{"uuid":"fd00583e-eab0-41e8-b4a7-4f386621ae2e","header":[{"texts":[{"text":"Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudcem JUDr. Romanem Hlaváčem ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" zastoupená advokátem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno advokáta","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa advokáta","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalovanému: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozený dne ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalovaného","anonStyle":"ANON"},{"text":" bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalovaného","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení částky 546 936,98 Kč s příslušenstvím","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 339 421,35 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 103 428,08 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 38 260,50 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, částku 4 638,93 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 638,93 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, částku 4 639,06 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 639.06 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, zákonný úrok z prodlení z částky 404 588,93 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, částku 45 753,18 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 45 753,18 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, částku 49 056,38 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 49 056,38 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, zamítá.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":7,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":8,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 339 421,35 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 103 428,08 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 38 260,50 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, částku 4 638,93 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 638,93 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, částku 4 639,06 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 639.06 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, zákonný úrok z prodlení z částky 404 588,93 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, částku 45 753,18 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 45 753,18 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, částku 49 056,38 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 49 056,38 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. Žalobou doručenou soudu dne 21. 10. 2024 domáhala se žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 546 936,98 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její předchůdkyně společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" uzavřela se žalovaným dne 18. 1. 2022 smlouvu o úvěru, na základě níž poskytla žalovanému částku 40 379 Kč. Žalovaný se zavázal splácet jistinu spolu s úroky a s poplatky v pravidelných měsíčních splátkách. Protože úvěr řádně a včas nesplácel, původní věřitel úvěr předčasně zesplatnil ke dni 17. 7. 2023 a vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Žalovaný na úvěr uhradil celkem pouze částku 12 574,55 Kč. Celkový dluh žalovaného z výše uvedené Smlouvy tak tvoří dlužná jistina 38 260,50 Kč, úroky z prodlení (ke dni zesplatnění) 4 639,06 Kč a převedený úrok z prodlení 4 638,93 Kč. Předchůdkyně žalobkyně společnost ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" uzavřela se žalovaným dne 16. 12. 2021 smlouvu o úvěru, na základě níž poskytla žalovanému částku 426 103 Kč. Žalovaný se zavázal splácet jistinu spolu s úroky a s poplatky v pravidelných měsíčních splátkách. Protože úvěr řádně a včas nesplácel, původní věřitel úvěr předčasně zesplatnil ke dni 17. 7. 2023 a vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Žalovaný na úvěr uhradil celkem pouze částku 114 486,10 Kč. Celkový dluh žalovaného z výše uvedené Smlouvy tak tvoří dlužná jistina 404 588,93 Kč, úroky z prodlení (ke dni zesplatnění) 45 753,18 Kč a převedený úrok z prodlení 49 056,38 Kč. Pohledávky byly ke dni 23. 4. 2024 postoupeny na žalobkyni.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k jednání se bez omluvy nedostavil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Soud provedl důkaz sdělením podstatného obsahu listin, a to smlouvy o úvěru ze dne 18. 1. 2022, výpisu z účtu, výzvy se zesplatněním, smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámení o postoupení včetně podacího archu, smlouvy o úvěru ze dne 16. 