{"uuid":"fffd8ca6-3889-417d-9af0-f4675118ddb4","header":[{"texts":[{"text":"Krajský soud v Brně rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Vávry a soudkyň Mgr. Jitky Múčkové a Mgr. Miroslavy Šebelové ve věci","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalobkyně: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":"., IČO ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IČO žalobkyně","anonStyle":"ANON"},{"text":" sídlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalobkyně","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"proti","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"žalované: ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Jméno žalované","anonStyle":"ANON"},{"text":", narozená ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Datum narození žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"bytem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Adresa žalované","anonStyle":"ANON"}],"styleLocalId":4,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"o zaplacení částky 666 446,76 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 24. září 2025, č. j. 4 C 99/2025-80,","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"verdict":[{"texts":[{"text":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se v části II. výroku, ve které byla zamítnuta žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení 12,75 % ročně z částky 604 000 Kč od 25. 1. 2025 do zaplacení, a ve III. výroku potvrzuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":5,"tableCellInfo":null}],"verdictText":"I. Rozsudek soudu prvního stupně se v části II. výroku, ve které byla zamítnuta žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení 12,75 % ročně z částky 604 000 Kč od 25. 1. 2025 do zaplacení, a ve III. výroku potvrzuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","justification":[{"texts":[{"text":"1. V záhlaví označeným rozsudkem uložil soud prvního stupně žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 604 000 Kč do tří měsíců od právní moci rozsudku (I. výrok). Zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 62 446,76 Kč s úrokem 12,9 % ročně z částky 666 446,76 Kč od 15. 1. 2025 do 13. 2. 2025, úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky 666 446,76 Kč od 25. 1. 2025 do zaplacení, úrokem 12,75 % ročně z částky 666 446,76 Kč od 14. 2. 2025 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 21 513,67 (II. výrok). Rozhodl, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 13 910,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (III. výrok).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"2. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalobkyně, a to pouze do části II. výroku, ve které byla zamítnuta žaloba, aby žalovaná byl povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení 12,75 % ročně z částky 604 000 Kč od 25. 1. 2025 do zaplacení, a do III. výroku, jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Uvedla, že si je vědoma ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého v případě neplatné smlouvy o úvěru, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Má však za to, že je to právě spotřebitel, kdo je nositelem procesní povinnosti tvrdit, jaké jsou jeho možnosti splnit uvedený dluh, a k těmto skutečnostem je povinen navrhnout i důkazy. Skutková zjištění, že není v možnostech spotřebitele splnit dluh bez zbytečného odkladu, tak musí vyplývat z výsledků provedeného dokazovaní. Soud prvního stupně nezjistil žádné skutečnosti a neprovedl žádné důkazy, na základě kterých by dospěl k závěru, že není v možnostech žalované splatit bezdůvodné obohacení po výzvě věřitele. Přesto žalobci nepřiznal nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení a automaticky presumoval neschopnost žalované bezdůvodné obohacení hradit. Žalobkyně má za to, že soud první stupně jí měl úrok z prodlení v zákonné výši z částky určené jako bezdůvodné obohacení přiznat od 15. 1. 2025, kdy žalovanou vyzvala k zaplacení dluhu předžalobní výzvou.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"3. Žalovaná k odvolání uvedla, že nemá žádné peníze na zaplacení dluhu. Stala se obětí podvodu tak, jak uvedla v odporu proti platebnímu rozkazu před soudem prvního stupně a ve své výpovědi na nařízeném jednání. Situace se od té doby nijak nezměnila. Přišla o veškeré úspory a očekává, že bude žalována i ze strany dalších věřitelů (","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":". a ","anonStyle":"NONE"},{"text":"právnická osoba","anonStyle":"ANON"},{"text":".). Žije pouze z částečného invalidního důchodu ve výši něco přes 10 000 Kč, bydlí ve vlastním rodinném domku v ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":". Jiné příjmy nemá a ani nevlastní jiný majetek.