{"uuid":"f93a7b8b-f02a-4b45-922f-294b19cbbe40","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z jeho předsedy JUDr. Zdeňka Bureše a soudců JUDr. Evy Gregorové a JUDr. Jiřího Vávry ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ; ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"zastoupená advokátem JUDr. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ; ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum narození","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení částky ve výši 260 036,82 Kč s příslušenstvím,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":1,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 13. října 2016, č.j. 20 C 147/2016-50, vydanému jako rozsudek pro uznání, o zpětvzetí žaloby,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. V odvolacím řízení se pokračuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 13. října 2016, č.j. 20 C 147/2016-50, se zrušuje a řízení se zastavuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. V odvolacím řízení se pokračuje.\nII. Rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 13. října 2016, č.j. 20 C 147/2016-50, se zrušuje a řízení se zastavuje.\nIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Okresní soud ve Zlíně jako soud prvního stupně rozhodl ve věci rozsudkem ze dne 13. 10. 2016, č.j. 20 C 147/2016-50, vydaným jako rozsudek pro uznání tak, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 275 524,90 Kč s 9,7 % úrokem ročně z částky 257 160,74 Kč od 1. 7. 2016 do zaplacení, s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částek: 257 160,74 Kč od 1. 7. 2016 do zaplacení, 326,08 Kč od 23. 2. 2016 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrokem č. I), a dále rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 42 344,50 Kč k rukám JUDr. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrokem č. II)","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Tímto rozsudkem rozhodl soud prvého stupně o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 260 036,82 Kč, to v souvislosti se smlouvou o úvěru ze dne 27. 11. 2014 registrační ","anonStyle":"NONE"},{"text":"číslo","anonStyle":"ANON"},{"text":" na základě níž žalobkyně poskytla žalované úvěr, jenž žalovaná řádně nesplácela, touto žalobou se proto žalobkyně domáhala nároků z řádně neplněné úvěrové smlouvy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně podala odvolání žalovaná podáním doručeným soudu prvního stupně dne 1. 11. 2016, v němž namítala, že v daném případě nebyly splněny podmínky pro vydání tohoto rozsudku, vydaného jako rozsudek pro uznání, přičemž poukazovala dále na rozhodnutí Krajského soudu v Brně jako soudu insolvenčního ze dne 18. 8. 2016, č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"insolvenční spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", kdy řízení bylo takto ze zákona přerušeno.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Z předloženého spisu vyplývá, že žalobou ze dne 3. 8. 2016 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 260 036,82 Kč s příslušenstvím s poukazem na shora uváděná žalobní tvrzení, a s poukazem na to, že žalovaná se dostala do nepovoleného debetu na svém běžném účtu a z těchto důvodů se domáhala zaplacení žalobou uplatněných nároků.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Ze spisu vyplývá, že poté, kdy byla věc předložena Krajskému soudu v Brně jako soudu odvolacímu, odvolací soud zjistil, že dne 23. 1. 2017 rozhodl Krajský soud v Brně jako soud insolvenční o úpadku žalované spojeného s povolením oddlužení, a to usnesením dne 23. 1. 2017 č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"insolvenční spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", o této skutečnosti vyrozuměl Krajský soud v Brně jako soud odvolací účastníky a o přerušení řízení z tohoto důvodu a spis vrátil dopisem ze dne 7. 1. 2022 soudu prvního stupně. Spis byl opakovaně vrácen soudem prvního stupně soudu odvolacímu s poukazem na to, že Krajský soud v Brně jako soud insolvenční usnesením ze dne 14. 7. 2002 č.j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"insolvenční spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":" vzal na vědomí splnění oddlužení dlužnice ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozené ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", plněním splátkového kalendáře, tímto usnesením současně přiznal odměnu a hotové výdaje insolvenčnímu správci Mgr. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":", jehož zprostil funkce a naposledy rozhodl (výrokem č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":"), že dlužnice ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"příjmení","anonStyle":"ANON"},{"text":" se osvobozuje od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Osvobození se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Jak odvolací soud zjistil, předmětné usnesení insolvenčního soudu nabylo v jednotlivých výrocích právní moci ve dnech 14. 7. 2022 a 4. 8. 2022.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Podáním ze dne 11. 4. 2022 vzala žalobkyně svoji žalobu z důvodu pravomocného skončení oddlužení žalované zpět v celém rozsahu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Vzhledem ke skončení insolvenčního řízení rozhodl odvolací soud o pokračování v odvolacím řízení (výrokem č. I).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Dle ustavení § 222a odst. 1 o.s.ř. vezme-li žalobce (navrhovatel) za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví; to neplatí, bylo-li odvolání podání podáno opožděně nebo někým, kdo k odvolání nebyl oprávněn, anebo proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Protože žaloba byla v průběhu odvolacího řízení vzata zpět, žalovaná v souvislosti s tímto procesním úkonem žalobkyně nesdělila vážné důvody, pro něž by se zpětvzetím žaloby nesouhlasila, odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení podle shora citovaného ustanovení § 222a odst. 1 o. s. ř. zastavil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Dle ustanovení § 146 odst. 1 o.s.ř. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení za a/ skončilo smírem, pokud v něm nebylo o náhradě nákladů ujednáno něco jiného, b/ bylo zastaveno. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení vzal zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Výrok o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a nákladů odvolacích (§ 224 odst. 1 o.s.ř.) kdy, žalobkyně zpětvzetím své žaloby, bráno výlučně procesně, zavinila, že odvolací řízení muselo být zastaveno a žalobkyně by tak byla povinna hradit žalované náklady odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. V daném případě však žalované, právně nezastoupené, jež byla osvobozena od placení soudního poplatku,. žádné náklady, o nichž by muselo být rozhodnuto, nevznikly.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. V uvedeném směru ještě závěrem poukazuje odvolací soud na závěry uvedené v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 5. 2019 sp. zn. 29 ICDO 155/2017, jež se týká nákladů řízení ohledně pohledávky, od jejíhož placení byl dlužník ve zbývajícím rozsahu osvobozen, v němž dovolací soud zaujal stanovisko, že v řízení o pohledávce, od jejíhož vrácení byl dlužník osvobozen, nelze (nedojde-li k separaci nákladů vesměs v ustanovení § 147 a § 148 odst. 2 o.s.ř.) dlužníka po dobu trvání účinku přiznaného osvobození zavázat k náhradě nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. V tomto rozhodnutí dovolací soud dále uvedl, mimo jiné, že náklady řízení patří coby náklady spojené s uplatněním pohledávky mezi příslušenství pohledávky (§ 121 odst. 3 zákona - občanský zákoník), v občanském soudním řízení přitom platí zásada, že náklady řízení, které vznikají účastníkům i jeho zástupce, si platí každý účastník sám ze svého (§ 140 odst. 1 o.s.ř.), přičemž o povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodne v rozhodnutí, jímž se řízení ve věci skončí (§ 141 odst. 1 o.s.ř.). V odůvodnění dovolací soud uvedl, že již vyložil, že příslušenství pohledávky (byť vzniká později, to je až k právní moci soudního rozhodnutí o přiznání náhrady nákladů řízení) nemůže mít z hlediska uplatnění možnosti uspokojení pohledávky (jistiny) a jejího případného exekučního vymožení, jiné (lepší) pořadí, než pohledávky (jistina) samotná, k tomu poukaz na rozhodnutí dovolacího soudu dne 30. 11. 2015 sp. zn. 29 NS ČR 110/2015, jež bylo uveřejněno pod číslem 83/2016 ve sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek. V daném případě žalovanou nelze zavázat k placení nákladů řízení, neboť na tuto část příslušenství dopadají účinky přiznaného osvobození, tato pohledávka se stala naturální obligací, kterou nelze věřiteli přiznat, k tomu poukaz na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2020 sp.zn. 29 Cdo 3509/2010. K uvedenému lze dodat, že i kdyby byl dlužník, jemuž bylo přiznáno osvobození od placení zbytku dluhu, zavázán k náhradě nákladů řízení, nebylo by možno danou pohledávku, co by naturální obligaci vymáhat soudním výkonem rozhodnutí (exekucí).