12. 2021, výzvy se zesplatněním, výpisu z úvěrového účtu 2x, předžalobní výzvy včetně podacího archu, obchodních podmínek, posouzení úvěryschopnosti klienta na čl. 22 a 27 spisu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav:","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 18. 1. 2022 bylo zjištěno, že elektronicky byla uzavřena dne 18. 1. 2022 mezi společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a žalovaným. Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že žalovanému byla dne 18. 1. 2022 bezhotovostně převedena na jeho účet částka 40 379 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu, úrok a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách sjednaných ve smlouvě. Z Posouzení úvěryschopnosti klienta ze dne 18. 1. 2022 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že má příjem ze zaměstnání 30 000 Kč, výdaje klienta činí 5 500 Kč a nájemné 6 000 Kč, splátky na jiné úvěry 0 Kč. Banka zjistila, že klient měl v době úvěrové žádosti následující poskytnuté úvěry: Spotřební úvěr v ČS se splátkou 7 064 Kč, revolvingový úvěr v ČS s limitem 50 000 Kč a s orientační splátkou 1 500 Kč, úvěr pro fyzické osoby v ČS se splátkou 500 Kč (byl v rámci úvěrové žádosti zkonsolidován). Žalobkyně nepředložila soudu žádné listiny vztahující se k příjmům a výdajům žalovaného. Ze skutkových tvrzení žalobkyně vzal soud za prokázáno, že žalovaný na tuto smlouvu dosud uhradil celkem částku 12 574,55 Kč. Z dopisu ze dne 26. 7. 2023 soud zjistil, že vzhledem k tomu, že byl bankou zjištěn úpadek žalovaného (více informací na internetových stránkách isir.justice.cz v případě insolvenčního řízení vedeného v ČR), využívá banka svého práva a v souladu se smlouvou o úvěru prohlašuje ode dne 17. 7. 2023 celou jeho zbývající částku za splatnou. Ke dni 17. 7. 2023 proto žalovaný dluží celkovou částku 39 669 Kč. Ze smlouvy o úvěru ze dne 16. 12. 2021 bylo zjištěno, že elektronicky byla uzavřena dne 16. 12. 2021 mezi společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" a žalovaným. Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že žalovanému byla dne 18. 16. 12. 2021 bezhotovostně převedena na jeho účet celkem částka 426 103 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu, úrok a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách sjednaných ve smlouvě. Z Posouzení úvěryschopnosti klienta ze dne 16. 12. 2021 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že má příjem ze zaměstnání 30 000 Kč, výdaje klienta činí 5 500 Kč a nájemné 6 000 Kč, splátky na jiné úvěry 0 Kč. Banka zjistila, že klient měl v době úvěrové žádosti následující poskytnuté úvěry: revolvingový úvěr v ČS s limitem 50 000 Kč a s orientační splátkou 1 500 Kč, úvěr pro fyzické osoby v ČS se splátkou 7 232 Kč (byl v rámci úvěrové žádosti zkonsolidován). Žalobkyně nepředložila soudu žádné listiny vztahující se k příjmům a výdajům žalovaného. Ze skutkových tvrzení žalobkyně vzal soud za prokázáno, že žalovaný na tuto smlouvu dosud uhradil celkem částku 114 486,10 Kč. Z dopisu ze dne 26. 7. 2023 soud zjistil, že vzhledem k tomu, že byl bankou zjištěn úpadek žalovaného (více informací na internetových stránkách isir.justice.cz v případě insolvenčního řízení vedeného v ČR), využívá banka svého práva a v souladu se smlouvou o úvěru prohlašuje ode dne 17. 7. 2023 celou jeho zbývající částku za splatnou. Ke dni 17. 7. 2023 proto žalovaný dluží celkovou částku 405 789 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 23. 4. 2024 mezi společností ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":" jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o úvěru, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byly i pohledávky za žalovaným ze smluv o úvěru. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně jen zčásti. Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně na základě dvou uzavřených smluv o úvěru předala žalovanému částku 40 379 Kč a 426 103 Kč. Žalovaný tuto skutečnost ani nijak nerozporoval. Soud však má za to, že smlouvy o úvěru je nutno hodnotit jako neplatné, neboť žalobkyně ani přes poučení soudu dostatečně neprokázala, že by její předchůdkyně jako poskytovatel úvěru při uzavírání obou smluv o úvěru prověřovala s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ) schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet. Doklady k příjmové a výdajové stránce žalovaného (pracovní smlouva, výplatní pásky, doklad o nájmu a o úhradě nájemného a energií či doklady o dalších pravidelných výdajích) však soudu předloženy