{"uuid":"f81f841a-fe44-481e-aa69-e1ba30c15dba","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Krajský soud v Plzni rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Zdeňka Pulkrábka, Ph.D., a soudců Mgr. Jany Boškové a JUDr. Viktora Vaške ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobce:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupený advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokátky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"na základě odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Domažlicích ze dne 18. 12. 2025, č. j. 17 C 202/2024-121","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":{"tableId":1,"row":0,"column":0,"hasBorder":true,"rowSpan":1,"columnSpan":1}}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Napadený rozsudek se potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Napadený rozsudek se potvrzuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem zrušil spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemku parc. č. st. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"parc. č.","anonStyle":"ANON"},{"text":", jehož součástí je stavba: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" a k pozemku parc. č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"parc. č.","anonStyle":"ANON"},{"text":", vše v k. ú. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" (výrok I), nemovitosti přikázal do vlastnictví žalobce (výrok II); žalobci uložil povinnost vyplatit žalované na vypořádací podíl částku 3 623 000 Kč, a to do 15 dnů ode dne právní moci rozsudku (výrok III). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV); žalobci (výrok V) a žalované (výrok VI) uložil povinnost nahradit státu náklady řízení ve výši 1 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že neshledal důvody pro nerozdělení spoluvlastnictví, přičemž ani žádný z účastníků žádný takový důvod netvrdil a neprokazoval. Při vypořádání se zabýval otázkou rozdělení věci, shledal však, že rozdělení brání jednak dlouhodobé konfliktní vztahy účastníků, jednak výše nákladů na rozdělení společné věci. Proto shledal, že nemovitosti nejsou dělitelné. Přikázal je do výlučného vlastnictví žalobce, když každý ze spoluvlastníků vlastní podíl ve výši jedné poloviny, oba projevili zájem o vlastnictví nemovitostí, doložili, že jsou schopni vyplatit vypořádací podíl, nicméně ve prospěch žalobce svědčí jednak skutečnost, že se dlouhodobě výlučně stará o údržbu domu a zahrady, pečuje výlučně o matku účastníků, která v domě bydlí, to vše na rozdíl od žalované, která se z domu odstěhovala v roce 2017 a od té doby se o dům nijak nestará. Shledal, že kritérium solventnosti lépe naplňuje žalobce, který má finanční prostředky na účtu, naproti tomu žalovaná má pouze příslib úvěru. Při stanovení výše vypořádacího podílu vycházel soud prvního stupně ze závěru znaleckého posudku, ačkoliv k nemovitostem bylo zřízeno právo užívání matkou účastníků, smlouva o zřízení věcného břemene je neplatná, a proto na výši vypořádacího podílu vliv nemá. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 150 o. s. ř., o náhradě nákladů státu podle § 148 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaná se proti rozsudku odvolala. Nesouhlasí s tím, že by vztahy mezi účastníky byly natolik rozvrácené, aby bránily rozdělení věci. I podle judikatury Nejvyššího soudu je třeba vždy hodnotit míru a intenzitu takového konfliktu. Nejvyšší soud shledal zásadní problémy mezi účastníky bránící rozdělení spoluvlastněné věci v situaci, kdy vlastníci mezi sebou vedli 42 sporů u soudu prvního stupně a 15 sporů u soudu odvolacího, měli soudní spory i na ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Tak tomu v dané věci není, spory byly spíše mezi žalovanou a (nyní již zemřelým) otcem účastníků. V otázce nákladů na dělení vycházel znalec spíše ze svých úvah (co by udělal on), kdyby nemovitost děli, to však neznamená, že by tak museli činit i účastníci. Přicházelo by v úvahu rozdělení na dvě bytové jednotky horizontálně se společnou chodbou v přízemí, kdy k faktickému oddělení by stačilo vyměnit zámky ve dveřích, instalace podružných měřidel elektrické energie a vody, topení by mohlo být řešeno samostatným elektrickým kotlem. To by záviselo na rozhodnutí vlastníka horního bytu. Takové náklady by rozhodně nedosáhly částky tvrzené znalcem. Fakticky oba byty existují a jsou obyvatelné. Žalovaná nesouhlasí ani s tím, že hledisko solventnosti svědčí spíše žalobci, když rozhodnutí Nejvyššího soudu, na něž soud prvního stupně odkazuje, vyjádřil „lepší solventnost“ v situaci, kdy jedna strana měla hotové peníze, druhá strana solventnost „prokazovala nejistými přísliby a vícero půjčkami z různých zdrojů“. Tak tomu však v dané věci není. Soud prvního stupně se také nevypořádal s vnosem žalované do nemovitosti. Navrhla proto, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek tak, že věc bude rozdělena, eventuálně připadne do vlastnictví žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Žalobce s rozsudkem soudu prvního stupně souhlasil a navrhl, aby byl potvrzen. Poukázal znovu na to, že vztahy jak mezi účastníky, tak v širší rodině jsou velmi vyhrocené. Svědčí o tom například to, že po skončení řízení ve věci zřízení práva nezbytné cesty žalovaná prodala své nemovitosti osobě odlišné od žalobce za částku 550 000 Kč, ačkoli jí žalobce nabízel 500 000 Kč. Po cestě, která vede asi metr od jeho současného bydliště, proto jezdí nový vlastník, a to těžkou technikou, nerespektuje přitom dohodu účastníků učiněnou v řízení o zřízení práva nezbytné cesty. Účastníci spolu vůbec nemluví, žalovaná se nezúčastnila ani pohřbu jejich společné matky. Od roku 2017 se žalovaná nijak nepodílí na údržbě a správě nemovitosti. Pokud by nemovitost byla rozdělena mezi účastníky, vlastník spodního bytu by trpěl ztrátou soukromí, neboť po společné chodbě v přízemí by vlastník druhého bytu musel chodit nahoru. Je otázkou, jak by se provádělo rozúčtování vody, elektřiny, kdo by topil, jak by se dělily další prostory, například garáž. Vznikla by řada praktických problémů, z nichž by plynuly další spory mezi účastníky. Uvedl, že podle jeho názoru „žalovaná peníze nemá“. Je otázkou, proč prokazuje tvrzenou