána ve výši 14 000 Kč, poplatek za pojištění ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl sjednán ve výši 840 Kč. Žalovaná měla splatit dlužnou částku formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 064 Kč. Z Karty zákazníka, Žádosti o spotřebitelský úvěr (č.l. 18-19) soud zjistil, že žalovaná uvedla, že je vdaná, má jedno nezaopatřené dítě, bydlí v nájemním bytě, v samostatné domácnosti, je zaměstnána na hlavní pracovní poměr, přičemž čistý měsíční příjem měl být 24 540 Kč, výdaje na bydlení 5 000 Kč, osobní výdaje 6 000 Kč a splátky úvěrů/zápůjček ve výši 1 200 Kč. Z pracovní smlouvy (č.l. 49 a 50) a výplatních pásek (č.l. 48 a 49) soud zjistil, že žalovaná byla zaměstnána u společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a její čistá mzda za říjen 2020 byla 25 505 Kč, za listopad 2020 byla 24 000 Kč a za prosinec 2020 byla 24 115 Kč. Z čestného prohlášení žalované (č.l. 50) soud zjistil, že výdaje na bydlení žalované jsou 5 000 Kč, přičemž žalovaná se dělí o výdaje s dcerou. Z tabulky žalobkyně (č.l. 47) soud zjistil, že žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně dne 27.1.2021 částku ve výši 4 300 Kč a dne 1.3.2021 částku ve výši 2 400 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku (č.l. 22 a 27), z přílohy č. 7 (č.l. 16) a potvrzení o úhradě (č.l. 16) soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena žalobkyni. Postoupení bylo oznámeno žalované dopisem ze dne 10.7.2023, tímto dopisem zároveň vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (č.l. 24-25 a podací lístek na č.l. 26).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Z Informace o zpracování osobních údajů (č.l. 22), Zařazení zákazníka do pojistného programu (č.l. 23) a rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" (č.l. 51-53) soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti významné pro posouzení sporu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, která svou povahou odpovídá smlouvě o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud však nemá za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila svou povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované coby spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je v zákoně o spotřebitelském úvěru uložena poskytovatelům spotřebitelských úvěrů pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být ve smyslu daného ustanovení poskytnut pouze v případech, kdy nejsou na základě posouzení úvěruschopnosti dány důvodné pochybnosti o tom, že je spotřebitel schopen hradit sjednané splátky. Tím akreditovaný poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit i práva a zájmy spotřebitele. V posuzované věci však právní předchůdkyně žalobkyně tuto svou povinnost nesplnila dostatečně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Žalobkyně předložila hned několik listin, ze kterých při prověření schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr její právní předchůdkyně vycházela (pracovní smlouva žalované, výplatní pásky žalované za říjen, listopad a prosinec 2020 a čestné prohlášení ohledně nákladů na bydlení) a rovněž Kartu zákazníka, Žádost o spotřebitelský úvěr, ve které má být posouzena finanční situace žalované. Z předložených důkazů však splnění povinnosti o řádném prověření schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr nevyplývá. Obezřetnost a důslednost právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované pak byla v daném případě na místě zejména s ohledem na skutečnost, že žalovaná má mít nezaopatřené dítě, s kterým se má zároveň dělit o náklady na bydlení, a na skutečnost, že žalovaná má jiný úvěr či zápůjčku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Právní předchůdkyně žalobkyně nemohla vyjít pouze z údajů ve formuláři, a to bez ohledu na to, zda žalovaná prohlásila, že tyto jsou pravdivé. Prohlášení žalované na příslušném formuláři nezbavilo právní předchůdkyni žalobkyně povinnosti prověřit úvěruschopnost žalované a neodůvodňuje možnost vycházet toliko z žalovanou uvedených údajů. Povinností právní předchůdkyně žalobkyně není jen vyžádat si od