nebyly. Soud na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně jako profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel nebankovních úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. V rámci posouzení výdajové stránky žalovaného nezkoumala předchůdkyně žalobkyně dostatečně řádně příjmy žalovaného a jeho náklady na bydlení, ani netrvala na doložení výše nákladů na bydlení, nezkoumala náklady na dopravu do zaměstnání, náklady na léky nebo jiné výdaje, nezkoumala, zda žalovaný splácí jiné úvěry nebo zápůjčky u jiných subjektů a jaká je výše měsíčních splátek, zda a kolik má vyživovacích povinností. Předchůdkyně žalobkyně tedy nesplnila povinnost s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Soud proto dospěl k závěru o neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 2395 občanského zákoníku (dále jen o. z.). Jelikož jde o neplatnost absolutní, soud k ní musí přihlížet z úřední povinnosti. Soud odkazuje na ustálenou judikaturu Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 ZoSÚ, a tedy určení druhu neplatnosti zmiňované v tomto ustanovení, neboť Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. konformního výkladu. Vnitrostátní soud členského státu je tak povinen provést výklad vnitrostátního práva (v této věci § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z.) v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008. Výklad je tak nutno provést zejména tak, aby dosáhl výsledku zamýšleného touto směrnicí, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C-106/89, EU:C:1990:395, Océano Grupo SA C-240–244/98, EU:C:2000:346, Konstantinos Adeneler C-212/04, EU:C:2006:443). Toto zcela akceptoval také Nejvyšší soud ČR např. v rozsudku ze dne 20. 6. 2013, sp. zn. 33 Cdo 1201/2012. Soudní dvůr mnohokrát průřezově unijním spotřebitelským právem potvrdil povinnost vnitrostátního soudu zkoumat z moci úřední porušení některých jeho ustanovení - ve vztahu ke směrnici 93/13 rozsudkem ze dne 4. 6. 2009, Pannon GSM, C-243/08, EU:C:2009:350, bod 32, ke směrnici Rady 85/577/EHS rozsudek ze dne 17. 12. 2009, Martín Martín, C-227/08, EU:C:2009:792, bod 29, ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES rozsudkem ze dne 3. 10. 2013, Duarte Hueros, C-32/12, EU:C:2013:637, bod 39. Odvolací soud tak nemá jakékoliv pochybnosti o tom, že tento závěr je nezbytné vztáhnout i na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES. Existuje totiž nezanedbatelné nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně (srov. rozsudek ze dne 4. 6. 2015, Faber, C-497/13, EU:C:2015:357, bod 42 a citovaná judikatura). Z toho jednoznačně vyplývá, že spotřebitele by nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva (obdobně viz rozsudek ze dne 4. 10. 2007, Rampion a Godard, C-429/05, EU:C:2007:575, body 61 a 65). Tato koncepce byla obecně akceptována i v ústavněprávní rovině (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10, bod 41). O správnosti výše uvedených závěrů nemohou být jakékoliv důvodné pochybnosti, a to zejména s ohledem na jednoznačné závěry aktuálního rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18. V této věci položil předběžnou otázku Okresní soud v Ostravě a dotazoval se na výklad článků 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ve vazbě na vnitrostátní právo, konkrétně § 87 ZoSÚ, který formuluje neplatnost smlouvy jako relativní. V tomto rozsudku Soudní dvůr jednoznačně dovodil, že články 8 a 23 směrnice č. 2008/48/ES musí být jednoznačně vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 směrnice, tj. k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil z toho příslušné důsledky. Neposoudí-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 2395 občanského zákoníku přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se tedy o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (§ 86 ZoSÚ), a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Jeho smyslu a účelu totiž nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Následkem neplatnosti smlouvy o úvěru je pak povinnost stran neplatné smlouvy vzájemný vztah vypořádat v režimu ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Soud proto žalovaného zavázal vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši prokazatelně vyplacené a žalovaným nevrácené jistiny, tedy částku 27 804,45 Kč (rozdíl mezi jistinou 40 379 Kč a dle tvrzení žalobkyně již žalovaným uhrazenou částkou 12 574,55 Kč u úvěru ze dne 18. 1. 2022) a 311 616,90 Kč (rozdíl mezi jistinou 426 103 Kč a dle tvrzení žalobkyně již žalovaným uhrazenou částkou 114 486,10 Kč u úvěru ze dne 16. 