Logo Justice.cz
JUSTICE.CZ

Rozhodnutí 30 C 59/2020-23

Jednací číslo:
30 C 59/2020-23
Soud:
Obvodní soud pro Prahu 1
Autor:
Penn, Lucie Laura, JUDr.
Identifikátor ECLI:
ECLI:CZ:OSP1:2022:30.C.59.2020.1
Předmět řízení:
o zaplacení 422 602 Kč s příslušentsvím

Datum vydání:
22. 03. 2022
Datum zveřejnění:
13. 05. 2022

Klíčová slova:
majetková újma
náklady léčení
pojištění majetku
pojištění odpovědnosti za škodu
škodové pojištění
znalecký posudek
Zmíněná ustanovení:
§ 142 z. č. 99/1963 Sb.
§ 2 z. č. 549/1991 Sb.
§ 150 z. č. 99/1963 Sb.
§ 55 z. č. 48/1997 Sb.
§ 9 z. č. 168/1999 Sb.
§  147 z. č. 40/2009 Sb.
z. č. 141/1961 Sb.
§ 20a z. č. 550/1991 Sb.
§ 55 z. č. 361/2000 Sb.
§ 55 z. č. 137/2008 Sb.
Vztah k jiným rozhodnutím:

30 C 59/2020-23

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Laurou Penn ve věci

žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátkou [údaje o zástupci]

proti

žalované: [osobní údaje žalované]

pro zaplacení 422 602 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Zamítá se žaloba s návrhem, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 422 602 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 422 602 Kč od 29. 1. 2020 do zaplacení..

II. Žalované se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobkyně je podle § 2 odst., a) zákona č. 549/1991 Sb. povinna zaplatit soudní poplatek ze žaloby ve výši dle položky č. 1, c) Sazebníku poplatků zákona č. 549/1991 Sb. v částce 21 131 Kč, neboť není věcně ani osobně osvobozena od poplatku, a to na účet Obvodního soudu pro Prahu 1 do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Tento výrok se neodůvodňuje.

Odůvodnění:

1. Žalobou ze dne 21.4.2020 podanou u Obvodního soudu pro Prahu 1 se žalobkyně domáhá plnění podle ustanovení § 55 odst. 1 Zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, v platném znění, podle kterého má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci.

2. Dle žalobního tvrzení žalobkyně svůj nárok odvozuje od dopravní nehody ze dne 10.9.2018, kdy došlo ke zranění poškozeného [jméno] [příjmení], [datum narození], který je pojištěncem žalobkyně a za jehož léčení odmítla žalovaná uhradit částku ve výši 422 602 Kč odpovídající 20% nákladů vynaložených na léčení poškozeného v souvislosti se zraněními utrpěnými při předmětné škodní události.

3. Žalovaná, která je pojistitelem žalobkyně – provozovatele drážního vozidla, a to na základě Pojistné smlouvy [číslo] o pojištění majetku a odpovědnosti podnikatelů uzavřené dne 31.10.2013 mezi žalovanou a [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], žalobou uplatněný nárok zcela neuznává.

4. Žalovaná činí nesporným, že provozovatel tramvaje, která měla účast na předmětné dopravní nehodě, byl ke dni vzniku dopravní nehody pojištěn u žalované, a to na základě Pojistné smlouvy [číslo] o pojištění majetku a odpovědnosti podnikatelů ze dne 31.10.2013 se sjednanou spoluúčastí pojištěného provozovatele tramvaje ve výši 1 000 Kč, a že u žalované byl žalobkyní uplatněn nárok na regresní náhradu nákladů vynaložených žalobkyní na léčení poškozeného v celkové výši 2 113 010 Kč.

5. Žalovaná uhradila žalobci plnění ve výši 30% z částky nákladů léčení ve výši 2 113 010 Kč, a to se zohledněním sjednané spoluúčasti pojištěného. Uhrazena tak byla částka ve výši 632 903 Kč.

6. Žalovaná vznesla námitku nedostatku pasivní věcné legitimace, žalovaným má být [ulice] [anonymizováno] [právnická osoba], jak plyne zejména z čl. 2, čl. 3 a čl. 6, písm. b) VPPOS 2005.