žalované listiny potvrzující její majetkové poměry, ale rovněž tyto listiny kriticky zkoumat a vyvodit z nich relevantní závěry pro poskytnutí nebo neposkytnutí úvěru. V dané věci právní předchůdkyně žalobkyně sice vyžádala od žalované pracovní smlouvu a výplatní pásky za tři po sobě jdoucí měsíce, rovněž měla k dispozici čestné prohlášení žalované o nákladech na bydlení. Tím však právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti řádně prověřit úvěruschopnost žalované nedostála. Právní předchůdkyně žalobkyně sice ověřila příjmy žalované, avšak zcela rezignovala na ověřování jejích výdajů. Předně nikterak nezkoumala další úvěrové zatížení žalované, které žalovaná ve formuláři uvedla. Přestože žalobkyně deklarovala nahlédnutí do příslušných registrů ani to dle soudu neznamená, že finanční závazky žalované byly blíže ověřeny a kriticky zkoumány. Dále soud považuje za neověřené a nejasné náklady na bydlení a rovněž rodinnou a bytovou situaci žalované. Žalovaná uvedla ve formuláři, že náklady na bydlení jsou 5 000 Kč, že žije v samostatné domácnosti a má nezaopatřené dítě. Na druhou stranu čestně prohlásila, že náklady na bydlení jsou 5 000 Kč a dělí se o ně s dcerou. Soud přitom poukazuje na to, že žalované bylo při uzavírání smlouvy pouze 30 let, z čehož lze usuzovat, že dítě žalované bylo v době uzavírání smlouvy nezaopatřené, jak uvedla ve formuláři, a tudíž nebylo pravděpodobné, že by se s ním dělila o náklady na bydlení. Soud s ohledem na uvedené považuje za zpochybněnou i částku osobních výdajů, které žalovaná vyčíslila v příslušném formuláři na částku ve výši 6 000 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně nelze přičítat k tíži, že vycházela z (blíže nespecifikovaných) normativních nákladů na obživu a tvrzení žalované, avšak s ohledem na přítomnost nezaopatřeného dítěte v domácnosti soud nepovažuje za reálnou částku 6 000 Kč. Není totiž jasné, jaké náklady a v jaké výši žalovaná vynakládá na péči o toto dítě a na jeho obživu, a zda jsou zahrnuty v osobních nákladech deklarovaných žalovanou, či zda vůbec jsou ve výdajové stránce zohledněny.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Z uvedeného je tedy patrné, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela u výdajů pouze z tvrzení žalované, tyto údaje neověřila a zejména je kriticky nezkoumala. K tomu navíc nebyly potřeba nějaké zvláštní znalosti či schopnosti, neboť předestřené nesoulady z listin vyplývají na první pohled, aniž by bylo nutné je nějak podrobněji zkoumat. K tvrzení žalobkyně, že i kdyby bylo odhlédnuto od dělení nákladů, tak by příjem byl pro poskytnutí úvěru dostatečný, soud podotýká, že právní předchůdkyně žalobkyně neověřila nejenom náklady na bydlení, nýbrž i úvěrové zatížení a osobní náklady s ohledem na přítomnost nezaopatřeného dítěte. Soud si je vědom toho, že výklad zákona o spotřebitelském úvěru by neměl vést k nereálným požadavkům kladeným na poskytovatele úvěrů a také na žadatele o ně v souvislosti s povinností zákonem ukládanou, kdy nelze očekávat hlubší systematické prověřování pravosti a správnosti předložených podkladů, nejsou-li zcela zjevně falešné, nicméně určité podklady musí být k ověření zásadních tvrzení spotřebitele opatřeny a údaje v nich uvedené musí být odborně posouzeny. Pokud má být zachován smysl a účel dané úpravy a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze přehlížet, že toto posouzení není možné bez reálného zjištění nejen příjmů a dosavadního dluhového zatížení klienta, ale také alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat, byť v některých oblastech jen racionálním odhadem. Neověření uváděných údajů se jeví u právní předchůdkyně žalobkyně jako účelové, ve snaze uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. Soud tedy dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalované podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Nedostatečný způsob zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany právní předchůdkyně žalobkyně pak má v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za následek neplatnost smlouvy o úvěru, a to neplatnost