{"uuid":"fc3f3941-c230-4a41-8db6-3e25b41ac731","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Trutnově rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Řezníčkovou ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" se sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" se sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o 12 505 Kč s příslušenstvím - úvěr","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 704 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se zamítá co do částky 9 801 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 70,93 Kč a úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 12 505 Kč od 6. 8. 2025 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 704 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky 9 801 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 70,93 Kč a úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 12 505 Kč od 6. 8. 2025 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobou doručenou soudu dne 5. 8. 2025 se žalobkyně domáhá po žalovaném částky 12 505 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 70,93 Kč a úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 12 505 Kč od 6. 8. 2025 do zaplacení. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že účastníci dne 12. 7. 2024 uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč. Před uzavřením smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně prostřednictvím registrů NRKI a BRKI zkoumala, zda žadatel o úvěr má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, údaje ověřovala též prostřednictvím registru SOLUS, v centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalobkyně podrobuje klienty důslednému credit scoringu, posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku, a dále přezkoumává několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Na základě výsledků z daného procesu pak úvěr schválí či nikoliv. Na základě úvěrové smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč, žalovaný se zavázal k úhradě celé dlužné částky včetně sjednaných úroků se sazbou dle splátkového kalendáře a poplatku za poskytnutí ve výši 330 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců ve splátkách uvedených ve splátkovém kalendáři, který je součástí smlouvy. Schválená výše úvěru byla odeslána z účtu žalobkyně na účet žalovaného č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":". Žalobkyně uvedla, že za poplatky byly sjednány také další volitelné služby (expres výplata, bezpečná splátka, sms servis) a popsala způsob účtování úroků a nákladů úvěru. Dne 22. 4. 2025 byla žalovanému zaslána výzva před zesplatněním celého úvěru formou doporučeného dopisu, ve které byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost zesplatnění úvěru. Úvěr byl zesplatněn ke dni 6. 6. 2025 a žalovaný byl ve stanovené lhůtě vyzván k zaplacení celého úvěru včetně smluvní pokuty. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván rovněž předžalobní upomínkou, na kterou nereagoval. Žalobkyně eviduje za žalovaným pohledávku ve výši 12 505 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 7 913 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatků za sms servis v celkové výši 196 Kč, úroků ve výši 1 470 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 1 030 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalobkyně byla soudem vyzvána k doplnění tvrzení a označení a doložení důkazů k prokázání tvrzení, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a byla poučena, že jinak bude soud věc posuzovat podle ustanovení o bezdůvodném obohacení a žalobkyně bude ve věci částečně neúspěšná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Na výzvu soudu žalobkyně reagovala podáním ze dne 6. 1. 2026, ve kterém odkázala na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13, podle kterého v závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu se poskytovatel úvěru muže buď spokojit s informacemi, které mu poskytne spotřebitel, anebo může dospět k názoru, že je nebytné, aby tyto informace byly potvrzeny pomocí dalších údajů. Dále odkázala na metodiku posouzení úvěruschopnosti klienta a kartu klienta. Žalobkyně postupuje podle metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta, v rámci karty klienta jsou uvedeny konkrétní informace, ze kterých žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela. Žalobkyně provádí výpočet, jehož výsledkem je limit nejvyšší měsíční splátky (MLS) klienta i