{"uuid":"fbf0095d-a982-43e4-a20f-a0e0bcb522c1","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Kopuletou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o 49 278,75 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žaloba se zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žaloba se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobkyně se žalobu, podanou ke zdejšímu soudu dne 24.9.2025, domáhala po žalované zaplacení částky 49 278,75 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku ze smlouvy o úvěru. Uvedla, že předchůdkyně žalobkyně, společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":", a žalovaná uzavřely dne 1.7.2020 smlouvu o klasickém úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", na jejímž základě se věřitel zavázal poskytnout žalované vázaný spotřebitelský úvěr v celkové výši 200 000 Kč za účelem úhrady kupní ceny předmětu financování. Žalovaná se zavázala vrátil poskytnuté peněžní prostředky s úrokem ve výši 13,98 % p.a., následně ve výši 12,75 % p.a. v šedesáti měsíčních splátkách po 5 112 Kč vždy k 17. dni každého měsíce, počínaje dnem 17.8.2020. Strany si sjednaly rovněž poplatky spojené se správou úvěru v prodlení a jeho případným vymáháním. Žalovaná své závazky ze smlouvy neplnila řádně a včas, proto věřitel pohledávku zesplatnil. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ve formě notářského zápisu, přičemž žalovaná byla o této skutečnosti vyrozuměna. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně prověřila úvěruschopnost žalované, a to především na základě zhodnocení a ověření informací vyžádaných od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalobkyně tak požaduje zaplatil nesplacenou jistinu úvěru ve výši 47 438,75 Kč, neuhrazené poplatky ve výši 1 840 Kč, kapitalizovaný obchodní úrok z prodlení ve výši 5 870,70 Kč z částky 47 438,75 Kč v sazbě 12,75% p.a. od 18.8.2020 do 14.7.2025, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 729,82 Kč z částky 49 278,75 Kč od 1.12.2024 do 14.7.2025, obchodní úrok 12,75% p.a. z částky 47 438,75 Kč od 15.7.2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 49 278,75 Kč za dobu od 15.7.2025 do zaplacení. Žalobkyně žalovanou upomínala, naposledy předžalobní výzvou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaná se k žalobě, přestože jí byla řádně doručena, nevyjádřila.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl zejména následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Ze smlouvy o klasickém úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"hodnota","anonStyle":"ANON"},{"text":", včetně jejích příloh (všeobecné obchodní podmínky), která je současně žádostí o poskytnutí úvěru, má soud za prokázané, že ji žalovaná uzavřela s poskytovatelem úvěru, společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO","anonStyle":"ANON"},{"text":", s platností do 9.2.2026. Sjednáno bylo poskytnutí klasického úvěru s úvěrovým rámcem 200 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v šedesáti měsíčních splátkách po 5 112 Kč vždy k 17. dni každého měsíce. Základní roční úroková sazba byla sjednána ve výši 13,98 % p.a, sjednány byly rovněž finanční důsledky při nesplácení úvěru (smluvní pokuta, náhrada nákladů spojených s vymáháním, zákonný úrok z prodlení, poplatek za odeslání upomínky k úhradě splátky, pojištění). Ze smlouvy, resp. její přílohy označené jako údaje pro posouzení žádosti o klasický úvěr, dále vyplynulo, že žalovaná ke své osobě uvedla, že je svobodná bez vyživovací povinnosti, pracuje ve službách s čistým měsíčním příjmem 25 000 Kč u zaměstnavatele ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", bydlí v nájemním bydlení, své měsíční výdaje na domácnost vyčíslila částkou 3 000 Kč, jiné rozhodné skutečnosti neuvedla.