absolutní, k níž soud podle § 588 o. z. přihlíží z úřední povinnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Soud pro úplnost konstatuje, že podle shora citovaného § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění, je důsledkem porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele neplatnost uzavřené smlouvy, která je konstruována jako neplatnost relativní. Tato zákonná úprava však zapracovává směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES, ze dne 23.4.2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, a dané ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat v souladu s unijním právem. Soudní dvůr Evropské unie k žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě v rozsudku ze dne 5.3.2020 ve věci sp. zn. C-679/18, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", v bodě 34. uvedl, že „[…] účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48, a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti.“ V bodě 46. pak soudní dvůr uzavřel, že „[…] články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Důsledkem nesplnění povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je tedy podle Soudního dvora Evropské unie absolutní neplatnost smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Uvedené je v souladu rovněž s nálezem Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, podle kterého by obecné soudy měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Podle Ústavního soudu pak uložením a řádným splněním povinnosti zkoumat úvěruschopnost dlužníka přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Soud dodává, že poskytovatelům úvěrů byla povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitelů před uzavřením smlouvy uložena již v předchozí právní úpravě obsažené v § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30.11.2016, a jako důsledek nesplnění této povinnosti byla judikaturou vyvozena absolutní neplatnost následně uzavřené smlouvy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.3.2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018). Právní úprava účinná do 30.11.2016 stála na zásadě ochrany spotřebitele jako slabší strany. Tato zásada byla přenesena i do právní úpravy účinné od 1.12.2016 přijaté zákonem o spotřebitelském úvěru, přičemž z důvodové zprávy k tomuto zákonu jednoznačně vyplývá, že záměrem zákonodárce bylo v nové právní úpravě ochranu spotřebitele posílit. Posouzení neplatnosti smlouvy podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako relativní by tomuto záměru odporovalo, neboť by to ochranu spotřebitele naopak zjevně oslabovalo. Pokud tak za účinnosti zákona č. 145/2010 Sb. bylo na neplatnost spotřebitelských smluv ustáleně nahlíženo jako na neplatnost absolutní, nelze ji napříště ve smyslu právě uvedeném posuzovat jako pouhou neplatnost relativní. Takový výklad § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru by pomíjel jeho účel a smysl.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Na základě shora uvedeného soud posoudil stranami uzavřenou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou. V důsledku absolutní neplatnosti smlouvy včetně všech jejích součástí je nutno vztah mezi účastníky vypořádat podle pravidel o bezdůvodném obohacení dle § 2991 o. z., neboť k čerpání finančních prostředků ze strany žalované došlo, když částka poskytnutého úvěru ve výši 35 000 Kč byla právní předchůdkyní žalobkyně předána žalované v hotovosti dne 10.1.2023. Žalovaná současně uhradila právní předchůdkyni žalobkyně částku celkem 6 700 Kč. Žalobě tak lze vyhovět pouze do výše rozdílu mezi částkou 35 000 Kč a 6 700 Kč, tj. co do výše 28 300 Kč. Aktivní věcná legitimace žalobkyně v této věci je dána smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené podle § 1879 o. z. Žalobkyni nemohlo vzniknout právo na zaplacení dlužných úhrad za služby ve výši 22 140 Kč zahrnující úrok po dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 031,31 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 7 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 366,69 Kč a poplatek za životní pojištění ve výši 742 Kč. V rozsahu smluvních dlužných úhrad a v rozsahu plnění žalovaného v částce celkem 28 840 Kč (22 140 Kč + 6 700 Kč) tak soud žalobu zamítl. Soud současně zamítl žalobu v rozsahu kapitalizovaného úroku ve výši 7 963,55 Kč a úroku ve výši 22,38 % ročně z částky 35 000 Kč za dobu od 24.3.2023 do zaplacení, neboť se jednalo o smluvní nárok.