Logo Justice.cz
JUSTICE.CZ

Rozhodnutí 18 C 96/2021-48

Jednací číslo:
18 C 96/2021-48
Soud:
Obvodní soud pro Prahu 6
Autor:
Fauré, Blanka, Mgr.
Identifikátor ECLI:
ECLI:CZ:OSP6:2021:18.C.96.2021.1
Předmět řízení:
o zaplacení částky 24 880 Kč s příslušenstvím

Datum vydání:
26. 07. 2021
Datum zveřejnění:
14. 01. 2022

Klíčová slova:
peněžité plnění
postoupení pohledávky
smlouva o zápůjčce
Zmíněná ustanovení:
§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.
§ 142 z. č. 99/1963 Sb.
§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.
§ 115a z. č. 99/1963 Sb.
§ 149 z. č. 99/1963 Sb.
§ 160 z. č. 99/1963 Sb.
§ 137 z. č. 99/1963 Sb.
§ 2390 z. č. 89/2012 Sb.
z. č. 145/2010 Sb.
§ 1970 nař.vl. č. 351/2013 Sb.
§ 85 z. č. 99/1963 Sb.
§ 84 z. č. 99/1963 Sb.
Vztah k jiným rozhodnutím:

18 C 96/2021-48

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Fauré ve věci

žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci]

proti

žalovanému: [osobní údaje žalovaného]

o: zaplacení částky 24 880 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 24 880 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 356,63 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 9 968,99 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 17 000 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení a s úrokem ve výši 23, 72 % ročně z částky 17 000 Kč za dobu od 7. 12. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 448 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

Žalobkyně se svým návrhem domáhá vydání rozhodnutí, jehož znění je patrno z výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] a žalovaným byla dne 19. 5. 2016 uzavřena Smlouva o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva o půjčce“), jejíž součástí byly smluvní podmínky. Žalovanému byla poskytnuta zápůjčka ve výši 17 000 Kč, kterou se zavázal vrátit v 58 týdenních splátkách po 510 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně za dobu řádného trvání smlouvy částku 2 380 Kč s úrokovou sazbou 23, 72 % p. a., částku 3 400 Kč za administrativní činnost a 6 800 Kč za hotovostní inkaso splátek. Žalovaný uhradil ke dni postoupení částku 4 700 Kč a ke dni 6. 12. 2019 činila dlužná jistina částku 17 000 Kč a dlužný poplatek částku 7 880 Kč. Sjednaný úrok činí 23, 72%. Pohledávka v žalovaného byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2019 postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný dopisem ze dne 6. 12. 2019 informován. Žalovaný dluh neuhradil ani přes výzvu.

Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

Vzhledem k tomu, že žalobkyně je právnickou osobou existující podle právního řádu České republiky, žalovaný je státní příslušník Slovenské republiky, soud se nejprve zabýval pravomocí podepsaného soudu k projednání sporu, která vyplývá z ustanovení článku 25 odstavce 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) ze dne 12. prosince 2012, čísla 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (Nařízení Brusel I bis), neboť strany si ve smlouvě o půjčce dohodly podřídit své spory vzniklé z této smlouvy obecným soudům České republiky (čl. 9 smluvních podmínek). Obecným soudem žalovaného je pak v souladu s ust. § 84 a § 85 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) podepsaný soud, neboť žalovaný má v jeho obvodu bydliště. Co se týče rozhodného práva, na vztah z uzavřené smlouvy o půjčce dopadá Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I), které se dle svého ustanovení článku 28 použije na smlouvy uzavřené po 17. prosinci 2009. Ve smyslu ustanovení článku 3 odst. 1 věty první a druhé tohoto nařízení si účastníci řízení zvolili rozhodným právem právo české, a to jasným odkazem na české právní předpisy, kterými se jejich vztah řídí.

Soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání ve smyslu ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.„) za situace, kdy s tímto postupem oba účastníci souhlasili (žalobkyně v rámci podaného návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, žalovaný konkludentně).