domácnosti. Žalobkyně provedla dva výpočty MLS a MLS klienta a MLS domácnosti, přičemž tyto porovnala a využila MLS, které je nižší. V rámci MLS klienta (žalovaného) vycházela z příjmu žalovaného ve výši 21 000 Kč, životního minima dospělých členů domácnosti 4 860 Kč a splátek jiným společnostem 2 708 Kč a výše splátky schváleného úvěru 1 094 Kč, přičemž zbývající MLS žalovaného stanovila na 12 238 Kč. V rámci MLS domácnosti žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného 21 000 Kč, příjmu ostatních členů domácnosti 0 Kč, splátek jiným společnostem 2 708 Kč, normativních nákladů na bydlení 8 349 Kč, životního minima členů domácnosti 4 860 Kč a výše splátky schváleného úvěru 1 094 Kč, přičemž zbývající MLS domácnosti stanovila na 3 989 Kč. Žalobkyně bez negativních zjištění provedla lustraci žalovaného v registrech NRKI, SOLUS, CRIBIS a ISIR. Na základě popsaných skutečností neměla žalobkyně pochyb o dostatečné úvěruschopnosti žalovaného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovanému doručena na adresu jeho bydliště zapsaného v evidenci obyvatel postupem dle § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. s účinností dne 19. 1. 2026. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané desetidenní lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již v podané žalobě. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Ve věci byly provedeny listinné důkazy metodikou žalobkyně ohledně posuzování úvěruschopnosti klienta, kartou klienta zpracovanou oddělením řízení rizik žalobkyně, úvěrovou smlouvou ze dne 12. 7. 2024 (smlouva „kamali“ ID 1339616), výpisem proplacení smlouvy, výpisem čerpání, splátek a úhrad, výzvou žalobkyně před zahájením vymáhání úvěru ze dne 21. 4. 2025, výzvou ke splacení celé půjčky ze dne 6. 6. 2025 a předžalobní výzvou zástupce žalobkyně ze dne 4. 7. 2025.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Soud vzal na základě listinných důkazů za prokázané, že účastníci uzavřeli dne 12. 7. 2024 smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr v částce 10 000 Kč. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vyplývá i z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaný za trvání smlouvy vrátil celkovou částku 7 296 Kč, zahrnující i platby dvakrát 1 Kč za účelem prodloužení splatnosti úvěru. Žalobkyně tvrdí, že před uzavřením smlouvy prověřila a s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného způsobem popsaným v přílohách k žalobě, a to v metodice posouzení úvěruschopnosti klienta a kartě klienta. Podle potvrzení oddělení řízení rizik žalobkyně vycházela z toho, že zdroj příjmu klienta (žalovaného) je zaměstnanecký poměr, výše příjmu je 21 000 Kč měsíčně, klient žije v domácnosti sám a nemá žádnou vyživovací povinnost. Žádné doklady k výši příjmů žalovaného ani jeho běžných životních nákladů nebyly doloženy, ač byla žalobkyně k jejich předložení soudem vyzvána (viz výzva doručená zástupci žalobkyně dne 5. 1. 2026). Podle žalobkyně žalovaný obdržel na základě úvěrové smlouvy částku 10 000 Kč a na poskytnutý úvěr zaplatil celkem 7 296 Kč, což odpovídá výpisu čerpání, splátek a úhrad. Přípisem ze dne 6. 6. 2025 i předžalobní výzvou ze dne 4. 7. 2025 vyzvala žalobkyně žalovaného ke splacení celého úvěru. Žalovaný je v řízení nečinný, netvrdí a neprokazuje, že na úvěr uhradil více, než tvrdí žalobkyně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (ZSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Dle § 87 odst. 1 až 3 cit. zák. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":11,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru uzavřené 12. 7. 2024 částku 10 000 Kč a na tuto poskytnutou částku žalovaný uhradil 7 296 Kč. S ohledem na označení žalovaného ve smlouvě se nepochybně jedná o spotřebitelskou smlouvu, na kterou je nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobkyně tvrdila, že před poskytnutím úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. K prokázání tohoto tvrzení nepředložila jiné důkazy než potvrzení oddělení rizik žalobkyně (kartu klienta), a to ani za situace, kdy byla soudem vyzvána k jejich předložení a byla poučena o následcích, pokud se tak nestane. Dle předložených dokladů žalobkyně vyšla co do příjmů žalovaného pouze z údajů od žalovaného, které nebyly žádným způsobem doloženy a ověřovány. Při výpočtu MLS klienta a domácnosti pak žalobkyně vycházela z těchto neověřených příjmů. Žádným způsobem nebyly dokládány výdaje žalovaného, nebyly zjišťovány ani ověřovány jeho skutečné náklady na bydlení. S ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, včetně rozhodnutí čj. 33 Cdo 2981/2022-441 ze dne 9. 