{"uuid":"fc6c23b6-036f-47e7-965b-24e283f76f1d","header":[{"texts":[{"text":"ROZSUDEK","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"JMÉNEM REPUBLIKY","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":2,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Roberta Pazderského a soudců Mgr. Magdaleny Bačíkové a JUDr. Davida Kolumbera, Ph.D., ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobců: a) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce A","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce A","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce A","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"b) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce B","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce B","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce B","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"c) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce C","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce C","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce C","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"d) ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobce D","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalobce D","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobce D","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"všichni zastoupeni advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátkou ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokátky","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokátky","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o 486 322,37 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 25. 11. 2025, č. j. 15 C 291/2024-95","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se v odvoláním žalované napadeném výroku I potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Rozsudek soudu prvního stupně se v odvoláním žalované napadeném výroku III mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobcům a)–d) oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 75 499,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich zástupce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žalovaná je povinna nahradit žalobcům a)–d) oprávněným společně a nerozdílně náklady odvolacího řízení ve výši 99 004,62 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich zástupce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se v odvoláním žalované napadeném výroku I potvrzuje.II. Rozsudek soudu prvního stupně se v odvoláním žalované napadeném výroku III mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobcům a)–d) oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně částku 75 499,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich zástupce.III. Žalovaná je povinna nahradit žalobcům a)–d) oprávněným společně a nerozdílně náklady odvolacího řízení ve výši 99 004,62 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejich zástupce.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Napadeným rozsudkem Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl tak, že výrokem I. uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům a) až d) oprávněným společně a nerozdílně částku 128 226,67 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p. a. z částky 25 351,67 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p. a. z částky 60 000 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení, dále částku 180 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p. a. z částky 60 000 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení, z částky 60 000 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení a z částky 60 000 Kč od ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" do zaplacení, a částku 4 827,43 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem II. řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil. Výrokem III. uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům a) až d) na náhradě nákladů řízení částku 154 358,63 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejich právního zástupce.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Soud prvního stupně vyšel zejména ze zjištění, že mezi účastníky byla dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" uzavřena smlouva o nájmu nebytových prostor sloužících k podnikání, že žalovaná neplnila řádně své platební povinnosti, že nájemní vztah byl žalobci ukončen výpovědí doručenou žalované dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":", a že žalovaná poté předmět nájmu dále užívala až do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dále zjistil, že žalovaná v řízení uplatnila proti žalobcům pohledávku na náhradu škody tvrzeně vzniklé v důsledku havárie vody a následného výpadku elektrické energie, a že tuto pohledávku použila v řízení jako obranu započtením. Soud prvního stupně uzavřel, že tato pohledávka není způsobilá k započtení, neboť jde o pohledávku nejistou a neurčitou ve smyslu § 1987 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Proti výrokům I. a III. podala žalovaná včasné blanketní odvolání. Následně odvolání doplnila tak, že namítla, že soud prvního stupně nepřipustil její vzájemný návrh podle § 97 o. s. ř. na zaplacení částky 281 467,96 Kč z titulu náhrady škody, a v tomto směru ani neprovedl navržené důkazy. Má za to, že pohledávka žalované byla a je způsobilá k započtení a že soud prvního stupně postupoval předčasně, jestliže ji bez provedení dokazování posoudil jako nejistou a neurčitou. Navrhla, aby odvolací soud zrušil výrok I. i výrok III. napadeného rozsudku a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Protože žalovaná odvoláním výslovně napadla pouze výroky I. a III. rozsudku soudu prvního stupně, zůstal výrok II. odvoláním nedotčen a nabyl samostatně právní moci.