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Z nedatovaného protokolu o prověření úvěruschopnosti klienta pro úvěry převzaté od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" vyplynulo, že věřitel pracoval s příjmem uvedeným žadatelkou o úvěr ve výši 25 000 Kč, resp. 24 998 Kč, který byl vyhodnocen jako dostatečný pro poskytnutí úvěru. Klientka nebyla v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení (ověřeno náhledem do insolvenčního rejstříku). Věřitel stanovil životní výdaje žadatelky o úvěr na částku 3 000 Kč, a to základě dat, které mu sdělila (3 000 Kč) v kombinaci s interními informacemi banky, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení. Nové splátkové zatížení věřitel vyčíslil na částku 8 703 Kč, když vyšel ze svého zjištění, že žadatelka měla v době žádosti úvěry s celkovými splátkami 3 591 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Z výpisu z úvěrového účtu číslo ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":" z období 1.1.2023-31.12.2023 soud zjistil, že vyčerpaná částka úvěru představovalo částku 200 000 Kč s datem ukončení čerpání dne 2.7.2020, přičemž k uhrazení ke dni 31.12.2023 zbývalo 79 794,85 Kč, z toho na jistině 78 395,65 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Ze „sjetiny transakcí za období 2.7.2020 – 20.11.2023“ (historie úvěru) soud zjistil, že žalovaná uhradila věřiteli celkem 204 480 Kč (jistina, úroky, pojištění), přičemž k uhrazení ke dni 30.11.2023 zbývalo 82 566,70 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Skutečnost, že původní věřitel svou pohledávku za žalovanou postoupil na žalobkyni vyplynula z notářského zápisu ze dne 1.11.2023 a sjetiny seznamu postoupených pohledávek a toto postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 2.11.2023. Žalovaná byla opakovaně vyzývána k úhradě dlužné částky, a to výzvou k úhradě dlužné částky a podmíněným odstoupením od smlouvy ze dne 27.10.2024, včetně potvrzení o odeslání, výzvou ze dne 30.11.2024, včetně potvrzení o odeslání, předžalobní výzvou k úhradě dluhu ze dne 15.7.2025, včetně potvrzení o podání ze dne 15.7.2025.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Ohledně skutkového stavu soud dospěl k tomuto závěru: právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru s úvěrovým rámcem 200 000 Kč. Žalovaná načerpala úvěr dne 2.7.2020, tento však řádně nesplácela. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná uhradila věřiteli celkem 204 480 Kč. Žalovaná byla upomínána k uhrazení nedoplatku z úvěrové smlouvy, naposledy předžalobní výzvou k plnění.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Na základě závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“); právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o. z.). Vzniklý závazek tak je kromě příslušných ustanovení o.z. nutno posoudit rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření smlouvy, tedy ke dni 1.7.2020 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 zákona). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86 odst. 2 zákona); porušení této povinnosti má za následek neplatnost smlouvy s tím, že se jedná o neplatnost relativní (§ 87 odst. 1 zákona), přičemž spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 poslední věta zákona o spotřebitelském úvěru). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (§ 87 odst. 2 zákona).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Podle ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie (SDEU) jsou vnitrostátní soudy při použití vnitrostátního práva povinny vykládat vnitrostátní právo v co největším možném rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice 2008/48“), aby dosáhly výsledku jí zamýšleného. SDEU opakovaně rozhodl, že zásada konformního výkladu vyžaduje, aby vnitrostátní soudy učinily vše, co spadá do jejich pravomoci, s tím, že vezmou v úvahu veškeré vnitrostátní právo a použijí metody výkladu jím uznané, aby zajistily plnou účinnost dotčené směrnice a došly k výsledku, který by byl v souladu s cílem sledovaným touto směrnicí (rozsudek Dominguez, C-282/10), a že vnitrostátní soudy musejí případně změnit ustálenou vnitrostátní judikaturu, vychází-li tato judikatura z výkladu vnitrostátního práva, který je neslučitelný s cíli směrnice (rozsudek Pohotovosť, C-331/18). Podle rozsudku SDEU OPR Finance, C-679/18 musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Soud se tak s ohledem na právní úpravu s povinností eurokonformního výkladu zabýval nejprve otázkou, zda předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila schopnost žalované pravidelně splácet sjednaný úvěr a dospěl k závěru, že nikoliv.