{"uuid":"f7d6ce46-7d2a-47c4-bfca-0921966f921e","header":[{"texts":[{"text":"Vrchní soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Kateřiny Černé a soudkyň Mgr. Šárky Hájkové a Mgr. Mileny Filingerové ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"tituly před jménem","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupený advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení směnečné sumy 5 529 951 Kč s příslušenstvím,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o odvolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 21. 4. 2026, č. j. 79 Cm 34/2025-156,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že se žalovanému nepřiznává osvobození od placení soudních poplatků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"Usnesení soudu prvního stupně se mění tak, že se žalovanému nepřiznává osvobození od placení soudních poplatků.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Shora označeným usnesením soud prvního stupně přiznal žalovanému osvobození od soudních poplatků v rozsahu 50 %.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že žalovaný napadl včasným odvoláním rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 11. 12. 2025, č. j. 79 Cm 34/2025-107, kterým byl ponechán v platnosti směnečný platební rozkaz téhož soudu ze dne 22. 4. 2025, č. j. 79 Cm 34/2025-25, a současně požádal o osvobození od soudních poplatků. Soud prvního stupně jej vyzval usnesením ze dne 4. 3. 2026, č. j. 79 Cm 34/2025-115 (dále jen „výzva“), k předložení vyplněného Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech (dále jen „Prohlášení“), výpisů ze všech bankovních účtů a ostatních příloh. Žalovaný předložil vyplněné Prohlášení, výpis z bankovního účtu za období od ledna do března 2026, přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2024 a 2025 a v Prohlášení uvedl, že je rozvedený, žije ve společné domácnosti s matkou, která je na něm finančně závislá, žalovaný je osobou samostatně výdělečně činnou, jeho příjmy za poslední zdaňovací období po odečtení daně činí 418 115 Kč, vlastní rekreační chatu v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", jeho měsíční výdaje činí celkem 13 468 Kč (daně 42 345 Kč ročně, sociální pojištění 6 584 Kč měsíčně, zdravotní pojištění 3 306 Kč měsíčně). Z výpisu z bankovního účtu u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" zjistil soud prvního stupně zůstatek ke dni 31. 1. 2026 ve výši 110 504,06 Kč, ke dni 28. 2. 2026 ve výši 155 517,91 Kč, ke dni 23. 3. 2026 ve výši 207 588,43 Kč, ke dni 31. 3. 2026 ve výši 37 380,51 Kč. Z daňového přiznání za rok 2025 zjistil soud prvního stupně příjmy ve výši 1 229 845 Kč, výdaje 737 907 Kč, rozdíl mezi příjmy a výdaji 491 938 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud prvního stupně postupoval dle § 138 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle něhož je třeba kumulativně splnit dvě podmínky, tedy že se nejedná o bezúspěšné či svévolné uplatňování nebo bránění práva, a že osvobození odůvodňují poměry žadatele. Neshledal přitom, že by se jednalo o zjevně bezúspěšné bránění práva ze strany žalovaného. Při zkoumání poměrů žalovaného vyšel z předložených listin a shledal, že výpisy z bankovních účtu obsahují řadu nikoliv nezbytných plateb v řádech tisíců až desetitisíců Kč (luxusní zboží, restaurace apod.), když taková skladba výdajů dle soudu prvního stupně neodůvodňuje plné osvobození žalovaného od soudních poplatků. Soud prvního stupně dále přihlédl k výši soudního poplatku za odvolání, který činí 250 834 Kč, je tedy mimořádně vysoký ve vztahu k poměrům žadatele, jednorázová úhrada soudního poplatku v plné výši by pro něj představovala citelnou zátěž. Dále podotkl, že žádost o osvobození byla podána 27. 2. 2026, avšak například dne 23. 3. 