Logo Justice.cz
JUSTICE.CZ

Rozhodnutí 55 C 42/2021-17

Jednací číslo:
55 C 42/2021-17
Soud:
Městský soud v Brně
Autor:
Stočková, Gabriela, Mgr.
Identifikátor ECLI:
ECLI:CZ:MSBR:2021:55.C.42.2021.1
Předmět řízení:
zaplacení 2.000 Kč s příslušenstvím - zápůjčka

Datum vydání:
07. 06. 2021
Datum zveřejnění:
21. 07. 2021

Klíčová slova:
peněžité plnění
postoupení pohledávky
smlouva o úvěru
Zmíněná ustanovení:
§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.
§ 202 z. č. 99/1963 Sb.
§ 142 z. č. 99/1963 Sb.
§ 101 z. č. 99/1963 Sb.
§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.
§ 115a z. č. 99/1963 Sb.
§ 157 z. č. 99/1963 Sb.
§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.

55 C 42/2021-17

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Gabrielou Stočkovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: ; [právnická osoba], reg.č.: [osobní údaje žalobce]

sídlem [adresa žalobkyně], [země]

zastoupený advokátkou [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].

sídlem [adresa]

proti

žalované: ; [celé jméno žalované], narozená dne [datum]

bytem [adresa žalované]

o zaplacení 2.000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 2.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 2.000 Kč od 9. 4. 2015 do zaplacení, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši 1.489 Kč, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.

Odůvodnění:

1. Žalobce se žalobou doručenou Městskému soudu v Brně dne 22. 5. 2020 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud stanovil žalované povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 2.000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce (společností [právnická osoba]) a žalovanou byla dne 23. 3. 2015 uzavřena Smlouva o zápůjčce, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 2.000 Kč, které se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce nejpozději do 8. 4. 2015. Žalovaná (ačkoliv písemně upomínána) dlužnou částku ve výši 2.000 Kč dosud neuhradila.

2. Žalovaná se k žalobou uplatněnému nároku nevyjádřila.

3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) k projednání věci samé soud nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání i za použití ustanovení § 101 odst. 4 o.s.ř. souhlasili.

4. V daném případě provedl soud dokazování listinnými důkazy, z nichž zjistil následující skutkový stav. Dne 23. 3. 2015 uzavřel právní předchůdce žalobce (společnost [právnická osoba]) a žalovaná Smlouvu o úvěru [číslo] (dále jen jako„ Smlouva“). Na základě této Smlouvy se právní předchůdce žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 2.000 Kč a tento byl žalované dne 23. 3. 2015 v hotovosti i poskytnut. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce úvěr ve výši 2.000 Kč nejpozději do 6. 4. 2015. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 uzavřené mezi společností [právnická osoba] jakožto postupitelem a žalobcem jakožto postupníkem byla na žalobce postoupena mimo jiné i pohledávka za žalovanou, což bylo žalované oznámeno dopisem postupitele ze dne 18. 1. 2018. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky vyzvána dopisem zástupkyně žalobce ze dne 11. 3. 2020.

5. S ohledem na datum vniku právního poměru mezi účastníky posuzoval soud závazkový vztah mezi účastníky již dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako„ občanský zákoník“), neboť se jedná o právní poměr vzniklý po 1. 1. 2014.

6. Dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Na základě zjištěného skutkového stavu a po jeho právním posouzení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce (společnost [právnická osoba]) a žalovaná uzavřeli Smlouvu o úvěru dle ustanovení § 2395 násl. občanského zákoníku (dále jen jako„ Smlouva“). Právní předchůdce žalobce se touto Smlouvou zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 2.000 Kč a tento byl žalované dne 23. 3. 2015 v hotovosti poskytnut. Žalovaná se touto Smlouvou zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobce poskytnutý úvěr nejpozději do 6. 4. 2015. Žalovaná však po uplynutí dohodnuté doby úvěr nevrátila a porušila tím svou základní povinnost z uvedeného závazkového vztahu vyplývající. Pokud jde o složení a výši dlužné částky, tyto žalovaná nijak nerozporovala.

8. Vzhledem k tomu, že žalovaná v rámci řízení neprokázala, že by žalobci dlužnou částku zaplatila a netvrdila ani nedoložila jiné rozhodné skutečnosti, jež by prokazovaly, že nárok proti ní žalobou uplatněný je z hlediska hmotně právního nedůvodný, soud žalobě vyhověl a zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobci částku ve výši 2.000 Kč. Jelikož žalovaná nesplnila svou povinnost týkající se uplatněného práva včas, dostala se do prodlení a je tak v souladu s ustanovením § 1970 občanského zákoníku povinna zaplatit z této částky i úrok z prodlení.

9. Vzhledem k tomu, že bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 10 000 Kč bez ohledu na příslušenství, postupoval soud při odůvodnění rozsudku podle ustanovení § 157 odst. 4 o.s.ř., tedy tak, že v odůvodnění rozsudku uvedl pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení.

10. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce měl ve věci plný úspěch, a proto mu soud na náhradě nákladů řízení přiznal odměnu za zastoupení sestávající ze tří úkonů právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, písemné podání soudu – žaloba ze dne 22. 5. 2020) v souladu s ustanovením § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném od 1. 7. 2014 (dále jen jako„ advokátní tarif“); ze tří náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 advokátního tarifu; z částky 189 Kč představující DPH ve výši 21 % ze shora uvedených částek; a z náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o.s.ř.)

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.

Brno 7. června 2021

Mgr. Gabriela Stočková

samosoudkyně

An error has occurred. This application may no longer respond until reloaded. Reload 🗙