7. Podle názoru žalované ze znaleckého posudku, jež byl vypracován v trestním řízení jednoznačně vyplynulo, že na zavinění předmětné dopravní nehody nese větší podíl, a to min. ze 70 %, samotný poškozený, který vstoupil do koridoru jízdy tramvaje na krátkou vzdálenost před jedoucí tramvaj, aniž by se podíval do směru, odkud tramvaj, se kterou měl následně kolizi, přijížděla. Z hlediska jednání poškozeného se jedná o jednání účastníka silničního provozu, které je v rozporu s ustanovením § 55 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, v platném znění.

8. Zákonný úrok z prodlení je požadován dnem následujícím po dni, kdy byla uhrazena částka 632.903 Kč.

9. Žalovaná žádala zamítnutí žaloby. Nečinila sporným, že poškozený [jméno] [příjmení] byl účasten střetu tak, jak jej žalobkyně vylíčila v žalobě a že provoz škodícího tramvajového vlaku byl pro případ své odpovědnosti pojištěn u žalované.

10. Žalovaná ani nečinila sporným skutečnost, že náklady vynaložené žalobkyní na léčbu poškozeného zdraví [anonymizována dvě slova] v souvislosti s posuzovaným úrazovým dějem činily 2 113 010 Kč a že již žalobkyni uhradila (po odpočtení její spoluúčasti ve výši 1 000 Kč) 30 % z celkové částky ve výši 632 903 Kč.

11. Žalovaná má za to, že si poškozený újmu na zdraví zavinil ze 70 % tak, že vstoupil do koridoru jízdy tramvaje na krátkou vzdálenost, aniž se podíval směrem, kterým tramvaj přijížděla a v tomto odkazuje na závěry znaleckého posudku z oboru silniční dopravy v rámci trestního řízení.

12. Soud z pojistné smlouvy [číslo] zjistil, že [ulice] [anonymizováno] [právnická osoba] a právní předchůdkyně žalované dne 3.10.2013 uzavřely mmj. škodové pojištění odpovědnosti za škodu, které se dle čl. 1, bod 1.. řídí Všeobecnými pojistnými podmínkami pro pojištění odpovědnosti za škodu (VPPOS 2005) a doplňkových pojistných podmínek pro pojištění obecné odpovědnosti za škodu podnikatele a průmyslu (DPP 2005). Pojistníkem je dle bodu 1. [ulice] [anonymizováno] [obec].

13. Podle bodu 8.2.1 VPPOS 2005 se pojištění odpovědnosti vztahuje na pojištění odpovědnosti za škody, vzniklé zdravotní pojišťovně vynaložením nákladů na zdravotní péči v případě úrazu třetích osob (článek 2 bod 4 DPPP) a to až do limitu 50 000 000 Kč na (všechna) pojistná nebezpečí uvedená ve smlouvě.

14. Podle čl. 1, bodu 2. A čl. 3 VPPOS 2005 je pojištění za škodu sjednáno jako soukromé, pojištění škodové pro pojistná nebezpečí uvedená ve smlouvě.

15. Podle čl. 6, bod 1, písm. b) se pojištění nevztahuje na odpovědnost za škodu způsobenou provozem vozidla, podle čl. 2, bodu 4 DPPP 2005 se pojištění vztahuje i na náhradu nákladů léčení vynaložených zdravotní pojišťovnou na zdravotní péči ve prospěch třetí osoby v důsledku zaviněného protiprávního jednání pojištěného.

16. Soud zjistil ze spisu Okresního státního zastupitelství v Ostravě sp. zn. 6 ZT 32/2019-26 a to zejména z Usnesení Okresního státního zastupitelství v Ostravě č. j. 6 ZT 32/2019 ze dne 14. 8. 2019 a z protokolu o výslechu obviněné [jméno] [příjmení] ze dne 12.6.2019 a z protokolu poškozeného [jméno] [příjmení] ze dne 27.11.2018, že řidička tramvaje [jméno] [příjmení] byla uznána vinnou z přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku. [jméno] [příjmení] v plném rozsahu doznala své zavinění na dopravní nehodě a vyslovila lítost, že poškozenému způsobila zranění a zajímala se o jeho zdravotní stav. V rámci omluvy složila na účet Krajského státního zastupitelství v Ostravě peněžitou částku ve výši Kč 10 000 určenou státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti a poškozenému poskytla finanční pomoc ve výši Kč 15 000 nad rámec plnění pojišťovny.