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 10.7.2023, a to nejpozději do 25.7.2023. Žalovaná tak měla vydat bezdůvodné obohacení dle výzvy žalobkyně nejpozději dne 25.7.2023. Jelikož tak neučinila, dostala se následující den, tj. dne 26.7.2023, do prodlení. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a přiznal žalobkyni požadovaný úrok z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně ode dne počátku prodlení žalované, tj. od 26.7.2023 do zaplacení. Soud naopak žalobu zamítl, pokud šlo o úrok z prodlení v rozsahu, v němž žalobkyní uplatněný nárok na něj převyšoval to, na co jí vzniklo právo, včetně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 181,04 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu jistiny ve výši 28 300 Kč a části úroku z prodlení, naopak nebyla úspěšná v rozsahu části jistiny ve výši 6 700 Kč, dlužné úhrady za služby ve výši 22 140 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 181,04 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 963,55 Kč, smluvního úroku a části úroku z prodlení; žalobkyně tedy byla úspěšná v rozsahu přibližně 40 % a neúspěšná v rozsahu přibližně 60 %. Úspěšnější žalovaná byla po celou dobu řízení nečinná, žádné náklady jí tak nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou zdejšímu soudu dne 10.1.2024 domáhala zaplacení částky ve výši celkem 57 140 Kč s příslušenstvím, a to z titulu úvěru poskytnutého žalované na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 26.1.2021, a to s původním věřitelem společností , právnická osoba,  Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 35 000 Kč v hotovosti, úrok při řádném splácení byl sjednán ve výši 7 000 Kč, odměna za administrativní činnost byla sjednána ve výši 7 000 Kč a odměna za hotovostní inkaso splátek ve výši 14 000 Kč, poplatek za doplňkovou službu životního pojištění byl sjednán ve výši 840 Kč. Žalovaná se zavázala uhradit jistinu a úhrady za služby skrze 60 týdenních splátek ve výši 1 064 Kč, přičemž první splátka měla být uhrazena dne 2.2.2021, poslední dne 22.3.2022. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, dlužná částka nebyla uhrazena ke dni 22.3.2022. Žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně pouze částku ve výši 6 700 Kč, přičemž právní předchůdkyně žalobkyně započetla částku 4 968,69 Kč na úrok, částku 1 633,31 Kč započetla žalobkyně na poplatek za hotovostní inkaso splátek a částku 98 Kč na poplatek za životní pojištění.2. Žalobkyně tak požadovala jistinu ve výši 35 000 Kč, úhrady za služby ve výši 22 140 Kč zahrnující úrok po dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 031,31 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 7 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 366,69 Kč a poplatek za životní pojištění ve výši 742 Kč, dále kapitalizovaný úrok ve výši 22,38 % ročně z částky 35 000 Kč za dobu od 23.3.2022 do 23.3.2023 ve výši 7 963,55 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 35 000 Kč za dobu od 23.3.2022 do 23.3.2023 ve výši 4 181,04 Kč, úrok ve výši 22,38 % ročně z částky 35 000 Kč za dobu od 24.3.2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 35 000 Kč za dobu od 24.3.2023 do zaplacení.3. Žalobkyně dále uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované, přičemž poukázala zejména na prohlášení žalované ve smlouvě, která jí měla poskytnout úplné, pravdivé a přesné údaje pro posouzení úvěruschopnosti v žádosti o spotřebitelský úvěr. Právní předchůdkyně vycházela z doloženého měsíčního příjmu a rovněž vyčíslení nákladů na bydlení, osobních výdajů a splátek žalované, které jí sdělila žalovaná, provedla rovněž lustraci v insolvenčním rejstříku.4. Žalovaná se k věci nijak nevyjádřila5. Soud k projednání věci nařídil jednání na den 18.3.2024, na které se dostavila pouze žalobkyně. Žalovaná se bez omluvy k nařízenému jednání nedostavila, ač byla řádně předvolána. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“).6. Soud dospěl k následujícím závěrům o skutkovém stavu.7. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru v hotovosti č. , hodnota,  ze dne 27.1.2021 (č.l. 20-21) soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně (společnost , právnická osoba, ) a žalovaná uzavřely smlouvu o úvěru, jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 35 000 Kč, který byl žalované předán v hotovosti proti podpisu smlouvy. Dle smlouvy byla odměna za hotovostní splácení sjednána ve výši 14 000 Kč, úrok byl sjednán ve výši 7 000 Kč, administrativní poplatek byl sjednán ve výši 7 000 Kč, odměna za hotovostní inkaso splátek byla sjednána ve výši 14 000 Kč, poplatek za pojištění , Anonymizováno,  byl sjednán ve výši 840 Kč. Žalovaná měla splatit dlužnou částku formou pravidelných měsíčních splátek ve výši 1 064 Kč. Z Karty zákazníka, Žádosti o spotřebitelský úvěr (č.l. 18-19) soud zjistil, že žalovaná uvedla, že je vdaná, má jedno nezaopatřené dítě, bydlí v nájemním bytě, v samostatné domácnosti, je zaměstnána na hlavní pracovní poměr, přičemž čistý měsíční příjem měl být 24 540 Kč, výdaje na bydlení 5 000 Kč, osobní výdaje 6 000 Kč a splátky úvěrů/zápůjček ve výši 1 200 Kč. Z pracovní smlouvy (č.l. 49 a 50) a výplatních pásek (č.l. 48 a 49) soud zjistil, že žalovaná byla zaměstnána u společnosti , právnická osoba,  a její čistá mzda za říjen 2020 byla 25 505 Kč, za listopad 2020 byla 24 000 Kč a za prosinec 2020 byla 24 115 Kč. Z čestného prohlášení žalované (č.l. 50) soud zjistil, že výdaje na bydlení žalované jsou 5 000 Kč, přičemž žalovaná se dělí o výdaje s dcerou. Z tabulky žalobkyně (č.l. 47) soud zjistil, že žalovaná uhradila právní předchůdkyni žalobkyně dne 27.1.2021 částku ve výši 4 300 Kč a dne 1.3.2021 částku ve výši 2 400 Kč.8. Z oznámení o postoupení pohledávky a podacího lístku (č.l. 22 a 27), z přílohy č. 7 (č.l. 16) a potvrzení o úhradě (č.l. 16) soud zjistil, že pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně byla postoupena žalobkyni. Postoupení bylo oznámeno žalované dopisem ze dne 10.7.2023, tímto dopisem zároveň vyzval právní zástupce žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby (č.l. 24-25 a podací lístek na č.l. 26).9. Z Informace o zpracování osobních údajů (č.l. 22), Zařazení zákazníka do pojistného programu (č.l. 23) a rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích č.j. , spisová značka,  (č.l. 51-53) soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti významné pro posouzení sporu.10. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:11. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.15. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.17. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.18. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru, která svou povahou odpovídá smlouvě o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud však nemá za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně splnila svou povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované coby spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je v zákoně o spotřebitelském úvěru uložena poskytovatelům spotřebitelských úvěrů pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Úvěr má být ve smyslu daného ustanovení poskytnut pouze v případech, kdy nejsou na základě posouzení úvěruschopnosti dány důvodné pochybnosti o tom, že je spotřebitel schopen hradit sjednané splátky. Tím akreditovaný poskytovatel úvěru plní i svou obecnou povinnost jednat čestně, transparentně a zohlednit i práva a zájmy spotřebitele. V posuzované věci však právní předchůdkyně žalobkyně tuto svou povinnost nesplnila dostatečně.19. Žalobkyně předložila hned několik listin, ze kterých při prověření schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr její právní předchůdkyně vycházela (pracovní smlouva žalované, výplatní pásky žalované za říjen, listopad a prosinec 2020 a čestné prohlášení ohledně nákladů