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Žalobci ve vyjádření k blanketnímu odvolání uvedli, že odvolání postrádá konkrétní odvolací důvody a že z něj není patrno, v čem žalovaná spatřuje nesprávnost napadeného rozhodnutí nebo postupu soudu. Současně navrhli potvrzení napadeného rozsudku. Po doplnění odvolání podali další vyjádření, v němž setrvali na správnosti napadeného rozhodnutí, namítli, že žalovaná neuplatnila řádný vzájemný návrh, nýbrž toliko procesní obranu, a že jí tvrzená pohledávka je skutkově i právně složitá a není způsobilá k započtení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně, jako soud odvolací dle § 10 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“), zkoumal, zda odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), osobou oprávněnou (§ 201 o. s. ř.) a zda směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201 a § 202 o. s. ř.). Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není ve věci samé důvodné, důvodné je však zčásti do výroku o náhradě nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Podle § 97 odst. 1 o. s. ř. může žalovaný za řízení uplatnit svá práva proti žalobci i vzájemným návrhem. Podle § 98 o. s. ř. je vzájemným návrhem i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen tehdy, navrhuje-li, aby mu bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce; jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu. Ustálená rozhodovací praxe vychází z toho, že rozdíl mezi vzájemným návrhem a námitkou započtení spočívá v tom, zda žalovaný požaduje samostatný přísudek převyšující žalobou uplatněný nárok, anebo zda pouze namítá zánik žalobcovy pohledávky započtením (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 6. 1998, sp. zn. 2 Cdon 1506/96, uveřejněný pod č. 21/1999 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 28 Cdo 4082/2014).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. V projednávané věci žalovaná ve svém vyjádření k žalobě tvrdila, že má vůči žalobcům pohledávku na náhradu škody ve výši 281 467,96 Kč, kterou označila jako „vzájemný návrh dle § 97 o. s. ř.“. Z obsahu tohoto procesního úkonu je však zřejmé, že žalovaná nesledovala samostatné přisouzení plnění nad rámec žalobního nároku, nýbrž pouze odvrácení povinnosti plnit žalobcům tvrzením o zániku jejich pohledávky započtením. Soud prvního stupně proto nepochybil, pokud tento procesní úkon neposoudil jako vzájemný návrh, ale jen jako kompenzační obranu ve smyslu § 98 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Tím však nebyla vyřešena otázka důvodnosti této obrany. Jak Nejvyšší soud zdůraznil v usnesení ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 28 Cdo 4082/2014, ustanovení § 98 o. s. ř. představuje pouze procesní provedení hmotněprávní úpravy započtení; soud je proto povinen posoudit, zda pohledávka uplatněná k započtení splňuje hmotněprávní předpoklady způsobilosti k započtení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Podle § 1987 odst. 2 o. z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020, uveřejněném pod č. 37/2021 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil, že nejistou nebo neurčitou je zpravidla pohledávka, která je co do základu nebo výše sporná a jejíž uplatnění formou námitky započtení vyvolá spor o existenci či rozsah pohledávky použité k započtení. V témže rozhodnutí Nejvyšší soud zdůraznil, že likvidita pohledávky použité k započtení je hmotněprávním předpokladem započtení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Další rozhodovací praxe dovolacího soudu dovodila, že za nejistou nebo neurčitou lze aktivní pohledávku považovat zejména tehdy, jeví-li se jako objektivně sporná a vyžaduje-li její zjištění co do důvodu nebo výše rozsáhlejší či složitější dokazování, které by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné pohledávce; míru nejistoty je přitom třeba posuzovat relativně ve vztahu k pohledávce pasivní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2022, sp. zn. 23 Cdo 3235/2021, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2024, sp. zn. 20 Cdo 28/2024).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. V nyní projednávané věci žalobci uplatnili pohledávky plynoucí přímo z nájemního vztahu a z jeho skončení, tedy nárok na dlužné nájemné, nárok na úhradu plnění spojených s užíváním předmětu nájmu, nárok na náhradu za užívání předmětu nájmu po skončení nájmu a nárok na smluvní pokutu. Naproti tomu žalovaná uplatnila k započtení samostatnou pohledávku na náhradu škody, která jí měla vzniknout v důsledku havárie vody, zatečení do elektrického rozvaděče, výpadku elektrické energie a následného znehodnocení zboží a poškození zařízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. Nelze přitom přehlédnout, že podle rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ani samotná skutková souvislost se smluvním vztahem ještě neznamená, že jde o pohledávku z téhož právního vztahu v právním smyslu. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 30. 1. 2025, sp. zn. 33 Cdo 829/2023, výslovně zdůraznil, že ačkoli započítávané pohledávky mohou se smluvním vztahem souviset, nemusí jít o pohledávky z téhož právního vztahu, jestliže nejde o nároky plynoucí přímo z uzavřené smlouvy nebo ze samotné existence práv a povinností z ní vyplývajících, nýbrž o samostatný nárok na náhradu škody. Obdobně Nejvyšší soud v usnesení ze dne 21. 2. 2024, sp. zn. 26 Cdo 1005/2023, přihlédl k tomu, že aktivní pohledávka nepocházela z téhož právního vztahu jako pohledávka pasivní, a tuto okolnost považoval za významnou při závěru o její problematické započitatelnosti.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Posouzení žalovanou tvrzené pohledávky by si v projednávané věci vyžádalo samostatné a zjevně složitější dokazování, zejména ohledně příčiny havárie, technického stavu dotčené elektroinstalace, odpovědnosti za její stav, existence a rozsahu škody na zásobách i zařízení a příčinné souvislosti mezi tvrzeným pochybením žalobců a vznikem jednotlivých škodních následků. Takové posouzení by zjevně přesahovalo rámec prosté obrany proti žalobě na plnění z nájemního vztahu a vedlo by k otevření samostatného, skutkově i právně složitého sporu o náhradu škody.