17. Přečinu těžkého ublížení na zdraví se řidička tramvaje [jméno] [příjmení] dopustila tím, že při dojíždění drážního vozidla - tramvaje (dále jen tramvaj) v Ostravě – Heřmanicích na ulici Výškovické do zastávky„ Zábřeh vodárna“, došlo k dopravní nehodě, při které se střetla tramvaj řízená řidičkou [jméno] [příjmení] s poškozeným [jméno] [příjmení], který neočekávaně, aniž se podíval směrem k přijíždějící tramvaji, vstoupil do kolejiště. Při předmětné dopravní nehodě utrpěl poškozený zranění: oděrky kůže na temeni hlavy, zhmoždění nosu s otokem, tržné rány sliznice horního rtu a pravého lokte, oděrky kůže na prstech levé ruky, zlomeninu spodiny lební vpravo, vícečetné zlomeniny obličejového skeletu, zlomeninu krčku a velkého hrbolu levé pažní kosti, zlomeniny vnitřních konců obou klíčních kostí, sériové zlomeniny žeber (vpravo 2. – 4. žebra, vlevo 2. - 5. žebra), nalomení vnitřního kondylu levé stehenní kosti a horního konce levé holenní kosti, zhmoždění levostranného čelního laloku mozku, pneumothorax vpravo, hemothorax vlevo, natržení hrudí srdečnice za odstupem levostranné podklíčkové tepny s krvácením do měkké tkáně mezihrudí.

18. Poškozený [jméno] [příjmení] v den škodné události vystoupil z tramvaje na zastávce nacházející se proti domu v němž bydlí a šel po zastávce k přechodu pro chodce na konci zastávky, aby přešel vozovku s kolejištěm na druhou stranu ulici a více si již nepamatuje, probudil se v nemocnici.

19. Dále soud zjistil ze Znaleckého posudku [číslo] ing. [jméno] [příjmení] vypracovaném v trestním řízení, že„ Z technického hlediska příčinou vzniku dopravní nehody bylo, že poškozený chodec vstoupil do koridoru jízdy tramvaje na krátkou vzdálenost před jedoucí tramvají vzhledem k rychlosti jízdy tramvaje, aniž by se podíval do směru, odkud tramvaj, se kterou měl následně kolizi, přijížděla. Jako další příčinu vzniku dopravní nehody lze považovat, že řidička tramvaje viděla na přechodu pro chodce před koridorem tramvaje stát muže, který se díval na opačnou stranu, do protisměru jízdy tramvaje. V té době se nacházela ve vzdálenosti cca 92m před místem střetu a svou jízdu zpomalovala pouze mírným přibrzďováním, tedy nevytvořila si podmínky pro případné zastavení tramvaje před případným vytvořením překážky v jízdě poškozeným chodcem. V době, kdy řidička tramvaje muže poprvé viděla stát na přechodu pro chodce před tramvajovým koridorem, měla k dispozici dostatečnou vzdálenost a tedy i možnost bezpečným způsobem zpomalit tak, aby případně byla schopna před chodcem zastavit.“ ………“ Možnosti zabránění dopravní nehodě ze strany řidičky tramvaje:„ Řidička tramvaje měla možnost svou jízdu zpomalit, kdyby začala tramvaj zpomalovat brzdným zpomalením 0,9m/s2 ve vzdálenosti, kdy poprvé spatřila chodce stát na přechodu pro chodce před tramvajovým koridorem. V daném případě by si vytvořila podmínky pro případné zastavení před přechodem pro chodce. Pokud by rychlost jízdy zpomalila na rychlost do 28km/h v místě, kde začala reagovat na pohyb chodce do tramvajového kolejiště (19m před místem střetu), tramvaj z této rychlosti by zastavila před rovinou střetu.“ ….. Možnosti zabránění dopravní nehodě ze strany poškozeného chodce:„ Poškozený chodec měl možnost dané dopravní nehodě zabránit, kdyby před vstupem z přechodu pro chodce do tramvajového kolejiště pozorně sledoval přijíždějící tramvaj z levé strany, správně odhadl její vzdálenost a rychlost a do tramvajového kolejiště vstoupil až po projetí tramvaje.“

20. Dále soud zjistil z regresního účtu pojištěnce – detailní rozpis, že žalobkyně uhradila zdravotnickým zařízením za svého pojištěnce, poškozeného [jméno] [příjmení], v příčinné souvislosti se shora popsanou škodní událostí celkovou částku ve výši 2 113 010 Kč.