2026 žalovaný provedl platbu v obchodě s luxusním zbožím ve výši 70 500 Kč, když si musel být vědom vysoké poplatkové povinnosti, což vyvolává pochybnost, zda takovým vynakládáním prostředků nesnižoval svou schopnost poplatkovou povinnost splnit. S ohledem na vše výše uvedené shledal soud prvního stupně důvody pouze pro částečné osvobození žalovaného v rozsahu 50 %.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Proti shora uvedenému usnesení podal žalovaný včasné odvolání, v jehož následném odůvodnění navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se osvobození od soudních poplatků přiznává v rozsahu 100 %, případně 75 %. Odvolatel uvedl, že soudem vytýkané platby představují investované náklady na nezbytné aktivity vyvíjené za účelem podnikání. Poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2016, č. j. 4 As 279/2015-23, podle něhož soud nezjišťuje poměry žadatele z úřední povinnosti, je však povinen případně vyzvat žadatele k doložení předchozích tvrzení. Dále odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, podle něhož je u podnikatelů třeba vzít v úvahu rovněž povahu podnikatelské činnosti. Soud prvního stupně proto měl vyzvat odvolatele k vysvětlení účelu uvedených plateb, a pokud to neučinil, zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Dále žalovaný namítl, že ani soudní poplatek ve snížené výši 125 417 Kč není schopen vzhledem ke svým majetkovým poměrům uhradit bez vážnějších dopadů, částka představuje podstatnou část jeho ročního příjmu. Soud prvního stupně nedostatečně přihlédl k tvrzeným skutečnostem a označeným důkazům, dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a nesprávnému právnímu posouzení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí soudu prvního stupně oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně i řízení, které vydání usnesení přecházelo, a dospěl k závěru, že je namístě usnesení soudu prvního stupně změnit, byť jiných než žalovaným namítaných důvodů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Z obsahu spisu se podává, že soud prvního stupně rozhodl dne 11. 12. 2025 rozsudkem č. j. 79 Cm 34/2025-107, žalovaný napadl rozsudek včasným odvoláním, v němž zároveň požádal o osvobození od soudních poplatků. Na výzvu soudu prvního stupně k předložení Prohlášení, výpisů ze všech bankovních účtů a ostatních příloh (nájemní smlouvy, výpisu z katastru nemovitostí, výpisu z registru vozidel a dalších listin), žalovaný v podání ze dne 3. 4. 2026 předložil vyplněné Prohlášení, výpis z účtu u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" za období od 1. 1. 2026 do 31. 3. 2026 a přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2024 a za rok 2025.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Odvolací soud svou vlastní úřední činností z veřejného rejstříku ekonomických subjektů zjistil, že žalovaný má živnostenské oprávnění pro předmět podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, obor zprostředkování obchodu a služeb, a dále pro předmět podnikání zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu a služeb v režimu živnosti volné. Nemá žádné zaměstnance a ani žádnou provozovnu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Podle § 138 odst. 1 o.s.ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí. Odvolací soud předesílá, že rozhodování o návrhu na osvobození od soudních poplatků je fakticky jakýmsi „samostatným“ řízením probíhajícím v rámci řízení ve věci samé, v jehož rámci soud přezkoumává celkové poměry žadatele, jakožto nezbytný předpoklad možnosti postupu podle § 138 odst. 1 o. s. ř., přičemž není vázán návrhem žadatele ohledně rozsahu požadovaného osvobození. Odvolací soud tedy musí založit své rozhodnutí o odvolání žalovaného na posouzení celkové situace zjištěné v tomto řízení, a to k okamžiku vydání rozhodnutí o odvolání, nikoliv jen v žalovaným napadeném rozsahu „neosvobození“ 50 %. Zákaz „reformatio in peius“ (tedy zákaz změny rozhodnutí v neprospěch toho, kdo se odvolal, či v jehož zájmu bylo odvolání podáno) se proto v odvolacím řízení týkajícím se otázky osvobození od soudních poplatků, jakožto řízení ovládaném zásadou oficiality, nemůže uplatnit (srovnej bod 19. stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 5. 