2. 2023, soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 ve věci sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 věřitel nedostojí povinnosti stanovené ZSÚ (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech. Tak tomu bylo v případě žalovaného. Takovýto závěr rozhodně není v rozporu se závěry rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13, na který odkazuje žalobkyně a který hovoří právě o závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu a o nutnosti podepření prohlášení spotřebitele doklady. I v bodě 37., na který žalobkyně konkrétně odkazuje, Soudní dvůr EU konstatuje, že „pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“ Ve výroku tohoto rozsudku ad 2. Soudní dvůr Evropské unie stanoví, „že článek 8 odst. 1 směrnice 2008/48/ES musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady.“ Za určitých okolností tak není nutno provádět další vyhledávání v databázích. Nejvyšší soud opakovaně ve svých rozhodnutích konstatuje, že za situace, kdy se věřitel spokojil pouze s informacemi od žalovaného, jež neověřoval a ani nezjišťoval údaje o nákladech a výdajích osob žijících se žadatelem o úvěr ve společné domácnosti, nepostupoval při posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí. Žalobkyně před poskytnutím úvěru příjmy a konkrétní výdaje žalovaného neověřovala, proto nelze mít za to, že úvěr byl žalovanému poskytnut v rozsahu přiměřeném skutečným majetkovým poměrům žalovaného.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Soud je povinen zkoumat prověřování úvěruschopnosti a jeho vliv na platnost úvěrové smlouvy z úřední povinnosti. Protože žalobkyně neprověřila řádně úvěruschopnost žalovaného, je smlouva ze dne 12. 7. 2024 dle § 87 ZSÚ neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobkyně se nemůže domáhat plnění sjednaných v neplatné smlouvě. Žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč na základě neplatné smlouvy, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat. Z vyplacené částky 10 000 Kč bylo vráceno 7 296 Kč, když žalovaný netvrdil a neprokázal, že by zaplatil více, než tvrdí a prokazuje žalobkyně. Proto žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení soud přiznal částku 2 704 Kč. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. 33 Cdo 3675/2021-262 ze dne 20. 4. 2022 plyne, že „důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.“ S ohledem na tento závěr Nejvyššího soudu ČR je nutno mít za to, že žalovaný se doposud neocitl v prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí. Protože žalovaný je v řízení nečinný, nedoložil soudu své poměry tak, aby soud mohl posoudit, jaké jsou možnosti žalovaného, byla lhůta k plnění stanovena dle § 160 o.s.ř. na 3 dny od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Žalobkyně se nemůže domáhat nad nevrácenou jistinu plnění sjednaných v neplatné smlouvě a zároveň žalovaný z důvodů shora není doposud v prodlení, proto soud výrokem II. zamítl žalobu co do částky 9 801 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 70,93 Kč a úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 12 505 Kč od 6. 8. 2025 do zaplacení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Výrokem III. bylo rozhodnuto o nákladech řízení podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Míra procesního úspěchu žalovaného v řízení byla vyšší, než u žalobkyně, žalovanému však žádné náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":9,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobou doručenou soudu dne 5. 8. 2025 se žalobkyně domáhá po žalovaném částky 12 505 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 70,93 Kč a úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 12 505 Kč od 6. 8. 2025 do zaplacení. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že účastníci dne 12. 7. 