na bydlení) a rovněž Kartu zákazníka, Žádost o spotřebitelský úvěr, ve které má být posouzena finanční situace žalované. Z předložených důkazů však splnění povinnosti o řádném prověření schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr nevyplývá. Obezřetnost a důslednost právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované pak byla v daném případě na místě zejména s ohledem na skutečnost, že žalovaná má mít nezaopatřené dítě, s kterým se má zároveň dělit o náklady na bydlení, a na skutečnost, že žalovaná má jiný úvěr či zápůjčku.20. Právní předchůdkyně žalobkyně nemohla vyjít pouze z údajů ve formuláři, a to bez ohledu na to, zda žalovaná prohlásila, že tyto jsou pravdivé. Prohlášení žalované na příslušném formuláři nezbavilo právní předchůdkyni žalobkyně povinnosti prověřit úvěruschopnost žalované a neodůvodňuje možnost vycházet toliko z žalovanou uvedených údajů. Povinností právní předchůdkyně žalobkyně není jen vyžádat si od žalované listiny potvrzující její majetkové poměry, ale rovněž tyto listiny kriticky zkoumat a vyvodit z nich relevantní závěry pro poskytnutí nebo neposkytnutí úvěru. V dané věci právní předchůdkyně žalobkyně sice vyžádala od žalované pracovní smlouvu a výplatní pásky za tři po sobě jdoucí měsíce, rovněž měla k dispozici čestné prohlášení žalované o nákladech na bydlení. Tím však právní předchůdkyně žalobkyně své povinnosti řádně prověřit úvěruschopnost žalované nedostála. Právní předchůdkyně žalobkyně sice ověřila příjmy žalované, avšak zcela rezignovala na ověřování jejích výdajů. Předně nikterak nezkoumala další úvěrové zatížení žalované, které žalovaná ve formuláři uvedla. Přestože žalobkyně deklarovala nahlédnutí do příslušných registrů ani to dle soudu neznamená, že finanční závazky žalované byly blíže ověřeny a kriticky zkoumány. Dále soud považuje za neověřené a nejasné náklady na bydlení a rovněž rodinnou a bytovou situaci žalované. Žalovaná uvedla ve formuláři, že náklady na bydlení jsou 5 000 Kč, že žije v samostatné domácnosti a má nezaopatřené dítě. Na druhou stranu čestně prohlásila, že náklady na bydlení jsou 5 000 Kč a dělí se o ně s dcerou. Soud přitom poukazuje na to, že žalované bylo při uzavírání smlouvy pouze 30 let, z čehož lze usuzovat, že dítě žalované bylo v době uzavírání smlouvy nezaopatřené, jak uvedla ve formuláři, a tudíž nebylo pravděpodobné, že by se s ním dělila o náklady na bydlení. Soud s ohledem na uvedené považuje za zpochybněnou i částku osobních výdajů, které žalovaná vyčíslila v příslušném formuláři na částku ve výši 6 000 Kč. Právní předchůdkyni žalobkyně nelze přičítat k tíži, že vycházela z (blíže nespecifikovaných) normativních nákladů na obživu a tvrzení žalované, avšak s ohledem na přítomnost nezaopatřeného dítěte v domácnosti soud nepovažuje za reálnou částku 6 000 Kč. Není totiž jasné, jaké náklady a v jaké výši žalovaná vynakládá na péči o toto dítě a na jeho obživu, a zda jsou zahrnuty v osobních nákladech deklarovaných žalovanou, či zda vůbec jsou ve výdajové stránce zohledněny.21. Z uvedeného je tedy patrné, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela u výdajů pouze z tvrzení žalované, tyto údaje neověřila a zejména je kriticky nezkoumala. K tomu navíc nebyly potřeba nějaké zvláštní znalosti či schopnosti, neboť předestřené nesoulady z listin vyplývají na první pohled, aniž by bylo nutné je nějak podrobněji zkoumat. K tvrzení žalobkyně, že i kdyby bylo odhlédnuto od dělení nákladů, tak by příjem byl pro poskytnutí úvěru dostatečný, soud podotýká, že právní předchůdkyně žalobkyně neověřila nejenom náklady na bydlení, nýbrž i úvěrové zatížení a osobní náklady s ohledem na přítomnost nezaopatřeného dítěte. Soud si je vědom toho, že výklad zákona o spotřebitelském úvěru by neměl vést k nereálným požadavkům kladeným na poskytovatele úvěrů a také na žadatele o ně v souvislosti s povinností zákonem ukládanou, kdy nelze očekávat hlubší systematické prověřování pravosti a správnosti předložených podkladů, nejsou-li zcela zjevně falešné, nicméně určité podklady musí být k ověření zásadních tvrzení spotřebitele opatřeny a údaje v nich