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. S poukazem na shora uvedené, kdy rovněž judikatura dovolacího soudu dovodila, že v případě, kdy byl dlužník osvobozen od placení zbytku dluhu a k náhradě nákladů řízení jej nelze zavázat odvolací soud o náhradě nákladů řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo, když výsledek odvolacího řízení nelze posoudit za procesní úspěch žalobkyně a žalované žádné náklady odvolacího řízení, o níž by bylo třeba rozhodnout, nevznikly.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Okresní soud ve Zlíně jako soud prvního stupně rozhodl ve věci rozsudkem ze dne 13. 10. 2016, č.j. 20 C 147/2016-50, vydaným jako rozsudek pro uznání tak, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 275 524,90 Kč s 9,7 % úrokem ročně z částky 257 160,74 Kč od 1. 7. 2016 do zaplacení, s 8,05 % úrokem z prodlení ročně z částek: 257 160,74 Kč od 1. 7. 2016 do zaplacení, 326,08 Kč od 23. 2. 2016 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrokem č. I), a dále rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 42 344,50 Kč k rukám JUDr. [jméno] [příjmení] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrokem č. II)\n2. Tímto rozsudkem rozhodl soud prvého stupně o žalobě, jíž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 260 036,82 Kč, to v souvislosti se smlouvou o úvěru ze dne 27. 11. 2014 registrační [číslo] na základě níž žalobkyně poskytla žalované úvěr, jenž žalovaná řádně nesplácela, touto žalobou se proto žalobkyně domáhala nároků z řádně neplněné úvěrové smlouvy.\n3. Proti tomuto rozsudku soudu prvního stupně podala odvolání žalovaná podáním doručeným soudu prvního stupně dne 1. 11. 2016, v němž namítala, že v daném případě nebyly splněny podmínky pro vydání tohoto rozsudku, vydaného jako rozsudek pro uznání, přičemž poukazovala dále na rozhodnutí Krajského soudu v Brně jako soudu insolvenčního ze dne 18. 8. 2016, č.j. [insolvenční spisová značka], kdy řízení bylo takto ze zákona přerušeno.\n4. Z předloženého spisu vyplývá, že žalobou ze dne 3. 8. 2016 se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 260 036,82 Kč s příslušenstvím s poukazem na shora uváděná žalobní tvrzení, a s poukazem na to, že žalovaná se dostala do nepovoleného debetu na svém běžném účtu a z těchto důvodů se domáhala zaplacení žalobou uplatněných nároků.\n5. Ze spisu vyplývá, že poté, kdy byla věc předložena Krajskému soudu v Brně jako soudu odvolacímu, odvolací soud zjistil, že dne 23. 1. 2017 rozhodl Krajský soud v Brně jako soud insolvenční o úpadku žalované spojeného s povolením oddlužení, a to usnesením dne 23. 1. 2017 č.j. [insolvenční spisová značka], o této skutečnosti vyrozuměl Krajský soud v Brně jako soud odvolací účastníky a o přerušení řízení z tohoto důvodu a spis vrátil dopisem ze dne 7. 1. 2022 soudu prvního stupně. Spis byl opakovaně vrácen soudem prvního stupně soudu odvolacímu s poukazem na to, že Krajský soud v Brně jako soud insolvenční usnesením ze dne 14. 7. 2002 č.j. [insolvenční spisová značka] vzal na vědomí splnění oddlužení dlužnice [jméno] [příjmení], narozené [datum], bytem [adresa], plněním splátkového kalendáře, tímto usnesením současně přiznal odměnu a hotové výdaje insolvenčnímu správci Mgr. [jméno] [příjmení], jehož zprostil funkce a naposledy rozhodl (výrokem č. [příjmení]), že dlužnice [jméno] [příjmení] se osvobozuje od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Osvobození se vztahuje i na ručitele a jiné osoby, které měly vůči dlužníku pro tyto pohledávky právo postihu.\n6. Jak odvolací soud zjistil, předmětné usnesení insolvenčního soudu nabylo v jednotlivých výrocích právní moci ve dnech 14. 7. 2022 a 4. 8. 2022.\n7. Podáním ze dne 11. 4. 2022 vzala žalobkyně svoji žalobu z důvodu pravomocného skončení oddlužení žalované zpět v celém rozsahu.\n8. Vzhledem ke skončení insolvenčního řízení rozhodl odvolací soud o pokračování v odvolacím řízení (výrokem č. I).\n9. Dle ustavení § 222a odst. 1 o.s.ř. vezme-li žalobce (navrhovatel) za odvolacího řízení zpět návrh na zahájení řízení, odvolací soud zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zruší rozhodnutí soudu prvního stupně a řízení zastaví; to neplatí, bylo-li odvolání podání podáno opožděně nebo někým, kdo k odvolání nebyl oprávněn, anebo proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné.\n10. Protože žaloba byla v průběhu odvolacího řízení vzata zpět, žalovaná v souvislosti s tímto procesním úkonem žalobkyně nesdělila vážné důvody, pro něž by se zpětvzetím žaloby nesouhlasila, odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a řízení podle shora citovaného ustanovení § 222a odst. 1 o. s. ř. zastavil.