Logo Justice.cz
JUSTICE.CZ

Rozhodnutí 16 C 259/2021-36

Jednací číslo:
16 C 259/2021-36
Soud:
Okresní soud ve Svitavách
Autor:
Mikolajek, Ivo, JUDr.
Identifikátor ECLI:
ECLI:CZ:OSSY:2021:16.C.259.2021.1
Předmět řízení:
o zaplacení 41 495 Kč s příslušenstvím

Datum vydání:
06. 10. 2021
Datum zveřejnění:
25. 11. 2021

Klíčová slova:
peněžité plnění
postoupení pohledávky
Zmíněná ustanovení:
§ 142 z. č. 99/1963 Sb.
§ 115a z. č. 99/1963 Sb.
§ 1810 z. č. 89/2012 Sb.
§ 160 z. č. 99/1963 Sb.
§ 2390 z. č. 89/2012 Sb.
§ 588 z. č. 89/2012 Sb.
§ 1970 nař.vl. č. 351/2013 Sb.
§ 1813 z. č. 89/2012 Sb.
§ 2392 z. č. 89/2012 Sb.
z. č. 257/2016 Sb.
§ 1812 z. č. 89/2012 Sb.
§ 433 z. č. 89/2012 Sb.
Vztah k jiným rozhodnutím:

16 C 259/2021-36

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Ivo Mikolajkem ve věci

žalobkyně: ; [právnická osoba], [IČO]

sídlem [adresa žalobkyně]

zastoupená advokátem JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D.

sídlem [adresa]

proti

žalované: ; [celé jméno žalované], narozená dne [datum]

bytem [adresa žalované]

o zaplacení 41 495 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 26 235 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení 2 474,63 Kč, úrokem z prodlení z částky 25 822,23 Kč ve výši 10 % ročně od 19. 12. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu náklad řízení.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 41 495 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že dne 4. 5. 2017 poskytla její právní předchůdkyně ([právnická osoba]) žalované zápůjčku 35 000 Kč. Žalovaná se zavázala jistinu vrátit a zaplatit částku 26 975 Kč (kapitalizovaný úrok 11 535 Kč s úrokovou sazbou 29 % ročně, poplatek za zpracování a doručení 8 270 Kč, poplatek za komfortní splácení v hotovosti 6 990 Kč) – dále jen„ celkový poplatek“, to vše v 24 měsíčních splátkách po 2 575 Kč, poslední splátka byla splatná 4. 5. 2019. Žalovaná zápůjčku řádně nesplácela. Žalovaná ke dni 19. 2. 2020 dlužila na jistině 25 822,23 Kč, na poplatku 15 672,77 Kč. Žalobkyně dále zdůraznila, že vzhledem k prodlení se neuhrazená jistina dále úročí úrokem 29 % p. a. Žalobkyně kromě částky 41 495 Kč (jistina + poplatek) žaluje kapitalizované úroky 12 483,51 Kč, kapitalizované zákonné úroky z prodlení 2 474,63 Kč, běžící úrok 29 % p. a. a běžící zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 19. 12. 2020 do zaplacení.

2. Žalovaná se k řádně doručené žalobě přes výzvy a poučení soudu nevyjádřila.

3. Soud dospěl k závěru, že ve věci lze rozhodnout bez nařízení jednání, jen na základě předložených listinných důkazů. Účastníci řízení souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (§ 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů – dále jen„ o. s. ř.“).

4. Ze smlouvy ze dne 4. 5. 2017 soud zjistil, že žalované byla téhož dne v hotovosti poskytnuta částka 35 000 Kč. Žalovaná se zavázala zápůjčku vrátit a vedle ní zaplatit celkový poplatek 26 795 Kč, a to vše ve 24 měsíčních splátkách. Z celkového poplatku bylo alokováno na kapitalizovaný úrok 11 535 Kč, poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení 8 270 Kč, poplatek za administrativní činnost a komfortní splácení 6 990 Kč. Ve smlouvě je stanovena povinnost splácet v hotovosti do rukou osoby určené dle čl. 15 smluvních podmínek. Nahoře na druhé straně smlouvy je uvedeno, že zápůjční úroková sazba je sjednána po celou dobu trvání smlouvy a činí 29 % p. a.

5. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2021 soud zjistil, že žalobkyni byla postoupena žalovaná pohledávka.

6. Z předžalobní výzvy a podacího archu z téhož dne soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě žalované částky.

7. Z ostatních předložených listin neučinil soud žádné zjištění, které by mělo vliv na posuzovanou věc.

8. Co do skutkového stavu soud odkazuje na souhrn skutkových zjištění, neboť ta nejsou ve vzájemném rozporu. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaná cokoliv zaplatila nad rámec částky vyplývající z žaloby.

9. Smlouva byla smlouvou o zápůjčce podle § 2390 a n. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen„ OZ“), která byla zároveň spotřebitelským úvěrem podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“). Vzhledem k tomu, že se jednalo o smlouvu uzavřenou mezi podnikatelem v rámci jeho podnikatelské činnosti a spotřebitelem, je ve věci nezbytné aplikovat i ta zvláštní ustanovení, jejichž účelem je ochrana spotřebitele (zejména § 1810 a n. OZ).

10. Podle § 2390 OZ platí, že přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

11. Podle § 2392 odst. 1 věta první OZ platí, že při zápůjčce peněžité lze ujednat úroky.

12. Podle § 588 OZ platí, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

13. Podle § 1812 odst. 1 OZ platí, že lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější.

14. Z citované úpravy je zřejmé, že povinností žalovaného bylo v případě obou smluv vrátit jistinu.

15. Celkový poplatek a jeho dílčí složky nelze vnímat jinak než jako cenu plnění a nelze jej tudíž poměřovat optikou ust. § 1813 OZ (shodně viz Stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. Cpjn 203/2013).

16. To však nebrání poměřování hlediskem dobrých mravů. Pro posouzení, zda je jednání účastníka v souladu či v rozporu s dobrými mravy, zákon výslovně nestanoví, z jakých hledisek má soud vycházet; vymezení hypotézy právní normy tedy závisí v každém konkrétním případě na úvaze soudu. Rozhodnutí o tom, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 588 OZ, je vždy třeba učinit po pečlivé úvaze, v jejímž rámci musí být zváženy všechny rozhodné okolnosti případu.

17. Celkový poplatek činil 26 975 Kč, což je v poměru k jistině (16 000 Kč) částka zjevně přemrštěná, a to i s ohledem na délku zápůjčky 24 měsíců. Soud proto posuzoval jeho jednotlivé dílčí složky.

18. Úrok byl v posuzované věci ujednán v absolutní částce 11 535 Kč. Je zřejmé, že s ohledem na délku úvěru (24 měsíců) a výši jistiny (35 000 Kč) byl samotný úrok z hlediska pohledu dobrých mravů u obou smluv zcela v pořádku. Soud však nesouhlasí s výkladem žalobkyně, že byl úrok sjednán jako běžící. V rámci vymezení poplatku byl úrok jasně sjednán v absolutní částce. Jestliže je dole na první straně smlouvy uveden v procentuální sazbě, vzniká zde prostor pro dvojí výklad. S ohledem na § 1812 odst. 1 OZ je však nutné přiklonit se k výkladu příznivějšímu pro spotřebitele – tedy uzavřít, že úrok byl sjednán v absolutní částce.