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Odvolací soud současně zdůrazňuje, že tímto závěrem nijak nepředjímá, zda žalovanou tvrzený škodní nárok po právu existuje a v jaké výši. Předmětem posouzení zde nebyla důvodnost tohoto nároku sama o sobě, nýbrž toliko jeho způsobilost k započtení jako procesní obrany proti žalobě. Závěr o nezpůsobilosti pohledávky k započtení přitom nevyžadoval, aby soud nejprve provedl úplné dokazování ke všem předpokladům odpovědnosti za škodu; postačovalo, že již z vlastních skutkových tvrzení žalované a z povahy jí uplatněného nároku bylo zřejmé, že jde o pohledávku objektivně spornou, jejíž posouzení by si vyžádalo samostatné a rozsáhlejší dokazování ohledně porušení právní povinnosti, vzniku škody, příčinné souvislosti i výše jednotlivých dílčích nároků. Právě pro takové případy ustálená judikatura dovozuje nezpůsobilost pohledávky k započtení podle § 1987 odst. 2 o. z. (srov. zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020, uveřejněný pod č. 37/2021 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2022, sp. zn. 23 Cdo 3235/2021). Existence i výše žalovanou tvrzené pohledávky byly žalobci od počátku řízení zcela popřeny, přičemž žalovaná ani netvrdila takové skutečnosti, z nichž by bylo možno bez dalšího dovodit nesporný základ či alespoň nespornou část její pohledávky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. Odvolací soud proto uzavírá, že soud prvního stupně postupoval správně, jestliže žalovanou tvrzenou pohledávku nepovažoval za způsobilou kompenzační obranu. Jeho závěr odpovídá § 1987 odst. 2 o. z. i ustálené judikatuře Nejvyššího soudu, podle níž není k započtení způsobilá pohledávka objektivně sporná a vyžadující rozsáhlejší či složitější dokazování.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"17. Takový závěr neznamená odepření soudní ochrany žalované. Znamená pouze to, že tvrzený škodní nárok nelze v poměrech tohoto řízení zohlednit jako účinnou námitku započtení proti žalobě na plnění z nájemního vztahu; žalovaná jej může uplatnit samostatnou žalobou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"18. Protože žalovaná v odvolání nijak věcně nezpochybnila ostatní závěry soudu prvního stupně o důvodnosti žalobního nároku a její jediná věcná obrana obstát nemůže, odvolací soud napadený rozsudek ve výroku I jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"19. Důvodné je však odvolání proti výroku III o náhradě nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"20. Soud prvního stupně určil míru úspěchu žalobců tak, že jejich úspěch stanovil na 75,3 %, neúspěch na 24,7 % a po odečtení neúspěchu od úspěchu jim přiznal 50,6 % nákladů řízení. S tímto závěrem se odvolací soud neztotožňuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"21. Podle § 146 odst. 2 o. s. ř. se při zastavení řízení vychází z procesního zavinění. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 16. 2. 2016, sp. zn. 28 Cdo 1912/2015, zdůraznil, že zavinění je zde třeba posuzovat výlučně z procesního hlediska. Ústavní soud pak v nálezu ze dne 18. 5. 2021, sp. zn. IV. ÚS 665/21, vyslovil, že vezme-li žalobce žalobu zpět v důsledku vlastní nepříznivé důkazní nebo právní situace, a nikoli pro pozdější chování žalovaného, nelze takové zpětvzetí přičítat k tíži žalovaného (srov. nález Ústavního soudu ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. IV. ÚS 3375/17, a ze dne 8. 10. 2019, sp. zn. I. ÚS 3778/18).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"22. V projednávané věci žalobci od počátku věděli o existenci kauce ve výši 120 000 Kč; tuto skutečnost sami v žalobě uváděli. Původně však tvrdili, že kauce byla započtena na dříve vzniklé nedoplatky, a nyní uplatněný nárok o ni nesnižovali. Pozdější částečné zpětvzetí žaloby v rozsahu odpovídajícím promítnutí kauce tak nebylo vyvoláno pozdějším chováním žalované, nýbrž změnou vlastní skutkové a právní konstrukce žalobců. Totéž platí i pro další zpětvzaté části žaloby; soud prvního stupně sám správně uvedl, že žalobcům nepříslušel v původně uplatněné podobě nárok na paušálně tvrzené zálohy za měsíce červenec až září 2024 a že bylo třeba žalobní tvrzení uvést do souladu s výsledkem vyúčtování skutečné spotřeby. Ani v tomto rozsahu tedy nešlo o zastavení řízení vyvolané chováním žalované ve smyslu § 146 odst. 2 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"23. Odvolací soud dále považuje za správné pro účely určení poměru úspěchu a neúspěchu vycházet z hodnoty nároku ke dni rozhodnutí, tedy včetně příslušenství kapitalizovaného k tomuto dni (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. III. ÚS 451/16).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"24. Při určení poměru procesního úspěchu a neúspěchu odvolací soud vyšel z hodnoty nároku ke dni rozhodnutí soudu prvního stupně, tedy z jistiny a kapitalizované smluvní pokuty spolu se zákonnými úroky z prodlení vyčíslenými ke dni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Původně uplatněný nárok činil 486 322,37 Kč, přičemž zákonné úroky z prodlení ke dni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" činily 89 152,32 Kč; celková hodnota uplatněného nároku tak představovala 575 474,69 Kč. Žalobcům byla přiznána jistina a kapitalizovaná smluvní pokuta v celkové výši 313 054,10 Kč a zákonné úroky z prodlení ke dni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 49 529,06 Kč; celková hodnota přiznaného nároku tak činila 362 583,16 Kč. Žalobci byli proto úspěšní v rozsahu 63,01 % a neúspěšní v rozsahu 36,99 %; po odečtení neúspěchu od úspěchu jim svědčí právo na náhradu 26,02 % účelně vynaložených nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"25. Vedle toho pochybil soud prvního stupně i v samotném výpočtu odměny za zastupování advokátem. U úkonů právní služby učiněných do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" správně aplikoval tehdy účinné znění § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“). Nesprávně však postupoval u tří úkonů právní služby učiněných po 1. 1. 2025, neboť po novele již nelze vycházet z jednotného snížení o 20 % u každé další osoby (srov. čl. II vyhlášky č. 258/2024 Sb.). Nejvyšší soud v usnesení ze dne 16. 12. 