Ze zákaznické karty vyplněné dne 19. 5. 2016 původní věřitelkou soud zjistil, že před uzavřením smlouvy o zápůjčce byl žalovaný dotazován na své osobní, sociální a majetkové poměry a předložil poskytovateli zápůjčky doklady tyto poměry prokazující s tím, že byl zjištěn jeho použitelný příjem ve výši 6 200 Kč měsíc. Dále svým podpisem na této kartě potvrdil, že mu bylo poskytnuto poučení podle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, pravdivost sdělených údajů a to, že se nenachází v insolvenčním řízení. S žalovaným byla tentýž den uzavřena smlouva o zápůjčce, jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky. Uvedenou smlouvou se právní předchůdce žalobkyně zavázal žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 17 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit v 58 týdenních splátkách po 510 Kč. Žalovaný se kromě zapůjčené částky zavázal vrátit poplatek ve výši 12 580 Kč, který je složen z poplatku za administrativní činnost, úroku z prodlení a poplatku za hotovostní inkaso. Žalovaný byl zároveň seznámen z RPSN. Ze smlouvy o zápůjčce je zřejmé, že právní předchůdce žalobkyně svou povinnost splnil a žalovanému částku vyplatil v hotovosti, žalovaný však svých povinností nedostál a dluží částku právě žalovanou. Z výzvy k úhradě závazků a oznámení o postoupení pohledávky (včetně podacích lístků pošty), má soud za prokázané, že žalované straně bylo oznámeno (na adresu v ČR uvedenou v kartě zákazníka) postoupení pohledávky a byla vyzvána k zaplacení dlužné částky.

Po provedeném dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav. Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla dne 19. 5. 2016 uzavřena smlouva o zápůjčce, podle které věřitel poskytl žalovanému zápůjčku 17 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal kromě jistiny zápůjčky zaplatit i poplatky, jejichž struktura je podrobně ve smlouvě popsána. Žalovaný dále svým podpisem na smlouvě potvrdil, že smlouvu uzavřel na základě dostatečných a odborně poskytnutých informací ze strany věřitele, což vyplývá ze zákaznické karty i Smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce, které jsou nedílnou součástí smlouvy. Půjčku měl žalovaný splácet v 58 hotovostních týdenních splátkách po 510 Kč. Žalovaný svůj smluvní závazek nesplnil. Pohledávka za žalovaným byla žalobkyni postoupena smlouvou ze dne 6. 12. 2019, postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem z téhož dne (oznámení o postoupení pohledávky z 6. 12. 2019, podací lístek).

Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky podle § 2390 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.), jako vztah plynoucí z uzavřené smlouvy o zápůjčce. Povinnost žalovaného zaplatit úroky z prodlení vyplývá z ust. § 1970 o. z., jejich výše byla stanovena s odkazem na nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyni byla pohledávka za žalovaným postoupena dle § 1879 a násl. o. z.

Vzhledem k tomu, že v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na kterou bylo ze strany věřitele řádně plněno. Žalovaný však svých závazků vyplývajících z této smlouvy nedostál, proto mu bylo uloženo zaplatit žalobkyni žalovanou částku včetně příslušenství.

O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), když žalobkyně měla ve věci úspěch a náleží jí náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 996 Kč a nákladech za právní zastoupení. Z částky 24 880 Kč se jedná o tři účelně vynaložené úkony právní služby (příprava a převzetí, předžalobní výzva, podání žaloby) dle ust. § 14b odst. 1 vyhlášky 177/96 Sb. (dále jen„ AT“) ve výši 300 Kč za jeden úkon, a tři paušály dle ust. § 14b odst. 5 AT ve výši 100 Kč za jeden úkon. S ohledem na to, že právní zástupce je plátcem DPH (viz osvědčení o plátci), náleží mu s odkazem na ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. i DPH ve výši 21% z těchto částek (mimo soudního poplatku). Celkem se jedná o částku 2 448 Kč, kterou soud stanovil, v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř., zaplatit žalovanému k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odměnu a náhrady zástupce žalobkyně omezil soud v souladu s ust. § 14b AT, neboť soudu je z úřední činnosti známo, že žalobkyně v zastoupení právního zástupce podává obdobné návrhy na ustáleném vzoru, uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětem řízení je přitom peněžité plnění nepřevyšující 50.000 Kč Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 6. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Praha 26. července 2021

Mgr. Blanka Fauré

samosoudkyně

An error has occurred. This application may no longer respond until reloaded. Reload 🗙