19. Za situace, kdy průměrná sazba úroků na úvěrech na spotřebu poskytovaných bankami domácnostem činila v květnu 2017 (dle údajů ČNB – databáze ARAD) 9,38 % p. a. je zřejmé, že již samotný úrok v procentuální sazbě vyjádřený sazbou 29 % ročně, tj. úrok cca trojnásobný, poskytuje žalobkyni poměrně dobré pokrytí nákladů a odměnu, nicméně s ohledem na vyšší míru rizika u nebankovních poskytovatelů lze do jisté míry akceptovat vyšší úplatu, která se ve smlouvách společnosti [právnická osoba] (jak je soudu známo z úřední činnosti) pravidelně promítá do výše poplatků. Obvykle bývá poplatek za„ zpracování“ atd. na hranici dobrých mravů, avšak v této věci již zjevně překračuje (poplatek za„ zpracování, administrativní činnost, doručení a flexibilní splácení“ spolu s úrokem přesahují 50 % jistiny; vyjádřeno roční sazbou při anuitním splácení 47,36 %). V této věci je proto ujednání o tomto poplatku neplatné podle § 588 OZ.

20. Za zjevně rozporné s dobrými mravy pak soud považoval i ujednání o poplatku za„ administrativní činnost a komfortní splácení“, který je svou podstatou poplatkem za hotovostní inkaso. Pokud měla žalobkyně zvýšené výdaje s výběrem splátek v důsledku hotovostního výběru, nelze touto skutečností odůvodňovat tak extrémní výši úplaty, jaká byla žalobkyní nastavena v posuzované věci. Byla to právě žalobkyně, která sestavením smluvního formuláře použitého v posuzované věci žalovanému hotovostní inkaso vnutila. Smlouva totiž neobsahuje možnost bezhotovostního splácení. Skutečnost, že jiná než hotovostní forma splácení není pro spotřebitele fakticky dostupná, potvrzuje i to, že zdejšímu soudu je z úřední činnosti známo, že z velkého množství žalob založených na smlouvách právního předchůdce žalobkyně byla snad jediná založena na smlouvách s bezhotovostním režimem.

21. Žalobkyně tedy jednala ve zjevném rozporu se zásadou profesionality (§ 433 OZ) a dobrými mravy, jestliže spotřebiteli vnutila z pozice silnější strany způsob finančně náročný, když mohla pro dosažení stejného účelu zvolit způsob jednodušší a levnější (hotovostní vyplacení se splátkami převodem na účet nebo poštovní poukázkou ve prospěch účtu žalobkyně). Přenášení nevýhod plynoucích z neprofesionálního jednání (právního předchůdce) žalobkyně na spotřebitele by bylo v rozporu se zásadou ochrany spotřebitele ve spotřebitelských vztazích. Ujednání o poplatku za hotovostní režim je proto u obou smluv podle § 588 OZ neplatné.

22. Pokud žalovaná splácela své závazky ze smlouvy, jednalo se o úhradu na jistinu a úrok.

23. Soud vzhledem ke shora uvedenému zamítl žalobu co do částky 15 260 Kč (ve výši odpovídající součtu poplatků za hotovostní režim a poplatku za„ zpracování, administrativní činnost, doručení a flexibilní splácení“), dále co do kapitalizovaných úroků (tedy úroků 29 % ročně z dlužné jistiny od 5. 5. 2019 do 18. 12. 2020) v celkové výši 12 483,51 Kč a úroků 29 % ročně z dlužné jistiny od 19. 112. 2020 do zaplacení. Ve zbývajícím rozsahu žalobě vyhověl (právo na úrok z prodlení vyplývá z § 1970 OZ, jeho výše z nařízení vlády č. 351/2013 Sb.).

24. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., tedy dle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Úspěch stran byl víceméně stejný (podstatnou část předmětu řízení totiž tvořil zamítnutý úrok 29 % ročně v kapitalizované i běžící formě), žádný z účastníků proto nemá právo na náhradu nákladů řízení.

25. Lhůta ke splnění povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, a to prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné soudní rozhodnutí, může se oprávněná domáhat soudního výkonu rozhodnutí či exekuce.

Svitavy 6. října 2021

JUDr. Ivo Mikolajek

samosoudce

An error has occurred. This application may no longer respond until reloaded. Reload 🗙