2025, sp. zn. 25 Cdo 1552/2025, uveřejněném pod č. 28/2026 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, výslovně dovodil, že odměna advokáta společně zastupujícího více účastníků se podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025, určí tak, že u každého účastníka se plná odměna krátí o aritmetický průměr příslušných procentních hodnot.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"26. Při tarifní hodnotě 486 322,37 Kč činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby 10 260 Kč (§ 7 bod 6, § 8 odst. 1 advokátního tarifu). Za čtyři úkony učiněné do ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" náleží při zastupování čtyř žalobců částka 32 832 Kč za jeden úkon, tedy celkem 131 328 Kč. Za tři úkony učiněné po ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" náleží při zastupování čtyř osob po aplikaci průměrného krácení 30 % částka 28 728 Kč za jeden úkon, tedy celkem 86 184 Kč. Celková mimosmluvní odměna tak činí 217 512 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"27. K tomu náleží paušální náhrada hotových výdajů za 7 úkonů právní služby, a to 4 × 300 Kč a 3 × 450 Kč, celkem 2 550 Kč. Jde-li o společné úkony advokáta při zastupování více osob, přiznává se pouze jeden režijní paušál za každý společný úkon, nikoli samostatný paušál za každou zastupovanou osobu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 2. 2021, sp. zn. II. ÚS 360/21, a ze dne 30. 1. 2025, sp. zn. III. ÚS 1163/24).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"28. K tomu náleží cestovné ve výši 1 861,23 Kč (tj. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 631,19 Kč, ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 615,02 Kč a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" ve výši 615,02 Kč) a náhrada za promeškaný čas ve výši 1 800 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"29. Náhrada za daň z přidané hodnoty žalobcům náleží z celé částky nákladů právního zastoupení. Z obsahu spisu plyne, že právní služby žalobcům byly poskytovány prostřednictvím advokátní společnosti ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":", která byla po celou dobu řízení plátcem daně z přidané hodnoty. Skutečnost, že zástupce žalobců ukončil ke dni ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":" registraci k dani z přidané hodnoty jako samostatný advokát, na tomto závěru nic nemění, neboť pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je v poměrech § 137 odst. 3 o. s. ř. rozhodující, že plátcem DPH byla právnická osoba zřízená za účelem výkonu advokacie, jejímž prostřednictvím byla právní pomoc poskytována. Náhrada DPH proto náleží z mimosmluvní odměny, z paušální náhrady hotových výdajů, z cestovného i z náhrady za promeškaný čas; základ pro její výpočet tak činí 223 723,23 Kč. DPH ve výši 21 % z této částky činí 46 981,88 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"30. Náklady právního zastoupení proto činí 270 705,11 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 217 512 Kč, z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 2 550 Kč, z cestovného ve výši 1 861,23 Kč, z náhrady za promeškaný čas ve výši 1 800 Kč a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 46 981,88 Kč. Po připočtení soudního poplatku ve výši 19 454 Kč činí celkové účelně vynaložené náklady řízení před soudem prvního stupně 290 159,11 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"31. Z této částky představuje 26,02 % částku 75 499,40 Kč. V tomto rozsahu proto odvolací soud změnil výrok III napadeného rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"32. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 a 2 o. s. ř. Ve věci samé žalovaná úspěch neměla, neboť rozsudek soudu prvního stupně byl v napadeném výroku I potvrzen. Skutečnost, že žalovaná dosáhla změny akcesorického výroku o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně, nemůže sama o sobě převážit nad jejím neúspěchem ve věci samé, která představuje vlastní předmět řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2015, sp. zn. 26 Cdo 609/2015). Nákladový výrok má vůči výroku ve věci samé povahu akcesorickou (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 5. 2019, sp. zn. III. ÚS 941/19). Za této situace odvolací soud považuje za přiměřené přiznat žalobcům náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení v plném rozsahu. Změna nákladového výroku byla totiž vyvolána výlučně přezkumem způsobu výpočtu nákladů. Odvolací aktivita žalované směřující proti věci samé byla zcela neúspěšná a náklady odvolacího řízení byly vyvolány především jejím neúspěšným pokusem zvrátit potvrzený výrok I.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"33. Žalobcům v odvolacím řízení vznikly náklady za tři úkony právní služby, jak vyplynulo ze spisu, přičemž žalobci se nákladů řízení nad rámec svého vyúčtování výslovně nevzdali. Prvním z nich bylo písemné vyjádření k odvolání žalované ze dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"datum","anonStyle":"ANON"},{"text":". Tento úkon byl učiněn na výzvu soudu a reagoval na konkrétní procesní situaci, kdy žalovaná podala odvolání bez odvolacích důvodů. Nešlo tedy o bezvýznamné podání; naopak šlo o procesně relevantní reakci, již nelze při rozhodování o náhradě nákladů pominout (srov. nález Ústavního soudu ze dne 5. 12. 2012, sp. zn. IV. ÚS 3405/12).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"34. Druhým úkonem bylo vyjádření k doplněnému odvolání žalované. Nešlo o pouhé opakování prvního podání, nýbrž o samostatnou věcnou reakci na nově konkretizované odvolací důvody. Třetím úkonem byla účast právního zástupce žalobců při odvolacím jednání. Obě písemná podání proto představují samostatné úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu a účast u jednání samostatný úkon podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"35. Tarifní hodnotou pro odvolací řízení je peněžité plnění, jehož se odvolání ve věci samé týkalo, tedy částka 313 054,10 Kč. Při této tarifní hodnotě činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby 9 580 Kč (§ 7 bod 6 advokátního tarifu). Při zastupování čtyř žalobců a při aplikaci § 12 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025, vyloženého usnesením Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1552/2025, se plná odměna u každého zastoupeného krátí o aritmetický průměr procentních hodnot odpovídajících zastupování čtyř osob, tedy o 30 %. Každému ze žalobců proto náleží 70 % plné sazby, tj. 6 706 Kč za jeden úkon právní služby; za čtyři společně zastoupené žalobce tak činí odměna za jeden úkon 26 824 Kč. Za tři úkony právní služby proto náleží celkem 80 472 Kč.