21. Z dalších listinných důkazů: Informace o výplatě pojistného plnění ze dne 28.1.2020, Nesouhlas s krácením výplaty pojistného plnění ze dne 13.2. z dopisu právní zástupkyně žalobkyně žalobkyně - předžalobní výzva, z dopisu žalované ze dne 8. 4. 2020 došlý žalobkyni dne 20. 4.2020 a ze sdělení žalobkyně ze dne 16. 4. 2020, že žalovaná uhradila žalobkyni plnění ve výši 30% z částky nákladů léčení ve výši 2 113 010 Kč, a to se zohledněním sjednané spoluúčasti pojištěného ze 70 % a to částku ve výši 632 903 Kč.

22. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že dne 10. 9. 2018 [jméno] [příjmení] jako řidička tramvajového vlaku MHD, zn. Astra, linky [číslo] jež byla pro případ své odpovědnosti za škodu vzniklou zdravotní pojišťovně vynaložením nákladů na zdravotní péči pojištěna u právní předchůdkyně žalované, při dojíždění do zastávky„ Zábřeh vodárna“, na samém jejím počátku, na přechodu pro chodce před tramvajovým koridorem, uviděla stát chodce pana [jméno] [příjmení], [datum narození], nesnížila dostatečně rychlost jízdy a nestačila reagovat na tohoto chodce, který neočekávaně a nereagujíc na výstražné zvonění tramvaje, aniž se podíval směrem k přijíždějící tramvaji, vstoupil do kolejiště, narazila do něj pravým předním rohem tramvajového vlaku, odrazila jej vpravo a vpřed na nástupiště zastávky. Jmenovaný tímto jednání utrpěl oděrky kůže v temenní krajině hlavy, zhmoždění nosu s otokem, tržné rány sliznice horního rtu a pravého lokte, oděrky kůže na prstech levé ruky, zlomeninu spodiny lební vpravo, vícečetné zlomeniny obličejového skeletu, zlomeninu krčku a velkého hrbolu levé pažní kosti, zlomeniny vnitřních konců obou klíčních kostí, sériové zlomeniny žeber vpravo, nalomení vnitřního kondylu levé stehenní kosti a horního konce levé holenní kosti, zhmoždění levostranného čelního laloku mozku, pneumotorax vpravo, hemotorax vlevo, natržení hrudní srdečnice za odstupem levostranné podklíčové tepny s krvácením do měkké tkáně mezihrudí, s dobou léčení přesahující dobu šest týdnů.

23. [jméno] [příjmení] byla uznána Okresním státním zastupitelstvím v Ostravě č. j. 6 ZT 32/2019 ze dne 14. 8. 2019 vinnou z přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti podle § 147 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku. [jméno] [příjmení] v plném rozsahu doznala své zavinění na dopravní nehodě a vyslovila lítost, že poškozenému způsobila zranění a zajímala se o jeho zdravotní stav. V rámci omluvy složila na účet Krajského státního zastupitelství v Ostravě peněžitou částku ve výši Kč 10.000 - určenou státu na peněžitou pomoc obětem trestné činnosti a poškozenému poskytla finanční pomoc ve výši Kč 15.000 - nad rámec plnění pojišťovny.

24. Na základě nespornosti škodní události, tzn. zavinění dopravní nehody řidičkou tramvajového vlaku MHD, paní [jméno] [příjmení], uplatnila žalobkyně u žalované úhradu léčebných nákladů z předmětné pojistné události z titulu pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla – zranění klienta žalobkyně [jméno] [příjmení].