2024 uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 10 000 Kč. Před uzavřením smlouvy byla věřitelem řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně prostřednictvím registrů NRKI a BRKI zkoumala, zda žadatel o úvěr má u dalších společností jiné úvěry a zda tyto platí, údaje ověřovala též prostřednictvím registru SOLUS, v centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Žalobkyně podrobuje klienty důslednému credit scoringu, posuzuje jejich příjmovou a výdajovou stránku, a dále přezkoumává několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Na základě výsledků z daného procesu pak úvěr schválí či nikoliv. Na základě úvěrové smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč, žalovaný se zavázal k úhradě celé dlužné částky včetně sjednaných úroků se sazbou dle splátkového kalendáře a poplatku za poskytnutí ve výši 330 Kč. Úvěr byl sjednán na 24 měsíců ve splátkách uvedených ve splátkovém kalendáři, který je součástí smlouvy. Schválená výše úvěru byla odeslána z účtu žalobkyně na účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalobkyně uvedla, že za poplatky byly sjednány také další volitelné služby (expres výplata, bezpečná splátka, sms servis) a popsala způsob účtování úroků a nákladů úvěru. Dne 22. 4. 2025 byla žalovanému zaslána výzva před zesplatněním celého úvěru formou doporučeného dopisu, ve které byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost zesplatnění úvěru. Úvěr byl zesplatněn ke dni 6. 6. 2025 a žalovaný byl ve stanovené lhůtě vyzván k zaplacení celého úvěru včetně smluvní pokuty. K úhradě dlužné částky byl žalovaný vyzván rovněž předžalobní upomínkou, na kterou nereagoval. Žalobkyně eviduje za žalovaným pohledávku ve výši 12 505 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 7 913 Kč, poplatků za bezpečnou splátku ve výši 396 Kč, poplatků za sms servis v celkové výši 196 Kč, úroků ve výši 1 470 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 1 030 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč.2. Vydaný elektronický platební rozkaz byl soudem zrušen, neboť se jej nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného. Žalobkyně byla soudem vyzvána k doplnění tvrzení a označení a doložení důkazů k prokázání tvrzení, že byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a byla poučena, že jinak bude soud věc posuzovat podle ustanovení o bezdůvodném obohacení a žalobkyně bude ve věci částečně neúspěšná.3. Na výzvu soudu žalobkyně reagovala podáním ze dne 6. 1. 2026, ve kterém odkázala na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13, podle kterého v závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu se poskytovatel úvěru muže buď spokojit s informacemi, které mu poskytne spotřebitel, anebo může dospět k názoru, že je nebytné, aby tyto informace byly potvrzeny pomocí dalších údajů. Dále odkázala na metodiku posouzení úvěruschopnosti klienta a kartu klienta. Žalobkyně postupuje podle metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta, v rámci karty klienta jsou uvedeny konkrétní informace, ze kterých žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházela. Žalobkyně provádí výpočet, jehož výsledkem je limit nejvyšší měsíční splátky (MLS) klienta i domácnosti. Žalobkyně provedla dva výpočty MLS a MLS klienta a MLS domácnosti, přičemž tyto porovnala a využila MLS, které je nižší. V rámci MLS klienta (žalovaného) vycházela z příjmu žalovaného ve výši 21 000 Kč, životního minima dospělých členů domácnosti 4 860 Kč a splátek jiným společnostem 2 708 Kč a výše splátky schváleného úvěru 1 094 Kč, přičemž zbývající MLS žalovaného stanovila na 12 238 Kč. V rámci MLS domácnosti žalobkyně vycházela z příjmu žalovaného 21 000 Kč, příjmu ostatních členů domácnosti 0 Kč, splátek jiným společnostem 2 708 Kč, normativních nákladů na bydlení 8 349 Kč, životního minima členů domácnosti 4 860 Kč a výše splátky schváleného úvěru 1 094 Kč, přičemž zbývající MLS domácnosti stanovila na 3 989 Kč. Žalobkyně bez negativních zjištění provedla lustraci žalovaného v registrech NRKI, SOLUS, CRIBIS a ISIR. Na základě popsaných skutečností neměla žalobkyně pochyb o dostatečné úvěruschopnosti žalovaného.4. Žaloba společně s výzvou k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byla žalovanému doručena na adresu jeho bydliště zapsaného v evidenci obyvatel postupem dle § 49 odst. 2, odst. 4 o. s. ř. s účinností dne 19. 1. 2026. Ve výzvě k vyjádření, zda účastník souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, byl žalovaný poučen o tom, že pokud se v dané desetidenní lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s navrhovaným postupem soudu souhlasí. Žalovaný se k žalobě ani na výzvu nijak nevyjádřil. Žalobkyně s uvedeným postupem souhlasila již v podané žalobě. Protože byly splněny podmínky dle ustanovení § 115a o. s. ř., nebylo k projednání věci nařízeno jednání.5. Ve věci byly provedeny listinné důkazy metodikou žalobkyně ohledně posuzování úvěruschopnosti klienta, kartou klienta zpracovanou oddělením řízení rizik žalobkyně, úvěrovou smlouvou ze dne 12. 