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"36. K tomu náleží tři paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč, tedy 1 350 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Protože právní služby byly žalobcům i v odvolacím řízení poskytovány prostřednictvím advokátní společnosti, která byla plátcem daně z přidané hodnoty, náleží žalobcům též náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Základ pro výpočet DPH tak činí 81 822 Kč a DPH ve výši 21 % z této částky činí 17 182,62 Kč. Celkové účelně vynaložené náklady žalobců v odvolacím řízení proto činí 99 004,62 Kč. Proto odvolací soud uložil žalované povinnost nahradit žalobcům a) až d) oprávněným společně a nerozdílně náklady odvolacího řízení ve výši uvedené ve výroku III tohoto rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"37. Protože žalobci byli v řízení zastoupeni advokátem, je žalovaná povinna přiznanou náhradu nákladů řízení zaplatit žalobcům a) až d), oprávněným společně a nerozdílně, k rukám jejich zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"38. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Napadeným rozsudkem Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl tak, že výrokem I. uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům a) až d) oprávněným společně a nerozdílně částku 128 226,67 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p. a. z částky 25 351,67 Kč od , datum,  do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p. a. z částky 60 000 Kč od , datum,  do zaplacení, dále částku 180 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % p. a. z částky 60 000 Kč od , datum,  do zaplacení, z částky 60 000 Kč od , datum,  do zaplacení a z částky 60 000 Kč od , datum,  do zaplacení, a částku 4 827,43 Kč, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem II. řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil. Výrokem III. uložil žalované povinnost zaplatit žalobcům a) až d) na náhradě nákladů řízení částku 154 358,63 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejich právního zástupce.2. Soud prvního stupně vyšel zejména ze zjištění, že mezi účastníky byla dne , datum,  uzavřena smlouva o nájmu nebytových prostor sloužících k podnikání, že žalovaná neplnila řádně své platební povinnosti, že nájemní vztah byl žalobci ukončen výpovědí doručenou žalované dne , datum, , a že žalovaná poté předmět nájmu dále užívala až do , datum, . Dále zjistil, že žalovaná v řízení uplatnila proti žalobcům pohledávku na náhradu škody tvrzeně vzniklé v důsledku havárie vody a následného výpadku elektrické energie, a že tuto pohledávku použila v řízení jako obranu započtením. Soud prvního stupně uzavřel, že tato pohledávka není způsobilá k započtení, neboť jde o pohledávku nejistou a neurčitou ve smyslu § 1987 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v účinném znění (dále jen „o. z.“).3. Proti výrokům I. a III. podala žalovaná včasné blanketní odvolání. Následně odvolání doplnila tak, že namítla, že soud prvního stupně nepřipustil její vzájemný návrh podle § 97 o. s. ř. na zaplacení částky 281 467,96 Kč z titulu náhrady škody, a v tomto směru ani neprovedl navržené důkazy. Má za to, že pohledávka žalované byla a je způsobilá k započtení a že soud prvního stupně postupoval předčasně, jestliže ji bez provedení dokazování posoudil jako nejistou a neurčitou. Navrhla, aby odvolací soud zrušil výrok I. i výrok III. napadeného rozsudku a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.4. Protože žalovaná odvoláním výslovně napadla pouze výroky I. a III. rozsudku soudu prvního stupně, zůstal výrok II. odvoláním nedotčen a nabyl samostatně právní moci.5. Žalobci ve vyjádření k blanketnímu odvolání uvedli, že odvolání postrádá konkrétní odvolací důvody a že z něj není patrno, v čem žalovaná spatřuje nesprávnost napadeného rozhodnutí nebo postupu soudu. Současně navrhli potvrzení napadeného rozsudku. Po doplnění odvolání podali další vyjádření, v němž setrvali na správnosti napadeného rozhodnutí, namítli, že žalovaná neuplatnila řádný vzájemný návrh, nýbrž toliko procesní obranu, a že jí tvrzená pohledávka je skutkově i právně složitá a není způsobilá k započtení.6. Krajský soud v Brně - pobočka ve Zlíně, jako soud odvolací dle § 10 odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v účinném znění (dále jen „o. s. ř.“), zkoumal, zda odvolání bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), osobou oprávněnou (§ 201 o. s. ř.) a zda směřuje proti rozhodnutí, proti němuž je odvolání přípustné (§ 201 a § 202 o. s. ř.). Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.), a dospěl k závěru, že odvolání není ve věci samé důvodné, důvodné je však zčásti do výroku o náhradě nákladů řízení.7. Podle § 97 odst. 1 o. s. ř. může žalovaný za řízení uplatnit svá práva proti žalobci i vzájemným návrhem. Podle § 98 o. s. ř. je vzájemným návrhem i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen tehdy, navrhuje-li, aby mu bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce; jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu. Ustálená rozhodovací praxe vychází z toho, že rozdíl mezi vzájemným návrhem a námitkou započtení spočívá v tom, zda žalovaný požaduje samostatný přísudek převyšující žalobou uplatněný nárok, anebo zda pouze namítá zánik žalobcovy pohledávky započtením (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 6. 1998, sp. zn. 2 Cdon 1506/96, uveřejněný pod č. 21/1999 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 28 Cdo 4082/2014).8. V projednávané věci žalovaná ve svém vyjádření k žalobě tvrdila, že má vůči žalobcům pohledávku na náhradu škody ve výši 281 467,96 Kč, kterou označila jako „vzájemný návrh dle § 97 o. s. ř.