25. Žalovaná z požadované částky 2, 113.010 Kč uhradila pouze 632.903 Kč, čímž žalovaná krátila nárok žalobkyně na úhradu nákladů o 70 %.

26. Nesouhlas s krácením výplaty pojistného plnění vyslovila žalobkyně přípisem ze dne 13. 02. 2020 a přípisem– předžalobní výzvou ze dne 12. 3. 2020, vždy však byl návrh žalobkyně na doplacení plnění odmítnut.

27. Žalovaná sdělila žalobkyni dopisem ze dne 8. 4. 2020, že se příslušný orgán činný v trestním řízení otázkou podílu poškozeného na příčinách vzniku škody vůbec nezabýval, když ve věci rozhodl podle ust. 307 odst. 1 trestního řádu a stanovené procento krácení pojistného plnění (70%) odpovídá podílu poškozeného na příčinách vzniku škody.

28. Po právní stránce lze věc posoudit takto: podle § 6 odst. 4 zák. o pojištění odpovědnosti, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil příslušnou zdravotní pojišťovnou uplatněný a prokázaný nárok na náhradu nákladů vynaložených na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, jestliže zdravotní pojišťovna vynaložila tyto náklady na zdravotní péči poskytnutou poškozenému, pokud ke škodné události, ze které tato škoda vznikla a za kterou pojištěný odpovídá, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení. To platí obdobně i v případě regresní náhrady předepsané k úhradě pojištěnému podle zákona upravujícího nemocenské pojištění a v případě úhrady nákladů hasičského záchranného sboru nebo jednotek sborů dobrovolných hasičů obce podle § 3a odst.

29. Podle § 9 odst. 1 věty první zák. o pojištění odpovědnosti, poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24.

30. Podle § 55 zák. o veřejném zdravotním pojištění, ve znění účinném od 1. 6. 2008, příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na péči hrazenou ze zdravotního pojištění, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.

31. Podle § 6 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti, ve znění novely provedené zákonem č. 137/2008 Sb., účinným od 1. 6. 2008, má pojištěný dále právo, aby pojistitel za něj uhradil příslušnou zdravotní pojišťovnou uplatněný a prokázaný nárok na náhradu nákladů vynaložených na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění podle zákona upravujícího veřejné zdravotní pojištění, jestliže zdravotní pojišťovna vynaložila tyto náklady na zdravotní péči poskytnutou poškozenému, pokud ke škodné události, ze které tato škoda vznikla a za kterou pojištěný odpovídá, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení.

32. Podle § 9 odst. 1 věty první zákona o pojištění odpovědnosti poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24.

33. Námitka žalované o nedostatku její pasivní věcné legitimace je důvodná, pakliže nárok byl uplatněn jako tzv. přímý nárok podle § 9 zákona č. 168/1999 Sb., ovšem i jako nárok, byť ze soukromé smlouvy, jenž nastal v příčinné souvislosti s provozem pojištěného, byť je sjednaným pojistným nebezpečím.

34. Rozhodovací praxe k § 55 zákona o veřejném zdravotním pojištění, ve znění před novelou provedenou zákonem č. 137/2008 Sb. (tedy ve znění před 1. 6. 2008), se ustálila v závěru, že je v něm upraveno právo zdravotní pojišťovny požadovat od třetí osoby, která jejímu pojištěnci zaviněně způsobila poškození na zdraví nebo smrt, náhradu nákladů vynaložených na jeho ošetření a léčení. Původní znění § 55 zákona o veřejném zdravotním pojištění (srov. též předchozí úpravu v § 20a zákona č. 550/1991 Sb., účinného do 31. 3. 1997) hovořilo o právu na náhradu škody, které podle soudní praxe vyplývalo ze speciálního předpisu se všemi s tím spojenými specifiky (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Cdon 2079/97, publikované pod č. 30/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1113/2002, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2008, sp. zn. 25 Cdo 2625/2006). Zdravotní pojišťovně, která z titulu zdravotního pojištění zaplatila náklady zdravotní péče zdravotnickému zařízení za svého pojištěnce, tím nepochybně vznikla majetková újma, která je odškodnitelná za splnění předpokladů stanovených ve zvláštním předpise. Takový nárok, byť byl nazýván náhradou škody, je svou povahou postižním (regresním) nárokem spočívajícím v tom, že pojišťovna uhradila náklady na léčení svého pojištěnce v příčinné souvislosti s tím, že mu zaviněné protiprávní jednání třetí osoby poškodilo zdraví. Takto chápaný nárok byl vykládán jako náhrada škody (nárok poškozeného) i ve smyslu § 6 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti (ve znění účinném do 31. 5. 2008).