7. 2024 (smlouva „kamali“ ID 1339616), výpisem proplacení smlouvy, výpisem čerpání, splátek a úhrad, výzvou žalobkyně před zahájením vymáhání úvěru ze dne 21. 4. 2025, výzvou ke splacení celé půjčky ze dne 6. 6. 2025 a předžalobní výzvou zástupce žalobkyně ze dne 4. 7. 2025.6. Soud vzal na základě listinných důkazů za prokázané, že účastníci uzavřeli dne 12. 7. 2024 smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr v částce 10 000 Kč. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad vyplývá i z tvrzení žalobkyně vyplývá, že žalovaný za trvání smlouvy vrátil celkovou částku 7 296 Kč, zahrnující i platby dvakrát 1 Kč za účelem prodloužení splatnosti úvěru. Žalobkyně tvrdí, že před uzavřením smlouvy prověřila a s odbornou péčí posoudila úvěruschopnost žalovaného způsobem popsaným v přílohách k žalobě, a to v metodice posouzení úvěruschopnosti klienta a kartě klienta. Podle potvrzení oddělení řízení rizik žalobkyně vycházela z toho, že zdroj příjmu klienta (žalovaného) je zaměstnanecký poměr, výše příjmu je 21 000 Kč měsíčně, klient žije v domácnosti sám a nemá žádnou vyživovací povinnost. Žádné doklady k výši příjmů žalovaného ani jeho běžných životních nákladů nebyly doloženy, ač byla žalobkyně k jejich předložení soudem vyzvána (viz výzva doručená zástupci žalobkyně dne 5. 1. 2026). Podle žalobkyně žalovaný obdržel na základě úvěrové smlouvy částku 10 000 Kč a na poskytnutý úvěr zaplatil celkem 7 296 Kč, což odpovídá výpisu čerpání, splátek a úhrad. Přípisem ze dne 6. 6. 2025 i předžalobní výzvou ze dne 4. 7. 2025 vyzvala žalobkyně žalovaného ke splacení celého úvěru. Žalovaný je v řízení nečinný, netvrdí a neprokazuje, že na úvěr uhradil více, než tvrdí žalobkyně.7. Dle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (ZSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Dle § 87 odst. 1 až 3 cit. zák. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.9. Dle § 2991 odst. 1, 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.10. Žalobkyně poskytla žalovanému na základě smlouvy o úvěru uzavřené 12. 7. 2024 částku 10 000 Kč a na tuto poskytnutou částku žalovaný uhradil 7 296 Kč. S ohledem na označení žalovaného ve smlouvě se nepochybně jedná o spotřebitelskou smlouvu, na kterou je nutno vztáhnout ZSÚ. Žalobkyně tvrdila, že před poskytnutím úvěru řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. K prokázání tohoto tvrzení nepředložila jiné důkazy než potvrzení oddělení rizik žalobkyně (kartu klienta), a to ani za situace, kdy byla soudem vyzvána k jejich předložení a byla poučena o následcích, pokud se tak nestane. Dle předložených dokladů žalobkyně vyšla co do příjmů žalovaného pouze z údajů od žalovaného, které nebyly žádným způsobem doloženy a ověřovány. Při výpočtu MLS klienta a domácnosti pak žalobkyně vycházela z těchto neověřených příjmů. Žádným způsobem nebyly dokládány výdaje žalovaného, nebyly zjišťovány ani ověřovány jeho skutečné náklady na bydlení. S ohledem na judikaturu Nejvyššího soudu ČR, včetně rozhodnutí čj. 33 Cdo 2981/2022-441 ze dne 9. 2. 2023, soud dospěl k závěru, že žalobkyně řádně neposoudila úvěruschopnost žalovaného. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 ve věci sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 věřitel nedostojí povinnosti stanovené ZSÚ (nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr), vyjde-li z objektivně nepodloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho poměrech. Tak tomu bylo v případě žalovaného. Takovýto závěr rozhodně není v rozporu se závěry rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014 ve věci C-449/13, na který odkazuje žalobkyně a který hovoří právě o závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu a o nutnosti podepření prohlášení spotřebitele doklady. I v bodě 37., na který žalobkyně konkrétně odkazuje, Soudní dvůr EU konstatuje, že „pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady.“ Ve výroku tohoto rozsudku ad 2. Soudní dvůr Evropské unie stanoví, „že článek 8 odst. 1 směrnice 2008/48/ES musí být vykládán v tom smyslu, že nebrání tomu, aby bylo posouzení úvěruschopnosti spotřebitele provedeno jen na základě informací uvedených spotřebitelem za podmínky, že tyto informace budou dostatečné a že jeho pouhá prohlášení budou podepřena doklady.