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v rozsahu napadeném odvoláním i nad rámec odvolacích námitek, a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobkyně se v žalobě, která byla soudu doručena dne 17. 2. 2025, domáhala po žalované zaplacení částky 666 446,76 Kč s úrokem 12,9 % ročně z částky 666 446,76 Kč od 15. 1. 2025 do 13. 2. 2025, úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky 666 446,76 Kč od 25. 1. 2025 do zaplacení, úrokem 12,75 % ročně z částky 666 446,76 Kč od 14. 2. 2025 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 21 513,67. V žalobě uvedla, že uzavřela se žalovanou rámcovou smlouvu č. 2910960, na jejímž základě jí zřídila běžný účet č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"č. účtu","anonStyle":"ANON"},{"text":". Dne 31. 1. 2024 uzavřely strany dodatek č. 3 k rámcové smlouvě a smlouvu o úvěru č. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"IBAN","anonStyle":"ANON"},{"text":", podle nichž byly žalované na její účet poskytnuty peněžní prostředky ve výši 700 000 Kč. Před tím žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta jako spotřebitele v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaná se zavázala úvěr s úroky 12,9 % ročně splácet od 13. 3. 2024 do 13. 11. 2031 měsíčními splátkami po 12 000 Kč. Žalovaná své smluvní povinnosti neplnila řádně a včas, zaplatila jen splátky za období od 13. 3. 2024 do 15. 10. 2024, následně na dluh již neuhradila nic. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností přistoupila žalobkyně dne 15. 1. 2025 k předčasnému zesplatnění úvěru (jistina 666 446,76 Kč, kapitalizovaný úrok 21 513,67 Kč od 15. 10. 2024 do 14. 1. 2025). Žalobkyně dále požaduje zaplacení úroku a zákonného úroku z prodlení ode dne zesplatnění do dne úhrady. Žalovaná k žalobě uvedla, že byla podvedena neznámým pachatelem, veškeré žalobkyní poskytnuté uvěrové prostředky byly převedeny na cizí účty, aniž by z nich měla jakýkoli prospěch. Odkázala na úřední záznam Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, Územního odboru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", Obvodního oddělení policie ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" ze dne 10. 7. 2024, č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":" o jí podaném vysvětlení podle § 158 odst. 6 trestního řádu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"6. Soud prvního stupně ve věci rozhodl napadeným rozsudkem, v jehož odůvodnění uvedl, že žalobkyně řádně nepřezkoumala a nevyhodnotila úvěruschopnost žalované jako spotřebitele splácet předmětný úvěr. Přestože žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost zkoumala, příjmy žalované nemá doložené, její výdaje odvodila pouze z „expertní analýzy“, skutečné výdaje nezkoumala, nenahlížela do registru SOLUS, evidence exekucí. Nahlížela sice do registru BRKI/NRKI, z níž je však zjevné, že žalovaná pouhé čtyři dny před žádostí požádala o úvěr 1 200 000 Kč, který jí byl schválen. Pokud žalobkyně tvrdila, že veškeré údaje čerpala z výpisu z účtu žalované u ČSOB, z něj je patrné, že na účtu již probíhaly zvláštní úhrady ve statisícových částkách včetně již předtím vyplaceného úvěru 1 200 000 Kč. Namísto obezřetnosti žalobkyně úvěr poskytla aniž zohlednila všechny pochybné skutečnosti. Žalobkyně se tak nemůže domáhat svého nároku ze smluvního vztahu. Je však nepochybné, že žalované byl úvěr vyplacen a že žalovaná na něj uhradila celkem 96 000 Kč. Věc je nutné posoudit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení, plnění ve prospěch žalované bez právního důvodu. Žalobkyně má právo na zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 604 000 Kč. Z textu § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že ustanovení upravuje dobu vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru (§ 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru). Dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Žalobkyně má proto nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, když doba splatnosti se odvíjí od rozhodnutí soudu a teprve po uplynutí lhůty stanovené soudem k plnění by žalobkyni vznikl nárok na úroky z prodlení. Soud proto žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. Předmětem řízení bylo 666 466,76 Kč s příslušenstvím, které kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku představuje 115 550,90 Kč a 21 513,67 Kč, celkem 803 511,33 Kč. Úspěch žalobce činí 604 000 Kč, úspěch žalované 199 511,33 Kč, v rozdílu 404 488,67 Kč má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení 50,34 %. Žalobkyni vznikly náklady zaplacením soudního poplatku 26 658 Kč a výdaji na cestovném 975 Kč k jednání soudu dne 22. 