3. 2025, sp. zn. Pl. ÚS-st. 60/24, dostupného na www.nalus.cz). Nadto osvobození od soudních poplatků je úlevou pro žadatele poskytnutou mu v neprospěch veřejných rozpočtů, soudy jsou proto povinny brát zřetel i na zájem státu na plnění poplatkových povinností, pakliže pro jejich prominutí nejsou dány zákonné podmínky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Podmínkou pro osvobození od soudních poplatků je, jak již správně uvedl soud prvního stupně, kumulativní splnění dvou předpokladů, tedy že takové rozhodnutí odůvodňují poměry účastníka a nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Z obsahu spisu přitom ani odvolacímu soudu nejsou známy žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by se jednalo o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva, tento předpoklad lze tedy pro účely rozhodování o osvobození od soudního poplatku považovat za splněný. Odvolací soud však neshledal splnění druhého předpokladu ohledně poměrů žalovaného, a to ani zčásti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Odvolací soud podotýká, jak vyplývá rovněž z ustálené rozhodovací praxe (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, usnesení ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, usnesení ze dne 27. 9. 2017, sp. zn. 28 Cdo 3426/2017, nebo usnesení ze dne 28. 3. 2017, sp. zn. 22 Cdo 648/2017, všechna dostupná na www.nsoud.cz), že žadatel je povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry a nese důkazní břemeno o prokázání nedostatku prostředků pro zaplacení soudního poplatku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Poměry žalovaného v nyní přezkoumávané věci však nebyly vylíčeny úplně a věrohodně. Žalovaný předně nedoložil všechny podklady požadované soudem prvního stupně, zejména výpis z katastru nemovitostí a výpis z registru vozidel. Dále uvedl, že žije ve společné domácnosti s matkou, která je na něm finančně závislá, k jejím majetkovým poměrům však nic bližšího netvrdil a nedoložil, byť s matkou tvoří rodinnou domácnost, a je tedy jejími poměry ovlivněn, ať už pozitivně nebo negativně. Kromě toho, že vlastní rekreační chatu na adrese, kde má bydliště, neuvedl nic k výdajům za bydlení, které neoddiskutovatelně mít musí. Již jen tyto skutečnosti jsou samy o sobě způsobilé k přijetí závěru, že žalovaný nevylíčil a neprokázal své poměry způsobem, který předpokládá možnost přiznání dobrodiní, jímž osvobození od soudních poplatků bezesporu je, neboť jeho finanční situace je objektivně netransparentní.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Z doloženého daňového přiznání za rok 2025 vyplývají příjmy ve výši 1 229 845 Kč, výdaje 737 907 Kč a rozdíl mezi příjmy a výdaji (a dílčí základ daně) 491 938 Kč. Z doloženého výpisu z účtu u ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" za období od 1. 1. do 31. 3. 2026 je patrná řada plateb za luxusní zboží a služby, jak byly popsány soudem prvního stupně. Nejvyšší z nich ve výši 70 500 Kč u Cartier Prag ze dne 19. 3. 2026 přitom byla provedena po podání žádosti o osvobození od soudního poplatku za odvolání, žalovaný si tedy v té době musel být vědom své poplatkové povinnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Odvolací námitce, že tyto platby jsou nezbytné pro podnikání žalovaného, neboť se setkává s řadou lidí v odpovídajícím zázemí, nelze přisvědčit. Žalovaný tvrdí, že jeho příjmy neumožňují zaplacení soudního poplatku, ale zároveň nijak neomezuje své výdaje, které je třeba považovat za zbytné, pokud nejsou uzpůsobeny jeho příjmům. Zda tyto výdaje skutečně souvisí s podnikáním, žalovaný pouze tvrdí a ani v odvolacím řízení, při vědomí, jak na tyto výdaje nahlížel již soud prvního stupně, tuto skutečnost nijak nedokládá. Povaha podnikání žalovaného (viz odstavec 7. odůvodnění) obecně potřebu takovýchto nákladů negeneruje, je-li tomu v případě žalovaného jinak, bylo jeho povinností takovou skutečnost ze své vlastní aktivity prokázat.