“. Z obsahu tohoto procesního úkonu je však zřejmé, že žalovaná nesledovala samostatné přisouzení plnění nad rámec žalobního nároku, nýbrž pouze odvrácení povinnosti plnit žalobcům tvrzením o zániku jejich pohledávky započtením. Soud prvního stupně proto nepochybil, pokud tento procesní úkon neposoudil jako vzájemný návrh, ale jen jako kompenzační obranu ve smyslu § 98 o. s. ř.9. Tím však nebyla vyřešena otázka důvodnosti této obrany. Jak Nejvyšší soud zdůraznil v usnesení ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 28 Cdo 4082/2014, ustanovení § 98 o. s. ř. představuje pouze procesní provedení hmotněprávní úpravy započtení; soud je proto povinen posoudit, zda pohledávka uplatněná k započtení splňuje hmotněprávní předpoklady způsobilosti k započtení.10. Podle § 1987 odst. 2 o. z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020, uveřejněném pod č. 37/2021 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, vyložil, že nejistou nebo neurčitou je zpravidla pohledávka, která je co do základu nebo výše sporná a jejíž uplatnění formou námitky započtení vyvolá spor o existenci či rozsah pohledávky použité k započtení. V témže rozhodnutí Nejvyšší soud zdůraznil, že likvidita pohledávky použité k započtení je hmotněprávním předpokladem započtení.11. Další rozhodovací praxe dovolacího soudu dovodila, že za nejistou nebo neurčitou lze aktivní pohledávku považovat zejména tehdy, jeví-li se jako objektivně sporná a vyžaduje-li její zjištění co do důvodu nebo výše rozsáhlejší či složitější dokazování, které by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné pohledávce; míru nejistoty je přitom třeba posuzovat relativně ve vztahu k pohledávce pasivní (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2022, sp. zn. 23 Cdo 3235/2021, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2024, sp. zn. 20 Cdo 28/2024).12. V nyní projednávané věci žalobci uplatnili pohledávky plynoucí přímo z nájemního vztahu a z jeho skončení, tedy nárok na dlužné nájemné, nárok na úhradu plnění spojených s užíváním předmětu nájmu, nárok na náhradu za užívání předmětu nájmu po skončení nájmu a nárok na smluvní pokutu. Naproti tomu žalovaná uplatnila k započtení samostatnou pohledávku na náhradu škody, která jí měla vzniknout v důsledku havárie vody, zatečení do elektrického rozvaděče, výpadku elektrické energie a následného znehodnocení zboží a poškození zařízení.13. Nelze přitom přehlédnout, že podle rozhodovací praxe Nejvyššího soudu ani samotná skutková souvislost se smluvním vztahem ještě neznamená, že jde o pohledávku z téhož právního vztahu v právním smyslu. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 30. 1. 2025, sp. zn. 33 Cdo 829/2023, výslovně zdůraznil, že ačkoli započítávané pohledávky mohou se smluvním vztahem souviset, nemusí jít o pohledávky z téhož právního vztahu, jestliže nejde o nároky plynoucí přímo z uzavřené smlouvy nebo ze samotné existence práv a povinností z ní vyplývajících, nýbrž o samostatný nárok na náhradu škody. Obdobně Nejvyšší soud v usnesení ze dne 21. 2. 2024, sp. zn. 26 Cdo 1005/2023, přihlédl k tomu, že aktivní pohledávka nepocházela z téhož právního vztahu jako pohledávka pasivní, a tuto okolnost považoval za významnou při závěru o její problematické započitatelnosti.14. Posouzení žalovanou tvrzené pohledávky by si v projednávané věci vyžádalo samostatné a zjevně složitější dokazování, zejména ohledně příčiny havárie, technického stavu dotčené elektroinstalace, odpovědnosti za její stav, existence a rozsahu škody na zásobách i zařízení a příčinné souvislosti mezi tvrzeným pochybením žalobců a vznikem jednotlivých škodních následků. Takové posouzení by zjevně přesahovalo rámec prosté obrany proti žalobě na plnění z nájemního vztahu a vedlo by k otevření samostatného, skutkově i právně složitého sporu o náhradu škody.15. Odvolací soud současně zdůrazňuje, že tímto závěrem nijak nepředjímá, zda žalovanou tvrzený škodní nárok po právu existuje a v jaké výši. Předmětem posouzení zde nebyla důvodnost tohoto nároku sama o sobě, nýbrž toliko jeho způsobilost k započtení jako procesní obrany proti žalobě. Závěr o nezpůsobilosti pohledávky k započtení přitom nevyžadoval, aby soud nejprve provedl úplné dokazování ke všem předpokladům odpovědnosti za škodu; postačovalo, že již z vlastních skutkových tvrzení žalované a z povahy jí uplatněného nároku bylo zřejmé, že jde o pohledávku objektivně spornou, jejíž posouzení by si vyžádalo samostatné a rozsáhlejší dokazování ohledně porušení právní povinnosti, vzniku škody, příčinné souvislosti i výše jednotlivých dílčích nároků. Právě pro takové případy ustálená judikatura dovozuje nezpůsobilost pohledávky k započtení podle § 1987 odst. 2 o. z. (srov. zejména rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 9. 2020, sp. zn. 31 Cdo 684/2020, uveřejněný pod č. 37/2021 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 10. 2022, sp. zn. 23 Cdo 3235/2021). Existence i výše žalovanou tvrzené pohledávky byly žalobci od počátku řízení zcela popřeny, přičemž žalovaná ani netvrdila takové skutečnosti, z nichž by bylo možno bez dalšího dovodit nesporný základ či alespoň nespornou část její pohledávky.16. Odvolací soud proto uzavírá, že soud prvního stupně postupoval správně, jestliže žalovanou tvrzenou pohledávku nepovažoval za způsobilou kompenzační obranu. Jeho závěr odpovídá § 1987 odst. 2 o. z. i ustálené judikatuře Nejvyššího soudu, podle níž není k započtení způsobilá pohledávka objektivně sporná a vyžadující rozsáhlejší či složitější dokazování.17. Takový závěr neznamená odepření soudní ochrany žalované. Znamená pouze to, že tvrzený škodní nárok nelze v poměrech tohoto řízení zohlednit jako účinnou námitku započtení proti žalobě na plnění z nájemního vztahu; žalovaná jej může uplatnit samostatnou žalobou.18. Protože žalovaná v odvolání nijak věcně nezpochybnila ostatní závěry soudu prvního stupně o důvodnosti žalobního nároku a její jediná věcná obrana obstát nemůže, odvolací soud napadený rozsudek ve výroku I jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.19. Důvodné je však odvolání proti výroku III o náhradě nákladů řízení.20. Soud prvního stupně určil míru úspěchu žalobců tak, že jejich úspěch stanovil na 75,3 %, neúspěch na 24,7 % a po odečtení neúspěchu od úspěchu jim přiznal 50,6 % nákladů řízení. S tímto závěrem se odvolací soud neztotožňuje.21. Podle § 146 odst. 2 o. s. ř. se při zastavení řízení vychází z procesního zavinění. Nejvyšší soud v usnesení ze dne 16. 