9. 2025 (133 km jízdy vozidlem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" ","anonStyle":"NONE"},{"text":"jméno FO","anonStyle":"ANON"},{"text":" při spotřebě motorové nafty 4,4 l/100 km a sazbě náhrady za jeho amortizaci 5,80 Kč/km), z nichž žalobkyni náleží náhrada ve výši 13 910,40 Kč (50,34 %).","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"7. Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně v tom, že v návaznosti na závěr o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru je namístě posoudit nárok žalobkyně jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně v podaném odvolání nebrojila proti skutkovým zjištěním soudu prvního stupně a jeho právním závěrům týkajících se uzavření smlouvy o úvěru v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a neplatnosti této smlouvy z důvodu nesplnění povinnosti věřitele před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované v postavení spotřebitele (§ 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Žalobkyně namítala, že jí měl být přiznán úrok za prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení (odstavec 2.)","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"8. Odvolací soud podle § 213 odst. 2 o. s. ř. zopakoval dokazování sdělením obsahu listiny, úředního záznamu o podaném vysvětlení podle § 158 odst. 6 trestního řádu ze dne 10. 7. 2024, sepsaného u Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, Územního odboru ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":", Obvodního oddělení policie ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" pod č. j. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":". Zjistil, že žalovaná na policii uvedeného dne vypověděla, že po shlédnutí internetové reklamy v lednu 2024 kontaktovala jejího zadavatele a stala se obětí investičního pože jdedvodu. ","anonStyle":"NONE"},{"text":"adresa","anonStyle":"ANON"},{"text":" se s ní osoba vydávající se za pracovníka investiční společnosti, která ji postupně manipulovala k instalaci vzdáleného přístupu do jejího počítače, k zakládání bankovních účtů a provádění finančních transakcí. Pod záminkou investic do kryptoměn a zhodnocení úspor podle e-mailových a telefonických instrukcí člověka jménem ","anonStyle":"NONE"},{"text":"Anonymizováno","anonStyle":"ANON"},{"text":", který si získal její důvěru, zasílala nebo potvrzovala převody vysokých peněžních částek na zahraniční účty. Současně byly na její jméno bez jejího plného vědomí sjednávány úvěry. Pachatelé ji udržovali v omylu i výstupy z fiktivního jejího investičního účtu s domnělým zhodnocováním zůstatku. Komunikaci později převzala další osoba, která v podvodu pokračovala. Tehdy žalovaná postupně pojala podezření, že jde o zločin, avšak komunikaci ukončila až poté, co jí již vznikla značná škoda, přibližně ve výši 4,11 mil. Kč, odcizením jejích úspor a prostředků získaných z úvěrů sjednaných podvodně na její jméno.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"10. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datu uzavření smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"11. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"12. Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že v návaznosti na závěr o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru je na místě posoudit nárok žalobce jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. V tomto směru je třeba zdůraznit, že shora citované ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za ustanovení speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení v § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen o. z.). Žalobkyně poskytla žalované na základě neplatné smlouvy o úvěru částku 700 000 Kč, z níž žalovaná dosud uhradila 96 000 Kč a zbývá jí tak zaplatit 604 000 Kč v době přiměřené jejím možnostem, jak stanoví § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Při určení doby plnění „přiměřené možnostem spotřebitele“ je dle názoru odvolacího soudu důležité, zda je ve smyslu § 87 odst. 2 tohoto zákona o tuto dobu plnění spor či nikoli. Na pojem „spor“ je přitom nutno nahlížet jen jako na