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Odvolací soud si je vědom toho, že soudní poplatek v dané věci je poměrně vysoký (250 834 Kč), avšak neobvykle vysoké jsou, při žalovaným tvrzených příjmech, i jeho výdaje, které, i kdyby skutečně byly realizovány za účelem dosažení vyšších příjmů, tento cíl zjevně neplní. Jeví se proto jako nikoliv účelné, neboť se neodrážejí v ziscích žalovaného, respektive alespoň ne v těch jím vykazovaných.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Je na odpovědnosti a rozhodnutí žalovaného, jakým způsobem své výdaje usměrní, avšak institut osvobození od soudního poplatku neslouží k minimalizaci jeho nákladů, naopak přichází v úvahu pouze ve výjimečných případech, kdy to odůvodňují poměry žadatele a kdy by mu jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci bylo znemožněno jeho právo na soudní ochranu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013). To zjevně není případ žalovaného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Odvolací soud vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem uzavírá, že žalovaný nevyjevil transparentním a ověřitelným způsobem skutečný rozsah svých příjmů, výdajů a situaci rodiny vůbec, což je podle ustálené judikatury podmínkou, jejíž nedostatek sám o sobě brání přiznání osvobození od soudních poplatků. Rozhodnutí, na která v odvolání odkazuje, nejsou s ohledem na konkrétní okolnosti existující v nyní posuzovaném případu, přiléhavá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že se žalovanému nepřiznává osvobození od soudních poplatků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Shora označeným usnesením soud prvního stupně přiznal žalovanému osvobození od soudních poplatků v rozsahu 50 %.2. V odůvodnění svého rozhodnutí soud prvního stupně uvedl, že žalovaný napadl včasným odvoláním rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 11. 12. 2025, č. j. 79 Cm 34/2025-107, kterým byl ponechán v platnosti směnečný platební rozkaz téhož soudu ze dne 22. 4. 2025, č. j. 79 Cm 34/2025-25, a současně požádal o osvobození od soudních poplatků. Soud prvního stupně jej vyzval usnesením ze dne 4. 3. 2026, č. j. 79 Cm 34/2025-115 (dále jen „výzva“), k předložení vyplněného Prohlášení o osobních, majetkových a výdělkových poměrech (dále jen „Prohlášení“), výpisů ze všech bankovních účtů a ostatních příloh. Žalovaný předložil vyplněné Prohlášení, výpis z bankovního účtu za období od ledna do března 2026, přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2024 a 2025 a v Prohlášení uvedl, že je rozvedený, žije ve společné domácnosti s matkou, která je na něm finančně závislá, žalovaný je osobou samostatně výdělečně činnou, jeho příjmy za poslední zdaňovací období po odečtení daně činí 418 115 Kč, vlastní rekreační chatu v , Anonymizováno, , jeho měsíční výdaje činí celkem 13 468 Kč (daně 42 345 Kč ročně, sociální pojištění 6 584 Kč měsíčně, zdravotní pojištění 3 306 Kč měsíčně). Z výpisu z bankovního účtu u , Anonymizováno,  zjistil soud prvního stupně zůstatek ke dni 31. 1. 2026 ve výši 110 504,06 Kč, ke dni 28. 2. 2026 ve výši 155 517,91 Kč, ke dni 23. 3. 2026 ve výši 207 588,43 Kč, ke dni 31. 3. 