12. 2021), celkem tedy 339 421,35 Kč (27 804,45 Kč + 311 616,90 Kč). Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. upravující vydání bezdůvodného obohacení v takovém případě je pak speciální k § 2991 a násl. občanského zákoníku, jehož úprava zde použije jen subsidiárně. Z ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V tomto případě určuje splatnost nesplacené jistiny soud, poněvadž nedošlo k dohodě mezi účastníky. V tomto směru lze odkázat na usnesení Nejvyššího soud ČR ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021-262, či rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2024, č.j. 8 Co 5/2024-160. Vzhledem k tomu, že lhůta ke splatnosti dluhu byla určena soudem do tří dnů od právní moci rozsudku, tedy až tímto soudním rozhodnutím, žalovaný se nemohl dostat v době vydání tohoto rozsudku do prodlení s plněním dluhu. Ve zbytku, tedy aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 103 428,08 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 38 260,50 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, částku 4 638,93 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 638,93 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, částku 4 639,06 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 639.06 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, zákonný úrok z prodlení z částky 404 588,93 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, částku 45 753,18 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 45 753,18 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, částku 49 056,38 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 49 056,38 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, soud žalobu z výše uvedených důvodu pro neplatnost smlouvy a ujednání ohledně těchto dalších nároků, jakož i z důvodu, že se žalovaný dosud nedostal se zaplacením přiznaného dluhu do prodlení, zamítnul.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve sporu, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek, která má všechny náležitosti dle § 1879 a násl. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. V příloze se mezi postupovanými pohledávkami nachází i pohledávka za žalovaným. Žalobkyně se tak stala novým majitelem pohledávky a je oprávněna tuto pohledávku vymáhat soudní cestou, byť jen z titulu bezdůvodného obohacení, a jen v přiznaném rozsahu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Soud považuje za úspěch žalobkyně přiznání části žalované jistiny v rozsahu uvedeném v I. výroku rozsudku, za neúspěch žalobkyně zamítnutí žaloby v rozsahu uvedeném v II. výroku rozsudku. Úspěch žalobkyně tak ke dni rozhodnutí soudu tvoří cca 49 % původně žalované částky, neúspěch spolu se zamítnutým příslušenstvím 51 %. Úspěch a neúspěch účastníků ve věci je tedy přibližně stejný, proto soud nikomu z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":10,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. Žalobou doručenou soudu dne 21. 10. 2024 domáhala se žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 546 936,98 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že její předchůdkyně společnost , právnická osoba,  uzavřela se žalovaným dne 18. 1. 2022 smlouvu o úvěru, na základě níž poskytla žalovanému částku 40 379 Kč. Žalovaný se zavázal splácet jistinu spolu s úroky a s poplatky v pravidelných měsíčních splátkách. Protože úvěr řádně a včas nesplácel, původní věřitel úvěr předčasně zesplatnil ke dni 17. 7. 2023 a vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Žalovaný na úvěr uhradil celkem pouze částku 12 574,55 Kč. Celkový dluh žalovaného z výše uvedené Smlouvy tak tvoří dlužná jistina 38 260,50 Kč, úroky z prodlení (ke dni zesplatnění) 4 639,06 Kč a převedený úrok z prodlení 4 638,93 Kč. Předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba,  uzavřela se žalovaným dne 16. 12. 2021 smlouvu o úvěru, na základě níž poskytla žalovanému částku 426 103 Kč. Žalovaný se zavázal splácet jistinu spolu s úroky a s poplatky v pravidelných měsíčních splátkách. Protože úvěr řádně a včas nesplácel, původní věřitel úvěr předčasně zesplatnil ke dni 17. 7. 2023 a vyzval žalovaného k úhradě dluhu. Žalovaný na úvěr uhradil celkem pouze částku 114 486,10 Kč. Celkový dluh žalovaného z výše uvedené Smlouvy tak tvoří dlužná jistina 404 588,93 Kč, úroky z prodlení (ke dni zesplatnění) 45 753,18 Kč a převedený úrok z prodlení 49 056,38 Kč. Pohledávky byly ke dni 23. 4. 2024 postoupeny na žalobkyni.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil a k jednání se bez omluvy nedostavil.3. Soud provedl důkaz sdělením podstatného obsahu listin, a to smlouvy o úvěru ze dne 18. 