částku pouze příslibem, nikoli uzavřenou smlouvou o úvěru. Žalobce platí veškeré služby související se spoluvlastněným domem, vodu, elektřinu, nyní začala topná sezóna, bude třeba dům temperovat. Žalovaná ani po smrti matky účastníků nevyvinula žádnou aktivitu ve vztahu k domu, nadále se o něj nezajímá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Žalobce při svém výslechu před odvolacím soudem uvedl, že vztahy mezi účastníky jsou vyhrocené. Soudil se s žalovanou o zřízení práva nezbytné cesty v jiném řízení, kdy účastníci ukončili věc soudním smírem, nicméně po skončení sporu žalovaná nemovitost prodala za 550 000 Kč, ačkoli on (žalobce) jí nabízel 500 000 Kč, ona po něm požadovala 800 000 Kč. Vzhledem k tomu, žalobce bydlí metr od cesty a že nový vlastník ji používá, jezdí po ní těžkou technikou a nerespektuje dobu, kterou si účastníci dohodli v soudním smíru a využil by nyní nemovitost, která je předmětem řízení, k bydlení. Dům, v němž bydlí, postavil spolu s otcem před osmi lety, je o velikosti 2+1 a půda, žije zde s manželkou a 13letou dcerou. Jeho rozměr je 8 x 13 metrů, manželka s dcerou spí v ložnici, on na půdě domu. Dům je součástí zemědělského areálu, není zkolaudovaný jako rodinný dům, ale jako byt hlídače. Uvedl, že vztahy se žalovanou jsou velmi špatné, nemluví spolu, žalovaná nebyla ani na matčině pohřbu. Od roku 2017 se žalovaná nijak nepodílí na údržbě ani správě domu. Veškeré náklady hradí on. Je také přesvědčen, že žalovaná nemá peníze. Uvedl, že na stavbě domu, který je předmětem řízení, pracoval společně s otcem účastníků, který byl zedníkem. Vše je v původním stavu, a aby dům mohl být obýván, bylo by potřeba provést řadu úprav týkajících se topení, elektřiny, vše je vedeno v hliníku. Celý dům je podsklepený, dole je garáž, prádelna, spíž a uhelna. Uvedl, že dům denně navštěvoval a posledních půl roku, kdy byla matka účastníků těžce nemocná, se o ni staral; 2–3x do týdne v domě přespal, a to od doby, kdy zemřel otec účastníků [to bylo v roce 2022 - poznámka soudu]. I matka projevila přání, aby dům zůstal jemu, a to se slovy „","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" si to postavil, ať to ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" má“. Žalovaná volala policii i na matku účastníků. Jí i jejímu manželovi vadilo, že on často se svým (následně zemřelým) synem, navštěvoval v domě rodiče, už tehdy vztah byl mezi účastníky špatný, jako příklad uvedl, že se třeba se stalo, že se šel do domu rodičů vyspat po noční službě, ale švagr (manžel žalované) schválně používal brusku nebo sekačku, aby mu ve spánku zabránil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Žalovaná potvrdila, že dům neužívá od roku 2017, do té doby tam žila s rodinou, nicméně její otec se tehdy vyjádřil tak, že „pokud v domě zůstane, bude mezi nimi válka, udělá jí peklo ze života“. Příčinu problémů v rodině vidí v tom, že otci přispívala ze svých příjmů na jeho zemědělskou činnost, následně však přispívat přestala. Tedy, dokud dávala otci peníze, „byla hodná holčička, pak se stala zlou holčičkou“, začaly spory. Proto v roce 2017 začala stavět s manželem vlastní dům, v následujícím roce se odstěhovala. Po smrti otce se do domu nevrátila, „abych nevyvolávala konflikty. Nabízela jsem pomoc bratrovi s matkou, nikdo mě však nepožádal. S matkou nejsem v žádném konfliktu, ale ona řekla, že chce, aby tam byl ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":"“ [žalobce – poznámka soudu]. Otec na ni podal trestní oznámení, že „ho napadá, že je nevděčná“. I důvod, proč nemluví s žalobcem, žalovaná spatřuje v tom, že „přestala jsem skákat, jak taťka pískal, přestala jsem financovat jejich činnost“.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Účastníci poté vyjádřili svůj aktuální postoj k rozdělení domu. Zatímco žalobce s rozdělením domu nesouhlasil a žádal o jeho přikázání do svého vlastnictví s tím, že jej bude užívat pro bydlení své a své rodiny (manželka, dcera), žalovaná uvedla, že dům lze rozdělit, přičemž část, která by jí připadla do vlastnictví, by využila pro bydlení své nyní 20leté dcery, která s přítelem uvažuje o vlastním bydlení. Každý z účastníků by – podle jejího názoru – mohl užívat jeden byt; má představu, že dole, ve vstupní hale, by se udělala skleněná (kvůli světlu) příčka, a tedy účastníci by se nemuseli potkávat ani na chodbě. Případně je ochotna vybudovat venkovní schodiště do domu, vytápět horní patro elektrickým kotlem, dát podružný vodoměr na elektřinu a vodu, přičemž uvedla, „musela bych to zaplatit“. Pokud by bylo instalováno venkovní schodiště, je připravena udělat strop v předsíni. Je přesvědčena, že by se i zahrada dala rozdělit na poloviny, každý z účastníků by užíval svoji polovinu, obdobně by se dala rozdělit i podsklepená část domu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Výpisem z centrální evidence obyvatel a shodným vyjádřením účastníků bylo zjištěno, že matka účastníků, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", zemřela ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":".","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Odvolací soud dále doplnil dokazování žalobcem předloženým listinami, a to potvrzením ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". o tom, že na účtu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":", jehož je žalobce majitelem, byl ke dni 21. 9. 2026 zůstatek ve výši 1 260 764,69 Kč. Z potvrzení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". ze dne 21. 9. 2026, č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":" vlastníka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyplývá, že zůstatek na účtu k tomu dni byl 2 639 435,45 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Z listin předložených žalovanou, jimiž odvolací soud rovněž doplnil dokazování, zjistil, že na účtu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":" s názvem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl ke dni 20. 9. 2026 zůstatek ve výši 1 348 858,66 Kč a k témuž dni na účtu č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":" s názvem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" byl zůstatek ve výši 24 070,65 EUR (potvrzení ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":"). ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":", hypoteční specialistka ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". potvrdila dne 24. 8. 2026, že „byla schválena žádost o zajištěný úvěr ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 2 mil. Kč, případ byl postoupen k vypracování dokumentace“.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Odvolací soud doplnil dokazování též náčrtem půdorysu domu, včetně dispozice spodního bytu (vyhotoveným v součinnosti s účastníky v průběhu odvolacího jednání).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Po projednání odvolání dospěl odvolací soud k závěru, že není důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Při úvaze o vypořádání zrušeného spoluvlastnictví soud prvního stupně správně respektoval zákonný postup (§ 1143, § 1144 o. z.) a posuzoval nejprve otázku možnosti rozdělení nemovitosti, které je prioritním způsobem vypořádání, neboť nejvíce šetří práva dosavadních spoluvlastníků (každému z nich zůstává v jeho výlučném vlastnictví část dosud spoluvlastněné věci odpovídající jeho podílu), samozřejmě za předpokladu, že věc lze rozdělit. U nemovitostí nastává při dělení specifická situace tím, že podle judikatury lze stavby (domy) dělit pouze vertikálně, nikoli horizontálně (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2022, sp. zn. 22 Cdo 2331/2014, či rozsudek ze dne 22. 4. 2004, ze dne 22 Cdo 2612/2003, které reflektují dosud použitelný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 1985, sp. zn. 3 Cz 43/85). Vyloučení možnosti horizontálního dělení domu („po patrech“) je zapříčiněno tím, že při horizontálním dělení nevznikají dvě nebo více staveb, neboť stavba – podle zákona – musí být spojena se zemí pevným základem. V případě, že u nemovitosti nelze využít vertikální dělení (s připuštěnou drobnou odchylkou v podobě lomeného svislého řezu, k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2020, sp. zn 22 Cdo 2331/2019), lze postupovat (§ 1165 o. z.) transformací budovy na vlastnictví jednotek (bytů či nebytových prostor) podle § 1158 a násl. o. z.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. V posuzované věci to znamená, že dělení, které navrhovala a popisovala v průběhu sporu žalovaná (tedy ona bude mít horní byt, žalobce dolní) není možné, neboť jde o dělení horizontální. V dané věci by přicházelo v úvahu leda rozdělení budovy na vlastnictví jednotek. Při takovém řešení však nevznikají dvě samostatné stavby (budovy, domy) jako samostatné předměty vlastnictví, ale vznikají pouze bytové jednotky jako samostatný předmět vlastnictví, přičemž současně vzniká každému z vlastníků bytu podíl ke společným částem budovy (například chodby, střecha, obvodové zdi, schodiště).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Otázkou bylo, zda pro takové dělení jsou ve věci splněny předpoklady, protože při dělení nemovitosti je nutné se také vždy zabývat tím, zda rozdělení věci nebrání konfliktní vztahy dosavadních spoluvlastníků, neboť rozdělení by mělo vyřešit spornou situaci a nemělo by být zdrojem dalších sporů. Při dělení věci na jednotky je podle judikatury třeba k existenci dosavadních sporů mezi spoluvlastníky přistupovat ještě obezřetněji (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. 22 Cdo 837/2018, nebo ze dne 29. 8. 2024, sp. zn. 22 Cdo 1978/2024). Jinak řečeno při úvaze o dělení věci na jednotky stačí pro závěr o nemožnosti takového řešení nižší míra konfliktů než při tzv. dělení reálném. Je tomu tak právě proto, že dosavadním spoluvlastníkům zůstává zachován podíl na společných částech domu a (zpravidla i) pozemku, a je zde tedy do budoucna větší potřeba společně řešit řadu s tím souvisejících otázek (správa, náklady, opravy), tudíž vzniká potencionálně větší prostor pro další konflikty.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Soud prvního stupně se tím proto správně zabýval. Shledal-li, že konflikty mezi účastníky a jejich rodinami jsou příliš výrazné, odvolací soud s jeho závěrem souhlasí.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Odvolací soud se pokusil zjistit jejich příčinu, avšak nikoli proto, aby určil jejich viníka, ale ve snaze zjistit hloubku nevraživosti mezi oběma stranami. Je si totiž vědom, že konflikty v rodinách bývají velmi složité, často historicky zatížené a nemívají jednoznačného viníka. V posuzované věci má každý z účastníků své vysvětlení současné situace a na obou stranách lze cítit určitou křivdu, která se z jejich pohledu zdá do značné míry pochopitelná. Lze chápat, že žalobce vnímá úkorně, že se dlouhodobě staral o rodiče, zejména matku účastníků, bez pomoci žalované, a to i v době, kdy matka byla těžce nemocná, že se dlouhodobě staral o dům a zahradu, jak bez fyzické pomoci žalované, tak bez jejího finančního přispění, že vnímá úkorně skutečnost, že měl snad „vadit“ žalované a jejímu manželovi při návštěvách v domě, které uskutečňoval se svým nemocným (a posléze zesnulým) synem. U žalované lze snad chápat, že mohla úkorně vnímat přesvědčení, že rodiče upřednostňují svého syna (žalobce) před ní, což dokládala například matčiným prohlášením: „Když to ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" postavil, ať to ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" má.“ O těchto konfliktech se účastníci vyjadřovali již před soudem prvního stupně, podrobněji před soudem odvolacím, přičemž i z atmosféry v jednací síni bylo zřejmé, že konflikty mezi nimi jsou výrazné, hluboké a nesmiřitelné. Nejvíc to bylo patrné z vyjadřování žalobce, ale ani na straně žalované nelze vidět jednoznačně dobrou vůli. Zdá se, že žalovaná skutečně dělá určité naschvály, o nichž, jak ze strany její, tak ze strany jejího manžela, vypovídal žalobce již před soudem prvního stupně (například, když se přišel vyspat schválně používali hlučné zařízení), v odvolacím řízení bylo zjištěno, že žalovaná svůj pozemek, o něž projevil zájem žalobce, a nabízel jí za něj 500 000 Kč, prodala jinému zájemci za 550 000 Kč, přičemž s ohledem na její finanční situaci žalované se 50 000 Kč navíc nezdá jako rozhodující. Je pravdou, že spory, o nichž svědčí připojené spisy Okresního soudu v Domažlicích, se z podstatné části (80 %) týkaly sporů