2026 ve výši 37 380,51 Kč. Z daňového přiznání za rok 2025 zjistil soud prvního stupně příjmy ve výši 1 229 845 Kč, výdaje 737 907 Kč, rozdíl mezi příjmy a výdaji 491 938 Kč.3. Soud prvního stupně postupoval dle § 138 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), podle něhož je třeba kumulativně splnit dvě podmínky, tedy že se nejedná o bezúspěšné či svévolné uplatňování nebo bránění práva, a že osvobození odůvodňují poměry žadatele. Neshledal přitom, že by se jednalo o zjevně bezúspěšné bránění práva ze strany žalovaného. Při zkoumání poměrů žalovaného vyšel z předložených listin a shledal, že výpisy z bankovních účtu obsahují řadu nikoliv nezbytných plateb v řádech tisíců až desetitisíců Kč (luxusní zboží, restaurace apod.), když taková skladba výdajů dle soudu prvního stupně neodůvodňuje plné osvobození žalovaného od soudních poplatků. Soud prvního stupně dále přihlédl k výši soudního poplatku za odvolání, který činí 250 834 Kč, je tedy mimořádně vysoký ve vztahu k poměrům žadatele, jednorázová úhrada soudního poplatku v plné výši by pro něj představovala citelnou zátěž. Dále podotkl, že žádost o osvobození byla podána 27. 2. 2026, avšak například dne 23. 3. 2026 žalovaný provedl platbu v obchodě s luxusním zbožím ve výši 70 500 Kč, když si musel být vědom vysoké poplatkové povinnosti, což vyvolává pochybnost, zda takovým vynakládáním prostředků nesnižoval svou schopnost poplatkovou povinnost splnit. S ohledem na vše výše uvedené shledal soud prvního stupně důvody pouze pro částečné osvobození žalovaného v rozsahu 50 %.4. Proti shora uvedenému usnesení podal žalovaný včasné odvolání, v jehož následném odůvodnění navrhl, aby odvolací soud napadené usnesení změnil tak, že se osvobození od soudních poplatků přiznává v rozsahu 100 %, případně 75 %. Odvolatel uvedl, že soudem vytýkané platby představují investované náklady na nezbytné aktivity vyvíjené za účelem podnikání. Poukázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2016, č. j. 4 As 279/2015-23, podle něhož soud nezjišťuje poměry žadatele z úřední povinnosti, je však povinen případně vyzvat žadatele k doložení předchozích tvrzení. Dále odkázal na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, podle něhož je u podnikatelů třeba vzít v úvahu rovněž povahu podnikatelské činnosti. Soud prvního stupně proto měl vyzvat odvolatele k vysvětlení účelu uvedených plateb, a pokud to neučinil, zatížil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Dále žalovaný namítl, že ani soudní poplatek ve snížené výši 125 417 Kč není schopen vzhledem ke svým majetkovým poměrům uhradit bez vážnějších dopadů, částka představuje podstatnou část jeho ročního příjmu. Soud prvního stupně nedostatečně přihlédl k tvrzeným skutečnostem a označeným důkazům, dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a nesprávnému právnímu posouzení.5. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí soudu prvního stupně oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. usnesení soudu prvního stupně i řízení, které vydání usnesení přecházelo, a dospěl k závěru, že je namístě usnesení soudu prvního stupně změnit, byť jiných než žalovaným namítaných důvodů.6. Z obsahu spisu se podává, že soud prvního stupně rozhodl dne 11. 12. 2025 rozsudkem č. j. 79 Cm 34/2025-107, žalovaný napadl rozsudek včasným odvoláním, v němž zároveň požádal o osvobození od soudních poplatků. Na výzvu soudu prvního stupně k předložení Prohlášení, výpisů ze všech bankovních účtů a ostatních příloh (nájemní smlouvy, výpisu z katastru nemovitostí, výpisu z registru vozidel a dalších listin), žalovaný v podání ze dne 3. 4. 2026 předložil vyplněné Prohlášení, výpis z účtu u , Anonymizováno,  za období od 1. 1. 2026 do 31. 3. 2026 a přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2024 a za rok 2025.7. Odvolací soud svou vlastní úřední činností z veřejného rejstříku ekonomických subjektů zjistil, že žalovaný má živnostenské oprávnění pro předmět podnikání výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona, obor zprostředkování obchodu a služeb, a dále pro předmět podnikání zprostředkovatelská činnost v oblasti obchodu a služeb v režimu živnosti volné. Nemá žádné zaměstnance a ani žádnou provozovnu.8. Podle § 138 odst. 1 o.s.