uvedené musí být odborně posouzeny. Pokud má být zachován smysl a účel dané úpravy a alespoň elementární míra požadovaného odborného posouzení úvěruschopnosti, nelze přehlížet, že toto posouzení není možné bez reálného zjištění nejen příjmů a dosavadního dluhového zatížení klienta, ale také alespoň podstatných, zcela základních, pravidelných a nezbytných výdajů, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat, byť v některých oblastech jen racionálním odhadem. Neověření uváděných údajů se jeví u právní předchůdkyně žalobkyně jako účelové, ve snaze uvést v hodnocení pouze údaje, které povedou k formálnímu vykázání úvěruschopnosti spotřebitele, aniž by však byla patrná snaha o zjištění a posouzení reálné situace klienta.22. Soud tedy dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti řádně posoudit úvěruschopnost žalované podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Nedostatečný způsob zkoumání úvěruschopnosti žalované ze strany právní předchůdkyně žalobkyně pak má v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru za následek neplatnost smlouvy o úvěru, a to neplatnost absolutní, k níž soud podle § 588 o. z. přihlíží z úřední povinnosti.23. Soud pro úplnost konstatuje, že podle shora citovaného § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, v rozhodném znění, je důsledkem porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele neplatnost uzavřené smlouvy, která je konstruována jako neplatnost relativní. Tato zákonná úprava však zapracovává směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES, ze dne 23.4.2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, a dané ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat v souladu s unijním právem. Soudní dvůr Evropské unie k žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě v rozsudku ze dne 5.3.2020 ve věci sp. zn. C-679/18, , právnická osoba, , v bodě 34. uvedl, že „[…] účinná ochrana spotřebitele vyžaduje, aby v situaci, kdy věřitel uplatní svůj nárok z úvěrové smlouvy vůči spotřebiteli, vnitrostátní soud z úřední povinnosti posoudil, zda věřitel dodržel povinnost stanovenou v článku 8 směrnice 2008/48, a konstatuje-li porušení této povinnosti, vyvodil z toho důsledky upravené vnitrostátním právem, aniž by vyčkal příslušného návrhu spotřebitele, s tou výhradou, že musí být dodržena zásada kontradiktornosti.“ V bodě 46. pak soudní dvůr uzavřel, že „[…] články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Důsledkem nesplnění povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele je tedy podle Soudního dvora Evropské unie absolutní neplatnost smlouvy.24. Uvedené je v souladu rovněž s nálezem Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18, podle kterého by obecné soudy měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu, je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli. Podle Ústavního soudu pak uložením a řádným splněním povinnosti zkoumat úvěruschopnost dlužníka přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková.25. Soud dodává, že poskytovatelům úvěrů byla povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitelů před uzavřením smlouvy uložena již v předchozí právní úpravě obsažené v § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 30.11.2016, a jako důsledek nesplnění této povinnosti byla judikaturou vyvozena absolutní neplatnost následně uzavřené smlouvy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20.3.2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018). Právní úprava účinná do 30.11.2016 stála na zásadě ochrany spotřebitele jako slabší strany. Tato zásada byla přenesena i do právní úpravy účinné od 1.12.2016 přijaté zákonem o spotřebitelském úvěru, přičemž z důvodové zprávy k tomuto zákonu jednoznačně vyplývá, že záměrem zákonodárce bylo v nové právní úpravě ochranu spotřebitele posílit. Posouzení neplatnosti smlouvy podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako relativní by tomuto záměru odporovalo, neboť by to ochranu spotřebitele naopak zjevně oslabovalo. Pokud tak za účinnosti zákona č. 145/2010 Sb. bylo na neplatnost spotřebitelských