“ Za určitých okolností tak není nutno provádět další vyhledávání v databázích. Nejvyšší soud opakovaně ve svých rozhodnutích konstatuje, že za situace, kdy se věřitel spokojil pouze s informacemi od žalovaného, jež neověřoval a ani nezjišťoval údaje o nákladech a výdajích osob žijících se žadatelem o úvěr ve společné domácnosti, nepostupoval při posouzení úvěruschopnosti s odbornou péčí. Žalobkyně před poskytnutím úvěru příjmy a konkrétní výdaje žalovaného neověřovala, proto nelze mít za to, že úvěr byl žalovanému poskytnut v rozsahu přiměřeném skutečným majetkovým poměrům žalovaného.11. Soud je povinen zkoumat prověřování úvěruschopnosti a jeho vliv na platnost úvěrové smlouvy z úřední povinnosti. Protože žalobkyně neprověřila řádně úvěruschopnost žalovaného, je smlouva ze dne 12. 7. 2024 dle § 87 ZSÚ neplatná a soud je povinen k této neplatnosti přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobkyně se nemůže domáhat plnění sjednaných v neplatné smlouvě. Žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč na základě neplatné smlouvy, došlo k plnění bez právního důvodu a na straně žalovaného vzniklo bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat. Z vyplacené částky 10 000 Kč bylo vráceno 7 296 Kč, když žalovaný netvrdil a neprokázal, že by zaplatil více, než tvrdí a prokazuje žalobkyně. Proto žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení soud přiznal částku 2 704 Kč. Dle § 87 odst. 1 ZSÚ je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Z rozsudku Nejvyššího soudu ČR čj. 33 Cdo 3675/2021-262 ze dne 20. 4. 2022 plyne, že „důsledkem porušení povinnosti poskytovatele úvěru posoudit úvěruschopnost žadatele je neplatnost smlouvy a to, že spotřebitel vrací jistinu úvěru podle svých možností. Pokud je spor o vrácení jistiny, rozhodne o jejím splácení soud. Ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka.“ S ohledem na tento závěr Nejvyššího soudu ČR je nutno mít za to, že žalovaný se doposud neocitl v prodlení, neboť nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnuta a je stanovována soudem až v tomto rozhodnutí. Protože žalovaný je v řízení nečinný, nedoložil soudu své poměry tak, aby soud mohl posoudit, jaké jsou možnosti žalovaného, byla lhůta k plnění stanovena dle § 160 o.s.ř. na 3 dny od právní moci rozsudku.12. Žalobkyně se nemůže domáhat nad nevrácenou jistinu plnění sjednaných v neplatné smlouvě a zároveň žalovaný z důvodů shora není doposud v prodlení, proto soud výrokem II. zamítl žalobu co do částky 9 801 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 70,93 Kč a úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky 12 505 Kč od 6. 8. 2025 do zaplacení.13. Výrokem III. bylo rozhodnuto o nákladech řízení podle ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř. Míra procesního úspěchu žalovaného v řízení byla vyšší, než u žalobkyně, žalovanému však žádné náklady řízení podle obsahu spisu nevznikly.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení dvojmo ke zdejšímu soudu. O odvolání rozhoduje Krajský soud v Hradci Králové.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně povinnost uloženou tímto rozsudkem, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":13,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSTU:2026:30.C.324.2025.37","publishedAt":"2026-05-05","decisionAt":"2026-02-24","caseNumber":{"senate":30,"registry":"C","index":324,"year":2025,"pageNumber":37},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Gabriela","lastName":"Řezníčková","titlesAfter":"","function":"samosoudkyně"},"courtCode":"OSTU","caseResultType":["ZAMITNUTI","VYHOVENI"],"caseSubject":"12 505 Kč s příslušenstvím - úvěr","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"87","lexNumber":177,"lexYear":1996,"lexType":"PREDPIS_VYHLASKA"},{"paragraphNumber":"49","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"115a","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"142","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"160","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2991","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"86","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAHRADA_NAKLADU","SMLOUVA_O_UVERU","LHUTY","NAKLADY_RIZENI"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":true,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":true},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":true},{"localId":11,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":true},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":9,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":13,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}