ř. může předseda senátu na návrh přiznat účastníkovi zčásti osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde-li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva; přiznat účastníkovi osvobození od soudních poplatků zcela lze pouze výjimečně, jsou-li proto zvlášť závažné důvody, a toto rozhodnutí musí být odůvodněno. Nerozhodne-li předseda senátu jinak, vztahuje se osvobození na celé řízení a má i zpětnou účinnost; poplatky zaplacené před rozhodnutím o osvobození se však nevracejí. Odvolací soud předesílá, že rozhodování o návrhu na osvobození od soudních poplatků je fakticky jakýmsi „samostatným“ řízením probíhajícím v rámci řízení ve věci samé, v jehož rámci soud přezkoumává celkové poměry žadatele, jakožto nezbytný předpoklad možnosti postupu podle § 138 odst. 1 o. s. ř., přičemž není vázán návrhem žadatele ohledně rozsahu požadovaného osvobození. Odvolací soud tedy musí založit své rozhodnutí o odvolání žalovaného na posouzení celkové situace zjištěné v tomto řízení, a to k okamžiku vydání rozhodnutí o odvolání, nikoliv jen v žalovaným napadeném rozsahu „neosvobození“ 50 %. Zákaz „reformatio in peius“ (tedy zákaz změny rozhodnutí v neprospěch toho, kdo se odvolal, či v jehož zájmu bylo odvolání podáno) se proto v odvolacím řízení týkajícím se otázky osvobození od soudních poplatků, jakožto řízení ovládaném zásadou oficiality, nemůže uplatnit (srovnej bod 19. stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 5. 3. 2025, sp. zn. Pl. ÚS-st. 60/24, dostupného na www.nalus.cz). Nadto osvobození od soudních poplatků je úlevou pro žadatele poskytnutou mu v neprospěch veřejných rozpočtů, soudy jsou proto povinny brát zřetel i na zájem státu na plnění poplatkových povinností, pakliže pro jejich prominutí nejsou dány zákonné podmínky.9. Podmínkou pro osvobození od soudních poplatků je, jak již správně uvedl soud prvního stupně, kumulativní splnění dvou předpokladů, tedy že takové rozhodnutí odůvodňují poměry účastníka a nejde o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Z obsahu spisu přitom ani odvolacímu soudu nejsou známy žádné skutečnosti nasvědčující tomu, že by se jednalo o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva, tento předpoklad lze tedy pro účely rozhodování o osvobození od soudního poplatku považovat za splněný. Odvolací soud však neshledal splnění druhého předpokladu ohledně poměrů žalovaného, a to ani zčásti.10. Odvolací soud podotýká, jak vyplývá rovněž z ustálené rozhodovací praxe (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2013, sp. zn. 30 Cdo 2643/2013, usnesení ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013, usnesení ze dne 27. 9. 2017, sp. zn. 28 Cdo 3426/2017, nebo usnesení ze dne 28. 3. 2017, sp. zn. 22 Cdo 648/2017, všechna dostupná na www.nsoud.cz), že žadatel je povinen soudu prokázat věrohodným způsobem své poměry a nese důkazní břemeno o prokázání nedostatku prostředků pro zaplacení soudního poplatku.11. Poměry žalovaného v nyní přezkoumávané věci však nebyly vylíčeny úplně a věrohodně. Žalovaný předně nedoložil všechny podklady požadované soudem prvního stupně, zejména výpis z katastru nemovitostí a výpis z registru vozidel. Dále uvedl, že žije ve společné domácnosti s matkou, která je na něm finančně závislá, k jejím majetkovým poměrům však nic bližšího netvrdil a nedoložil, byť s matkou tvoří rodinnou domácnost, a je tedy jejími poměry ovlivněn, ať už pozitivně nebo negativně. Kromě toho, že vlastní rekreační chatu na adrese, kde má bydliště, neuvedl nic k výdajům za bydlení, které neoddiskutovatelně mít musí. Již jen tyto skutečnosti jsou samy o sobě způsobilé k přijetí závěru, že žalovaný nevylíčil a neprokázal své poměry způsobem, který předpokládá možnost přiznání dobrodiní, jímž osvobození od soudních poplatků bezesporu je, neboť jeho finanční situace je objektivně netransparentní.12. Z doloženého daňového přiznání za rok 2025 vyplývají příjmy ve výši 1 229 845 Kč, výdaje 737 907 Kč a rozdíl mezi příjmy a výdaji (a dílčí základ daně) 491 938 Kč. Z doloženého výpisu z účtu u , Anonymizováno,  za období od 1. 