1. 2022, výpisu z účtu, výzvy se zesplatněním, smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy, oznámení o postoupení včetně podacího archu, smlouvy o úvěru ze dne 16. 12. 2021, výzvy se zesplatněním, výpisu z úvěrového účtu 2x, předžalobní výzvy včetně podacího archu, obchodních podmínek, posouzení úvěryschopnosti klienta na čl. 22 a 27 spisu.4. Na základě provedeného dokazování soud zjistil tento skutkový stav:5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 18. 1. 2022 bylo zjištěno, že elektronicky byla uzavřena dne 18. 1. 2022 mezi společností , právnická osoba,  a žalovaným. Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že žalovanému byla dne 18. 1. 2022 bezhotovostně převedena na jeho účet částka 40 379 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu, úrok a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách sjednaných ve smlouvě. Z Posouzení úvěryschopnosti klienta ze dne 18. 1. 2022 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že má příjem ze zaměstnání 30 000 Kč, výdaje klienta činí 5 500 Kč a nájemné 6 000 Kč, splátky na jiné úvěry 0 Kč. Banka zjistila, že klient měl v době úvěrové žádosti následující poskytnuté úvěry: Spotřební úvěr v ČS se splátkou 7 064 Kč, revolvingový úvěr v ČS s limitem 50 000 Kč a s orientační splátkou 1 500 Kč, úvěr pro fyzické osoby v ČS se splátkou 500 Kč (byl v rámci úvěrové žádosti zkonsolidován). Žalobkyně nepředložila soudu žádné listiny vztahující se k příjmům a výdajům žalovaného. Ze skutkových tvrzení žalobkyně vzal soud za prokázáno, že žalovaný na tuto smlouvu dosud uhradil celkem částku 12 574,55 Kč. Z dopisu ze dne 26. 7. 2023 soud zjistil, že vzhledem k tomu, že byl bankou zjištěn úpadek žalovaného (více informací na internetových stránkách isir.justice.cz v případě insolvenčního řízení vedeného v ČR), využívá banka svého práva a v souladu se smlouvou o úvěru prohlašuje ode dne 17. 7. 2023 celou jeho zbývající částku za splatnou. Ke dni 17. 7. 2023 proto žalovaný dluží celkovou částku 39 669 Kč. Ze smlouvy o úvěru ze dne 16. 12. 2021 bylo zjištěno, že elektronicky byla uzavřena dne 16. 12. 2021 mezi společností , právnická osoba,  a žalovaným. Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že žalovanému byla dne 18. 16. 12. 2021 bezhotovostně převedena na jeho účet celkem částka 426 103 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit jistinu, úrok a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách sjednaných ve smlouvě. Z Posouzení úvěryschopnosti klienta ze dne 16. 12. 2021 soud zjistil, že žalovaný uvedl, že má příjem ze zaměstnání 30 000 Kč, výdaje klienta činí 5 500 Kč a nájemné 6 000 Kč, splátky na jiné úvěry 0 Kč. Banka zjistila, že klient měl v době úvěrové žádosti následující poskytnuté úvěry: revolvingový úvěr v ČS s limitem 50 000 Kč a s orientační splátkou 1 500 Kč, úvěr pro fyzické osoby v ČS se splátkou 7 232 Kč (byl v rámci úvěrové žádosti zkonsolidován). Žalobkyně nepředložila soudu žádné listiny vztahující se k příjmům a výdajům žalovaného. Ze skutkových tvrzení žalobkyně vzal soud za prokázáno, že žalovaný na tuto smlouvu dosud uhradil celkem částku 114 486,10 Kč. Z dopisu ze dne 26. 7. 2023 soud zjistil, že vzhledem k tomu, že byl bankou zjištěn úpadek žalovaného (více informací na internetových stránkách isir.justice.cz v případě insolvenčního řízení vedeného v ČR), využívá banka svého práva a v souladu se smlouvou o úvěru prohlašuje ode dne 17. 7. 2023 celou jeho zbývající částku za splatnou. Ke dni 17. 7. 2023 proto žalovaný dluží celkovou částku 405 789 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že byla uzavřena dne 23. 4. 2024 mezi společností , právnická osoba,  jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem postoupení byly pohledávky ze smluv o úvěru, které byly uvedeny v příloze této smlouvy. Ze seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že předmětem postoupení byly i pohledávky za žalovaným ze smluv o úvěru. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry.6. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně jen zčásti. Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně na základě dvou uzavřených smluv o úvěru předala žalovanému částku 40 379 Kč a 426 103 Kč. Žalovaný tuto skutečnost ani nijak nerozporoval. Soud však má za to, že smlouvy o úvěru je nutno hodnotit jako neplatné, neboť žalobkyně ani přes poučení soudu dostatečně neprokázala, že by její předchůdkyně jako poskytovatel úvěru při uzavírání obou smluv o úvěru prověřovala s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ) schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet. Doklady k příjmové a výdajové stránce žalovaného (pracovní smlouva, výplatní pásky, doklad o nájmu a o úhradě nájemného a energií či doklady o dalších pravidelných výdajích) však soudu předloženy nebyly. Soud na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že předchůdkyně žalobkyně jako profesionál v oblasti finančních služeb a poskytovatel nebankovních úvěrů nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. V rámci posouzení výdajové stránky žalovaného nezkoumala předchůdkyně žalobkyně dostatečně řádně příjmy žalovaného a jeho náklady na bydlení, ani netrvala na doložení výše nákladů na bydlení, nezkoumala náklady na dopravu do zaměstnání, náklady na léky nebo jiné výdaje, nezkoumala, zda žalovaný splácí jiné úvěry nebo zápůjčky u jiných subjektů a jaká je výše měsíčních splátek, zda a kolik má vyživovacích povinností. Předchůdkyně žalobkyně tedy nesplnila povinnost s odbornou péčí prověřit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele. Soud proto dospěl k závěru o neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 2395 občanského zákoníku (dále jen o. z.). Jelikož jde o neplatnost absolutní, soud k ní musí přihlížet z úřední povinnosti. Soud odkazuje na ustálenou judikaturu Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu § 87 odst. 1 ZoSÚ, a tedy určení druhu neplatnosti zmiňované v tomto ustanovení, neboť Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. konformního výkladu. Vnitrostátní soud členského státu je tak povinen provést výklad vnitrostátního práva (v této věci § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 588 o. z.) v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008. Výklad je tak nutno provést zejména tak, aby dosáhl výsledku zamýšleného touto směrnicí, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing SA C-106/89, EU:C:1990:395, Océano Grupo SA C-240–244/98, EU:C:2000:346, Konstantinos Adeneler C-212/04, EU:C:2006:443). Toto zcela akceptoval také Nejvyšší soud ČR např. v rozsudku ze dne 20. 6. 2013, sp. zn. 33 Cdo 1201/2012. Soudní dvůr mnohokrát průřezově unijním spotřebitelským právem potvrdil povinnost vnitrostátního soudu zkoumat z moci úřední porušení některých jeho ustanovení - ve vztahu ke směrnici 93/13 rozsudkem ze dne 4. 6. 2009, Pannon GSM, C-243/08, EU:C:2009:350, bod 32, ke směrnici Rady 85/577/EHS rozsudek ze dne 17. 12. 2009, Martín Martín, C-227/08, EU:C:2009:792, bod 29, ke směrnici Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES rozsudkem ze dne 3. 10. 2013, Duarte Hueros, C-32/12, EU:C:2013:637, bod 39. Odvolací soud tak nemá jakékoliv pochybnosti o tom, že tento závěr je nezbytné vztáhnout i na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES. Existuje totiž nezanedbatelné nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat právní normy určené k jeho ochraně (srov. rozsudek ze dne 4. 6. 2015, Faber, C-497/13, EU:C:2015:357, bod 42 a citovaná judikatura). Z toho jednoznačně vyplývá, že spotřebitele by nebylo možné efektivně chránit, pokud by vnitrostátní soud neměl povinnost posoudit z moci úřední, zda byly splněny povinnosti vyplývající z norem unijního spotřebitelského práva (obdobně viz rozsudek ze dne 4. 10. 2007, Rampion a Godard, C-429/05, EU:C:2007:575, body 61 a 65). Tato koncepce byla obecně akceptována i v ústavněprávní rovině (viz usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. Pl. ÚS 1/10, bod 41). O správnosti výše uvedených závěrů nemohou být jakékoliv důvodné pochybnosti, a to zejména s ohledem na jednoznačné závěry aktuálního rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18. V této věci položil předběžnou otázku Okresní soud v Ostravě a dotazoval se na výklad článků 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ve vazbě na vnitrostátní právo, konkrétně § 87 ZoSÚ, který formuluje neplatnost smlouvy jako relativní. V tomto rozsudku Soudní dvůr jednoznačně dovodil, že články 8 a 23 směrnice č. 2008/48/ES musí být jednoznačně vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v čl. 8 směrnice, tj. k porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil z toho příslušné důsledky. Neposoudí-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 ZoSÚ schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ ve spojení s § 2395 občanského zákoníku přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se tedy o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (§ 86 ZoSÚ), a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Jeho smyslu a účelu totiž nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Následkem neplatnosti smlouvy o úvěru je pak povinnost stran neplatné smlouvy vzájemný vztah vypořádat v režimu ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb.7. Soud proto žalovaného zavázal vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši prokazatelně vyplacené a žalovaným nevrácené jistiny, tedy částku 27 804,45 Kč (rozdíl mezi jistinou 40 379 Kč a dle tvrzení žalobkyně již žalovaným uhrazenou částkou 12 574,55 Kč u úvěru ze dne 18. 