2. 2016, sp. zn. 28 Cdo 1912/2015, zdůraznil, že zavinění je zde třeba posuzovat výlučně z procesního hlediska. Ústavní soud pak v nálezu ze dne 18. 5. 2021, sp. zn. IV. ÚS 665/21, vyslovil, že vezme-li žalobce žalobu zpět v důsledku vlastní nepříznivé důkazní nebo právní situace, a nikoli pro pozdější chování žalovaného, nelze takové zpětvzetí přičítat k tíži žalovaného (srov. nález Ústavního soudu ze dne 19. 6. 2018, sp. zn. IV. ÚS 3375/17, a ze dne 8. 10. 2019, sp. zn. I. ÚS 3778/18).22. V projednávané věci žalobci od počátku věděli o existenci kauce ve výši 120 000 Kč; tuto skutečnost sami v žalobě uváděli. Původně však tvrdili, že kauce byla započtena na dříve vzniklé nedoplatky, a nyní uplatněný nárok o ni nesnižovali. Pozdější částečné zpětvzetí žaloby v rozsahu odpovídajícím promítnutí kauce tak nebylo vyvoláno pozdějším chováním žalované, nýbrž změnou vlastní skutkové a právní konstrukce žalobců. Totéž platí i pro další zpětvzaté části žaloby; soud prvního stupně sám správně uvedl, že žalobcům nepříslušel v původně uplatněné podobě nárok na paušálně tvrzené zálohy za měsíce červenec až září 2024 a že bylo třeba žalobní tvrzení uvést do souladu s výsledkem vyúčtování skutečné spotřeby. Ani v tomto rozsahu tedy nešlo o zastavení řízení vyvolané chováním žalované ve smyslu § 146 odst. 2 o. s. ř.23. Odvolací soud dále považuje za správné pro účely určení poměru úspěchu a neúspěchu vycházet z hodnoty nároku ke dni rozhodnutí, tedy včetně příslušenství kapitalizovaného k tomuto dni (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 25. 4. 2017, sp. zn. III. ÚS 451/16).24. Při určení poměru procesního úspěchu a neúspěchu odvolací soud vyšel z hodnoty nároku ke dni rozhodnutí soudu prvního stupně, tedy z jistiny a kapitalizované smluvní pokuty spolu se zákonnými úroky z prodlení vyčíslenými ke dni , datum, . Původně uplatněný nárok činil 486 322,37 Kč, přičemž zákonné úroky z prodlení ke dni , datum,  činily 89 152,32 Kč; celková hodnota uplatněného nároku tak představovala 575 474,69 Kč. Žalobcům byla přiznána jistina a kapitalizovaná smluvní pokuta v celkové výši 313 054,10 Kč a zákonné úroky z prodlení ke dni , datum,  ve výši 49 529,06 Kč; celková hodnota přiznaného nároku tak činila 362 583,16 Kč. Žalobci byli proto úspěšní v rozsahu 63,01 % a neúspěšní v rozsahu 36,99 %; po odečtení neúspěchu od úspěchu jim svědčí právo na náhradu 26,02 % účelně vynaložených nákladů řízení.25. Vedle toho pochybil soud prvního stupně i v samotném výpočtu odměny za zastupování advokátem. U úkonů právní služby učiněných do , datum,  správně aplikoval tehdy účinné znění § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif“). Nesprávně však postupoval u tří úkonů právní služby učiněných po 1. 1. 2025, neboť po novele již nelze vycházet z jednotného snížení o 20 % u každé další osoby (srov. čl. II vyhlášky č. 258/2024 Sb.). Nejvyšší soud v usnesení ze dne 16. 12. 2025, sp. zn. 25 Cdo 1552/2025, uveřejněném pod č. 28/2026 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, výslovně dovodil, že odměna advokáta společně zastupujícího více účastníků se podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025, určí tak, že u každého účastníka se plná odměna krátí o aritmetický průměr příslušných procentních hodnot.26. Při tarifní hodnotě 486 322,37 Kč činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby 10 260 Kč (§ 7 bod 6, § 8 odst. 1 advokátního tarifu). Za čtyři úkony učiněné do , datum,  náleží při zastupování čtyř žalobců částka 32 832 Kč za jeden úkon, tedy celkem 131 328 Kč. Za tři úkony učiněné po , datum,  náleží při zastupování čtyř osob po aplikaci průměrného krácení 30 % částka 28 728 Kč za jeden úkon, tedy celkem 86 184 Kč. Celková mimosmluvní odměna tak činí 217 512 Kč.27. K tomu náleží paušální náhrada hotových výdajů za 7 úkonů právní služby, a to 4 × 300 Kč a 3 × 450 Kč, celkem 2 550 Kč. Jde-li o společné úkony advokáta při zastupování více osob, přiznává se pouze jeden režijní paušál za každý společný úkon, nikoli samostatný paušál za každou zastupovanou osobu (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 19. 2. 2021, sp. zn. II. ÚS 360/21, a ze dne 30. 1. 2025, sp. zn. III. ÚS 1163/24).28. K tomu náleží cestovné ve výši 1 861,23 Kč (tj. , datum,  ve výši 631,19 Kč, , datum,  ve výši 615,02 Kč a , datum,  ve výši 615,02 Kč) a náhrada za promeškaný čas ve výši 1 800 Kč.29. Náhrada za daň z přidané hodnoty žalobcům náleží z celé částky nákladů právního zastoupení. Z obsahu spisu plyne, že právní služby žalobcům byly poskytovány prostřednictvím advokátní společnosti , právnická osoba, , která byla po celou dobu řízení plátcem daně z přidané hodnoty. Skutečnost, že zástupce žalobců ukončil ke dni , datum,  registraci k dani z přidané hodnoty jako samostatný advokát, na tomto závěru nic nemění, neboť pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je v poměrech § 137 odst. 3 o. s. ř. rozhodující, že plátcem DPH byla právnická osoba zřízená za účelem výkonu advokacie, jejímž prostřednictvím byla právní pomoc poskytována. Náhrada DPH proto náleží z mimosmluvní odměny, z paušální náhrady hotových výdajů, z cestovného i z náhrady za promeškaný čas; základ pro její výpočet tak činí 223 723,23 Kč. DPH ve výši 21 % z této částky činí 46 981,88 Kč.30. Náklady právního zastoupení proto činí 270 705,11 Kč, sestávající z mimosmluvní odměny ve výši 217 512 Kč, z paušální náhrady hotových výdajů ve výši 2 550 Kč, z cestovného ve výši 1 861,23 Kč, z náhrady za promeškaný čas ve výši 1 800 Kč a z náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 46 981,88 Kč. Po připočtení soudního poplatku ve výši 19 454 Kč činí celkové účelně vynaložené náklady řízení před soudem prvního stupně 290 159,11 Kč.31. Z této částky představuje 26,02 % částku 75 499,40 Kč. V tomto rozsahu proto odvolací soud změnil výrok III napadeného rozsudku.32. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 a 2 o. s. ř. Ve věci samé žalovaná úspěch neměla, neboť rozsudek soudu prvního stupně byl v napadeném výroku I potvrzen. Skutečnost, že žalovaná dosáhla změny akcesorického výroku o náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně, nemůže sama o sobě převážit nad jejím neúspěchem ve věci samé, která představuje vlastní předmět řízení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 5. 2015, sp. zn. 26 Cdo 609/2015). Nákladový výrok má vůči výroku ve věci samé povahu akcesorickou (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 30. 5. 2019, sp. zn. III. ÚS 941/19). Za této situace odvolací soud považuje za přiměřené přiznat žalobcům náhradu účelně vynaložených nákladů odvolacího řízení v plném rozsahu. Změna nákladového výroku byla totiž vyvolána výlučně přezkumem způsobu výpočtu nákladů. Odvolací aktivita žalované směřující proti věci samé byla zcela neúspěšná a náklady odvolacího řízení byly vyvolány především jejím neúspěšným pokusem zvrátit potvrzený výrok I.33. Žalobcům v odvolacím řízení vznikly náklady za tři úkony právní služby, jak vyplynulo ze spisu, přičemž žalobci se nákladů řízení nad rámec svého vyúčtování výslovně nevzdali. Prvním z nich bylo písemné vyjádření k odvolání žalované ze dne , datum, . Tento úkon byl učiněn na výzvu soudu a reagoval na konkrétní procesní situaci, kdy žalovaná podala odvolání bez odvolacích důvodů. Nešlo tedy o bezvýznamné podání; naopak šlo o procesně relevantní reakci, již nelze při rozhodování o náhradě nákladů pominout (srov. nález Ústavního soudu ze dne 5. 12. 2012, sp. zn. IV. ÚS 3405/12).34. Druhým úkonem bylo vyjádření k doplněnému odvolání žalované. Nešlo o pouhé opakování prvního podání, nýbrž o samostatnou věcnou reakci na nově konkretizované odvolací důvody. Třetím úkonem byla účast právního zástupce žalobců při odvolacím jednání. Obě písemná podání proto představují samostatné úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu a účast u jednání samostatný úkon podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu.35. Tarifní hodnotou pro odvolací řízení je peněžité plnění, jehož se odvolání ve věci samé týkalo, tedy částka 313 054,10 Kč. Při této tarifní hodnotě činí sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby 9 580 Kč (§ 7 bod 6 advokátního tarifu). Při zastupování čtyř žalobců a při aplikaci § 12 odst. 4 advokátního tarifu, ve znění účinném od 1. 1. 2025, vyloženého usnesením Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1552/2025, se plná odměna u každého zastoupeného krátí o aritmetický průměr procentních hodnot odpovídajících zastupování čtyř osob, tedy o 30 %. Každému ze žalobců proto náleží 70 % plné sazby, tj. 6 706 Kč za jeden úkon právní služby; za čtyři společně zastoupené žalobce tak činí odměna za jeden úkon 26 824 Kč. Za tři úkony právní služby proto náleží celkem 80 472 Kč.36. K tomu náleží tři paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč, tedy 1 350 Kč (§ 13 odst. 4 advokátního tarifu). Protože právní služby byly žalobcům i v odvolacím řízení poskytovány prostřednictvím advokátní společnosti, která byla plátcem daně z přidané hodnoty, náleží žalobcům též náhrada za daň z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Základ pro výpočet DPH tak činí 81 822 Kč a DPH ve výši 21 % z této částky činí 17 182,62 Kč. Celkové účelně vynaložené náklady žalobců v odvolacím řízení proto činí 99 004,62 Kč. Proto odvolací soud uložil žalované povinnost nahradit žalobcům a) až d) oprávněným společně a nerozdílně náklady odvolacího řízení ve výši uvedené ve výroku III tohoto rozsudku.37. Protože žalobci byli v řízení zastoupeni advokátem, je žalovaná povinna přiznanou náhradu nákladů řízení zaplatit žalobcům a) až d), oprávněným společně a nerozdílně, k rukám jejich zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).38. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže dovolací soud shledá, že napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o. s. ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dovolání lze podat do dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozhodnutí prostřednictvím Okresního soudu v Uherském Hradišti k Nejvyššímu soudu České republiky v Brně.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozhodnutím splněny dobrovolně, mohou se oprávnění domáhat jejich splnění v exekučním řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Dovolání jen proti výroku o náhradě nákladů řízení přípustné není ([§ 238 odst. 1 písm. h) o. s. ř.]).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSBR:2026:58.Co.72.2026.1","publishedAt":"2026-11-09","decisionAt":"2026-07-09","caseNumber":{"senate":58,"registry":"Co","index":72,"year":2026,"pageNumber":137},"solver":{"titlesBefore":"Mgr.","firstName":"Magdalena","lastName":"Bačíková","titlesAfter":"","function":"předseda senátu"},"courtCode":"KSBR","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o 486 322,37 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Uherském Hradišti ze dne 25. 11. 2025, č. j. 15 C 291/2024-95","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":15,"registry":"C","index":291,"year":2024,"pageNumber":95},"affectedDate":"2025-11-25","courtCode":"OSUH","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"1987","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"146","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"98","lexNumber":99,"lexYear":1963,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","NEBYTOVY_PROSTOR","ZASTAVENI_RIZENI","PRAVNICKA_OSOBA","DOKAZOVANI","ADVOKATNI_TARIF","PENEZITE_PLNENI","ADVOKACIE","NAHRADA_NAKLADU","VZAJEMNY_NAVRH","DLUZNE_NAJEMNE","ODVOLANI"]},"styles":[{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":2,"alignment":"CENTER","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":false,"italic":false}]}