1. do 31. 3. 2026 je patrná řada plateb za luxusní zboží a služby, jak byly popsány soudem prvního stupně. Nejvyšší z nich ve výši 70 500 Kč u Cartier Prag ze dne 19. 3. 2026 přitom byla provedena po podání žádosti o osvobození od soudního poplatku za odvolání, žalovaný si tedy v té době musel být vědom své poplatkové povinnosti.13. Odvolací námitce, že tyto platby jsou nezbytné pro podnikání žalovaného, neboť se setkává s řadou lidí v odpovídajícím zázemí, nelze přisvědčit. Žalovaný tvrdí, že jeho příjmy neumožňují zaplacení soudního poplatku, ale zároveň nijak neomezuje své výdaje, které je třeba považovat za zbytné, pokud nejsou uzpůsobeny jeho příjmům. Zda tyto výdaje skutečně souvisí s podnikáním, žalovaný pouze tvrdí a ani v odvolacím řízení, při vědomí, jak na tyto výdaje nahlížel již soud prvního stupně, tuto skutečnost nijak nedokládá. Povaha podnikání žalovaného (viz odstavec 7. odůvodnění) obecně potřebu takovýchto nákladů negeneruje, je-li tomu v případě žalovaného jinak, bylo jeho povinností takovou skutečnost ze své vlastní aktivity prokázat.14. Odvolací soud si je vědom toho, že soudní poplatek v dané věci je poměrně vysoký (250 834 Kč), avšak neobvykle vysoké jsou, při žalovaným tvrzených příjmech, i jeho výdaje, které, i kdyby skutečně byly realizovány za účelem dosažení vyšších příjmů, tento cíl zjevně neplní. Jeví se proto jako nikoliv účelné, neboť se neodrážejí v ziscích žalovaného, respektive alespoň ne v těch jím vykazovaných.15. Je na odpovědnosti a rozhodnutí žalovaného, jakým způsobem své výdaje usměrní, avšak institut osvobození od soudního poplatku neslouží k minimalizaci jeho nákladů, naopak přichází v úvahu pouze ve výjimečných případech, kdy to odůvodňují poměry žadatele a kdy by mu jen pro jeho nepříznivou majetkovou situaci bylo znemožněno jeho právo na soudní ochranu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2013, sp. zn. 29 Cdo 1301/2013). To zjevně není případ žalovaného.16. Odvolací soud vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem uzavírá, že žalovaný nevyjevil transparentním a ověřitelným způsobem skutečný rozsah svých příjmů, výdajů a situaci rodiny vůbec, což je podle ustálené judikatury podmínkou, jejíž nedostatek sám o sobě brání přiznání osvobození od soudních poplatků. Rozhodnutí, na která v odvolání odkazuje, nejsou s ohledem na konkrétní okolnosti existující v nyní posuzovaném případu, přiléhavá.17. Odvolací soud proto usnesení soudu prvního stupně podle § 220 odst. 1 o. s. ř. změnil tak, že se žalovanému nepřiznává osvobození od soudních poplatků.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto usnesení není dovolání přípustné [§ 238 odst. 1 písm. i) o. s. ř.].","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"RESOLUTION","ecli":"ECLI:CZ:VSPH:2026:12.Cmo.81.2026.1","publishedAt":"2026-10-01","decisionAt":"2026-06-25","caseNumber":{"senate":12,"registry":"Cmo","index":81,"year":2026,"pageNumber":171},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Kateřina","lastName":"Černá","titlesAfter":"","function":"předsedkyně senátu"},"courtCode":"VSPH","caseResultType":["ZMENA"],"caseSubject":"o zaplacení směnečné sumy 5 529 951 Kč s příslušenstvím,","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"10","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"138","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"201","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"202","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"204","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"212a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"220","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"238","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":[]},"styles":[{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}