aktivní (existující) a nevyřešený střet rozdílných představ stran o přiměřené době plnění. Je třeba mít na zřeteli, že § 87 zákona o spotřebitelském úvěru směřuje k ochraně spotřebitele a nikdo jiný, než on sám nedisponuje potřebnými informacemi týkajícími se jeho majetkových poměrů a jeho schopnosti splácet předmětný dluh. Povinnost tvrdit a prokázat skutečnosti vedoucí k závěru, že doba plnění není přiměřená jeho možnostem, proto má v případném sporu právě spotřebitel, jenž musí své právo aktivně u věřitele uplatnit a tím „spor“ vyvolat. Lze si jen těžko představit, že by soud měl, např. v případě zcela pasivního dlužníka, v řízení bez dalšího (bez existence „sporu“ o této otázce) rozhodovat o tom, jaká je pro takového dlužníka přiměřená doba pro vrácení jistiny.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"13. V daném případě však žalovaná v řízení aktivně vystupovala, proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu podala odpor, odkázala v něm na podané vysvětlení u policie, které bylo provedeno k důkazu (odstavec 8.). Zúčastnila se jednání odvolacího soudu, na němž zopakovala svou obranu, poukázala na to, že podvodem přišla o veškeré své úspory a k tomu se ještě velmi zadlužila. Nemá tak žádné prostředky na úhradu dluhu, požadavek žalobkyně na vrácení půjčené jistiny v jí stanovené době je pro ni nesplnitelný. Tvrzení odvolatele o pasivitě žalované ve věci nejsou opodstatněná.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"14. Při vyvolaném sporu o přiměřenou dobu plnění ve smyslu § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, jenž byl v poměrech posuzované věci mezi účastníky nastolen, je třeba vyjít z rozsudku soudu prvního stupně, podle něhož se žalovaná ocitne v prodlení až nesplněním povinnosti ve lhůtě stanovené soudem, a tak žalobkyni dosud nárok na žalobou uplatněné úroky z prodlení nevznikl. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně v části II. výroku, ve které byla zamítnuta žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení 12,75 % ročně z částky 604 000 Kč od 25. 1. 2025 do zaplacení, podle § 219 o. s. ř. potvrdil.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"15. Odvolací soud podle téhož ustanovení občanského soudního řádu potvrdil i věcně správný III. výrok rozsudku soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení, na jehož odůvodnění, které bylo rekapitulováno shora (odstavec 6.), pro stručnost odkazuje.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null},{"texts":[{"text":"16. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla v odvolacím řízení plně úspěšná, avšak práva na náhradu nákladů řízení se na jednání výslovně vzdala, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":6,"tableCellInfo":null}],"justificationText":"1. V záhlaví označeným rozsudkem uložil soud prvního stupně žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 604 000 Kč do tří měsíců od právní moci rozsudku (I. výrok). Zamítl žalobu, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 62 446,76 Kč s úrokem 12,9 % ročně z částky 666 446,76 Kč od 15. 1. 2025 do 13. 2. 2025, úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky 666 446,76 Kč od 25. 1. 2025 do zaplacení, úrokem 12,75 % ročně z částky 666 446,76 Kč od 14. 2. 2025 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 21 513,67 (II. výrok). Rozhodl, že žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 13 910,40 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (III. výrok).2. Proti tomuto rozsudku podala odvolání žalobkyně, a to pouze do části II. výroku, ve které byla zamítnuta žaloba, aby žalovaná byl povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení 12,75 % ročně z částky 604 000 Kč od 25. 1. 2025 do zaplacení, a do III. výroku, jímž bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení. Uvedla, že si je vědoma ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého v případě neplatné smlouvy o úvěru, je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Má však za to, že je to právě spotřebitel, kdo je nositelem procesní povinnosti tvrdit, jaké jsou jeho možnosti splnit uvedený dluh, a k těmto skutečnostem je povinen navrhnout i důkazy. Skutková zjištění, že není v možnostech spotřebitele splnit dluh bez zbytečného odkladu, tak musí vyplývat z výsledků provedeného dokazovaní. Soud prvního stupně nezjistil žádné skutečnosti a neprovedl žádné důkazy, na základě kterých by dospěl k závěru, že není v možnostech žalované splatit bezdůvodné obohacení po výzvě věřitele. Přesto žalobci nepřiznal nárok na úhradu zákonného úroku z prodlení a automaticky presumoval neschopnost žalované bezdůvodné obohacení hradit. Žalobkyně má za to, že soud první stupně jí měl úrok z prodlení v zákonné výši z částky určené jako bezdůvodné obohacení přiznat od 15. 