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Žalobkyně tvrdila, že věřitel úvěruschopnost žalované prověřoval, když pracoval s příjmem uvedeným žadatelem o úvěr ve výši 25 000 Kč, resp. 24 998 Kč, který byl vyhodnocen jako dostatečný pro poskytnutí úvěru. Informace sdělené žalovanou byly ověřeny z databází úvěrových registrů, interních databází, insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, z nichž bylo mimo zjištěno, že žadatelka o úvěr měla v době úvěrové žádosti poskytnuté úvěry s celkovými splátkami 3 591 Kč a její nové splátkové zatížení by i se splátkou nového úvěru 5 112 Kč činila celkem 8 7032 Kč. Tvrzené výdaje ve výši 3 000 Kč byly ověřeny s využitím interních informací banky, včetně využití statistických údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení, tedy ekonomického modelu výpočtu. Při výpočtu disponibilního příjmu žadatele o úvěr věřitel stanovil maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu. Příjem klientky byl vyhodnocen jako dostatečný pro pokrytí úvěrů, když po odečtení nového splátkového zatížení (34,81 %) od příjmů klientce zbylo 16 295 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Soud v poměrech projednávané věci však dospěl v otázce prověřování úvěruschopnosti k odlišnému závěru, když má za to, že předchůdkyně žalobkyně nepostupovala v případě žalované s dostatečnou odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a ustálené judikatury k této otázce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.9.2023, sp.zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":"). Pochybnosti soudu nad tvrzeným ověřováním příjmové a výdajové stránky vyplynuly především z absence relevantních (konkrétních) informací o příjmových a výdajových poměrech žalované, jako žadatelky o úvěr, především však absence dokumentů k jejich ověření. Předně je třeba poukázat, že k žádosti o úvěr, ani soudu nebyl doložen žádný doklad, z něhož by plynulo ověření příjmů a výdajů žalované. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, tvrzený pracovní poměr nebyl u zaměstnavatele ověřován (přímým dotazem, vyžádáním písemného potvrzení zaměstnavatele o průměrné výši čistého měsíčního příjmu za období předcházející žádosti o úvěr), stejně tak údaje k výdajům žalované (nájemní smlouvou, výpisem z účtu). Žalobkyně nepředložila žádný listinný důkaz, který by byl způsobilý doložit skutečné příjmy a výdaje žalované, a tedy tvrzení, že dostála své zákonné povinnosti před poskytnutím úvěru ověřit schopnost žadatele o úvěr jej splácet. Tvrzení žalobkyně, že výdaje ve výši 3 000 Kč byly ověřeny s využitím interních informací banky, včetně využití statistických údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení, tedy ekonomického modelu výpočtu, soud neuvěřil, když již na první pohled je zjevné, že žadatelkou tvrzené výdaje v částce 3 000 Kč jsou zcela zjevně nedostatečné k pokrytí nákladů jak na bydlení, tak i životních potřeb, obzvláště za situace, žije-li žadatelka o úvěr v nájemním bytě, jak sama uvedla. Tento postup poskytovatele úvěru, který zjevně rezignoval na ověřování úvěruschopnosti žadatele o úvěr, je v rozporu s ustálenou judikaturou, která klade na věřitele povinnost ověřit nejen příjmy, ale i výdaje spotřebitele na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, nikoli pouze na základě jednostranného prohlášení spotřebitele. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"spisová značka","anonStyle":"ANON"},{"text":", výslovně uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti odborné péče, vyjdeli při posuzování úvěruschopnosti pouze z tvrzení dlužníka o jeho příjmech a výdajích, aniž by tato tvrzení ověřil objektivními podklady. Z žalobního návrhu, ani z předložených a soudem provedených důkazů žádná konkrétní skutková tvrzení o způsobu prověřování úvěruschopnosti žalované, konkrétně jejích příjmů a výdajů, která jsou právně významná pro rozhodování o věci samé, nevyplynula. Soud je tak nucen konstatovat, že při posouzení úvěruschopnosti žalované se právní předchůdkyně žalobkyně spoléhala toliko na vlastní tvrzení žadatelky o úvěr, když tato její tvrzení nepodrobila objektivnímu ověření či alespoň základní kontrole, v důsledku čehož žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nedostála své povinnosti postupovat při zjišťování úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak ve smyslu § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, s povinností eurokonformního výkladu, neplatná. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila, nemohl jí soud poskytnout poučení podle § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), přestože to v předvolání avizoval. Pokud jde o námitku žalobkyně, že žalovaná po určitou dobu hradila závazky ze smlouvy, z čehož odvozuje, že dostála své zákonné povinnosti, k tomu je třeba uvést, že plnění dluhu z úvěrové smlouvy může být dlužníkem „zafinancováno“, a často tomu tak bývá, jen díky dalším či později čerpaným úvěrům, které dostávají dlužníka do další dluhové spirály. Samo o sobě tak nemůže být plnění dluhu důkazem o tom, že v okamžiku uzavření smlouvy byl dlužník úvěruschopný, anebo že v tuto dobu absentovaly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet. Opačný závěr by byl v rozporu se smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele, jímž je ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a rostoucímu zadlužování domácností. Námitku žalobkyně tak nelze s ohledem na absenci ověřovacího procesu ze strany poskytovatele úvěru považovat za přiléhavou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Následně se soud zabýval otázkou, zda žalobkyni náleží vůči žalované nárok na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, který je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a § 2993 o.z. Žalobkyně uvedla, že věřitel poskytl žalované peněžní prostředky v celkové výši 200 000 Kč, což bylo prokázáno provedenými listinnými důkazy. Žalovaná netvrdila, že žalovanou částku žalobkyni či její právní předchůdkyni uhradila, neboť po celou dobu zůstala v řízení zcela nečinná. Ze skutkových tvrzení a sjetiny transakcí předložených žalobkyní však soud zjistil, že na daný úvěr a závazky s ním souvisejícími žalovaná uhradila částku v celkové výši 204 480 Kč, tedy více, než kolik činila jistina poskytnutého úvěru. Soud proto žalobu zamítl, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaná zaplatila věřiteli více než kolik činila poskytnutá jistina úvěru.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná, která byla ve věci procesně úspěšnější, se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu zůstala nečinná, žádné náklady jí proto objektivně nevznikly. Soud proto výrokem II žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobkyně se žalobu, podanou ke zdejšímu soudu dne 24.9.2025, domáhala po žalované zaplacení částky 49 278,75 Kč s příslušenstvím z titulu nedoplatku ze smlouvy o úvěru. Uvedla, že předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba,  , IČO, , a žalovaná uzavřely dne 1.7.2020 smlouvu o klasickém úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se věřitel zavázal poskytnout žalované vázaný spotřebitelský úvěr v celkové výši 200 000 Kč za účelem úhrady kupní ceny předmětu financování. Žalovaná se zavázala vrátil poskytnuté peněžní prostředky s úrokem ve výši 13,98 % p.a., následně ve výši 12,75 % p.a. v šedesáti měsíčních splátkách po 5 112 Kč vždy k 17. dni každého měsíce, počínaje dnem 17.8.2020. Strany si sjednaly rovněž poplatky spojené se správou úvěru v prodlení a jeho případným vymáháním. Žalovaná své závazky ze smlouvy neplnila řádně a včas, proto věřitel pohledávku zesplatnil. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ve formě notářského zápisu, přičemž žalovaná byla o této skutečnosti vyrozuměna. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně prověřila úvěruschopnost žalované, a to především na základě zhodnocení a ověření informací vyžádaných od žalované a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalobkyně tak požaduje zaplatil nesplacenou jistinu úvěru ve výši 47 438,75 Kč, neuhrazené poplatky ve výši 1 840 Kč, kapitalizovaný obchodní úrok z prodlení ve výši 5 870,70 Kč z částky 47 438,75 Kč v sazbě 12,75% p.a. od 18.8.2020 do 14.7.2025, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 729,82 Kč z částky 49 278,75 Kč od 1.12.2024 do 14.7.2025, obchodní úrok 12,75% p.a. z částky 47 438,75 Kč od 15.7.2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75% ročně z částky 49 278,75 Kč za dobu od 15.7.2025 do zaplacení. Žalobkyně žalovanou upomínala, naposledy předžalobní výzvou.2. Žalovaná se k žalobě, přestože jí byla řádně doručena, nevyjádřila.3. Ke zjištění skutkového stavu věci soud provedl zejména následující důkazy, z nichž učinil následující skutková zjištění:Ze