smluv ustáleně nahlíženo jako na neplatnost absolutní, nelze ji napříště ve smyslu právě uvedeném posuzovat jako pouhou neplatnost relativní. Takový výklad § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru by pomíjel jeho účel a smysl.26. Na základě shora uvedeného soud posoudil stranami uzavřenou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou. V důsledku absolutní neplatnosti smlouvy včetně všech jejích součástí je nutno vztah mezi účastníky vypořádat podle pravidel o bezdůvodném obohacení dle § 2991 o. z., neboť k čerpání finančních prostředků ze strany žalované došlo, když částka poskytnutého úvěru ve výši 35 000 Kč byla právní předchůdkyní žalobkyně předána žalované v hotovosti dne 10.1.2023. Žalovaná současně uhradila právní předchůdkyni žalobkyně částku celkem 6 700 Kč. Žalobě tak lze vyhovět pouze do výše rozdílu mezi částkou 35 000 Kč a 6 700 Kč, tj. co do výše 28 300 Kč. Aktivní věcná legitimace žalobkyně v této věci je dána smlouvou o postoupení pohledávek uzavřené podle § 1879 o. z. Žalobkyni nemohlo vzniknout právo na zaplacení dlužných úhrad za služby ve výši 22 140 Kč zahrnující úrok po dobu řádného trvání smlouvy ve výši 2 031,31 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 7 000 Kč, poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši 12 366,69 Kč a poplatek za životní pojištění ve výši 742 Kč. V rozsahu smluvních dlužných úhrad a v rozsahu plnění žalovaného v částce celkem 28 840 Kč (22 140 Kč + 6 700 Kč) tak soud žalobu zamítl. Soud současně zamítl žalobu v rozsahu kapitalizovaného úroku ve výši 7 963,55 Kč a úroku ve výši 22,38 % ročně z částky 35 000 Kč za dobu od 24.3.2023 do zaplacení, neboť se jednalo o smluvní nárok.27. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky výzvou ze dne 10.7.2023, a to nejpozději do 25.7.2023. Žalovaná tak měla vydat bezdůvodné obohacení dle výzvy žalobkyně nejpozději dne 25.7.2023. Jelikož tak neučinila, dostala se následující den, tj. dne 26.7.2023, do prodlení. O úroku z prodlení soud rozhodl podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a přiznal žalobkyni požadovaný úrok z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně ode dne počátku prodlení žalované, tj. od 26.7.2023 do zaplacení. Soud naopak žalobu zamítl, pokud šlo o úrok z prodlení v rozsahu, v němž žalobkyní uplatněný nárok na něj převyšoval to, na co jí vzniklo právo, včetně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 181,04 Kč.28. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož, měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla ve věci úspěšná v rozsahu jistiny ve výši 28 300 Kč a části úroku z prodlení, naopak nebyla úspěšná v rozsahu části jistiny ve výši 6 700 Kč, dlužné úhrady za služby ve výši 22 140 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 4 181,04 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 7 963,55 Kč, smluvního úroku a části úroku z prodlení; žalobkyně tedy byla úspěšná v rozsahu přibližně 40 % a neúspěšná v rozsahu přibližně 60 %. Úspěšnější žalovaná byla po celou dobu řízení nečinná, žádné náklady jí tak nevznikly, soud proto rozhodl, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení.29. O lhůtách k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 8. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":null,"publishedAt":"2024-07-09","decisionAt":"2024-03-18","caseNumber":{"senate":38,"registry":"C","index":128,"year":2024,"pageNumber":67},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Zuzana","lastName":"Adamusová","titlesAfter":"Ph.D.","function":"soudkyně"},"courtCode":"OSPH08","caseResultType":["ZAMITNUTI","VYHOVENI"],"caseSubject":"o zaplacení 57 140 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"2","lexNumber":351,"lexYear":2013,"lexType":"PREDPIS_NARIZENI_VLADY"},{"paragraphNumber":"101","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"9","lexNumber":145,"lexYear":2010,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["BEZDUVODNE_OBOHACENI","NEPLATNOST_PRAVNIHO_JEDNANI","SMLOUVA_O_UVERU","POSTOUPENI_POHLEDAVKY"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}