1. 2025, kdy žalovanou vyzvala k zaplacení dluhu předžalobní výzvou.3. Žalovaná k odvolání uvedla, že nemá žádné peníze na zaplacení dluhu. Stala se obětí podvodu tak, jak uvedla v odporu proti platebnímu rozkazu před soudem prvního stupně a ve své výpovědi na nařízeném jednání. Situace se od té doby nijak nezměnila. Přišla o veškeré úspory a očekává, že bude žalována i ze strany dalších věřitelů (, právnická osoba, . a , právnická osoba, .). Žije pouze z částečného invalidního důchodu ve výši něco přes 10 000 Kč, bydlí ve vlastním rodinném domku v , adresa, . Jiné příjmy nemá a ani nevlastní jiný majetek.4. Krajský soud v Brně jako soud odvolací (§ 10 o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno k tomu oprávněným subjektem (§ 201 o. s. ř.), směřuje proti rozhodnutí, proti němuž přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř.), bylo podáno včas (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení mu předcházející v rozsahu napadeném odvoláním i nad rámec odvolacích námitek, a poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.5. Z obsahu spisu odvolací soud zjistil, že žalobkyně se v žalobě, která byla soudu doručena dne 17. 2. 2025, domáhala po žalované zaplacení částky 666 446,76 Kč s úrokem 12,9 % ročně z částky 666 446,76 Kč od 15. 1. 2025 do 13. 2. 2025, úrokem z prodlení 12,75 % ročně z částky 666 446,76 Kč od 25. 1. 2025 do zaplacení, úrokem 12,75 % ročně z částky 666 446,76 Kč od 14. 2. 2025 do zaplacení, kapitalizovaným úrokem ve výši 21 513,67. V žalobě uvedla, že uzavřela se žalovanou rámcovou smlouvu č. 2910960, na jejímž základě jí zřídila běžný účet č. , č. účtu, . Dne 31. 1. 2024 uzavřely strany dodatek č. 3 k rámcové smlouvě a smlouvu o úvěru č. , IBAN, , podle nichž byly žalované na její účet poskytnuty peněžní prostředky ve výši 700 000 Kč. Před tím žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta jako spotřebitele v souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Žalovaná se zavázala úvěr s úroky 12,9 % ročně splácet od 13. 3. 2024 do 13. 11. 2031 měsíčními splátkami po 12 000 Kč. Žalovaná své smluvní povinnosti neplnila řádně a včas, zaplatila jen splátky za období od 13. 3. 2024 do 15. 10. 2024, následně na dluh již neuhradila nic. Vzhledem k závažnému porušení smluvních povinností přistoupila žalobkyně dne 15. 1. 2025 k předčasnému zesplatnění úvěru (jistina 666 446,76 Kč, kapitalizovaný úrok 21 513,67 Kč od 15. 10. 2024 do 14. 1. 2025). Žalobkyně dále požaduje zaplacení úroku a zákonného úroku z prodlení ode dne zesplatnění do dne úhrady. Žalovaná k žalobě uvedla, že byla podvedena neznámým pachatelem, veškeré žalobkyní poskytnuté uvěrové prostředky byly převedeny na cizí účty, aniž by z nich měla jakýkoli prospěch. Odkázala na úřední záznam Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, Územního odboru , adresa, , Obvodního oddělení policie , adresa,  ze dne 10. 7. 2024, č. j. , Anonymizováno,  o jí podaném vysvětlení podle § 158 odst. 6 trestního řádu.6. Soud prvního stupně ve věci rozhodl napadeným rozsudkem, v jehož odůvodnění uvedl, že žalobkyně řádně nepřezkoumala a nevyhodnotila úvěruschopnost žalované jako spotřebitele splácet předmětný úvěr. Přestože žalobkyně tvrdila, že úvěruschopnost zkoumala, příjmy žalované nemá doložené, její výdaje odvodila pouze z „expertní analýzy“, skutečné výdaje nezkoumala, nenahlížela do registru SOLUS, evidence exekucí. Nahlížela sice do registru BRKI/NRKI, z níž je však zjevné, že žalovaná pouhé čtyři dny před žádostí požádala o úvěr 1 200 000 Kč, který jí byl schválen. Pokud žalobkyně tvrdila, že veškeré údaje čerpala z výpisu z účtu žalované u ČSOB, z něj je patrné, že na účtu již probíhaly zvláštní úhrady ve statisícových částkách včetně již předtím vyplaceného úvěru 1 200 000 Kč. Namísto obezřetnosti žalobkyně úvěr poskytla aniž zohlednila všechny pochybné skutečnosti. Žalobkyně se tak nemůže domáhat svého nároku ze smluvního vztahu. Je však nepochybné, že žalované byl úvěr vyplacen a že žalovaná na něj uhradila celkem 96 000 Kč. Věc je nutné posoudit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení, plnění ve prospěch žalované bez právního důvodu. Žalobkyně má právo na zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 604 000 Kč. Z textu § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývá, že ustanovení upravuje dobu vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru (§ 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru). Dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Žalobkyně má proto nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, když doba splatnosti se odvíjí od rozhodnutí soudu a teprve po uplynutí lhůty stanovené soudem k plnění by žalobkyni vznikl nárok na úroky z prodlení. Soud proto žalobu ve zbývajícím rozsahu zamítl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. Předmětem řízení bylo 666 466,76 Kč s příslušenstvím, které kapitalizované ke dni vyhlášení rozsudku představuje 115 550,90 Kč a 21 513,67 Kč, celkem 803 511,33 Kč. Úspěch žalobce činí 604 000 Kč, úspěch žalované 199 511,33 Kč, v rozdílu 404 488,67 Kč má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení 50,34 %. Žalobkyni vznikly náklady zaplacením soudního poplatku 26 658 Kč a výdaji na cestovném 975 Kč k jednání soudu dne 22. 9. 2025 (133 km jízdy vozidlem , jméno FO,  , jméno FO,  při spotřebě motorové nafty 4,4 l/100 km a sazbě náhrady za jeho amortizaci 5,80 Kč/km), z nichž žalobkyni náleží náhrada ve výši 13 910,40 Kč (50,34 %).7. Odvolací soud se ztotožnil se soudem prvního stupně v tom, že v návaznosti na závěr o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru je namístě posoudit nárok žalobkyně jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně v podaném odvolání nebrojila proti skutkovým zjištěním soudu prvního stupně a jeho právním závěrům týkajících se uzavření smlouvy o úvěru v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a neplatnosti této smlouvy z důvodu nesplnění povinnosti věřitele před uzavřením smlouvy řádně s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalované v postavení spotřebitele (§ 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Žalobkyně namítala, že jí měl být přiznán úrok za prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení (odstavec 2.)8. Odvolací soud podle § 213 odst. 2 o. s. ř. zopakoval dokazování sdělením obsahu listiny, úředního záznamu o podaném vysvětlení podle § 158 odst. 6 trestního řádu ze dne 10. 7. 2024, sepsaného u Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, Územního odboru , adresa, , Obvodního oddělení policie , adresa,  pod č. j. , Anonymizováno, . Zjistil, že žalovaná na policii uvedeného dne vypověděla, že po shlédnutí internetové reklamy v lednu 2024 kontaktovala jejího zadavatele a stala se obětí investičního pože jdedvodu. , adresa,  se s ní osoba vydávající se za pracovníka investiční společnosti, která ji postupně manipulovala k instalaci vzdáleného přístupu do jejího počítače, k zakládání bankovních účtů a provádění finančních transakcí. Pod záminkou investic do kryptoměn a zhodnocení úspor podle e-mailových a telefonických instrukcí člověka jménem , Anonymizováno, , který si získal její důvěru, zasílala nebo potvrzovala převody vysokých peněžních částek na zahraniční účty. Současně byly na její jméno bez jejího plného vědomí sjednávány úvěry. Pachatelé ji udržovali v omylu i výstupy z fiktivního jejího investičního účtu s domnělým zhodnocováním zůstatku. Komunikaci později převzala další osoba, která v podvodu pokračovala. Tehdy žalovaná postupně pojala podezření, že jde o zločin, avšak komunikaci ukončila až poté, co jí již vznikla značná škoda, přibližně ve výši 4,11 mil. Kč, odcizením jejích úspor a prostředků získaných z úvěrů sjednaných podvodně na její jméno.9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném k datu uzavření smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.11. Podle § 1958 odst. 2 o. z., neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.12. Odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně, že v návaznosti na závěr o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru je na místě posoudit nárok žalobce jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. V tomto směru je třeba zdůraznit, že shora citované ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za ustanovení speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení v § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v platném znění (dále jen o. z.). Žalobkyně poskytla žalované na základě neplatné smlouvy o úvěru částku 700 000 Kč, z níž žalovaná dosud uhradila 96 000 Kč a zbývá jí tak zaplatit 604 000 Kč v době přiměřené jejím možnostem, jak stanoví § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Při určení doby plnění „přiměřené možnostem