35. Změněná dikce § 6 zákona o pojištění odpovědnosti a § 55 zákona o veřejném zdravotním pojištění provedená zákonem č. 137/2008 Sb. s účinností od 1. 6. 2008 však tuto terminologickou nedůslednost odstraňuje a zároveň výslovně upravuje právo pojištěného, aby za něj pojistitel uhradil nárok zdravotní pojišťovny na náhradu nákladů vynaložených na zdravotní péči podle § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění (viz výše citovaný § 6 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti), a to vedle nároků na náhradu škody poškozeného ve smyslu § 6 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti. Vztah mezi zdravotní pojišťovnou, které náleží náhrada nákladů podle § 55 zákona o veřejném zdravotním pojištění, pojištěným (škůdcem) a pojistitelem je tak obdobný vztahu, jaký zákon o pojištění odpovědnosti konstruuje mezi poškozeným, pojištěným a pojistitelem. Zdravotní pojišťovna je v postavení obdobném postavení poškozeného, kterému přísluší právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 zákona o pojištění odpovědnosti přímo u příslušného pojistitele (srov. § 9 odst. 1 tohoto zákona). Na tomto závěru nic nemění skutečnost, že náhradu nákladů vynaložených na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění v situaci, kdy pojištěný z odpovědnosti provozu vozidla svým zaviněným protiprávním jednáním způsobil poškození zdraví účastníku veřejného zdravotního pojištění, netřeba nadále považovat za škodu na zdraví ve smyslu § 6 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti (s účinností od 1. 1. 2014 újmu na zdraví). Je tomu tak právě proto, že úhrada těchto nákladů pojistitelem je dána speciální úpravou založenou § 6 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti, která stojí vedle a doplňuje nároky na úhradu podle § 6 odst. 2 tohoto zákona.

36. Provozovatel tramvaje, jehož provoz způsobil poškozenému [příjmení]. [anonymizováno] zranění, [ulice] [anonymizováno] [právnická osoba], jenž si se žalovanou (resp. s její právní nástupkyní) sjednal soukromé pojištění z titulu své odpovědnosti za škodu způsobenou třetí osobě i na náhradu nákladů léčení vynaložených zdravotní pojišťovnou nebyl předmatnou smlouvou pojištěn pro svoji odpovědnost způsobenou provozem svých drážních vozidel.

37. Ačkoli se provozovatel drážního vozidla u žalované pojistil, jedná se o pojištění soukromé, nikoli o pojištění podle zákona č. 168/1999 Sb.

38. Lze též ve smyslu ujednání provozovatele a žalované v bodě 8.2.1 smlouvy a čl. 2 bodu 4 DPPP 2005 mít za to, že uplatněný druh nároku v tomto řízení byl předmětnou pojistnou smlouvou pojištěn, pokud však není vyloučen čl. 6 tak, že vznikl v přímé souvislosti s provozem vozidla.

39. Podle čl. 1, bodu 2 a čl. 3 je ve vztahu k vymáhání plnění pasivně legitimován pojištěný provozovatel.

40. Lze tedy přisvědčit žalované, že se nejedná o tzv. přímý nárok dle § 9 zákona č. 168/1999 Sb. a žalovaná není v této věci legitimována.

41. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 150 o.s.ř. tak, že nepřiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení.Důvod hodný zvláštního zřetele soud shledal v tom, že žalovaná na uplatněný nárok jí již částečně plnila a tím utvrdila žalobkyni, že považuje zkoumanou pojistnou smlouvu způsobilou jako titul k pojistnému plnění z tohoto nároku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu Praha, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 1. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Praha 22. března 2022

JUDr. Lucie Laura Penn

samosoudkyně

An error has occurred. This application may no longer respond until reloaded. Reload 🗙