smlouvy o klasickém úvěru č. , hodnota, , včetně jejích příloh (všeobecné obchodní podmínky), která je současně žádostí o poskytnutí úvěru, má soud za prokázané, že ji žalovaná uzavřela s poskytovatelem úvěru, společností , právnická osoba,  , IČO, , s platností do 9.2.2026. Sjednáno bylo poskytnutí klasického úvěru s úvěrovým rámcem 200 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v šedesáti měsíčních splátkách po 5 112 Kč vždy k 17. dni každého měsíce. Základní roční úroková sazba byla sjednána ve výši 13,98 % p.a, sjednány byly rovněž finanční důsledky při nesplácení úvěru (smluvní pokuta, náhrada nákladů spojených s vymáháním, zákonný úrok z prodlení, poplatek za odeslání upomínky k úhradě splátky, pojištění). Ze smlouvy, resp. její přílohy označené jako údaje pro posouzení žádosti o klasický úvěr, dále vyplynulo, že žalovaná ke své osobě uvedla, že je svobodná bez vyživovací povinnosti, pracuje ve službách s čistým měsíčním příjmem 25 000 Kč u zaměstnavatele , právnická osoba, , bydlí v nájemním bydlení, své měsíční výdaje na domácnost vyčíslila částkou 3 000 Kč, jiné rozhodné skutečnosti neuvedla.Z nedatovaného protokolu o prověření úvěruschopnosti klienta pro úvěry převzaté od , Anonymizováno,  vyplynulo, že věřitel pracoval s příjmem uvedeným žadatelkou o úvěr ve výši 25 000 Kč, resp. 24 998 Kč, který byl vyhodnocen jako dostatečný pro poskytnutí úvěru. Klientka nebyla v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení (ověřeno náhledem do insolvenčního rejstříku). Věřitel stanovil životní výdaje žadatelky o úvěr na částku 3 000 Kč, a to základě dat, které mu sdělila (3 000 Kč) v kombinaci s interními informacemi banky, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení. Nové splátkové zatížení věřitel vyčíslil na částku 8 703 Kč, když vyšel ze svého zjištění, že žadatelka měla v době žádosti úvěry s celkovými splátkami 3 591 Kč.Z výpisu z úvěrového účtu číslo , č. účtu,  z období 1.1.2023-31.12.2023 soud zjistil, že vyčerpaná částka úvěru představovalo částku 200 000 Kč s datem ukončení čerpání dne 2.7.2020, přičemž k uhrazení ke dni 31.12.2023 zbývalo 79 794,85 Kč, z toho na jistině 78 395,65 Kč.Ze „sjetiny transakcí za období 2.7.2020 – 20.11.2023“ (historie úvěru) soud zjistil, že žalovaná uhradila věřiteli celkem 204 480 Kč (jistina, úroky, pojištění), přičemž k uhrazení ke dni 30.11.2023 zbývalo 82 566,70 Kč.Skutečnost, že původní věřitel svou pohledávku za žalovanou postoupil na žalobkyni vyplynula z notářského zápisu ze dne 1.11.2023 a sjetiny seznamu postoupených pohledávek a toto postoupení bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 2.11.2023. Žalovaná byla opakovaně vyzývána k úhradě dlužné částky, a to výzvou k úhradě dlužné částky a podmíněným odstoupením od smlouvy ze dne 27.10.2024, včetně potvrzení o odeslání, výzvou ze dne 30.11.2024, včetně potvrzení o odeslání, předžalobní výzvou k úhradě dluhu ze dne 15.7.2025, včetně potvrzení o podání ze dne 15.7.2025.4. Ohledně skutkového stavu soud dospěl k tomuto závěru: právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o úvěru s úvěrovým rámcem 200 000 Kč. Žalovaná načerpala úvěr dne 2.7.2020, tento však řádně nesplácela. Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni, což bylo žalované oznámeno. Žalovaná uhradila věřiteli celkem 204 480 Kč. Žalovaná byla upomínána k uhrazení nedoplatku z úvěrové smlouvy, naposledy předžalobní výzvou k plnění.5. Na základě závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce následovně:Žalovaná a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“); právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 a § 420 o. z.). Vzniklý závazek tak je kromě příslušných ustanovení o.z. nutno posoudit rovněž podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření smlouvy, tedy ke dni 1.7.2020 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (§ 86 odst. 1 zákona). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (§ 86 odst. 2 zákona); porušení této povinnosti má za následek neplatnost smlouvy s tím, že se jedná o neplatnost relativní (§ 87 odst. 1 zákona), přičemž spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem (§ 87 odst. 1 poslední věta zákona o spotřebitelském úvěru). Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům (§ 87 odst. 2 zákona).Podle ustálené judikatury Soudního dvora Evropské unie (SDEU) jsou vnitrostátní soudy při použití vnitrostátního práva povinny vykládat vnitrostátní právo v co největším možném rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice 2008/48“), aby dosáhly výsledku jí zamýšleného. SDEU opakovaně rozhodl, že zásada konformního výkladu vyžaduje, aby vnitrostátní soudy učinily vše, co spadá do jejich pravomoci, s tím, že vezmou v úvahu veškeré vnitrostátní právo a použijí metody výkladu jím uznané, aby zajistily plnou účinnost dotčené směrnice a došly k výsledku, který by byl v souladu s cílem sledovaným touto směrnicí (rozsudek Dominguez, C-282/10), a že vnitrostátní soudy musejí případně změnit ustálenou vnitrostátní judikaturu, vychází-li tato judikatura z výkladu vnitrostátního práva, který je neslučitelný s cíli směrnice (rozsudek Pohotovosť, C-331/18). Podle rozsudku SDEU OPR Finance, C-679/18 musí být články 8 a 23 směrnice 2008/48 vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.6. Soud se tak s ohledem na právní úpravu s povinností eurokonformního výkladu zabýval nejprve otázkou, zda předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně prověřila schopnost žalované pravidelně splácet sjednaný úvěr a dospěl k závěru, že nikoliv.7. Žalobkyně tvrdila, že věřitel úvěruschopnost žalované prověřoval, když pracoval s příjmem uvedeným žadatelem o úvěr ve výši 25 000 Kč, resp. 24 998 Kč, který byl vyhodnocen jako dostatečný pro poskytnutí úvěru. Informace sdělené žalovanou byly ověřeny z databází úvěrových registrů, interních databází, insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, z nichž bylo mimo zjištěno, že žadatelka o úvěr měla v době úvěrové žádosti poskytnuté úvěry s celkovými splátkami 3 591 Kč a její nové splátkové zatížení by i se splátkou nového úvěru 5 112 Kč činila celkem 8 7032 Kč. Tvrzené výdaje ve výši 3 000 Kč byly ověřeny s využitím interních informací banky, včetně využití statistických údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení, tedy ekonomického modelu výpočtu. Při výpočtu disponibilního příjmu žadatele o úvěr věřitel stanovil maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu. Příjem klientky byl vyhodnocen jako dostatečný pro pokrytí úvěrů, když po odečtení nového splátkového zatížení (34,81 %) od příjmů klientce zbylo 16 295 Kč.Soud v poměrech projednávané věci však dospěl v otázce prověřování úvěruschopnosti k odlišnému závěru, když má za to, že předchůdkyně žalobkyně nepostupovala v případě žalované s dostatečnou odbornou péčí ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a ustálené judikatury k této otázce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.9.2023, sp.zn. , spisová značka, ). Pochybnosti soudu nad tvrzeným ověřováním příjmové a výdajové stránky vyplynuly především z absence relevantních (konkrétních) informací o příjmových a výdajových poměrech žalované, jako žadatelky o úvěr, především však absence dokumentů k jejich ověření. Předně je třeba poukázat, že k žádosti o úvěr, ani soudu nebyl doložen žádný doklad, z něhož by plynulo ověření příjmů a výdajů žalované. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, tvrzený pracovní poměr nebyl u zaměstnavatele ověřován (přímým dotazem, vyžádáním písemného potvrzení zaměstnavatele o průměrné výši čistého měsíčního příjmu za období předcházející žádosti o úvěr), stejně tak údaje k výdajům žalované (nájemní smlouvou, výpisem z účtu). Žalobkyně nepředložila žádný listinný důkaz, který by byl způsobilý doložit skutečné příjmy a výdaje žalované, a tedy tvrzení, že dostála své zákonné povinnosti před poskytnutím úvěru ověřit schopnost žadatele o úvěr jej splácet. Tvrzení žalobkyně, že výdaje ve výši 3 000 Kč byly ověřeny s využitím interních informací banky, včetně využití statistických údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení, tedy ekonomického modelu výpočtu, soud neuvěřil, když již na první pohled je zjevné, že žadatelkou tvrzené výdaje v částce 3 000 Kč jsou zcela zjevně nedostatečné k pokrytí nákladů jak na bydlení, tak i životních potřeb, obzvláště za situace, žije-li žadatelka o úvěr v nájemním bytě, jak sama uvedla. Tento postup poskytovatele úvěru, který zjevně rezignoval na ověřování úvěruschopnosti žadatele o úvěr, je v rozporu s ustálenou judikaturou, která klade na věřitele povinnost ověřit nejen příjmy, ale i výdaje spotřebitele na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací, nikoli pouze na základě jednostranného prohlášení spotřebitele. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , spisová značka, , výslovně uvedl, že věřitel nedostojí povinnosti odborné péče, vyjdeli při posuzování úvěruschopnosti pouze z tvrzení dlužníka o jeho příjmech a výdajích, aniž by tato tvrzení ověřil objektivními podklady. Z žalobního návrhu, ani z předložených a soudem provedených důkazů žádná konkrétní skutková tvrzení o způsobu prověřování úvěruschopnosti žalované, konkrétně jejích příjmů a výdajů, která jsou právně významná pro rozhodování o věci samé, nevyplynula. Soud je tak nucen konstatovat, že při posouzení úvěruschopnosti žalované se právní předchůdkyně žalobkyně spoléhala toliko na vlastní tvrzení žadatelky o úvěr, když tato její tvrzení nepodrobila objektivnímu ověření či alespoň základní kontrole, v důsledku čehož žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nedostála své povinnosti postupovat při zjišťování úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a uzavřená smlouva o spotřebitelském úvěru je tak ve smyslu § 588 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, s povinností eurokonformního výkladu, neplatná. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně z nařízeného jednání omluvila, nemohl jí soud poskytnout poučení podle § 118a odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), přestože to v předvolání avizoval. Pokud jde o námitku žalobkyně, že žalovaná po určitou dobu hradila závazky ze smlouvy, z čehož odvozuje, že dostála své zákonné povinnosti, k tomu je třeba uvést, že plnění dluhu z úvěrové smlouvy může být dlužníkem „zafinancováno“, a často tomu tak bývá, jen díky dalším či později čerpaným úvěrům, které dostávají dlužníka do další dluhové spirály. Samo o sobě tak nemůže být plnění dluhu důkazem o tom, že v okamžiku uzavření smlouvy byl dlužník úvěruschopný, anebo že v tuto dobu absentovaly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet. Opačný závěr by byl v rozporu se smyslem zakotvení povinnosti poskytovatelů úvěrů posuzovat úvěruschopnost spotřebitele, jímž je ochrana spotřebitelů před rizikovými úvěry a rostoucímu zadlužování domácností. Námitku žalobkyně tak nelze s ohledem na absenci ověřovacího procesu ze strany poskytovatele úvěru považovat za přiléhavou.8. Následně se soud zabýval otázkou, zda žalobkyni náleží vůči žalované nárok na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru ve smyslu § 87 odst. 1 věty třetí zákona o spotřebitelském úvěru, který je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a § 2993 o.z. Žalobkyně uvedla, že věřitel poskytl žalované peněžní prostředky v celkové výši 200 000 Kč, což bylo prokázáno provedenými listinnými důkazy. Žalovaná netvrdila, že žalovanou částku žalobkyni či její právní předchůdkyni uhradila, neboť po celou dobu zůstala v řízení zcela nečinná. Ze skutkových tvrzení a sjetiny transakcí předložených žalobkyní však soud zjistil, že na daný úvěr a závazky s ním souvisejícími žalovaná uhradila částku v celkové výši 204 480 Kč, tedy více, než kolik činila jistina poskytnutého úvěru. Soud proto žalobu zamítl, neboť v řízení bylo prokázáno, že žalovaná zaplatila věřiteli více než kolik činila poskytnutá jistina úvěru.9. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn § 142 odst. 1 o.s.ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalovaná, která byla ve věci procesně úspěšnější, se k žalobě nevyjádřila, po celou dobu zůstala nečinná, žádné náklady jí proto objektivně nevznikly. Soud proto výrokem II žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSKO:2026:14.C.239.2025.1","publishedAt":"2026-04-20","decisionAt":"2026-02-13","caseNumber":{"senate":14,"registry":"C","index":239,"year":2025,"pageNumber":60},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Gabriela","lastName":"Kopuletá","titlesAfter":"","function":"samosoudkyně"},"courtCode":"OSKO","caseResultType":["ZAMITNUTI"],"caseSubject":"o 49 278,75 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2993","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAHRADA_NAKLADU","SMLOUVA_O_UVERU","NOTARSKY_ZAPIS","NAKLADY_RIZENI"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}