\n11. Dle ustanovení § 146 odst. 1 o.s.ř. žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení podle jeho výsledku, jestliže řízení za a/ skončilo smírem, pokud v něm nebylo o náhradě nákladů ujednáno něco jiného, b/ bylo zastaveno. Podle odstavce 2 téhož ustanovení, jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení vzal zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení).\n12. Výrok o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně a nákladů odvolacích (§ 224 odst. 1 o.s.ř.) kdy, žalobkyně zpětvzetím své žaloby, bráno výlučně procesně, zavinila, že odvolací řízení muselo být zastaveno a žalobkyně by tak byla povinna hradit žalované náklady odvolacího řízení.\n13. V daném případě však žalované, právně nezastoupené, jež byla osvobozena od placení soudního poplatku,. žádné náklady, o nichž by muselo být rozhodnuto, nevznikly.\n14. V uvedeném směru ještě závěrem poukazuje odvolací soud na závěry uvedené v rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 5. 2019 sp. zn. 29 ICDO 155/2017, jež se týká nákladů řízení ohledně pohledávky, od jejíhož placení byl dlužník ve zbývajícím rozsahu osvobozen, v němž dovolací soud zaujal stanovisko, že v řízení o pohledávce, od jejíhož vrácení byl dlužník osvobozen, nelze (nedojde-li k separaci nákladů vesměs v ustanovení § 147 a § 148 odst. 2 o.s.ř.) dlužníka po dobu trvání účinku přiznaného osvobození zavázat k náhradě nákladů řízení.\n15. V tomto rozhodnutí dovolací soud dále uvedl, mimo jiné, že náklady řízení patří coby náklady spojené s uplatněním pohledávky mezi příslušenství pohledávky (§ 121 odst. 3 zákona - občanský zákoník), v občanském soudním řízení přitom platí zásada, že náklady řízení, které vznikají účastníkům i jeho zástupce, si platí každý účastník sám ze svého (§ 140 odst. 1 o.s.ř.), přičemž o povinnosti k náhradě nákladů řízení soud rozhodne v rozhodnutí, jímž se řízení ve věci skončí (§ 141 odst. 1 o.s.ř.). V odůvodnění dovolací soud uvedl, že již vyložil, že příslušenství pohledávky (byť vzniká později, to je až k právní moci soudního rozhodnutí o přiznání náhrady nákladů řízení) nemůže mít z hlediska uplatnění možnosti uspokojení pohledávky (jistiny) a jejího případného exekučního vymožení, jiné (lepší) pořadí, než pohledávky (jistina) samotná, k tomu poukaz na rozhodnutí dovolacího soudu dne 30. 11. 2015 sp. zn. 29 NS ČR 110/2015, jež bylo uveřejněno pod číslem 83/2016 ve sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek. V daném případě žalovanou nelze zavázat k placení nákladů řízení, neboť na tuto část příslušenství dopadají účinky přiznaného osvobození, tato pohledávka se stala naturální obligací, kterou nelze věřiteli přiznat, k tomu poukaz na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2020 sp.zn. 29 Cdo 3509/2010. K uvedenému lze dodat, že i kdyby byl dlužník, jemuž bylo přiznáno osvobození od placení zbytku dluhu, zavázán k náhradě nákladů řízení, nebylo by možno danou pohledávku, co by naturální obligaci vymáhat soudním výkonem rozhodnutí (exekucí).\n16. S poukazem na shora uvedené, kdy rovněž judikatura dovolacího soudu dovodila, že v případě, kdy byl dlužník osvobozen od placení zbytku dluhu a k náhradě nákladů řízení jej nelze zavázat odvolací soud o náhradě nákladů řízení rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu právo, když výsledek odvolacího řízení nelze posoudit za procesní úspěch žalobkyně a žalované žádné náklady odvolacího řízení, o níž by bylo třeba rozhodnout, nevznikly.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":0,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSBR:2022:28.Co.413.2016.1","publishedAt":"2022-11-23","decisionAt":"2022-11-07","caseNumber":{"senate":28,"registry":"CO","index":413,"year":2016,"pageNumber":90},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Zdeněk","lastName":"Bureš","titlesAfter":"","function":""},"courtCode":"KSBR","caseResultType":["ZASTAVENI"],"caseSubject":"o zpětvzetí žaloby,","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":20,"registry":"C","index":147,"year":2016,"pageNumber":5},"affectedDate":"2016-10-13","courtCode":"OSZL","affectedTypes":["CHANGE"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"222a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["ODDLUZENI","ROZSUDEK_PRO_UZNANI","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":0,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":1,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false}]}