mezi žalovanou a jejím otcem, nicméně i z nich lze seznat vzájemnou nesnášenlivost, neschopnost a zejména neochotu účastníků se dohodnout. Poukázat lze i na soudem prvního stupně zmíněné oznámení žalované, že matka účastníků poškodila bazén, na základě čehož pak věc řešila přestupková komise (k čemuž žalovaná musela minimálně dát souhlas), která pak dospěla k závěru, že poškození nebylo úmyslné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Z toho je možné dovodit, že v situaci, kdy by měli bydlet oni a jejich blízcí (manželé, děti; žalovaná přitom uvažovala, že by dům užívala osobně se svým manželem) v dosud společném domě, by jednoznačně docházelo ke konfliktům, a to možná denně. Účastníci by museli řešit řadu dalších otázek, kdy například i při zřízení podružných vodoměrů či elektroměrů by bylo třeba provádět vyúčtování spotřeby včetně spotřeby elektřiny ve společných prostorách, bylo by třeba provádět nezbytné opravy, jejichž potřeba v souvislosti s užíváním nemovitosti vždy vzniká, časem zřejmě i nákladnější rekonstrukční práce (např. rozvody, střecha), účastníci by byli sousedy i zahradami, mohly by vznikat konflikty ohledně dupání (což se naznačovala i při odvolacím jednání). Za takové situace si lze skutečně velmi obtížně představit, jak by účastníci situaci řešili.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Odvolací soud se tedy utvrdil v tom, že závěr soudu prvního stupně, že konflikt mezi účastníky brání rozdělení věci, je správný. Nyní se účastníci prakticky nevídají, a proto je konflikt pouze latentní. Pokud by se vídali prakticky denně, lze důvodně předpokládat, že by se situace výrazně zhoršila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Zjistil-li tedy soud prvního stupně, že není možné nemovitost rozdělit, zabýval se správně tím, kterému z účastníků má být přikázána do vlastnictví, o nějž oba projevili zájem. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že byť jsou hlediska pro přikázání u obou přibližně shodná, přece jen na straně žalobce převažuje starost o společnou věc, respektive její dlouhodobé neužívání žalovanou a vyšší míra jeho solventnosti. Odvolací soud se sice úplně neztotožňuje s tímto závěrem, a to v části týkající se vyšší míry solventnosti žalobce, která má plynout pouze z toho, že žalobce má peníze na účtu, zatímco žalovaná svoji solventnost prokazovala z části „příslibem úvěru“. Jsou zde však jiné okolnosti, které převažují ve prospěch žalobce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Jde hlavně o žalobcovu potřebu vlastního bydlení. To je nejzásadnější hledisko v situaci, kdy se rozhoduje o přikázání domu určeného k trvalému bydlení. Odvolací soud zjistil, což žalovaná nijak nezpochybnila, že žalobce bydlí sice ve vlastním domě, avšak nejde ani o dům určený původně k bydlení, sestává ze dvou pokojů a kuchyně, žalobce přitom spí na půdě, a dům je navíc postaven v zemědělském areálu a v blízkosti cesty používané pro průjezd zemědělskou technikou (přesně jaká technika a jak často, není už tak důležité). Žalobce uvedl, že by se do domu, o nějž v řízení jde, nastěhoval s manželkou a dcerou. Naproti tomu žalovaná má vlastní dům, postavený v roce 2017 (uvedla, že by se do domu buď nastěhovala nebo by jej užívala její dcerou s přítelem). S přihlédnutím k tomu, že žalobce o nemovitost dlouhodobě pečuje, udržuje zahradu, dům dlouhodobě užívá i k občasnému přespávání, naproti tomu žalovaná od roku 2017 o nemovitost neprojevila jakýkoli zájem, nenesla žádné náklady s ní spojené (s výjimkou své části daně z nemovitosti), je závěr o přikázání nemovitostí do vlastnictví žalobce správný.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. S argumentací žalované, že by – při přijetí názoru soudu prvního stupně – prakticky nešlo rozdělit na jednotky bytový dům o více jednotkách, neboť tam zpravidla vždy vznikají nějaké konflikty, je tam více lidí, tudíž větší třecí plochy a vyšší zdroje konfliktů, odvolací soud nesouhlasí. Jednak proto, že v tomto případě je konflikt příliš výrazný, jednak proto, že zde jde o rodinný dům, v němž by byly pouhé dvě jednotky a oba vlastníci by měly stejné podíly na společných částech domu a tedy i stejná hlasovací práva. Něco jiného je typický bytový dům (tedy dům s více byty) – tam, kde je více bytů a více vlastníků, je konflikt mezi dvěma z nich do určité míry „rozmělněn“ přítomností dalších vlastníků a o sporných otázkách je přitom možné hlasovat, takže každá ze stran konfliktu má šanci reálně prosazovat svá řešení. Takový postup v případě dvou rovnodílných spoluvlastníků však v úvahu prakticky nepřichází. Spory mezi nimi by neřešila většina, nýbrž soudy. Žádoucí by pochopitelně nebylo ani to, kdyby snad v tomto případě měl mít některý z účastníků nadpoloviční většinu a svou vůli mohl vnucovat druhému.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Úkolem soudu je, pokud může svým rozhodnutím ovlivnit budoucí řešení, zvolit takové, které budoucí konflikty pokud možno co nejvíce omezí. Nemůže proto zvolit takové řešení, u nějž už v okamžiku rozhodnutí je velmi pravděpodobné, že bude zdrojem dalších problémů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Pokud jde o výši vypořádacího podílu, který je povinen zaplatit žalobce žalované, ta vychází ze znaleckého posudku. Proti jeho výši žalovaná žádné argumenty v odvolání neuplatnila. Odvolací soud sám žádnou nesprávnost této části výroku neshledal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Pokud žalovaná předložila odvolacímu soudu před vyhlášením jeho rozhodnutí další listiny, a to smlouvu o úvěru, komunikaci účastníků, respektive komunikaci žalované a jejího zástupce a své další vyjádření, odvolací soud – po seznámení se s nimi – dospěl k závěru, že není třeba jimi dokazování doplňovat. Tyto důkazy by na jeho závěru a důvodech nic nezměnily, neboť na hodnocení solventnosti účastníků, ani na tom, zda cesta, která se nachází v blízkosti současného žalobcova bydliště, je novým vlastníkem momentálně používána či nikoli (či zda po ní jezdí těžkou zemědělskou technikou), není jeho rozhodnutí založeno. Na rozhodnutí odvolacího soudu nemohla mít vliv ani otázka, zda se žalovaná účastnila pohřbu své matky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Skutečnost, že byla zjištěna existence nesmiřitelnosti postojů účastníků a neschopnosti se domluvit, jakož i určitá ospravedlnitelnosti postojů každého z nich, sama o sobě stačila pro učinění závěru, že nemovitost není dělitelná. Proto nebylo třeba se zabývat naplněním dalších důvodů pro případnou nedělitelnost, a to výší nákladů na toto řešení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto – stejně jako o nich rozhodl soud prvního stupně – podle stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, Pl. ÚS-st. 59/23, teda s ohledem na typ řízení. Žádné zvláštní důvody, které by vedly k odlišnému rozhodnutí o nákladech řízení, odvolací soud v posuzované věci neshledal a ostatně ani účastníci je neuváděli.