1. 2022) a 311 616,90 Kč (rozdíl mezi jistinou 426 103 Kč a dle tvrzení žalobkyně již žalovaným uhrazenou částkou 114 486,10 Kč u úvěru ze dne 16. 12. 2021), celkem tedy 339 421,35 Kč (27 804,45 Kč + 311 616,90 Kč). Ustanovení § 87 zákona č. 257/2016 Sb. upravující vydání bezdůvodného obohacení v takovém případě je pak speciální k § 2991 a násl. občanského zákoníku, jehož úprava zde použije jen subsidiárně. Z ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V tomto případě určuje splatnost nesplacené jistiny soud, poněvadž nedošlo k dohodě mezi účastníky. V tomto směru lze odkázat na usnesení Nejvyššího soud ČR ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021-262, či rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2024, č.j. 8 Co 5/2024-160. Vzhledem k tomu, že lhůta ke splatnosti dluhu byla určena soudem do tří dnů od právní moci rozsudku, tedy až tímto soudním rozhodnutím, žalovaný se nemohl dostat v době vydání tohoto rozsudku do prodlení s plněním dluhu. Ve zbytku, tedy aby žalovaný zaplatil žalobkyni částku 103 428,08 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 38 260,50 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, částku 4 638,93 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 638,93 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, částku 4 639,06 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 4 639.06 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, zákonný úrok z prodlení z částky 404 588,93 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, částku 45 753,18 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 45 753,18 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, částku 49 056,38 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 49 056,38 Kč od 18. 7. 2023 do zaplacení ve výši 15 %, soud žalobu z výše uvedených důvodu pro neplatnost smlouvy a ujednání ohledně těchto dalších nároků, jakož i z důvodu, že se žalovaný dosud nedostal se zaplacením přiznaného dluhu do prodlení, zamítnul.8. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve sporu, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek, která má všechny náležitosti dle § 1879 a násl. občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014. V příloze se mezi postupovanými pohledávkami nachází i pohledávka za žalovaným. Žalobkyně se tak stala novým majitelem pohledávky a je oprávněna tuto pohledávku vymáhat soudní cestou, byť jen z titulu bezdůvodného obohacení, a jen v přiznaném rozsahu.9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Soud považuje za úspěch žalobkyně přiznání části žalované jistiny v rozsahu uvedeném v I. výroku rozsudku, za neúspěch žalobkyně zamítnutí žaloby v rozsahu uvedeném v II. výroku rozsudku. Úspěch žalobkyně tak ke dni rozhodnutí soudu tvoří cca 49 % původně žalované částky, neúspěch spolu se zamítnutým příslušenstvím 51 %. Úspěch a neúspěch účastníků ve věci je tedy přibližně stejný, proto soud nikomu z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, a to písemně, ve dvou vyhotoveních.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 o.s.ř.).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:OSKI:2025:27.C.389.2024.1","publishedAt":"2025-06-25","decisionAt":"2025-04-14","caseNumber":{"senate":27,"registry":"C","index":389,"year":2024,"pageNumber":53},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Roman","lastName":"Hlaváč","titlesAfter":"","function":"samosoudce"},"courtCode":"OSKI","caseResultType":["VYHOVENI","ZAMITNUTI"],"caseSubject":"546 936,98 Kč s příslušenstvím","specialType":[],"affectedDocs":[],"regulations":[{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAROVNANI","BEZDUVODNE_OBOHACENI","SMLOUVA_PRACOVNI","SMLOUVA_O_UVERU"]},"styles":[{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":7,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":8,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":true,"bold":true,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":10,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":true,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}