Logo Justice.cz
JUSTICE.CZ

Rozhodnutí 3 C 183/2021-12

Jednací číslo:
3 C 183/2021-12
Soud:
Okresní soud Plzeň-sever
Autor:
Andrlová, Tereza, Mgr.
Identifikátor ECLI:
ECLI:CZ:OSPS:2021:3.C.183.2021.2
Předmět řízení:
5 492 Kč s přísl.

Datum vydání:
05. 08. 2021
Datum zveřejnění:
15. 09. 2021

Klíčová slova:
peněžité plnění
postoupení pohledávky
smlouva o úvěru
úroky z prodlení
Zmíněná ustanovení:
§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.

3 C 183/2021-12

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud Plzeň - sever rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Andrlovou ve věci

žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně]

sídlem [adresa žalobkyně]

zastoupená advokátem JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D.

sídlem [adresa žalobkyně]

proti

žalované: [osobní údaje žalované]

trvale bytem [adresa žalované]

o zaplacení [částka] s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se částečně, co do povinnosti uhradit zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Plzeň-sever doplatek soudního poplatku ve výši [částka], a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna žalobkyni zaplatit náklady řízení ve výši [částka], a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], Ph.D.

Odůvodnění:

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně a kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka]. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela žalovaná se spol. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], dále jen („ původní věřitel“), Smlouvu o zápůjčce [číslo]. Na základě smlouvy poskytl původní věřitel žalované zápůjčku celkem ve výši [částka], přičemž žalovaná se zavázala vrátit částku [částka] spolu s navýšením ve výši [částka] v 60 pravidelných týdenních splátkách po [částka]. Žalovaná čerpala úvěr v hotovosti. Žalovaná však sjednané splátky nehradila řádně a včas, když dosud uhradila částku [částka]. Následně byla předmětná pohledávka postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni.

Protože ve věci bylo možné rozhodnout na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, soud ve smyslu § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) vyzval žalovanou, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřila, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání vyslovila souhlas již v návrhu, žalovaná na shora uvedenou výzvu nereagovala, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání.

Žalobkyně prokázala, že je aktivně legitimována k podání žaloby, když ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], bylo zjištěno, že původní věřitel postoupil předmětnou pohledávku vymáhanou touto žalobou žalobkyni, a to v souladu s ustanovením § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“). Žalovaná byla o postoupení pohledávky vyrozuměna dopisem ze dne [datum].

Ze zjištěného skutkového stavu vyplývá, že mezi původním věřitelem a žalovanou byla dne [datum] uzavřena Smlouva o zápůjčce [číslo] jejíž součástí byly rovněž smluvní podmínky. Na základě smlouvy poskytl původní věřitel žalované částku [částka]. Žalovaná se proti tomu zavázala půjčenou částku vrátit s navýšením o celkem [částka] v 60 pravidelných týdenních splátkách po [částka]. V návaznosti na délku splátek byla ve smlouvě stanovena úroková sazba 29,00% ročně a RPSN 246,19%. Žalovaná čerpala úvěr v hotovosti. Z vyjádření žalobkyně v předžalobní upomínce vyplývá, že žalovaná uhradila celkem [částka].

Podle § 2 odst. 3 o.z. výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy, nesmí vést ke krutosti nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění. Dle nálezu Ústavního soudu IV. ÚS 457/10 výkonu práva, který je jeho zneužitím, soudy nemohou poskytnout ochranu, neboť by to bylo v rozporu nejen s ustanovením občanského zákoníku, ale především s článkem 36 Listiny. Dle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 243/2015, dále sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 vyplývá, že„ Při sjednání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejbližším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček, i když lze připustit, že půjčky na základě smluv uzavíraných fyzickými osobami, zejména v případě, kdy je dlužníkem osoba nacházející se v obtížné situaci, mají pro věřitele na rozdíl od půjček či úvěrů poskytnutých peněžními ústavy výrazně vyšší míru rizikovosti, a proto v závislosti na okolnostech konkrétního případu nemusí být nepřiměřený ani úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem míry úrokové sazby peněžních ústavů. Nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.“

Uzavřené smlouvy o zápůjčce soud považoval za absolutně neplatné, když v době uzavření smluv, tj. březnu 2017 dle statistiky ČNB činila roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami v ČR 9,97% ročně. Bylo by tak možné akceptovat trojnásobek, to je 29,91% p.a. V daném případě však RPSN činí 246,19%. Přestože RPSN není totéž co úrok, je zřejmé, že částka, kterou měla žalovaná zaplatit nad rámec půjčené částky, přesahuje i trojnásobek běžného smluvního úroku sjednaného pro úvěry v daném období a je nutno pohlížet na uzavřenou smlouvu jako na smlouvu absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 2 odst. 3 o.z., neboť smlouva obchází zákon, když svou podstatou směřuje k navýšení odměny za poskytnutou zápůjčku, především co se týká dalších poplatků vzniklých v souvislosti s uzavřeným předmětné smlouvy, když částka, kterou se žalovaná zavázala žalobkyni v souvislosti s poskytnutím zápůjčky zaplatit dosahuje téměř částky zapůjčené! Soud tedy uzavřenou smlouvu shledal absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 580 občanského zákoníku. Soud však z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 o.z. uložil žalované zaplatit žalobkyni částku [částka] (nesplacená jistina). Pokud jde o prodlení, soud dospěl k závěru, že v souladu s § 573 o.z. mohlo být oznámení o postoupení pohledávky žalované doručeno nejdříve po uplynutí tří pracovních dnů od odeslání vyrozumění o postoupení pohledávky ze dne [datum], zaslané poštou dne [datum], tj. [datum]. V oznámení o postoupení pohledávky byla stanovena 10 denní lhůta k úhradě dlužné částky, která počala běžet dnem obdržení výzvy. Od [datum] tak nastalo na straně žalované prodlení a v této souvislosti byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s § 1 a 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Ve zbytku úroku z prodlení musela být žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť pokud soud shledal absolutně neplatnou samotnou smlouvu o zápůjčce, neplatným musel shledat rovněž i ujednání o povinnosti hradit úroky z prodlení od data následujícího po datu postoupení pohledávky.

O nákladech řízení soud rozhodoval dle ustanovení § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, přizná soud plnou náhradu nákladů řízení, pokud měl neúspěch v poměru nepatrném. Žalobkyně byla v řízení nepatrně neúspěšná, soud tak žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení. Náklady řízení představuje uhrazený soudní poplatek ve výši [částka], doplatek soudního poplatku ve výši [částka], odměna advokáta podle § 14b odst. 1 bod 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za tři úkony právní služby po [částka] a paušální náhrady podle § 14b odst. 5 písm. a) citované vyhlášky za tři úkony právní služby po [částka]. Jelikož zástupce žalobkyně prokázal, že je plátcem DPH, náleží mu dle § 137 odst. 3 o.s.ř. rovněž náhrada této daně ve výši 21% z odměny a režijního paušálu ve výši [částka], tj. celkem [částka].

Podle položky 2, bodu 2 Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích je žalobkyně povinna zaplatit doplatek soudního poplatku ve výši [částka], jelikož soud nevydal platební rozkaz a pokračoval v řízení. Doplatek soudního poplatku je žalobkyně povinna zaplatit na účet Okresního soudu Plzeň - sever do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.).

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost stanovená tímto rozsudkem, lze navrhnout soudní výkon rozhodnutí.

Plzeň 5. srpna 2021

Mgr. Tereza Andrlová

samosoudkyně

An error has occurred. This application may no longer respond until reloaded. Reload 🗙