spotřebitele“ je dle názoru odvolacího soudu důležité, zda je ve smyslu § 87 odst. 2 tohoto zákona o tuto dobu plnění spor či nikoli. Na pojem „spor“ je přitom nutno nahlížet jen jako na aktivní (existující) a nevyřešený střet rozdílných představ stran o přiměřené době plnění. Je třeba mít na zřeteli, že § 87 zákona o spotřebitelském úvěru směřuje k ochraně spotřebitele a nikdo jiný, než on sám nedisponuje potřebnými informacemi týkajícími se jeho majetkových poměrů a jeho schopnosti splácet předmětný dluh. Povinnost tvrdit a prokázat skutečnosti vedoucí k závěru, že doba plnění není přiměřená jeho možnostem, proto má v případném sporu právě spotřebitel, jenž musí své právo aktivně u věřitele uplatnit a tím „spor“ vyvolat. Lze si jen těžko představit, že by soud měl, např. v případě zcela pasivního dlužníka, v řízení bez dalšího (bez existence „sporu“ o této otázce) rozhodovat o tom, jaká je pro takového dlužníka přiměřená doba pro vrácení jistiny.13. V daném případě však žalovaná v řízení aktivně vystupovala, proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu podala odpor, odkázala v něm na podané vysvětlení u policie, které bylo provedeno k důkazu (odstavec 8.). Zúčastnila se jednání odvolacího soudu, na němž zopakovala svou obranu, poukázala na to, že podvodem přišla o veškeré své úspory a k tomu se ještě velmi zadlužila. Nemá tak žádné prostředky na úhradu dluhu, požadavek žalobkyně na vrácení půjčené jistiny v jí stanovené době je pro ni nesplnitelný. Tvrzení odvolatele o pasivitě žalované ve věci nejsou opodstatněná.14. Při vyvolaném sporu o přiměřenou dobu plnění ve smyslu § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, jenž byl v poměrech posuzované věci mezi účastníky nastolen, je třeba vyjít z rozsudku soudu prvního stupně, podle něhož se žalovaná ocitne v prodlení až nesplněním povinnosti ve lhůtě stanovené soudem, a tak žalobkyni dosud nárok na žalobou uplatněné úroky z prodlení nevznikl. Odvolací soud proto rozsudek soudu prvního stupně v části II. výroku, ve které byla zamítnuta žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni úrok z prodlení 12,75 % ročně z částky 604 000 Kč od 25. 1. 2025 do zaplacení, podle § 219 o. s. ř. potvrdil.15. Odvolací soud podle téhož ustanovení občanského soudního řádu potvrdil i věcně správný III. výrok rozsudku soudu prvního stupně o náhradě nákladů řízení, na jehož odůvodnění, které bylo rekapitulováno shora (odstavec 6.), pro stručnost odkazuje.16. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla v odvolacím řízení plně úspěšná, avšak práva na náhradu nákladů řízení se na jednání výslovně vzdala, a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.","information":[{"texts":[{"text":"Proti tomuto rozhodnutí je dovolání přípustné, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Dovolání se podává k Nejvyššímu soudu České republiky prostřednictvím soudu, který rozhodoval ve věci v prvním stupni, ve lhůtě do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu.","anonStyle":"NONE"}],"styleLocalId":3,"tableCellInfo":null}],"metadata":{"type":"JUDGEMENT","ecli":"ECLI:CZ:KSBR:2026:28.Co.218.2025.1","publishedAt":"2026-10-27","decisionAt":"2026-05-12","caseNumber":{"senate":28,"registry":"Co","index":218,"year":2025,"pageNumber":108},"solver":{"titlesBefore":"JUDr.","firstName":"Jiří","lastName":"Vávra","titlesAfter":"","function":"předseda senátu"},"courtCode":"KSBR","caseResultType":["POTVRZENI"],"caseSubject":"o zaplacení částky 666 446,76 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 24. září 2025, č. j. 4 C 99/2025-80,","specialType":[],"affectedDocs":[{"caseNumber":{"senate":4,"registry":"C","index":99,"year":2025,"pageNumber":80},"affectedDate":null,"courtCode":"OSZN","affectedTypes":["CONFIRM"],"url":null}],"regulations":[{"paragraphNumber":"87","lexNumber":257,"lexYear":2016,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"1958","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"},{"paragraphNumber":"2395","lexNumber":89,"lexYear":2012,"lexType":"PREDPIS_ZAKON"}],"flags":["NAKLADY_RIZENI","NEPLATNOST_SMLOUVY","BEZDUVODNE_OBOHACENI","SMLOUVA_O_UVERU","NAHRADA_NAKLADU","MAJETEK","PODVOD","ODVOLANI"]},"styles":[{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":5,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":6,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":4,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false},{"localId":3,"alignment":"LEFT","hasSpaceBefore":false,"hasSpaceAfter":false,"bold":false,"italic":false}]}