Logo Justice.cz
JUSTICE.CZ

Rozhodnutí 11 C 65/2022-23

Jednací číslo:
11 C 65/2022-23
Soud:
Okresní soud ve Zlíně
Autor:
Kolumber, David, Ph.D., JUDr.
Identifikátor ECLI:
ECLI:CZ:OSZL:2022:11.C.65.2022.1
Předmět řízení:
zaplacení 479 Kč s příslušenstvím

Datum vydání:
25. 04. 2022
Datum zveřejnění:
13. 05. 2022

Klíčová slova:
peněžité plnění
Zmíněná ustanovení:
§ 202 z. č. 99/1963 Sb.
§ 142 z. č. 99/1963 Sb.
§ 2 z. č. 549/1991 Sb.
§ 89b z. č. 373/2011 Sb.
§ 89e z. č. 373/2011 Sb.
vyhl. č. 333/2018 Sb.
§ 11 z. č. 549/1991 Sb.
§ 1 vyhl. č. 254/2015 Sb.
§ 89c z. č. 373/2011 Sb.
Vztah k jiným rozhodnutím:

11 C 65/2022-23

ČESKÁ REPUBLIKA

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudcem JUDr. Davidem Kolumberem, Ph.D., ve věci

žalobce: [osobní údaje žalobce]

proti

žalovanému: [osobní údaje žalovaného]

o zaplacení 479 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 479 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 479 Kč za dobu od 29. 2. 2020 do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši 200 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Zlíně soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

1. Podle § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v účinném znění (dále jen„ o. s. ř.“), v rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné (což je tento případ), soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.

2. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na úhradu přepravy žalovaného, kterou realizovala 19. 10. 2019, kdy žalovaného dopravila do protialkoholní záchytné stanice [obec], tedy ujela 75 km a žalovaný tuto dopravu neuhradil.

3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil, že dne 19. 10. 2019 v 16.15 hodin byla vyslána hlídka OOP [obec] k obchodnímu centru [obec] [anonymizováno] ve [obec], kde již čekal řidič trolejbusu [číslo] náhodný občan, kteří zpacifikovali žalovaného, který předtím zaútočil na řidiče městské hromadné dopravy. Hlídka Policie ČR ztotožnila podnapilou osobu jako žalovaného. Žalovaný se podrobil dechové zkoušce, která byla s pozitivním výsledkem 3,07 promile alkoholu v dechu. Žalovaný byl převezen na urgentní příjem Krajské nemocnice [příjmení] [příjmení], kde bylo rozhodnuto o jeho eskortě do protialkoholní záchytné stanice z důvodu akutní intoxikace. Převoz žalovaného se uskutečnil služebním vozidlem Škoda Octavia, [registrační značka], přičemž bylo ujeto 75 km. Vlastníkem a provozovatelem vozidla je žalobkyně. Průměrná spotřeba benzinu činila dle velkého technického průkazu 6,9 litru na 100 km. Náklady za použití vozidla tak činily 479 Kč (protokol o vyčíslení nákladů ze dne 24. 1. 2020). Dopisem ze dne 29. 1. 2020 žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě nákladů za převoz do protialkoholní záchytné stanice v celkové výši 447 Kč nejpozději do 28. 2. 2020. Výzva byla žalovanému doručena 5. 2. 2020.

4. Podle § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., v účinném znění, osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, včetně nezbytné péče směřující k zabránění ohrožení zdraví bezprostředně souvisejícího s akutní intoxikací, po dobu nezbytně nutnou, avšak kratší než 24 hodin.

5. Podle § 89c odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., dopravu osoby do záchytné stanice zajistí ten, kdo tuto osobu vyzval k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek.

6. Podle § 89e odst. 1 věty první zákona č. 373/2011 Sb., prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly.

7. Žalovaný byl dne 19. 10. 2019 zajištěn hlídkou žalobkyně ve stavu, kdy pod zjevným vlivem alkoholu nekontroloval své chování, a tím bezprostředně ohrožoval sebe a zejména osoby ve svém okolí, a proto byl v souladu s § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. povinen podrobit se vyšetření a pobytu v záchytné stanici po dobu nezbytně nutnou k odeznění akutní intoxikace. V souladu s převozem žalovaného na základě § 89c odst. 1 a § 89e odst. 1 zák. č. 373/2011 Sb. vznikla povinnost nahradit žalobkyni vzniklé náklady. Průměrná cena jednoho litru benzinu činila podle vyhl. č. 333/2018 Sb. 33,10 Kč a náhrada za opotřebování vozidla činila dle této vyhlášky 4,10 Kč za 1 km. Celkem tak s převozem žalovaného uvedeného dne při spotřebě pro kombinovaný provoz 6,9 l /100 km a ujeté vzdálenosti 75 km vznikly žalobkyni náklady ve výši 479 Kč, které jí byl žalovaný podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. povinen zaplatit. Žalobkyně jej k tomu vyzvala dopisem ze dne 28. 2. 2020, která byla žalovanému před splatností řádně doručena. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku ke dni splatnosti neuhradil, je tak od následujícího dne, tj. ode dne 29. 2. 2020, v prodlení a je povinen od tohoto data až do zaplacení žalobkyni platit také úrok z prodlení.

8. Žalobkyně byla ve věci plně úspěšná a žalovaný tak je podle § 142 odst. 1 o. s. ř. povinen nahradit žalobkyni účelně vynaložené náklady řízení. Ty jsou představovány paušální náhradou za dva úkony podle § 1 odst. 3 písm. a) vyhl. č. 254/2015 Sb., tj. výzva k plnění a sepis a podání žaloby. Paušální náhradu přiznal soud žalobkyni ve výši 200 Kč, tj. za 2 úkony po 100 Kč podle § 2 odst. 1 cit. vyhl., neboť žaloba byla podána na ustáleném vzoru používaném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a peněžité plnění nepřevyšuje 50 000 Kč.

9. Žalobkyně byla na základě § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. v řízení osobně osvobozena od placení soudních poplatků. Jelikož byla žalobkyně ve věci úspěšná, žalovanému proti žalobkyni nesvědčí právo na náhradu nákladů řízení a tento rovněž není od soudního poplatku osvobozen, přešla podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. poplatková povinnost na žalovaného, pročež je tento povinen zaplatit státu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, která odpovídá poplatkové povinnosti spojené s podáním projednávané žaloby.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.

Zlín 25. dubna 2022

JUDr. David Kolumber, Ph.D.

samosoudce

An error has occurred. This application may no longer respond until reloaded. Reload 🗙