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Soud prvního stupně napadeným rozsudkem zrušil spoluvlastnictví žalobce a žalované k pozemku parc. č. st. , parc. č., , jehož součástí je stavba: , adresa,  a k pozemku parc. č. , parc. č., , vše v k. ú. , adresa,  (výrok I), nemovitosti přikázal do vlastnictví žalobce (výrok II); žalobci uložil povinnost vyplatit žalované na vypořádací podíl částku 3 623 000 Kč, a to do 15 dnů ode dne právní moci rozsudku (výrok III). Žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok IV); žalobci (výrok V) a žalované (výrok VI) uložil povinnost nahradit státu náklady řízení ve výši 1 000 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.2. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že neshledal důvody pro nerozdělení spoluvlastnictví, přičemž ani žádný z účastníků žádný takový důvod netvrdil a neprokazoval. Při vypořádání se zabýval otázkou rozdělení věci, shledal však, že rozdělení brání jednak dlouhodobé konfliktní vztahy účastníků, jednak výše nákladů na rozdělení společné věci. Proto shledal, že nemovitosti nejsou dělitelné. Přikázal je do výlučného vlastnictví žalobce, když každý ze spoluvlastníků vlastní podíl ve výši jedné poloviny, oba projevili zájem o vlastnictví nemovitostí, doložili, že jsou schopni vyplatit vypořádací podíl, nicméně ve prospěch žalobce svědčí jednak skutečnost, že se dlouhodobě výlučně stará o údržbu domu a zahrady, pečuje výlučně o matku účastníků, která v domě bydlí, to vše na rozdíl od žalované, která se z domu odstěhovala v roce 2017 a od té doby se o dům nijak nestará. Shledal, že kritérium solventnosti lépe naplňuje žalobce, který má finanční prostředky na účtu, naproti tomu žalovaná má pouze příslib úvěru. Při stanovení výše vypořádacího podílu vycházel soud prvního stupně ze závěru znaleckého posudku, ačkoliv k nemovitostem bylo zřízeno právo užívání matkou účastníků, smlouva o zřízení věcného břemene je neplatná, a proto na výši vypořádacího podílu vliv nemá. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 150 o. s. ř., o náhradě nákladů státu podle § 148 o. s. ř.3. Žalovaná se proti rozsudku odvolala. Nesouhlasí s tím, že by vztahy mezi účastníky byly natolik rozvrácené, aby bránily rozdělení věci. I podle judikatury Nejvyššího soudu je třeba vždy hodnotit míru a intenzitu takového konfliktu. Nejvyšší soud shledal zásadní problémy mezi účastníky bránící rozdělení spoluvlastněné věci v situaci, kdy vlastníci mezi sebou vedli 42 sporů u soudu prvního stupně a 15 sporů u soudu odvolacího, měli soudní spory i na , Anonymizováno, . Tak tomu v dané věci není, spory byly spíše mezi žalovanou a (nyní již zemřelým) otcem účastníků. V otázce nákladů na dělení vycházel znalec spíše ze svých úvah (co by udělal on), kdyby nemovitost děli, to však neznamená, že by tak museli činit i účastníci. Přicházelo by v úvahu rozdělení na dvě bytové jednotky horizontálně se společnou chodbou v přízemí, kdy k faktickému oddělení by stačilo vyměnit zámky ve dveřích, instalace podružných měřidel elektrické energie a vody, topení by mohlo být řešeno samostatným elektrickým kotlem. To by záviselo na rozhodnutí vlastníka horního bytu. Takové náklady by rozhodně nedosáhly částky tvrzené znalcem. Fakticky oba byty existují a jsou obyvatelné. Žalovaná nesouhlasí ani s tím, že hledisko solventnosti svědčí spíše žalobci, když rozhodnutí Nejvyššího soudu, na něž soud prvního stupně odkazuje, vyjádřil „lepší solventnost“ v situaci, kdy jedna strana měla hotové peníze, druhá strana solventnost „prokazovala nejistými přísliby a vícero půjčkami z různých zdrojů“. Tak tomu však v dané věci není. Soud prvního stupně se také nevypořádal s vnosem žalované do nemovitosti. Navrhla proto, aby odvolací soud změnil napadený rozsudek tak, že věc bude rozdělena, eventuálně připadne do vlastnictví žalobkyně.4. Žalobce s rozsudkem soudu prvního stupně souhlasil a navrhl, aby byl potvrzen. Poukázal znovu na to, že vztahy jak mezi účastníky, tak v širší rodině jsou velmi vyhrocené. Svědčí o tom například to, že po skončení řízení ve věci zřízení práva nezbytné cesty žalovaná prodala své nemovitosti osobě odlišné od žalobce za částku 550 000 Kč, ačkoli jí žalobce nabízel 500 000 Kč. Po cestě, která vede asi metr od jeho současného bydliště, proto jezdí nový vlastník, a to těžkou technikou, nerespektuje přitom dohodu účastníků učiněnou v řízení o zřízení práva nezbytné cesty. Účastníci spolu vůbec nemluví, žalovaná se nezúčastnila ani pohřbu jejich společné matky. Od roku 2017 se žalovaná nijak nepodílí na údržbě a správě nemovitosti. Pokud by nemovitost byla rozdělena mezi účastníky, vlastník spodního bytu by trpěl ztrátou soukromí, neboť po společné chodbě v přízemí by vlastník druhého bytu musel chodit nahoru. Je otázkou, jak by se provádělo rozúčtování vody, elektřiny, kdo by topil, jak by se dělily další prostory, například garáž. Vznikla by řada praktických problémů, z nichž by plynuly další spory mezi účastníky. Uvedl, že podle jeho názoru „žalovaná peníze nemá“. Je otázkou, proč prokazuje tvrzenou částku pouze příslibem, nikoli uzavřenou smlouvou o úvěru. Žalobce platí veškeré služby související se spoluvlastněným domem, vodu, elektřinu, nyní začala topná sezóna, bude třeba dům temperovat. Žalovaná ani po smrti matky účastníků nevyvinula žádnou aktivitu ve vztahu k domu, nadále se o něj nezajímá.5. Žalobce při svém výslechu před odvolacím soudem uvedl, že vztahy mezi účastníky jsou vyhrocené. Soudil se s žalovanou o zřízení práva nezbytné cesty v jiném řízení, kdy účastníci ukončili věc soudním smírem, nicméně po skončení sporu žalovaná nemovitost prodala za 550 000 Kč, ačkoli on (žalobce) jí nabízel 500 000 Kč, ona po něm požadovala 800 000 Kč. Vzhledem k tomu, žalobce bydlí metr od cesty a že nový vlastník ji používá, jezdí po ní těžkou technikou a nerespektuje dobu, kterou si účastníci dohodli v soudním smíru a využil by nyní nemovitost, která je předmětem řízení, k bydlení. Dům, v němž bydlí, postavil spolu s otcem před osmi lety, je o velikosti 2+1 a půda, žije zde s manželkou a 13letou dcerou. Jeho rozměr je 8 x 13 metrů, manželka s dcerou spí v ložnici, on na půdě domu. Dům je součástí zemědělského areálu, není zkolaudovaný jako rodinný dům, ale jako byt hlídače. Uvedl, že vztahy se žalovanou jsou velmi špatné, nemluví spolu, žalovaná nebyla ani na matčině pohřbu. Od roku 2017 se žalovaná nijak nepodílí na údržbě ani správě domu. Veškeré náklady hradí on. Je také přesvědčen, že žalovaná nemá peníze. Uvedl, že na stavbě domu, který je předmětem řízení, pracoval společně s otcem účastníků, který byl zedníkem. Vše je v původním stavu, a aby dům mohl být obýván, bylo by potřeba provést řadu úprav týkajících se topení, elektřiny, vše je vedeno v hliníku. Celý dům je podsklepený, dole je garáž, prádelna, spíž a uhelna. Uvedl, že dům denně navštěvoval a posledních půl roku, kdy byla matka účastníků těžce nemocná, se o ni staral; 2–3x do týdne v domě přespal, a to od doby, kdy zemřel otec účastníků [to bylo v roce 2022 - poznámka soudu]. I matka projevila přání, aby dům zůstal jemu, a to se slovy „, jméno FO,  si to postavil, ať to , jméno FO,  má“. Žalovaná volala policii i na matku účastníků. Jí i jejímu manželovi vadilo, že on často se svým (následně zemřelým) synem, navštěvoval v domě rodiče, už tehdy vztah byl mezi účastníky špatný, jako příklad uvedl, že se třeba se stalo, že se šel do domu rodičů vyspat po noční službě, ale švagr (manžel žalované) schválně používal brusku nebo sekačku, aby mu ve spánku zabránil.6. Žalovaná potvrdila, že dům neužívá od roku 2017, do té doby tam žila s rodinou, nicméně její otec se tehdy vyjádřil tak, že „pokud v domě zůstane, bude mezi nimi válka, udělá jí peklo ze života“. Příčinu problémů v rodině vidí v tom, že otci přispívala ze svých příjmů na jeho zemědělskou činnost, následně však přispívat přestala. Tedy, dokud dávala otci peníze, „byla hodná holčička, pak se stala zlou holčičkou“, začaly spory. Proto v roce 2017 začala stavět s manželem vlastní dům, v následujícím roce se odstěhovala. Po smrti otce se do domu nevrátila, „abych nevyvolávala konflikty. Nabízela jsem pomoc bratrovi s matkou, nikdo mě však nepožádal. S matkou nejsem v žádném konfliktu, ale ona řekla, že chce, aby tam byl , jméno FO, “ [žalobce – poznámka soudu]. Otec na ni podal trestní oznámení, že „ho napadá, že je nevděčná“. I důvod, proč nemluví s žalobcem, žalovaná spatřuje v tom, že „přestala jsem skákat, jak taťka pískal, přestala jsem financovat jejich činnost“.7. Účastníci poté vyjádřili svůj aktuální postoj k rozdělení domu. Zatímco žalobce s rozdělením domu nesouhlasil a žádal o jeho přikázání do svého vlastnictví s tím, že jej bude užívat pro bydlení své a své rodiny (manželka, dcera), žalovaná uvedla, že dům lze rozdělit, přičemž část, která by jí připadla do vlastnictví, by využila pro bydlení své nyní 20leté dcery, která s přítelem uvažuje o vlastním bydlení. Každý z účastníků by – podle jejího názoru – mohl užívat jeden byt; má představu, že dole, ve vstupní hale, by se udělala skleněná (kvůli světlu) příčka, a tedy účastníci by se nemuseli potkávat ani na chodbě. Případně je ochotna vybudovat venkovní schodiště do domu, vytápět horní patro elektrickým kotlem, dát podružný vodoměr na elektřinu a vodu, přičemž uvedla, „musela bych to zaplatit“. Pokud by bylo instalováno venkovní schodiště, je připravena udělat strop v předsíni. Je přesvědčena, že by se i zahrada dala rozdělit na poloviny, každý z účastníků by užíval svoji polovinu, obdobně by se dala rozdělit i podsklepená část domu.8. Výpisem z centrální evidence obyvatel a shodným vyjádřením účastníků bylo zjištěno, že matka účastníků, , jméno FO, , zemřela , datum, .9. Odvolací soud dále doplnil dokazování žalobcem předloženým listinami, a to potvrzením , právnická osoba, . o tom, že na účtu č. , č. účtu, , jehož je žalobce majitelem, byl ke dni 21. 9. 2026 zůstatek ve výši 1 260 764,69 Kč. Z potvrzení , právnická osoba, . ze dne 21. 9. 2026, č. , č. účtu,  vlastníka , Jméno žalobce,  vyplývá, že zůstatek na účtu k tomu dni byl 2 639 435,45 Kč.10. Z listin předložených žalovanou, jimiž odvolací soud rovněž doplnil dokazování, zjistil, že na účtu č. , č. účtu,  s názvem , Jméno žalované,  byl ke dni 20. 9. 2026 zůstatek ve výši 1 348 858,66 Kč a k témuž dni na účtu č. , č. účtu,  s názvem , Jméno žalované,  byl zůstatek ve výši 24 070,65 EUR (potvrzení , právnická osoba, ). , jméno FO, , hypoteční specialistka , právnická osoba, . potvrdila dne 24. 8. 2026, že „byla schválena žádost o zajištěný úvěr , Jméno žalované,  a , jméno FO,  ve výši 2 mil. Kč, případ byl postoupen k vypracování dokumentace“.11. Odvolací soud doplnil dokazování též náčrtem půdorysu domu, včetně dispozice spodního bytu (vyhotoveným v součinnosti s účastníky v průběhu odvolacího jednání).12. Po projednání odvolání dospěl odvolací soud k závěru, že není důvodné.13. Při úvaze o vypořádání zrušeného spoluvlastnictví soud prvního stupně správně respektoval zákonný postup (§ 1143, § 1144 o. z.) a posuzoval nejprve otázku možnosti rozdělení nemovitosti, které je prioritním způsobem vypořádání, neboť nejvíce šetří práva dosavadních spoluvlastníků (každému z nich zůstává v jeho výlučném vlastnictví část dosud spoluvlastněné věci odpovídající jeho podílu), samozřejmě za předpokladu, že věc lze rozdělit. U nemovitostí nastává při dělení specifická situace tím, že podle judikatury lze stavby (domy) dělit pouze vertikálně, nikoli horizontálně (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2022, sp. zn. 22 Cdo 2331/2014, či rozsudek ze dne 22. 4. 2004, ze dne 22 Cdo 2612/2003, které reflektují dosud použitelný rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 1985, sp. zn. 3 Cz 43/85). Vyloučení možnosti horizontálního dělení domu („po patrech“) je zapříčiněno tím, že při horizontálním dělení nevznikají dvě nebo více staveb, neboť stavba – podle zákona – musí být spojena se zemí pevným základem. V případě, že u nemovitosti nelze využít vertikální dělení (s připuštěnou drobnou odchylkou v podobě lomeného svislého řezu, k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 6. 2020, sp. zn 22 Cdo 2331/2019), lze postupovat (§ 1165 o. z.) transformací budovy na vlastnictví jednotek (bytů či nebytových prostor) podle § 1158 a násl. o. z.14. V posuzované věci to znamená, že dělení, které navrhovala a popisovala v průběhu sporu žalovaná (tedy ona bude mít horní byt, žalobce dolní) není možné, neboť jde o dělení horizontální. V dané věci by přicházelo v úvahu leda rozdělení budovy na vlastnictví jednotek. Při takovém řešení však nevznikají dvě samostatné stavby (budovy, domy) jako samostatné předměty vlastnictví, ale vznikají pouze bytové jednotky jako samostatný předmět vlastnictví, přičemž současně vzniká každému z vlastníků bytu podíl ke společným částem budovy (například chodby, střecha, obvodové zdi, schodiště).15. Otázkou bylo, zda pro takové dělení jsou ve věci splněny předpoklady, protože při dělení nemovitosti je nutné se také vždy zabývat tím, zda rozdělení věci nebrání konfliktní vztahy dosavadních spoluvlastníků, neboť rozdělení by mělo vyřešit spornou situaci a nemělo by být zdrojem dalších sporů. Při dělení věci na jednotky je podle judikatury třeba k existenci dosavadních sporů mezi spoluvlastníky přistupovat ještě obezřetněji (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. 22 Cdo 837/2018, nebo ze dne 29. 8. 2024, sp. zn. 22 Cdo 1978/2024). Jinak řečeno při úvaze o dělení věci na jednotky stačí pro závěr o nemožnosti takového řešení nižší míra konfliktů než při tzv. dělení reálném. Je tomu tak právě proto, že dosavadním spoluvlastníkům zůstává zachován podíl na společných částech domu a (zpravidla i) pozemku, a je zde tedy do budoucna větší potřeba společně řešit řadu s tím souvisejících otázek (správa, náklady, opravy), tudíž vzniká potencionálně větší prostor pro další konflikty.16. Soud prvního stupně se tím proto správně zabýval. Shledal-li, že konflikty mezi účastníky a jejich rodinami jsou příliš výrazné, odvolací soud s jeho závěrem souhlasí.17. Odvolací soud se pokusil zjistit jejich příčinu, avšak nikoli proto, aby určil jejich viníka, ale ve snaze zjistit hloubku nevraživosti mezi oběma stranami. Je si totiž vědom, že konflikty v rodinách bývají velmi složité, často historicky zatížené a nemívají jednoznačného viníka. V posuzované věci má každý z účastníků své vysvětlení současné situace a na obou stranách lze cítit určitou křivdu, která se z jejich pohledu zdá do značné míry pochopitelná. Lze chápat, že žalobce vnímá úkorně, že se dlouhodobě staral o rodiče, zejména matku účastníků, bez pomoci žalované, a to i v době, kdy matka byla těžce nemocná, že se dlouhodobě staral o dům a zahradu, jak bez fyzické pomoci žalované, tak bez jejího finančního přispění, že vnímá úkorně skutečnost, že měl snad „vadit“ žalované a jejímu manželovi při návštěvách v domě, které uskutečňoval se svým nemocným (a posléze zesnulým) synem. U žalované lze snad chápat, že mohla úkorně vnímat přesvědčení, že rodiče upřednostňují svého syna (žalobce) před ní, což dokládala například matčiným prohlášením: „Když to , jméno FO,  postavil, ať to , jméno FO,  má.“ O těchto konfliktech se účastníci vyjadřovali již před soudem prvního stupně, podrobněji před soudem odvolacím, přičemž i z atmosféry v jednací síni bylo zřejmé, že konflikty mezi nimi jsou výrazné, hluboké a nesmiřitelné. Nejvíc to bylo patrné z vyjadřování žalobce, ale ani na straně žalované nelze vidět jednoznačně dobrou vůli. Zdá se, že žalovaná skutečně dělá určité naschvály, o nichž, jak ze strany její, tak ze strany jejího manžela, vypovídal žalobce již před soudem prvního stupně (například, když se přišel vyspat schválně používali hlučné zařízení), v odvolacím řízení bylo zjištěno, že žalovaná svůj pozemek, o něž projevil zájem žalobce, a nabízel jí za něj 500 000 Kč, prodala jinému zájemci za 550 000 Kč, přičemž s ohledem na její finanční situaci žalované se 50 000 Kč navíc nezdá jako rozhodující. Je pravdou, že spory, o nichž svědčí připojené spisy Okresního soudu v Domažlicích, se z podstatné části (80 %) týkaly sporů mezi žalovanou a jejím otcem, nicméně i z nich lze seznat vzájemnou nesnášenlivost, neschopnost a zejména neochotu účastníků se dohodnout. Poukázat lze i na soudem prvního stupně zmíněné oznámení žalované, že matka účastníků poškodila bazén, na základě čehož pak věc řešila přestupková komise (k čemuž žalovaná musela minimálně dát souhlas), která pak dospěla k závěru, že poškození nebylo úmyslné.18. Z toho je možné dovodit, že v situaci, kdy by měli bydlet oni a jejich blízcí (manželé, děti; žalovaná přitom uvažovala, že by dům užívala osobně se svým manželem) v dosud společném domě, by jednoznačně docházelo ke konfliktům, a to možná denně. Účastníci by museli řešit řadu dalších otázek, kdy například i při zřízení podružných vodoměrů či elektroměrů by bylo třeba provádět vyúčtování spotřeby včetně spotřeby elektřiny ve společných prostorách, bylo by třeba provádět nezbytné opravy, jejichž potřeba v souvislosti s užíváním nemovitosti vždy vzniká, časem zřejmě i nákladnější rekonstrukční práce (např. rozvody, střecha), účastníci by byli sousedy i zahradami, mohly by vznikat konflikty ohledně dupání (což se naznačovala i při odvolacím jednání). Za takové situace si lze skutečně velmi obtížně představit, jak by účastníci situaci řešili.19. Odvolací soud se tedy utvrdil v tom, že závěr soudu prvního stupně, že konflikt mezi účastníky brání rozdělení věci, je správný. Nyní se účastníci prakticky nevídají, a proto je konflikt pouze latentní. Pokud by se vídali prakticky denně, lze důvodně předpokládat, že by se situace výrazně zhoršila.20. Zjistil-li tedy soud prvního stupně, že není možné nemovitost rozdělit, zabýval se správně tím, kterému z účastníků má být přikázána do vlastnictví, o nějž oba projevili zájem. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že byť jsou hlediska pro přikázání u obou přibližně shodná, přece jen na straně žalobce převažuje starost o společnou věc, respektive její dlouhodobé neužívání žalovanou a vyšší míra jeho solventnosti. Odvolací soud se sice úplně neztotožňuje s tímto závěrem, a to v části týkající se vyšší míry solventnosti žalobce, která má plynout pouze z toho, že žalobce má peníze na účtu, zatímco žalovaná svoji solventnost prokazovala z části „příslibem úvěru“. Jsou zde však jiné okolnosti, které převažují ve prospěch žalobce.21. Jde hlavně o žalobcovu potřebu vlastního bydlení. To je nejzásadnější hledisko v situaci, kdy se rozhoduje o přikázání domu určeného k trvalému bydlení. Odvolací soud zjistil, což žalovaná nijak nezpochybnila, že žalobce bydlí sice ve vlastním domě, avšak nejde ani o dům určený původně k bydlení, sestává ze dvou pokojů a kuchyně, žalobce přitom spí na půdě, a dům je navíc postaven v zemědělském areálu a v blízkosti cesty používané pro průjezd zemědělskou technikou (přesně jaká technika a jak často, není už tak důležité). Žalobce uvedl, že by se do domu, o nějž v řízení jde, nastěhoval s manželkou a dcerou. Naproti tomu žalovaná má vlastní dům, postavený v roce 2017 (uvedla, že by se do domu buď nastěhovala nebo by jej užívala její dcerou s přítelem). S přihlédnutím k tomu, že žalobce o nemovitost dlouhodobě pečuje, udržuje zahradu, dům dlouhodobě užívá i k občasnému přespávání, naproti tomu žalovaná od roku 2017 o nemovitost neprojevila jakýkoli zájem, nenesla žádné náklady s ní spojené (s výjimkou své části daně z nemovitosti), je závěr o přikázání nemovitostí do vlastnictví žalobce správný.22. S argumentací žalované, že by – při přijetí názoru soudu prvního stupně – prakticky nešlo rozdělit na jednotky bytový dům o více jednotkách, neboť tam zpravidla vždy vznikají nějaké konflikty, je tam více lidí, tudíž větší třecí plochy a vyšší zdroje konfliktů, odvolací soud nesouhlasí. Jednak proto, že v tomto případě je konflikt příliš výrazný, jednak proto, že zde jde o rodinný dům, v němž by byly pouhé dvě jednotky a oba vlastníci by měly stejné podíly na společných částech domu a tedy i stejná hlasovací práva. Něco jiného je typický bytový dům (tedy dům s více byty) – tam, kde je více bytů a více vlastníků, je konflikt mezi dvěma z nich do určité míry „rozmělněn“ přítomností dalších vlastníků a o sporných otázkách je přitom možné hlasovat, takže každá ze stran konfliktu má šanci reálně prosazovat svá řešení. Takový postup v případě dvou rovnodílných spoluvlastníků však v úvahu prakticky nepřichází. Spory mezi nimi by neřešila většina, nýbrž soudy. Žádoucí by pochopitelně nebylo ani to, kdyby snad v tomto případě měl mít některý z účastníků nadpoloviční většinu a svou vůli mohl vnucovat druhému.23. Úkolem soudu je, pokud může svým rozhodnutím ovlivnit budoucí řešení, zvolit takové, které budoucí konflikty pokud možno co nejvíce omezí. Nemůže proto zvolit takové řešení, u nějž už v okamžiku rozhodnutí je velmi pravděpodobné, že bude zdrojem dalších problémů.24. Pokud jde o výši vypořádacího podílu, který je povinen zaplatit žalobce žalované, ta vychází ze znaleckého posudku. Proti jeho výši žalovaná žádné argumenty v odvolání neuplatnila. Odvolací soud sám žádnou nesprávnost této části výroku neshledal.25. Pokud žalovaná předložila odvolacímu soudu před vyhlášením jeho rozhodnutí další listiny, a to smlouvu o úvěru, komunikaci účastníků, respektive komunikaci žalované a jejího zástupce a své další vyjádření, odvolací soud – po seznámení se s nimi – dospěl k závěru, že není třeba jimi dokazování doplňovat. Tyto důkazy by na jeho závěru a důvodech nic nezměnily, neboť na hodnocení solventnosti účastníků, ani na tom, zda cesta, která se nachází v blízkosti současného žalobcova bydliště, je novým vlastníkem momentálně používána či nikoli (či zda po ní jezdí těžkou zemědělskou technikou), není jeho rozhodnutí založeno. Na rozhodnutí odvolacího soudu nemohla mít vliv ani otázka, zda se žalovaná účastnila pohřbu své matky.26. Skutečnost, že byla zjištěna existence nesmiřitelnosti postojů účastníků a neschopnosti se domluvit, jakož i určitá ospravedlnitelnosti postojů každého z nich, sama o sobě stačila pro učinění závěru, že nemovitost není dělitelná. Proto nebylo třeba se zabývat naplněním dalších důvodů pro případnou nedělitelnost, a to výší nákladů na toto řešení.27. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto – stejně jako o nich rozhodl soud prvního stupně – podle stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, Pl. ÚS-st. 59/23, teda s ohledem na typ řízení. Žádné zvláštní důvody, které by vedly k odlišnému rozhodnutí o nákladech řízení, odvolací soud v posuzované věci neshledal a ostatně ani účastníci je neuváděli.","information":[{"texts":[{"text":"Proti výroku I tohoto rozhodnutí je přípustné dovolání k Nejvyššímu soudu, jestliže rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu nebo která v rozhodování Nejvyššího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je Nejvyšším soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být Nejvyšším soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává u soudu prvního stupně do dvou měsíců od doručení tohoto rozhodnutí. Proti výroku II není dovolání přípustné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":{"tableId":2,"row":0,"column":0,"hasBorder":false,"rowSpan":1,"columnSpan":1}}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSPL:2026:14.Co.141.2026.1","publishedAt":"2026-11-05","decisionAt":"2026-09-24","caseNumber":{"senate":14,"registry":"Co","index":141,"year":2026,"pageNumber":200},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Zdeněk","lastName":"Pulkrábek","titlesAfter":"Ph.D.,","function":"předseda senátu"},"courtCode":"KSPL","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":17,"registry":"C","index":202,"year":2024,"pageNumber":121},"affectedDate":"2025-12-18","courtCode":"OSDO","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"1147","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1143","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","NEBYTOVY_PROSTOR","ZRUSENI_SPOLUVLASTNICTVI","DOKAZOVANI","SPOLUVLASTNICTVI","SMLOUVA_O_UVERU","NAHRADA_NAKLADU","ODVOLANI"]},"styles":[{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}